Murphy radí

Věci se kazí

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

Nezaměstnaný otec pěti dětí dá poslední peníze jasnovidke, aby mu vyveštila, jaká budoucnost ho čeká. Jasnovidka začne: Jste otcem tří dětí ... Ne tří, pěti - opravuje ji zákazník. To si myslíte vy.

Hlavní rozdíl mezi člověkem a strojem je v tom, že dobře namazaný stroj nedělá takový hluk.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho rady

Pokud vás někdo upozorní, že se určitá věc kazí, nemá smysl měnit věc. Třeba se zbavit donašeče. Vyměnit lidí je přece mnohem snazší, než vyměnit věc.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

Pokud si myslíš, že už máš dost peněz, poraď se o tom s advokátem.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákoník

Dvě věci na této zemi jsou všudypřítomné: vodík a lidská hloupost.

Jeden iniciativní blbec je horší než teroristické komando!

Pokud se již jednou něco pokazilo, všechny pokusy o opravu to ještě víc pokazí.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho zákony a komentáře

Když dva dělají totéž, výsledek je vždy jiný.

O tom, jak věci vypadají, rozhoduje úhel pohledu. Co je dovoleno bohem, není dovoleno volům.

Nikdy není tak špatně, aby zítra nemohlo být hůř.

(Murphyho zrnká II)
Murphyho vynálezy

Pokud nemáte čas na sprchování, jednoduše se obalte izolepou a pak ji odmotejte - špína se na ni nalepí.

Než si začnete stříhat nehty, natřete je na červeně - snadněji je pak najdete na koberci.

Lampičku na sluneční energii ocení každý, kdo hledá pod lampou tmu.

(Murphyho zrnká II)

Česko je 22. společensky nejvyspělejší zemí

29.6.2017 Česko se umístilo na 22. místě žebříčku kvality života, který pravidelně sestavuje nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte. Z nových zemí EU je na tom lépe už jen Slovinsko, první skončili Dánové.
Žebříček vychází z dat o stavu společenského a ekonomického rozvoje, přístupu ke zdravotnictví či k základnímu vzdělání nebo úrovně životního prostředí. Česko sice nedosahuje spokojeného dánského stylu "hygge", ale ani tak to není špatné: na 22. místě se drží už zhruba čtyři roky, byť si oproti loňsku v některých ukazatelích mírně pohoršilo. Svět Čechům může rozhodně závidět přístup k lékařské péči – české zdravotnictví se udrželo v čele tabulky – či k základnímu vzdělání. Také co do přístupu k pitné vodě, vlastní střeše nad hlavou, ve výživě, v hygieně či v pocitu osobní bezpečnosti se Česko drží na čelných místech. Základní lidské potřeby mají Češi zajištěny lépe než dvě třetiny zemí světa. "Málo si to uvědomujeme, ale je co slavit. I když po hospodách nebo před přáteli brbláme, jsme veskrze šťastná země, kde se dobře žije valné většině národa," komentuje průzkum psycholožka Jitka Mrvová. Paradoxem však je, jak negativně Češi vnímají imigranty. V tom jsou na 112. místě mezi hodnocenými 128 zeměmi světa. A loni byli úplně na chvostu. Přitom Česko přijalo pouze zhruba dvacítku uprchlíků.
zdroj: ihned.cz

Čeští učitelé berou nejmíň v EU, nejnižší jsou i výdaje na žáka

26.6.2017 Když před 15 lety nastupovala na post ministryně školství tehdejší nejpopulárnější politička Petra Buzková z ČSSD, slibovala, že během tří let budou učitelé brát 130 procent průměrné mzdy v Česku.
Minulý týden, když odcházela kvůli skandálu s rozdělováním sportovních dotací ministryně Kateřina Valachová (také z ČSSD), opět hovořila o tom, že kantoři by do tří let měli dosáhnout na 130 procent průměrného platu. Máloco dokládá bezradnost situace v českém školství jako porovnání těchto dvou vyjádření. Aktuálně si učitel ze základní nebo střední školy přijde v průměru zhruba na 107 procent průměrné mzdy. Oproti roku 2002 je to jen nepatrné vylepšení, tehdy to bylo asi 101 procent. "To je velmi málo s ohledem na to, že většina českých zaměstnanců nemá vysokoškolské vzdělání, jak ho naopak mají a dnes musí učitelé mít," zdůrazňuje expert na školství Daniel Münich, který se tématu platových podmínek pedagogů dlouhodobě věnuje. Ve studii, kterou ve spolupráci s HN sestavil, navíc poukazuje, že čeští učitelé jsou na tom nejhůř jak v EU, tak v rámci OECD, jež sdružuje nejvyspělejší země světa. "Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší," říká Münich z think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI. V loňském roce byl průměrný měsíční plat učitelů na základních školách těsně pod 30 tisíci korunami, zatímco vysokoškoláci v soukromé sféře, kde se jich pohybuje naprostá většina, si průměrně vydělali téměř 50 tisíc korun. Podstatně lépe než učitelé ale na tom byli i lidé s univerzitním titulem ve veřejné sféře − tam průměrná mzda přesáhla 37 tisíc.
zdroj: ihned.cz

Řecko má poslední pokus domluvit se s Eurozónou, potřebuje 7 miliard eur

15.6.2017 Eurozóna a Řecko se nejspíš na poslední chvíli vyhnou krizi, která by mohla v krajním případě skončit řeckým bankrotem a chaotickým odchodem z eurozóny. Ministři financí států platících eurem by se ve čtvrtek měli v Lucemburku po řadě měsíců odkladů dohodnout na tom, že Řecku pošlou další část z už dřív slíbené půjčky. Zhruba sedm miliard eur, tedy přes 180 miliard korun, Řecko nutně potřebuje, aby mohlo v červenci uhradit splátku starých dluhů.
Zatímco podle očekávání by Řecko mělo dostat další splátku záchranných půjček, mnohem těžší bude uzavřít dohodu ohledně budoucího snížení řeckého dluhu. Athény tlačí na to, aby jim ostatní země eurozóny jasně slíbily, jak hodlají v budoucnu řecké dluhové břemeno, které dosahuje zhruba 180 procent hrubého domácího produktu země, ulehčit. Eurozóna takový krok v minulosti opakovaně slíbila. Německo ale tvrdí, že jednání o snížení dluhu můžou začít teprve poté, co v polovině příštího roku současný řecký záchranný program vyprší. Berlín navíc naznačuje, že není jisté, jestli Řecko úlevu vůbec potřebuje. Podle Němců můžou být řecké dluhy splatitelné, pokud ekonomika po skončení záchranného programu poroste podle předpokladů. Jakékoliv plány na snížení řeckého dluhu nepočítají s tím, že by eurozóna Řecku jeho dluhové břemeno odpustila. Mohla by mu ale prodloužit délku splatnosti půjček a snížit u nich úroky. Německo je ohledně řeckého dluhu ve sporu s Mezinárodním měnovým fondem. Ten se podílel na předchozích dvou záchranných programech pro Řecko. Do toho současného ale chce vstoupit jen za podmínky, že eurozóna jasně přislíbí, jak řecký dluh sníží. Berlín to momentálně odmítá, ale zároveň prohlašuje, že pokračování záchranného programu nemůže bez účasti měnového fondu podpořit.
zdroj: ihned.cz

Proti zemím, které nedodržují dohodnuté kvóty, zahájí Evropská komise v úterý správní řízení

12.6.2017 Proti zemím, které odmítají pomoci Itálii a Řecku relokovat na své území uprchlíky, by Evropská komise měla zahájit řízení pro porušení smluv, je přesvědčen šéf komise Jean-Claude Juncker. Uvedl to v rozhovoru s německým magazínem Spiegel. Takové řízení by se mohlo týkat i Česka, které odmítá kvóty na přerozdělování migrantů naplnit.
"Rozhodnutí ještě nepadlo, ale já říkám: 'Já jsem pro'. Ne abychom vyhrožovali, ale abychom dali jasně najevo, že schválené rozhodnutí je součástí platného práva, i když někdo hlasoval proti němu," řekl Juncker. Podle agentury Reuters se věcí začne Evropská komise zabývat již v úterý, agentuře to sdělily zdroje blízké komisi. Komise o tom oficiálně rozhodne právě na úterním zasedání. Pokud se komise na zahájení procedury shodne, nejdříve do daných členských států pošle oficiální upozornění, které je prvním krokem v několikastupňovém řízení. To může skončit soudem, který může rozhodnout o pokutě pro členský stát. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos v úterý ve Štrasburku zveřejní další pravidelnou zprávu o pokroku v unijních programech přesídlování a přerozdělování uprchlíků. Když minulý měsíc představoval novinářům tu předcházející pohrozil, že komise nebude váhat a řízení vůči Polsku, Maďarsku a ČR spustí, pokud tyto země nezmění svůj přístup. Jednou ze zemí, která roce 2015 hlasovala proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků, bylo i Česko. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinilo. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. Žádné další už podle nedávného vyjádření ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nepřijme. Chovanec to zdůvodnil mimo jiné zhoršenou bezpečnostní situací.
zdroj: ihned.cz

Vítr pohání Evropu, Česko spí

12.6.2017 Západní Evropa prakticky přestala stavět nové uhelné elektrárny. Oproti tomu se stále více budují větrné a solární farmy. Loni devět z deseti nových elektráren v evropské energetice představovaly obnovitelné zdroje. Prim přitom hraje vítr, jenž představuje nejlevnější zdroj energie. Jen přírůstek větrných parků byl minulý rok téměř 14 gigawattů, což odpovídá sedminásobku výkonu Jaderné elektrárny Temelín.
V Česku naopak žádná větrná elektrárna od roku 2014 nepřibyla. Největší česká energetická firma ČEZ přitom začíná investovat do větrných farem v západní Evropě. Podle nové studie asociace WindEurope mají největší potenciál větrné elektrárny na moři. Tyto farmy mají v rámci EU do roku 2030 vyrábět až 13 procent elektřiny. Jejich potenciál je ale mnohem větší a v budoucnu by mohly teoreticky vyrobit až dvojnásobek procent elektřiny, kterou spotřebuje celá EU. "To je samozřejmě jen technický potenciál, a to za ideálních podmínek," komentuje studii šéf Komory obnovitelných zdrojů a energie Štěpán Chalupa. "V dlouhodobém horizontu je ale hlavně díky technologickému vývoji možné téměř vše," připouští. Pokrok je vidět hlavně na výkonu nových větrníků. Dříve byl běžný výkon jedné turbíny dva megawatty. U největší větrné elektrárny na světě, postavené v Irském moři poblíž Liverpoolu, ale bylo použito 32 turbín o čtyřnásobném výkonu. Je to samozřejmě znát i na velikosti stožárů. Dříve měly okolo 40 metrů, ty zmiňované se ale tyčí až do výšky 195 metrů. ČEZ se do větrného byznysu podle některých názorů pokouší vstoupit se zpožděním. Firma již dříve investovala kolem 25 miliard korun do obří větrné farmy v Rumunsku. Dlouho ale bojovala s tamní vládou, která radikálně změnila podmínky podpory, bez níž by park nevydělával. ČEZ koncem minulého roku koupil několik větrných parků v Německu a minulý týden oznámil akvizici devíti připravovaných větrných farem ve Francii. Ty by mohly dosahovat výkonu až 100 MW. Naopak v Česku zatím ČEZ o nových větrnících neuvažuje. "Do velkých instalací budeme investovat, až tu pro ně bude vhodné investiční prostředí. Zatím se to nevyplatí," popsal Pavel Cyrani, který ve firmě zodpovídá za obchod a strategii. Podle něj ale ČEZ zkušenosti z Německa a Francie na domácím trhu v budoucnu určitě využije. Zatím v Česku fungují větrníky o celkovém výkonu pouhých 282 MW, pro porovnání jen v Bavorsku jich loni přibylo 340 MW. "Už tři roky se u nás nepostavila ani jedna větrná elektrárna. A to i přesto, že elektřina z větru je ze všech zdrojů nejlevnější," uvedl Štěpán Chalupa. Větší rozvoj větrné energie zpomaluje to, že stát již několik let nevyplácí podporu žádným novým obnovitelným zdrojům. Podle odhadů komory by přitom mohlo s obnovením podpory do deseti let vyrůst až 1500 MW nových větrných zdrojů.
zdroj: ihned.cz
září 2017
T po út st čt so ne
36 28 29 30 31 1 2 3
37 4 5 6 7 8 9 10
38 11 12 13 14 15 16 17
39 18 19 20 21 22 23 24
40 25 26 27 28 29 30 1
41 2 3 4 5 6 7 8
Dnes má svátek Zlata
1
Důležitý termín
1
Svátek
DaÚ č. 9
2017
VIII/2017
Poradce č. 01
2018
VIII/2017
DÚVaP č. 11
2017
VIII/2017
PaM č. 10
2017
IX/2017