Em@ilové noviny
č.11/2024
14.6.2024
14.6.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. BALÍČEK DAŇOVÉ VÝDAJE 2024
O výdaji hovoříme jako o daňovém výdaji tehdy, pokud má daňovou účinnost (uznatelnost), a proto může snížit základ daně z příjmů. Mnoho změn do podnikatelského prostředí přinesl tzv. konsolidační balíček. Tímto změnám se věnuje i publikace Daňové a nedaňové výdaje pro rok 2024. Naleznete v ní abecedně seřazené daňové a nedaňové výdaje s mnoha příklady z praxe. Každý pojem je rozebrán dle zákona o daních z příjmů, účetnictví, DPH a z právního hlediska. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
2. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str. 384/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 449/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Odpisy majetku – účetně a daňové – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1804 Kč. Cena balíčku s 45 % slevou je 993 Kč. Ušetříte 811 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PO NOVELE
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob se týkají hlavně omezení či zrušení daňových výjimek. Dále došlo k mnoha změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Dále se změnila sazba daně pro fyzické osoby, změny nastaly v oblasti slev na dani, příspěvku na stravování, odpisů, zdaňování ostatních příjmů, změny nastaly i z titulu zvýšení minimální mzdy a mnohé další. O jaké konkrétní změny se jedná?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů po novele – komentář /A5, str. 560/
2. Zákony IB/2024 – Zákon o účetnictví, zákon o rezervách ... – úplná znění zákonů /A4, str. 464/
3. DaÚ 2/2024 – Slevy na dani na manželku za rok 2023 – změny v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 80/
4. PaM 3/2024 – Uplatnění progresivní daně u zaměstnance – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1278 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 831 Kč. Ušetříte 447 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. CESTOVNÍ NÁHRADY NOVĚ
Při pracovních cestách vznikají přímé či nepřímé zvýšené výdaje, zejména na dopravu a stravování. Tyto soukromé výlohy by měl nahradit zaměstnavatel, který přikázal vykonání pracovní cesty. Nárok na cestovní náhrady vzniká nejen u pracovních cest, ale také v některých dalších případech, jako je například přeložení nebo dočasné přidělení zaměstnance.
O jaké minimální cestovní náhrady se jedná? Jak se vypočtou? O kolik se tento rok zvýšilo stravné a náhrady za využívání motorových vozidel?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. DÚVaP 5-6/2024 – Cestovní náhrady v podnikání – příspěvek /A5, str. 184/
2. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
3. PaM 4-5/2024 – Náhrada zvýšených stravovacích výdajů při tuzemské a zahraniční pracovní cestě v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 1084 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 650 Kč. Ušetříte 434 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
4. PODNIKÁNÍ V KOSTCE
Jak správně postupovat při podnikání z hlediska zdanění mezd, optimalizace daně, zákoníku práce, občanského práva, BOZP, daňového řízení, správního řízení? Jaké jsou nejčastější chyby při podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 208/
2. Optimalizace daně – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
|
Cena balíčku je 1283 Kč. Cena balíčku s 43 % slevou je 681 Kč. Ušetříte 602 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
ČERPÁNÍ DOVOLENÉ – AKTUÁLNÍ PRAVIDLA
Čerpání dovolené umožňuje zaměstnanci odpočinout si pokud možno po delší dobu od pracovních činností vykonávaných pro zaměstnavatele v rámci pracovněprávního vztahu, aby se mohl dostatečně zregenerovat, ať už po stránce duševní či fyzické. Je přitom výhradně na zaměstnanci, jakým způsobem se rozhodne tento volný čas trávit. Pracovněprávní předpisy jej v tomto směru nijak nelimitují a nemůže tak učinit ani zaměstnavatel. Jaká jsou aktuálně platná pravidla?
Problematika čerpání dovolené je upravena
v § 217 až § 220 ZP. Tato úprava se vztahuje k čerpání dovolené za kalendářní rok, případně poměrné části dovolené za kalendářní rok, a rovněž k čerpání dodatkové dovolené, u které se uplatní zvláštní pravidlo, že je čerpána vždy přednostně. Od 1. ledna 2021 doznala právní úprava čerpání dovolené řady změn. Poněvadž se právo zaměstnance na dovolenou nově vyjadřuje jako určitý počet hodin dovolené odvíjející se od počtu celých odpracovaných týdenních pracovních dob v příslušném kalendářním roce zaměstnancem (nikoliv již jako určitý počet dnů dovolené, kde základní jednotkou byl pracovní den, resp. směna), při čerpání dovolené se rovněž pracuje s hodinami. Touto změnou se reagovalo na dřívější problém, kdy zaměstnanec čerpající dovolenou v den, kdy měl rozvrženou 4hodinovou směnu, „vyčerpal“ 1 den dovolené stejně jako zaměstnanec, který měl v tento den rozvrženou 12hodinovou směnu, čímž mohly vzniknout značné nerovnosti v počtu fakticky čerpaných hodin dovolené za kalendářní rok, byť měli zaměstnanci např. i právo na stejný počet dnů dovolené.
Je třeba upozornit, že podle přechodného ustanovení k zákonu č. 280/2020 Sb. platí, že právo na dovolenou, které vzniklo před dnem 1. ledna 2021, jakož i čerpání této dovolené, i když k němu dojde až po 31. prosinci 2020, se řídi § 211 až § 223 ZP, ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2021. Případná nevyčerpaná dovolená do konce roku 2020 se převedla v příslušném počtu dnů do roku 2021, resp. do dalších let a zde čerpána ve dnech jako před rokem 2021. S tím se můžeme setkat i dnes u žen vracejících se z rodičovské dovolené.
Zaměstnanci za dobu čerpání dovolené nevzniká právo na mzdu nebo plat, neboť zaměstnanec po tuto dobu práci nekoná. Čerpání dovolené by však nemělo negativně ovlivnit pravidelnost a výši příjmu zaměstnance. Zaměstnanci tak po dobu čerpání dovolené přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku.
Obecně platí, že dobu čerpání dovolené až na výjimky jednostranně určuje zaměstnavatel zaměstnanci, byť jej zákon v mnoha směrech limituje. Lze přitom rozlišit 3 základní fáze:
· sestavení a vydání písemného rozvrhu čerpání dovolené zaměstnavatelem,
· rozhodnutí zaměstnavatele o určení doby čerpání dovolené konkrétnímu zaměstnanci,
· čerpání dovolené zaměstnancem.
Změny v čerpání dovolené k 1. lednu 2021:
· určit čerpání dovolené v délce kratší, než činí délka směny (tj. v části směny), je možné pouze výjimečně, se souhlasem zaměstnance, nejméně však v délce její jedné poloviny, ledaže jde o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny,
· s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti převést část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, do následujícího kalendářního roku,
· požádá-li zaměstnanec o poskytnutí dovolené v den, na který připadl svátek, avšak v němž byl povinen směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 ZP, započítává se mu nově do dovolené.
URČENÍ DOBY ČERPÁNÍ DOVOLENÉ - Obecně platí, že dobu čerpání dovolené jednostranně určuje zaměstnavatel nikoliv zaměstnanec. Zaměstnavatel tedy ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci rozhodne o tom, že bude v termínu od-do čerpat dovolenou. Rovněž je však možné, aby zaměstnavatel za podmínek vymezených v § 220 ZP rozhodl o hromadném čerpání dovolené.
Stejně jako zaměstnavatel zaměstnanci jednostranně rozvrhuje pracovní dobu do směn, určuje též zaměstnanci dobu, po kterou bude čerpat dovolenou. Zaměstnanec tedy o době čerpání dovolené zásadně nerozhoduje. V praxi je však běžný postup, že zaměstnanci žádají zaměstnavatele o dovolenou v určitém termínu a zaměstnavatel jejich žádosti s ohledem na své provozní potřeby vyhoví, či nevyhoví. Schválení žádosti oprávněnou osobou (zpravidla vedoucím zaměstnancem) je přitom nutné vykládat jako rozhodnutí zaměstnavatele o určení doby čerpání dovolené. Je však třeba upozornit, že samotné podání žádosti, či dokonce zaměstnancovo prosté oznámení o čerpání dovolené v určitém termínu, není samo o sobě určením doby čerpání dovolené. Případná absence zaměstnance v práci tak může být s ohledem na okolnosti případu vyhodnocena zaměstnavatelem jako neomluvené zameškání práce, z čehož může pro zaměstnance vyplynout řada tíživých důsledků.
Ačkoliv zákoník práce zaměstnavateli přiznává dominantní postavení při určování doby čerpání dovolené, které reflektuje jeho zcela legitimní postavení efektivním způsobem organizovat práci svých zaměstnanců, stanoví mu současně zejména v § 217 a § 218 ZP řadu omezení jeho dispozici, a to s ohledem na ochrannou funkci pracovního práva a účel dovolené, kterým je umožnit zaměstnanci soustředěný odpočinek.
Jedná se zejména o následující omezení:
· zaměstnavatel určuje dobu čerpání dovolené podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců,
· zaměstnavatel musí přihlížet k provozním důvodům, ale též k oprávněným zájmům zaměstnance,
· zaměstnavatel by měl určit čerpání dovolené zpravidla vcelku, při čerpání po částech musí jedna část dovolené činit alespoň 2 týdny vcelku (nedohodne-li se se zaměstnancem jinak),
· určenou dobu čerpání dovolené musí zaměstnavatel písemně oznámit alespoň 14 dnů předem (nedohodne-li se se zaměstnancem jinak),
· zaměstnavatel nesmí určit dobu čerpání dovolené na dobu trvání zákonem vypočtených překážek v práci na straně zaměstnance (mateřská dovolená, rodičovská dovolená, dočasná pracovní neschopnost, výkon vojenského cvičení), u ostatních překážek na straně zaměstnance lze určit čerpání dovolené výhradně na žádost zaměstnance,
· zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci dovolenou k čerpání tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo (ledaže tomu brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody nebo dovolená převáděná na základě žádosti zaměstnance),
· zaměstnavatel je na žádost zaměstnankyně povinen určit jí dovolenou k čerpání tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou,
· zaměstnavatel nesmí postupovat diskriminačně a zakládat svým jednáním neodůvodněné nerovnosti mezi zaměstnanci, dále nesmí právo vykonávat šikanózním způsobem.
Písemný rozvrh čerpání dovolené
Zákoník práce v § 217 ZP stanoví, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci určit dobu čerpání dovolené podle písemného rozvrhu čerpání dovolené. K vydání rozvrhu čerpání dovolené zaměstnavatel potřebuje předchozí souhlas odborové organizace nebo rady zaměstnanců, pokud u zaměstnavatele působí, pokud u zaměstnavatel nepůsobí, vydává rozvrh čerpání dovolené zaměstnavatel sám. Rozvrh čerpání dovolené se zpravidla vydává na začátku kalendářního roku, a to pro období celého kalendářního roku. Lze však připustit, že je možné rozvrh vydat i na kratší časové úseky, např. na pololetí.
Při sestavování rozvrhu je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů na své straně rovněž k oprávněným zájmům zaměstnance a dále k tomu, aby alespoň jedna část dovolené činila v průběhu kalendářního roku nejméně celé 2 týdny, ledaže zaměstnanec při sestavování rozvrhu projevil odlišnou vůli. Dále by měl zaměstnavatel dbát na to, aby takto byla rozvržena veškerá dovolená, na kterou zaměstnanci za aktuální kalendářní rok pravděpodobně vznikne právo.
Je třeba pamatovat na to, že rozvrh čerpání dovolené je spíše přibližným plánem toho, jak bude následně dovolená zaměstnavatelem určena zaměstnanci k čerpání. Zaměstnavatel totiž ani nemůže s jistotou vědět, na kolik hodin dovolené nakonec zaměstnanci skutečně vznikne právo (např. zaměstnanec dlouhodobě onemocní či rozváže v průběhu kalendářního roku pracovní poměr), nebo zdali např. v důsledku následné změny rozvrhu pracovní doby zaměstnanec čerpáním dovolené v určitém období vyčerpá méně, či naopak více hodin dovolené, než zaměstnavatel původně předpokládal.
Na rozvrh čerpání dovolené je třeba nahlížet spíše jako na pomocný plánovací nástroj v rukou zaměstnavatele, díky němuž má přibližnou představu o výpadku pracovních sil v průběhu kalendářního roku z důvodu čerpání dovolené. Platí přitom, že vydaný a případně i odborovou organizací a radou zaměstnanců schválený rozvrh není určením doby čerpání dovolené, ledaže zaměstnavatel rozhodl jinak. Jedná se tak spíše o orientační plán doby čerpání dovolené, přičemž zaměstnavatel se od něj může následně v odůvodněných případech odchýlit a určit dobu čerpání dovolené odlišným způsobem.
Oprávněné zájmy zaměstnance
Zaměstnavatel je povinen při sestavování rozvrhu čerpání dovolené a rovněž při následném určení doby čerpání dovolené, která se může od rozvrhu lišit, přihlížet jak k provozním důvodům, tak k oprávněným zájmům zaměstnance. Oprávněné zájmy zaměstnance by měly rovněž sledovat u zaměstnavatele působící odborové organizace a rady zaměstnanců, jejichž předchozí souhlas zaměstnavatel k vydání rozvrhu čerpání dovolené potřebuje, působí-li u něj. Pokud se tedy např. jedná o zaměstnance s malými dětmi, které mají v průběhu letních měsíců školní prázdniny, měl by zaměstnavatel k takovému oprávněnému zájmu zaměstnance přihlédnout a jeho případné žádosti, o čerpání dovolené v tomto období, pokud možno, alespoň v určitém rozsahu vyhovět, ledaže by tomu zásadním důvodem bránily provozní důvody (např. určitá činnost musí být vykonávána kontinuálně a zaměstnanec, který ji vykonává, je v tomto období nezastupitelný). Oprávněným zájmem zaměstnance rovněž bude čerpání dovolené za účelem účasti na svatbě sourozence (v tomto případě nařízení vlády č. 590/2006 Sb., nezakládá jinou důležitou překážku v práci, a zaměstnavatel tak není povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu), nebo např. čerpání dovolené ve stejném termínu, kdy má dovolenou určenou k čerpání manželka zaměstnance.
Obecně platí, že je vždy třeba posuzovat případ od případu. S ohledem na konkrétní situaci na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele se pak bude lišit, zdali a případně v jakém rozsahu by měl zaměstnavatel zaměstnanci vyhovět a umožnit mu čerpání dovolené v požadovaném termínu, respektive zohlednit jeho oprávněný zájem. Je přitom mnohdy do jisté míry otázkou kompromisu a rozumného vyvážení zájmů zaměstnance a zaměstnavatele. V řadě případů bude navíc nutné poměřovat navzájem oprávněné zájmy více zaměstnanců, kteří budou chtít čerpat dovolenou např. v období vánočních svátků, avšak s ohledem na potřebu zachování provozu nebude možné vyhovět všem. Tento nelehký úkol pak mnohdy leží na bedrech vedoucích zaměstnanců, kteří v případě, že se zaměstnanci nedohodnou, musí tuto záležitost rozhodnout z pozice své funkce. Je třeba také zdůraznit, že při rozhodování o určení doby čerpání dovolené konkrétnímu zaměstnanci je třeba postupovat v souladu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Čerpání dovolené po částech
Zákoník práce v § 217 odst. 1 ZP stanoví, že dovolená by měla být vyčerpána zpravidla vcelku. V praxi je však v drtivé většině případů dovolená čerpána po částech. Zákoník práce přitom pro tyto případy zaměstnavateli ukládá, aby vždy alespoň jedna část dovolené činila v průběhu kalendářního roku nejméně 2 týdny vcelku, ledaže by se dohodl se zaměstnancem na kratší délce čerpání dovolené. Toto omezení jak zaměstnavatele, i zaměstnance chrání před přílišným „drobením“ práva na dovolenou, čímž se sleduje umožnit soustředěný a dlouhodobější odpočinek zaměstnance za účelem regenerace jeho sil.
Zaměstnavatel tedy může určit čerpání dovolené, i po kratších časových úsecích, např. jednotlivých dnech, nicméně aspoň jeden časový úsek musí vždy v kalendářním roce činit celé 2 týdny, tj. 14 kalendářních dnů po sobě jdoucích. Tuto povinnost přitom musí zaměstnavatel dodržet, ať už zaměstnanci vzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok či jen její poměrnou část. Výjimkou jsou případy, kdy to nebude fakticky možné.
Toto omezení zaměstnavatele se dále neuplatní, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli na kratší době čerpání dovolené. Může se přitom jednat o výslovnou dohodu zaměstnavatele a zaměstnance, kdy např. s ohledem na provozní důvody zaměstnavatele zaměstnanec souhlasí, že dovolená bude v určitém kalendářním roce čerpána pouze v kratších časových úsecích, než jsou 2 týdny vcelku. V takovém případě je třeba rozhodně doporučit písemnou formu, byť zákon ji výslovně neukládá. Dohodu se zaměstnancem lze dovodit rovněž v případě, že zaměstnavatel určoval veškerou dovolenou na základě žádosti zaměstnance o její čerpání v konkrétních termínech, v důsledku čehož netrvala ani jedna část dovolené 2 týdny vcelku. Z obezřetnosti lze však zaměstnavateli i v těchto případech doporučit zajištění písemného souhlasu zaměstnance s takto určeným čerpáním dovolené.
Nová koncepce dovolené účinná od 1. ledna 2021, kdy se právo zaměstnance na dovolenou vzniklé za rok 2021, resp. roky následující nově vyjadřuje jako určitý počet hodin dovolené (nikoliv již určitý počet dnů dovolené), a dovolená je rovněž čerpána v hodinových jednotkách (zaměstnanci se za směny připadlé do doby čerpání dovolené „odečítá“ odpovídající počet hodin dovolené z celkového počtu dovolené, na který má právo), může svádět k výkladu, že nově lze určit k čerpání dovolenou např. i v délce pár hodin, tj. čerpat dovolenou po určitý zlomek směny. Je však třeba zdůraznit, že tomu tak není. Zákoník práce totiž nově od 1. ledna 2021 v § 218 odst. 6 ZP výslovně zakotvil pravidlo, že jen výjimečně a se souhlasem zaměstnance lze určit dovolenou v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny. Tímto omezujícím pravidlem se přitom sleduje, aby při určování dovolené nedocházelo k přílišnému tříštění zaměstnancova práva na dovolenou.
Pokud tedy zaměstnavatel zamýšlí určit dobu čerpání dovolené kratší, než činí jedna celá směna, musí být vždy splněny následující tři předpoklady:
· Zaměstnavatel tak může učinit výhradně se souhlasem zaměstnance. Zákon nestanoví povinnou písemnou formu takového souhlasu, nicméně v praxi ji lze rozhodně doporučit. Pokud zaměstnanec o čerpání v kratším rozsahu, než činí délka směny, sám požádal, je tato podmínka souhlasu pochopitelně rovněž splněna. I v tomto případě lze doporučit, aby byla žádost písemná a zaměstnavatel ji v případě kontroly ze strany inspektorátu práce byl schopen doložit (např. předložením listinné žádosti zaměstnance či výpisem z elektronického systému, kde zaměstnanci žádají o dovolenou apod.).
· Zaměstnavatel takto může určit dovolenou k čerpání pouze výjimečně, a to dokonce tehdy, pokud by jej o to zaměstnanec výslovně žádal. Tento způsob čerpání dovolené by tedy neměl být u zaměstnavatele běžný, a naopak by k němu mělo docházet spíše v ojedinělých případech. Tímto omezením se sleduje, aby zaměstnanec takto nečerpal např. většinu své dovolené, což by nebylo v souladu se smyslem a účelem tohoto institutu.
· Takto určená dovolená nesmí být kratší, než je polovina směny, během které je dovolená čerpána. Zaměstnanci tak nesmí být dovolená určena k čerpání např. v rozsahu pouhé jedné čtvrtiny směny. Dovolená by totiž neměla sloužit k pokrytí krátkodobých několikahodinových absencí zaměstnance na pracovišti, tj. např. k tomu, aby si zaměstnanec „odskočil na nákup či do banky“. Za tímto účelem lze např. požádat zaměstnavatele o neplacené volno, které bude následně napracováno.
Více se již dočtete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 9/2024.
PAUŠÁLNÍ VÝDAJ NA DOPRAVU
Neuplatní-li poplatníci daně z příjmů výdaje na pracovní cesty ve skutečné doložené výši, mohou uplatnit výdaje paušální částkou ve výši 5 000 Kč, resp. 4 000 Kč měsíčně na jedno motorové vozidlo. Paušální výdaj na dopravu může uplatnit jak poplatník daně z příjmů fyzických osob, tak i poplatník daně z příjmů právnických osob, a to jak podnikatel, tak i zaměstnavatel.
Daňové výdaje při paušálním
výdaji na dopravu
Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. zt) stanoví, že daňovým výdajem je paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání
· ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a
· současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely.
Používá-li poplatník některé vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu, a to ve výši 80 % z 5 000 Kč, tedy pouze 4 000 Kč měsíčně (krácený paušální výdaj na dopravu). Uplatní-li poplatník u některého vozidla krácený paušální výdaj na dopravu, potom pro účely tohoto zákona platí, že ostatní vozidla, užívá výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro účely tohoto zákona se má za to, že poplatník užívá vozidlo, u kterého uplatňuje paušální výdaj na dopravu, výlučně k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, pokud tak prohlásí, není-li prokázáno jinak.
Paušální výdaj na dopravu
je možno uplatnit nejvýše za 3
Dále zákon stanoví, že v průběhu zdaňovacího období nelze měnit způsob uplatnění paušálního výdaje na dopravu na způsob uplatnění výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) a naopak. V měsíci pořízení nebo vyřazení silničního motorového vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu.
Využívá-li k dosažení, zajištění a udržení příjmů vozidlo, které je
mohou si v úhrnu uplatnit paušální výdaj na dopravu nejvýše 5 000 Kč.
Paušální výdaj na dopravu nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci (§ 17a zákona) s výjimkou poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, veřejnou výzkumnou institucí, poskytovatelem zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšnou společností nebo ústavem.
Příklad 1
Podnikatel vedoucí účetnictví koupil automobil na úvěr jako soukromá osoba nepodnikatel, který nezařadil do obchodního majetku. Ve smlouvě o úvěru je bod o zajišťovacím převodu vlastnického práva, v případě prodlení plateb delší než 60 dní. To však nenastalo. Otázkou je, zda si podnikatel může uplatnit krácený paušální výdaj ve výši 4 000 Kč měsíčně.
Rozhodující pro uplatnění paušálního výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona je v daném případě skutečnost, zda je poplatník vlastníkem předmětného automobilu. Pokud je poplatník vlastníkem automobilu, paušální výdaj na dopravu, resp. krácený paušální výdaj na dopravu, uplatnit může.
Příklad 2
Podnikatel uplatňuje paušální výdaj na dopravu na 3 automobily. V únoru letošního roku ukončil nájem jednoho automobilu s tím, že od března si sjednal nájem jiného nového automobilu. Otázkou je, zda podnikatel může uplatnit paušální výdaj na dopravu i na tento nový automobil. Fakticky se jedná o čtvrtý automobil s tím, že v žádném měsíci se neuplatní paušální výdaj na dopravu za více jak 3 automobily.
Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. zt) stanoví mimo jiné, že paušální výdaj na dopravu je možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu. Paušální výdaj na dopravu lze uplatnit každý měsíc na 3 vozidla, tj. i na automobil, který nahradí najatý automobil.
Příklad 3
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci má v obchodním majetku 2 auta a uplatňuje paušál na dopravu. Nyní do auta, které používaného i k soukromým cestám, místo nafty natankoval benzín, čímž se auto stalo nepojízdné. Oprava stála 15 000 Kč. Otázkou je, zda jsou tyto výdaje daňové.
V daném případě jde o výdaje spojené s opravou automobilu zahrnutého v obchodním majetku, které zákon nelimituje. Poplatník musí postupovat v souladu s § 24 odst. 1 zákona, tj. prokázat, že jde o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Příklad 4
Automobil je ve vlastnictví fyzické osoby, která je jednatelem společnosti s ručením omezeným. Tento automobil majitel využívá pro účely svého vlastního podnikání jako OSVČ, dále pro cesty společnosti s ručením omezeným a také pro soukromé účely. Vede knihu jízd, kde má jízdy jasné vymezeny. Otázkou je, zda je možné na pracovní cesty tímto automobilem uplatnit paušální výdaj na dopravu 4 000 Kč u OSVČ a zároveň i u společnosti s ručením omezeným.
Používá-li OSVČ, tj. poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů, vlastní vozidlo pro dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů pouze zčásti, může si k příjmům ze samostatné činnosti jako daňový výdaj uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč měsíčně.
Použije vlastník vozidla toto vozidlo i pro pracovní cesty pro společnost s ručením omezeným, jako jednatel této obchodní společnosti, bude se z hlediska daně z příjmů jednat na straně společnosti s ručením omezeným o pracovní cestu zaměstnance (příjem jednatele je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů a tedy jednatel je podle § 6 odst. 2 zákona zaměstnancem).
Z toho důvodu musí společnost s ručením omezeným vyplatit jednateli, tj. zaměstnanci, cestovní náhrady v souladu se zákoníkem práce. Uvedené cestovní náhrady budou na straně společnosti s ručením omezeným daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona. Paušální výdaj na dopravu společnost s ručením omezeným v daném případě použít nemůže, pracovní cestu pro společnost s ručením omezeným uskutečnil jednatel vlastním vozidlem, na straně společnosti s ručením omezeným se nejedná o vozidlo vlastní ani najaté.
Příklad 5
Podnikatel občas používá na pracovní cesty automobil, který si vypůjčil od rodičů s tím, že rodičům nic neplatí. Otázkou je, zda může uplatnit paušální výdaj na dopravu.
V daném případě jde o výpůjčku vozidla. Paušální výdaj na dopravu u vozidla vypůjčeného uplatnit nelze, nejedná se o vozidlo vlastní, ani o vozidlo najaté, tj. není splněna zákonem stanovená podmínka.
Nedaňové výdaje
při paušálním
výdaji na dopravu
Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 1 písm. x) stanoví, že daňovým výdajem u vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, nejsou:
Při odpisování vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se v souladu s § 28 odst. 6 zákona o daních z příjmů, poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.
Parkovné při pracovní cestě,
které není v souladu s § 25 odst. 1 písm. x) zákona daňovým výdajem, zahrnuje výdaje na krátkodobé parkovací služby poskytované parkovišti, parkovacími místy a garážemi v souvislosti s používáním vozidla na pracovních (služebních) cestách.
Tento pojem nezahrnuje výdaje na dlouhodobý pronájem parkovacích míst nebo stání na plochách a v garážích zastřešených i nezastřešených v sídle nebo v místě podnikání poplatníka, případně v místě určeném pro stání vozidla v době, kdy není používáno na pracovních (služebních) cestách. Takové výdaje lze, za předpokladu splnění podmínek stanovených § 24 odst. 1 zákona, uplatnit jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů vedle paušálního výdaje na dopravu.
Více se dočtete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 9/2024.
|
3. červen Pondělí (za sobotu 1. 6.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2023 OSVČ podávající přiznání k dani z příjmů elektronicky bez poradce mezi 3. 4. a 2. 5., kromě osob s „paušální daní“ za rok 2023; pozn.: dle oficiální metodiky ČSSZ se pojistná lhůta 1 měsíc počítá již od 1. 5. (svátek), kdy končí daňová lhůta pro podání přiznání, jejíž odklad na 2. 5. (pracovní den) se týká pouze daně (§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
3. červen Pondělí (za neděli 2. 6.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2023 OSVČ podávající přiznání k dani z příjmů elektronicky bez poradce mezi 3. 4. a 2. 5., kromě osob s „paušální daní“ za rok 2023; pozn.: zdravotní pojišťovny počítají měsíční pojistnou lhůtu od posledního dne odloženého podání přiznání k dani 2. 5. (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
10. červen Pondělí (za sobotu 8. 6.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za květen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
11. červen Úterý |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2023, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 3. 6.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 14a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2023, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 3. 6.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
17. červen Pondělí (za sobotu 15. 6.) |
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod 1. pololetní zálohy na rok 2024 ve výši 40 % daně za rok 2023, pokud přesáhla 30 000 Kč, ale ne 150 000 Kč, je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Odvod 2. čtvrtletní zálohy na rok 2024 ve výši 25 % daně za rok 2023, pokud přesáhla 150 000 Kč, je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok (§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
20. červen Čtvrtek |
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za květen 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na červen 2024 poplatníka v paušálním režimu; zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za květen 2024 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za květen 2024 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za květen 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za květen 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. červen Úterý |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za květen 2024 plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za květen 2024 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za květen 2024 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemcem, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za květen 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za květen 2024 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
30. červen Neděle |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za květen 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ Pozor: konec lhůty se neodsouvá na následující pracovní den! (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Různé |
Daňové a pojistné povinnosti se přesouvají na pondělí 1. července 2024. |
Poradce 1/2025 – měsíčník (VI/2024)
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2024 (VI/2024)
· Zajímavé (i nové) zaměstnanecké benefity v roce 2024
· Otazníky kolem loňské dovolené
· Změny v minimální mzdě
· Nová práce pro zaměstnance - v závislosti na digitalizaci
· Smlouva o smlouvě budoucí a její využitelnost v pracovním právu
· Ukončení studia na VŠ a postupy ve zdravotním pojištění
· Dlouhodobý investiční produkt ve vazbě na FKSP
· Osoby vykonávající funkci a zdravotní pojištění
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2024 (VI/2024)
· Kontrolní hlášení – změny
· Paušální výdaj na dopravu
· OSVČ a zdravotní pojištění
· Prodej nemovitostí
· Knihy, noviny, časopisy a DPH
· Zákon o účetnictví – přestupky
· Náklady závislé práce
· Uplatnění slevy na manžela
· DPP – zdravotní pojištění
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2024 (VI/2024)
· Zálohy a závdavky v daních a účetnictví
· Problémy mzdové účetní
· Daňová kontrola z FÚ
1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2024 (V/2024)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
8. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
9. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
10. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
11. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
Aktualizace I/1 (VI/2024)
Aktualizace IV/1 (VI/2024)
Aktualizace III/1 (VI/2024)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
