| |
DOVOLENÁ - NOVÁ PRAVIDLA
Změny, které přinesla nová úprava dovolené v ZP, se týkají určení čerpání dovolené, tzv. proplácení nevyčerpané dovolené, tedy poskytování náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou…
ÚPRAVA DOVOLENÉ V ZÁKONÍKU PRÁCE
(dále jen „ZP“) doznala v důsledku jeho novely – zákona č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 řady změn. Některé jsou pouze terminologické nebo legislativně-technické. Nejzásadnější věcné změny se týkají určení čerpání dovolené (§ 218 ZP) a tzv. proplácení nevyčerpané dovolené, tedy poskytování náhrady mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou (§ 222 ZP).
DRUHY DOVOLENÉ
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených zákoníkem práce nárok na:
1. dovolenou za kalendářní rok (§ 212 odst. 1 ve spojení s § 213) nebo na její poměrnou část (dle § 212 odst. 2 a 3),
2. dovolenou za odpracované dny (viz § 214),
3. dodatkovou dovolenou (dle § 215 ve spojení s příslušnými prováděcími předpisy).
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se přitom nesčítají.
Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
Jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden. Právo na poměrnou část dovolené za kalendářní rok se uplatní pouze v případech, kdy pracovní poměr k témuž zaměstnavateli netrval nepřetržitě po celý kalendářní rok, neboť zaměstnanec teprve v jeho průběhu nastoupil do pracovního poměru, změnil zaměstnání nebo jeho pracovní poměr skončil. Jestliže tentýž pracovní poměr v kalendářním měsíci netrval nepřetržitě od prvního do posledního dne, poměrná část dovolené za tento měsíc nenáleží. Jinak je tomu ovšem v případě, kdy zaměstnanec v průběhu kalendářního měsíce změnil zaměstnání tak, že vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele bezprostředně navazuje na skončení pracovního poměru u předchozího zaměstnavatele, neboť tehdy mu přísluší poměrná část dovolené v délce 1/12 též za kalendářní měsíc, v němž takto změnil zaměstnání. Je nerozhodné, kdy v průběhu kalendářního měsíce ke změně zaměstnání došlo, neboť poměrná část dovolené zaměstnanci přísluší vždy jen od nového zaměstnavatele. Podmínkou však je, že vznik pracovního poměru musí bezprostředně navazovat na skončení pracovního poměru u předchozího zaměstnavatele. Nesmí tedy mezi oběma pracovními poměry existovat žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů neexistoval.
Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, přísluší dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se přitom nesčítají. Jestliže dovolená za odpracované dny činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.
Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za uvedených podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Právo na dodatkovou dovolenou je samostatné a nezávislé na právu na dovolenou za kalendářní rok nebo na dovolenou za odpracované dny.
Dovolená činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Dovolenou je možno prodlužovat.
Výměru dovolené je možno prodlužovat nikoliv pouze o týdny, nýbrž též o jednotlivé kalendářní dny, a to případně i jen některým zaměstnancům; přitom je ovšem potřeba dodržet zásady rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu diskriminace. Proto by diferenciačním kritériem pro přiznání různé délky dovolené jednotlivým zaměstnancům neměla být např. délka trvání pracovního poměru k zaměstnavateli.
PRODLUŽOVÁNÍ DOVOLENÉ
jen některým zaměstnancům má (s přihlédnutím k tomu, že dovolená je určena na zotavenou, tedy k regeneraci pracovní síly) opodstatnění zejména, jsou-li k tomu dány důvody spočívající ve specifických pracovních podmínkách zaměstnanců jako je kupř. Třísměnný pracovní režim, práce v noci, namáhavost práce, časté pracovní cesty apod. Dovolená u zaměstnavatelů (specifikovaných v § 213 odst. 2 ve spojení s § 109 odst. 3 ZP), kterými jsou: stát, územní samosprávný celek (obec nebo kraj), státní fond, příspěvková organizace (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů – např. ze zákona o veřejném zdravotním pojištění), školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona), veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení – tedy lze shrnout: v tzv. rozpočtovém sektoru čili ve veřejné a státní správě a službách – činí 5 týdnů v kalendářním roce. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce (dle § 213 odst. 3).
URČENÍ PODLE ROZVRHU ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
Dobu čerpání dovolené je podle ustanovení § 217 odst. 1 věty první ZP, ve znění od 1. 1. 2012, povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců (samozřejmě za předpokladu, že u zaměstnavatele působí) tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud zákoník práce nestanoví jinak. (Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, je zaměstnavatel povinen v této věci jednat a dosáhnout shody se všemi odborovými organizacemi, nedohodne-li se s nimi jinak (viz § 286 odst. 5 ZP, do 31. 12. 2011 šlo o odst. 1). I nadále je při určení rozvrhu čerpání dovolené nutno přihlížet jednak k provozním důvodům zaměstnavatele a jednak k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (tolik zbývající pravidla § 217 odst. 1 ZP).
Zaměstnavatel nesmí podle ustanovení § 217 odst. 4 ZP určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.
BEZ ROZLIŠOVÁNÍ DOVOLENÉ DO 4 TÝDNŮ A NAD 4 TÝDNY
Čerpání dovolené je zaměstnavatel ve smyslu § 218 odst. 1 ZP povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Zákoník práce tedy již nerozlišuje mezi dovolenou v rozsahu do 4 týdnů a nad 4 týdny, povinnost zaměstnavatele určovat čerpání dovolené (a to v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo) se vztahuje na celou dovolenou, na kterou zaměstnanci vzniklo v kalendářním roce právo.
Není již třeba odděleně sledovat čerpání dovolené v rozsahu do 4 týdnů a nad 4 týdny, a vést tak dvojí evidenci dovolené.
UŽ ŽÁDNE POVINNÉ NÁSTUPY PŘÍŠTÍ ROK PO 31. ŘÍJNU APOD.
Současně se zavedením této nové úpravy, která nerozlišuje mezi dovolenou do 4 týdnů a nad 4 týdny, došlo ke zrušení ustanovení o zániku práva na dovolenou (v rozsahu do 4 týdnů), pokud dovolená nebyla vyčerpána do konce příštího kalendářního roku, tedy kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který dovolená v rozsahu 4 týdnů náležela (§ 218 odst. 4 věty druhé ZP, ve znění do 31. 12. 2011), jakož i pravidla (zakotveného do 31. 12. 2011 v dosavadním § 218 odst. 4 věty první ZP) o (tzv. nuceném, povinném, automatickém) nástupu na dovolenou (ze zákona) prvním pracovním dnem následujícím po 31. říjnu kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který dovolená v rozsahu 4 týdnů náležela, jestliže zaměstnavatel čerpání dovolené neurčil ani do 31. 10. příštího roku. Tato dosavadní, pro běžnou praxi interpretačně i aplikačně poměrně složitá, pravidla jsou nahrazena významnou novinkou v právní úpravě, která dává nově právo zaměstnanci, aby si za stanovených podmínek určil termín čerpání dovolené sám.
PRÁVO URČIT DOVOLENOU MÁ ROVNĚŽ ZAMĚSTNANEC
Není-li čerpání dovolené určeno (zaměstnavatelem) nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má podle § 218 odst. 3 ZP právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. Jestliže tedy zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené nebo části dovolené, která nebyla vyčerpána v kalendářním roce, za který přísluší, ani v roce následujícím, a to nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku, pak získává právo určit nástup dovolené též zaměstnanec. Za určení čerpání dovolené zaměstnavatelem je třeba považovat i to, jestliže zaměstnavatel zaměstnanci určí čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku, i když k čerpání dovolené na základě tohto určení má dojít až po tomto datu, např. v červenci nebo kolem vánočních svátků atp. Rozhodující je, zda do 30. 6. následujícího roku zaměstnavatel určil zaměstnanci čerpání dovolené, nikoliv termín, na který bylo čerpání dovolené určeno. Jestliže však zaměstnavatel o čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku nerozhodne, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Zaměstnanec je povinen oznámit čerpání dovolené ve stejné lhůtě, ve které oznamuje čerpání dovolené zaměstnavatel zaměstnanci.
Příklad
Pokud zaměstnavatel neurčí zaměstnanci nástup dovolené převedené podle dosavadních pravidel z r. 2011 do 30. června 2012 nebo dovolené přesahující výměru 4 týdnů z r. 2010 do 30. června 2012, může určit nástup této dovolené po 30. červnu 2012 sám zaměstnanec.
Pokud zaměstnavatel neurčí nástup dovolené za r. 2012 do 30. června 2013, může si čerpání této dovolené určit zaměstnanec od 1. července 2013 sám.
Mám za to, že při případné kolizi práva zaměstnavatele a práva zaměstnance na určení (termínu nástupu) dovolené, tedy v situaci, kdy po 30. 6. následujícího kalendářního roku určí nástup nevyčerpané dovolené současně jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, bude rozhodující dřívější termín určeného čerpání dovolené, nikoliv dřívější rozhodnutí o čerpání dovolené a jeho oznámení druhé straně. Jestliže tedy např. zaměstnavatel zaměstnanci dne 15. 7. určí nástup dovolené 1. 9., avšak zaměstnanec dne 1. 8. určí nástup dovolené 20. 8., k čerpání dovolené dojde již od 20. 8. Jestliže však zaměstnavatel i zaměstnanec určí nástup dovolené 15. 7., avšak zaměstnavatel dnem 1. 8. a zaměstnanec dnem 15. 8., nastupuje (je povinen nastoupit) zaměstnanec dovolenou již 1. 8.
Zaměstnanec určující čerpání dovolené ve smyslu § 218 odst. 3 ZP, nemusí respektovat rozvrh čerpání dovolené vypracovaný zaměstnavatelem, zřejmě však nesmí určit nástup dovolené zcela libovolně, nýbrž i on je tedy vázán § 218 odst. 2 ZP, a musí proto určit nástup dovolené tak, aby dovolená byla vyčerpána do konce roku následujícího po roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, nikoliv až v dalším následujícím roce (tedy určit např. po 30. 6. 2012 nástup dovolené z r. 2011 na 2. pololetí roku 2012 čili do konce r. 2012, nikoliv třeba až v r. 2013).
Zaměstnavatel není oprávněn změnit zaměstnanci dobu čerpání dovolené, kterou si určil (vycházím jednak z gramatického výkladu § 217 odst. 3 ZP a jednak z toho, že kdybychom připustili, že zaměstnavatel je oprávněn změnit nejen dobu čerpání dovolené, kterou určil on sám, ale i dobu čerpání dovolené, kterou určil zaměstnanec, bylo by tím popřeno jeho právo na určení zaměstnavatelem včas neurčeného čerpání dovolené ve smyslu § 218 odst. 3 ZP ačkoliv zaměstnavatel může částečně téhož dosáhnout tím, že určí dobu čerpání dovolené na jiný – dřívější (nikoliv pozdější) termín, než určil zaměstnanec.
Současně však mám za to, že zaměstnavateli zůstává zachováno právo v odůvodněných případech, mimořádných situacích hodných zvláštního zřetele, zaměstnance odvolat z dovolené. Musí přitom postupovat v souladu s dobrými mravy, nesmí tak jít o zneužití výkonu práva (zásah do práv a oprávněných zájmů zaměstnance bez právního důvodu se snahou způsobit mu újmu). Využije-li zaměstnavatel svého práva dle ust. § 217 odst. 3 ZP, je povinen nahradit zaměstnanci náklady, kterému bez jeho zavinění vznikly právě pro to, že ho odvolal z dovolené. O tom, kdy bude čerpat zaměstnanec dovolenou, rozhoduje ve smyslu § 217 odst. 1 ZP zaměstnavatel, existují tedy však dvě, shora popsané, výjimky, a to dle § 217 odst. 5 a § 218 odst. 3 ZP, kdy rozhoduje sám zaměstnanec; v prvém případě je zaměstnavatel povinen vyhovět jeho žádosti o poskytnutí dovolené, ve druhém případě zaměstnanec čerpání dovolené zaměstnavateli rovnou oznamuje.
(Richard W. Fetter)
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 6/2012)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
PRAKTICKÁ ŘEŠENÍ K DOVOLENÉ
ZRUŠENÍ VNITŘNÍHO PŘEDPISU K DOVOLENÉ
Zaměstnavatel vydal podle § 305 ZP vnitřní předpis, v němž prodloužil zaměstnancům dovolenou o dva týdny, celkem na 6 týdnů. Před letními dovolenými však zjistil, že na prodlouženou dovolenou v tomto období nebude mít zajištěny finanční prostředky, proto vnitřní předpis zrušil.
Jak to bude s prodlouženou dovolenou?
Jestliže zaměstnanci vzniklo právo na prodlouženou dovolenou, nemá zrušení vnitřního předpisu vliv na trvání a uspokojení tohoto práva. (§ 305 odstavec 5 ZP). Nárok na prodlouženou dovolenou nebude poskytnut v naturální podobě, tedy ve volnu, ale zaměstnanec za ni musí dostat náhradu mzdy. Jedná se tedy o náhradu mzdy za dva týdny, to je za dobu, která přesahuje základní výměru dovolené. Tuto náhradu mzdy může zaměstnanec uplatňovat v obecné tříleté promlčecí době. Prakticky se jedná o náhradu škody. Na rozdíl od promlčení, které musí účastník uplatnit, aby byl úspěšný ve sporu, k zániku práva uplynutím stanovené doby (prekluzi), soud přihlíží z úřední povinnosti. Uplynula –li lhůta k uplatnění práva, soud toto právo v důsledku prekluze nepřizná. V pracovněprávních vztazích jde o jen o několik práv, která podléhají prekluzi, k jejich uplatnění musí tedy dojít ve stanovené lhůtě. Právo na dovolenou však nemůže zaniknout. Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
PRODLOUŽENÁ DOVOLENÁ
Zaměstnavatel – nestátní zdravotnické zařízení – prodloužil ve vnitřním předpise dovolenou zaměstnancům nad 50 let věku na 6 týdnů v roce a zaměstnancům mladším na 5 týdnů v roce.
Nejde o diskriminaci?
O diskriminaci se nejedná, neboť podle § 4b ZP se musí zaměstnavatel a zaměstnanec při sjednání nároku, v tomto případě delší dovolené, respektovat povahu příslušného ustanovení. Povahou ustanovení ZP o dovolené je skutečnost, že by dovolená měla zaměstnancům zajistit regeneraci pracovní síly. U zaměstnanců starších je – i když není možné tuto zásadu zevšeobecňovat – k obnově pracovní síly po celoroční práci zapotřebí delší doby odpočinku. Proto prodloužení dovolené u starších zaměstnanců je plně odůvodněné. Bylo by však porušením zásady rovnosti, kdyby dovolená byla prodlužována např. zaměstnancům podle délky doby odpracované u zaměstnavatele. Tento postup by byl v rozporu s povahou ustanovení o dovolené.
ČERPÁNÍ DOVOLENÉ PODLE DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI
Zaměstnanec má sjednánu dohodu o pracovní činnosti na 26 týdnů.
Jak může pracovat a jak je to s čerpáním dovolené, kterou si sjednal?
Zaměstnanec může pracovat nepravidelně, podle stanovené pracovní doby. Například jeden týden odpracuje 30 hodin, druhý týden 10 hodin, další týden nemusí pracovat vůbec. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby, ve většině případů 20 hodin. Čerpání dovolené se u zaměstnance projeví následovně: bude mu poskytnut počet týdnů dovolené, na které má nárok. Odpracovaný počet hodin se projeví v náhradě mzdy. Dostane určitý počet týdnů dovolené s náhradou mzdy za pracovní dobu (hodiny), které měl odpracovat, ale v důsledku dovolené mu odpadly. Zákoník práce umožňuje, aby v dohodě byla sjednána nejen dovolená, ale i jiné důležité osobní překážky v práci zaměstnance, jako je např. pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu k vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení apod. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit vzájemnou dohodou a jednostranně výpovědí z jakéhokoli důvodu s 15denní výpovědní dobou. Tato doba začíná dnem, kdy výpověď byla doručena účastníkovi. Okamžité zrušení dohody může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr z důvodů uvedených v § 55 zákoníku práce (např. porušení zvlášť hrubým způsobem povinností zaměstnance, které vyplývají z právních předpisů a vztahují se k jím vykonávané práci Před uzavřením dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel respektovat zákaz diskriminace a dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích.
DOVOLENÁ A PRACOVNÍ POMĚR PO ČÁST ROKU
Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu od 1. 11. 2011 do 29. 2. 2012. Po dobu trvání tohoto pracovního poměru nezameškal ani jeden den, takže odpracoval více než 60 dnů podmiňujících vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok.
Na jakou dovolenou mu vznikl nárok?
I když zaměstnanec odpracoval za dobu trvání pracovního poměru více než 60 dnů, nevznikl mu nárok na dovolenou za kalendářní rok ani v roce 2011, ani v roce 2012. Podmínkou vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok je totiž odpracování alespoň 60 dnů v příslušném kalendářním roce. Nárok na dovolenou (tj. i splnění podmínek vzniku nároku na dovolenou) je spjat s konkrétním kalendářním rokem. Protože zaměstnanec ani v roce 2011, ani v roce 2012 neodpracoval alespoň 60 dnů, vznikl mu v obou těchto letech nárok na dovolenou pouze za odpracované dny.
DOVOLENÁ PO DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Pracovní poměr zaměstnance trval po celý kalendářní rok. V průběhu tohoto roku byl však zaměstnanec v pracovní neschopnosti (nešlo o pracovní úraz nebo nemc z povolání), takže stačil odpracovat pouze 56 dnů.
Jaký nárok na dovolenou mu vznikne za tento rok?
Přestože pracovní poměr uvedeného zaměstnance trval po celý kalendářní rok, nevznikl mu nárok na dovolenou za kalendářní rok, ale pouze nárok na dovolenou za odpracované dny ve výši dvou dvanáctin dovolené za kalendářní rok. Nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká totiž za předpokladu, že zaměstnanec odpracuje v příslušném kalendářním roce alespoň 60 dnů. Doba pracovní neschopnosti, která nevznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se pro účely dovolené jako výkon práce neposuzuje.
NEPŘETRŽITÝ PRACOVNÍ POMĚR
Dne 31. října rozvázal zaměstnanec pracovní poměr. Dne 5. listopadu téhož roku uzavřel nový pracovní poměr ke stejnému zaměstnavateli.
Lze takový případ posuzovat za nepřetržité trvání pracovního poměru pro účely splnění podmínek vzniku nároku na dovolenou?
Vzhledem k tomu, že tyto dva pracovní poměry na sebe bezprostředně nenavazovaly, nelze je posuzovat za nepřetržité trvání pracovního poměru. Zákoník práce ve vazbě na § 216 odst. 1 stanoví, že za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli. Z účelu tohoto ustanovení lze dovodit, že podmínka bezprostředně navazujícího vzniku pracovního poměru je splněna v případě skončení jednoho pracovního poměru a uzavřením nového pracovního poměru u stejného zaměstnavatele za předpokladu, že zaměstnanec nastoupil do nového pracovního poměru prvním pracovním dnem po skončení předchozího pracovního poměru. Nepřetržitost trvání pracovního poměru je splněna i v případě, že mezi skončením jednoho pracovního poměru a uzavřením druhého pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli jsou dny pracovního klidu. Z uvedeného vyplývá, že oba uzavřené pracovní poměry se pro účely splnění podmínek vzniku nároku na dovolenou posuzují samostatně, protože mezi skončením pracovního poměru a jeho opětovným uzavřením k témuž zaměstnavateli nebyly jenom dny pracovního klidu, ale i dny pracovní.
(JUDr. Ladislav Jouza)
(Víc odpovědí na dotazy nejenom na toto téma najdete v měsíčníku PaM 6/2012)
|
|
| |
Částka 53
143 Nařízení vlády o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod
144 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel
Částka 54
145 Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami
146 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
147 Nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2012 sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ve věci návrhu na zrušení § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Částka 55
148 Nařízení vlády o stanovení výše úhrady nákladů na připravenost poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací ze státního rozpočtu
149 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2017, FIX %
150 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2017, FIX %
151 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2019, CPI %
152 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Diskontovaný spořicí státní dluhopis České republiky, 2012–2013
153 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
Částka 56
154 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Červené blato a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
155 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
156 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Medník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
157 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
158 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Jestřebské slatiny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
159 Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy o vyhlášení zvláště chráněných území
Částka 57
160 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 427/2008 Sb., o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony vykonávané v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
161 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů
Částka 58
162 Vyhláška o tvorbě názvu nebezpečné látky v označení nebezpečné směsi
163 Vyhláška o zásadách správné laboratorní praxe
164 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM)
Částka 59
165 Zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů
166 Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, přijatému Parlamentem dne 31. ledna 2012 a vrácenému prezidentem republiky dne 14. března 2012
Částka 60
167 Zákon, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka 61
168 Zákon, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů
169 Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
170 Zákon, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
171 Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
172 Zákon, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů
173 Zákon, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů
174 Zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Částka 62
175 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů
176 Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období od 1. června 2012 do 30. června 2015
177 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 266/1999 Sb., o způsobu zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a o zabezpečování ubytování vojáků z povolání, ve znění pozdějších předpisů
178 Vyhláška, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků
179 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele
Částka 63
180 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
181 Nález Ústavního soudu ze dne 3. května 2012 sp. zn. Pl. ÚS 33/11 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Částka 64
182 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm.a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů
Částka 65
183 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
184 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
185 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)
186 Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ve věci návrhu na zrušení částí ustanovení § 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 68 odst. 3 písm. a) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, § 111 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správním úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a § 65 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Částka 66
187 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů
188 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
189. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
190 Nález Ústavního soudu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. ÚS 12/11 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Lukovany č. 5/2008 o místním poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí obce, ve znění obecně závazných vyhlášek č. 1/2009 a č. 2/2009
Částka 67
191 Zákon o evropské občanské iniciativě
192 Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
193 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
194 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky
195 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb.
Částka 68
196 Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
197 Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů
198 Zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
199 Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů
200 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
Částka 69
201 Zákon o ochraně ovzduší
Částka 70
202 Zákon o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci)
|
|
| |
JAK ZACHÁZET S INFORMACEMI
Informace způsobuje přechod do jiného stavu. Způsobuje přechod ze stavu „nevím“ do stavu „vím“.
Už z těchto dvou úvodních věcí je vidět, že v případě informace jde o cosi mnohem nebezpečnějšího, než je například chřipka.
Při chřipce se člověku pár dní točí hlava, dalších pár mu teče z nosu a nakonec pár dní prská bacily na všechny strany, aby ani ostatní o nic nepřišli. Ale zhruba po týdnu je člověk opět tímtéž člověkem, jakým býval předtím, než na něho sedla chřipka.
Oproti tomu informace člověka natrvalo vytrhne z blaženého stavu nevědomosti a nechá ho padnout na hubu nejkrutější reality.
Například ten, kdo se jednou od dobromyslné sousedky doví, že ten opravář, kterého manželka volá každý druhý den opravit vypínač v ložnici, sice nerozumí elektrice, ale jinak je to šikulka, už nikdy nebude tím neškodným moulou, kterého manželka uspává pohádkou o bubákovi.
ÚČINEK INFORMACE
se dá srovnat s účinky výbuchu vodíkové bomby: po dopadu informace nic nezůstane takové, jaké to bylo předtím. Proto jsou bomby i informace střeženy. Je tu ale problém. Bomb, zejména sexbomb, přibývá a tak na střežení informací už nezůstávají ani strážci, ani čas. Následkem toho si informace volně poletují po světě a páchají škody. Informace je ženského rodu a možná proto často sdílí ženský osud. Například, když je informace nová, je na roztrhání, kdy´t je stará, tak ani pes po ní neštěkne.
Jiný příklad:
tuctová informace málokoho zaujme, ta nevšední, to už je jiná káva, na té mohou všichni oči nechat. A to už nemluvíme o tom, že nejžádanější informace je informace každému srozumitelná, tj. nahá. V něčem informace ženu dokonce předběhla. Například informace může být zadarmo a veřejně dostupná – volný přistup k ní zaručuje zákon. Na ženy se ale tento zákon nevztahuje, i když to je zbožným přáním všech mužů.
Když si uvědomíme, že zákony přijímá parlament a ten je plný mužů, potom vyvstává otázka, proč do zákona o volném přístupu nevpašovali i slůvko žena.
Zatím pro to existují dvě vysvětlení:
- všichni muži v parlamentu mají ženy anebo milenky, anebo obojí, a tím pádem nemají svobodu rozhodování.
- muži v parlamentu se lekli, že ženy by právo volného přístupu interpretovaly jako povinnost.
Informace a světlo
Nejen tím, že díky ní se občas rozsvítí i tomu nejtupějšímu tupci, ale i tím, že se šíří rychlostí 300 000 km/sekundu, tj. rychlostí světla.
Kdo nevěří, ať zkusí 10 kroků od otevřených dveří pracovny prohlásit, že za nimi sedí ušatý sudokopytník, v učebnicích ze slušnosti označovaný slovem osel a v hospodách jednodušeji oprsklý osel. Dříve než stihnete dojít ke dveřím, už se v nich objeví šéfova sekretářka s čerstvě podepsanou okamžitou výpovědí pro vás. Důvod? Prozrazení obchodního tajemství.
Informace má i vůni
Přesněji, voní jako seno. Je všeobecně známo, že seno voní jinak milencům a jinak oslům. Stejně je to i s informací. Představme si, že jedné vlahé májové noci Jeníček na louce pod kupkou sena sebere všechnu odvahu a hrdinsky oznámí Mařence: „Mařenko, já jsem do tebe zabouchnutý jako vůl do kopy sena! Vezmeš si mě?“ Mařenka, slyšíc toto poetické vyznání, radostně poskočí a vrhne se mu kolem krku – zejména když je Jeníček bohatý a na kraji louky má zaparkovaný mercedes. Proti tomu bezdomovec, který právě spí v té kupce sena, jen zlostě zavrčí, ze ho nenechají spát a obrátí se na druhý bok. Ponaučení?
Jinak voní informace zamilovaným a jinak těm, kterým se chce spát.
Omámení vůní informace je tak příčinou většiny svateb a následná ztráta čichu zase příčinou většiny rozvodů. U těch ostatních je na vině též informace, ale ve formě obrazu: Objektivně je zjištěno, že zamilovaní jsou slepí, tj. nevnímají obrazovou informaci. Když se jim zrak spraví, následuje rozvod.
Jiný příklad:
Telegram od tchyně „přijedu zítra a nevím, kdy odjedu“ na jedné straně dovede zetě, resp. nevěstu k sebevraždě, na druhé straně nesmírně potěší pošťáka, protože největší radost je škodolibost.
Můžeme tedy uzavřít, že působení informace se podobá působení antibiotika: předem se nedá vědět, jak na koho to zabere.
Informace nemá charakter ani hmoty, ani energie. Teoreticky tedy nemá nic společného s materiálním světem. Prakticky jím hýbá.
A dovolíme si tvrdit, že až se jednou tento svět rozletí na kusy, tak to nebude důsledkem atomové války, ale masovým prozrazením informací o nevěře manželských párů. Nasvědčují tomu i následující dva zákony fungování vesmíru.
ZÁKON AKCE A REAKCE
Kdo po tobě kamenem, ty do něho informací.
(Tento zákon je aktualizovaný biblický zákon „Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.“ Praxe ukázala, že kámen doletí jen na vzdálenost pár metrů, a málokdy trefí cíl, chlebem se háže ještě hůře, ale škodlivá informace si svůj cíl najde sama, i kdyby byl skrytý pod zemí.)
ZÁKON PŘEMĚNÝ INFORMACE NA ENERGII
Jedna dobrá kleveta obrátí vzhůru nohama celou dědinu.
(V době elektronických médií dokonce celý svět.)
Informace může způsobit radost i bolest. Důkaz o tom podal pan Newton. Klidně si chrupal v zahradě pod jabloní až do chvíle, v níž dozrál čas na poznání. Když se čas naplnil, a když vesmírný ohňostroj zhasl, rozsvítilo se mu v hlavě a objevil gravitační zákon, díky kterému má všechno na světě svoje místo. Škoda jen, že naši poslanci nespí v parlamentu pod jabloněmi – možná by díky padajícím jablkům dali konečně dohromady i nějaký v praxi použitelný zákon.
Tak jako atomová bomba potřebuje nosič, který ji dopraví nad cíl, i informaci musí k její oběti něco donést. Život dokazuje, že i přes veškerý pokrok v informačně-komunikačních technologiích je bezkonkurenčně nejlepším nosičem informace jedovatá slina. Má stejně globální dosah jako internet, ale na rozdíl od internetu ji nedokáže žádný hacker zneškodnit.
TATÁŽ INFORMACE MÁ PRO RŮZNÉ LIDI RŮZNY VÝZNAM.
Přesuneme se do pohádky o Jeníčkovi, Mařence a ježibabě. Notoricky známou část pohádky přeskočíme a přejdeme k části, kdy Jeníček vyznává Mařence (před popravou upečením v peci) lásku slovy: „Mařenko, ty jsi pro mě vším.“ Na tuto informaci zareaguje jinak Mařenka a jinak ježibaba. Důvod? Mařenka vidí Jeníčka jako potenciální (i když v dané situaci značně neperspektivní) husu na oškubání, ježibaba zase vidí Jeníčka jako potenciální (a v dané situaci blízkou realitě) husu ke snězení. Tatáž informace má tedy diametrálně rozdílné účinky. Na jedné straně proud slz u Mařenky, na druhé straně potok slin u ježibaby.
INFORMACE MÁ CENU
je-li pravdivá, potom ji můžeme nazvat zbožím. Aby bylo zboží prodejné, musí mít jisté atributy, zajímavé pro potenciálního kupce: jde zejména o to, aby informace byla pro kupce:
- užitečná
(teď anebo perspektivně, protože však nikdo dopředu přesně neví, jakou informaci bude v budoucnosti potřebovat, perspektivně užitečné informace mají v očích kupce nižší cenu a hůře se prodávají)
- nová
(říká se, že nic není tak bezcenné jako včerejší noviny).
- unikátní
(když už o něčem všichni vědí, jen těžko to dokážeme použít jako naši tajnou zbraň, resp., jak se v podnikání říká, jako konkurenční výhodu).
– relevantní
(na světě je dnes tolik informací, že nikdo nemá šanci se se všemi seznámit)
- přesná
(nejvíc škody způsobí spolehnutí se na nepřesnou informaci)
- srozumitelná
(informace musí být podaná tak, aby jí rozuměl ten, komu je určena)
- dostupná
(říká se, že dnes je všecko v počítači anebo na internetu)
- zpracovatelná
(s informací potřebujeme pracovat, když to tvar informace neumožňuje, ztrácí na ceně)
- komunikovatelná
(s informacemi dnes nepracují jednotlivci, ale skupiny. Když se informace nedá sdílet, brzdí to postup skupiny kupředu)
| |
| |
15. 6.
Pátek |
Daně z příjmů - poplatník |
Odvod pololetní zálohy na rok 2012 (ve výši 40 %), pokud daň za rok 2011 byla mezi 30.000 Kč a 150.000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2012 (ve výši 25 %), pokud daň za rok 2011 byla vyšší než 150.000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
20. 6.
Středa |
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za květen 2012
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen 2012
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
Odvod pojistného na (dobrovolné) nemocenské pojištění OSVČ za květen 2012
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za květen 2012
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení) |
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za květen 2012
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za květen 2012
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění) |
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za květen 2012
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění) |
25. 6.
Pondělí |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za květen 2012 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
E-podání souhrnného hlášení za květen 2012, pokud plátce dodal zboží do jiného státu EU nebo poskytl službu (kterou má zdanit příjemce) osobě registrované k DPH jinde v EU, přemístil jinam do EU obchodní majetek nebo byl "prostřední osobou" v třístranném obchodu
(§ 102 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
30. 6.
Sobota |
Daně z příjmů - plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. července 2012. |
| DPH |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. července 2012. |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
5.6.
|
6.6.
|
7.6.
|
8.6.
|
11.6.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
20,155
|
20,191
|
20,082
|
20,122
|
20,153
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
10,086
|
10,144
|
9,892
|
10,045
|
10,013
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,151
|
13,07
|
12,951
|
13,029
|
12,987
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,25
|
3,217
|
3,16
|
3,209
|
3,179
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,461
|
3,44
|
3,407
|
3,429
|
3,417
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
25,72
|
25,565
|
25,325
|
25,485
|
25,4
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
47,546
|
47,372
|
46,596
|
47,21
|
47,112
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,667
|
2,639
|
2,592
|
2,635
|
2,61
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,398
|
3,38
|
3,347
|
3,374
|
3,366
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
37,19
|
36,98
|
36,594
|
36,838
|
36,324
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
2,201
|
2,202
|
2,146
|
2,178
|
2,153
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
26,445
|
25,866
|
25,301
|
25,767
|
25,504
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,447
|
2,434
|
2,435
|
2,415
|
2,421
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,753
|
1,743
|
1,721
|
1,74
|
1,73
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
19,89
|
19,802
|
19,642
|
19,765
|
19,76
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,449
|
7,404
|
7,335
|
7,381
|
7,356
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
36,912
|
36,684
|
36,334
|
36,548
|
36,442
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,514
|
8,522
|
8,584
|
8,592
|
8,583
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,468
|
6,448
|
6,362
|
6,418
|
6,389
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,454
|
1,444
|
1,443
|
1,446
|
1,454
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
31,326
|
30,926
|
30,504
|
31,01
|
30,704
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,387
|
3,36
|
3,337
|
3,354
|
3,361
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
15,606
|
15,621
|
15,563
|
15,62
|
15,663
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
5,872
|
5,878
|
5,933
|
5,933
|
5,914
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,759
|
5,728
|
5,67
|
5,71
|
5,692
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
62,327
|
62,887
|
62,295
|
62,451
|
61,619
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
16,062
|
16,019
|
15,801
|
15,883
|
15,814
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,868
|
2,835
|
2,824
|
2,839
|
2,865
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
21,415
|
21,287
|
21,089
|
21,217
|
21,149
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
65,447
|
65,08
|
63,85
|
64,519
|
64,017
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
11,18
|
11,115
|
11,043
|
11,154
|
11,129
|
| USA |
dolar
|
USD
|
20,694
|
20,474
|
20,106
|
20,44
|
20,249
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
31,754
|
31,704
|
31,323
|
31,538
|
31,445
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,312
|
5,257
|
5,197
|
5,273
|
5,237
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č.11/2012
- Trestní zákoník s komentářem
Uvedená publikace by měla čtenáři sloužit k rychlé orientaci v jednotlivých ustanoveních trestního zákoníku. Vzhledem ke svému rozsahu si neklade za cíl podrobnější výklad jednotlivých ustanovení trestního zákoníku, avšak vzhledem k tomu, že obsahuje jednotlivé judikáty, eventuálně na ně odkazuje, dává čtenáři možnost s těmito formálními znaky trestných činů a jejich výkladem se prostřednictvím judikatury seznámit.
- Zdravotnictví po 1. dubnu 2012-05
- Úspěšné fungování společnosti za pomoci etickéko kodexu
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č.12/2012
- Důchodové pojištění - zákon s komentářem
Zákon o důchodovém pojištění při svém schválení v roce 1995 přinesl některé zásadní změny oproti předchozímu zákonu o důchodovém zabezpečení, a to je především v otázkách určitého posílení pojistných principů se zohledněním obecného mzdového nárůstu při výpočtu důchodů spolu se zavedením postupného zvyšování věkových hranic stanovených pro nárok na starobní důchod a odstartoval částečné sbližování podmínek pro důchodové pojištění u mužů a žen podle principu rovného zacházení.
Komentář odpovídá právnímu stavu k 1. lednu 2012.
- Zákon o doplňkovém penzijním spoření
- Prováděcí předpisy k zákoníku práce
Daně, účetnictví – vzory a případy – (DÚVaP) č. 6/2012 (V/2012)
- Prodej a koupě
- Finanční leasing v daních
- Slevy, bonusy a benefity v účetnictví
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 6/2012 (V/2012)
- Výdaje spojené s pořízením zásob
- Technické zhodnocení nebo oprava
- Odložená daň
- Zvláštní úpravy pracovní doby
- Dotace ze státního rozpočtu
Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) č. 6/2012 (V/2012)
- Desatero k dovolené
- Občanský zákoník a pracovněprávní vztahy- novela
- Alternativní pracovní úvazky po novele
- Když zaměstnankyně pečuje o dítě
Poradce veřejné správy – (PVS) č. 6/2012 (V/2012)
- Nová pravidla dovolenky
- Stravné – pokuty
- Spolupráce obcí
- Ochrana osobních údajů ve veřejné správě
1000 řešení – (1000 řešení) č. 6/2012 (V/2012)
- ZDP a DPH
- Zákoník práce
- Právo a podnikatel
- Účetnictví
- JÚ a PÚ
PŘIPRAVUJEME
Poradce č. 13/2012 (VI/2012)
- Zákon o zaměstnanosti s komentářem
Poradce č. 1/2013 (VIII/2012)
- Zákon o svobodném přístupu k informacím s komentářem
Daně, účetnictví- vzory a případy – (DÚVaP) č. 7-8/2012 (VI/2012)
- Jak naložit se ziskem a ztrátou
- účetní výsledek
- snížení základu daně
- cash flow nedostatky inventarizací
- schvalovací řízení
- uplatňování ztráty
- vypořádácí podíl
- daňový zisk a ztráta
- Dovolená komplexně
- odpracovaný den
- dodatková dovolená
- souběh práva na dovolenou
- výměra a čerpání dovolené
- náhrady mzdy
- krácení a přerušení dovolené
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 7-8/2012 (VI/2012)
- Živnostenský zákon – novela
- Úhrada ztráty společnosti s r.o. jejími společníky
- Účtování o DPH
- Věcné břemeno a daň z příjmů
- Deriváty v účetnictví
- Daň z příjmů u autorských honorářů
- Smluvní sankce v podnikání
- Studentské brigády
Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) č.7-8/2012 (VI/2012)
- Letní brigády
- Změny v pracovní upravě inspekce práce – novela zákona
- Pracovní poměr na zkoušku
- Zdanění prázdninových brigád
- Zaměstnanecké benefity
- Povinnost používat cestovní příkaz
- Střídaní rodičů při pobírání peněžité pomoci v mateřství
- Splatnost a výplata mzdy
Poradce veřejné správy – (PVS) č. 7-8/2012 (VI/2012)
- Silniční doprava - novela zákona
- Osvobození DPH u sportovních a kulturních činností
- Školy v přírodě
- Zákon o pedagogických pracovnících
- Hospodaření obcí
- Doručování platových písemností
- Alkohol a kouření na pracovišti
1000 řešení – (1000 řešení) č. 7-8/2012 (VI/2012)
- Živnostenský zákon – novela
- Letní brigády
- ZDP, DPH
- Účetnictví, DE
- Automobil
- Zákoník práce
|
|
| |
ZISK A ZTRÁTA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ
Pokud má spol. s r.o. za účetní období vyšší účetní náklady než účetní výnosy, vykáže účetní ztrátu. Jak mají společníci účetní ztrátu řešit? Obchodní právo umožňuje i externí uhrazení ztráty jejími společníky, kteří k tomuto účelu poskytnou peněžité příspěvky mimo základní kapitál s. r.o. Vše podstatné nabízíme v balíčku za výhodnou cenu.
- Cestovní náhrady u společníků a jednatelů s.r.o. - příspěvek
měsíčník PaM 6/2012, (A4, 80 str.)
- Úhrada ztráty s. r.o. jejími společníky - příspěvek
měsíčník DaÚ 7-8/2012, (A4, 120 str.)
- Jak naložit se ziskem a ztrátou – příspěvek
měsíčník DÚVaP 7-8/2012, (A5, 120 str.)
- měsíčník Zisk – určen pro manažery a vedoucí pracovníky zdarma
BALÍČEK ZISK A ZTRÁTA OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ obsahuje: PaM 6/2012 +
DÚVaP 7-8/2012 +
DaÚ 7-8/2012 +
Zisk
Cena balíčku je 796 Kč.
Cena balíčku s 50% slevou je 398 Kč.
Ušetříte 398 Kč.
BALÍČEK ZA VYSVĚDČENÍ
Všechny děti se v průběhu roku ve škole snažily a nejvíc je potěší, když rodiče projeví radost a ocení jejich snahu. Součástí pochvaly může být i knižní dárek. Pro děti 6 – 9 leté a 10-15 leté jsme připravili knižní balíčky.
č.1 pro děti 6 - 9 let
- Kouzlení s hádankami ...
(atyp, 53 str., celobarevná kniha – dětské hádanky, děti využívají dosavadní znalosti a rozvíjejí si při práci s textem logické myšlení)
-
Dobrodružství žáčka Chytráčka I,II
...
(A4./84 str., „Řešení mnoha dětských úloh.“)
Cena balíčku je 273 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 210 Kč.
Ušetříte 63 Kč.
č.2 pro děti 10 - 15 let
- Zrnka moudrosti ...
(A6/194 str., „Být chudým není žádná hanba, ale také jediná pozitivní věc, která se o tom dá říci.“)
-
Knižní minizrnka...
(atyp „Za každým vrcholem následuje už jen klesání.“)
-
Murphyho věčné zákony...
(A6, 219 str., úsměvné výroky v českém a anglickém jazyce)
Cena balíčku je 325 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 228 Kč.
Ušetříte 97 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |