| |
ZÁPOČET VZÁJEMNÝCH POHLEDÁVEK
POHLEDÁVKY JSOU MAJETKEM,
u něhož se již v okamžiku jeho nabytí zpravidla stanoví i doba trvání jeho držení. Při vzniku pohledávky se sjednáním doby splatnosti určí okamžik jejího zániku. Standardním způsobem zániku pohledávky je její úhrada dlužníkem.
V obchodních i jiných vzájemných vztazích právnických i fyzických osob často nastane situace, kdy mezi nimi vzniknou vzájemné pohledávky. Přímou hotovostní nebo bezhotovostní úhradu těchto vzájemných pohledávek je možné při splnění zákonných podmínek nahradit jejich vzájemným započtením. Započtením (kompenzací, vyrovnáním) dochází k zániku vzájemně se kryjících pohledávek. U stejně vysokých vzájemných pohledávek dojde započtením k jejich plnému zániku. U rozdílně vysokých vzájemných pohledávek dochází k započtení v té výši, ve které se vzájemně kryjí. Nižší pohledávka zanikne celá, u vyšší zanikne jen část odpovídající svou velikostí nižší pohledávce.
Vznik pohledávky u jednoho z účastníků závazkového právního vztahu je zákonitě spojen se vznikem závazku u druhého účastníka tohoto vztahu. Pohledávka je vyjádřením práva věřitele na plnění od dlužníka. Dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek vůči věřiteli (§ 488 občanského zákoníku). Započtením vzájemných pohledávek dochází ke kompenzaci pohledávky a závazku u každého účastníka zápočtového vztahu.
OBECNÁ ÚPRAVA ZÁVAZKOVÝCH PRÁVNÍCH VZTAHŮ
je obsažena v ustanovení části osmé zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník). Započtení vzájemných pohledávek obecně upravuje § 580 občanského zákoníku: "Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení."
Podmínky pro možnost započtení vzájemných pohledávek stanoví obecně § 581 občanského zákoníku.
Závazkové vztahy mezi podnikateli, které se týkají jejich podnikatelské činnosti, podléhají zvláštní úpravě obsažené v části třetí zákona č. 513/1990 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník). Ustanovení § 358 až § 364 obchodního zákoníku upravují některé odlišnosti postupu při započtení vzájemných pohledávek vzniklých při podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní oproti obecné úpravě občanským zákoníkem. Tato ustanovení se vztahují i na závazkové vztahy mezi státem (a jeho organizačními složkami) a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb (§ 261 odst. 2 obchodního zákoníku). Stejný přístup se uplatňuje i u závazkových vztahů mezi samosprávnou územní jednotkou (krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí) a podnikateli. S využitím § 262 obchodního zákoníku se mohou ustanovení obchodního zákoníku o závazkových vztazích uplatnit i mezi ostatními osobami, pokud se tak dohodnou. Platnost a účinnost takové dohody je podmíněna její písemnou formou. Dispozitivní charakter ustanovení § 358 až 364 obchodního zákoníku dává účastníkům započtení vzájemných pohledávek vysokou smluvní volnost (§ 263 odst. 1 obchodního zákoníku). Smluvní ujednání v této záležitosti má přednost před dispozitivními ustanoveními zákona.
ÚPRAVA V ÚČETNÍCH PŘEDPISECH
Jednou z obecných účetních zásad je zákaz kompenzace aktiv a pasiv formulovaný ustanovením § 7 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví).
Porušením zákazu vzájemného zúčtování není zápočet vzájemných pohledávek, tj. vzájemné zúčtování pohledávky a závazku.
Vzájemné vyrovnání (kompenzaci) pohledávek a závazků v účetnictví podnikatelských subjektů upravuje ustanovení § 58 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 500/2002 Sb). V účetnictví nevýdělečných organizací je tato agenda upravena ustanoveními § 41 odst. 2 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 504/2002 Sb.). Zápočet vzájemných pohledávek v účetnictví vybraných účetních jednotek se řídí ustanovením § 68 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 410/2009 Sb.). Do této skupiny účetních jednotek přísluší územní samosprávné celky (obce a kraje), dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace, státní fondy, Pozemkový fond České republiky a organizační složky státu.
ZÁPOČET VZÁJEMNÝCH POHLEDÁVEK
je formou úhrady pohledávky. Využívá se nejčastěji v situaci, kdy:
- výsledkem vzájemných obchodních vztahů mezi dvěma podnikatelskými subjekty jsou pravidelně vznikající vzájemné pohledávky a závazky a jejich úhrada započtením je racionálnější než jejich úhrada bezhotovostní či hotovostní platbou,
- při existenci vzájemných pohledávek jeden z účastníků tohoto závazkového vztahu nemá potřebnou likviditu k uhrazení svého závazku vůči druhému účastníku tohoto závazkového vztahu,
- při existenci vzájemných pohledávek jeden z účastníků tohoto závazkového vztahu je svým vlastním rozhodnutím v prodlení s úhradou svého závazku vůči druhému účastníku tohoto závazkového vztahu,
- sjednání dohody o vzájemném vyrovnání pohledávek a závazků jejich započtením je formou preventivního zajištění pohledávky.
Započtení vzájemných pohledávek je aktivní činností. K započtení pohledávek nedochází automaticky střetem pohledávek způsobilých k započtení. Může k němu dojít jen na základě aktivního právního úkonu. Tento úkon může být uskutečněn jednou z těchto dvou forem:
- jednostranným rozhodnutím jednoho z účastníků závazkového vztahu,
- dohodou účastníků závazkového vztahu.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 5/2011)
VSTUPNÍ CENA - JAK JI STANOVIT
HODNOTA NESPLACENÉ POHLEDÁVKY
Neobvyklou vstupní cenou, a to pouze movitého (!) HM, je hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele. Hodnota nesplacené části pohledávky se v těchto případech bere včetně příslušenství, jako jsou třeba úroky z prodlení.
Využití tohoto druhu vstupní ceny přichází do úvahy pouze tehdy, pokud byl dlužníkem využit k zajištění jeho závazku převod práva ve smyslu § 553 ObčZ (kam také směřuje odkaz 29c), přičemž zajišťovacím předmětem byl hmotný movitý majetek a dlužník svůj závazek nesplatil. Podle § 553 ObčZ může být splnění závazku zajištěno převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele, tato smlouva musí být písemná.
Význam zajištění převodem práva spočívá v tom, že při nesplnění závazku bude věřitel uspokojen přímo z převedeného práva, přičemž pro absenci speciální úpravy v ObchZ se uplatní i pro obchodní závazkové vztahy. Dané ustanovení umožňuje, aby k zajištění závazku dlužník převedl na věřitele své majetkové právo. Často jde o pohledávku, kterou má vůči třetí osobě, může však jít také o vlastnické právo k věci nebo k předmětu průmyslového vlastnictví. Předmětem převodu může být ovšem jen právo dlužníka, nikoli právo třetí osoby.
V kontrastu s poměrně blízkým zajišťovacím instrumentem, jakým je zástavní právo, si musíme uvědomit, že zajišťovacím převodem práva dochází ke změně vlastníka. Proto když dlužník závazek nesplní, není potřeba žádat soud o uspokojení pohledávky prodejem zástavy, protože předmět zajištění již ve vlastnictví věřitele je. Důsledkem nesplnění závazku je tak "pouze" ta skutečnost, že vlastnictví zajištěného předmětu se nevrací do původní polohy, kdy byl jeho vlastníkem dlužník, nýbrž je i nadále jeho majitelem věřitel.
Tato nezvyklá vstupní cena se uplatní, jen když je převedeno vlastnické právo ke hmotnému movitému majetku (auto, stroj, počítač…), nikoli při zajištění nemovitostí nebo nehmotným majetkem. S tímto převodem souvisí také poněkud neobvyklý přístup k odpisování majetku, který je předmětem zajišťovacího převodu práva. Podle § 27 písm. h) ZDP je z odpisování vyloučen HM nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva, a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník (čili dlužník), uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce (což je obdoba bezúročné půjčky).
PŘÍKLAD
Nenaplněný zajišťovací převod práva. Začínající obchodní společnost má prozatím v majetku z hodnotnějších věcí pouze kamion, který nabyla vkladem společníka. Za účelem financování nákupu sezónního zboží si firma vzala bankovní úvěr na 1 milion Kč.
Protože banka přirozeně požadovala relevantní zajištění, byl nakonec dohodnut zajišťovací převod vlastnického práva k předmětnému kamionu. Takže dnem účinnosti smlouvy o tomto zajišťovacím převodu se banka stala právním vlastníkem vozidla. Jelikož ale bance kamion moc k užitku není - slouží jen jako pojistka splacení úvěru dlužníkem - byla současně dohodnuta smlouva o jeho výpůjčce ve prospěch dotyčné firmy.
Smlouva o výpůjčce umožňovala firmě i nadále využívat kamion pro podnikání, byla tzv. ekonomickým vlastníkem. Díky tomu mohla firma i nadále beze změny pokračovat v daňovém odpisování tohoto movitého HM.
Bohužel se koupě sezónního zboží ukázala pro jeho nekvalitní provedení jako nevýhodná. Firma tak neměla na splacení zbývající části úvěru ve výši 600 000 Kč. Proto nebyla naplněna rozvazovací podmínka zajišťovacího převodu práva - splněním úvěrového závazku dlužníka - a kamion tak zůstal ve vlastnictví banky.
Vstupní cenou kamionu u věřitele (banky) bude nesplacená část úvěru 600 000 Kč včetně příslušenství naběhlého k danému dni. Protože toto auto není bance k užitku, lze předpokládat, že jej dříve či později prodá.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 6/2011)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
VZÁJEMNÝ ZÁPOČET POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
OSVČ uplatňuje paušální výdaje a v DE jsou příjmy ty, co dojdou na účet nebo do pokladny. Např. zaplac. na účet 300 000 Kč, 60 % výdaje = 120 000 Kč je příjem ke zdanění. S obchod. partnerem je proveden zápočet, na účet dojde 150 000 Kč, bez 60 % výdajů je pouze 60 000 Kč ke zdanění.
Je uvedený postup správný?
V dotaze žádný tvrzený rozpor nespatřuji. Zřejmě se ale OSVČ jedná o to, jak při využití tzv. paušálních výdajů z příjmů z podnikání ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP postupovat při vzájemném zápočtu pohledávek a závazků. Je nutno si uvědomit, že podle § 3 odst. 2 ZDP se příjmem pro účely daní z příjmů rozumí nejen příjem peněžní, ale také příjem nepeněžní dosažený případně i směnou. Přitom v souladu s § 3 odst. 3 ZDP se nepeněžní příjem oceňuje podle zákona o oceňování majetku, tedy zpravidla tzv. cenou obvyklou. V případě vzájemného zápočtu pohledávek a závazků dochází plně nebo zčásti k nepeněžitým plněním, a to na obou stranách. Přitom u poplatníka uplatňujícího paušální výdaje se samozřejmě budou do záznamů o příjmech uvádět jenom příjmy - a už peněžité nebo nepeněžité - a naopak k výdajům (peněžitým i nepeněžitým) se nepřihlíží, jsou jakoby zahrnuty v příslušném výdajovém paušálu. Proto využití vzájemného zápočtu pohledávek a závazků nepředstavuje žádný zázračný způsob daňové optimalizace "paušálistů". Jejich zdanitelné příjmy a návazně na to i základ daně z podnikání totiž bude stejný, ať už své závazky uhradili penězi a pohledávky obdrželi také v penězích, anebo došlo plně nebo zčásti ve vzájemnému započtení obou.
Malý příklad
OSVČ uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 % příjmů a vůči firmě má pohledávku 100 000 Kč za poskytnuté služby a naopak jí dluží 70 000 Kč za dodané zboží. DPH pro přehlednost neuvažujeme. Zajímá nás pouze situace OSVČ.
- Pokud by došlo ke klasickému peněžitému vypořádání smluvních vztahů:
- Příjem 100 000 Kč je zdanitelný
- Výdaj 70 000 Kč není daňově účinný
- Dílčí základ daně = 100 000 Kč - 60 % ze 100 000 Kč = 40 000 Kč.
- Pokud by došlo ke vzájemnému zápočtu a doplacení zbytku:
- Příjem = 70 000 Kč nepeněžitý ze zápočtu + 30 000 Kč peněžitý z doplatku = 100 000 Kč je zdanitelný
- Výdaj 70 000 Kč nepeněžitý, stále samozřejmě není daňově účinný
- Dílčí základ daně = 100 000 Kč - 60 % ze 100 000 Kč = 40 000 Kč.
NEUHRAZENÉ POHLEDÁVKY
OSVČ vede DE, neuhrazené pohledávky po splatnosti (36 měs.) - vstupují do daňového základu. Podnikatel od roku 1990 nepřetržitě podnikal, v průběhu let dával práci 3-8 zaměstnancům, a v lednu 2008 měl dopravní nehodu, kterou nezavinil. V té době provozoval prodejnu náhradních dílů, servis, autodopravu do 3,5 t, a v obchodním majetku měl vozový park (5 aut), nemovitost, a zásoby. Po nehodě nebyl schopen pokračovat naplno v podnikatelské činnosti, tak prodal auta a zásoby do s.r.o., kde je 50% společníkem. Převedeni byli i zaměstnanci. S.r.o. pokračovala ve všech jeho činnostech, ovšem do dnešního dne se s.r.o. nevypořádala se všemi závazky vůči OSVČ. Naopak společníci museli z vlastních prostředků sponzorovat s.r.o., aby ji udrželi v chodu a nemuseli propouštět zaměstnance. OSVČ je v současné době bez podnikatelských aktivit - nemá žádné jiné příjmy.
Co s nehrazenými pohledávkami? Jak se dá zmírnit dopad na odvody zdravotního a sociálního pojištění?
Zde se zřejmě jedná o situaci, kdy OSVČ má neuhrazené pohledávky vůči společnosti s.r.o., ve které je společníkem. Pohledávky vznikly z důvodu prodeje obchodního majetku OSVČ společnosti s.r.o. Jedná se tedy zřejmě o pohledávky, které by při jejich úhradě představovaly zdanitelný příjem této OSVČ. Pokud OSVČ nemá ze své vlastní podnikatelské činnosti žádné příjmy podle § 7 ZDP, jedná se zřejmě o situaci, kterou lze již považovat přinejmenším za "přerušení činnosti". Daňové dopady jsou tedy obdobné jako v případě ukončení podnikatelské činnosti. Nutno podotknout, že v takovém případě se zvyšuje základ daně z příjmů o hodnotu veškerých neuhrazených pohledávek, které by při jejich úhradě představovaly zdanitelný příjem. Hodnotou pohledávek se v případě plátce DPH rozumí neuhrazená částka bez DPH, v případě částečně neuhrazené pohledávky je nutné zohlednit, jak byla platba v peněžním deníku uvedena, zda byla částečná platba uvedena mezi zdanitelnými příjmy anebo nikoliv. V daném případě tedy poplatník zvýší základ daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný rok jak o pohledávky, které jsou promlčené, tak o pohledávky, které nejsou promlčené, případně i o pohledávky, které nejsou ani po splatnosti. Nezvyšuje se základ daně pouze o hodnotu pohledávek za dlužníky uvedenými v § 24 odst. 2 písm. y), což však zřejmě není daný případ. Uvedený postup má pak příslušný dopad i na vyměřovací základ pro účely sociálního a zdravotního pojištění. Řešením není ani postoupení pohledávek (tj. prodej pohledávek) za symbolickou cenu, ani jejich vklad do obchodní společnosti před ukončením podnikání, protože v takovém případě je příjmem hodnota pohledávky, nikoliv symbolická částka, za kterou byly pohledávky případně postoupeny či vloženy do obchodní společnosti (§ 23 odst. 13 ZDP).
Pokud se chce OSVČ bránit zdanění neuhrazených pohledávek, lze doporučit, aby podnikatel měl i nadále alespoň nějaké příjmy z podnikatelské činnosti, tedy aby jeho společnost s.r.o. alespoň zčásti splácela svoje závazky, které vůči němu má, a podnikatel vykazoval alespoň nějaké podnikatelské aktivity. V daňovém přiznání za rok 2010 může poplatník uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč, což při sazbě daně 15 % odpovídá základu daně ve výši 165 600 Kč. Pokud by tedy dosahoval základ daně ve výši 165 600 Kč, pak by po odečtení slevy na dani ve výši 24 840 Kč vycházela fakticky daň z příjmů ve výši 0 Kč. Současně však musí vzít v potaz příslušné minimální částky, které bude muset případně platit na sociálním a zdravotním pojištění jako OSVČ a které budou výdajem nedaňovým.
ODEPSÁNÍ POHLEDÁVKY
Firma účtuje v účetnictví. Firma má několik neuhrazených pohledávek s daty splatnosti r. 2006 až 2008, které soudně vymáhá a u kterých obdržela exekuční příkaz, avšak nedá se předpokládat, že budou v roce 2011 ani v dalších 2-3 letech uhrazeny (celková částka činí 18 550 Kč).
Jakým způsobem má firma odepsat pohledávky a v jaké výši?
V souladu s účetními pravidly (zejména zásada tzv. opatrnosti) mělo být o opravných položkách k problémovým pohledávkám účtováno již dříve, a to zpravidla na podkladě zjištění účetní závěrky o tomto snížení hodnoty majetku. Za podmínek zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění p.p. ("ZoR") přitom mělo být účtováno přednostně o tzv. zákonných (daňově účinných) opravných položkách a jinak o ostatních (daňově neúčinných) opravných položkách. Jestliže pohledávky nejsou promlčené, bude nejjednodušší vytvořit k nim 100 % zákonnou opravnou položku k "malým" pohledávkám do 30 000 Kč, v souladu s § 8c ZoR. Tuto lze tvořit kdykoli v průběhu zdaňovacího období, resp. období, za které se podává daňové přiznání. U dotazovaných drobných pohledávek prakticky postačí, že od splatnosti již uplynulo 12 měsíců a že nejde o pohledávku za tzv. spojenými osobami. U vyšších pohledávek (nad 30 000 Kč) pak lze za podmínek § 8a ZoR tvořit tzv. časové zákonné opravné položky v závislosti na době od splatnosti (po 36 měsících až do výše 100 %), u nichž je podmínkou soudní vymáhání (s výjimkou pohledávek do 200 000 Kč, kde lze i bez tohoto vymáhání tvořit po půl roce od splatnosti časovou opravnou položku až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky). Zde ale pozor na to, že nabytím právní moci exekučního příkazu končí nalézací soudní řízení, takže již dále nebude splněna podmínka účasti věřitele na řízení. Proto by měl zahájit následné vymáhací (exekuční) řízení, které je přirozeným pokračováním soudního řízení a opravňuje věřitele k pokračující tvorbě těchto opravných položek. Přitom je vždy ještě nutno prověřit, zda tvorbě zákonných opravných položek nebrání obecné překážky uvedené v § 2 ZoR, například, že se jedná o pohledávku při vzniku účtovanou do zdanitelných výnosů nebo že má věřitel z dané problémové pohledávky také nějaký jiný závazek vůči dotyčnému dlužníkovi apod. Pohledávku s takto vytvořenou zákonnou opravnou položkou pak lze kdykoli odepsat (MD 546/D 311), přičemž v souladu s § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. ("ZDP") půjde o daňově účinný náklad, a to až do výše kryté zákonnou opravnou položkou. Současně samozřejmě bude zrušena zákonná opravná položka k této odepsané pohledávce, která se přesune do podrozvahové evidence. Všechny tyto tři účetní případy přitom mohou proběhnout v jednom roce, nikoli ale v jeden den.
Pokud by věřitel účtoval o odpisu problémové pohledávky, k níž netvoří zákonnou opravnou položku, pak by její odpis mohl být daňově účinný pouze při naplnění některého z šesti bodů ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Tedy že soud zrušil konkurs dlužníka pro zcela nedostačující majetek (kde je ale podmínkou, že věřitel pohledávku přihlásil u insolvenčního soudu), dlužník je v úpadku (odpis až na základě výsledků insolvenčního řízení), nebo zemřel či zanikl (bez právního nástupce), jeho majetek je ve veřejné dražbě nebo v exekuci (a to až na základě výsledků této dražby, resp. výsledků provedení exekuce, samotný exekuční příkaz nestačí). Nebudou-li splněny ani tyto podmínky, nebude odpis problémové pohledávky daňově účinný.
POHLEDÁVKA VLOŽENÁ DO SPOL. S R.O.
Podnikatel - FO, který vede DE, vložil do spol. s r.o. pohledávku nabytou postoupením za 2 000 Kč, kterou v loňském roce zaplatil. Jmenovitá hodnota pohledávky činí 8 000 Kč.
Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Vloží-li poplatník vedoucí DE do spol. s r.o. pohledávku, je ve zdaňovacím období, kdy ke vkladu došlo, jeho příjmem podle § 23 odst. 13 zákona hodnota této pohledávky, tj. u pohledávky nabyté postoupením její pořizovací cena, tedy částka 2 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel pohledávku uhradil s tím, že se nejednalo o daňový výdaj v souladu s § 24 odst. 2 písm. o) zákona, bude postupovat podle § 23 odst. 4 písm. e) zákona. Citovaný § 23 odst. 4 písm. e) zákona stanoví, že do základu daně se nezahrnují částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, tj. fyzické osoby, kteří nevedou účetnictví.
Z výše uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že základ daně podnikatele bude v daném případě nulový.
(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení)
|
|
| |
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:
Částka číslo 53/2011 ze dne 27.5.2011
139. Zákon, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony
Částka číslo 54/2011 ze dne 27.5.2011
140/2011 Vyhláška o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování
Částka číslo 55/2011 ze dne 27.5.2011
143/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče
145/2011 Sdělení Ministerstva vnitra, kterým se mění sdělení Ministerstva vnitra č. 113/2011 Sb., o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY:
Částka číslo 27/2011 ze dne 27.5.2011
50. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Republiky Srbsko o spolupráci v oblasti vojenského vzdělávání
Částka číslo 28/2011 ze dne 1.6.2011
51. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Dohodě o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu
52. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o spolupráci v oblasti školství, kultury, mládeže a sportu
Částka číslo 29/2011 ze dne 1.6.2011
53. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací
|
|
| |
VŮDCE JE VÍC NEŽ MANAŽER
Jedním z nejfrekventovanějších slov je dnes bezpochyby slovo manažer. My jsme se jeho použití v názvu tohoto příspěvku úmyslně vyhnuli a namísto něho jsme použili slovo vůdce.
Manažer je spokojený sám se sebou, když se mu, spolu s pracovní skupinou, kterou vede, podařilo splnit, případně překročit vytyčené cíle.
Vůdce je člověk, který se v první řadě soustřeďuje na vytyčování správných cílů a až potom na jejich dosahování.
VYTYČIT CÍL NENÍ NIJAK ZVLÁŠŤ NÁROČNÁ ČINNOST
- stačí ukázat na určitý bod v bližší anebo vzdálenější budoucnosti.
Vytyčit správný cíl, to už je jiné kafe. Vyžaduje si to schopnost identifikovat faktory, které budou ovlivňovat budoucí vývoj, analyzovat jejich dopad a navíc ještě něco, co se ve škole člověk nenaučí - intuici a životní zkušenosti.
ŽIVOTNÍ ZKUŠENOSTI
- nad nimi se dnes obvykle ohrnuje nos s odůvodněním, že dnes se všechno tak rychle mění, že včerejší dobré praktiky se dnes už nedají aplikovat. Byla by to pravda, kdybychom životní zkušenosti chápali jako do skály vytesaný tunel, která nás vede jen jedním směrem.
Životní zkušenosti jsou však o něčem jiném - o porovnávání současného problému s těmi, které jsme již řešili, identifikování podobností a rozdílů a na základě toho stanovení optimálního přístupu. Též je to o schopnosti zaškatulkovat problémy jako existenční, důležité a málo důležité.
Tím chceme naznačit, že bohaté životní zkušenosti nelze automaticky spojovat s počtem "odkroucených" roků. Je zcela přirozené, že někdo, kdo seděl 40 roků na místě, kde musel rozhodovat jen o tom, kdy půjde na oběd, bude mít méně zkušeností, než jeho o 30 roků mladší protějšek, který už sám zkusil podnikat.
Vraťme se ale k vytyčování správných cílů. Dnes opravdu nemá smysl pokoušet se určit v dálce bod, do kterého se musíme trefit. Jednak by nás to stálo příliš úsilí a jednak bychom se ocitli v kamenném tunelu, který by nás vedl ke svému konci bez ohledu na to, co se mezitím událo v okolí.
Tak by se celkem dobře mohlo stát, že po vynoření se z tunelu bychom sice byli v námi určeném bodě, ale všichni ostatní by byli někde úplně jinde, na mnohem zajímavějších místech.
Proto vůdce nemarní čas určováním izolovaných bodů, ke kterým je třeba se dostat, ale snaží se identifikovat oblasti, které budou v budoucnosti zajímavé.
To je možné nejlépe udělat aplikováním techniky scénářů budoucího vývoje.
Z tvorby scénářů se dá udělat věda, ale základní myšlenka je velmi jednoduchá a dá se shrnout do následujících bodů:
- analýza současného stavu
- formulování předpokladů (když)
- očekávané důsledky (tak)
V prvním kroku určujeme, kde se momentálně nacházíme my, naši konkurenti, technologie i celá společnost.
Ve druhém kroku se snažíme najít dva klíčové faktory, které mohou významně změnit aktuální stav.
Konečně ve třetím kroku určujeme, jak bude vypadat nové prostředí.
Těžko říci, který z uvedených tří kroků je nejdůležitější. V každém případě je důležité, nakolik popustíme uzdu fantazii při formulování předpokladů o možném budoucím vývoji (krok 2).
Tři typy předpokladů:
- Obvyklá cesta: neočekáváme žádné podstatné změny prostředí, jinými slovy zítřek bude věrnou kopií dneška.
- Mírná nespojitost: díky pokroku v technologiích, metodách řízení, mírné změně chování zákazníků, atd., se bude zítřek sice v hrubých rysech podobat dnešku, ale bude tu pozorovatelná tendence k odklonu od zaběhaných praktik.
- Odtržení od minulosti (radikální změna): zítra nezůstane z dneška kámen na kameni, všechno bude jinak - zákazníci budou mít úplně jiné preference, budou se používat nové, dnes neznámé postupy a technologie.
Je zřejmé, že zatímco v prvních dvou případech se můžeme opřít o minulost, ve třetím případě, aspoň na první pohled, nám bude spíš užitečnější křišťálová koule a jasnovidka.
Když ale vyloučíme možnost, že nás zítra čeká konec světa, potom se všechny ostatní eventuality budoucího vývoje dají více nebo méně přesně popsat. Chce to jen dávku představivosti, dávku trpělivosti a dávku znalosti oboru.
Správné použití uvedených třech dávek pomůže vykreslit svět budoucnosti v jeho základních rysech.
Předpokládejme, že určení správných cílů máme úspěšně za sebou, a podívejme se na to, co dále dělá vůdce vůdcem. Ano, je to jeho schopnost zformovat efektivně fungující pracovní skupinu.
Příručky o managementu dopodrobna rozebírají, jaké typy vůdců a jim podřízených skupin existují.
My namísto teoretizování jen suše zkonstatujme:
"Jaký vůdce, taková skupina"
a podepřeme toto tvrzení příklady ze živočišné říše.
VLČÍ SMEČKA
V čele smečky je vždy nejschopnější jedinec, který ji dokáže vést tak, aby spolu každý den dosáhli vytyčený cíl - ulovit dostatek kořisti k obživě smečky.
Podstatné je, že není sám, kdo se snaží o dosažení cíle, ale naopak, všichni členové smečky aktivně spolupracují při vyhledávání a pronásledování kořisti.
S trochou nadsázky se dá říci, že zájem skupiny povýší nad vlastní zájmy.
Komunikace ve skupině a rozdělení rolí jsou proto striktně orientované na efektivní dosažení cíle. Vlci jdou v optimalizaci ještě dále a bez zbytečného sentimentu se zbavují těch, co už nestačí tempu smečky, a to bez ohledu na jejich předcházející postavení ve smečce, resp. zásluhy.
Souhrnná charakteristika:
- nejschopnější v čele;
- aktivní spoluúčast ostatních;
- koordinace činností;
- zbavování se nevýkonných (včetně vůdce);
- skupina existuje proto, že je silnější a efektivnější než x jednotlivců;
- existují důkazy o tom, že vlci loví i tehdy, když jsou dosyta nažraní - jednoduše proto, že to mají "v popisu práce".
BERAN A STÁDO OVCÍ
V čele stáda je beran, protože se ovcím líbí.
Beran vodí ovce podle svého momentálního rozmaru sem a tam po louce a ovce ho bezmyšlenkovitě následují.
Beran a ovce dohromady tvoří stádo, kde sjednocujícím prvkem je pocit strachu.
Když se stádo dostane do problémů, jeho jednotliví členové se rozutíkají na všechny strany.
Souhrnná charakteristika:
- nejoblíbenější v čele;
- neexistuje koordinace aktivit;
- pasivní jednotlivci;
- stádo nevyloučí nevýkonné členy;
- skupinu drží pohromadě pocit strachu.
SUPEROSEL A STÁDO OSLŮ
V čele skupiny oslů je superosel, který dokáže nejhlasitěji hýkat.
Superosel vede skupinu vždy jen ke kupce sena bez ohledu na jiné možnosti, které se nabízejí u cesty.
Když osli uvidí kupku sena, přestávají registrovat dění kolem sebe a jsou schopni na kopytech roznést každého, kdo by se je pokusil odklonit od cesty k ní.
Souhrnná charakteristika:
- v čele je jedinec, který na sebe umí upoutat pozornost,
- skupina jde tvrdohlavě za svým prospěchem bez ohledu na okolí,
- skupina se neumí chovat strategicky.
I když je jasné, že dobrá pracovní skupina by se měla spíš podobat vlčí smečce než ovčímu stádu, či stádu oslů, život ukazuje opak.
Nejčastěji se vyskytujícím typem skupiny není smečka, ale stádo. To má kromě výše uvedených vlastností ještě jednu navíc:
časem se ze skupiny stane "sehraná partička".
V ní platí následující pravidla:
Nesluší se pracovat ani příliš málo, ani příliš mnoho: v prvním případě člověka nazvou parazitem, ve druhém kariéristou.
Nesluší se informovat šéfa o čemkoli, co se děje v partě. Kdo tak učiní, je donašeč.
Za to, zda se věci dostanou až tak daleko, odpovídá vůdce - on je odpovědný za složení svého týmu: když přijde nový dirigent k orchestru a druhý den je obecenstvo vypíská, je vinen orchestr, když se totéž stane za měsíc, je vinen dirigent, který nedokázal dát dohromady dobré hráče.
Vůdce tedy musí dělat i nepopulární rozhodnutí.
Protože zde jde o osudy lidí, je pochopitelné, že vůdce je v silném pokušení udělat kompromisní anebo "dočasné" rozhodnutí. Praxe ukazuje, že máloco je trvanlivější než rozhodnutí, původně přijaté jen jako dočasné.
Je lepší v případě, kdy si vůdce není jistý, že jde o správné rozhodnutí, raději nedělat rozhodnutí žádné.
Rozhodování není basketbal. Nejlepší není ten, kdo "dá" nejvíc rozhodnutí, ale ten, kdo má nejvíc správných rozhodnutí.
Když chce vůdce udělat dobré rozhodnutí, tak potřebuje dvě věci: odvahu a zdravý úsudek.
Dnešek je výsledkem včerejších rozhodnutí.
Nechce-li tedy vůdce zůstat žít ve včerejšku, musí se umět rozloučit nejen s včerejšími neúspěchy, ale i s včerejšími úspěchy a soustředit se na získávání budoucích úspěchů.
O tom, zda bude pokračovat v úspěšném tažení, do velké míry rozhoduje i způsob jeho komunikace s podřízenými.
Jak to už je u práce s lidmi obvyklé, se nedají stanovit pravidla, která by byla platná pro každou situaci a každou skupinu.
Můžeme si však vytvořit charakteristiky používaných stylů komunikace a jejich vhodnou kombinací vytvořit mix, optimální pro daný čas, situaci a problém.
Nejdůležitější styly jsou zahrnuté v následující tabulce.
|
Styl
|
Charakteristika
|
Použití
|
|
Patriarcha
|
Autoritativnost, udržování odstupu. Potlačování iniciativy.
|
Armáda a jí podobné instituce. Vhodné pro krizové situace, když
je třeba především jednat.
|
|
Byrokrat
|
Komunikace s podřízenými
prostřednictvím směrnic, vyhlášek, manuálů, přesné diktování práv
a povinností.
Nerozlišování podstatného od
maličkostí.
|
V hierarchicky organizovaných
podnicích, kde tvořivá činnost není prioritou.
|
|
Bůh
|
Komunikace s podřízenými jen přes asistenty, bariéra mezi
vedením a skupinou.
|
Velká firma s mnoha pobočkami, dceřinými společnostmi apod.
|
|
Herec
|
Charismatický vůdce, schopný zapálit lidi pro věc,
upřednostňuje kouzlo osobnosti před systémovým řešením problému.
|
Krizové situace, zavádění velkých změn
|
Charakteristiky jednotlivých stylů jsou od sebe značně odlišné, a když je chce vůdce střídat podle momentální situace, musí být opravdu silnou osobností, aby přesvědčil podřízené.
ZÁVĚR
- Jestliže chcete patřit mezi úspěšné vůdce, tak musíte postupovat následovně:
- Dívat se víc dopředu než dozadu.
- Vyhledávat příležitosti a ne hrozby.
- Orientovat se sám a nenechávat si ukazovat směr jinými.
- Směřovat spíše k vysokým metám než k lehce přístupným jistotám.
|
|
| |
|
8. 6.
Středa
|
Zdravotní pojištění – OSVČ
|
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za květen
2011
(§ 7 odst. 2 zákona
č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
|
15. 6.
Středa
|
Daně z příjmů - poplatník
|
Odvod pololetní
zálohy na rok 2011 (ve výši
40 %), pokud daň za rok 2010 byla mezi 30.000 Kč a 150.000 Kč (je-li
zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 3
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Odvod čtvrtletní
zálohy na rok 2011 (ve výši
25 %), pokud daň za rok 2010 byla vyšší než 150.000 Kč (je-li zdaňovacím
obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 4
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
20. 6.
Pondělí
|
Daně z příjmů – plátce
|
Odvod úhrnu sražených záloh na daň
z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za květen 2011
(§ 38h odst. 10
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Sociální pojištění - OSVČ
|
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen
2011
(§ 14a odst. 1
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Odvod pojistného
na (dobrovolné) nemocenské
pojištění OSVČ za květen 2011
(§ 14c odst. 2
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za
květen 2011
(§ 9 odst. 1 zákona
č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
|
Předložení
měsíčního přehledu pro
účely sociálního pojištění za květen 2011
(§ 9 odst. 3 a 4
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za
květen 2011
(§ 5 odst. 2 zákona
č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
|
Předložení
měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za
květen 2011
(§ 25 odst. 3
zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
26.5.
|
27.5.
|
30.5.
|
31.5.
|
1.6.
|
2.6.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,412
|
18,423
|
18,356
|
18,169
|
18,257
|
18,087
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
10,709
|
10,711
|
10,774
|
10,788
|
10,783
|
10,696
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
12,596
|
12,568
|
12,532
|
12,544
|
12,526
|
12,541
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
2,679
|
2,655
|
2,649
|
2,633
|
2,625
|
2,617
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,304
|
3,297
|
3,287
|
3,291
|
3,286
|
3,29
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
24,635
|
24,585
|
24,51
|
24,54
|
24,5
|
24,53
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
40,04
|
39,754
|
39,65
|
39,428
|
39,424
|
39,22
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,234
|
2,215
|
2,207
|
2,193
|
2,186
|
2,18
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,312
|
3,305
|
3,291
|
3,296
|
3,288
|
3,289
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
38,381
|
38,166
|
38,097
|
37,865
|
37,914
|
37,846
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
2,027
|
2,014
|
2,01
|
1,998
|
1,992
|
1,988
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,246
|
21,243
|
21,249
|
20,936
|
20,973
|
21,039
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,492
|
2,488
|
2,48
|
2,486
|
2,506
|
2,505
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,598
|
1,593
|
1,59
|
1,581
|
1,582
|
1,573
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
17,781
|
17,658
|
17,597
|
17,543
|
17,557
|
17,354
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,135
|
7,12
|
7,098
|
7,107
|
7,095
|
7,104
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
34,731
|
34,661
|
34,545
|
34,588
|
34,531
|
34,588
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,161
|
9,156
|
9,143
|
9,201
|
9,203
|
9,221
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,71
|
5,694
|
5,69
|
5,666
|
5,648
|
5,622
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,492
|
1,481
|
1,479
|
1,473
|
1,468
|
1,453
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
27,619
|
27,459
|
27,355
|
27,171
|
27,201
|
27,207
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,162
|
3,165
|
3,162
|
3,163
|
3,172
|
3,161
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
14,08
|
14,066
|
14,04
|
14,029
|
13,991
|
13,828
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,209
|
6,182
|
6,167
|
6,204
|
6,193
|
6,185
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,959
|
5,95
|
5,943
|
5,945
|
5,932
|
5,933
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
61,626
|
61,39
|
61,168
|
60,943
|
60,907
|
60,702
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
13,985
|
13,942
|
13,913
|
13,82
|
13,808
|
13,739
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,767
|
2,759
|
2,757
|
2,759
|
2,756
|
2,738
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
19,96
|
20,12
|
20,175
|
19,994
|
20,136
|
20,158
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
57,17
|
56,772
|
56,599
|
56,273
|
56,178
|
56,021
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,875
|
10,737
|
10,717
|
10,692
|
10,72
|
10,676
|
| USA |
dolar
|
USD
|
17,388
|
17,238
|
17,172
|
17,056
|
17,003
|
16,965
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
28,368
|
28,362
|
28,266
|
28,138
|
27,935
|
27,784
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,011
|
4,965
|
4,973
|
4,965
|
4,974
|
4,988
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 11/2011
- Zákon o technických požadavcích na výrobky
Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 6/2011
- Finanční majetek
- Jak stanovit vstupní cenu
- Úvěry a půjčky z pohledu účetních a daňových předpisů
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č. 6/2011
- Společné jmění manželů
- Uplatňování výdajů procentem nebo skutečné výdaje
- Účtování o pořízení automobilu směnou
- Režim přenesení daňové povinnosti
- Finanční majetek
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 6/2011
- Reorganizace úřadů práce
- Novela vyhlášky BOZP
- Dodržování léčebného režimu - kontrola zaměstnavatele
- Střet zájmů zaměstnance a zaměstnavatele
- Inspekce práce v České republice
- Povinný nástup loňské dovolené - naposledy
- Důkazní břemeno podle antidiskriminačního zákona
Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 6/2011
- Rozdíly mezi sociálním a zdravotním pojištěním v roce 2011
- Hospodaření ÚSC - sledování a vnější zásahy
- Rezervy z daňového hlediska
1 000 řešení - dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 4/2011
- Čerpání dovolené
- Pracovní právo
- Daně
- Účetnictví
Zisk - měsíčník, č. 4-5/2011
- Jak komunikovat se zákazníkem
- 6 mýtů o prodeji
- Kolik dávat do reklamy?
- Motivační seminář
- Má udávání značky význam?
- Když je proti vám vlastní tým
- Jak zdokonalit řízení
PŘIPRAVUJEME
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 7-8/2011 (VI/2010)
Poradce veřejné správy - (PVS) č. 7-8/2011 (VI/2010)
- Nový seznam nemocí z povolání
- Opravné položky z daňového hlediska
|
|
| |
ŠKOLNÍ VÝLETY A EXKURZE
Nejen ředitelé a učitelé mateřských škol a základních škol, ale i rodiče dětí a žáků navštěvujících školy zajímá bezpečnost a ochrana zdraví dětí a žáků na školních výletech. Jaké jsou základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví dětí a žáku při školních výletech? Více se dozvíte z našich publikací v balíčku Školní výlety a exkurze.
- Naše škola pojede na školní výlet - příspěvek
měsíčník PVS 6/2011 (A4, 80 str.)
- Školský zákon - Úplné znění zákona
sborník Zákony V/2011 (A5, 352 str.)
- Povinnosti ředitele školy - bezpečnost a ochrana zdraví žáků a studentů - příspěvek
měsíčník PVS 4/2011 (A4, 80 str.)
- Poradce Extra BOZP
(A5, 32 str.)
BALÍČEK ŠKOLNÍ VÝLETY A EXKURZE se slevou 50 % obsahuje: PVS 4/2011 + Zákony V/2011 + PVS 6/2011 + Poradce Extra
cena: 280 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) ExiCon, s. r. o., 2011 |