Em@ilové noviny

 

č. 14/2013

15.6.2013

 

 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual 
 Praktická komunikace 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
 

Vážení čtenáři!

Poskytování zaměstnaneckých benefitů je nad rámec povinností zaměstnavatelů vůči zaměstnancům. Přispívají k motivaci zaměstnanců a jejich loajalitě vůči zaměstnavateli. Na zaměstnanecké benefity z daňového hlediska se podíváme v dnešním Tématu novin i v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají.

Překonávání překážek je sice obtížné, ale zároveň nás nejlépe posiluje. V rubrice Praktická komunikace najdete článek Překážky jako cesta k růstu, kde se dočtete, co pozitivního Vám překonávání překážek může přinést.

Tento měsíc na Vás čekají následující tématické balíčky: Stavební zákon po novém a Zaměstnanecké benefity.

Srdečně Vás zdravím a těším se na příští setkání.

Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
poradce@poradce.cz


V tomto čísle najdete:

 

 
 
TÉMA NOVIN
ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY

 
PŮJČKY A DARY ZAMĚSTNANCŮ

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům celou řadu různých zvýhodnění (zaměstnaneckých benefitů), která je nutno správně daňově zohlednit (a to jak z pohledu zdanění či nezdanění zvýhodnění u zaměstnance, tak z pohledu daňové účinnosti souvisejícího nákladu – výdaje u zaměstnavatele). Ve kterých případech poskytují zaměstnavatelé svým zaměstnanců půjčky a dary?

POSKYTNUTÍM PŮJČKY nevzniká
zaměstnavateli (v účetním pojetí) náklad. Půjčka je návratným institutem a tak se její poskytnutí i vrácení projeví pouze v aktivech účetní jednotky, kdy jedna složka aktiv se mění ve složku jinou (při poskytnutí půjčky vzniká zaměstnavateli pohledávka a současně se snižuje hodnota peněžních prostředků, postupným splácením pak dochází ke změně hodnot až při úplném splacení aktiva nabudou původních hodnot).

Poskytnutí půjčky tedy neovlivní ani účetní hospodářský výsledek a ani základ daně zaměstnavatele. Jiné je to ale s úrokem, který je součástí zdanitelných výnosů (v případě dlouhodobé půjčky je nutné časové rozlišení, tj. zaúčtování úroků do toho účetního období, se kterým věcně a časově souvisí bez ohledu na to, kdy a v jaké výši jsou zaplaceny). Co se zaměstnanců týká, tak vlastní přijetí a následné splácení půjčky jejich základ daně neovlivní (půjčka není předmětem daně z příjmů). Základ daně z příjmů fyzických osob neovlivní ani zaplacené úroky, neboť ty při stanovení dílčího základu daně podle § 6 zákona o daních z příjmů (příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky) nelze zohlednit.

Pokud by však zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci bezúročnou půjčku, zde je již třeba zvážit, zda toto zvýhodnění (prominutý úrok) jako nepeněžní „příjem“ ovlivní či neovlivní základ daně zaměstnance.

V zásadě lze odpovědět jednoznačně: ano, prominutý úrok je nepeněžním příjmem zaměstnance a je tedy součástí jeho zdanitelného příjmu. Nepeněžní příjem zaměstnavatel v tomto případě stanoví stejným způsobem, který je v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování půjček obdobného charakteru („úrok obvyklý v místě a čase“). Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jednou za zdaňovací období.

Na některé situace se však zdanění prominutého úroku nevztahuje. Podle § 6 odst. 9 písm. l/ ZDP platí, že od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (od daně z mezd) je osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb (podle příslušného předpisu, kterým je vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely nebo do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace. Nepeněžní příjem ve formě prominutého úroku je v těchto případech příjmem od daně osvobozeným. Je však nutno splnit dvě podmínky – první je účel a výše půjčky, druhým je skutečnost, že poskytnutá půjčka žádným způsobem neovlivní (nesníží) základ daně zaměstnavatele. Jestliže však výše půjčky převýší uvedené částky, součástí zdanitelného příjmu zaměstnance je úrok pouze z rozdílu. Pro stanovení výše úroku se použije úrok obvyklý. Ten se použije též při výpočtu peněžního zvýhodnění z půjček poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci na jiný účel než je stanoveno v ZDP (viz výše). Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jednou za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mezd za prosinec). Takto vypočítaný úrok je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Úrokem obvyklým
se rozumí úrok, který je v tomto čase obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování peněžních prostředků na požádání dlužníka. To znamená, že pokud jsou peněžními ústavy fyzickým osobám poskytovány půjčky (úvěry) obdobného charakteru, při výpočtu peněžního zvýhodnění u tzv. zaměstnaneckých půjček se nepoužije úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB platné v době uzavření smlouvy.

Výše obvyklého úroku nemusí být po celou dobu splácení půjčky stejná a zaměstnavatel v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí zaměstnavatel vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné půjčky (úvěry) poskytovány a vybrat takový úvěr, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých půjčku on sám zaměstnancům poskytuje.
Jiný tedy bude úrok např. při poskytnutí půjčky na bytové účely, na které by čerpal zaměstnanec např. hypoteční úvěr a jiný bude úrok v případech, kdy by zaměstnanci banka poskytla spotřebitelský úvěr bez konkrétního způsobu využití.

DARY - Na rozdíl od půjčky poskytnutí daru může (ale také nemusí) ovlivnit účetní hospodářský výsledek zaměstnavatele. Záleží na tom, zda o poskytnutém daru zaměstnavatel účtuje jako o nákladu (nedaňovém – viz dále) nebo zda jej poskytuje ze zisku, event. z fondů tvořených ze zisku.

Je-li poskytnutý dar účtován jako náklad, jedná se vždy o náklad bez vlivu na základ daně, tedy o náklad nedaňový, který je nutno při transformaci účetního hospodářského výsledku na daňový základ vyloučit.

Pokud by dar splňoval podmínky uvedené v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů (v případě dárce fyzické osoby) nebo v § 20 odst. 8 citovaného zákona (v případě dárců – osob právnických) lze o jeho hodnotu snížit základ daně. Ke korekci daňového základu ale dojde mimo účetnictví, při zpracování daňového přiznání). Je-li ale příjemcem daru (obdarovaným) zaměstnanec a dar přijímá v souvislosti s výkonem závislé činnosti, žádné daňové zvýhodnění – na straně zaměstnavatele – nepřipadá v úvahu. Stejně jako u půjček je nutno i přijatý dar posoudit u zaměstnance z pohledu zdaňovaného, resp. od daně osvobozeného příjmu.

Podle pokynu GFŘ č. D-6 k § 6 odst. 9 písm. g/ ZDP platí, že dary peněžní i nepeněžní přijaté v souvislosti se závislou činnosti nebo s výkonem závislé činnosti jsou vždy předmětem daně z příjmů fyzických osob a nikoliv předmětem daně darovací (§ 3 odst. 4 ZDP).

U zaměstnance se tyto příjmy posoudí jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek, který plyne v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s výkonem funkce (současným nebo dřívějším). Výjimkou jsou pouze nepeněžní dary poskytnuté za podmínek uvedených v tomto ustanovení (viz dále), u nichž je osvobozena od daně z příjmů u zaměstnance hodnota až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně.

Daňové zvýhodnění
se vztahuje na dary poskytnuté zaměstnanci od téhož zaměstnavatele, přitom hodnotová hranice úhrnné výše 2 000 Kč se u zaměstnance ověřuje u každého zaměstnavatele samostatně. Částka, o níž úhrnná hodnota nepeněžních darů přesáhne u zaměstnance, a to u každého jednotlivého zaměstnavatele samostatně, ve zdaňovacím období stanovený limit, se zdaní společně s běžnou měsíční mzdou, a to v kalendářním měsíci, ve kterém je poskytnut dar, kterým dojde u tohoto zaměstnance k překročení úhrnného limitu pro daňové osvobození. Obecně tedy platí, že přijatý dar je součástí zdanitelné mzdy zaměstnance. I zde ale existuje výjimka, která je uvedena v § 6 odst. 9 písm. g/ ZDP, podle kterého je od daně z mezd osvobozena hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu (viz výše), u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou daňovými náklady zaměstnavatele, a to do úhrnné výše 2 000 kč u každého zaměstnance ročně.

Podmínky osvobození darů od daně u zaměstnanců jsou tedy následující:
a) musí se jednat o nepeněžní dar,
b) dar musí být poskytnut v případech uvedených ve vyhlášce o fondu kulturních a sociálních potřeb (viz dále),
c) úhrnná hodnota takto poskytnutých darů nesmí za tok převýšit částku 2 000 Kč.

(Více se dozvíte v měsíčníku PaM 7-8/2013)


ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY

Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům řadu různých zvýhodnění (benefitů), která mají své specifické dopady na daň z příjmů zaměstnance i zaměstnavatele. Jak správně posoudit, zda předmětný benefit je či není považován za součást zdanitelné mzdy? Kdy je plnění ve prospěch zaměstnance daňovým nákladem?

Bezplatné užívání automobilu
je častým zaměstnaneckým benefitem. V řadě případů používají zaměstnanci jeden a tentýž osobní automobil (který je ve vlastnictví zaměstnavatele) ke dvěma účelům – k soukromým cestám i k cestám v rámci plnění svých pracovních povinností. Forma smlouvy, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci motorové vozidlo (tedy nejen osobní automobil, ale může se jednat i např. o automobil nákladní) k používání pro služební i soukromé cesty není nikde předepsána, avšak z praktických důvodů by měla být písemná. Smlouva pochopitelně (bez ohledu na formu) existovat musí, už jen proto, aby nebylo možno tuto situaci kvalifikovat jako neoprávněné používání cizí věci (automobilu).

Ve smlouvě budou uvedeny podrobné podmínky, zejména pak:
a) druh používaného vozidla (příp. vozidel), včetně SPZ,
b) datum, od kdy, příp. do kdy bude zaměstnanec vozidlo takto používat,
c) vstupní cena automobilu (zejména pro stanovení fiktivního zdanitelného příjmu zaměstnance – viz dále),
d) bezúplatné nebo (částečně) úplatné používání vozidla, v případě úplaty způsob úhrady,
e) způsob (spolu)financování PHM spotřebovaných pro soukromé cesty,
f) další omezení – např. zákaz používání vozidla k soukromým cestám do zahraničí, zákaz používání vozidla rodinnými příslušníky zaměstnance apod.

Za nepeněžní (fiktivní) zdanitelný příjem zaměstnance se v těchto případech považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, kdy dojde k následné koupi vozidla. Pokud není ve vstupní ceně zahrnuta DPH, pro tento účel se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako měsíční příjem zaměstnance nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka 1 000 Kč (k této situaci však dochází zcela výjimečně, neboť vstupní cena vozidla by musela být nižší než 100 000 Kč). Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny vozidla. Když ale poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce víc vozidel současně, příjmem zaměstnance je 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.

Příklad
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci k bezplatnému užívání pro pracovní i soukromé účely osobní automobil, jehož vstupní cena (včetně DPH) je 500 000 Kč, zůstatková cena je 50 000 Kč.
Zdanitelným příjmem zaměstnance v každém měsíci je částka 5 000 Kč (skutečnost, že automobil je již prakticky odepsaný a zůstatková cena tvoří jen 10 % z ceny vstupní je nepodstatná).

Příklad
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci k bezplatnému užívání pro pracovní i soukromé účely osobní automobil, který pořizuje formou finančního leasingu. Celkové nájemné činí 800 000 Kč, měsíční splátky jsou 8 000 Kč a kupní cena je stanovena částkou 1 000 Kč. Leasingová společnost pořídila předmětný automobil za 610 000 Kč (včetně DPH).
Zdanitelným příjmem zaměstnance v každém měsíci je částka 6 100 Kč (skutečnost, že zaměstnavatel auto mobil pořídí fakticky za 800 000 Kč není podstatná).

Příklad
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci k bezplatnému užívání pro pracovní i soukromé účely osobní automobil, jehož vstupní cena (včetně DPH) je 1 mil. Kč. Zaměstnanec je po dobu tří týdnů (v rámci jednoho kalendářního měsíce) v pracovní neschopnosti a automobil prakticky nepoužívá.

Zdanitelným příjmem zaměstnance je i v tomto měsíci částka 10 000 Kč (skutečnost, v jakém rozsahu je automobil použit k soukromým účelům v tomto případě není podstatná).


Kromě daně z příjmů podléhá nepeněžní příjem ve výši 1 % vstupní ceny vozidla i odvodům pro sociální a zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele jsou veškeré související náklady (odpisy, opravy, pojistné apod.) daňové v plném rozsahu (nedochází zde k žádnému krácení v souvislosti se soukromým užíváním automobilu, jako je tomu např. u OSVČ).

Hodnota ochranných pracovních prostředků,
pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů
poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy (např. § 133 odst. 2 zákoníku práce), včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, zdanění u zaměstnanců nepodléhá. Obdobně se posuzuje hodnota poskytovaných stejnokrojů a hodnota pracovního oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání včetně příspěvků na jejich udržování.

Podle pokynu GFŘ č. D-6 je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí také zajistit, aby toto oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barva atd. Další součásti jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.

Příklad
Zaměstnavatel – provozovatel hotelu – poskytuje (v souladu s interní směrnicí) zaměstnancům recepce jednotný oblek či kostým, zaměstnancům kuchyně a úklidu pracovní pláště, kalhoty a haleny. Pracovníkům recepce je dále poskytován příspěvek na čištění jednotného pracovního oblečení, ostatní zaměstnanci dostávají prací prostředky.

Ve všech případech se jedná o příjem, který není předmětem daně. Pro zaměstnavatele jsou související výdaje výdaji daňovými.


Příspěvek na penzijní a životní pojištění
Od daně z příjmů je osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč ročně jako:

a) příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem
poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, nebo u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
b) příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění, nebo
c) příspěvek na pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni, nebo v případě smrti („soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky nebo pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné.

(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 8/2013)


 

 
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY

ZP a další pracovněprávní předpisy stanoví podmínky (nezakazují) pro poskytování různých peněžních i nepeněžních plnění zaměstnavatelů vůči zaměstnancům. Umožňuje nová řešení, kombinace a varianty, které v minulosti nepřicházely v úvahu. V kombinaci se zákonem o daních z příjmů zakládá ZP volnost ve sjednávání konkrétních peněžitých i nepeněžitých plnění a pracovněprávních výhod (dále jen „výhody“) poskytovaných zaměstnancům (tzv. benefity). Jak je možné charakterizovat zaměstnanecké výhody – benefity?
Právní úkony, v nichž mohou být výhody vyjádřeny, jsou zejména: pracovní smlouva, manažerská smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce, vnitřní předpis zaměstnavatele, kolektivní smlouva. Poskytování výhod má dopady na zákon o dani z příjmů. V zákoně č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů je § 24 písm. j) bod 5). Za daňově uznatelné náklady se považují práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy (např. manažerská), pokud zákon o daních z příjmu nebo zvláštní zákon (např. ZP), nestanoví jinak. Musí se však jednat o pracovní a sociální podmínky zaměstnanců. Jedná se např. o vyšší odstupné nad zákonný limit, delší rozsah dovolené, odchodné při odvolání z funkce, různé druhy mzdových příplatků a zvýhodnění, úhrada vstupních lékařských prohlídek, náklady zaměstnavatele na rekvalifikaci nebo zvýšení či prohloubení kvalifikace apod. Znamená to, že jestliže zaměstnavatel zvýší některý mzdový příplatek, např. za práci přesčas, nad limit stanovený ZP, jedná se o daňově uznatelný náklad. A to i v případě, bude –li zvýšený příplatek sjednán v pracovní nebo jiné smlouvě (např. manažerské). Podobné možnosti mají i tzv. nepodnikatelské subjekty, jako jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, státní fondy, jiné „rozpočtové „ organizace apod. Jejich možnosti pro zvýšení práv zaměstnanců jsou však limitovány výší přidělených rozpočtových prostředků.

BENEFITY VE VNITŘNÍM PŘEDPISE

Vnitřní předpis vydaný zaměstnavatelem podle § 305 ZP musí být písemný, v souladu s právními předpisy, nesmí být vydaný se zpětnou účinností, mzdová práva musí být vnitřním předpisem stanovena před začátkem výkonu práce.
Je možné v něm uvádět i benefity?

Musí být vydán nejméně na dobu jednoho roku, ale práva týkající se odměňování mohou být v něm stanovena i na dobu kratší. Zrušení vnitřního předpisu zaměstnavatelem nemá vliv na trvání a uspokojení práv zaměstnance. Zejména se jedná o mzdové nároky, které zrušením předpisu nezanikají. Velký význam má vnitřní předpis při úpravě mzdových nároků. Je plně v pravomoci zaměstnavatele, aby v tomto předpise stanovil vyšší mzdové nároky, než uvedené v ZP. Zejména se bude jednat o všechny mzdové nároky, které jsou uváděny v ZP slovy „nejméně“, to znamená v podobě určující minimální rozsah. Vnitřní předpis tyto nároky může zvyšovat. Jde o uplatnění zásady „co není zakázáno, je dovoleno“ v praxi. Ve mzdové oblasti u tzv. podnikatelských subjektů se může jednat zejména o „vylepšení“ těchto mzdových příplatků zaměstnanců: Za práci ve svátek: vyšší, než je 100 % průměrného výdělku (§ 115 odstavec 2 ZP). Za noční práci: vyšší, než je 10 % průměrného výdělku. Od 1. ledna 2012 ZP však umožňuje, aby mzda za noční práci byla sjednána v jiné minimální výši a způsob určení příplatku (§ 116 ZP). Zaměstnavatel tuto jinou výši nemůže určit jednostranným opatřením (právním úkonem), musí dojít k dohodě se zaměstnanci. Za práci ve ztíženém pracovním prostředí: vyšší částka za jednu hodinu práce nad 4,80 Kč. V tomto případě by zaměstnavatel mohl diferencovat výši příplatku u jednotlivých zaměstnanců, např. i v pracovní smlouvě, v závislosti na stupni ztíženého pracovního prostředí. Za práci přesčas: vyšší, než je 25 % průměrného výdělku, je možné diferencovat u jednotlivých zaměstnanců. Je však nutné brát ohled na zákaz diskriminace a dodržení rovnosti. Za práci v sobotu a v neděli: Příplatek vyšší, než je 10 % průměrného výdělku zaměstnance. I tento příplatek může zaměstnavatel sjednat v jiné minimální výši (§ 118 ZP). Odměna za pracovní pohotovost: Výši odměny lze stanovit nad zákonné minimum 10 % průměrného výdělku.

VYŠŠÍ ROZSAH VOLNA

Ustanovení § 200 ZP umožňuje, aby v kolektivní smlouvě se sjednalo nebo se dohodlo se zaměstnanci, že náhradu mzdy nebo platu zaměstnavatel poskytne při překážce v práci z důvodu obecného zájmu zaměstnanci i v případech, kdy podle zákona nepřísluší.
Platí tato možnost i jako zaměstnanecká výhoda pro zaměstnance nepodnikatelských subjektů?

To platí nejen pro zaměstnavatele, kteří se v odměňování zaměstnanců řídí ustanoveními ZP o mzdě (tzv. podnikatelské subjekty), ale i pro zaměstnavatele, kteří se při odměňování řídí platovou úpravou (dříve tzv. nepodnikatelské subjekty), např. organizační složky státu, územní samosprávné celky, subjekty z oblasti veřejných služeb apod. Tito zaměstnavatelé jsou však, na rozdíl od „podnikatelských“ subjektů, limitováni finančními prostředky, které jim byly v rámci příslušného rozpočtu poskytnuty. Zaměstnavatel nemůže určitou překážku v práci označit nebo rozšířit jako „jiný úkon v obecném zájmu“ ve srovnání s těmi, které jsou uvedeny v § 203 odst. 2 ZP (např. výkon funkce člena odborového orgánu, dárce krve, člen volební komise, vedoucí táborů pro děti a mládeže apod.). Může však zvýšit rozsah poskytovaného volna, případně přiznat toto volno s náhradou mzdy tam, kde to zákon sám nestanoví. Tzv. nepodnikatelský subjekt musí ovšem dodržovat příslušné zvláštní předpisy, zejména rozpočtová pravidla, které upravují poskytování úhrad a prostředků z veřejných rozpočtů. Náhrada mzdy poskytovaná za vyšší rozsah pracovního volna nad rámec ZP, je výdajovým nákladem zaměstnavatele.



(Více na toto téma najdete v měsíčníku PaM 7-8/2013)

 

 
 
P6 AKTUAL

 
Částka číslo 56/2013 ze dne 23.5.2013
124/2013 Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 o nepřípustnosti ústavní stížnosti proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení soudního poplatku


Částka číslo 57/2013 ze dne 27.5.2013
125/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů


Částka číslo 61/2013 ze dne 31.5.2013
133/2013 Vyhláška o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a lhůtách pro jejich překládání


Částka číslo 62/2013 ze dne 31.5.2013
134/2013 Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů


Částka číslo 63/2013 ze dne 4.6.2013
135/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 315/2000 Sb., o technickém a záchranném vybavení námořní jachty a prokazování způsobilosti k vedení námořní jachty
136/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 309/2011 Sb., o stanovení podmínek vyšetřování skotu na bovinní spongiformní encefalopatii v rámci prohlídky jatečných zvířat a masa
137/2013 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí narození Beno Blachuta
138/2013 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce


Částka číslo 64/2013 ze dne 3.6.2013
139/2013 Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy při povodních v období do 28. června 2013
140/2013 Rozhodnutí vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Středo-českého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje, Ústeckého kraje a hlavního města Prahy z důvodu vzniklé krizové situace spočívající v ohrožení životů, zdraví a značného rozsahu ohrožení majetku v důsledku rozsáhlé živelní pohromy na dobu od 21.00 hodin dne 2. června 2013 do odvolání


Částka číslo 65/2013 ze dne 6.6.2013
141/2013 Nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie
142/2013 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 750. výročí založení kláštera Zlatá Koruna


Částka číslo 66/2013 ze dne 5.6.2013
143/2013 Nařízení vlády o povolání vojáků Hradní stráže k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy při povodních v období do 28. června 2013
144/2013 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 110/2001 Sb., kterým se stanoví další vozidla, která mohou být vybavena zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy

 

 
 
PRAKTICKÁ KOMUNIKACE

 
PŘEKÁŽKY JAKO CESTA K RŮSTU

Lidé často hovoří o trnité cestě životem (i tím pracovním), ovšem málokdy si uvědomí, že rovné a snadno zvládnutelné cesty bez nástrah a obtíží nepomáhají jejich rozvoji, neboť nenutí člověka přemýšlet a vynakládat tak menší či větší úsilí

A právě překonávání překážek vás bude po celý život posilovat. Kdyby jich nebylo, začaly by ve vašem životě postupně převládat lenost a pohodlnost, které by vás jako největší nepřátelé postupně ovládly.


Není zase tak mnoho těch, kteří zcela dobrovolně vyvinou opravdu maximální možné úsilí, aniž jsou k tomuto počínání okolnostmi donuceni. Shledávejte nastalé překážky pomocníky, berte je jako dary, v nitru je vítejte a nebojte se jich. Jsou vám celý život pokládány na cestu proto, abyste se na nich učili a tím i rostli.

DŮLEŽITOST NÁROČNÝCH ÚKOLŮ - Správný vedoucí bude ve svém vlastním zájmu vyhledávat převážně náročné a složité úkoly, protože ty jednoduché a snadné jej již neobohacují a nenaplňují a navíc zbytečně ubírají z energie a z drahocenného času.
V pozici vedoucího máte obrovskou výhodu v možnostech delegování pravomocí a úkolů. Pokud byste nějaký úkol hravě zvládli, pak jej raději předejte někomu z podřízených, přičemž vždy rozvažujte, komu z vašeho kolektivu zrovna tento úkol svěříte. Posilováním jedince (splněním uloženého úkolu) budete posilovat i celý tým nehledě na skutečnost, že podřízený třeba takový úkol rád sám – nebo ve spolupráci s někým jiným – provede. A váš šéf tuto vaši filosofii ocení, pokud mu ji vhodně předestřete. Musíte se dlouhodobě a vytrvale snažit o to, abyste rostli nejen vy osobně, ale i všichni členové vámi řízeného kolektivu.

STAGNACE může mít různé projevy. Člověk se přestane vzdělávat a tudíž rozvíjet po stránce odborné v domnění, že s tím, co již získal, vystačí – třeba i do konce života. Začíná žít na určitý dluh takzvaně z podstaty, tedy z úrovně dosavadním životem získaného.

Ovlivněn okolím či médii nepřemýšlí o tom, že by měl třeba změnit stravovací režim v situaci, kdy začne pociťovat zdravotní problémy, vyhýbá se fyzickému i duševnímu pohybu, přestane pracovat na kvalitě manželského (partnerského) vztahu, nepečuje náležitě o prostor jím obývaný apod.

Všechny jevy v přírodě podléhají zákonitosti vývoje, kterému se člověk nemůže vzpírat, nechce-li začít zaostávat, protože jedině postupným vývojem může probíhat individuální a obecné zdokonalování. Neopomíjejte signály k vám jako předzvěst úpadku přicházející. Když cítíte, že tým začíná stagnovat, pak zkrátka musíte – téměř za každou cenu – něco rozumného a smysluplného vymyslet. Od toho jste vedoucím. Pokud tak neučiníte, dostanou se podřízení do situace, kdy budou mít málo práce a začnou myslet „na blbosti“. Musíte se zkrátka starat o jejich permanentní vytížení v duchu myšlenky, že raději práce moc než žádnou. Pamatujte, že nevytížený pracovník je pro vás nebezpečnější než ten přetížený.

NIKDY SE NEBRAŇTE NOVOTÁM - Překotný běh doby přináší ve stále rychlejším tempu nové úkoly, povinnosti a postupy. Tomuto trendu se natrvalo musíte podřídit, jiné to už nebude. Nostalgické přemýšlení o psacím stroji nebo o tužce s papírem již patří (i když ne definitivně) do minulosti, svět budou ovládat moderní technologie, kterým se musíte přizpůsobit. Musíte se s nimi naučit pracovat a účelně je využívat. Pocit uspokojení nad zvládnutím dosud neznámého vždy posiluje sebevědomí a otevírá nové obzory. Máte-li jako vedoucí čas a prostor, zdokonalujte se nejen ve vaší hlavní náplni, ale i v oborech příbuzných. Vstřebáváním nových věcí se zlepšujete, obohacujete sebe, vaše podřízené i firmu, jejíž jste součástí. Sledujte jiné, jak řídí, vnímejte jejich metody a berte si z vašeho pohledu to pozitivní. Vždy rozhodují výsledky. Cesty a postup, jak jich dosáhnout, jsou jen a jen na odpovědnosti vedoucího pracovníka.

Dobře míněná rada a vlastní rozum v hrsti jsou v době přemíry informací vždy dobrým (a mnohdy jediným opravdovým) pomocníkem. Abstrahujte od nepodstatností a soustřeďte se na úkoly, které osobně považujete důležité.

AŤ SE SNAŽÍ - Aby mohl vedoucí úkoly uložit a posléze jejich splnění zkontrolovat (kontrola je nutností!), musí znát. Musí být s příslušnou problematikou ze všech stran co nejvíce obeznámen, protože podřízení očekávají a vyžadují jasné instrukce. Není však vhodné sdělovat absolutně vše do nejmenších detailů. Nepředávejte lidem informace „na stříbrném podnose“.
Snadno a rádi si na to zvyknou, při této filosofii časem zpohodlní a přestanou na sobě pracovat. Je dobré, když si i oni něco nastudují sami, když si o některých postupech sami rozhodou a jejich správnost třeba s vámi zkonzultují. Kromě jiného to pozvedne jejich sebevědomí a vy touto cestou získáte obrázek o tom, jak je kdo přemýšlivý, pracovitý a aktivní. A obrátí-li se na vás s dotazem, jak se má k úkolu či tématu postavit, pak zkuste kontrovat: „A jak byste to řešil(a) vy, jaký je váš názor?“

VYTVOŘENÉ DÍLO, ať už je jakékoli povahy, je výsledkem práce všech. Každý se na jeho zvládnutí podílí podle zastávané pozice a svých osobních schopností. Proto je z role vedoucího pracovníka nesmírně důležité, aby rozdělil (a časem v případě potřeby i měnil) funkce a práci tak, aby byl co nejlépe využit potenciál každého jednotlivce. Tento odpovědný přístup však musí vycházet z důkladného každodenního sledování pracovní činnosti každého člena kolektivu. Nedělejte neopodstatněné výjimky, ty bývají prvním impulsem pro vznik neshod v kolektivu. V rámci možností vám daných měřte všem stejným metrem, a pokud to ostatní neví, pak jim to dejte zřetelně najevo, jinak byste mohli být podezíráni z toho, že některé protěžujete.

Dospějete-li k závěru, že nastala doba pro „škatulata“, pak se nebojte pozměnit vnitřní uspořádání, které však patřičně a důvěryhodně vysvětlíte, protože se zpravidla jedná o závažnější zásah do nastaveného režimu. Takový počin má více efektů. Kromě všeobecně očekávaného zlepšení výkonnosti si všichni uvědomí, že neplavou ve stojatých vodách.

KRITÉRIUM PROSPĚŠNOSTI – Těžkosti posilují a při jejich řešení člověk v sobě dokáže objevit schopnosti, o kterých mnohdy nemá ani potuchy, což jej jen a jen pozvedne. Těžce nabyté zkušenosti totiž bývají ty nejcennější. Je chybou se lidem podbízet, ustupovat mylným názorům, dávat prostor pro pomluvy. Nečiňte lidem to, co se jim líbí, ale to, co jim prospívá. Na první pohled vás chválit nebudou, protože chtěli ve své samolibosti slyšet něco zcela jiného, jim libozvučnějšího.

Časem však – až na ten druhý pohled – pochopí, že jim to bylo ku prospěchu, i když vy se to třeba už nikdy nemusíte ani dozvědět. I tak to v životě chodí.

VĚK NEVNÍMEJTE
Zaslechl jsem hovor dvou lidí. Jeden říkal, že již dospěl do důchodového věku, druhý se vyjádřil, že mu ještě nějaký rok zbývá, s dovětkem: „jaké výkony už mohou od nás majitelé firem v našem věku čekat?“. Nikdy sami sebe ani jiné neomlouvejte věkem, ať už třeba mladým nebo předdůchodovým. Poukázáním na věk můžete ublížit nebo i urazit. Vedoucí musí umět v každém věku dokázat, že na svoji řídící roli stačí. I v pokročilém věku může být vedoucí dravý a plný elánu, významným bonusem jsou léty získané zkušenosti, které se nedají ničím nahradit. Předností mládí jsou naopak životem a předsudky nezatížené názory a postoje. Pokud uhnete z cesty, po které jdete, pak to není nic jiného, než projev Vaší slabé (slábnoucí?) vůle, která v tu chvíli projevila svoji neschopnost vyrovnat se s jevy působícími. Pak již jen budete pozvolna, leč nepochybně, směřovat ke konci. A to jak pracovnímu, tak životnímu. Proto vymažte z mysli pojmy jako rezignace, nechuť nebo malomyslnost a nahraďte je živou tvůrčí činností a odhodlaným životním optimismem. Dříve nebo později pocítíte každou změnu i na zdraví, protože zdravotní stav je vždy důsledkem vnitřních nálad.



Ing. Antonín Daněk

 

 
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 
Termíny pro praxi v červnu 2013

17. 6.
Pondělí (za sobotu 15. 6.)
Daně z příjmů - poplatník Odvod pololetní zálohy na rok 2013 (ve výši 40 %), pokud daň za rok 2012 byla mezi 30.000 Kč a 150.000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2013 (ve výši 25 %), pokud daň za rok 2012 byla vyšší než 150.000 Kč (je-li zdaňovacím obdobím kalendářní rok)
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
20. 6.
Čtvrtek
Daně z příjmů – plátce Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za květen 2013
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Sociální pojištění - OSVČ Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen 2013
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Odvod pojistného na (dobrovolné) nemocenské pojištění OSVČ za květen 2013
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Sociální pojištění – zaměstnavatel Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za květen 2013
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za květen 2013
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za květen 2013
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za květen 2013
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
Důchodové spoření – zaměstnavatel Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za květen 2013
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření) (§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za květen 2013 (§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
25. 6.
Úterý
DPH Podání přiznání k DPH a její zaplacení za květen 2013 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Předložení výpisu z evidence za květen 2013 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu (tuzemského) přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Podání souhrnného hlášení (elektronicky) plátce za květen 2013, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 až 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za květen 2013, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Podání souhrnného hlášení (elektronicky) identifikované osoby za květen 2013, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

 

 
 
EKONOMIKA

 
Název krajiny Název měny Měna 30.5. 31.5. 3.6. 4.6. 5.6. 6.6. 7.6. 10.6. 11.6. 12.6.
Austrálie dolar AUD 19,119 18,992 19,13 19,044 18,96 18,691 18,366 18,363 18,034
Brazílie real BRL 9,446 9,292 9,284 9,292 9,418 9,268 8,998 9,074 8,943
Bulharsko lev BGN 13,191 13,145 13,162 13,178 13,222 13,177 13,074 13,131 13,097
Čína renminbi CNY 3,25 3,223 3,228 3,213 3,224 3,202 3,144 3,169 3,147
Dánsko koruna DKK 3,46 3,448 3,454 3,458 3,469 3,457 3,429 3,444 3,435
EMU euro EUR 25,795 25,71 25,745 25,78 25,86 25,775 25,57 25,68 25,615
Filipíny peso PHP 46,976 46,756 47,045 47,013 47,099 46,633 45,516 45,292 44,809
Hongkong dolar HKD 2,567 2,546 2,549 2,537 2,545 2,531 2,485 2,503 2,486
Chorvatsko kuna HRK 3,411 3,405 3,414 3,426 3,44 3,426 3,397 3,419 3,416
Indie rupie INR 35,342 34,989 34,903 34,882 34,783 34,57 33,795 33,419 33,05
Indonesie rupie IDR 2,032 2,018 2,019 2,009 2,017 2,006 1,967 1,981 1,964
Japonsko jen JPY 19,589 19,706 19,74 19,639 19,894 19,833 20,167 19,675 19,916
Jihoafrická rep. rand ZAR 1,994 1,945 1,986 2,028 2,001 1,976 1,931 1,915 1,878
Jižní Korea won KRW 1,767 1,748 1,755 1,756 1,764 1,756 1,726 1,723 1,703
Kanada dolar CAD 19,197 19,138 19,134 19,082 19,121 19,047 18,847 19,086 18,85
Litva litas LTL 7,471 7,446 7,456 7,466 7,49 7,465 7,406 7,437 7,419
Lotyšsko lat LVL 36,776 36,634 36,7 36,729 36,827 36,706 36,43 36,592 36,494
Maďarsko forint HUF 8,797 8,681 8,711 8,843 8,774 8,665 8,647 8,641 8,545
Malajsie ringgit MYR 6,484 6,379 6,386 6,363 6,406 6,372 6,234 6,212 6,132
Mexiko peso MXN 1,563 1,534 1,552 1,547 1,554 1,532 1,499 1,517 1,485
MMF SDR XDR 29,827 29,629 29,694 29,618 29,72 29,632 29,312 29,429 29,305
Norsko koruna NOK 3,385 3,377 3,389 3,393 3,398 3,399 3,351 3,374 3,333
Nový Zéland dolar NZD 15,976 15,806 15,828 15,824 15,841 15,639 15,354 15,35 14,999
Polsko zlotý PLN 6,045 6,008 6,034 6,086 6,096 6,028 5,939 6,037 5,987
Rumunsko nové leu RON 5,938 5,863 5,84 5,864 5,844 5,745 5,62 5,677 5,677
Rusko rubl RUB 62,74 62,027 61,917 61,749 61,593 61,165 59,625 60,081 59,425
Singapur dolar SGD 15,735 15,665 15,73 15,733 15,844 15,739 15,518 15,437 15,318
Švédsko koruna SEK 3,009 2,995 3,003 3,008 2,997 2,994 2,942 2,948 2,929
Švýcarsko frank CHF 20,657 20,728 20,67 20,79 20,923 20,859 20,832 20,72 20,816
Thajsko baht THB 65,93 65,114 64,997 64,761 64,722 64,099 63,038 63,115 62,296
Turecko nová lira TRY 10,611 10,515 10,455 10,512 10,501 10,395 10,231 10,252 10,171
USA dolar USD 19,927 19,769 19,792 19,689 19,753 19,646 19,285 19,435 19,299
Velká Británie libra GBP 30,145 30,118 30,226 30,126 30,384 30,348 30,033 30,191 30
Izrael šekel ILS 5,398 5,355 5,368 5,364 5,389 5,393 5,335 5,351 5,286

 

 
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce, měsíčník č.13/2013 (VI/2013)
  • Stavební zákon s komentářem JUDr. Jiří Plos

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2013 (VI/2013)
  • Zaměstnanecké benefityIng. Helena Machová
  • Věda a výzkum ve vztahu k daním z příjmůIng. Dalimila Mirčevská
  • Daňové řešení darovaného majetkuIng. Ivan Macháček
  • Zdaňovací období a splatnost DPHIng. Václav Benda
  • Zdanění příjmů z mezinárodní dopravy Ing. Martin Děrgel
  • Rozvržení pracovní doby – problémy z praxe JUDr. Eva Dandová

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2013 (VI/2013)
  • Zákon o daních z příjmů pro podnikatelskou praxiIng. Eva Sedláková
  • Paušální výdaje v zákonu o daních z příjmůIng. Ivan Macháček
  • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměrJUDr. Ladislav Jouza

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2013 (VI/2013)
  • Půjčka a dary zaměstnancůIng. Helena Machová
  • Spolupráce úřadu práce s podnikateliMgr. Olga Bičáková
  • Pojistné hrazené za zaměstnance a daňový či nedaňový výdaj Ing. Ivan Macháček
  • Paušalizace cestovních náhradJUDr. Marie Salačová
  • Jak čelit novému solidárnímu zvýšení daně?Ing. Martin Děrgel

Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 7-8/2013 (VI/2013)
  • Spol. s r.o. po 1. 1. 2014JUDr. Jana Drexlerová
  • Stavební zákonJUDr. Ing. Karel Janda
  • Aktivní politika zaměstnanosti ve veřejné správěMgr. Olga Bičáková
  • Antidiskriminační zákon v podmínkách veřejné správyJUDr. Ladislav Jouza
  • Změny v dokumentaci škol – nová vyhláškaJUDr. Eva Dandová
  • Aktuální změny ve finanční legislativě Ing. Eduard Komárek

1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2013 (VI/2013)
  • Zaměstnanecké benefity z účtového a daňového hlediskaKarel Starý
  • Stavební zákonIng. Karel Janda

PŘIPRAVUJEME

Poradce, měsíčník č. 1/2014 (VIII/2013)
  • Zákon o nemocenském pojištění s komentářemJUDr. Jiří Hejkal
  • Účtování nevybrané dovolenéIng. Jiří Koch
  • Daňový režim letních benefitů zaměstnancůIng. Martin Děrgel

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
  • Účtování v hospodářském roce z hlediska daně z příjmů PO - Ing. Eva Sedláková
  • Zdaňování prodeje automobilu - Ing. Vlasta Ptáčková
  • Podnikání ve spol. s r.o. a podnikání FO - Ing. Eva Sedláková
  • Předstírání nadbytečnosti - Richard W. Fetter
  • Vrácení bankovních poplatků – první rozhodnutí v ČR - Adolf Maulwurf

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
  • Pohledávky a opravné položky - Ing. Martin Děrgel
  • Služby a zboží v DPH - Ing. Václav Benda
  • Zdravotní pojištění pro začínající - Ing. Antonín Daněk

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
  • Doporučené vzory písemností ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
  • Započtení až na polovinu mzdy - Richard W. Fetter

Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č.9/2013 (VIII/2013)
  • Prodloužení (obnovení) nájmu - Richard W. Fetter
  • Osobní ohodnocení zaměstnanců - Adolf Maulwurf

1000 řešení – měsíčník č. 9/2013 (VIII/2013)
  • Nemocenské pojištění - JUDr. Eva Dandová

 

 
 
HORKÁ TÉMATA

 
Stavební zákon po novém
Dnem 1. ledna 2013 nabyla účinnosti poslední novela stavebního zákona, jehož základní struktura spočívá ve dvou velkých částech – územním plánování a stavebním řádu. Vše o stavebním povolení, k němuž náleží doklad prokazující vlastnické právo, projektové dokumentaci či plánu kontrolních prohlídek stavby najdete v našem výhodném balíčku „Stavební zákon po novém“.

  • PORADCE 13/2013 - Stavební zákon po novém - úplné znění zákona s komentářem
    /A5, 256 str./
  • 1000 řešení 7-8/2013Stavební zákon - dotazy a odpovědi
    /A5, 120 str./
  • DÚVaP – 7-8/2013 - Stavební zákon - příspěvky
    /A5, 248 str./

Cena balíčku s 30% slevou 330 Kč.

Zaměstnanecké benefity z daňového a účetního pohledu
Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům různá zvýhodnění /benefity/, která mají své specifické dopady i na daň z příjmů zaměstnance a zaměstnavatele. Kdy je plnění ve prospěch zaměstnance daňovým nákladem? Jak správně posoudit, zda předmětný benefit není považován za součást zdanitelné mzdy? To vše se z daňového a účetního pohledu dozvíte v našem výhodném balíčku „Zaměstnanecké benefity z daňového a účetního pohledu“.

  • DUO 8/2013 - zaměstnanecké benefity – příspěvek
    /A4, str. 80/
  • PaM 7-8/2013půjčky a dary, zaměstnanecké benefity
    /A4, 120 str./
  • 1000 řešení 7-8/2013 - zaměstnanecké benefity – dotazy a odpovědi
    /A5, str. 120/

Cena balíčku s 50% slevou 350 Kč.

Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.

Jen do vyprodání zásob.


Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz


RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E- MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

 

 
 
KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
 
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

 

 


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011
Untitled Page