| |
ZMĚNY VE ŠKOLSKÉM ZÁKONĚ K 1. ZÁŘÍ 2018
Novela školského zákona měla rozčleněnou účinnost do čtyř termínů – dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, dnem 1. září 2017, dnem 1. září 2018 a dnem 1. září 2020. Převážná část všech změn však nastane letos 1. září 2018. Jaké změny ve školství nastanou letos?
Předmětem změn, které přináší novela školského zákona
provedená zákonem č. 101/2017 Sb., je oblast financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a svazky obcí (dále regionální školství územních samosprávných celku z prostředků státního rozpočtu. Financování soukromých a církevních škol není navrženými změnami financování dotčeno. Důvodem této novelizace školského zákona byla podle předkladatele nutnost vytvoření právního základu pro realizaci změn v systému financování regionálního školství územně samosprávných celků.
HLAVNÍ ZMĚNY lze charakterizovat asi následujícím způsobem:
Stávající systém financování regionálního školství územně samosprávných celků prostřednictvím republikových a krajských normativů zůstane zachován pouze pro financování vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními s výjimkou školních družin. Dojde však ke změně struktury republikových normativů a k regulaci výše krajských normativů bude moci MŠMT stanovit personální standardy pro zajištění činností školských zařízení.
Pro komplexní financování základních uměleckých škol, pro financování „pedagogické práce“ (tj. mzdových výdajů pro pedagogické pracovníky) a pro financování ostatních neinvestičních výdajů ve vyšších odborných školách a pro financování ostatních neinvestičních nákladů v mateřských školách, základních školách a ve středních školách a konzervatořích bude zachován stávající systém normativního financování „na žáka“, normativy však již nebudou stanovovat jednotlivé krajské úřady, ale bude je centrálně stanovovat MŠMT.
Pro financování „nepedagogické práce“ (tj. mzdových výdajů pro nepedagogické zaměstnance) v mateřských školách, základních školách a středních školách bude systém normativních financování „na žáka“ nahrazen normativním systémem financování kombinací normativů „na školu“, „na pracoviště“ a „na třídu“, (resp. u středních škol „na třídu v oboru vzdělání“). Normativy bude centrálně stanovovat MŠMT.
Pro financování „nepedagogické práce“ v konzervatoři a ve vyšší odborné škole bude systém normativních financování „na žáka“ nahrazen normativním systémem financování kombinací normativů „na školu“, „na pracoviště“ a „na žáka“, (resp. u konzervatoří „na žáka v oboru vzdělání“ a u vyšších odborných škol „na studenta v akreditovaném vzdělávacím programu“). Normativy bude centrálně stanovovat MŠMT.
Změny ve financování nepedagogické práce ve školách podle předchozích bodů umožňují – podle navrhovatele - lepší zohlednění potřeby škol na zajištění obslužného personálu (administrativní činnosti, provozní činnosti, úklidové činnosti i činnosti např. IT specialistů). V případě mateřských a základních škol pak navržené změny umožňují i podporu spolupráce obcí při zajišťování dostupnosti základních a mateřských škol zohledněním vyšší provozně administrativní náročnosti škol zřizovaných svazky obcí.
Naprosto zásadní změnu pak v navrhovaném řešení představuje zavedení zcela odlišného systému financování pedagogické práce v mateřských školách, základních školách, ve středních školách a v konzervatořích a ve školních družinách. Pro obory vzdělání v těchto druzích škol a pro školní družinu bude závazným právním předpisem stanoven maximální rozsah vzdělávání, nebo maximální rozsah přímé pedagogické činnosti hrazený ze státního rozpočtu. Tento maximální rozsah bude stanoven pro základní školy, střední školy a konzervatoře nařízením vlády v podobě maximálního počtu hodin výuky (včetně nezbytného dělení) ve třídě (oddělení) v oboru vzdělání, v závislosti na počtu žáků ve třídě (oddělení) a pro mateřské školy a školní družiny prováděcím právním předpisem MŠMT v podobě maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti v závislosti na organizační struktuře mateřské školy a školní družiny. Stanovené maximum bude vyjadřovat stav, umožňující poskytování vzdělávání v potřebné kvalitě a jeho další zvýšení již k růstu kvality nepřispívá natolik významným způsobem, aby to odůvodnilo zvýšenou potřebu výdajů státního rozpočtu.
Financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu
V části čtrnácté školského zákona dochází v souvislosti se změnami financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu k řadě změn. Stávající ustanovení této části (§ 160 až § 162 ŠZ) se novelizují a za ustanovení § 161 se vkládají celkem tři nová ustanovení (§ 161a až § 161c ŠZ) a za ustanovení § 162 se vkládá nové ustanovení § 162a ŠZ. Stávající ustanovení § 160 ŠZ je bez názvu a upravuje financování škol a školských zařízení ze státního rozpočtu. Zvýrazňuje se princip normativního přidělování prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu. Věcný princip poskytování prostředků státního rozpočtu se však oproti zavedené praxi nemění.
Letošní novela provádí celkem tři změny. Předně se rozšiřuje okruh výdajů, na které se poskytují finanční prostředky státního rozpočtu o výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou všech dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Stávající právní úprava umožňuje poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu na nezbytné zvýšení nákladů spojených pouze s výukou dětí, žáků a studentů s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem.
Dále pak, vzhledem k tomu, že MŠMT poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu i poskytovatelům vzdělávání v zahraničí, byl okruh těchto poskytovatelů vzdělávání zařazen do výčtu škol, kterým se poskytují finanční prostředky ze státního rozpočtu.
Nakonec se ruší odstavec 5. V tomto ustanovení se dosud uvádělo zejména, že finanční prostředky ze státního rozpočtu se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve školách nebo školských zařízeních. Vzhledem k tomu, že v novém systému financování regionálního školství již nebude ve všech případech rozhodující počet jednotek výkonu, nýbrž systém bude u některých škol a školských zařízení fungovat na tzv. normativech na pedagoga, dochází ke zrušení uvedeného odstavce.
Původní ustanovení § 161 ŠZ neslo dosud název „Financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky“. Od letošního roku ponese název „Financování mateřských škol, základních škol, středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a školních družin zřizovaných územně samosprávnými celky nebo svazky obcí“. Ustanovení se touto novelou změní od základu. Obsahově se v něm i nadále upravuje financování vybraných škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky.
Předně se ukládá povinnost MŠMT pro vybrané školy a školská zařízení stanovit normativy, jejichž prostřednictvím budou školy a školská zařízení financována včetně stanovení jednotek, na které příslušné normativy připadají. Za jednotku je tak třeba považovat dítě, žáka, studenta, pracovní poměr pedagogického pracovníka, učitele v adaptačním období, třídu, právnickou osobu vykonávající činnost školy. V dalších odstavcích se již používá pouze výraz „jednotek“, kterým se vždy rozumí ty jednotky, na které příslušný normativ připadá. Do budoucna pak bude mít vláda povinnost stanovit svým nařízením maximální počet hodin výuky, který bude stát financovat ze státního rozpočtu. Ministerstvo stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení výši finančních prostředků na kalendářní rok. Zákon uvádí novou metodu, podle které MŠMT bude tuto výši finančních prostředků vypočítávat. Dále se stanoví, že finanční prostředky na tarifní platy a další složky platů pedagogických pracovníků škol a školských zařízení uvedených se neposkytnou vždy podle skutečného počtu pedagogických pracovníků, ale pouze do počtu pedagogických pracovníků odpovídajících stanoveným maximům počtu hodin výuky, nebo rozsahu přímé pedagogické činnosti.
Nově bude platit, že krajský úřad rozepisuje a poskytuje jednotlivým školám finanční prostředky ve výši stanovené pro ně ministerstvem a pokud při kontrole nezjistí rozdíly v údajích rozhodných pro rozpis finančních prostředků.
V neposlední řadě se stanoví povinnost krajského úřadu provést v průběhu rozpisu finančních prostředků ověření údajů rozhodných pro výši rozepisovaných prostředků, tzn. zejména údajů o počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení a údajů o počtu jednotek, na které připadají jednotlivé normativy, a zároveň se zmocňuje krajský úřad provést rozpis odchylně od rozsahu vymezeného ministerstvem v případě zjištění rozdílů. Dále se zde stanoví povinnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností spolupracovat na tomto ověření s krajským úřadem za oblast škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo svazkem obcí. Důvodem tohoto ustanovení bylo zajistit, aby byla ze státního rozpočtu financována skutečně aktuální situace, tzn., aby byly postižitelné změny, ke kterým mohlo u právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení dojít v období od poskytnutí údajů rozhodných pro financování do rozpisu prostředků z úrovně krajského úřadu.
Nové ustanovení § 161a ŠZ upravuje financování školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, školských zařízení pro preventivně výchovnou péči, a školských výchovných a ubytovacích zařízení, které zřizují územní samosprávné celky. Finanční prostředky pro tato školská zařízení budou do rozpočtů krajů poskytována pomocí tzv. republikových normativů, jejichž výše se odvíjí od výše výdajů státního rozpočtu na jednu rodinnou skupinu, jedno lůžko či jednoho ubytovaného. Také jsou zde konkretizovány jednotky výkonu republikových normativů pro jednotlivé druhy školských zařízení. Pro jednotlivé typy školských zařízení daného druhu může být stanovena rozdílná výše republikového normativu na danou jednotku výkonu. Jednotlivým školským zařízením pak finanční prostředky rozepíše krajský úřad prostřednictvím jím stanovených krajských normativů.
Další nové ustanovení § 161b ŠZ upravuje financování ostatních školských zařízení, pro něž není v § 161 a § 161a ŠZ zvláštní úprava (např. školní kluby, jídelny, školská poradenská zařízení). Opět se však jedná o školská zařízení, která zřizuje kraj, svazek obcí či obce samotné. Finanční prostředky pro tato školská zařízení budou do rozpočtů krajů poskytována pomocí republikových normativů, jejichž výše se odvíjí od celkové výše výdajů státního rozpočtu na uvedená školská zařízení přepočtené na jednoho žáka/dítě/studenta v krajských a obecních mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách na území kraje.
Třetí nové ustanovení § 161c ŠZ pak obsahuje společná ustanovení, ve kterých se upravuje problematika příplatků pro podpůrná opatření poskytovaná žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a problematika opravných koeficientů k normativům, které bude stanovovat ministerstvo. Opravné koeficienty budou založeny na funkční závislosti, mohou se tedy projevit v každé jednotlivé škole jinak.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících PaM 9/18, 1000 ř. 9/18, PVS 8-9/18 a v odborné tematické publikaci Zákony do kapsy (A6 formát) Školský zákon)
FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE
O flexibilních formách práce se v poslední době hovoří velice často, zejména v souvislosti se slaďováním pracovního a rodinného života. Jaké jsou nejčastější typy flexibilních forem práce? Co víme o práci na dálku neboli homeworkingu nebo teleworkingu? Jak je to s kratší pracovní dobou a pružnou pracovní dobou a co je konto pracovní doby?
V teorii pracovního práva se lze setkat s různými definicemi slaďování pracovního a rodinného života. Uveďme si na ukázku alespoň některé:
- Slaďování práce a rodiny představuje míru, ve které jsou jednotlivci srovnatelně zapojení i spokojení se svými pracovními i rodinnými rolemi.
- Ke slaďování pracovního a rodinného života dochází tehdy, když se pracovní zdroje setkávají s potřebami rodiny a rodinné zdroje se setkávají s nároky práce takovým způsobem, který je efektivní v obou oblastech.
- Slaďování pracovního a rodinného života představuje míru, ve které je efektivita a spokojenost jednotlivce v pracovních a rodinných rolích v souladu s individuálními životními prioritami.
- Slaďování pracovního a rodinného života znamená dosažení rolových očekávání, která jsou dojednána a sdílena mezi jednotlivcem a jeho/jejími partnery v rodinné a pracovní doméně.
- Slaďování osobního a pracovního života je označení postojů a v návaznosti na tuto oblast i právních předpisů, které zohledňují požadavky zaměstnanců a zaměstnankyň udržet si profesní růst a zároveň se věnovat výchově dětí, péči o blízké osoby, osobním zájmům apod.
Podmínky pro slaďování rodinného života pro zaměstnankyně matky
(ale i zaměstnance otce), jsou ve členských státech EU rozdílné (například délka mateřské a rodičovské dovolené), a odlišná je i ochota vlád situaci měnit. V drtivé většině studií, které se tomuto fenoménu věnují, se nicméně dočteme, že úspěšné vybalancování rodinného života s profesním obecně vede k větší spokojenosti, vyšší pracovní efektivitě, ale také k větší loajalitě vůči zaměstnavateli.
K opatřením podporujícím slaďování pracovního a rodinného života nejčastější patří flexibilní pracovní režimy, udržování kontaktu s rodiči na mateřské a rodičovské dovolené, ošetření návratů rodičů po mateřské a rodičovské dovolené zpět do zaměstnání, poskytování benefitů v souvislosti s hlídáním dětí apod.
Jak vhodně skloubit rodinný život s prací, aby jedno nebylo na úkor druhého, neřeší jen zaměstnané-matky, ale také osoby, které mají rodinu či jiným způsobem o někoho pečují. Dále také bezdětní zaměstnanci či zaměstnankyně nebo zaměstnaní v seniorském věku.
Oproti České republice jsou v zemích Evropy flexibilní metody práce upraveny velmi podrobně. Jedná se především o tzv. práci na dálku neboli teleworking. Řada zemí Evropské unie má dokonce i samostatné zákony o práci na dálku. Sociální partneři na evropské úrovni dokonce uzavřeli Rámcovou dohodu o práci na dálku (teleworkingu) a členské organizace UNICE, UEAMPE, CEEP a EOK mají povinnost transposice, což se v řadě zemí děje formou kolektivních smluv. Práce na dálku v pojetí této Dohody je činnost patřící do předmětu činnosti zaměstnavatele, která je vykonávána pomocí informační technologie a informatických nástrojů a jejíž výsledky předává zaměstnanec zaměstnavateli elektronickým způsobem.
Zaměstnanec pracující na dálku je zaměstnanec, který na základě pracovní smlouvy vykonává v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, pravidelně práci na dálku na místě, které si sám zvolil a toto místo je odloučené od pracovišť zaměstnavatele.
Další možností z velké řady flexibilních forem práce je ujednání o místu výkonu práce. Již starý zákoník práce umožňoval práci domáckých pracovníků. Dnes plně záleží na dohodě účastníků pracovněprávního vztahu, jaké si dohodnou místo výkonu práce. Vzhledem k tomu, že je možno využít informační technologie a informatických nástrojů (zejména telefony, počítače) není u řady zaměstnanců nezbytně třeba, aby zaměstnanec strávil určitý čas na pracovišti zaměstnavatele. Práce v kanceláři se tak často kombinuje s prací doma a s prací na pracovních cestách.
Další velice často využívanou flexibilní formou práce je sjednání kratší nebo jiné vhodné úpravy pracovní doby. Sjednání kratší pracovní doby vyhovuje především ženám s malými dětmi a ženám s povinnostmi k rodině vůbec. Umožňuje jim tak lepší sladění rodinného a pracovního života. Za flexibilní formu práce je třeba považovat i pružnou pracovní dobu.
Nyní platný zákoník práce přinesl ještě jednu novinku, a to tzv. konto pracovní doby. Konto pracovní doby je určitý způsob nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, kdy zaměstnavatel určuje zaměstnanci pracovní dobu podle svých zakázek a podle poptávky po zboží. Zaměstnanci pracující v kontech pracovní doby tak některé týdny pracují nad stanovenou týdenní pracovní dobu a některé týdny pracují zase méně nebo dokonce vůbec nepracují.
K flexibilním formám práce obecně
Obecně, za flexibilní formy práce bývají označovány takové pracovněprávní vztahy, které umožňují na straně zaměstnavatele pružně (myšleno v čase) reagovat na výkyvy výroby a odbytu a v souladu s tím je mu dána možnost „disponovat“ svými zaměstnanci v rámci pracovněprávního vztahu, a na straně zaměstnance umožňují reagovat na jeho osobní potřeby, zejména pokud jde o povinnosti k rodině. V tomto smyslu se pak také hovoří o slaďování pracovního a rodinného života.
Všechny flexibilní formy práce jsou pouze malou změnou pracovní smlouvy, někdy pokud se týká místa výkonu práce, v některých případech pokud se týká pracovní doby. Je třeba mít na paměti, že jde o ujednání zaměstnavatele a zaměstnance, ujednání vyjadřující jejich společnou vůli. Zaměstnavatel proto nemusí mít obavy z toho, že zaměstnanec pracující např. doma bude pracovat méně než zaměstnanci na jeho pracovišti, že nebude dodržovat pracovní dobu. To vše záleží na tom, jaké sjedná se zaměstnancem pracovní podmínky v pracovní smlouvě a jak dohodne např. kontrolu práce zaměstnance, kontrolu pracovní doby apod. To vše je výsostné právo zaměstnavatele, to si musí zaměstnavatel určit sám. Když toto funguje, pak funguje ke spokojenosti obou stran (zaměstnavatele i zaměstnance) i konkrétní flexibilní forma práce. Flexibilní formy práce vyžadují značný stupeň vzájemné důvěry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
K požadavku flexibility v pracovněprávních vztazích se nutně druží zájmy ekonomické. Na straně zaměstnavatelů jde především o snižování nákladů na mzdy (zejména pokud jde o přípatky za přesčasovou práci a za práci ve dnech pracovního klidu či ve svátek, snižování nákladů na vyplácení náhrad mezd při placených překážkách v práci na straně zaměstnance aj.), na straně zaměstnanců jde o zachování dosažených standardů, zejména pokud jde o výši mzdy.
Od flexibilních forem zaměstnání, které mají uspokojovat zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců, je třeba odlišovat „dumpingová“ zaměstnání. Jsou to takové typy zaměstnání, které v sobě obsahují jeden nebo více prvků, které přinášejí zaměstnavatelům určité výhody (úspory), tím se zaměstnavatelům podbízejí, a proto jsou pro ně „zajímavé“. Tyto formy mohou být často nelegální.
Nelegální formou je výkon závislé práce (zaměstnávání) mimo pracovněprávní vztahy (sem je třeba řadit „švarcsystém“), tedy zastírání výkonu závislé práce, tj. výkon práce na základě jiných, především občanskoprávních či obchodních vztahů.
Pokud jsou však zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců vzájemné a ve svém naplnění vyrovnané, jsou flexibilní formy zaměstnávání obecně přijatelné a jejich stále většímu prosazování není účelné bránit.
Práce na dálku neboli teleworking a domácká práce
Pojem teleworking (někdy v literatuře užívaný pojem e-working nebo homeworking) i v našem prostředí již zdomácněl, je třeba připomenout úvodem, že jde o práci na dálku, tedy zvláštní způsob organizace práce, kdy je omezena nutnost dojíždět na pracoviště zaměstnavatele a pracovat v době předem zaměstnavatelem rozvržené pracovní době. Většinu pracovních úkolů plní zaměstnanec neboli teleworker z domácího prostředí za využití informačních a komunikačních technologií (počítač, internet, telefon, mobil apod.). Teleworking představuje alternativní možnost zaměstnání, která často umožňuje pracovat i lidem, kteří nemohou docházet do práce z různých důvodů – např. pro tělesné postižení, z důvodu péče o malé děti apod. Rozdíl mezi teleworkerem a homeworkerem je v tom, že teleworker pracuje na dálku jeden až čtyři dny v týdnu (většinou se využívá zlatá střední cesta tři pracovní dny) a homeworker pracuje výhradně doma (např. invalidé apod.).
Rámcová dohoda o práci na dálku (teleworking) není určena k přímé transposici do národní legislativy. Z toho důvodu ji také náš zákoník práce netransponoval. Nicméně přesto můžeme v zákoníku práce najít liberální právní úpravu, která do jisté míry předpokládá flexibilní formy práce, zejména např. teleworking a umožňuje zaměstnavatelům a zaměstnancům je využívat.
Prvním předpokladem teleworkingu je samozřejmě pracovní smlouva nebo jiná dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem. Zákoník práce zdůrazňuje, že v pracovní smlouvě se musí mimo jiné sjednat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být sjednaný druh práce vykonáván. Z uvedeného je patrno, že zde došlo k podstatné změně. Zákonodárce totiž dnes již presumuje, že může být sjednáno více míst výkonu práce, čili přímo nabízí sjednat hned při uzavírání pracovního poměru, že zaměstnanec má dvě místa výkonu práce, podle dohody se zaměstnavatelem bude např. pravidelně v pondělí a ve středu pracovat na pracovišti zaměstnavatele a ve zbývající dny doma. Ve světle teleworkingu to znamená, že v pracovní smlouvě může být uvedeno i jako pravidelné pracoviště teleworkera jeho trvalé bydliště.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících DaÚ 7-8/18, 1000 řešení 7-8/18, PaM 6/18)
|
|
| |
Částka 088/2018 Sb. rozeslána 16. srpna 2018
182/2018 Sb.
Účinnost od: 1. října 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a další související zákony
181/2018 Sb.
Účinnost od: 1. října 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
180/2018 Sb.
Účinnost od: 16. srpna 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů
179/2018 Sb.
Účinnost od: 16. srpna 2018
Zákon o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění zápůjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond
178/2018 Sb.
Účinnost od: 16. srpna 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
177/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů
176/2018 Sb.
Účinnost od: 1. listopadu 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
175/2018 Sb.
Účinnost od: 31. srpna 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
174/2018 Sb.
Účinnost od: 1. ledna 2019
Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
173/2018 Sb.
Účinnost od: 1. prosince 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
172/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018 s výjimkou
Zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
Částka 087/2018 Sb. rozeslána 16. srpna 2018
171/2018 Sb.
Účinnost od: 1. prosince 2018
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění
170/2018 Sb.
Účinnost od: 1. prosince 2018
Zákon o distribuci pojištění a zajištění
Částka 086/2018 Sb. rozeslána 16. srpna 2018
169/2018 Sb.
Účinnost od: 31. srpna 2018 s výjimkou
Zákon, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
168/2018 Sb.
Účinnost od: 31. srpna 2018
Zákon, kterým se mění zákon č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 303/2017 Sb.
167/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018 s výjimkou
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Částka 085/2018 Sb. rozeslána 14. srpna 2018
166/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů
165/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2019
Vyhláška o obsahu a rozsahu kurzů komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob
164/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí
Částka 084/2018 Sb. rozeslána 9. srpna 2018
163/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Částka 083/2018 Sb. rozeslána 9. srpna 2018
162/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů
161/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška o předkládání údajů o předpokládaných počtech pedagogických pracovníků a jejich platovém zařazení
160/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních
Částka 082/2018 Sb. rozeslána 9. srpna 2018
159/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG
158/2018 Sb.
Účinnost od: 24. srpna 2018
Vyhláška o stanovení vzorů žádostí o započtení odborné praxe, popřípadě její části
Částka 081/2018 Sb. rozeslána 9. srpna 2018
157/2018 Sb.
Účinnost od: 5. září 2018
Vyhláška o vydání bankovek po 200 Kč vzoru 2018
156/2018 Sb.
Účinnost od: 5. září 2018
Vyhláška o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 2018
155/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění pozdějších předpisů
Částka 080/2018 Sb. rozeslána 3. srpna 2018
154/2018 Sb.
Účinnost od: 1. ledna 2019
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 404/2016 Sb., o náležitostech a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů (statistická vyhláška)
153/2018 Sb.
Účinnost od: 18. srpna 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění pozdějších předpisů
152/2018 Sb.
Účinnost od: 18. srpna 2018
Vyhláška o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů
Částka 079/2018 Sb. rozeslána 3. srpna 2018
151/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018 s výjimkou
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 280/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky
Částka 078/2018 Sb. rozeslána 2. srpna 2018
150/2018 Sb.
Účinnost od: 2. srpna 2018
Sdělení Ministerstva zdravotnictví, kterým se mění sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 455/2017 Sb., o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2018
149/2018 Sb.
Účinnost od: 2. srpna 2018
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Částka 077/2018 Sb. rozeslána 26. července 2018
148/2018 Sb.
Účinnost od: 26. července 2018
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
147/2018 Sb.
Účinnost od: 1. srpna 2018
Nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství pro období 2019 – 2023
Částka 076/2018 Sb. rozeslána 26. července 2018
146/2018 Sb.
Účinnost od: 5. září 2018
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí založení Národního muzea
145/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů
144/2018 Sb.
Účinnost od: 10. srpna 2018
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Částka 075/2018 Sb. rozeslána 26. července 2018
143/2018 Sb.
Účinnost od: 1. srpna 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů
Částka 074/2018 Sb. rozeslána 12. července 2018
142/2018 Sb.
Účinnost od: 1. srpna 2018
Vyhláška o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny
Částka 073/2018 Sb. rozeslána 12. července 2018
141/2018 Sb.
Účinnost od: 1. srpna 2018
Vyhláška o hlášení závažných bezpečnostních a provozních incidentů osobami oprávněnými poskytovat platební služby
140/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů
Částka 072/2018 Sb. rozeslána 12. července 2018
139/2018 Sb.
Účinnost od: 6 měsíců ode dne zveřejnění oznámení Komise v Úředním věstníku
Vyhláška o správné klinické praxi a bližších podmínkách klinického hodnocení veterinárních léčivých přípravků
138/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů
Částka 071/2018 Sb. rozeslána 9. července 2018
137/2018 Sb.
Účinnost od: 24. července 2018 s výjimkou
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů
Částka 070/2018 Sb. rozeslána 9. července 2018
136/2018 Sb.
Účinnost od: 15. srpna 2018
Nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru poskytovaného na modernizaci nebo pořízení obydlí
Částka 069/2018 Sb. rozeslána 29. června 2018
135/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Nález Ústavního soudu ze dne 19. června 2018 sp. zn. Pl. ÚS 35/17 ve věci návrhu na zrušení části čl. IV a čl. V zákona č. 185/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka 068/2018 Sb. rozeslána 28. června 2018
134/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Vyhláška o stanovení formátu a struktury datové zprávy, jejímž prostřednictvím sportovní organizace a žadatelé o podporu zapisují údaje do rejstříku, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích, trenérech a sportovních zařízeních
133/2018 Sb.
Účinnost od: 28. června 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 145/2016 Sb., o vykazování elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů)
Částka 067/2018 Sb. rozeslána 28. června 2018
132/2018 Sb.
Účinnost od: 13. července 2018 s výjimkou
Vyhláška o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin
Částka 066/2018 Sb. rozeslána 28. června 2018
131/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Vyhláška o předkládání informací o úvěrech a úvěrovém riziku České národní bance
130/2018 Sb.
Účinnost od: 13. července 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění pozdějších předpisů
129/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v období do 31. prosince 2018
128/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády
Částka 065/2018 Sb. rozeslána 28. června 2018
127/2018 Sb.
Účinnost od: 1. ledna 2019 s výjimkou
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
Částka 064/2018 Sb. rozeslána 22. června 2018
126/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018 s výjimkou
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor
Částka 063/2018 Sb. rozeslána 22. června 2018
125/2018 Sb.
Účinnost od: 29. června 2018
Vyhláška o informacích uváděných ve zdravotně pojistném plánu a výhledu a o způsobu jejich předkládání zdravotními pojišťovnami
Částka 062/2018 Sb. rozeslána 22. června 2018
124/2018 Sb.
Účinnost od: 1. srpna 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky
Částka 061/2018 Sb. rozeslána 21. června 2018
123/2018 Sb.
Účinnost od: 1. září 2018
Nařízení vlády o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí
Částka 060/2018 Sb. rozeslána 21. června 2018
122/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Vyhláška o vzorech formulářů pro jednotlivé typy zájezdů a spojených cestovních služeb
Částka 059/2018 Sb. rozeslána 21. června 2018
121/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů
120/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Vyhláška o stanovení formulářů žádosti o určení advokáta a formuláře podnětu k poskytnutí jednorázové právní porady
119/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 390/2017 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na regeneraci veřejných prostranství na sídlištích
Částka 058/2018 Sb. rozeslána 21. června 2018
118/2018 Sb.
Účinnost od: 21. června 2018
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 188/2009 Sb., o atestační zkoušce, aprobační zkoušce a závěrečné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ověření znalosti českého jazyka pohovorem lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů)
117/2018 Sb.
Účinnost od: 21. června 2018 s výjimkou
Vyhláška o zkušebním řádu aprobační zkoušky
Částka 057/2018 Sb. rozeslána 21. června 2018
116/2018 Sb.
Účinnost od: 21. června 2018
Nález Ústavního soudu ze dne 16. května 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/16 ve věci návrhu na zrušení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a na vyslovení protiústavnosti § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. června 2017
115/2018 Sb.
Účinnost od: 21. června 2018
Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2017
114/2018 Sb.
Účinnost od: 1. července 2018
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF)
|
|
| |
|
10. 9.
Pondělí (za
sobotu 8. 9.)
|
Zdravotní
pojištění – OSVČ
|
Odvod
zálohy
na zdravotní pojištění OSVČ za srpen 2018
(§
7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
|
17. 9.
Pondělí (za
sobotu 15. 9.)
|
Daně z příjmů
|
Odvod čtvrtletní zálohy
na rok 2018 (á 25 %), přesáhla-li daň za rok 2017 150.000 Kč a
zdaňovacím obdobím poplatníka je kalendářní rok
(§
38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
20. 9.
Čtvrtek
|
Daně z příjmů
– plátce
|
Odvod sražených
záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za srpen
2018
(§
38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Sociální
pojištění - OSVČ
|
Odvod
zálohy
na sociální pojištění OSVČ za srpen 2018
(§
14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod
pojistného na dobrovolné nemocenské
pojištění OSVČ
za srpen 2018
(§
14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Sociální
pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod
pojistného na sociální
pojištění za zaměstnance za srpen 2018
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
Předložení
měsíčního přehledu
pro účely sociálního pojištění
za srpen 2018
(§
9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Zdravotní
pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod
pojistného
na zdravotní pojištění za zaměstnance za srpen 2018
(§
5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
|
Předložení měsíčního přehledu
pro účely zdravotního pojištění za srpen 2018
(§
25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní
pojištění)
|
|
25. 9.
Úterý
|
DPH
|
Podání
přiznání
k DPH a její zaplacení za srpen 2018 u plátců
s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§
99, § 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§
135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
|
Podání
kontrolního hlášení DPH plátce za srpen 2018 - u všech
právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací
období
(§
101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
|
Podání
souhrnného hlášení plátce za srpen 2018, o
intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku,
dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a
poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§
102 odst. 1, 3 až 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
|
Podání
přiznání k DPH
identifikované osoby za srpen 2018, pokud jí vznikla daňová povinnost,
a její zaplacení
(§
99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§
135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
|
Podání
souhrnného hlášení identifikované osoby za srpen 2018, o
intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má
zdanit příjemce
(§
102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
|
30. 9.
Neděle
|
Daně
z příjmů - plátce
|
Daňové
povinnosti se přesouvají na pondělí 1. října 2018.
|
|
DPH
|
Daňová
práva se přesouvají na pondělí 1. října 2018.
|
|