OPATŘENÍ VLÁDY ČR v souvislosti s koronavirem

 

Uvolnění podnikatelských a dalších činností:

 

pondělí 11. května

• Všechny provozovny v nákupních centrech s výjimkou provozoven stravovacích služeb.
• Provozovny nad 2 500 m², v nichž nebyl zakázán provoz.
• Provozovny stravovacích služeb s prodejem přes výdejní okénko a v rámci venkovních (letních) zahrádek.
• Holičství a kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby.
• Muzea, galerie, výstavní síně a další podobná zařízení.
• Zámky, hrady, skanzeny (venkovní prostory).
• Venkovní tréninkové aktivity profesionálních sportovců s vyloučením veřejnosti.

• Divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, sportovní, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, přehlídky, cirkusy, ochutnávky, trhy a veletrhy, vzdělávací akce, oslavy, a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí nepřesahující ve stejný čas 100 osob.
• Organizovaný trénink profesionálních i amatérských sportovců na venkovním i vnitřním sportovišti s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob.
• Hromadné akce ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob.
• Svatby s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob.
• Bohoslužby s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob.
• Pro prodej oděvů a obuvi byla stanovena oproti předchozí vlně uvolňování následující pravidla:
  zkoušení oděvů a obuvi probíhá až po předchozí dezinfekci rukou zkoušející osobou,
  při vrácení oděvů v rámci reklamace apod. se oděvy uloží po dobu 24 hodin odděleně od ostatního zboží a teprve poté je lze znovu nabízet zákazníkům.
• Příslušná krizová opatření o zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb a o omezení volného pohybu osob účinná od 11. května 2020.

 

Ve všech případech při dodržení přesně definovaných podmínek.

Letáky a doporučení na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Doporučení pro divadla, kina, galerie, muzea a další kulturní subjekty.

 

pondělí 25. května

• Restaurace, hospody, bufety, kavárny, vinotéky, pivotéky – vnitřní prostory.
  Povolení se vztahuje také na provoz stravovacích zařízení v nákupních centrech nad 5000 m².
• Hotely, venkovní kempy a další ubytovací zařízení (včetně jejich restaurací a kaváren).
• Taxislužby (dosud nepovolené).
• Živnosti, při kterých je porušována integrita kůže (tetování, piercing).
• Zotavovací akce apod. pro děti do 15 let věku.
• Další včetně opatření v cestovním ruchu.
• Zoologické, botanické a dendrologické zahrady (včetně vnitřních prostor).
• Hrady a zámky (vnitřní prostory).
• Přírodní a umělá koupaliště (krytá i nekrytá).
• Sauny a wellness centra.
• Organizovaný trénink profesionálních i amatérských sportovců na venkovním i vnitřním sportovišti s účastí nejvýše ve stejný čas 300 osob s možností využití zázemí.
• Hromadné akce ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše ve stejný čas 300 osob.
• Příslušná krizová opatření účinná od 25. května o omezení konání hromadných akcí, podmínkách provozu stravovacích a ubytovacích služeb,  o používání ochranných prostředků dýchacích.

Definované doporučené podmínky, vztahující se k plánu uvolňování dne 25. května 2020.

 

Zdroj: https://www.vlada.cz/

 

Dne 27. března 2020 byl vydán ve Sbírce zákonů mimo jiné zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020. Tento zákon byl vydán v návaznosti krizová opatření a schválen Poslaneckou sněmovnou na jejím mimořádném zasedání 23. března 2020. Zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení.

 

Dne 11. března 2020 rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví o zákazu osobní přítomnosti žáků a studentů na vzdělávání a studiu na českých základních, středních, vyšších odborných i vysokých školách a školských zařízeních od 11. března 2020 do odvolání za účelem zabránit šíření nemoci COVID-19. Stalo se tak bezprostředně po jednání Bezpečnostní rady státu na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (č. MZDR 10676/2020-1/MIN/KAN) dne 10. března 2020.

Na mateřské školy a základní umělecké školy se opatření původně nevztahovalo, [2] ale od 12. března 2020 bylo nahrazeno usnesením vlády č. 74/2020 Sb. Kvůli tomuto opatření nenavštíví školy přibližně 1,7 milionu žáků a studentů, z toho je nejvíce žáků základních škol, kterých je přibližně 953 tisíc. Školy mohou zadávat úkoly elektronicky a výuka tak může v omezeném režimu pokračovat distanční formou, přičemž žáci a studenti mají povinnost zadané úkoly plnit a vyučující může práci klasifikovat. Současně bylo vydáno i jiné mimořádné opatření, zakazující od 10. března 18:00 hodin všechny hromadné akce nad 100 lidí (nevztahuje se na zasedání zastupitelských sborů, valných hromad atd.) Ministr školství Robert Plaga mateřským školám doporučil, aby se mimořádným opatřením řídily také, i když se na ně nevztahuje. Ministerstvo školství oznámilo, že během dvou týdnů rozhodne, zda se budou konat přijímací zkoušky na střední školy v původních termínech, nebo zda budou odloženy.

 

Výsledkem toho je zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020 (dále jen „zákon“), který upravuje zvláštní postup pro konání přijímacího řízení, maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky ve školním roce 2019/2020 a na něj navazující náhradní nebo opravné zkoušky a otázky související s termínem ukončování základního, vyššího odborného vzdělání a vzděláváním v konzervatoři.

 

Důvodem předložení zákona je řešení mimořádné situace vzniklé v souvislosti s přijímáním krizových opatření Vládou České republiky, zejména usnesení č. 201 ze dne 12. března 2020, kterým se zakázala osobní přítomnost žáků ve školách, které navázalo na mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví proti šíření koronavirové nákazy a následným vyhlášením nouzového stavu. Účinnost zákona tedy je časově omezena na školní rok 2019/2020.

 

Zákon je rozčleněn do osmi částí:

·         Obecná ustanovení

·         Přijímací řízení

·         Maturitní zkouška

·         Vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem

·         Závěrečná zkouška

·         Vykonání závěrečné zkoušky náhradním způsobem

·         Ustanovení společná a závěrečná

·         Účinnost

a obsahuje 54 ustanovení. V následujících řádcích si jej probereme podrobně.

 

• Hlavní principy nové právní úpravy

 

Ø  Přijímací zkoušky ke vzdělávání ve střední škole pro školní rok 2020/2021 proběhnou nejdříve 14 dnů ode dne obnovení osobní přítomnosti žáků při vzdělávání ve středních školách. Konkrétní termín stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Ø  Přijímacího řízení se mohou účastnit uchazeči, kteří v termínu stanoveném školským zákonem podali přihlášku řediteli střední školy. Obsah a forma přijímací zkoušky se nemění – odpovídají rámcovému programu pro základní vzdělávání. Kritéria stanovená ředitelem školy se také nemění.

Ø  Jednotná zkouška se skládá, stejně jako podle stávající právní úpravy, z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Každý uchazeč může písemný test z obou vzdělávacích oborů konat pouze jednou. Jednotnou přijímací zkoušku vyhodnocuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále též „Centrum“).

Ø  Pro školní přijímací zkoušku, rozhodl-li ředitel školy o jejím konání, vyhlásí ředitel školy nové dva termíny. Platí, že termín konání školní přijímací zkoušky se stanoví nejpozději na den konání jednotné zkoušky.

Ø  Termíny pro vyhodnocení přijímacího řízení jsou stanoveny tak, aby se žáci vzhledem k okolnostem výsledek řízení dozvěděli co nejdříve a aby ředitelé středních škol znali počty přijatých žáků a mohli plánovat organizaci dalšího školního roku. Další kola přijímacího řízení lze konat v souladu se stávající právní úpravou.

Ø  Zákon stanoví základní pravidla organizace zkoušek, bližší podmínky organizace a konání stanoví MŠMT vyhláškou.

Ø  Maturitní zkouška a závěrečná zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů ode dne obnovení osobní přítomnost žáků při vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách, nejpozději však do 30. června 2020.

Ø  Maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku může konat žák, který podal přihlášku k maturitní zkoušce, nebo ten, který koná náhradní nebo opravnou zkoušku.

Ø  Maturitní zkoušku koná žák ze zkušebních předmětů společné části podle § 78 ŠZ a zkoušek profilové části podle § 79 ŠZ. Rozsah vědomostí a dovedností vyplývá z katalogů vydaných ve smyslu § 78a ŠZ. Na rozdíl od modelu maturitní zkoušky podle školského zákona se v tomto případě ve společné části maturitní zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk neskládá z dílčí zkoušky konané formou písemné práce.

Ø  Společnou i profilovou část maturitní zkoušky nicméně vyhodnocuje škola, ve které se zkouška koná, s využitím zkušební dokumentace a podkladů pro vyhodnocení zkoušky předané za tímto účelem Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

Ø  V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky v podzimním zkušebním období. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná.

Ø  Bližší podmínky organizace maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky se stanoví prováděcím právním předpisem.

 

-        Důvod nové právní úpravy

Mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví a na to navazujícím krizovým opatřením vlády byla s účinností od 11. března 2020 zakázána kromě jiného osobní přítomnost žáků a studentů při vzdělávání v základních, středních a vyšších odborných školách. Mezi zásadní události jarního pololetí ve školách patří organizace přijímacího řízení a maturitních a závěrečných zkoušek.

 

V souladu se školským zákonem začíná konání maturitních zkoušek dne 8. 4. 2020 a přijímacích zkoušek dne 14. 4. 2020. Organizace těchto zkoušek je časově náročná: vlastní konání přijímací i maturitní zkoušky trvá u každé cca 1 měsíc a časově náročné je také jejich centrální vyhodnocování, které je nicméně v případě běžného plynutí školního roku rozvrstveno do delšího časového období.

Z tohoto důvodu není možné konat jak přijímací, tak maturitní zkoušku v původních termínech vyplývajících ze stávajícího znění školského zákona. Proto MŠMT zpracovalo a Parlament schválil na mimořádných schůzích zákon, který upravuje pravidla přijímacího řízení a ukončování středního vzdělávání speciálně ve školním roce 2019/2020.

 

Nová právní úprava zachovává tam, kde je to možné, stávající systém přijímacího řízení a má za cíl urychlit proces přijímacího řízení a maturitní zkoušky, a to zejména tím, že se zkrátí některé lhůty; v případě maturitní zkoušky nadto odpadne písemná práce v případě maturity z českého a cizího jazyka v rámci společné části a také centrální hodnocení zkoušek Centrem. Zákon stanoví základní pravidla organizace zkoušek, bližší podmínky organizace a konání stanoví MŠMT vyhláškou.

 

-        Předmět úpravy

Podle ustanovení § 1 zákona tento zákon upravuje zvláštní pravidla pro přijímání ke vzdělávání ve střední škole a ukončování středního vzdělávání ve školním roce 2019/2020 a na ně navazující náhradní nebo opravné zkoušky a další související otázky. Ustanovení vymezuje předmět úpravy na ty právní vztahy v oblasti školství, které jsou dotčeny mimořádnými opatřeními přijatými v souvislosti s aktuální epidemiologickou situací. Právní úprava se tak dotýká přijímání ke vzdělávání ve střední škole a ukončování středního vzdělávání ve školním roce 2019/2020 a dalších souvisejících otázek. Zákon se nicméně netýká těch aspektů přijímacího řízení, nebo přijímacího řízení, které již proběhly (např. přijímaní do oborů vzdělávání s talentovou zkouškou).

 

• Přijímací řízení

 

Ustanovení § 2 zákona přejímá úpravu školského zákona stanovující, že o přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel školy. Ustanovení dále stanovuje, že jednotná přijímací zkouška do prvního ročníku oboru středního vzdělání proběhne nejdříve 14 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách. Jednotná zkouška se koná v případech stanovených školským zákonem. Termín konání jednotné zkoušky (a to jak pro čtyřleté obory vzdělání, tak i pro víceletá gymnázia) stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).

 

Podle ustanovení § 3 zákona se přijímacího řízení podle tohoto zákona účastní uchazeč, který v souladu se školským zákonem podal přihlášku ke vzdělávání na střední škole pro školní rok 2020/2021.

Podle ustanovení § 4 zákona zůstávají v platnosti podmínky konání přijímací zkoušky vyhlášené již dříve ředitelem, a to konkrétně:

·         jednotná kritéria přijímání do oboru vzdělání a formy vzdělávání a způsob hodnocení jejich splnění,

·         předpokládaný počet přijímaných uchazečů do oboru vzdělání a formy vzdělávání,

·         školní přijímací zkouška a

·         jednotná kritéria a předpokládané počty přijímaných uchazečů pro přijímání ke vzdělávání v různých zaměřeních školního vzdělávacího programu,

·         stanovené ředitelem podle § 60 ŠZ.

 

Ustanovení § 5 zákona upravuje obsah a formu přijímací zkoušky. Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídají rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. Jednotná přijímací zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Konkrétní obsah a formu školní přijímací zkoušky stanovuje ředitel školy.

Podle ustanovení § 6 zákona jednotnou přijímací zkoušku koná uchazeč pouze jednou, a to ve škole uvedené na přihlášce v prvním pořadí. Školní přijímací zkoušku koná uchazeč na každé škole uvedené v přihlášce, pokud je součástí přijímacího řízení, pouze jednou. Uchazeč, který se hlásí na obor vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, koná jednotnou přijímací zkoušku na této škole.

Oproti stávajícímu stavu se vzhledem k časové náročnosti organizace výjimečně pouze pro tento školní rok stanoví, že uchazeč má na konání přijímací zkoušky jeden pokus s tím, že pokud si škola stanoví školní přijímací zkoušku, vykoná tuto zkoušku ve všech školách uvedených v přihlášce.

Podle ustanovení § 7 zákona platí, že pokud ředitel školy počítá se školní přijímací zkouškou, vyhlásí nové dva termíny, které budou časově odpovídat termínu konání jednotné přijímací zkoušky. Nejzazší termín pro konání školní přijímací zkoušky je den konání jednotné zkoušky. Totéž platí pro náhradní termín konání zkoušky. Oproti běžným pravidlům zašle ředitel školy pozvánku ke školní přijímací zkoušce ve zkráceném termínu 5 pracovních dnů před termínem konání této zkoušky as současně ji zveřejní ředitel školy na internetových stránkách této školy.

Podle ustanovení § 8 zákona platí, že uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně omluvil nejpozději do 3 dnů řediteli školy, ve které ji měl konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Omlouvání uchazečů z účasti na jednotné přijímací zkoušce je tedy obdobné jako již nyní stanoví úprava školského zákona.

Podle ustanovení § 9 zákona náhradní termín jednotné přijímací zkoušky stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách ministerstvo. Náhradní termín školní přijímací zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy. Stejný termín pro konání přijímací zkoušky v jiném oboru vzdělání nebo jiné škole není důvodem stanovení náhradního termínu konání zkoušky. Ustanovení tedy upravuje vyhlášení náhradního termínu jednotné přijímací zkoušky. I tento musí být transparentně zveřejněn na internetových stránkách ministerstva. Náhradní termín školní přijímací zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy.

V ustanovení § 10 zákona se stanoví, že další kola přijímacího řízení se konají podle školského zákona.

Podle § 20 odst. 4 ŠZ platí, že osobám, které nejsou státními občany České republiky a získaly předchozí vzdělání v zahraniční škole, se při přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách promíjí na žádost přijímací zkouška z českého jazyka, pokud je součástí přijímací zkoušky. Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, škola u těchto osob ověří rozhovorem.

Podle ustanovení § 11 zákona je těmto osobám, které konají přijímací zkoušku, zachována úprava jejího konání jako je již dnes ve školském zákoně.

Obdobně platí podle ustanovení § 12 zákona, že pravidla pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona se použijí obdobně. Uchazečům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří konají přijímací zkoušku, je tedy zachována úprava jejího konání, jako je již dnes ve školském zákoně.

Ustanovení § 13 zákona stanoví, že hodnocení výsledků testů jednotné přijímací zkoušky zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Ustanovení upravuje podrobnosti ohledně zasílání testů ze školy centru, jakož i lhůty, ve kterých se jednotlivé kroky související s hodnocením provedou. Platí, že škola převede záznamové archy jednotné přijímací zkoušky do elektronické podoby a odešle je Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) prostřednictvím informačního systému Centra v den konání jednotné přijímací zkoušky. Hodnocení výsledků testů jednotné přijímací zkoušky zajišťuje Centrum. Centrum zpřístupní do 7 kalendářních dní po řádném termínu jednotné přijímací zkoušky hodnocení uchazeče příslušné střední škole, na níž se uchazeč hlásí k přijetí do prvního ročníku středního vzdělávání; v případě náhradního termínu Centrum zpřístupní hodnocení uchazeče do 3 kalendářních dní.

V ustanovení § 14 zákona kritéria hodnocení přijímacího řízení kopírují stávající právní úpravu. Platí, že ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle:

·         hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,

·         výsledků jednotné přijímací zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení,

·         výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,

·         případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

Ustanovení § 15 zákona upravuje hodnocení přijímací zkoušky a stanovení výsledného pořadí uchazečů jako stávající úprava. Platí, že hodnocení jednotné přijímací zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %. Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí. U uchazeče, který nekoná zkoušku z českého jazyka, vytváří ředitel redukované hodnocení. Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení.

Ustanovení § 16 zákona stanoví, že ředitel školy ukončí hodnocení přijímacího řízení a zveřejní seznam přijatých uchazečů do 8 kalendářních dnů po dni konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky. Nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů ředitel školy odešle rozhodnutí o nepřijetí. Ředitel školy dále zveřejní výsledky hodnocení prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované podobě. V případě náhradního termínu se postupuje obdobně s tím, že ředitel ukončí hodnocení přijímacího řízení a zveřejní seznam přijatých uchazečů do 4 kalendářních dnů po dni konání náhradního termínu jednotné přijímací zkoušky. Ustanovení má za cíl urychlit trvání přijímacího řízení tak, aby uchazeči znali výsledky v co nejkratším možném termínu. V případě náhradního termínu ředitel ukončí hodnocení přijímacího řízení do 4 kalendářních dnů.

Podle ustanovení § 17 zákona platí, že v oborech vzdělání, ve kterých se podle školského zákona nekoná jednotná přijímací zkouška a střední škola nekoná ani školní přijímací zkoušku, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí do 5 pracovních dnů ode dne ukončení hodnocení, nejpozději však do 8 kalendářních dnů po dni pro konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky. Stanovuje se tedy, že pokud se jednotná přijímací zkouška ani školní přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, to znamená typicky u oborů středního vzdělání s výučním listem, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí s tím, že nejpozději tak musí učinit do 8 kalendářních dnů po dni jednotné přijímací zkoušky, aby měl možnost vybrat si preferovanou variantu střední školy, i když se hlásí současně na maturitní a nematuritní obor.

Podle ustanovení § 18 zákona platí, že proti rozhodnutí ředitele školy o žádosti o přijetí ke vzdělávání na střední školu není odvolání přípustné. Tímto ustanovením se chce urychlit proces přijímání a zajistit, aby uchazeči měli v co nejkratší době postaveno na jisto, zda budou žáky konkrétní střední školy, a proto se stanoví, že proti rozhodnutí ředitele školy není odvolání přípustné. Nicméně i v těchto případech může ředitel školy vyhovět případným námitkám na průběh a hodnocení přijímacího řízení tím, že se vydá nové rozhodnutí o přijetí podle § 101 správního řádu, pokud k tomu budou naplněny podmínky.

Podle ustanovení § 19 zákona se právní úprava o zápisovém lístku podle § 60g školského zákona použije obdobně s tím, že uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí odevzdáním nebo odesláním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů po nejzazším termínu pro zveřejnění seznamu přijatých uchazečů, a s tím, že uchazeč může uplatnit zápisový lístek opakovaně i tehdy, pokud je přijat na základě nového rozhodnutí vydaného podle správního řádu. Úprava pro zápisový lístek je obdobná jako ve školském zákoně s tím, že lhůta 5 pracovních dnů se počítá od nejzazšího termínu pro zveřejnění seznamu přijatých uchazečů. Uchazeč může uplatnit zápisový lístek opakovaně i tehdy, pokud je přijat na základě nového rozhodnutí vydaného podle správního řádu.

 

Více již najdete v měsíčníku odborné tematické publikaci Podnikání a koronavirus.

 

Základní zásady správy daní představují principy, které platí pro všechny části správy daní. Existují zásady, které jsou typické pouze pro správu daní, např. zásadu součinnosti, mlčenlivosti nebo zásadu neveřejnosti. Správa daně je tak zjednodušeně postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Co se dále skrývá pod správou daně, blíže objasňuje Daňový řád, který vám přinášíme i s komentářem.

 

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ anebo „DŘ“) tvoří součást daňového práva procesního. Toto právo upravuje práva a povinnosti správců daně, daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní v souladu se základním cílem správy daní, kterým je správné zjištění a stanovení daně, jakož i zajištění její úhrady. Není žádným tajemstvím, že daňové právo procesní úzce navazuje na daňové právo hmotné a v konečném důsledku s ním vytváří jednotný celek.

 

I když byl původně DŘ přijímán s cílem zavést jednodušší, transparentnější a jednoznačnější úpravu postupu při správě daní s důrazem na snížení administrativní zátěže daňových subjektů, ale koneckonců i správců daně, lze z praxe zaznamenat názory, že tento cíl nebyl zdaleka naplněn. Ani zákon jako takový nevyniká stálostí, což se projevuje tím, že za dobu své účinnosti od 1. 1. 2011 doznal řadu změn. Ať již byly tyto změny způsobeny judikaturním vývojem ze strany Nejvyššího správního soudu anebo např. změnami v oblasti soukromého nebo veřejného práva, rozhodně nejsou poslední. Jedno je však pro tento zákon typické – nikde jinde není lépe vyjádřen vrchnostenský vztah správce daně vůči daňovým subjektům a dalším osobám zúčastněným na správě daní, který se projevuje viditelnou nerovností zúčastněných subjektů a posiluje pozici státu a jeho orgánů nikoli jako služebníků, nýbrž jako nadřízené vrchnosti.

Ačkoli je zákon v účinnosti teprve necelých sedm let, jeho vývoj i aplikaci doprovází poměrně hojně zastoupená judikatura správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu. To samo o sobě svědčí nejlépe o tom, že tento zákon svým významem mnohdy značně přesahuje charakter a pozici normy daňového procesního práva.

I přes to, že zcela nedávno byla Parlamentem ČR projednána další zásadní novela tohoto zákona, která měla kromě jiného přinést online finanční úřad v rámci celkových snah o elektronickou komunikaci se správcem daně, zjednodušení kontrolních postupů, ale také v některých případech prodloužení lhůty pro vracení daňových odpočtů z 30 na 45 dnů a dalších změn, jak vyplývá ze sněmovního tisku č. 580, nebyla tato novela nakonec po navržených změnách, které provedl Senát, Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR znovu v podstatě jen o „fous“ přijata. Tím také padla možnost, že by některé pozitivní změny mohly být účinné již během tohoto roku, jak původně předkladatel novely sliboval. V důsledku toho se daňová veřejnost již v tomto roce nedočká zjednodušení a elektronizace daňového systému, ač původně na to byla již od začátku tohoto roku připravována. I když Ministerstvo financí deklarovalo, že tuto novelu v kompromisní variantě předloží k projednání Parlamentu ČR znovu bez zbytečného odkladu, je nesporné, že účinnost takové novely, bude-li nakonec poslanci a senátory přijata, nastane oproti původním slibům až příští rok.

Poznámka

-        Komentář je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. května 2020.

 

HLAVA I

PŘEDMĚT A ÚČEL ÚPRAVY

 

§ 1

(1) Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní.

(2) Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.

(3) Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování (dále jen „řádné daňové tvrzení“) a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování (dále jen „dodatečné daňové tvrzení“) podané daňovým subjektem.

 

Komentář k § 1

Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. Zákon tedy upravuje procesní pravidla při správě daní, která zahrnují úpravu postupu správců daně a úpravu práv a povinností daňových subjektů a třetích osob vznikajících v souvislosti se správou daní. Zákon dále obsahuje úpravu práv a povinností, kterou lze provést společně pro daňové zákony tam, kde se předpokládá minimální počet odůvodněných odchylek v jednotlivých hmotněprávních daňových zákonech z důvodu odlišností jednotlivých daní. V praxi půjde zejména o důsledky porušení platební povinnosti.

Zákon v tomto svém ustanovení též definuje správu daní, když uvádí, že se jedná o postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Z toho lze dovodit, že správa daní je činností správce daně vůči daňovým subjektům a třetím osobám a je vymezena ve všech ustanoveních tohoto zákona. Vedle toho v souvislosti se správou daní vznikají daňovým subjektům a třetím osobám současně též práva a povinnosti. Jak bude uvedeno dále, je správa daní širší pojem, než samotné daňové řízení.

Pokud jde o cíl správy daní, je tímto cílem daň správně zjistit a stanovit, což je cíl vážící se k rovině nalézací. V rovině platební je poté cílem správy daní zabezpečit její úhradu. V rámci nalézací roviny to znamená, že daňový subjekt je povinen podat daňové přiznání a správce daně v kontextu s tím zjišťuje, resp. prověřuje příslušnými postupy, zda je takto tvrzená daň správná a pokud tomu tak je, tuto daň vyměřuje. V rámci kontrolních postupů je správce daně též oprávněn daň doměřit. V rovině platební zahrnuje správa daní v rámci praktického přístupu jednak povinnost daňového subjektu tuto daň uhradit a současně s tím je správce daně taktéž oprávněn provádět příslušné úkony k tomu, aby byly uhrazeny příp. vzniklé daňové nedoplatky formou daňové exekuce.

Tento zákon výrazně posouvá odpovědnost správce daně za zjištěný skutkový stav v souvislosti s vypořádáním vlastní daňové povinnosti. Díky této koncepci se pak v samotném daňovém řízení uplatňuje zásada materiální pravdy. To znamená, že správce daně je takto nucen dbát toho, aby daň byla vždy stanovena po právu, tedy ve správné výši. Současně s tím musí přihlížet ke všem skutečnostem, které jsou pro správné stanovení daně rozhodné – ať již jsou anebo nejsou ve prospěch daňového subjektu. Jak ostatně konstatoval ve svém rozhodnutí sp. zn. 2 Afs 87/2013 Nejvyšší správní soud, základním rysem vybírání daní a poplatků je skutečnost, že daň je vybírána korektně, s ohledem na skutečný příjem daňového subjektu za uplynulé zdaňovací období, nikoliv v maximální možné výši.

Základem pro správné zjištění a stanovení daně je daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování. Pro daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování takto zákon používá zkráceného pojmu „řádné daňové tvrzení“, pro dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování je pak použit pojem „dodatečné daňové tvrzení“. Takto zavedené legislativní zkratky mají sloužit k tomu, aby došlo k zvýšení přehlednosti textu a pochopitelně i k jeho zkrácení.

 

§  Z judikatury

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, upřednostňuje při stanovení daně hledisko materiální spravedlnosti, nikoli hledisko fiskální (§ 1 odst. 2 citovaného zákona). Nově vymezený cíl správy daní, možnost správce daně provádět daňovou kontrolu i ve vyměřovacím řízení a skutečnost, že daňová ztráta je zcela obvyklou zákonnou odčitatelnou položkou, opravňují daňový subjekt za splnění zákonem stanovených, zejména hmotněprávních podmínek, uplatnit ztrátu v rámci probíhajícího nalézacího řízení, a to bez ohledu na postup zvolený správcem daně.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. 9 Afs 41/­2013

Žalovaný svým postupem v žádném případě neporušil § 1 odst. 2 daňového řádu, dle kterého je správa daně postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, neboť jak bylo zdůrazněno výše, daňové řízení neovládá zásada vyšetřovací, ale na prioritní povinnosti daňového subjektu dokazovat vše, co sám tvrdí. Jestliže daňový subjekt neprokáže v daňovém řízení skutečnosti, které tvrdí, nelze dovozovat, že je to správce daně, kdo byl povinen tyto skutečnosti prokazovat za daňový subjekt, a neučinil-li tak, dospět k závěru, že rozhodnutí daňového orgánu bylo vydáno na základě neúplných skutkových zjištění a je nezákonné. Neunesení důkazního břemene žalobcem neznamená, že správce daně má povinnost relevantní důkazy sám vyhledávat (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2005, č.j. 5 Afs 147/­2004-89, č. 618/­2005 Sb. NSS, a ze dne 12. 4. 2006, č.j. 5 Afs 40/­2005-72).

Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 8. 8. 2019, sp. zn. 52 Af 41/­2018

Legitimním cílem v případě daňové kontroly je veřejný zájem státu na řádném zjištění a stanovení daní zakotvený v § 1 odst. 2 daňového řádu. Omezení osobní sféry jednotlivce při realizaci daňové kontroly správcem daně je nutno posuzovat z hlediska principu přiměřenosti v každém konkrétním případě tak, aby byl vyloučen svévolný postup správce daně.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2020, sp. zn. 1 Afs 340/­2019

 

§ 2

(1) Předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu (dále jen „vratka“).

(2) Veřejným rozpočtem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond organizační složky státu,

b)  rozpočet územního samosprávného celku,

c)  rozpočet státního fondu nebo Národní fond,

d)  rozpočet Evropské unie, nebo

e)  rozpočet, o němž to stanoví zákon.

(3) Daní se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek,

b)  peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona,

c)  peněžité plnění v rámci dělené správy.

(4) Daň podle odstavce 3 zahrnuje rovněž daňový odpočet, daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a pří­slu­šenství daně.

(5) Příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně.

 

Komentář k § 2

Jak vyplývá z uvedeného ustanovení, předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem státního rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu. Tato koncepce je odvozena od skutečnosti, že daňový řád je nutno považovat za obecný procesní předpis pro celou řadu hmotněprávních zákonů, které upravují různé druhy peněžitých plnění. Díky tomu je pak za daň v tradičním slova smyslu nutno považovat i další peněžitá plnění, která jsou příjmem veřejného rozpočtu. Vedle toho je nutno pod pojem daň podřadit též daň v tradičním slova smyslu, např. daň z příjmů, spotřební daň, ale taktéž clo anebo místní poplatek a další peněžitá plnění, jejichž správa se podle zmocnění zvláštního zákona řídí obecným daňovým procesem. Je-li výsledkem konkrétního daňového řízení nárok na výdaj z příjmové části veřejného rozpočtu, půjde o vratku (např. o daňový bonus). Oproti dřívější koncepci však již dnes není pod pojem „daň“ již výslovně zahrnuta záloha na daň. Ta by měla být podřazena pod obecný pojem „jiný způsob zdanění.“

Aby daň byla daní ve smyslu tohoto zákona, musí se kromě již zmíněného jednat o taková peněžitá plnění, která jsou zároveň příjmem veřejného rozpočtu, tedy státního rozpočtu, příp. státních finančních aktiv, rezervního fondu, organizační složky státu, rozpočtu územního samosprávného celku, státního fondu anebo Národního fondu.

Pro potřeby daňového řádu jsou pod pojem „daň“ zařazeny daně ve všech možných formách, které jsou předvídány konkrétními daňovými zákony, označené jako způsoby zdanění. Daňový řád pro tyto potřeby definuje, co se rozumí pod pojmem „daň ve svém § 2 odst. 3 a 4. Za příslušenství daně pak tento zákon prohlašuje ve svém § 2 odst. 5 úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají podle daňového zákona. Přitom dále platí, že úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud této daně. Nutno však dodat, že pokuta uložená za přestupek porušení mlčenlivosti dle § 246 DŘ není příslušenstvím daně.

Vzhledem k tomu, že daňový řád ve svém § 2 odst. 3 písm. e) odkazuje též na plnění v rámci dělené správy, třeba poznamenat, že dělenou správou se pro tyto účely rozumí výběr a vymáhání peněžitých plnění (nejčastěji odvodů, pokut a penále), která jsou uložena jinými orgány státní správy než orgány Finanční správy ČR a která jsou příjmem veřejného rozpočtu a při jejich placení nebo vymáhání se postupuje podle daňového řádu nebo podle jeho jednotlivých ustanovení. Přitom vybírání a vymáhání těchto plateb se pak neoficiálně označuje jako tzv. dělená správa mj. i z toho důvodu, že vlastní řízení o uložení vedou věcně a místně příslušné státní orgány odlišné od orgánů Finanční správy ČR, avšak většinou se územním orgánům tyto platby platí. Tato peněžitá plnění v rámci dělené správy jsou podrobena režimu daňového řádu pouze v platební rovině. To pochopitelně platí i tehdy, jestliže vznikla platební povinnost k peněžitému plnění, které má směřovat do veřejného rozpočtu, přímo ze zákona bez vydání příslušného rozhodnutí, např. v případě pokuty uložené Českou obchodní inspekcí. Při výkonu pravomoci v rámci dělené správy má orgán státní moci věcně příslušný ke správě placení tohoto peněžitého plnění postavení správce daně a osoba povinná k placení tohoto peněžitého plnění má pak stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt, jak ostatně plyne i z § 161 a násl. DŘ.

 

§ 3

Daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající.

 

Komentář k § 3

V tomto ustanovení zákonodárce stanovil, že daňová povinnost vzniká tehdy, nastanou-li skutečnosti, které jsou předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. Zákonodárce se takto pokouší reflektovat fakt, že je nutno rozlišovat od sebe pojmy „daň“ a „daňová povinnost“. Z toho důvodu je takto „daňová povinnost“ charakterizována jako specifický druh určité právní povinnosti, která má svůj základ vždy v konkrétním hmotněprávním předpise (např. v zákoně o daních z příjmů).

Samotný pojem „daňová povinnost“ však není v DŘ definován a vychází se z toho, že obsah tohoto pojmu lze odvodit, jak již zmíněno, z kontextu celé právní úpravy.

Lze proto tvrdit, že „daňová povinnost“ obecně vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle konkrétního daňového zákona předmětem daně, příp. došlo ke vzniku skutečností, které tuto povinnost zakládají.

K tomu třeba ještě dodat, že pojem „daňová povinnost“ zahrnuje jako taková práva a povinnosti tohoto daňového subjektu, které spočívají např. v tom spočítat si daň a přiznat tuto ve lhůtě stanovené zákonem správci daně, včetně platební povinnosti, která s touto daní takto souvisí.

 

§ 4

Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak.

 

Komentář k § 4

Koncepce obsažená v tomto ustanovení zákona vychází z toho, že daňový řád je obecným procesním předpisem ve vztahu k ostatním daňovým zákonům, která většinou obsahují speciální pravidla, je předpisem obecným. To znamená, že přednost má daňový zákon před daňovým řádem. Tento princip vychází ze vztahu mezi daňovým řádem a jiným daňovým zákonem (např. zákonem o DPH), kdy se daňový řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak. To ovšem neznamená, že daňový řád je ryze procesním předpisem, neboť obsahuje i určitá hmotněprávní ustanovení, které definují pojmy v jiných hmotněprávních předpisech užité. To se může týkat např. oblasti ručení nebo zástavního práva.

 

Úplné znění zákona s komentářem najdete v měsíčníku Poradce 12/2020.

 

Aktuální situace u nás i ve světě vede k tomu, že stále více firem umožňuje svým zaměstnancům pracovat z domova. Ale právě doma naši koncentraci ohrožují různá rozptýlení v podobě televizoru, pohodlí postele či domácích povinností. Jak tedy pracovat doma a zachovat si produktivitu?

Asi nenajdete oblast ve svém životě, na jejíž budoucnost má sebedisciplína větší vliv, než je vaše práce. Vycvičit se k usilovnosti vám umožní vytěžit z vašeho času větší hodnotu.

 

PŘEKÁŽKY V PRÁCI - Každý den chceme realizovat desítky věcí a úkolů - větších či menších, důležitých nebo méně podstatných. Ráno vstáváme s jasným plánem, ale z mnoha důvodů se nám plán podaří dodržet jen z části. Ostatní nevyřízené záležitosti odkládáme. Mnoho z těchto věcí pak nedokážeme dotáhnout do jejich konce, část z nich dopadne úplně jinak, než jsme si představovali, a do některých se nakonec vůbec nepustíme.

 

Někteří lidé přistupují k plnění plánů zodpovědněji, jiní jsou zvyklí je odkládat a přesouvat. Riziko nesplnění plánu je ještě větší, když se vaše pracoviště nachází doma, kde vás mohou rozptylovat rodinní příslušníci, domácí zvířata či nedokončené domácí práce. Odpoutat se od pracovních povinností v ruchu domácnosti je velmi jednoduché. Aby se tak nestalo, ve vymezené době potřebujete zaměřit svoji pozornost výlučně na práci a pomocí sebedisciplíny ji i úspěšně dokončit.

 

Sebedisciplína je zvyk

Klíčem k dosažení úspěchu v životě není výška IQ či společenského statusu. Je to právě „sebeřízení“ - sebedisciplína či sebeovládání -, které v sobě zahrnuje: cílevědomost, vytrvalost, trpělivost i emocionální vyrovnanost. Sebedisciplína nám umožňuje překonat jakýkoliv zlozvyk či tendenci odkládat úkoly na později. Čím víc ji trénujeme, tím je silnější.

 

Jde o schopnost ovládat vlastní emoce, chutě, sklony. Lidé, kterým chybí schopnost ovládat svoje chutě, slábnou a ztrácejí zábrany. Stávají se nespolehlivými, a to nejen při práci, ale i v jiných sférách života. Sebedisciplínu je možné také definovat jako sebekontrolu - schopnost ovládat sebe sama, tedy to, co děláte a co říkáte, jakož i schopnost odolat pokušení a dělat jen to, co je správné z dlouhodobého hlediska a vhodné v danou chvíli.

 

Cokoliv, co děláte pravidelně, se mění ve zvyk. Zvyku, který si už jednou vypěstujete, se zbavuje jen velmi těžko. Stejně tak i disciplína je zvyk, který si můžete vypěstovat. Když začnete odmítat všechny výmluvy, pravidelným nácvikem dosáhnete toho, že budete dělat to, co je třeba, tehdy, kdy je to třeba udělat.  Vypěstovat si zvyk, jako je sebedisciplína, je nesnadný úkol, ale když se vám to podaří, zautomatizujete si ho, a pak už se snadno praktikuje. Jak řekl Goethe: „vše je těžké, než se to stane snadným“. Procvičováním sebedisciplíny získáte lepší obraz o sobě samých.

 

Vyčleňte si pracovní prostor

Abyste si jednoznačně určili hranici mezi pracovním a domácím životem, je klíčové, abyste si vymezili místo, které bude souviset jen s prací. Neznamená to, že potřebujete pracovnu, důležité je alespoň psychologické vymezení. V rámci vašich prostorových možností si vytvořte místo, kde budete vždy pracovat. I když gauč nebo postel působí jako pracoviště lákavě, právě na takových místech se nachází nejvíc nástrah v podobě rozptýlení.

 

ÚKOLY JE TŘEBA SI NAPSAT - Dobře nastavený denní plán zajistí maximalizaci vaší produktivity. Jedním z benefitů práce z domova je, že se dá dobře skloubit s volnočasovými aktivitami. I ty by měly být součástí vašeho harmonogramu.

 

Vytvořte si plán úkolů a dejte mu písemnou formu. Důvod vysvětluje Miro Veselý v knize Jak dosáhnout úspěchu: „jinak to nevznikne“. Právě proto byste si měli udělat seznam úkolů, které máte v daný den, týden či měsíc vykonat. K rozsáhlejším pracovním úkolům napište i kroky, jak je můžete postupně realizovat. Velké úkoly jsme totiž zvyklí odsouvat na později právě z důvodu, že se nám zdají těžko dosažitelné. Ale pomocí menších kroků se k nim umíme propracovat. Proto k většímu úkolu vždy napište nejbližší krok, kterým začnete a který jste schopni realizovat v krátkém časovém úseku. Psaní je psychoneuromotorická aktivita, akt psaní nás nutí přemýšlet a soustředit se. Vtlačíme tak cíle do našeho podvědomí, které bude neustále pracovat na tom, aby se tyto cíle uskutečnily.

 

Denní seznam úkolů si připravte už večer

 

Pokud začnete ráno tím, že budete sepisovat své úkoly, zbytečně ztratíte čas, který jste mohli věnovat jejich plnění. Připravte si pracovní plán den předem - těsně předtím, než ukončíte v daný den svou pracovní činnost. Je to nejvhodnější doba, protože váš mozek je ještě stále nastavený pracovat. A zároveň, pokud budete mít přehled o tom, co vás čeká, budete mít možnost lépe řídit svůj čas a zabráníte tak zbytečnému stresu.

 

Buďte důslední. Když na závěr dne uvidíte, že se vám podařilo seznam úloh či harmonogram splnit, posílí to vaši důvěru ve schopnost úkoly zvládat.

 

Soustřeďte se

Nutkání pravidelně kontrolovat e-maily, podívat se, co je nového na sociálních sítích, nebo věnovat se chvíli čemukoliv jinému než rozpracovanému úkolu, bývá mnohdy silnější než naše vůle koncentrovat se na výkon práce. Stav, kdy jsme plně soustředěni na jednu úlohu a kdy náš mozek pracuje nejefektivněji, se nazývá „proudění“.

 

Vždy, když děláme víc věcí naráz nebo přepínáme mezi úkoly, obíráme se o cennou energii, kterou náš mozek potřebuje k soustředění. Lidem, kteří se věnují při vykonávání nějakého úkolu i dalším, trvá v průměru dvakrát tak dlouho, než jej dokončí. Vědomá mysl má totiž omezené možnosti. Ve svém mozku nikdy vědomě neřešíme víc věcí naráz. Můžeme jen přeskakovat od myšlenky k myšlence.

 

Doba, za kterou se člověk dokáže zkoncentrovat na jedinou úlohu, je individuální. Někomu to trvá 2 minuty, někomu déle. Co si většina lidí neuvědomuje, je, že pokud na 30 sekund odběhne v myšlenkách od dané činnosti k jiné, práce se jim neprodlouží jen o uvedených 30 sekund, ale i o dobu, během které se potřebují opětovně na danou věc zkoncentrovat.

Každá činnost, kterou vykonáváte soustředěně, váš organismus nabudí. Naopak každá nesoustředěná činnost člověka uspává a paradoxně mu ztěžuje i usínání na konci dne. Koncentrace je jednou ze základních podmínek úspěchu v jakékoliv činnosti. Plně se na něco koncentrovat znamená nepustit do vědomí nic kromě toho, co chcete anebo potřebujete. O co úspěšněji dokážete ignorovat ostatní vjemy, o to je soustředění hlubší.

 

Nenechte se vyrušovat

V případě, že se v domácnosti nacházejí další osoby, upozorněte je na to, aby respektovali váš pracovní čas. Je dobré dohodnout si základní podmínky fungování. Dohodněte se, že za pracovním stolem vás budou rušit co nejméně. Případně si domluvte určité signály, například, že zavřené dveře pracovny či sluchátka na uších znamenají „nerušit“. Plnohodnotně můžete pracovat jen tehdy, když se můžete na práci i naplno soustředit.

 

Dopřejte si pravidelné přestávky

Lidská pozornost je omezená a člověk není schopen se plně soustředit na jednu věc neomezeně dlouho. Z různých výzkumů vyplývá, že optimální schopnost koncentrace obecně se vyčerpá přibližně za 30 minut. Tento poznatek je klíčový, zejména pokud pracujete duševně. Následně pozornost postupně ochabuje a produktivita postupně klesá. Můžete se snažit, jak jen chcete, ale čím více se to snažíte překonat, tím více vyčerpáváte svůj mozek. Řešení je jednoduché - dejte si pauzu. A to pravidelně.

 

Je vhodné, především když jde o duševní práci, přerušit ji po každých přibližně 25 minutách a udělat si na 3 až 5 minut přestávku. Kratší přestávka nestačí na skutečné zotavení, a naopak, když toto časové rozpětí překročíte, návrat k původnímu výkonu se kvůli příliš velkému časovému odstupu od úkolu prodlouží.

 

ODMĚŇTE SE - Sebedisciplína je těsně provázaná s konceptem oddalovaného uspokojení. To znamená, že oddálením dobrého pocitu, který může přijít teď, můžeme zažít ještě lepší pocit, který přijde později. Tento koncept se zakládá na myšlence, že pokud uděláme něco teď, výhody z toho začnou plynout později, zvlášť pokud tyto činy směřují k dlouhodobým cílům. To může někdy působit demotivačně, především pokud je odměna zatím v nedohlednu. Proto to dělejte jinak. Nečekejte, až dosáhnete vašeho dlouhodobého cíle, ale dopřejte si odměnu už po splnění určitých dílčích cílů.

 

Zachovejte si ranní rituály

I když pracujete z domu, ráno vstávejte ve stejnou dobu, jako kdybyste šli do práce. Věnujte stejnou pozornost ranní hygieně a ostatním rituálům. Jedním z dalších typů od odborníků, kteří radí, jak si zachovat pracovní morálku při práci z domova, je, abyste se ráno oblékli tak, jako když jdete do práce. Neznamená to, že byste měli doma pracovat v obleku či v kostýmku. Jde spíše o psychologický efekt, hlavní je, abyste se cítili pohodlně. Pokud si však necháte oblečené pyžamo, stíráte rozdíly mezi odpočinkem a prací. To může vést k tomu, že přes den nebudete pořádně pracovat a večer zase nebudete odpočívat.

 

RADA!

-        Na to, abyste dokázali odolat pokušením, potřebujete nad sebou převzít kontrolu.

-        Pokud jste to doteď nedělali, začněte si psát svůj denní seznam úkolů. Sami zjistíte, jaký to má na vás psychologický efekt. Když své cíle a úkoly sepíšete, pocítíte mnohem větší závazek je skutečně splnit.

-        V daném čase se koncentrujte vždy jen na jeden úkol a ignorujte ostatní vjemy.

-        Sebedisciplína vám umožní překonat jakýkoliv zlozvyk a odkládání úkolů na později. Čím víc ji budete trénovat, tím bude silnější.

-        Nezapomínejte pravidelně odpočívat, protože právě to je největší výhodou práce z domova - možnost dokonale skloubit pracovní čas s mimopracovními aktivitami, aniž byste zbytečně ztráceli dlouhé minuty přesuny mezi pracovištěm a domovem.

 

Ing. Jana Jarošová

 

Zdroje:

·         Duhigg, Ch. Sila zvyku. Bratislava: Tatran, 2014. ISBN 978-80-222-0636-5.

·         Steve, P. Self-Discipline. Červen 2015. Dostupné z: <http://www.stevepavlina.com/blog/2005/06/self-discipline/>.

·         Tracy, B. Nerečni a konaj! Bratislava: Eastone Books, 2016. ISBN 978-80-8109-294-7.

·         Tracy, B. Žiadne výhovorky! Umenie sebadisciplíny. Bratislava: Eastone books, 2011. ISBN 978-80-8109-182-7.

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 12/2020 (V/2020)

·         Daňový řád s komentářem – Mgr. Petr Taranda

 

Poradce, měsíčník č. 13/2020 (V/2020)

·         Zákon o místních poplatcích s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Mzdové otázky v praxi – JUDr. Ladislav Jouza

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Home-office - z pohledu daní

·         Poskytování OOPP - povinnosti zaměstnavatele

·         Pracovní zapojení - období koronaviru

·         Daňové úlevy - koronavirus - příklady z praxe

·         Povolení posečkání daně nebo její splátkování

·         Majetkový prospěch

·         Směna a daň z příjmů

·         Příjem z věcného břemene

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

·         Pracovní neschopnost a Covid 19

·         Kdo může získat kompenzační bonus 25 000 Kč?

·         Agentury práce v pracovním zapojení po období koronaviru

·         Hygiena na pracovišti během pandemie

·         Právní ochrana mladistvých

·         Pendleři a zdravotní pojištění

·         Zákon o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na VŠ v roce 2020 

·         Daňová opatření - veřejná správa

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2020 (V/2020)

·         Zaměstnanecké benefity

·         Cestovní náhrady

·         Státní“ kategorie a dohody ve zdravotním pojištění v r. 2020

·         Nemovitosti z pohledu ZDP

 

1000 řešení – měsíčník č. 6-7/2020 (V/2020)

·         Pracovněprávní aspekty koronavirové pandemie

·         Zdravotní pojištění – změny v důsledku pandemie

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

 

Aktualizace III/2 (V/2020)

• Zákon o zaměstnanosti
• Zákon o pojistném na veřejném zdravotní pojištění
• Zákon o veřejném zdravotním pojištění

 

Aktualizace III/1 (IV/2020)

·         Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

·         Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

 

Aktualizace II/4 (V/2020)

·         Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele

·         Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

·         Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu

·         Zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky

 

Aktualizace II/3 (IV/2020)

·         Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

·         Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

·         Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

 

Aktualizace II/2 (IV/2020)

·         Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

·         Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

• Zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19

 

Poradce Veřejné Správy (PVS) 6/2020 (IV/2020)

• Zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

 

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)
• Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
• Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)
• Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)
• 100 otázek Zaměstnávání, Nemovitosti (praktická řešení týkající se pracovněprávních opatření v období pandemie koronaviru a praktická řešení týkající se nájmu, odpisů a prodeje nemovitostí)
• Průvodce s.r.o. (komplexní a přehledné zpracování problematiky společnosti s ručením omezeným od jejího založení, vzniku až po možnosti zrušení)

 

Poradce, měsíčník č. 1-2/2021 (VI/2020)

·         Zákon o DPH po novele s komentářem – Ing. Václav Benda

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2020 (VI/2020)

• Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
• Insolvenční návrh zaměstnanců - dočasně jinak
• Hypoteční úvěry a odpočet úroků
• Novela vyhlášky FKSP a vazba na zdanění benefitů zaměstnance

·         Práva a povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP v době pandemie  

• Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli jako možné řešení ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru na provoz zaměstnavatele
• Letní problémy na pracovišti – BOZP
• Pravomoci Policie ČR a obecní policie postihovat porušení krizových opatření

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2020 (VI/2020)

• OSVČ a podání Přehledu zdravotní pojišťovně 
• Nekolidující zaměstnání a neoznámení důležité skutečnosti zaměstnavateli 
• Nízké příjmy a minimum zaměstnance 
• Skončení zaměstnání – jak dál ve zdravotním pojištění?
• Pomoc při insolvenci – změny
• Rozvázání pracovního poměru – řešení sporů v praxi 

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2020 (VI/2020)

• Nové zákoníku práce v příkladech
• Novela DPH v příkladech
• Cizí měny a kursové rozdíly v účetnictví

 

1000 řešení – měsíčník č. 8/2020 (VI/2020)

·         DPH po novele

·         Dopady pandemie v praxi

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

 

 

BUDETE PODÁVAT OPOŽDĚNÉ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ?

 

Určitě využijete naše publikace:

 

PUBLIKACE	PŮVODNÍ CENA	CENA PO SLEVĚ	UŠETŘÍTE
Účtování – zákony a předpisy - odborná tematická publikace	50 Kč	30 Kč	20 Kč
DÚVaP 4-5/2019 - Rodinné podnikání: formy a účetnictví komplexně	275 Kč	125 Kč	150 Kč
DÚVaP 1/2020 – Evidence tržeb, Paušální výdaje	169 Kč	130 Kč	39 Kč
DÚVaP 2-3/2020 – Účetní závěrka za rok 2019	275 Kč	130 Kč	145 Kč
PaM 1/2020 – Konec roku ve mzdové účtárně	176 Kč	100 Kč	76 Kč
1000 řešení 11-12/2019 - Optimalizace daně z příjmů FO	154 Kč	70 Kč	84 Kč
100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, Účetnictví  - odborná tematická publikace	150 Kč	75 Kč	75 Kč
Daňová optimalizace - odborná tematická publikace	259 Kč	120 Kč	139 Kč
Daňové a nedaňové výdaje 2019 - odborná tematická publikace	420 Kč	210 Kč	210 Kč
Daňové a mzdové zákony 2019 - odborná tematická publikace	290 Kč	100 Kč	190 Kč
DPH a Daňový řád (A6 formát) - úplná znění zákonů	150 Kč	75 Kč	75 Kč
100 otázek ZDP, DPH - odborná tematická publikace	150 Kč	100 Kč	50 Kč