| |
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – ZMĚNY
K datu 1. ledna 2018 musejí zbystřit pozornost jak zaměstnavatelé, tak samoplátecké skupiny pojištěnců, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Všech těchto plátců pojistného, jakož i skupiny tzv. „státních pojištěnců“ a potažmo zdravotních pojišťoven se bezprostředně dotýká další zvýšení povinných, resp. minimálních plateb. Na co se musejí jednotlivé subjekty připravit?
ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY na částku 12 200 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:
1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.
2) Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však již dohoda o provedení práce) pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 6 100 Kč.
3) Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence
S účinností od 1. 1. 2015 byla zrušena ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. a § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. v podobě platné do konce roku 2014. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že se z obecného pohledu již neplatí pojistné z neplaceného volna a ani při neomluvené absenci (nenavyšuje se z těchto důvodů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání vyměřovací základ zaměstnance), avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance – a zaměstnavatele jako plátce pojistného) povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.
Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď:
- dosažený příjem (od data 1. 1. 2018 i nižší než 12 200 Kč) nebo
- není odvedeno žádné pojistné – například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.
Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.
Za osobu bez zdanitelných příjmů
se ve zdravotním pojištění považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč, tedy 1 647 Kč. První splatnost částky 1 647 Kč je za leden 2018 nejpozději k datu 8. 2. 2018 (obdobně jako platba nové minimální zálohy u OSVČ – viz další bod).
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2018
je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 29 979 Kč, tj. 14 989,50 Kč.
Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2018 se vypočte jako 13,5 % z částky 14 989,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2018 z dosavadních 1 906 Kč na 2 024 Kč. Od měsíce podání Přehledu za rok 2017 (tedy například od dubna 2018) platí OSVČ nadále zálohu 2 024 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2017 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 024 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není omezena.
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát
Nařízením vlády č. 140/2017 Sb. ze dne 10. 4. 2017 se od 1. ledna 2018 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 7 177 Kč. To znamená, že za každého tzv. „státního pojištěnce“ obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2018 měsíčně 969 Kč, což je o 49 Kč více než v roce 2017.
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem je současně roven částce odpočtu od dosaženého příjmu, a to však pouze ve značně specifické situaci u zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří postupují podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., tedy s nárokem na odpočet.
Odpočet od dosaženého příjmu lze aktuálně uplatnit za těchto značně specifických podmínek:
- nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
- u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity,
- odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet (od 1. ledna 2018 ve výši 7 177 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné. Zákonem č. 297/2017 Sb. se zvýší vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu od 1. 1. 2019 na částku 7 540 Kč a od 1. 1. 2020 na částku 7 903 Kč.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčních PaM 1/2018, Poradce 7/2018, PaM 12/2017, Aktualizace III/5)
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVAELE
1. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ
PRÁVNÍ PŘEDPISY:
• Právní úprava nemocenského pojištění v ČR je obsažena v zákonu č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Uvedený zákon stanovuje zaměstnavatelům celou řadu povinností.
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE TÝKAJÍCÍ SE REGISTRU ZAMĚSTNAVATELŮ:
Přihláška do registru zaměstnavatelů:
• Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby, je povinen se přihlásit nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů. Tato oznamovací povinnost vztahující se k registru zaměstnavatelů je zaměstnavateli uložena v § 93 zákona o nemocenském pojištění a vzniká zaměstnavateli přijetím prvního zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění. Po praktické stránce se při plnění této oznamovací povinnosti použije konkrétně tiskopis „Přihláška do registru zaměstnavatelů“, který lze nalézt na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz, pod odkazem „Zaměstnavatelé“ -> „Tiskopisy, formuláře“ -> Nemocenské pojištění“.
• Obsahové náležitosti registru zaměstnavatelů, který vede okresní správa sociálního zabezpečení, jsou podrobně uvedeny v § 122 zákona o nemocenském pojištění.
• Na tiskopisu „Přihláška do registru zaměstnavatelů“ uvede zaměstnavatel též všechny svoje mzdové účtárny s uvedením jejich adres a osob, které jsou oprávněny za ně jednat jménem zaměstnavatele (to neplatí v případě, pokud zaměstnavatel má pouze jednu mzdovou účtárnu, jejíž místo je shodné se sídlem zaměstnavatele). V případě, pokud bude mzdová účtárna zřízena až po podání přihlášky zaměstnavatele do registru zaměstnavatelů, běží lhůta 8 kalendářních dnů k jejímu přihlášení ode dne jejího zřízení.
• Zaměstnavatel je též povinen hlásit do 8 kalendářních dnů každou změnu údajů, kterou uvedl na předepsaném tiskopisu.
• V případě, pokud se jedná o zaměstnavatele, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů a zaměstnává zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu nebo je zaměstnán na základě dohody o provedení práce, a v průběhu tohoto zaměstnání vznikne tomuto zaměstnanci nemocenské pojištění, je zaměstnavatel povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů nejpozději do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci nemocenské pojištění vzniklo.
Odhláška do registru zaměstnavatelů:
• Zaměstnavatel je povinen se odhlásit na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem. V případě zániku zaměstnavatele je povinen jeho právní nástupce odhlásit ho na předepsaném tiskopisu z registru zaměstnavatelů, a to do 8 kalendářních dnů ode dne jeho zániku (viz například v případě přeměn obchodních korporací podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev). Pokud jde o předepsaný tiskopis, jedná se o tiskopis „Odhláška z registru zaměstnavatelů“. Obdobně se tento tiskopis použije v případě, pokud zaměstnavatel pouze odhlašuje svoji mzdovou účtárnu.
Místní příslušnost:
• Výše uvedené oznamovací povinnosti týkající se registru zaměstnavatelů plní zaměstnavatel u své místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Místní příslušnost se řídí sídlem zaměstnavatele, popřípadě místem trvalého pobytu, pokud jde o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. To platí tehdy, pokud toto sídlo nebo místo trvalého pobytu je shodné s místem mzdové účtárny. Pokud je místo mzdové účtárny odlišné, řídí se místní příslušnost místem mzdové účtárny.
Variabilní symbol:
• Zaměstnavatel a jeho mzdové účtárny jsou povinni ve styku s okresní správou sociálního zabezpečení používat přidělený variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny. Od ledna 2009 se používají 10-ti místné variabilní symboly.
OZNAMOVACÍ POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE TÝKAJÍCÍ SE ZAMĚSTNANCŮ:
• Nástup a skončení zaměstnání: Zaměstnavatel je povinen do 8 dnů ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění a další stanovené údaje na předepsaném tiskopisu. Obdobně to platí při skončení zaměstnání (oznamuje se do 8 dnů ode dne skončení zaměstnání). Oznamovací povinnost vyplývá z § 94 zákona o nemocenském pojištění. Příslušný formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“ lze rovněž nalézt na webových stránkách www.cssz.cz, pod odkazem „Zaměstnavatelé“ -> „Tiskopisy, formuláře“ -> „Nemocenské pojištění“.
• Používané kódy (typ akce):
1. Kódem „1“ se oznamuje nástup do zaměstnání, kódem „2“ skončení zaměstnání, kódem „3“ se oznamuje změna nahlášených údajů, kódem „5“ se oznamuje změna nahlášených údajů, „kódem „6“ se oznamuje převod zaměstnance.
2. Kódem „8“ se oznamuje vznik příslušnosti k českým právním předpisům, kódem „9“ skončení příslušnosti k českým právním předpisům.
• Smluvní zaměstnanci: V případě, pokud se jedná o smluvní zaměstnance, smluvní zaměstnavatel je povinen podat „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ do 8 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce na území ČR. „Oznámení o skončení zaměstnání“ je povinen podat smluvní zaměstnavatel do 8 kalendářních dnů ode dne skončení výkonu této práce na území ČR. Zaměstnavatel je v případě smluvního zaměstnance uvést též údaje o zaměstnanci potřebné pro zanesení do registru pojištění (pokud jde o informace, týkající se registru pojištěnců, viz § 122 zákona o nemocenském pojištění). Smluvním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud vykonává činnost v ČR pro smluvního zaměstnavatele. Smluvním zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo na území ČR a pro kterou v ČR vykonávají činnost zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele‚ považovaní v ČR za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli.
• Zaměstnání malého rozsahu a zaměstnanec na dohodu o provedení práce: Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání splňující podmínky uvedené v § 7 zákona o nemocenském pojištění. To znamená zaměstnání, u kterého sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, na jehož základě vzniká účast na nemocenském pojištění, nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. V uvedeném případě platí následující pravidla:
1. Zaměstnavatel má povinnost podat „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění (tj. zaměstnanec dosáhl tzv. „započitatelného příjmu“ ve výši 2 500 Kč, v případě dohody o provedení práce započitatelný příjem přesáhl částku 10 000 Kč).
2. „Oznámení o skončení zaměstnání“ u zaměstnání malého rozsahu se podává až po skončení doby zaměstnání, nikoliv po skončení účasti na pojištění.
3. U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se podává „Oznámení o skončení zaměstnání“ až po uplynutí doby, na kterou byla dohoda sjednána.
4. Upozornění: Pokud by lhůta pro podání „Oznámení o skončení zaměstnání“ (tj. 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání) při zaměstnání malého rozsahu a u zaměstnání na základě dohody o provedení práce uplynula dříve než lhůta pro podání „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ (tj. do20. kalendářního dne v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění), platí pro oznámení skončení doby zaměstnání stejná lhůta jako pro oznámení nástupu do zaměstnání (tj. do 20. kalendářního dne v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž zaměstnanci vznikla účast na nemocenském pojištění).
• Hlášení změn: Zaměstnavatel je povinen hlásit změny uvedených údajů uvedených na Oznámení o nástupu do zaměstnání do 8 dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
Výjimky:
• Zaměstnavatel může s okresní správou sociálního zabezpečení písemně dohodnout jinou lhůtu pro plnění oznamovacích povinností, týkajících se podání „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ a „Oznámení o skončení zaměstnání“.
Navazující pracovněprávní vztahy stejného druhu:
• V případě, pokud zaměstnanec uzavře po skončení pracovního poměru další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází k zániku nemocenského pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud jsou v dalším pracovním poměru splněny podmínky pro účast na nemocenském pojištění (§ 10 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění). Po praktické stránce to znamená, že v případě, pokud pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují a zaměstnanec je nepřetržitě účasten nemocenského pojištění, nemá zaměstnavatel oznamovací povinnost. To znamená, že neoznamuje okresní správě sociálního zabezpečení skončení doby zaměstnání a opětovný nástup zaměstnance do zaměstnání.
1. Pozor ! Výše uvedené pravidlo však neplatí v případě, pokud alespoň jedním ze zaměstnání je zaměstnání malého rozsahu nebo dohoda o provedení práce. Například v případě, pokud došlo k ukončení pracovního poměru a bezprostředně navazuje u stejného zaměstnavatele se stejným zaměstnancem uzavření dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Popřípadě obráceně, nejprve dojde k ukončení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a bezprostředně navazuje uzavření pracovního poměru (pracovní smlouvy). V takovém případě se příslušná „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ a „Oznámení o skončení zaměstnání“ podávají.
POVINNOST VÉST EVIDENCI O ZAMĚSTNANCÍCH ÚČASTNÝCH NA POJIŠTĚNÍ:
• Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích, účastných nemocenského pojištění, obsahové náležitosti této evidence jsou uvedeny v § 95 zákona o nemocenském pojištění.
• Záznamy o těchto skutečnostech je zaměstnavatel povinen uschovávat po dobu 10 kalendářních let následujících po roce, kterého se týkají, pokud zákon o důchodovém pojištění nebo jiný právní předpis nestanoví pro tyto záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují:
1. Doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu.
2. Záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby náhradního volna bez náhrady příjmu.
• V případě, pokud zaměstnavatel zaniká bez právního nástupce před uplynutím lhůty 10 kalendářních let, následujících po roce, kterého se týkají výše uvedené záznamy, je zaměstnavatel povinen zajistit po uvedenou dobu úschovu záznamů a sdělit okresní správě sociálního zabezpečení místo, na kterém budou záznamy uloženy.
(Více se o tomto tématu dočtete v monotematických publikacích Povinnosti zaměstnavatele – monotematická publikace, PaM 2/2018, 1000 řešení 2/2018, Aktualizace III/5)
|
|
| |
Částka 140 Rozeslána dne 30. listopadu 2017
399/2017 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů
Částka 168 Rozeslána dne 28. prosince 2017
466/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů
467/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich předkládání, ve znění vyhlášky č. 177/2016 Sb.
468/2017 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Částka 169 Rozeslána dne 28. prosince 2017
469/2017 Vyhláška o jednacím řádu Dozorčího orgánu a o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem
470/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, ve znění pozdějších předpisů
Částka 170 Rozeslána dne 28. prosince 2017
471/2017 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek
472/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů
473/2017 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Částka 171 Rozeslána dne 29. prosince 2017
474/2017 Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2018
Částka 172 Rozeslána dne 29. prosince 2017
475/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhlášky provádějící volební zákony
476/2017 Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s ukončením důchodového spoření
Částka 1 Rozeslána dne 5. ledna 2018
1/2018 Vyhláška o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku
Částka 2 Rozeslána dne 9. ledna 2018
2/2018 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
3/2018 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění vyhlášky č. 42/2014 Sb., a další související vyhlášky
Částka 3 Rozeslána dne 9. ledna 2018
4/2018 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby, ve znění vyhlášky č. 328/2008 Sb.
5/2018 Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 6. ledna 2018
6/2018 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí
Částka 4 Rozeslána dne 11. ledna 2018
7/2018 Vyhláška o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu
Částka 5 Rozeslána dne 16. ledna 2018
8/2018 Nález Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, nebo jeho jednotlivých ustanovení
Částka 6 Rozeslána dne 16. ledna 2018
9/2018 Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového předpisu 1/2018/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
10/2018 Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov konaných ve dnech 5. a 6. ledna 2018 (I. kolo) a ve dnech 12. a 13. ledna 2018 (II. kolo)
|
|
| |
| 22. ledna
Pondělí
(za sobotu 20. 1.)
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za prosinec 2017
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za prosinec 2017
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za prosinec 2017
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za prosinec 2017
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za prosinec 2017
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za prosinec 2017
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za prosinec 2017
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| 25. ledna
Čtvrtek
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za prosinec, resp. IV. čtvrtletí 2017 u plátců včetně opravy poměrného odpočtu, vypořádání kráceného odpočtu a úpravy odpočtu daně
(§ 101 odst. 1 a 3, § 75 odst. 5, § 76 odst. 7 a § 78 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za prosinec 2017 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za 4. čtvrtletí 2017 - u fyzických osob se čtvrtletním zdaňovacím obdobím pro účely DPH
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za prosinec 2017, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li prostřední osobou) a poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za prosinec 2017, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za prosinec 2017, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Poslední možnost uplatnění nároku na odpočet daně v částečné výši v řádném daňovém přiznání u přijatých plnění uskutečněných v kalendářním roce 2017 (omezení se netýká případů vypořádacích koeficientů 95 % a vyšších, ledaže se jedná o dlouhodobý majetek)
(§ 73 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| 31. ledna
Středa
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v prosinci 2017 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (kromě příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 4)
(§ 6 odst. 4, § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v prosinci 2017 ze z určených příjmů nerezidentů mimo EU/EHP ze zdrojů na území ČR a hlášení plátce o provedeném zajištění
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daně z příjmů - poplatník |
Podání žádosti o stanovení daně paušální částkou na rok 2018 – jen OSVČ s příjmy do 5 mil. bez spolupracujících osob (kromě manžela/manželky), není-li účastníkem „sdružení“
(§ 7a odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| DPH |
Oznámení finančnímu úřadu dobrovolné změny zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní od 1. 1. 2018 u plátců s obratem do 10 mil. (není-li nespolehlivý ani člen skupiny)
(§ 99a zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| Silniční daň |
Podání přiznání k dani silniční za zdaňovací období 2017 a její zaplacení (doplatek daně)
(§ 15 odst. 1 a 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
| Daň z nemovitých věcí |
Podání přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2018, pokud nebylo podáno v minulých letech, nebo nastaly změny rozhodné pro stanovení daně anebo došlo ke změně poplatníka
(§ 13a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
Oznámení o tom, že osoba ztratila postavení poplatníka daně z nemovitých věcí proto, že se v průběhu roku 2017 změnila vlastnická či jiná práva, nebo nemovité věci zanikly
(§ 13a odst. 9 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
| Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za I. čtvrtletí 2018
(§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)
(§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele)
|
|
|
| |
PRACOVNÍ VZTAHY V PODNIKU
Ing. Viera Šukalová, EURING, Ph. D.
Zaměstnanci v každém podniku vstupují do komplikované sítě formálních a neformálních vztahů. Formální vztahy upravují různá pravidla a předpisy, které platí v rámci dané pracovní skupiny, podniku, celostátně nebo ve světě. Neformální vztahy jsou výsledkem vzájemných kontaktů a jejich vznik podmiňují společné zájmy a ideály. Jak je možné charakterizovat zásady, které je nutné dodržovat při vytváření zdravých pracovních vztahů.
MANATEMENT PODNIKU MÁ ZODPOVĚDNOST za kvalitní pracovní vztahy, a proto by pro ně měl vytvořit vhodné podmínky zejména z hlediska ovlivňování pozitivního chování zaměstnanců. Pracovní vztahy a jejich kvalita vytvářejí rámec významně ovlivňující dosahování cílů organizace i pracovních a životních cílů jednotlivých zaměstnanců. Korektní, harmonické a uspokojivé pracovní a mezilidské vztahy vytvářejí produktivní klima a ovlivňují ostatní personální činnosti i efektivnost celého řízení lidských zdrojů.
Obsahem pracovních vztahů
jsou především:
- povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
- uplatňování komunikační politiky,
- kolektivní vyjednávání,
- společné podílení se na řešení problémů,
- pracovní podmínky a pracovní disciplína.
Zaměstnanci v podniku vstupují do formálních a neformálních vztahů. Formální vztahy upravují pracovněprávní vztah, věnují se pracovním podmínkám, rovnosti příležitostí, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (dále BOZP), sociálnímu dialogu. Jsou stanoveny na základě kritérií a požadavků podniku. Neformální vztahy odrážejí osobnost jednotlivců, vznikají na základě sympatií, ideálů, jakož i vzájemných kontaktů. Významným způsobem ovlivňují motivaci i celkový výkon zaměstnance. Pracovní vztahy, které vznikají na pracovišti, je možné rozčlenit do následujících skupin:
1. Vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem – jsou upraveny zákoníkem práce, pracovní smlouvou, kolektivní smlouvou apod.,
2. vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnaneckým sdružením (odbory),
3. vztahy mezi zaměstnavatelem a odbory,
4. vztahy mezi nadřízeným a podřízeným – upravuje je pracovní smlouva nebo jiné podnikové předpisy,
5. vztahy k zákazníkům – mohou být zakotveny v kontextu podnikové kultury,
6. vztahy mezi pracovními skupinami – nacházejí se v pracovním řádu,
7. vztahy mezi spolupracovníky – mají neformální charakter a nejsou upraveny žádnými zvláštními předpisy.
Formální zaměstnanecké vztahy jsou kolektivní pracovní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektiv zaměstnanců reprezentovaný např. odborovým orgánem nebo zaměstnaneckou radou na straně jedné a svazy zaměstnavatelů nebo jednotlivým zaměstnavatelem na straně druhé. Tyto vztahy vznikají na základě kolektivního vyjednávání.
ZÁSADY PRO ZAMĚSNTANECKÉ VZTAHY - Zásady, které je nutné dodržovat při vytváření zdravých pracovních vztahů, je možné charakterizovat následovně:
• striktní dodržování zákonů, smluv, dohod i pravidel slušnosti, respektování lidských práv ze strany zaměstnavatele a vedoucích zaměstnanců,
• vedení zaměstnanců k dodržování zákonů a ostatních předpisů a principů slušného chování mezi zaměstnanci i mimo pracoviště,
• respektování odborů jako partnera zaměstnavatele a vedení organizace,
• respektování zaměstnance jako partnera, vytváření podmínek pro jeho participaci na řízení,
• používání detailních, individuálních, jednoznačných pracovních smluv,
• formulování a realizace jasné a spravedlivé politiky získávání, výběru, hodnocení, odměňování, rozmisťování a rozvoje zaměstnanců,
• neustálé zlepšování stylu vedení lidí, používání zdravých principů tvorby pracovních týmů,
• kladení důrazu na formování osobnosti člověka ve všech vzdělávacích aktivitách,
• vytváření příznivých pracovních podmínek a důsledná ochrana BOZP,
• péče o sociální rozvoj zaměstnanců,
• vytváření zdravých mezilidských vztahů a jejich podpora prostřednictvím organizování kulturních, sportovních a rekreačních aktivit,
• důsledná prevence a postihování jakýchkoli projevů diskriminace nebo preferování subjektivních antipatií či sympatií k zaměstnancům ze strany vedoucích zaměstnanců.
FORMY ÚČASTI ZAMĚSTNANCŮ na utváření spravedlivých a uspokojivých pracovních podmínek zákoník práce vymezuje jako spolurozhodování, kontrolní činnost a právo na informace. Spolurozhodování je chápáno jako souhlas zástupců zaměstnanců s vykonáním příslušného právního úkonu ze strany zaměstnavatele. Např. pracovní řád je možné vydat jen se souhlasem zástupců zaměstnanců. Projednávání je výměna názorů a dialog mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem. Zaměstnanci mají právo na kolektivní vyjednávání jen prostřednictvím příslušného odborového orgánu. Kolektivní vyjednávání upravuje zákon o kolektivním vyjednávání. Cílem kolektivního vyjednávání je stanovit pomocí vyjednávání a diskusí dohodnutá pravidla a dosáhnout rozhodnutí v otázkách, které jsou předmětem zájmu zaměstnavatelů i odborů, a dohodnout se na metodách regulace podmínek zaměstnávání. Názory vedení organizace a odborů na otázky, které jsou předmětem sporu, by mohly vést k narušení pracovních vztahů, a proto je jeho cílem odstranit příčiny sporu. Výsledkem vyjednávání je kolektivní smlouva.
Kolektivní smlouvy upravují individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, práva a povinnosti smluvních stran. Kolektivní smlouvy mohou uzavírat příslušné odborové orgány a zaměstnavatelé, případně jejich organizace. Kolektivní smlouva zakládá mezi účastníky sociální smír. Upravuje pracovní podmínky, včetně mzdových podmínek, podmínky zaměstnávání, vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci výhodněji, než je upravuje zákoník práce anebo jiný pracovněprávní předpis. Jejím uzavřením se vytváří přednost pracovněprávní úpravy kolektivní smlouvy před pracovněprávní úpravou z pracovní smlouvy, jakož i z ustanovení zákoníku práce.
Druhy kolektivních smluv:
- podniková kolektivní smlouva – uzavřená mezi příslušným odborovým orgánem a zaměstnavatelem,
- kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená pro větší počet zaměstnavatelů, mezi příslušným vyšším odborovým orgánem a organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů,
- kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená mezi příslušným vyšším odborovým orgánem a zaměstnavatelem, kterým je stát,
- kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená pro zaměstnavatele při výkonu práce ve veřejném zájmu.
V zájmu zaměstnanců je třeba, aby si vybrali svého zástupce, se kterým může zaměstnavatel spolupracovat. Pokud zaměstnanci nemají zástupce, zaměstnavatel může v určitých případech jednat celkem autonomně a jeho právní úkony budou platné.
Zaměstnance může při jednání se zaměstnavatelem zastupovat příslušný odborový orgán,
zaměstnanecká rada nebo zaměstnanecký důvěrník, zvláštní orgán družstva volený členskou schůzí, zástupce zaměstnanců pro BOZP podle zvláštního předpisu, zákona č. 124/2006 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Zaměstnaneckou radu je možné vytvořit u zaměstnavatele, který zaměstnává nejméně 50 zaměstnanců. Zaměstnanecký důvěrník působí u zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, ale nejméně tři zaměstnance.
Kolektivní spory vznikají z důvodu střetu zájmů zaměstnavatele a odborového orgánu. Podle zákona o kolektivním vyjednávání mohou vzniknout dva druhy kolektivních sporů:
- spor o uzavření konkrétní smlouvy,
- spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy.
Spory mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců řeší zprostředkovatelé a rozhodci. Po neúspěšném řešení sporu před zprostředkovatelem mají smluvené strany možnost požádat o vyřešení sporu rozhodce, na tomto řešení se však musí dohodnout. Pokud se rozhodnou pro řešení sporu prostřednictvím rozhodce, mohou se společně dohodnout i na osobě rozhodce. Pokud se na konkrétní osobě nedohodnou, mohou požádat o určení rozhodce ministerstvo, které ho vybere ze seznamu rozhodců (§ 10a odst. 8 zákona o kolektivním vyjednávání).
Pokud se po neúspěšném řešení sporu před zprostředkovatelem sporné strany nedohodnou na pokračování řešení sporu před rozhodcem, nemůže toto jednání před rozhodcem začít. Spor je možné řešit jen cestou stávky nebo výluky.
Závěr – V demokratické společnosti má každý zaměstnanec právo podílet se na určování pracovních podmínek, ale ne vždy se naskytne příležitost se bránit, prosazovat svoje zájmy, proto existuje kolektivní vyjednávání. Jeho cílem je upravit vzájemné vztahy mezi zaměstnavatelem a odbory týkající se mzdy, pracovního času, pracovních podmínek a dovolené. Závazky v kolektivní smlouvě musí být konkrétní, termínované a kontrolovatelné.
Použitá literatura:
• KACHAŇÁKOVÁ, A., NACHTMANOVÁ, O., JONIAKOVÁ, Z.: Personálny manažment. Bratislava: Iura Edition, 2008, Zákoník práce, Zákon č. 124/2006 Sb., Zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.
| |
| |
| PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 8-9/2018 (I/2018)
- Zákoník práce s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2018 (XII/2017)
- Jak v ÚZ za rok 2017 zohlednit události po rozvahovém dni – Ing. Martin Děrgel
- Přiznání k dani silniční – Ing. Karel Janda
- Slevy na dani za rok 2017 – Ing. Eva Sedláková
- Spolupráce osob v daňovém přiznání za rok 2017 – Ing. Ivan Macháček
- Ukončení roku z pohledu ZDP – Ing. Eva Sedláková
- Účtování na podrozvahových účtech – Ing. Karel Janda
- Závěr roku v DE – Ing. Helena Machová
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11/2018 (XII/2017)
- Paušální výdaje – po novele ZDP – Ing. Ivan Macháček
- Problémy mzdové účetní – JUDr. Ladislav Jouza
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2018 (XII/2017)
- OSVČ ve zdravotním pojištění v r. 2018 – Ing. Antonín Daněk
- Náhrada mzdy za nemoc a nemocenské – od 1. 1. 2018 nové redukční hranice – Richard W. Fetter
- Flexibilní formy práce – JUDr. Eva Dandová
- Nevyčerpaná dovolená 2017 – převod do r. 2018 – aktuální pravidla – Richard W. Fetter
- Minimální mzda z pohledu daně z příjmů fyzických osob pro r. 2018 – Ing. Eva Sedláková
- Úroky z výživného – nově od 30. 9. 2017 – další novela – Richard W. Fetter
- Účetní závěrka spolku – Ing. Karel Janda
- Sankce v daňovém řízení a možnost jejich prominutí – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 1/2018 (XII/2017)
- Paušální výdaje – Ing. Eva Sedláková
- Časové rozlišení – Ing. Karel Janda
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
SBORNÍKY ZÁKONŮ:
Zákony IA- zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, daňový řád … (I/2018)
Zákony IB - zákon o účetnictví, živnostenský zákon, zákon o rezervách … (I/2018)
Zákony IIA – občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, občanský soudní řád … (IIA/2018)
Zákony IIB – trestní zákoník, trestní řád, zákon o přestupcích … (IIB/2017)
Zákony III – zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění … (III/2018)
Zákony IV – stavební zákon, katastrální zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek … (IV/2018)
Zákony V – zákon o obcích, zákon o krajích, školský zákon …. (V/2018)
Zákony VI – zákon o odpadech, zákon o životním prostředí, vodní zákon … (VI/2018)
ODBORNÉ PUBLIKACE:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2017 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání k daním z příjmů FO a PO za rok 2017 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Pomocník mzdové účetní 2018 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2018) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Smluvní vztahy nejen pro mzdovou účtárnu (komentované vzory smluv)
Příručka mzdové účetní 2018 (souhrn pravidel pro mzdovou účetní, výpočet mezd, srážek z mezd a odvodů)
Povinnosti zaměstnavatele 2018 – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 10/2018 (II/2018)
- Živnostenský zákon s komentářem
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2018 (I/2018)
- Změny daňového zvýhodnění od roku 2018 – Ing. Martin Děrgel
- Slevy na dani z titulu zaměstnávání postižených osob – Ing. Eva Sedláková
- Daňový odpočet za dary – Ing. Martin Děrgel
- Oprava odpočtu po novelizaci zákona o DPH – Ing. Václav Benda
- Účtování o pohledávkách – Ing. Karel Janda
- Jak předcházet škodě v zaměstnání – JUDr. Ladislav Jouza
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 2-3/2018 (I/2018)
- Účetní Souvztažnosti pro podnikatele – Ing. Vladimír Hruška
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2018 (I/2018)
- Povinnosti zaměstnavatele v pracovním poměru – JUDr. Ladislav Jouza
- Cestovní náhrady - změny od 1. 1. 2018 – Ing. Helena Machová
- Srážky ze mzdy 2018 nově – Richard W. Fetter
- ZOZ v číslech v roce 2018 – Mgr. Olga Bičáková
- Vzdělávání zaměstnanců v BOZP – JUDr. Eva Dandová
- Nemocenské pojištění nově – změny od 1. 1., 1. 2. a 1. 6. 2018 – Richard W. Fetter
- Dary a zápůjčky poskytnuté zaměstnancům – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 2/2018 (I/2018)
- Povinnosti zaměstnavatele – JUDr. Eva Dandová
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Konec roku v účetnictví
S koncem roku je spojena řada jednorázových, každoročně se opakujících účetních operací. Tato skutečnost může svádět k přesvědčení, že se jedná o operace rutinní, notoricky známé. Není to pravda. Ve všech oblastech lidské činnosti je zákonitým jevem jejich stálý vývoj. Tempo změn se zrychluje. Na jaké změny je nutno myslet při zpracovávání účetní závěrky?
Pravidla pre sestavení účetní závěrky najdete v našich publikacích, které jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, živnostníkům, fyzickým osobám, daňovým poradcům, ekonomům, auditorům …
- 1. DaÚ 9/2017 – Účetní doklady, jejich označení a oprava – příspěvek – Ing. Zdenka Cardová
/A4, str. 80/
- 2. 1000 řešení 12/2017 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady – Ing. Karel Janda
/A5, str. 120/
- 3. Poradce 3/2018 – Výkazy v účetní závěrce – příspěvek – Ing. Vladimír Hruška
/A5, str. 232/
- 4. DÚVaP 11/2017 – Zásady v účetnictví – příspěvek – Ing. Zdenka Cardová
/A5, str. 160/
Cena balíčku je 552 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 387 Kč.
Ušetříte 165 Kč.
Daňová přiznání
Nemáte ještě objednané publikace, které by Vám pomohly při sestavování daňových přiznání? Můžete tak udělat, připravili jsme příspěvky i příklady z praxe na toto téma. Jak správně podat daňové přiznání za rok 2017? Jaké změny nastaly? Informace najdou v našich publikacích všechny účetní, mzdové účetní, podnikatelé, živnostníci, daňoví poradci, zaměstnavatelé, zaměstnanci …
- 1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2017 – monotematika – Ing. Martin Děrgel, Ing. Kateřina Illetško
/A5, str. 128/
- 2. Daňové a nedaňové výdaje 2017 – monotematika – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 272/
- 3. DaÚ 12/2017 – Optimalizace DPFO – volba systému zjištění základu daně - příspěvek – Ing. Martin Děrgel
/A4, str. 80/
- 4. 1000 řešení 9/2017 – Daňové zvýhodnění na děti – praktická řešení – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 112/
- 5. Aktualizace I/2 – Zákon o daních z příjmů ….. – úplné znění zákona po novele
/A5, str. 360/
Cena balíčku je 520 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 260 Kč.
Ušetříte 260 Kč.
Balíček Příručka mzdové účetní
Práce mzdových účetních je náročná na přesnost při výpočtu mezd, srážek z mezd a odvodů. Novely zákonů a různé změny v předpisech musí být do práce mzdové účetní vždy včas zakomponovány. Od 1. 1. 2018 se zvýší minimální mzda.
Jak se projeví zvýšení minimální mzdy v práci mzdové účetní? Jak správně vypočítat jednotlivé složky mzdy zaměstnanců a celkovou mzdu? Jak správně uzavřít podklady pro výpočet mezd? Vše potřebné ohledně mezd, zdravotního pojištění, sociálního pojištění, důchodového pojištění, daně z příjmů ze závislé činnosti najdete v našich publikacích.
V každodenní praxi využijí balíček nejen mzdové účetní a personalisté, ale i zaměstnavatelé, zaměstnanci, podnikatelé, živnostníci, ekonomové, auditoři, daňoví poradci …
- 1. Příručka mzdové účetní – monotematika – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 320/
- 2. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2018 – monotematika – Ing. Miroslav Bulla
/A5, str. 24/
- 3. PaM 1/2018 – Náhrada mzdy za nemoc a nemocenské – od 1. 1. 2018 nové redukční hranice – příspěvek – Richard W. Fetter
/A4, str. 80/
- 4. Smluvní dle ZP - zaměstnávání – komentované vzory smluv – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 160/
- 5. Ekonomický a personalistický slovník – cca 3 000 ekonomických pojmů a výrazů, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách
/A5, str. 272/
Cena balíčku je 950 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 475 Kč.
Ušetříte 475 Kč.
Zdravotní pojištění - změny
K datu 1. ledna 2018 musejí zbystřit pozornost jak zaměstnavatelé, tak samoplátecké skupiny pojištěnců, kterými jsou ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Všech těchto plátců pojistného, jakož i skupiny tzv. „státních pojištěnců“ a potažmo zdravotních pojišťoven se bezprostředně dotýká další zvýšení povinných, resp. minimálních plateb. Na co se musejí jednotlivé subjekty připravit?
Odpovědi najdete v naších příspěvcích, které jsou určeny zaměstnavatelům, zaměstnancům, mzdovým účetním, OSVČ, živnostníkům, podnikatelům …
- 1. PaM 1/2018 – Zdravotní pojištění – změny od 1. 1. 2018 - příspěvek – Ing. Antonín Daněk
/A4, str. 80/
- 2. Poradce 7/2018 – Vyšší minimální mzda a další změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2018 – Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 272/
- 3. PaM 12/2017 – Minimální mzda v r. 2018 – dopady do zdravotního pojištění a na nekolidující zaměstnání – příspěvek – Richard W. Fetter
/A4, str. 80/
- 4. Aktualizace III/5 – Zákon o veřejném zdravotním pojištění, Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ….. – úplna znění zákonů po novele
/A5, str. 216/
Cena balíčku je 568 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 284 Kč.
Ušetříte 284 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |