Zákon č. 164/2019 Sb. mění zákon o nemocenském pojištění; zákon, kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a další související zákony. Tím byly završeny práce MPSV na projektu eNeschopenky. Cílem nové právní úpravy eNeschopenky je usnadnit práci lékařů a ulehčit život zaměstnavatelům i nemocným zaměstnancům. Novela zákona č. 259/2017 Sb., a novela zákona č. 92/2018 Sb. nabyly účinnosti dnem1. července 2019. Novela zákona o nemocenském pojištění nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Jaké výhody přinese eNeschopenka?

Zákon č. 164/2019 Sb.,

kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony sestává celkem z pěti částí, takže kromě zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění novelizuje i další tři zákony (poslední pátá část je účinnost). Jedná se o zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, o zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a další související zákony a o zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Jedná se zákon, který v sobě zahrnuje dva sněmovní tisky. Jako první předložila totiž vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (sněmovní tisk 204). Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (sněmovní tisk 333) se při projednávání v Poslanecké sněmovně opozdil a hrozilo, že nenabude účinnosti tak včas, aby Česká správa sociálního zabezpečení s dostatečným předstihem (minimálně 6 měsíců) byla schopna zavést eNeschopenky v plném rozsahu v termínu 1. ledna 2020. Proto byl sněmovní tisk 333 překlopen do sněmovního tisku 204. Výsledkem je zákon, který provádí novely obou předpisů – tedy zákona o nemocenském pojištění a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a jeho novel.

Novela zákona č. 259/2017 Sb., a novela zákona č. 92/2018 Sb. nabyly účinnosti dnem vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, tedy 1. července 2019. Zbývající části zákona (především novela zákona č. 187/2006 Sb.) nabývají účinnosti 1. ledna 2020. Výjimkou jsou pouze dvě ustanovení, která nabývají účinnosti až 1. ledna 2022.

Důvod zavedení eNeschopenky

Podle § 61 písm. e) zákona o NP, mimo jiné platí, že ošetřující lékař je povinen odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a to nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti; tato povinnost je přitom splněna i předáním těchto hlášení v uvedených lhůtách tomuto orgánu. Dosavadní text zákona dává ošetřujícímu lékaři na výběr, zda pro toto hlášení použije formu písemnou (listinnou) nebo formu elektronickou.

To je dáno ustanovením § 162 odst. 2 zákona o NP, podle něhož platí, že je-li podle zákona o nemocenském pojištění pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit pouze:

·         v elektronické podobě zasláním na určenou elektronickou adresu podatelny orgánu nemocenského pojištění nebo do určené datové schránky orgánu nemocenského pojištění; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem nemocenského pojištění. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán nemocenského pojištění je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží, nebo

·         písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li fyzickou nebo právnickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu.

V současné době je situace taková, že naprostá většina ošetřujících lékařů podává hlášení o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušnému orgánu nemocenského pojištění v písemné podobě, v elektronické podobě tak činí pouze cca 3 – 4 % ošetřujících lékařů. Použití písemné formy napomáhá rovněž struktura tiskopisů „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Vznik dočasné pracovní neschopnosti hlásí ošetřující lékař zasláním zvlášť k tomu určeného dílu příslušnému orgánu nemocenského pojištění (v „civilní sféře“ zasílá hlášení o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení). Pokud jde o hlášení skončení dočasné pracovní neschopnosti, pak druhý díl tohoto tiskopisu, který v průběhu dočasné pracovní neschopnosti slouží jako Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, pojištěnec při ukončení dočasné pracovní neschopnosti odevzdává svému ošetřujícímu lékaři, který jej pak používá pro hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušnému orgánu nemocenského pojištění. Použití písemné formy těchto hlášení je navíc podpořeno ustanovením § 84 odst. 2 písm. n) zákona o NP, podle něhož mj. platí, že okresní správy sociálního zabezpečení poskytují ošetřujícím lékařům bezplatně obálky určené pro zasílání stanovených hlášení a oznámení podle § 61 okresním správám sociálního zabezpečení v případech, kdy cenu dodání těchto zásilek uhrazuje Česká správa sociálního zabezpečení (ta uhrazuje poštovné držiteli poštovní licence podle § 167b zákona o NP).

V důsledku toho obdrží okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti od ošetřujícího lékaře zpravidla s určitým zpožděním. Využije-li ošetřující lékař v maximální míře lhůtu pro odeslání tiskopisu rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ stanovenou v § 61 písm. e) zákona o NP („nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti“), pak např. v případě, kdy o vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhodl v pátek, může tiskopis odeslat až ve středu následujícího týdne. Připočítáme-li čas na nutnou poštovní přepravu, má OSSZ k dispozici hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti cca za 1 týden ode dne, kdy ošetřující lékař o vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhodl.

Tato prodleva ztěžuje orgánům nemocenského pojištění (v civilní sféře OSSZ) kontrolu důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti. Zatímco kontrolu toho, zda pojištěnec dodržuje své základní povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce (např. povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti na udané adrese nebo dodržovat dobu vycházek), může v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti provádět i zaměstnavatel, kontrolu ošetřujícího lékaře v otázce správnosti posuzování dočasné pracovní neschopnosti může provádět pouze příslušná OSSZ, a to podle § 84 odst. 3 písm. b) zákona o NP výhradně svým lékařem; zaměstnavatel však může dát ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti podnět podle § 65 odst. 2 písm. a) zákona o NP.

Druhým důvodem je, že v souvislosti se zrušením tzv. karenční doby, tj. období 3 prvních pracovních dnů (resp. prvních 24 pracovních hodin), po které po vzniku dočasné pracovní neschopnosti nenáleží zaměstnanci podle § 192 ZP náhrada mzdy nebo platu (právní úprava nabyla účinnosti 1. 7. 2019), předpokládá se možný nárůst krátkodobých pracovních neschopností, daný i tím, že pojištěnci mohou vyžadovat vystavení rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti i v případě krátkodobějších poruch zdravotního stavu, které v současnosti řešili jiným způsobem. Proto zaměstnavatelé, na které zrušení karenční doby fakticky dopadá, neboť náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti vyplácejí ze svých prostředků, trvali na posílení kontrolní činnosti OSSZ v tomto směru a požadovali po vládě urychlení spuštění systému eNeschopenky.

HLAVNÍ ZMĚNY - Předkládaným návrhem se proto podstatně zkracuje interval mezi rozhodnutím lékaře o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti a okamžikem, kdy je tato skutečnost sdělena příslušné OSSZ. K tomu slouží dvě opatření:

·         Zkracuje se lhůta, v níž ošetřující lékař zasílá rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušnému orgánu nemocenského pojištění tak, že nově tak bude povinen učinit nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tím dojde ke zrychlení minimálně o dva kalendářní dny, někdy však i více, neboť např. v případě dočasné pracovní neschopnosti, o jejímž vzniku rozhodl ošetřující lékař ve čtvrtek, může v současné době odeslat rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti až v úterý následujícího týdne, zatímco podle navržené právní úpravy tak bude muset učinit nejpozději v pátek, rozdíl tedy činí 4 kalendářní dny.

·         Zavádí se povinnost poslat hlášení o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti výlučně elektronickou formou. Tím dojde ke zrychlení o čas věnovaný poštovní přepravě, současně dojde i k úspoře času při vlastním zpracování těchto hlášení v rámci ČSSZ/OSSZ, neboť povinně elektronická forma umožní automatické „překlápění“ takto zaslaných hlášení do evidencí vedených orgány nemocenského pojištění.

Zkrácení lhůty pro zaslání rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti je zavedeno jako všeobecné opatření, tj. bude realizováno jak v „civilní sféře“, kdy ošetřující lékař oznamuje vznik nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ, tak i při posuzování dočasné pracovní neschopnosti příslušníků ozbrojených sil a sborů, kdy ošetřující lékař oznamuje vznik nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti příslušnému služebnímu orgánu. Při provádění nemocenského pojištění příslušníků totiž platí, že dávky nemocenského pojištění jim vyplácí příslušné služební útvary („zaměstnavatelé“).

Pro hlášení o dočasné pracovní neschopnosti zasílané ošetřujícími lékaři vůči služebním orgánům nemocenského pojištění provádějícím nemocenské pojištění platí, že tato hlášení ošetřující lékaři zasílají přímo příslušným služebním orgánům:

·         příslušníků, tj. vojáků z povolání, vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Vězeňské služby České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, a

·         odsouzených osob, tj. odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce, osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce a pojištěnců vykonávajících pojištěnou činnost ve vazbě.

Povinnost zaslat hlášení o vzniku nebo skončení dočasné pracovní neschopnosti výlučně elektronickou formou se v této fázi realizace elektronické neschopenky zavádí pouze v tzv. „civilní sféře“, tj. u hlášení podávaných ošetřujícími lékaři příslušné OSSZ. Jak už bylo uvedeno výše, toto opatření reagovalo na požadavky zaměstnavatelů související především se zrušením karenční doby. Zaměstnavatelé požadovali, aby bylo dosaženo zrychlení toku informací o dočasné pracovní neschopnosti a aby byla zvýšena možnost kontroly důvodnosti dočasné pracovní neschopnosti a chování dočasně práce neschopného pojištěnce v prvém období dočasné pracovní neschopnosti.

Zavedení povinnost zaslat hlášení o vzniku nebo skončení dočasné pracovní neschopnosti výlučně elektronickou formou příslušnému služebnímu orgánu i v oblasti ozbrojených sil a sborů bude realizováno až později, neboť požadavky na povinnou elektronizaci tohoto hlášení vycházely od zaměstnavatelů z civilní sféry. Služební vztahy příslušníků jsou založeny na specifickém základě, z čehož vyplývají i jiné postupy dočasně práce neschopných příslušníků při vzniku nebo skončení dočasné pracovní neschopnosti. Povinná elektronizace podávaných hlášení o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti u příslušníků rovněž předpokládá zavedení komplikovanějších technických řešení umožňujících též vzájemnou interakci informačních systémů jednotlivých služebních orgánů jak mezi nimi navzájem, tak především s informačními systémy ČSSZ. Zavedení takto komplikované informační struktury bylo však vzhledem k navrhovanému datu účinnosti zákona, prakticky nereálné.

Povinnost hlásit zaměstnavateli vznik dočasné pracovní neschopnosti má především zaměstnanec. Zavedení povinné elektronizace hlášení o vzniku a o skončení dočasné pracovní neschopnosti urychlí především informační tok mezi ošetřujícím lékařem a OSSZ. Umožní tak OSSZ pružněji reagovat na žádost zaměstnavatele o sdělení údaje o dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnance, a to především v těch případech, kdy zaměstnanec svou povinnost buď nesplní, nebo bude zaměstnavatel z nějakého důvodu cítit potřebu si zaměstnancem sdělené skutečnosti ověřit, popř. získat o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bližší údaje.

Postup při vyplňování neschopenky

bude v praxi následující. Každý díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ bude ošetřující lékař vyplňovat vždy pouze jednou, a to buď v elektronické, nebo v listinné podobě. Vzhledem k zavedení povinnosti ošetřujícího lékaře zasílat rozhodnutí o vzniku a o skončení dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ pouze elektronicky lze očekávat, že na tuto skutečnost zareagují i dodavatelé lékařského softwaru. Ošetřující lékař by – při jeho správném nastavení – vypsal příslušné identifikační údaje pojištěnce pouze při vyplňování 1. Dílu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“, na ostatní díly by se pak dílky programu automaticky „propsaly“. Díly, které odevzdává přímo pojištěnci (např. Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce) si pak vytiskne z tohoto programu již „předvyplněné“.

Jedním z nutných předpokladů možnosti OSSZ účinně kontrolovat správnost posuzování dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícími lékaři je rychlost, s níž jsou tyto orgány informovány o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Stasnoví se proto zavedení povinné elektronické formy sdělování rozhodnutí o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti, což podstatně zkrátí interval mezi okamžikem rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti/ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a okamžikem, kdy je tato skutečnost oznámena orgánu nemocenského pojištění, o dobu poštovní přepravy listovní zásilky; tato doba přitom v současnosti tvoří největší část uvedeného intervalu. Oproti současnému stavu se ze stejného věcného důvodu zkracuje i lhůta, v níž ošetřující lékař svou oznamovací povinnost plní, čímž se rovněž posiluje operativnost orgánu nemocenského pojištění.

Zároveň se rozšiřuje elektronická forma sdělování údajů o dočasné pracovní neschopnosti též na další fáze dočasné pracovní neschopnosti, tedy nejen na vznik dočasné pracovní neschopnosti, ale i na její skončení.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v měsíčnících PaM 9/19, DaÚ 10/19 a v Aktualizaci III/3)

Zákon o daních z příjmů stanoví, jaké má plátce daně povinnosti. Předně jsou plátci daně povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. Co musí obsahovat mzdový list pro účely daně? Jaké změny platí od počátku roku?

Mzdový list musí pro účely daně

podle § 38j odst. 2 zákona obsahovat:

a) poplatníkovo jméno, i dřívější,

b) rodné číslo, a u daňového nerezidenta datum narození, číslo a typ dokladu prokazujícího jeho totožnost a kód státu, který tento doklad vydal, identifikaci pro daňové účely ve státu daňové rezidence a kód státu, jehož je daňovým rezidentem,

c) bydliště a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je daňovým rezidentem,

d) jméno a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,

e) den nástupu poplatníka do zaměstnání a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice,

f) za každý kalendářní měsíc

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,

2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,

3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,

4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,

5. povinné pojistné z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1,

6. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,

7. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,

8. skutečně sraženou zálohu.

Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem,

g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů,

h) údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

MZDOVÝ LIST musí podle § 38j odst. 2 písm. e) zákona obsahovat den nástupu poplatníka do zaměstnání a u poplatníka, který je daňovým nerezidentem, den ukončení zaměstnání v České republice. Podle příslušných předpisů EU o spolupráci v oblasti daní jsou v rámci povinné automatické výměny informací předávány informace o délce výkonu práce na území ČR v případě daňových nerezidentů. Z tohoto důvodu zákon zakládá povinnost uvádět na mzdové listy údaj o dni ukončení zaměstnání v ČR u poplatníka, který je daňovým nerezidentem. Tento údaj bude přenášen do vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a bude tak využit pro účely povinné automatické výměny informací.

Dále se podle § 38j odst. 2 písm. f) bod 3 a 4 zákona ve mzdovém listě odděleně uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem. Podle příslušných předpisů EU o spolupráci v oblasti daní jsou v rámci povinné automatické výměny informací předávány informace o příjmech ze závislé činnosti a odměnách členů orgánu právnické osoby. Odměny členů orgánu právnické osoby jsou příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona. Uvedené odměny budou ve vyúčtování uváděny samostatně.

Podle § 38j odst. 2 písm. f) bod 5 zákona mzdový list musí pro účely daně obsahovat povinné pojistné z úhrnu zúčtovaných mezd uvedených v bodě 1. V návaznosti na rozšíření § 6 odst. 12 zákona byla od r. 2019 rozšířena povinnost plátců daně o bod 5, tj. uvádět na mzdovém listě pojistné, které je podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel.

Počínaje r. 2019

zákon č. 306/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, na základě poslaneckého návrhu v § 6 odst. 12 za 2. větu vložil větu, která stanoví, že „Za zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se nepovažuje zaměstnanec, je-li prokázáno, že se na něho zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace; v takovém případě jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné.“

Příjmy ze závislé činnosti z členských o států EU nebo státu tvořícího EHP (jiných než z ČR nebo Švýcarské konfederace) se počínaje r. 2019 nebudou zvyšovat o povinné pojistné, které se řídí právními předpisy ČR, ale předpisy platnými v daném státě, pokud se povinné zahraniční pojištění stejného druhu bude na poplatníka vztahovat.

Podle § 38j odst. 10 zákona jsou plátci daně povinni na mzdovém listě dále uvést částky pojistného sražené nebo uhrazené na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů ze svých příjmů ze závislé činnosti povinen platit poplatník, a u poplatníka, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky poplatníka na toto zahraniční pojištění, a to za každý kalendářní měsíc a v úhrnu za celé zdaňovací období.

Příklad

Na mzdových listech mají být uvedeny také příjmy zaměstnanců od daně osvobozené. Otázkou je, zda to jsou i příjmy nepeněžní, tj. např. příjmy od daně osvobozené z titulu nákupu vstupenek do divadla včetně zajištění dopravy autobusem s tím, že příslušná částka musí být rozpočítána na každého zaměstnance, vstupenek na tělovýchovné a sportovní akce.

Mzdový list musí obsahovat, kromě identifikačních údajů poplatníka a dalších předepsaných náležitostí, v souladu s § 38j odst. 2 písm. f) bod 1 a 2 zákona o daních z příjmů za každý kalendářní měsíc

-        úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, a

-        částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1.

Z uvedeného plyne, že na mzdovém listě zaměstnance se vykazují i příjmy ze závislé činnosti od daně osvobozené. Příjmy od daně osvobozené podléhají totiž dani z příjmů, jsou předmětem daně, jen se z nich za stanovených podmínek daň nevybírá. V daném případě se jedná i o uvedené příspěvky na kulturní akce, které jsou na straně zaměstnance od daně z příjmů osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 3 zákona o daních z příjmů (vstupenky do divadla, včetně výdajů za dopravu rozpočítaných na jednotlivé zaměstnance – účastníky kulturní akce). Obdobně se postupuje i v případě vstupenek na tělovýchovné a sportovní akce.

Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o daních z příjmů upravuje obsahovou náplň mzdového listu, ale nikoliv jeho formu, není stanoveno, jakým způsobem mají být příjmy ze závislé činnosti od daně osvobozené na mzdových listech vykázány. Je třeba ale zdůraznit, že plátce příjmů (zaměstnavatel) je podle § 38c zákona v postavení plátce daně, což znamená, že daň resp. zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti vybírá pod svoji majetkovou odpovědností. V rámci daňového řízení musí být schopen prokázat rozhodné skutečnosti potřebné pro správné stanovení a vybrání daně, resp. zálohy na daň, a v požadovaném rozsahu unést též v případě daňové kontroly důkazní břemeno rozhodující pro posouzení hmotněprávní otázky.

Podle platné právní úpravy lze postupovat tak, že plně osvobozená nepeněžní plnění typu např. uvedených příspěvků na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce, mohou být evidována samostatně, avšak jako nedílná součást mzdového listu (např. jako jeho příloha).

Pro úplnost je třeba uvést, že výše uvedený postup nelze aplikovat např. na příspěvky na rekreaci, dary nebo na příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní a penzijní pojištění a připojištění, které jsou od daně osvobozené jen do stanoveného limitu uvedeného v příslušných ustanoveních § 6 odst. 9 zákona, a to v situaci, kdy celková poskytnutá částka přesahuje limit pro osvobození od daně. Tyto částky musí být na mzdovém listě uvedeny v plném rozsahu právě proto, že z nich může být osvobozena pouze část do zákonem stanoveného limitu a zbývající část nad zákonem stanovený limit je zdanitelným příjmem.

Příklad

Na mzdových listech mají být uvedeny také příjmy zaměstnanců od daně osvobozené. Otázkou je, zda to jsou i příjmy nepeněžní, tj. např. příjmy z titulu poskytnutých pracovních oděvů a obuvi, a dále pak příjmy z titulu cestovního pojištění zaměstnanců při pracovních cestách, včetně výdajů na parkovné, ubytování a jízdenky.

Z hlediska daně z příjmů zaměstnanců je třeba důsledně rozlišovat, zda jde o příjmy od daně z příjmů fyzických osob osvobozené nebo o příjmy, které na straně zaměstnanců nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jedná-li se o poskytnuté pracovní oděvy a obuv, zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 7 písm. b) stanoví, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, nejsou hodnota:

-        osobních ochranných pracovních prostředků, včetně nákladů na jejich udržování,

-        pracovních oděvů a obuvi,

-        mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a 

-        ochranných nápojů,

-        pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho udržování,

poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování.

V daném případě příjmy zaměstnanců z titulu poskytnutých pracovních oděvů a obuvi nejsou předmětem daně, tedy na mzdový list se neuvádí.

Obdobně se postupuje i v případě náhrady cestovních výdajů, tj. výdajů na pracovní cesty zaměstnanců, včetně výdajů na cestovní pojištění, parkovné, ubytování, jízdenky apod. Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 7 písm. a) stanoví, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem, tj. zákoníkem práce, pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (tj. nezisková organizace) jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná za­městnavatelem na pracovních cestách. Tyto příjmy zaměstnanců nejsou předmětem daně, tedy na mzdový list se neuvádí. V daném případě je nutno upozornit, že jiné a vyšší náhrady jsou na straně zaměstnanců zdanitelným příjmem podle § 6 odst. 1 zákona, a tedy na mzdový list se uvést musí.

(Více se nejen o tomto tématu dočtete v měsíčnících PaM 6/19, odborných tematických publikacích Povinnosti zaměstnavatele, 100 otázek GDPR, ZP, Zákoník práce, zákon o zaměstnanosti – úplná znění zákonů, Edice Zák§ny do kapsy …)

Už víme, že mezi nejvíce zatěžované a opotřebovávané části lidského těla patří oblasti „spodní“ nohy a chodidla, dotýkající se povrchu, po kterém kráčíme. Také proto si zaslouží výraznou péči, spolu s prevencí předpokládaných těžkostí a ne ležérní ignoranci.

Lidé skoro vždy začínají hasit, až když je to pálí

Ano, problémy se často nedostavují přímo, ale přeneseně – zpočátku nás nemusí obtěžovat přímo nohy, ani jejich bolesti nebo viditelná poškození či onemocnění, ale signály vycházejí z kolen, zad a hlavy. Máme často velkou únavu a bolesti hlavy „bez příčiny“, hltáme léky proti bolesti i antidepresiva a vinu hledáme bezvýsledně, protože nemyslíme na takové detaily, jakými mohou být zvláštní tvary nohou a chodidel, které nám nenápadně, ale jistě komplikují život. Vždyť nás nebolí, otlaky ani rány nemáme a boty jsou pohodlně exkluzivní! Chodíme na pedikúru, regenerujeme, masírujeme chodidla ... Tak co?

Otisk chodidla představuje skutečný originál

Existuje až devět konstrukčních typů nohou a jen malé procento lidí má ten ideální. Zbytek se začne dříve či později trápit, tedy když podcení prevenci. U každého jedince je jiná morfologie nohy a nezřídka nejsou ani obě dvě stejné u jednoho člověka. Můžou mít různou výšku klenby, různou délku a šířku. Tyto rozdíly bývají nepatrné, „neviditelné“ a přijdeme na ně možná náhodou nebo při cíleném preventivním vyšetření. Chodidla ovlivňují postoj těla, zdraví a životní pohodlí. Znamená to, že i bez problémů, v rámci technické kontroly vlastního organismu začneme od základu právě s kontrolou nohou, abychom poznali svoji výchozí situaci. Kdo nám to ale řekne? Existují medicínské obory, které se na první pohled vymykají z „klasické“ zdravotní péče a bývají ignorované, i když

jejich význam je nezpochybnitelný.

Podiatrie

se zabývá studiem nohy a komplexní péčí o kosti, klouby, vazy, svaly, kůži a nehty zdravých i nemocných nohou.

Podologie

se zaměřuje už přímo na chodidla, jejich statické a dynamické vyšetření a prevenci i léčbu pomocí ortopedických vložek a zdravotní obuvi. Různé statistiky tvrdí, že víc než 80 procent poškozených nohou způsobilo nošení nesprávné obuvi v mládí. Téměř každé postižení nohy v dětském věku se projeví za tři až čtyři desetiletí – tedy právě v rozpuku podnikatelské kariéry. Nikdy není úplně pozdě, ale faktem je, že starat se o „konstrukční“ problémy nohou je třeba co nejdříve, tedy hlavně do 18 let. Pak se ukončuje růst kostí a časy poddajné, tvarovatelné dětské nožičky končí. Kromě vrozených dispozic může totiž vzniknout problém (nejčastěji plochá noha, ostruha na patě) prostřednictvím nesprávného statického zatížení. Ale i později je samozřejmě možná pomoc, ale spíš se už hasí problémy a bolesti, které mají původ hlavně v ukotvených „neviditelných“ poškozeních svalů nebo šlach. Proto mysleme na naše nástupce, aby se netrápili…

Noha je orgán, který neustále podpírá tělo

jako základy dům, přičemž se přizpůsobuje tlakovým a směrovým změnám podle druhu a intenzity tělesného pohybu. V důsledku dlouhodobého zanedbávání správné geometrie těla (představme si, co udělá nesprávná geometrie s naším autem!) svalstvo ztrácí sílu a původní funkční schopnosti, noha mění tvar a pohyb začíná způsobovat bolest.

Už víme, že mezi nejvíce zatěžované a opotřebovávané části lidského těla patří oblasti „spodní“ nohy a chodidla, dotýkající se povrchu, po kterém kráčíme. Také proto si zaslouží výraznou péči, spolu s prevencí předpokládaných těžkostí a ne ležérní ignoranci.

V dospělosti si už dokážeme pomoci kromě speciálních kompenzačních a rehabilitačních cvičení „jen“ správně vybranou obuví a do ní vloženými funkčními, na míru přizpůsobenými vložkami, které jsou dokonalým otiskem nohy – pro civilní život i sportování. Tomu ale předchází lékařské interview s dotyčným jedincem o jeho těžkostech, jakož i prozkoumání nošené obuvi a vyšetření nohy, nejčastěji na plantoskopu – průsvitné skleněné desce, pod kterou je zrcadlo. Na tuto desku se vyšetřovaný postaví a lékař vyšetří chování chodidel v pohybu, postoj, postavení a sklon pánve i páteře, asymetrii a disproporce mezi jednou a druhou nohou. Následně se dotyčný vyšetřuje vleže kvůli porovnání délky dolních končetin. Po počítačové analýze souboru statických a dynamických vyšetření stavu nohy, resp. chodidel, vyšetření finalizuje individuální zhotovení vložek do obuvi.

Ty by měly zajistit ideální rozložení sil a tlaků působících na chodidlo a celý pohybový aparát.

Jestli jsme někdy zažili při delší chůzi „po svých“ nebo šlapání do pedálů kola ostré bolesti kolen, pálení chodidel či lýtek, není na kooperaci nohou, obuvi a zátěže něco v pořádku. Takzvaná „zalomená“ noha směrem dovnitř je velmi často příčinou bolestí kloubu kolena, ale i poranění achilovek a tvorby výrůstků na patách.

Použitím speciálních anatomicky tvarovaných individuálních vložek

se dají tlakové vlivy na nohu distribuovat rovnoměrně po celé její dotykové ploše – tedy tak, jak to vrozená přirozenost káže – díky tepelně formovatelným vložkám, aby se chodidla pohybovala ve „fyziologickém“ rozsahu. Noha se sice nezmění, ale pomůcky upraví její nepříznivou polohu i tvar a intenzita problémů se zmenší, nezřídka i odstraní.

Nestabilní chodidlo může vést i k nadměrné rotaci kolen, což dokáže mít vliv na další části těla

(bedra, zadek, záda, krk). Vložková úprava je aktuální i díky nástupu „tvrdé“ civilní a sportovní, hlavně cyklistické obuvi s rovnými karbonovými podrážkami. Na míru zhotovené vložky pak udržují chodidla v rovnoměrné optimální pozici a stabilizují je v podélné i příčné ose, zabraňují svalové únavě zajišťováním rovnováhy svalového řetězce a kostry. U cyklistů se vložkám připisuje i zlepšení přenosu síly do každého šlápnutí. To pochopili i výrobci, kteří v rámci svých nabízených produktů

nabízejí speciálně anatomicky tvarované vložky. Jaké jsou tedy možnosti „vložkovaného obutí“?

Běžná sportovní obuv

se standardní „všeobecnou“ vložkou je konstrukčně vyvinuta tak, aby vyhovovala co možná nejširší sportovní věrnosti, a to stejně tak tvrdostí či tuhostí, jakož i tvarem. Neřeší tak velmi anatomické požadavky chodidla, ovlivňující správnou biomechaniku.

Obuv se speciálně tvarovanou vložkou

stojí na vyšším stupni. Je určena pro konkrétní sportovní aktivitu, a proto zohledňuje poznatky z oblasti anatomie chodidla a biomechaniky příslušného pohybu při zátěži. Řeší tvarovou individualitu použitým typem materiálu a odlišným umístěním zón pro podporu příčné klenby, která je při chůzi, ale hlavně šlapání do pedálů, více namáhaná. Vložky nesou podporu v uvedeném místě, nebo se skládají z více částí, což umožňuje přesnější přizpůsobení.

RADA!

• Kombinovaná obuv využívá speciální materiály, které spolu komponují komfortní obuv a individuálně tvarované vložky. Pruží, tlumí a zvyšuje pohodlí při námaze. Představuje to nejpříznivější propojení lidské nohy a specializované obuvi. Čím více chodíme, řídíme, jezdíme na kole nebo sportujeme s výskoky a dopady, tím větší benefit zdraví a tolerování námahy můžeme od individuálních vložek očekávat.
• Působí vhodně preventivně proti vzniku úrazů a eliminují následky přetěžování, „ideálním“ vedením nohy zabezpečují optimální zapojení jednotlivých svalů pohybového systému a optimalizují chůzi, běh i jízdu na kole, přispívají ke zlepšení odrazové síly, k efektivnějšímu „brzdění“ a k rychlejším změnám pohybu, brání nevhodným posunům nohy v obuvi, což jako první využili lyžaři, zlepšují propriocepci (lepší vnímání polohy těla a lepší koordinaci pohybů).
• Pomáhají vlastně vždy, ale hlavně při bolestech nohou, problémech s klenbou, deformitami prstů nebo achilovky, při bolestech předkolení, nestejné délce končetin nebo při náhradě kyčelního, případně kolenního kloubu.

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 1/2020 (VIII/2019)

·         Insolvenční zákon po novele s komentářem – Mgr. Hana Boulová, Mgr. Petr Taranda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2019 (VIII/2019)

• Minerální oleje pro výrobu tepla (vrácení spotřební daně) – Ing. Jan Šmolík
• Výpočet a zaokrouhlování daně po novelizaci zákona o DPH - Ing. Václav Benda
• Oznamovací povinnost o osvobozených příjmech – Ing. Eva Sedláková

• Lze snížit zálohy na daň z příjmů u poplatníka? Ing. Ivan Macháček
• Účtování záloh na zboží a služby – Ing. Martin Děrgel

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2019 (VIII/2019)

• Zálohy a závdavky v účetnictví a daních – Ing. Martin Děrgel
• Praktický průvodce účtováním podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
• Problémy se zaměstnanci a jejich řešení – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2019 (VIII/2019)

·         eNeschopenka: novela zákona o nemocenském pojištění - JUDr. Eva Dandová

·         Co je sick days a jeho zdanění – Ing. Ivan Macháček

·         Obchodní korporace – navrhované změny – JUDr. Eva Dandová

·         Úmluvy MOP v českém právu – JUDr. Eva Dandová

·         Navýšení práv nad zákoník práce – JUDr. Ladislav Jouza

·         Daňový balíček u veřejně prospěšných poplatníků – Ing. Zdeněk Morávek

·         Pracovní poměru na dobu určitou ve VS – JUDr. Ladislav Jouza

·         Školní úrazy v praxi – jak jim předcházet – JUDr. Eva Dandová

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2019 (VIII/2019)

·         Zálohy a závdavky – Ing. Helena Machová

·         Zdanění FO a PO po novele – Ing. Drahomíra Martincová, Ing. Ivan Macháček

·         Zdravotní pojištění – specifika – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Veřejná správa – Poradce veřejné správy č. 9-10 (VIII/2019)

• Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
• Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)

Poradce, měsíčník č. 2/2020 (IX/2019)

·         Zákon o inspekci práce s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Zdanění dohod - změny v roce 2019 – Ing. Ivan Macháček

·         Vlastní zdroje v rozvaze – Ing. Zdenka Cardová

·         Úprava pravidel pro odpočet DPH při registraci a zrušení registrace plátce – Ing. Václav Benda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2019 (IX/2019)

·         Zákon o nemocenském pojištění – novela – Mgr. Olga Bičáková

·         Zákon o zaměstnávání – novela – JUDr. Eva Dandová

·         OSVČ – jak při přerušení podnikání – Ing. Antonín Daněk

·         Specifika záloh poplatníků na daň z příjmů – Ing. Martin Děrgel

·         Technické zhodnocení a opravy majetku – Ing. Helena Machová

·         Zákoník práce v souvislostech zdravotního pojištění – Ing. Antonín Daněk

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Majetek a závazky – účetně a daňově – Ing. Luděk Pelcl

·         Reklama a propagace z účetního a daňového hlediska – Ing. Vladimír Hruška

·         Pohledávky v účetnictví a opravné položky

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2019 (IX/2019)

·         Pobyt cizinců na území ČR – novela – JUDr. Ladislav Jouza

·         Kontrola inspektorátů práce – JUDr. Jana Drexlerová

·         Odpovědnost vedoucího za neplatnou výpověď z pracovního poměru – JUDr. Ladislav Jouza

·         Může zaměstnavatel sledovat zaměstnance? – JUDr. Ladislav Jouza

·         Která školení musí absolvovat řidiči motorových vozidel? – Tomáš Neugebauer

·         Školkovné x daňové zvýhodnění - dvě slevy na malé dítě – Ing. Ivan Macháček

·         Dokumentace škol – JUDr. Eva Dandová

·         Daňové a účetní odpisy u neziskových subjektů – vybrané problémy – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2019 (X/2019)

·         Konec roku v účetnictví

·         Optimalizace daně

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce