| |
| [TÉMA NOVIN] PRACOVNÍ ÚRAZ |
PRACOVNÍ ÚRAZ A NEMOC Z POVOLÁNÍ
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE
je založena na principu objektivní odpovědnosti (tzv. odpovědnost za výsledek). U objektivní odpovědnosti se nevyžaduje zavinění na straně odpovědného subjektu a postihuje zaměstnavatele i v případech, kdy neporušil žádné právní předpisy. Zaměstnavatel odpovídá za škodu, která nastala v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a není rozhodné, zda došlo k zavinění a protiprávnosti na straně zaměstnavatele.
Takto nastavená koncepce odpovědnosti je pro některé případy zmírněna doplněnou možností liberace - zproštěním se odpovědnosti zaměstnavatele. Ke vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za škodu musí být splněny tyto předpoklady:
- škoda - vzniklá na straně zaměstnance, popřípadě jeho pozůstalých, pokud zaměstnanec na následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel,
- objektivní skutečnost - pracovní úraz nebo nemoc z povolání - škodná událost, vznik úrazového děje při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
- příčinná souvislost - mezi objektivní skutečností a vznikem škody.
Podle ust. § 366 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí.
POJEM PRACOVNÍHO ÚRAZU
se skládá ze dvou znaků, které musí být současně naplněny, aby se jednalo o pracovní úraz dle zákoníku práce - úraz a plnění pracovních úkolů nebo přímá souvislost s plněním pracovních úkolů. Pracovním úrazem je dle ust. § 380 odst. 1 zákoníku práce poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke kterému došlo nezávisle na vůli zaměstnance krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Pracovní úrazy převažují u zaměstnanců vykonávajících především fyzické práce nebo činnosti s určitou mírou rizika. Pracovním úrazem není ale jen tělesné postižení, ale obecně porušení zdraví, které může být i psychického charakteru. Psychické poškození lze jako pracovní úraz posoudit pouze v případě, kdy k porušení zdraví došlo v důsledku přepětí, vyvolaného nadměrným pracovním zatížením.
Je třeba individuálně posoudit příčinnou souvislost mezi pracovním úrazem a škodou na zdraví zaměstnance. V těchto případech je rozhodné, zda určitý právní úkon byl vyvolávajícím činitelem určitého poškození zdraví. Existence chorobného (byť latentního) stavu nemůže vyloučit skutečnost, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným chorobným stavem je příčinná souvislost, a že toto vyvolání chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce, jako jednou z hlavních příčin.
Úraz je možné posuzovat jako pracovní úraz v případě, že k úrazu dojde při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Plnění pracovních úkolů je zásadně činnost, kterou vykonává zaměstnanec na základě své pracovní smlouvy. Plněním pracovních úkolů je také činnost, která se sjednaným druhem práce nesouvisí, ale je vykonávána na základě příkazu zaměstnavatele. Za plnění pracovních úkolů je považována rovněž činnost, která je předmětem pracovní cesty.
Plněním pracovních úkolů je dle zákoníku práce též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Nejvyšší soud České republiky došel v rozsudku ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 21 Cdo 454/2002 k závěru, že pro posuzování je významné, zda z hlediska věcného, místního i časového jde objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele a ne už tak motiv nebo pohnutka zaměstnance. Proto může být pracovním úrazem dokonce i úraz, který vznikl při činnosti zaměstnance, kterou vykonával na základě podnětu někoho, kdo nebyl oprávněn mu jakékoli příkazy dávat, nebo pokud se k takové činnosti rozhodnul zcela sám.
Naproti tomu jako pracovní úraz se již nebude posuzovat úraz, který se přihodí při tzv. excesu. Typickým příkladem excesu je například černá jízda služebním automobilem nebo činnost konaná v pracovní době pro vlastní potřebu.
V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.
ÚRAZ V PRŮBĚHU PRACOVNÍ CESTY
je situací, která se také může přihodit. Činnost, která je předmětem pracovní cesty, se považuje za plnění pracovních úkolů zaměstnance. Proto i za škodu, která zaměstnanci vznikla při plnění úkolů na pracovní cestě, odpovídá zaměstnavatel. Otázkou může být posuzování hlediska odpovědnosti zaměstnavatele při cestě z místa bydliště zaměstnance do obce, kde má plnit určené úkoly. Dle zákoníku práce je cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, a zpět posuzována jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím ukončení. Tyto úkony jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů a za škodu by tedy odpovídal zaměstnavatel.
Předpokladem vzniku pracovněprávní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je skutečnost, že se zaměstnanec podstatným způsobem z důvodů nesouvisejících s výkonem práce neodchýlí od určené trasy. V tom případě by šlo o vybočení z plnění pracovních úkolů (exces) a za škodu za těchto okolností vzniklou by pak zaměstnavatel odpovědnost nenesl.
ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ
organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti, je považované za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Zaměstnanci by proto příslušela náhrada za škodu na zdraví, pokud by ji utrpěl v době, kdy probíhá školení, tj. například v době, kdy se zaměstnanec účastní přednášek či zkoušek, které jsou součástí školení, nebo i v době určené pro přestávky, jestliže ji zaměstnanec tráví obvyklým způsobem. Pokud zaměstnanec utrpí úraz v učebně, kde školení probíhá, nebo v přestávce na chodbě, v prostoru před školicím zařízením, v zahradě či v jiných prostorách, které jsou v rámci časově vymezené přestávky dosažitelné, jde o úraz pracovní.
Odlišně by se ale posuzoval úraz způsobený ve volném čase, kdy již zaměstnanec povinnosti vyplývající z účasti na školení neplní. Nejednalo by se o úraz pracovní.
CESTA DO MÍSTA STRAVOVÁNÍ A ZPĚT
je právní úpravou považována za činnost, která je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, ovšem pouze za podmínky, že je konána v objektu zaměstnavatele. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem se uplatní jen v případech, kdy má zaměstnavatel možnost vlastními opatřeními ovlivnit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kdy je zaměstnanec povinen se pokynům zaměstnavatele usměrňujícím jeho jednání podrobit.
Protože toto preventivní působení není zpravidla možné mimo areál zaměstnavatele, nelze po něm spravedlivě požadovat, aby odpovídal za úraz, k němuž dojde mimo sféru jeho působnosti na veřejném prostranství.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 7-8/2011)
NEMOCI Z POVOLÁNÍ - SEZNAM
POJEM "NEMOC Z POVOLÁNÍ"
není v ZP nemá přesně definován. Definici pojmu nemoc z povolání obsahuje v § 11 zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon však zatím neplatí, jeho účinnost byla odložena již potřetí k datu 1. 1. 2013. Podle tohoto zákona se nemocí z povolání se rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván.
Podobnou definici obsahuje i nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Toto nařízení vlády stanoví, že nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu tohoto nařízení. Je patrno na první pohled, že definice obsažená v zákoně o úrazovém pojištění je přesnější.
Zákoník práce v § 380 odst. 4 pouze velice obecně stanoví, že nemoci z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Tímto zvláštním předpisem je pak nařízení vlády č. 290/ 1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Tento seznam obsahuje celkem 83 nemocí z povolání rozdělených do šesti části podle původu vzniku a to na:
- nemoci z povolání způsobené chemickými látkami,
- nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory,
- nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice,
- nemoci z povolání kožní,
- nemoci z povolání přenosné a parazitární,
- nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli.
Navíc, vzhledem k tomu, že stávající seznam nemocí z povolání je mnohem obsažnější oproti předchozí právní úpravě z roku 1988, byla do ZP při novele v roce 1994 vložena zásada obsažená dnes v ustanovení § 366 odst. 3 ZP, podle které se jako nemoc z povolání odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše tří let před. Toto ustanovení však již nemělo po celá praktickou cenu, neboť od roku 1995 nebyl seznam nemocí z povolání rozšiřován. Bude však využito letos při novele nařízení vlády.
NOVELA NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 290/1995 SB.
bude mít věcný dopad jak na nemoci z povolání, tak na ohrožení nemocí z povolání. Důvodem novely je, že nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu, který je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb. a člení se na nemoci z povolání způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, nemoci z povolání kožní, nemoci z povolání přenosné a parazitární a nemoci z povolání způsobené ostatními faktory. Těchto šest kapitol seznamu se pak člení na položky. U jednotlivých položek je uvedeno její číslo, označení nemoci z povolání a podmínky jejího vzniku. Více než 15 let od vydání seznamu však vyvolalo potřebu jeho aktualizace.
Vzorem pro jeho vytvoření byl seznam nemocí z povolání MOP z roku 1980. Od té doby došlo k významnému technickému pokroku, který přinesl nové materiály a technologie spojené s novými pracovními riziky a tím s možností výskytu nových typů poškození zdraví. Zároveň v oblasti pracovního lékařství značně pokročilo vědecké poznání kauzálních souvislostí mezi různými riziky práce a některými chorobami.
Na vývoj reagovala MOP již dvojí novelizací svého seznamu nemocí z povolání. Poprvé byl tento seznam novelizován v roce 2002 ve formě Doporučení R194 z 90. Generální konference MOP. K další aktualizaci seznamu, který je přílohou Doporučení, došlo v roce 2010. Evropská komise vydala pro členské státy seznam nemocí z povolání ve formě doporučení v roce 1990. I tento seznam byl již novelizován, a to v roce 2003. V současné době se uvažuje o jeho další aktualizaci a o změně právní formy z doporučení ("Recommendation") na směrnici ("Directive").
Naproti tomu český seznam nemocí z povolání zůstal od doby svého vydání v roce 1996, tj. již 15 let, v nezměněné podobě. Během této doby svým obsahem částečně zastaral. V některých ohledech neodpovídá současnému stavu poznání v oblasti pracovního lékařství a vzdálil se od aktuální podoby seznamů MOP a Evropské komise. V důsledku toho jsou podle ministerstva zdravotnictví pracující v ČR znevýhodněni vůči pracovníkům v zemích, kde se používají seznamy nemocí z povolání aktuálnější. Navíc se tím ztěžuje mezinárodní porovnatelnost výskytu a struktury nemocí z povolání v ČR.
Tyto skutečnosti odůvodnily potřebu novelizace českého seznamu nemocí z povolání, aby lépe odpovídal současnému stavu technologického pokroku i vědeckého poznání v oblasti pracovního lékařství a aby byl více harmonizován s obdobnými seznamy MOP a Evropské komise.
Novelizace českého seznamu nemocí z povolání je provedena ve třech směrech:
- Doplnění nových nemocí z povolání do seznamu.
- Zavedení institutu tzv. "další nemoci z povolání".
- Odstranění nedostatků technické povahy, které se projevily v průběhu jeho používání v praxi.
SEZNAM NEMOCÍ
je novelizován u nemocí, u kterých bylo v mezidobí s dostatečným stupněm jistoty vědecky prokázáno, že jejich vznik může kauzálně souviset s rizikovými faktory práce či pracovního prostředí, a které se vyskytují buď výlučně u osob takto exponovaných, nebo jejichž výskyt u profesionálně exponovaných osob významně
převyšuje jejich incidenci v obecné, neexponované populaci.
Jde o tyto nemoci:
- nemoc z organických kyselin,
- nemoc z louhů,
- rakovina hrtanu ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou pleury,
- rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého,
- chronická obstrukční plicní nemoc.
S výjimkou nemoci z louhů jsou všechna tato onemocnění obsažena v seznamech nemocí z povolání MOP i Evropské komise.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 7-8/2011)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ÚRAZ PŘI VAŘENÍ KÁVY
Úřednice městského úřadu si o pracovní přestávce vařila kávu a přitom si opařila ruku. Byla několik dnů v pracovní neschopnosti.
Je možné úraz považovat za pracovní?
V soudní praxi dosud právně nebyly řešeny případy, kdy se úraz stal (opaření vodou) při vaření kávy. Postup naznačuje ZP v 274 odstavec 1. (dále jen "ZP"). Podle tohoto ustanovení se úraz při stravování nepovažuje za pracovní. S ohledem na praxi nelze zákonné ustanovení posuzovat pragmaticky bez ohledu na společenský a ekonomický vývoj. V některých případech může být vaření kávy v průběhu zaměstnání považováno za přímou souvislost s plněním pracovních úkolů, neboť by se mohlo jednat o úkony potřebné k výkonu práce nebo během práce obvyklé (§ 273 odstavec 2 ZP). Výkladová praxe se ustálila na názoru, že je rozhodující, zda se u konkrétního zaměstnance jedná o vaření kávy jako o úkon nutný nebo obvyklý. Zcela nepochybně se bude jednat o pracovní úraz, stane-li se asistence, sekretářce nebo jiné administrativní pracovnici, která má vaření kávy v pracovní náplni. Nejedná se však jen o vaření kávy projejího nadřízeného zaměstnance (vedoucího), ale např. i pro návštěvníky, hosty, klienty, delegace apod. Sporné by bylo posouzení úrazu při vaření kávy zaměstnancem, který takový úkon nemá v druhu práce a tedy v pracovní náplni. Záleželo by na charakteru práce. U zaměstnanců, jejichž výkon práce je spojen s vyšší duševní a psychickou námahou (manažeři, vedoucí apod.) by se zřejmě - podle názoru autora - jednalo o nutný úkon v souvislosti s výkonem práce a takový úraz by byl nutno posoudit jako pracovní. O pracovní úraz by se jednalo i tehdy, kdyby vedoucí dal příkaz své podřízené zaměstnankyni, aby mu uvařila kávu a při této činnosti došlo k úrazu. A to i tehdy, kdyby zaměstnankyně neměla činnost v pracovní náplni nebo by to nevyžadoval charakter její práce. Takové posouzení je v souladu s § 273 odstavec1 ZP, neboť jde o činnost vykonánu na příkaz zaměstnavatele.
ÚRAZ NA CESTĚ NA STRAVOVÁNÍ
Zaměstnanec při cestě do závodní jídelny, která se nachází v přízemí pracovišti, uklouzl na schodech a zlomil si nohu.
Jde o pracovní úraz?
V praxi jsou velmi časté případy úrazů (poškození zdraví), které se stanou při cestě do jídelny nebo při vlastním stravování. Za pracovní se považuje úraz, který se přihodí na cestě na stravování v objektu zaměstnavatele. Z hlediska posouzení, zda cesta ke stravování, na které zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, byla konána v objektu zaměstnavatele, je dle soudní judikatury rozhodující, zda jde o prostory ve sféře dispozice zaměstnavatele, kde je zaměstnanec povinen
podrobit se pokynům zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pracovněprávní odpovědnost za škodu nevznikne pouze v případě, když ke škodě dojde v přímé souvislosti se stravováním (např. pokud se zaměstnanec při krájení chleba řízne do prstu). Zaměstnavatel bude odpovědný i tehdy, kdy škoda vznikne nikoli v přímé souvislosti se stravováním (např. na zaměstnance při svačině na pracovišti spadne těžký materiál a způsobí mu zranění) nebo pokud zaměstnanci vznikne škoda při cestě ke stravování či zpět, která je konána v objektu zaměstnavatele.
PLNĚNÍ PRACOVNÍCH ÚKOLŮ A ÚRAZ
Při odškodňování pracovních úrazů jsou problémy s tím, kdy se jedná o přímou souvislost s plněním pracovních povinností.
O jaké případy se jedná?
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání nastupuje v případě, kdy škoda následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud by ke škodě došlo mimo rámec plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, nemohlo by dojít ke vzniku pracovněprávní odpovědnosti za škodu, ale mohla by vzniknout, při splněnípotřebných předpokladů, např. Odpovědnost občanskoprávní. Bude tomu např. při excesu - vybočení z plnění pracovních povinností. Soud v této souvislosti řešil případ, kdy se zaměstnanec domáhal odškodnění za úraz oka, který údajně utrpěl při práci u ručního lisu. V soudním řízení bylo zjištěno, že žalobce spolu s dalším zaměstnancem po sobě házeli na pracovišti závěry od limonádových lahví, přičemž jeden z uzávěrů způsobil žalobci poranění oka. Soud dospěl k závěru, že takovéto počínání je nutno kvalifikovat jako vybočení z plnění pracovních úkolů, a že proto žalobcův úraz nelze považovat za úraz pracovní. Z mezí plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s ním nevybočuje taková činnost zaměstnance, která nepostrádá místní, časový a věcný (vnitřní účelový) vztah k plnění pracovních úkolů, popř. k výkonu úkonů, jež přímo souvisejí s plněním pracovních úkolů. Z uvedených kriterií má rozhodující význam věcný vztah, tj. vztah činnosti, jíž (při níž) byla škoda způsobena, k pracovním úkolům, popř. k úkonům, jež přímo souvisejí s plněním pracovních úkolů. V podstatě jde o to, zda při činnosti, jíž (při níž) byla způsobena škoda, zaměstnanec sledoval z objektivního i subjektivního hlediska plnění pracovních úkolů. Pojem plnění pracovních úkolů a přímá souvislost s ním vymezují obecným, avšak taxativním způsobem § 273 a § 274 ZP.
Za plnění pracovních úkolů se považuje:
- výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (okruh pracovních povinností, které vyplývají z pracovního poměru nebo z dohod konaných mimo pracovní poměr, je dán zejména zákoníkem práce, jinými pracovněprávními předpisy, pracovní smlouvou, především její částí, v níž byl dohodnut druh práce, dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, a dále konkrétním pracovním zařazením zaměstnance a pokyny vedoucích zaměstnanců),
- jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele (jde o činnost, kterou zaměstnanec není povinen vykonávat podle pracovní smlouvy, zaměstnavatel ovšem tuto činnost zaměstnanci přikázal vykonávat a zaměstnanec příkazu uposlechl - např. zaměstnanec, který není řidičem a ani se v pracovní smlouvě nezavázal řídit vůz, dostal, poněvadž má řidičský průkaz, od svého nadřízeného příkaz, aby řídil na pracovní cestě vůz za nemocného řidiče),
- činnost, která je předmětem pracovní cesty (pracovní cestou se dle § 42 odst. 1 ZP rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k plnění pracovních úkolů mimo sjednané místo výkonu práce),
- činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popř. zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ostatních zaměstnanců (např. činnost pro odborovou organizaci, která působí u zaměstnavatele, související s funkcí, kterou zaměstnanec zastává v odborové organizaci),
- činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele (např. zaměstnanec se sám rozhodne a pomůže ostatním zaměstnancům v práci, odstraní jim překážku v práci, pomůže připravit vhodné pracovní podmínky, k čemuž je povinen zaměstnavatel - např. vrátný ve službě opraví vodovodní potrubí),
- dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Při posuzování, zda došlo ke škodě při plnění pracovních úkolů, není rozhodující, zda škoda vznikla ve stanovené pracovní době či zda zaměstnanec koná práci přesčas.
ROZDÍL V POJMECH
ZP užívá vedle pojmu "nemoc z povolání" ještě pojem "ohrožení nemocí z povolání".
Jaký je mezi nimi rozdíl?
Již první euronovela starého ZP na nátlak praxe pojem "ohrožení nemocí z povolání" definovala v ustanovení § 271 starého ZP. Dnes je tato definice převzata do ustanovení § 347 odst. 1 ZP a vyplývá z ní, že ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává zdravotnické zařízení příslušné k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání. Vzhledem k tomu, že pojem ohrožení nemocí z povolání má bezprostřední vazbu na pojem "nemoc z povolání", který sice není také zákoníkem práce blíže definován, nicméně seznam nemocí z povolání je uveden v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, takže výklad tohoto pojmu nečiní v praxi problémy, problémy, musí z něj vycházet. U ohrožení nemocí z povolání se jedná z lékařského hlediska o určitý předstupeň před zjištěním, že u zaměstnance propukla nemoc z povolání. V řadě případů, když je zaměstnanec na základě posudku o ohrožení nemocí z povolání např. přeřazen na jinou práci, může se dosáhnout toho, že chorobný proces se zpomalí a nedosáhne stádia nemoci z povolání. Je třeba si jen uvědomit, že zásadní rozdíl mezi ohrožením nemocí z povolání a nemocí z povolání samotnou spočívá v nárocích na náhradu škody. V případě ohrožení nemocí z povolání nemá zaměstnanec nárok na náhradu škody, jako v případě nemociz povolání nebo pracovního úrazu (§ 369 a násl. ZP). Jeho práva spočívají především v převedení na jinou práci nebo ochraně před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem. Mzdové nároky zaměstnance převedeného na jinou práci pro ohrožení nemocí z povolání spočívají pouze v doplatku do výše průměrného výdělku po dobu převedení na jinou práci ve smyslu ustanovení § 139 ZP. Nárok na náhradu škody z titulu nemoci z povolání vznikne až od okamžiku, kdy se zdravotní stav, který byl dosud považován za ohrožení nemocí z povolání, zhorší natolik, že bude uznána nemoc z povolání.
ROZDÍL MEZI ODŠKODŇOVÁNÍM
Mezi odškodňováním pracovních úrazů a odškodňováním nemocí z povolání je rozdíl.
Jaký?
Zásadní a podstatný rozdíl mezi odškodňováním nemocí z povolání a odškodňováním pracovních úrazů je pouze v tom, že za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem odpovídá obecně zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru. Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání ale odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec naposledy před jejím zjištění pracoval v pracovním poměru za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Nemusí to tedy být vždy zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec v okamžiku vzniku nemoci z povolání je v pracovním poměru. Zaměstnavatel, který však poskytne zaměstnanci odškodnění v souvislosti s nemocí z povolání, má nárok na náhradu poskytnutého odškodnění vůči všem zaměstnavatelům, u kterých postižený zaměstnanec pracoval za podmínek, z kterých vzniká nemoc z povolání a to v rozsahu odpovídajícímu době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek. Dobu nejde chápat jen jako dobu trvání pracovního poměru, ale jako dobu práce na "rizikovém pracovišti". Zásada vyplývá z ustanovení § 366 ZP. Regresní a repatriační nárok v případě nemocí z povolání pak upravuje blíže ustanovení § 338 odst. 2 ZP.
(Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení)
|
|
| |
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:
Částka číslo 60/2011 ze dne 21.6.2011
161. Nařízení vlády o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle § 64 aš 68 zákona o základních registrech
162. Vyhláška o způsobu stanovení zvláštních technických podmínek pro účely zákona o veřejných zakázkách
163. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy
164. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
165. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení opakovaných voleb do zastupitelstva obce
166. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
167. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM)
|
|
| |
PŘEHLED NOVÝCH PŘEDPISŮ A ZMĚN V LEGISLATIVĚ OD ČÁSTKY 41/2011 DO ČÁSTKY 59/2011, VE VÝBĚRU PRO PODNIKATELSKOU SFÉRU PODNIKÁNÍ
Novela občanského zákoníku
Zákon č. 132/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Částka 51/2011 Sb. Účinnost 1. 11. 2011
Změny se týkají zejména:
- Sjednání nájemní smlouvy o nájmu bytu.
- Práv a povinností z nájmu bytu.
- Přechodu nájmu bytu.
- Zániku nájmu bytu.
NEMOVITOSTI
Novela zákona o výkonu některých povolání ve výstavbě
Zákon č. 153/2011 Sb., kterým se mění zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Částka 57/2011 Sb. Účinnost 7. 6. 2011
DANĚ
Novelizace vyhlášky - minerální oleje
Vyhláška č. 146/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 237/2005 Sb., kterou se stanoví výše technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů, ve znění vyhlášky č. 337/2009 Sb.
Částka 56/2011 Sb. Účinnost 1. 7. 2011
Podstata úpravy: K provedení § 49 odst. 16 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., č. 575/2006 Sb. a č. 292/2009 Sb.
VEŘEJNÁ SPRÁVA
Nález Ústavního soudu - soudní řád správní
Nález Ústavního soudu č. 130/2011 Sb.
Částka 50/2011 Sb. Účinnost 20. 5. 2011
Zrušuje ustanovení § 33 odst. 3 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - omezení způsobilosti účastníka řízení činit samostatně úkony.
FINANCE
Novela zákona o oběhu platidel
Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
Částka 52/2011 Sb. Účinnost 1. 7. 2011
Zrušuje:
- vyhlášku č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince,
- vyhlášku č. 533/2006 Sb., o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují.
Zakotvuje zejména:
- Ochranu tuzemských a cizozemských bankovek a mincí proti jejich padělání a pozměňování.
- Další pravidla pro oběh tuzemských bankovek a mincí.
- Práva a povinnosti spojené s tímto oběhem.
- Výkon veřejné správy v dané oblasti.
Novela zákona o platebním styku
Zákon č. 139/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony
Částka 53/2011 Sb. Účinnost 27. 5. 2011
Změny se týkají zejména:
- Vymezení poskytnutí úvěru.
- Povolení k činnosti platební instituce; jeho odnětí.
- Registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu; její zánik a zrušení.
- Instituce elektronických peněz.
- Platebního systému neodvolatelností zúčtování.
- Oznamovací povinnosti soudu, jiného orgánu veřejné moci a České národní banky.
- Lhůty pro připsání peněžních prostředků na účet.
- Práv a povinností při vydávání elektronických peněz.
- Dohledu České národní banky.
Změny dalších zákonů se týkají:
- zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu,
- zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon,
- zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
- zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech,
- zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
- zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance,
- zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu,
- zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech,
- zákona č. 254/2006 Sb., o omezení plateb v hotovosti,
- zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
- zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
- zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním,
- zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,
- zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech,
- zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí
(uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů).
Vyhlášky - provedení zákona o platebním styku
Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování
Částka 54/2011 Sb. Účinnost 27. 5. 2011
Stanoví zejména:
- vzor tiskopisu žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností účtování (dále jen "platební systém") a obsah jejích příloh,
- vzor tiskopisu oznámení změn údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému a obsah jeho příloh,
- obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací provozovatelem platebního systému České národní bance.
Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu
Částka 54/2011 Sb. Účinnost 27. 5. 2011
Stanoví zejména:
- Vzory tiskopisů a obsah příloh.
- Způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce a instituce elektronických peněz.
- Pravidla pro výpočet výše kapitálu a pro výpočet kapitálové přiměřenosti platební instituce a instituce elektronických peněz včetně jednotlivých přístupů, které se mohou při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.
- Aktiva, do kterých může platební instituce, instituce elektronických peněz, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu investovat peněžní prostředky svěřené k provedení platební transakce.
Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance
Částka 54/2011 Sb. Účinnost 27. 5. 2011
Stanoví obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací vykazujícími subjekty České národní bance.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Vyhláška - povrchové vody využívané ke koupání
Vyhláška č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání
Částka 58/2011 Sb. Účinnost 1. 7. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 254/ 2001 Sb., o vodách, ve znění zákona č. 151/2011 Sb.
Vyhláška č. 157/2011 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb. a č. 152/2008 Sb.
Částka 59/2011 Sb. Účinnost 13. 6. 2011
Novelizace vyhlášky - nakládání s elektroodpadem
Vyhláška č. 158/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů
Částka 59/2011 Sb. Účinnost 1. 7. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 7/2005 Sb.
PÉČE O ZDRAVÍ
Novela zákona o zdravotním pojištění
Zákon č. 138/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Částka 52/2011 Sb. Účinnost 1. 8. 2011
Změny se týkají odvodu pojistného za osoby samostatně výdělečně činné.
Novela zákona o ochraně veřejného zdraví
Zákon č. 151/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Částka 57/2011 Sb. Účinnost 7. 6. 2011
KOMUNIKACE
Novelizace nařízení vlády - poplatky za využívání rádiových kmitočtů a čísel
Nařízení vlády č. 156/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů
Částka 59/2011 Sb. Účinnost 1. 8. 2011
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
DOPRAVA
Novela zákona o silničním provozu
Zákon č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Částka 51/2011 Sb. Účinnost 1. 8. 2011
Změny dalších zákonů se týkají:
- zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
- zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
- zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů).
Novela zákona o dráhách
Zákon č. 134/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Částka 51/2011 Sb. Účinnost 25. 5. 2011
Novela zákona o civilním letectví
Zákon č. 137/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka 52/2011 Sb. Účinnost 1. 8. 2011
Novela zákona o pozemních komunikacích
Zákon č. 152/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Částka 57/2011 Sb. Účinnost 1. 7. 2011
Změny souvisejících zákonů se týkají:
- zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury,
- zákona č. 56/2001 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,
- zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
- zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon (uvedené zákony ve znění pozdějších předpisů).
ENERGIE
Vyhláška - měření plynu
Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu
Částka 41/2011 Sb. Účinnost 1. 5. 2011
Zrušuje vyhlášku č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství.
Podstata úpravy: K provedení zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění zákona č. 158/2009 Sb.
|
|
| |
|
27. 6. Pondělí
(za sobotu
25. 6.)
|
DPH
|
Podání přiznání k DPH a
její zaplacení za květen 2011 u plátců s měsíčním
zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
E-podání souhrnného hlášení za
květen 2011, pokud plátce dodal zboží jinam do EU, poskytl
službu osobě registrované k DPH jinde v EU, přemístil do
jiného státu EU obchodní majetek nebo byl „prostřední
osobou“ v třístranném obchodu
(§ 102 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
30. 6.
Čtvrtek
|
Daně z příjmů - plátce
|
Odvod „srážkové“ daně
sražené v květnu 2011 a hlášení plátce daně o této
dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů ze
zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Odvod zajištění daně sraženého
v květnu 2011 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR
zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném
zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
DPH
|
Žádost zahraniční osoby povinné
k dani o vrácení daně za rok 2010 zaplacené v ceně
zboží a služby v tuzemsku nebo při dovozu zboží
(§ 83 odst. 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
15.6.
|
16.6.
|
17.6.
|
20.6.
|
21.6.
|
22.6.
|
23.6.
|
24.6.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,089
|
18,095
|
17,956
|
17,833
|
17,844
|
17,876
|
18,007
|
18,092
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
10,661
|
10,703
|
10,587
|
10,541
|
10,596
|
10,643
|
10,776
|
10,744
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
12,382
|
12,416
|
12,339
|
12,333
|
12,378
|
12,415
|
12,45
|
12,464
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
2,615
|
2,663
|
2,614
|
2,619
|
2,605
|
2,611
|
2,649
|
2,65
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,246
|
3,256
|
3,235
|
3,234
|
3,246
|
3,257
|
3,265
|
3,268
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
24,215
|
24,285
|
24,13
|
24,125
|
24,21
|
24,29
|
24,35
|
24,375
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
38,95
|
39,493
|
38,655
|
38,727
|
38,744
|
38,799
|
39,404
|
39,485
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,176
|
2,21
|
2,169
|
2,174
|
2,163
|
2,165
|
2,199
|
2,201
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,274
|
3,277
|
3,258
|
3,268
|
3,279
|
3,29
|
3,298
|
3,302
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
37,839
|
38,389
|
37,686
|
37,66
|
37,559
|
37,631
|
38,111
|
38,099
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,982
|
2,007
|
1,97
|
1,967
|
1,96
|
1,964
|
1,992
|
1,993
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
20,963
|
21,376
|
21,039
|
21,119
|
21,015
|
21,054
|
21,253
|
21,368
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,49
|
2,5
|
2,488
|
2,497
|
2,494
|
2,493
|
2,499
|
2,495
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,564
|
1,582
|
1,557
|
1,561
|
1,562
|
1,571
|
1,591
|
1,589
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
17,47
|
17,434
|
17,278
|
17,227
|
17,265
|
17,34
|
17,583
|
17,463
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,013
|
7,033
|
6,988
|
6,987
|
7,011
|
7,035
|
7,052
|
7,059
|
| Lotyšsko |
lat
|
LVL
|
34,159
|
34,248
|
34,019
|
34,027
|
34,156
|
34,24
|
34,33
|
34,365
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,109
|
9,026
|
9,023
|
8,968
|
9,071
|
9,087
|
9,042
|
9,043
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,588
|
5,655
|
5,566
|
5,568
|
5,562
|
5,578
|
5,651
|
5,639
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,431
|
1,437
|
1,421
|
1,42
|
1,424
|
1,432
|
1,446
|
1,444
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
27,169
|
27,497
|
26,964
|
27,026
|
26,924
|
26,963
|
27,373
|
27,242
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,096
|
3,083
|
3,066
|
3,043
|
3,059
|
3,088
|
3,12
|
3,131
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
13,773
|
13,756
|
13,67
|
13,664
|
13,681
|
13,769
|
13,912
|
13,945
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,144
|
6,096
|
6,074
|
6,047
|
6,088
|
6,097
|
6,089
|
6,106
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,806
|
5,728
|
5,708
|
5,653
|
5,717
|
5,733
|
5,765
|
5,771
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
60,618
|
61,024
|
60,234
|
60,158
|
60,239
|
60,338
|
60,873
|
60,724
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
13,726
|
13,869
|
13,688
|
13,696
|
13,656
|
13,692
|
13,844
|
13,855
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,647
|
2,639
|
2,626
|
2,631
|
2,644
|
2,653
|
2,657
|
2,655
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
19,905
|
20,311
|
19,938
|
20,039
|
19,965
|
20,058
|
20,349
|
20,48
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
55,501
|
56,29
|
55,304
|
55,392
|
55,205
|
55,37
|
56,045
|
55,875
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
10,616
|
10,626
|
10,591
|
10,513
|
10,487
|
10,439
|
10,488
|
10,504
|
| USA |
dolar
|
USD
|
16,943
|
17,239
|
16,908
|
16,947
|
16,846
|
16,87
|
17,133
|
17,143
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
27,53
|
27,744
|
27,338
|
27,432
|
27,303
|
27,192
|
27,374
|
27,431
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
4,953
|
4,942
|
4,919
|
4,901
|
4,933
|
4,943
|
4,967
|
4,988
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 12-13/2011
- Zákon o spotřebních daních
s komentářem
Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 7-8/2011
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č.7-8/2011
- Společné jmění manželů
- Uplatňování výdajů procentem nebo skutečné výdaje
- Účtování o pořízení automobilu směnou
- Režim přenesení daňové povinnosti
- Finanční majetek
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 7-8/2011
- Vnitropodnikové směrnice
- Zvýšení důchodového věku za hranici 70 let - změny
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství
- Odvolání vedoucího zaměstnance - nárok na odstupné
- Manažerské a obchodní smlouvy - zákaz konkurence
- Přestupky a jiné správní delikty
Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 7-8/2011
- Nový seznam nemocí z povolání
- Opravné položky z daňového hlediska
1 000 řešení - dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 4/2011
- Čerpání dovolené
- Pracovní právo
- Daně
- Účetnictví
Zisk - měsíčník, č. 4-5/2011
- Jak komunikovat se zákazníkem
- 6 mýtů o prodeji
- Kolik dávat do reklamy?
- Motivační seminář
- Má udávání značky význam?
- Když je proti vám vlastní tým
- Jak zdokonalit řízení
|
|
| |
PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ
Pracovní úraz je ZP definován jako poškození zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, nezávisle od jeho vůle krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů. Je pracovním úrazem i úraz, který zaměstnanec utrpěl na cestě do zaměstnání a zpět? Všechno o pracovních úrazech a nemocech z povolání se dozvíte z našich publikací.
- Pracovní úrazy a nemoci z povolání - příspěvek
měsíčník DaÚ 7-8/2011 (A4, 144 str.)
- Nový seznam nemocí z povolání - novela
měsíčník PVS 7-8/2011 (A4, 144 str.)
- Zákoník práce - úplné znění zákonů
Aktualizace III/1 2011 (A5,160 str.)
BALÍČEK PRACOVNÍ ÚRAZY A NEMOCI Z POVOLÁNÍ se slevou 50 % obsahuje: DaÚ 7-8/2011 + PVS 7-8/2011 + Aktualizace III/1 2011
cena: 390 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
ZA VYSVĚDČENÍ
Dobré vysvědčení není pro každého žáka samozřejmostí. Všechny děti se však snaží a nejvíce je potěší, když rodiče projeví radost, jsou na ně hrdí a ocení jejich snahu. Součástí pochvaly může být i vhodný dárek. Připravili jsme pro děti od 6-9 let knižní dárky.
- Sto zvířatek v hádankách - barevně ilustrovaná zvířátka a veršované hádanky
(Atyp, 48 str.)
- Malý rytíř s omalovánkou - veršované pohádky jsou doplněné otázkamia úlohami, které pomáhají rozvíjet fantazii
(A4, 40 str.)
- Dobrodružství žáčka Chytráčka I., II. - řešení mnohých dětských úloh
(A4, 84 str.)
BALÍČEK ZA VYSVĚDČENÍ se slevou 30 % obsahuje: Sto zvířatek v hádankách + Malý rytíř s omalovánkou + Dobrodružství žáčka Chytráčka I., II.
cena: 147,70 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
DOVOLENÁ - NÁROK, ČERPÁNÍ, PLÁNOVÁNÍ
Dovolená má být obdobím, kdy zaměstnanec regeneruje svoje síly, aby následně vykonával svou práci kvalitněji a lépe. Ale co dělat v případě, kdy si zaměstnanec nemůže vyčerpat svou dovolenou nebo musí dovolenou přerušit, případně na dovolenou nenastoupí? Všechno o plánování, čerpání a proplácení dovolené se dozvíte z našich publikací v balíčku Dovolená - nárok, čerpání, plánování.
- Čerpání dovolené - příspěvek
měsíčník DaÚ 6/2011 (A4, 80 str.)
- Dovolená - příspěvek
měsíčník PVS 6/2011 (A4, 80 str.)
- Zákoník práce - úplné znění zákonů
sborník Zákony III/2011 (A5,464 str.)
BALÍČEK DOVOLENÁ - NÁROK, ČERPÁNÍ, PLÁNOVÁNÍ se slevou 40 % obsahuje: DaÚ 6/2011 + PVS 6/2011 + Zákony III/2011
cena: 290 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH
OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) ExiCon, s. r. o., 2011 |