Finanční ani operativní leasing nejsou pro české podnikatele ničím výjimečným, přesto k nim jejich účetní přistupují zpravidla se zvýšenou opatrností, a to zejména proto, že v nich jde obvykle o značné částky zavazující smluvní strany na poměrně dlouhou dobu. Pro leasingy obecně platí, že na jejich základě uživatel může po určitou dobu využívat cizí majetek dlouhodobé spotřeby. Nejčastěji jde o automobil nebo o výrobní zařízení s relativně vysokou pořizovací cenou, resp. u nájmů o stavby, nebytové prostory a zemědělské pozemky. Díky těmto smlouvám o přenechání věci k užití jinému tak může kdokoli „cizí“ ihned využívat – obvykle pro potřeby svého podnikání – dražší věc, aniž by musel uhradit vysokou částku za její nákup nebo sjednávat úvěr.

2.7 Řádné ukončení finančního leasingu

Odkoupení užívané věci

Jak jsme uvedli v kapitole 2.1, jednou z definičních podmínek „finančního leasingu“ v daních z příjmů a návazně i daňové účinnosti úplaty je, že po uplynutí sjednané doby následuje převod vlastnického práva na uživatele věci, a to za kupní cenu nebo bezúplatně. Tato povinnost, případně jen právo uživatele přitom musí být ujednány již při vzniku leasingové smlouvy. V případě úplatného převodu (prodeji) tak mohou nastat tři situace:

-        je splněna minimální doba leasingu a daňová zůstatková cena při rovnoměrném odpisování ještě není nulová --> pak kupní cena nesmí být vyšší než zůstatková ceně (test „maximální kupní ceny“),

-        je splněna minimální doba leasingu a daňová zůstatková cena při rovnoměrném odpisování již je nulová --> v tom případě na výši kupní ceny nezáleží (neprovádí se test „maximální kupní ceny“),

-        nejsou splněna minimální doba leasingu a proto pro účely daní z příjmů nejde o „finanční leasing“, ale o „nájem“ --> pak se u uživatele daňově uznává úplata (nájemné) za opačné podmínky tzv. minimální kupní ceny podle § 24 odst. 5 ZDP; upřesníme dále v kapitole 3.5 věnované „nájmům“.

V praxi je zpravidla sjednána (nenulová) kupní cena, byť je poměrně malá v řádech stokorun a jednotek tisíců Kč, což souvisí se specifikem finančního leasingu coby smlouvy o pořízení věci, jejíž hodnota se prakticky celá promítla již do úplaty hrazené poskytovateli leasingu (vlastníkovi věci) během období pouhého užívání věci.

Vstupní (pořizovací, kupní) cena věci rozhoduje dále o tom, jestli odkoupený předmět leasingu bude:

-        hmotným majetkem dle § 26 odst. 2 ZDP („HM“) u movitých věcí by musela přesáhnout limit 40 000 Kč), kdy se do daňových výdajů uživatele – nyní již vlastníka – dostane až prostřednictvím daňových odpisů,

-        okamžitým daňovým výdajem nabyvatele, jestliže u movitého hmotného majetku nepřesáhne 40 000 Kč.

Pokud uživatel vede účetnictví, musí na podkladě svých interních účetních pravidel – v souladu s § 7 VÚ, a to zejména u hmotných movitých věcí – samostatně posoudit, jestli odkoupený hmotný majetek je účetně:

-        dlouhodobým hmotným majetkem („DHM“), který podléhá účetnímu odpisování, nebo

-        drobným hmotným majetkem, o němž účtuje jako o zásobách a je tak okamžitým nákladem.

Příklad 30

Věc odkoupená uživatelem po finančním leasingu

ABC, s.r.o. má v účetní směrnici stanoven hodnotový limit 30 000 Kč pro uznání hmotných movitých věcí účetně za DHM. Formou finančního leasingu firma pořídila čtyři věci, jejichž sjednaná kupní cena činí:

1. u osobního automobilu 10 000 Kč:

-        pro podlimitní ocenění nejde o daňový HM, ani o účetní DHM,

-        kupní (pořizovací) cena 10 000 Kč proto bude okamžitým účetním i daňovým nákladem.

2. u nákladního automobilu 35 000 Kč:

-        pro podlimitní daňové ocenění nejde o HM, ale účetní limit byl překonán a jde tak o DHM,

-        v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) bodem 1 ZDP budou daňově účinné účetní odpisy DHM, které si dotyčná účetní jednotka stanoví v odpisovém plánu podle přepokládané doby použitelnosti.

3. u bagru 50 000 Kč:

-        pro nadlimitní ocenění se jedná jak o daňový HM, tak i o účetní DHM,

-        daňovým výdajem (nákladem) budou (přednostně) jen daňové odpisy HM, naproti tomu účetní odpisy DHM nejsou daňově účinné, protože tak výslovně stanoví § 25 odst. 1 písm. zg) ZDP.

Pro srovnání, kdyby ABC, s.r.o. měla účetní limit pro DHM alternativně 60 000 Kč, a opět kupní cena:

1. osobního automobilu 10 000 Kč:

-        pro podlimitní ocenění nejde o daňový HM, ani o účetní DHM,

-        kupní (pořizovací) cena 10 000 Kč proto bude okamžitým účetním i daňovým nákladem.

2. nákladního automobilu 35 000 Kč:

-        pro podlimitní ocenění nejde o daňový HM, ani o účetní DHM,

-        kupní (pořizovací) cena 35 000 Kč proto bude okamžitým účetním i daňovým nákladem.

3. bagru 50 000 Kč:

-        byl překročen daňový limit, ale nikoli ten účetní, proto se jedná o HM, ovšem nikoli o DHM,

-        daňovým výdajem (nákladem) budou daňové odpisy HM, dle § 25 odst. 1 písm. zg) ZDP není daňově účinný účetní náklad (MD 501) na pořízení drobného hmotného majetku („zásoby“).

Zejména finančního leasingu automobilů je v praxi rozšířen tzv. protiúčet neboli částečná úhrada leasingové úplaty (případně až kupní ceny předmětu leasingu) hodnotou starého vozidla uživatele (obvykle již odepsaného). Tímto dochází ke směně starého vozidla za nové s doplatkem ve výši zbývající částky úplaty. Uživatel musí zahrnout nepeněžní příjem dosažený směnou do zdanitelných příjmů a správně vyčíslit celkovou úplatu či kupní cenu nového vozu, podle toho, jaké položky se týká zápočet za smluvenou hodnotu starého auta. Jde především o marketingový trik prodejce, který ví, že takto opticky nižší cena spíše zviklá nerozhodnutého zájemce k využití pořízení nového auta, zvláště pokud s dosluhujícím vozidlem už delší čas není spokojen…

Příklad 31

Finanční leasing na částečný protiúčet

Živnostník si v lednu 2019 pořídil nový automobil – Škoda Oktávie – na čtyř a půlletý finanční leasing končící v červenci 2023 za celkovou úplatu 630 000 Kč bez DPH, kterou si coby plátce nárokoval k odpočtu, a proto jeho daňové náklady neovlivní. Současně bylo dohodnuto, že naopak leasingová společnost od něj vykoupí ojetou Škodu Fábii (daňově odepsána) za cenu 80 000 Kč, která se z poloviny započte na úhradu první zvýšené leasingové splátky 100 000 Kč a z druhé poloviny na kupní (prodejní) cenu po skončení leasingu 50 000 Kč.

Živnostník nesmí zapomenout již v roce prodeje 2019 starého vozidla (Fábie) zahrnout do zdanitelných příjmů z podnikání nepeněžitý příjem 80 000 Kč – nikoli jen polovinu a zbytek až při započtení na kupní cenu nové Oktávie v červenci 2023. Dále si musí coby uživatel leasingu uvědomit, že daňově bude rozpočítávat na jednotlivé roky celkovou sjednanou úplatu za finanční leasing 630 000 Kč a nikoli ve smlouvě tučně vytištěnou nižší penězi placenou cifru 590 000 Kč, která je již po započtení části výkupní ceny jeho starého auta (Fábie).

A do třetice nejdůležitější je, aby si živnostník uvědomil, že při ukončení leasingu užívaný vůz (Oktávii) kupuje za plnou sjednanou kupní cenu 50 000 Kč a ne jen za částku zbývající po zápočtu poloviny výkupní ceny staré Fábie 10 000 Kč, jak asi tučněji hlásá leasingová smlouva. Jelikož leasing Oktávie skončí jejím prodejem uživateli v červenci 2023, nebude v té době u vlastníka ještě plně daňově odepsána – k tomu by došlo až 31. 12. 2023 – takže je třeba splnit daňový test „maximální kupní ceny“. Ta nesmí být vyšší, než „fiktivní“ daňová zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u poskytovatele leasingu při rovnoměrné odpisování. Související praktickou komplikací navíc bývá, že leasingová společnost nerada přizná skutečnou vstupní cenu předmětu leasingu (Oktávie), zvláště pokud její obchodní přirážka je pro daný druh zboží poněkud přehnaná.

Bezúplatný převod užívané věci

Definiční vymezení finančního leasingu a priori počítá se dvěma možnosti jeho řádného ukončení:

-        úplatný převod vlastnických práv k užívané věci na uživatele za sjednanou kupní cenu,

-        bezúplatný převod vlastnických práv k užívané věci na uživatele.

Po začlenění předmětu zrušené daně darovací do daní z příjmů od roku 2014 je poměrně náročné vyznat se v daňovém režimu bezúplatných plnění, zvláště když daňový ani jiný zvláštní zákon jednoznačně nevymezují, co mezi ně patří a co už ne. Kupříkladu „smlouva o výpůjčce“ sice z právní podstaty (§ 2193 NOZ) představuje možnost dočasného využívání cizí věci – bezúplatně, to ale ještě samo o sobě nemusí automaticky znamenat, že u vypůjčitele jde o bezúplatný příjem, výpůjčka totiž mohla být součástí širších smluvních ujednání mezi stranami. Například když si výrobce automobilů objedná u firmy X plastový výlisek krytů světel, a za tímto účelem jí – bezúplatně – poskytne svou lisovací formu, tak přece tímto firmě X reálně nevznikl žádný bezúplatný příjem.

Obdobně při bezúplatného převodu vlastnictví k předmětu finančního leasingu na uživatele je jasné, že tímto mu nevznikl žádný „bezúplatný příjem“, který by případně měl zdanit. Toto ujednání totiž nelze vytrhávat z kontextu smlouvy o finančním leasingu, která zůstává smlouvou o úplatném pořízení majetku. Je pouhou formalitou, že úplatnost se zde projeví „jen“ v úplatě za užívání věci a již nikoli při převodu vlastnických práv.

Určité specifické účetně-daňové důsledky ovšem bez­úplatný převod věci pořízené na leasing má. Jde o to, že i takto bez přímé úplaty do vlastnictví nabytý hmotný majetek je nutno nějak účetně a daňově ocenit, aby o něm mohl uživatel, resp. nyní již vlastník účtovat a vykazovat v obchodním majetku pro účely daní z příjmů. V tomto směru je naopak třeba odlišit období úplatného užívání věci po dobu finančního leasingu – které se již účetně a daňově ve výsledovce a základu daně uživatele projevilo – od „bezúplatného nabytí“ této věci. Výše popsanou „úplatnost“ v obecném ekonomickém smyslu nelze ztotožňovat s účetním a daňovým pořízením věci za úplatu.

Na uživatele leasingu „bezúplatně“ převedenou věc je proto třeba účetně i daňově ocenit v zásadě obdobně, jako věc nabytou třeba darem. Což umíme. V souladu s § 25 odst. 1 písm. l) a § 25 odst. 5 písm. b) ZÚ se ocení reprodukční pořizovací cenou, tedy cenou, za kterou by byl daný majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Podobně na poli daní z příjmů se bezúplatně nabytý hmotný majetek ocení dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP reprodukční pořizovací cenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění p. p. Tedy při drobném zjednodušení tzv. aktuální cenou obvyklou, která samozřejmě zohledňuje stav věci po X-letech užívání.

Protože se finanční leasing v praxi vždy týká „dražších“ předmětů, tak je pravidlem, že takto stanovená vstupní cena u movitých věcí přesáhne 40 000 Kč, takže se bude jednat o daňový hmotný majetek. Bylo by ale předčasné radovat se, že novopečený vlastník může začít tuto hodnotu daňově odpisovat. Tomu účinně brání § 27 písm. a) ZDP, začleňující mezi hmotný majetek vyloučený z odpisování – bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu, pokud výdaje (náklady) související s jeho pořízením nepřevýší 40 000 Kč.

Příklad 32

Bezúplatný převod užívané věci

V souladu se smlouvou o finančním leasingu uživatel během 5 let uhradil vlastníkovi na úplatě 500 000 Kč, načež na něj bylo bezúplatně převedeno vlastnické právo k věci, jejíž aktuální cena obvyklá je 200 000 Kč.

Uživatel, nyní již coby vlastník, zaeviduje bezúplatně převzatý předmět leasingu jako hmotný majetek se vstupní cenou 200 000 Kč, který je ale vyloučen z daňového odpisování. Účetně se DHM podle ČÚS č. 013 (bod 5.1.1. písm. a) zaúčtuje souvztažně na příslušný účet oprávek, tedy jako již plně odepsaný: 200 000 Kč, MD 022 / D 082. Čímž je technicky vyloučeno, aby byl bezúplatně nabytý předmět finančního leasingu odpisován účetně.

Výdaje související s pořízením

Zejména u složitějších výrobních zařízení bývá obvyklé, že vedle výše uvedených plateb poskytovateli leasingu musí uživatel uhradit i některé další výlohy související s pořízením předmětu leasingu, a to obvykle třetím osobám podílejícím se na pořízení a zprovoznění daného zařízení. Nejčastěji jde o náklady na montáž, seřízení a dopravu, dále například náklady na zkoušky před uvedením do stavu způsobilého k užívání (nejde-li již o záběh a osvojení), ale obecně může jít o jakékoli náklady, které se v souladu s § 47 VÚ považují za náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného majetku, pročež se zahrnují do jeho pořizovací ceny. Pokud by uživatel některé z činností prováděl svépomocí, posuzovaly by se obdobně také tyto jeho vlastní náklady.

Výdajem souvisejícím s pořízením věci je rovněž také poplatek za uzavření smlouvy o finančním leasingu, který je častější hlavně u velkých leasingových společností. A to proto, že jak již bylo řečeno, finanční leasing je a priori smlouvou o pořízení majetku, takže i poplatek obecně souvisí s tímto pořízením věci. Nicméně „smlouva je pánem“, a tak může být dohodnuto, že poplatek za uzavření (sepsání, sjednání atp.) smlouvy je považován za součást úplaty za užívání. V tom případě se spolu s mimořádnými a řádnými splátkami úplaty zahrne do celkové hodnoty leasingu, v rámci níž bude v odpovídajícím časovém rozlišení rozpouštěn do účetních i daňových nákladů (výdajů) rovnoměrně po celou dobu leasingu a pořizovací cenu předmětné věci neovlivní.

Protože se věcně jedná o „investiční“ výdaje (náklady) související s pořízení leasovaného majetku, je třeba s nimi také účetně a daňově tomu odpovídajícím způsobem nakládat. Není možno je jednoduše zahrnout do celkové úplaty a takto je ve standardním časovém rozlišení promítnout do účetních i daňových nákladů rovnoměrně během doby leasingu. Výdaje hrazené uživatelem, které podle účetních předpisů – případně daňové evidence, kde se rovněž odkazuje na účetní předpisy – tvoří součást ocenění hmotného majetku pořizovaného formou finančního leasingu, představují samostatnou účetní a daňovou položku s vlastním osudem. Jaký bude, to záleží nejen na výši těchto výdajů, ale rovněž na sjednané kupní ceně, přičemž mohou nastat tři varianty:

1) Výdaje hrazené uživatelem tvořící součást ocenění hmotného majetku pořizovaného formou finančního leasingu v úhrnu se sjednanou kupní cenou převýší u movitého hmotného majetku hodnotu 40 000 Kč:

• pak jde u uživatele o zvláštní kategorii hmotného majetku – jiný majetek § 26 odst. 3 písm. c) ZDP,
• tento jiný hmotný majetek může samostatně odpisovat uživatel (viz § 28 odst. 3 ZDP), a to:

-        na základě písemné smlouvy s vlastníkem (poskytovatelem finančního leasingu),

-        pokud není vstupní cena u vlastníka (odpisovatele) hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje;

-        přitom jej uživatel zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn majetek pořizovaný na leasing,

-        uživatel ale není vázán odpisovou metodou uplatněnou vlastníkem, zvolí si metodu, jakou chce;

-        odpisování může zahájit již po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání,

-        tj. dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených předpisy pro užívání,

• po odkoupení předmětu finančního leasingu uživatel (nyní již vlastník):

-        zvýší o pořizovací (kupní) cenu odkoupeného předmětu leasingu vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného hmotného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a 

-        pokračuje v započatém odpisování, a to při zachování platné odpisové sazby nebo koeficientu (v dalších letech odpisování), protože nedošlo ke „zvýšení“ vstupní (zůstatkové) ceny (to se děje jen po technickém zhodnocení), ale ke „změně“ vstupní (zůstatkové) ceny ve smyslu § 29 odst. 7 ZDP.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 3/19, odborných tematických publikacích 100 otázek účetnictví, Účtování - zákony a předpisy, Daňové a mzdové zákony 2019 a sborníku Zákony IB/2019)

Vzdělání a kvalifikace se označují za stejné pojmy, což má vliv na práva a povinnosti zaměstnavatelů i zaměstnanců. Nejinak je tomu i ve veřejné správě. Jaké povinnosti mají zaměstnavatelé a zaměstnanci ohledně kvalifikace?

Vzděláním se rozumí absolvování kvalifikační přípravy na povolání studiem, kdežto kvalifikace je schopnost zaměstnance vykonávat určité povolání. Vzdělání je užší pojem. Kvalifikace znamená způsobilost vykonávat za daných technických a organizačních podmínek práce určitého stupně složitosti, přesnosti a namáhavosti, které patří ke konkrétní profesi nebo specializaci zaměstnance a to s obvyklou intenzitou práce a ve vyžadované kvalitě.

Kvalifikaci tvoří nejen teoretické vědomosti, ale i praktické zkušenosti zaměstnance, spočívající v jeho fyzických nebo jiných způsobilostech a vědomostech. Způsob jejího získání nemusí spočívat jen ve vyučování, studiu, účasti v kursech apod. Kvalifikaci je možné získat i zaučením, zaškolením, třeba i na pracovišti jiného zaměstnavatele, rekvalifikací apod.

POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE V KVALIFIKACI - Z hlediska platné právní úpravy (především zákoník práce-dále ZP a zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.) je kvalifikace jedním z nejvýznamnějších předpokladů zapojení občanů do zaměstnání a péči zaměstnavatele o zaměstnance. Těžiště povinností zaměstnavatele v kvalifikaci zaměstnanců je obsaženo v § 228 a násl. ZP. Kvalifikace zaměstnance se však uplatňuje nebo je důležitou pracovněprávní skutečností i v řadě dalších ustanovení ZP. Jde zejména o:

-        sjednávání pracovní smlouvy, převádění na jinou práci včetně převedení po odvolání z funkce (§ 73 ZP) při pracovním poměru založeném volbou a jmenováním,

-        skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele (např. nesplňování předpokladů pro výkon práce),

-        potvrzení o zaměstnání (uvedení dosažené kvalifikace),

-        odměňování zaměstnanců, protože mzdy a platy mají zvyšovat zájem zaměstnanců o zvyšování jejich kvalifikace,

-        znalost předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako nedílnou a trvalou součást kvalifikačních předpokladů,

-        zaměstnávání osob zdravotně postižených,

-        zaměstnávání mladistvého, než bude moci konat práci, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání.

ÚŘEDNÍCI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ musí mít zvláštní odbornou způsobilost. Je to také pochopitelné, neboť výkon veřejné správy se neobejde bez odborně vyspělých a kvalifikovaně zdatných úředníků. Proto zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků a č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků (dále ÚSC) velmi podrobně upravují komplexní systém vzdělávání úředníků.

Formy vzdělávání

Mezi nejčastější druhy vzdělávání patří:

-        vstupní vzdělávání, které musí absolvovat všichni úředníci a které poskytne širší obecný přehled o veřejné správě,

-        nezbytné znalosti věcné problematiky, týkající se agendy, o které úředník rozhoduje a která je zahrnuta do zvláštní odborné způsobilosti určená pro úředníky vykonávající vybrané činnosti v přenesené působnosti (státní správa),

-        průběžné (prohlubující, aktualizační a specializační) vzdělávání,

-        vzdělávání vedoucích úředníků, které zahrnuje znalosti a dovednosti v oblasti řízení.

ÚSC je povinen úředníkovi zajistit prohlubování kvalifikace podle plánu vzdělávání. Tento plán obsahuje časový rozvrh prohlubování kvalifikace úředníka v rozsahu nejvýše 18 pracovních dnů po dobu následujících 3 let. ÚSC je povinen vypracovat tento plán do 1 roku od vzniku pracovního poměru úředníka, nejméně jedenkrát za 3 roky plnění plánu hodnotit a podle výsledků hodnocení provést jeho aktualizaci.

Vstupní vzdělávání

je základem v systému vzdělávání úředníků. Obsahuje znalosti základů veřejné správy, zejména obecných zásad organizace a činnosti veřejné správy a územního samosprávného celku, základy veřejného práva, veřejných financí, evropského správního práva, práv a povinností etiky úředníka. Součástí vstupního vzdělávání je i povinnost úředníka osvojit si základní dovednosti a návyky potřebné pro výkon správních činností, znalosti základů užívání informačních technologií a základní komunikační, organizační a další dovednosti vztahující se k jeho pracovnímu zařazení.

Úředník je povinen ukončit vstupní vzdělávání do 3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru a prokázat je osvědčením vydaným vzdělávací institucí, která vstupní vzdělávání pořádala.

Pro lepší znalosti a dovednosti

Při podstatných změnách, kterými veřejná správa prochází, je důležité zaručit aktualizaci znalostí úředníků. Zákon proto vytváří předpoklady pro tzv. průběžné vzdělávání úředníků. Jeho účelem je aktualizovat, prohlubovat a rozšiřovat znalosti a dovednosti úředníka podle potřeb úřadu a úředníka samého, včetně získávání a prohlubování jazykových znalostí. Průběžné vzdělávání se uskutečňuje formou kurzů a úředník je povinen se jich zúčastnit. Půjde o prohlubování kvalifikace ve smyslu § 230 ZP.

ÚSC je v souladu s § 38 ZP povinen vytvářet úředníkům podmínky pro to, aby mohli své povinnosti v průběžném vzdělávání plnit. Vzdělávání se považuje za výkon práce a úředník dostane za tuto dobu náhradu platu ve výši průměrného výdělku. Náklady za vzdělávání nese ÚSC.

ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST - Ve veřejné správě jsou správní činnosti, které mohou zajišťovat jen úředníci se zvláštní odbornou způsobilostí. Zahrnuje souhrn znalostí a dovedností nezbytných pro výkon činností stanovených právním předpisem. Zvláštní odborná způsobilost má obecnou a zvláštní část. Obecná část obsahuje znalost základů veřejné správy, její organizaci a činnost, znalost zákona o obcích, zákona o krajích a o správním řízení, zvláštní část zahrnuje znalost působnosti orgánů územní samosprávy a územních samosprávných úřadů vztahující se k těmto činnostem, a schopnost jejich aplikace. Výčet agendy, při jejímž výkonu se vyžaduje zvláštní odborná způsobilost úředníka, uvádí vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků. Jedná se např. o správní rozhodování a dozorové činnosti v silničním hospodářství, v silniční dopravě, v územním plánování, při řízení o dávkách a službách sociální péče, při provádění státní sociální podpory, při správě živnostenského podnikání, v zemdělství, v ochraně přírody a krajiny apod. ÚSC je povinen přihlásit úředníka, který vykonává správní činnosti, k nimž se vyžaduje zvláštní odborná způsobilost, k vykonání zkoušky do 6 měsíců od vzniku jeho pracovního poměru nebo do 3 měsíců ode dne, kdy úředník začal tyto činnosti vykonávat. Pro absolvování kurzů a školení v rámci zvláštní odborné způsobilosti je pro úředníka zákonem stanovena doba 18 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne, kdy začal vykonávat správní činnosti, k nimž se vyžaduje zvláštní odborná způsobilost.

Vedoucí úředníci a vedoucí úřadů

jsou povinni se zúčastnit zvláštního vzdělávání, které je jim určeno. Zahrnuje obecnou a zvláštní část a zaměřuje se na znalosti a dovednosti v oblasti řízení úředníků a na přehled o činnostech vykonávaných podřízenými úředníky. Toto vzdělávání je vedoucí úředník povinen ukončit do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat funkci vedoucího úředníka. Vedoucí úředník, který se účastní tohoto druhu vzdělávání a jehož náklady nahradil ÚSC má zvláštní povinnost: musí setrvat po ukončení tohoto vzdělávání v pracovním poměru k tomuto územnímu celku po dobu 3 let. Pokud by s územním celkem rozvázal pracovní poměr dříve, než po uplynutí 3 let od ukončení vzdělávání vedoucích úředníků, je povinen uhradit územnímu celku náklady s tím spojené. Splní-li úředník tuto povinnost pouze zčásti, povinnost uhradit náklady se poměrně sníží. Např. náklady na vzdělávání činily 60 tisíc korun a vedoucí úředník skončil pracovní poměr s územním celkem 2 roky po ukončení tohoto vzdělávání. Musí vracet poměrnou část nákladů, tedy třetinu – 20 tisíc korun. Kdyby pracovní poměr ukončil okamžitě po absolvování vzdělávání, hradil by plnou částku, to je 60 tisíc korun. Náklady se rozumí např. úhrada odměn a mezd lektorům, vzdělávacímu zařízení, náklady na studijní pomůcky apod. Povinnost k úhradě nákladů by nevznikla např. jestliže by vedoucí úředník nemohl vykonávat ze zdravotních důvodů práci, pro kterou absolvoval vzdělávání nebo jestliže by s ním ÚSC skončil pracovní poměr výpovědí z určitých důvodů (kromě výpovědi nebo okamžitého zrušení pro porušení pracovních povinností – pracovní kázně) nebo pro nevyužívání kvalifikace v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců. Podmínky na vrácení vynaložených nákladů se řídí ustanovením § 235 odstavec 3 ZP. S vedoucím úředníkem, který absolvoval toto školení, neuzavírá ÚSC dohodu o zvýšení nebo prohloubení kvalifikace podle § 234 ZP.

Kvalifikace zaměstnanců v ÚSC

V ÚSC jsou v pracovněprávním vztahu vedle úředníků a vedoucích úředníků zaměstnanci, kteří nevykonávají správní činnosti a neřadíme je proto pod režim zákona č. 312/2002 Sb. Tento zákon je v § 1 odstavec 3 písm. c) vymezuje jako zaměstnance, kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo kteří výkon takových prací řídí. Na tyto zaměstnancve se vztahují ustanovení ZP upravující jejich kvalifikaci a vzdělávání. Znamená to, že když si budou prohlubovat, rozšiřovat nebo zvyšovat kvalifikaci, případně se podrobí jiné formě vzdělávání, posuzují se jejich práva a povinnosti podle ZP.

Nejvíce problémů v personální praxi ÚSC u zaměstnanců, kteří nejsou úředníci,se vyskytuje při odlišování pojmů „prohlubování“ a „zvyšování“ kvalifikace. Je to také pochopitelné, neboť právní předpisy, včetně zákona o dani z příjmů, s tím spojují různé nároky zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Při definici prohlubování kvalifikace je nutno vyjít z § 230 ZP. Rozumí se tím průběžné doplňování kvalifikace, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. „Neprávnicky“ řečeno o prohloubení, případně udržení nebo obnovování jde tehdy, jestliže po jehož absolvování zaměstnanec nemá nebo nezískal kvalifikační předpoklady pro jiný druh práce (profese). Bude – li si zaměstnanec prohlubovat kvalifikaci a tato činnost je spojena s druhem práce nebo je předpokladem pro výkon této práce, nejde o prohloubení, ale o zaškolení nebo zaučení.

ZVÝŠENÍ, ZÍSKÁNÍ NEBO ROZŠÍŘENÍ KVALIFIKACE - Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace. Je to dosažení takového stupně nové kvalifikace, pokud zaměstnanec např. studiem získá předpoklady pro výkon kvalifikovanější práce (pro vyšší funkci), pro kterou dosud kvalifikaci nesplňoval. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele Zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření.

Změnou hodnoty kvalifikace se rozumí získání předpokladů pro výkon kvalifikovanější práce, pro kterou zaměstnanec dosud kvalifikaci nesplňoval. (Rozsudek NS SSR ze dne 29. 12. 1988, sp. zn. Cz 24/88 R 7/1990). Změnu hodnoty kvalifikace nemusí zaměstnanec dosáhnout jen školským studiem, ale i v jiné formě vzdělávání (např. kursy, semináře apod.) Ke zvýšení kvalifikace může dojít i podle zvláštních právních předpisů. Jde např. o pedagogické a zdravotnické profese.

Dohody o zvýšení kvalifikace

Zaměstnavatel – ÚSC – může se zaměstnancem uzavřít podle § 234 ZP kvalifikační dohodu. Sjednává se zejména při zvýšení kvalifikace zaměstnance. Zvýšením kvalifikace se rozumí dosažení takového stupně nové kvalifikace, pokud zaměstnanec např. studiem získá předpoklady pro výkon kvalifikovanější práce (pro vyšší funkci), pro kterou dosud kvalifikaci nesplňoval. V dohodě se zaměstnavatel zaváže umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovních úlev a hmotného zabezpečení a zaměstnanec se zaváže setrvat po určitou dobu v pracovním poměru. Pokud tuto povinnost nesplní, musí zaměstnavateli uhradit vynaložené náklady. Dohodu lze sjednat i pro případ, že ke skončení pracovního poměru dojde před zvýšením kvalifikace.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 7-8/2019)

Už indiáni z Quebecu používali extrakt z evropské pobřežní borovice (Pinus pinaster) a francouzský průzkumník Jacques Cartier se svou posádkou pil čaj z extraktu z kůry, který se osvědčil při prevenci skorbutu, onemocnění způsobeného nedostatkem vitaminu C. 

Později tyto záznamy prostudoval profesor Jack Masquelier, jenž na základě svých zjištění, že extrakt z kůry borovice je bohatý na bioflavonoidy, předpokládal, že právě tyto látky by mohly být použity při léčbě skorbutu, neboť plní funkci vychytávačů volných radikálů.

Polyfenoly jsou skupinou chemických sloučenin

s antioxidační aktivitou, které jsou obsaženy v rostlinách a jsou složeny z více fenolových jednotek. Dělíme je obecně na flavonoidy, fenylpropanoidy, kondenzované a hydrolyzovatelné taniny, z nichž největší zastoupení ve světě mají kondenzované taniny. Nacházejí se v ovoci a zelenině, luštěninách, čokoládě a v nápojích, které mají antioxidační schopnosti, jako je káva, čaj, víno. Polyfenoly mají významnou biologickou aktivitu i v našem organismu. Výsledky studií, zabývajících se biologickou aktivitou polyfenolů, jsou však limitovány výběrem populace, druhem studovaných polyfenolů a jejich dávkami.

Polyfenoly mají významné antioxidační a biomodulační účinky, mezi něž patří inhibice transkripčního faktoru NF-kB a cyklooxygenázy, stimulace NO syntézy a antihypertenzní účinek inhibicí angiotenzin-konvertujícího enzymu, ale i antimutagenní účinky, mírnění příznaků alergického astmatu, antimikrobiální a antivirové účinky. Jsou i vhodným doplňkem při léčbě chronické žilní insuficience, diabetu a aterosklerózy.

OVOCNÉ ŠŤÁVY OBSAHUJÍ polyfenol Pycnogenol (PYC) zvyšují antioxidační kapacitu a v in vitro studii rakoviny tlustého střeva byl prokázán jejich protizánětlivý účinek na základě srovnání s ovocnými šťávami bez PYC. Pycnogenol se vyrábí z kůry francouzské středomořské borovice (Pinus pinaster). Je složen z několika druhů bioflavonoidů, včetně katechinu, epikatechinu, flavonů a taxifolinu. Kromě uvedených bioflavonoidů obsahuje i paletu ovocných kyselin, jako je kyselina kávová, felurová, galová, kumarinová a vanilová. Příznivě ovlivňuje zrak člověka, rovněž zlepšuje cirkulaci (oběh) krve a chrání pleť před předčasným stárnutím. Pokud se rozhodne člověk tuto látku užívat, pleť bude neustále vláčná, svěží a bez jakýchkoli nedostatků. Podporuje eliminaci tvorby křečových žil a pomáhá také kardiovaskulárnímu systému.

Největší výhody Pycnogenolu: příznivě ovlivňuje zrak člověka, zlepšuje ohebnost či elasticitu kloubů a cév, podporuje oběh krve v těle, eliminuje tvorbu křečových žil, zlepšuje kvalitu kůže a pleti, bojuje proti problémům zapříčiněných slunečním zářením.

Nezávislými odborníky v oblasti toxikologie byl PYC označen jako GRAS (Generally recognized as safe), čímž byl zařazen do skupiny bezpečných přírodních látek v rámci jejich užívání. Status GRAS získal i Robuvit, extrakt přírodních látek (taninů) ze dřeva Dubu letního (Quercus robur) nazývaných roburiny. Základní složkou taninů jsou ellagotaniny (které se hydrolyzují na kyselinu ellagovou) a mají významné antioxidační, antimikrobiální a antimutagenní vlastnosti. Byly zjištěny i ochranné účinky na bílkoviny organismu, které tvoří hlavní složku našich tkání, jako je např. svalstvo člověka. Kromě toho bylo zjištěno zlepšení funkcí kognitivních vlastností (myšlení, paměť, apod.). Robuvit je i nadále předmětem zkoumání v dalších studiích. Zajímavostí je, že některé sudy na víno jsou vyráběny z Dubu letního a tím pádem časem nastává přesun polyfenolů ze sudu do vína. Víno je tak obohacováno o antioxidační vlastnosti.

Další flavonoidový komplex je Matuzalem

Je to látka rostlinného původu, v níž flavonoidový komplex sestává v první řadě z katechinů, leukoantokyanidinů, kyanidinů a obecně 3,5 flavon-diolových derivátů. Tyto komplexy flavonoidů se nacházejí v listech zeleného a černého čaje, eventuálně v jádrech červeného hroznu. Během užívání výrobku Matuzalem se dostávají do organismu „molekuly života“, které inteligentním způsobem komunikují s buňkami organismu a prioritně upravují rovnovážný stav buněk a významným způsobem zabraňují množení buněk degenerovaných a mutovaných.

ZÁVĚR – Dobré zdraví a vysoký věk je dostupný každému, američtí vědci potvrdili, že každý člověk má geneticky dáno minimálně 120 i více roků života. Podle skríninkových pokusů by byl Matuzalem schopen významně napomoci prodloužení života.

MUDr. Matej Fülop

Poradce, měsíčník č. 12-13/2019 (V/2019)

·         Zákon o zpracování osobních údajů s komentářem – JUDr. Eva Dandová

·         Zákon o ochranných známkách s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

·         Přechod na paušální výdaje – novela – Ing. Ivan Macháček

·         Dlouhodobé a krátkodobé závazky v rozvaze – Ing. Zdenka Cardová

·         Trestné činy daňové, poplatkové a devizové – JUDr. Jan Engelmann

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

·         Paušální výdaje FO – příznivá změna – Ing. Martin Děrgel

·         DPH u finančního a operativního leasingu v roce 2019 – Ing. Václav Benda

·         DPH při poskytnutí peněz a platebních prostředků - Ing. Václav Benda

·         Změny v zákoně o daních z příjmů u PO – Ing. Martin Děrgel

·         Použití průměrných cen PHM nebo skutečné ceny? – Ing. Ivan Macháček

·         Kdy a proč zvolit radu zaměstnanců? – JUDr. Ladislav Jouza

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 8/2019 (IV/2019)

• Novela zákona o DPH v příkladech – Ing. Václav Benda
• Dědění a darování z pohledu ZDP – Ing. Eva Sedláková

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

• Zákon o zpracování osobních údajů - nový zákon – JUDr. Eva Dandová
• Stěžejní změny ve zdanění právnických osob – novela – Ing. Ivan Macháček
• Zdanění drobných přivýdělků – novela zákona o dani z příjmů – Richard W. Fetter
• Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba – JUDr. Eva Dandová
• Příplatky ke mzdě (2.) – JUDr. Ladislav Jouza
• Přechodné ubytování zaměstnanců z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
• Benefit na zdravotnické služby, sport a rekreaci se zaměřením na příspěvek na masáže - Ing. Ivan Macháček
• Jaké chyby může zjistit zdravotní pojišťovna kontrolou u zaměstnavatele – Ing. Antonín Daněk

1000 řešení – měsíčník č. 6-8/2019 (V/2019)

·         Insolvenční zákon po novele – Mgr. Petr Taranda

·         Cestovní náhrady – JUDr. Eva Dandová

·         OSVČ a zálohy ve ZP – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE - NOVINKY

1.        Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)

2.        Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)

3.        Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění

4.        Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)

5.        Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

6.        Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

7.        GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

8.        Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)

9.        100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)

10.    100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)

Poradce, měsíčník č. 1/2020 (VIII/2019)

·         Insolvenční zákon po novele s komentářem – Mgr. Petr Taranda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2019 (VIII/2019)

• Výpočet a zaokrouhlování daně po novelizaci zákona o DPH – Ing. Václav Benda

• Lze snížit zálohy na daň z příjmů u poplatníka? Ing. Ivan Macháček

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2019 (VIII/2019)

• Zálohy a závdavky v účetnictví a daních – Ing. Martin Děrgel
• Praktický průvodce účtováním podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
• Problémy se zaměstnanci a jejich řešení – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2019 (VIII/2019)

·         Úmluvy MOP v českém právu – JUDr. Eva Dandová

·         Navýšení práv nad zákoník práce – JUDr. Ladislav Jouza

·         Legislativní úprava monitoringu zaměstnance – JUDr. Ladislav Jouza

·         Změny v daních u neziskových subjektů – Ing. Zdeněk Morávek

·         Zvláštnosti pracovního poměru na dobu určitou ve VS – JUDr. Ladislav Jouza

·         Odškodňování školních úrazů – JUDr. Eva Dandová

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2019 (VIII/2019)

·         Účtování u podnikatelských subjektů

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce