| |
ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ CESTA
PRACOVNÍ CESTOU se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci kompenzace v podobě cestovních náhrad. Druhý ZP je postaven na zásadě „co není zákonem zakázáno, je dovoleno“. Zákonná úprava však určuje, kdy se nelze od právní úpravy odchýlit. Dalším důležitým principem je tzv. minimální sociální standart, tedy právo, které, které musí obdržet za daných podmínek každý zaměstnanec bez hledu na to, u jakého zaměstnavatele je zaměstnán. Speciálně je tato zásada vyjádřena právě v části sedmé ZP pojednávající v § 151 až 189 ZP o náhradách výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, tedy zjednodušeně řečeno pojednávající o cestovních náhradách.
V souvislosti se sjednáváním podstatných náležitostí pracovní smlouvy
ZP výslovně stanoví, že v pracovní smlouvě lze sjednat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle sjednaného druhu práce vykonávána. To znamená, že místo výkonu práce může být v pracovní smlouvě dohodnuto i alternativně. V případě, že místo výkonu práce je sjednáno šířeji, než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance a zároveň se cesty zaměstnance vyslaného k výkonu práce mimo místo výkonu práce posuzují jako pracovní cesta s tím, že zakládají také zaměstnanci právo na náhradu výdajů spojených s výkonem práce pro zaměstnavatele.
Právní úprava pracovní cesty
je systematicky zařazena v hlavě III části druhé ZP nazvané Změny pracovního poměru. Pracovní cesta je totiž klasickým příkladem změny pracovního poměru, stejně jako je převedení zaměstnance na jinou práci nebo přeložení zaměstnance do jiného místa výkonu. Obecně v případě všech změn pracovního poměru platí zásada, že obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na jeho změně.
U převedení zaměstnance na jinou práci je tato zásada zákonem do určité míry modifikována, když zákon vyjmenovává případy, kdy zaměstnavatel musí, resp. může zaměstnance převést na jinou práci.
Obecně také platí, že zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Podle starého ZP platilo, že zaměstnavatel může vyslat svého zaměstnance na dobu nezbytně nutnou na pracovní cestu, je-li tato podmínka sjednána v pracovní smlouvě. To dnes neplatí, dnes není třeba, aby součástí pracovní smlouvy bylo ujednání, že zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodl, že jej může vysílat bez omezení na pracovní cesty. Dnes platná právní úprava preferuje dohodu zaměstnavatele se zaměstnancem a nepodmiňuje ji ujednáním obsaženým přímo v pracovní smlouvě. Není totiž vhodné a ani praktické, aby pracovní smlouva obsahovala souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty.
Pracovní smlouva je základní trvalý dokument o podmínkách pracovního poměru, který má platnost po celou dobu trvání pracovního poměru, někdy i desítky let a který by měl být měněn jen minimálně. Během let trvání pracovního poměru se však mohou měnit i podmínky u zaměstnance a důvody, pro které souhlasí nebo nesouhlasí s vysíláním na pracovní cesty.
Hlavní zásadou vysílání zaměstnance na pracovní cestu
je, že zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. Při koncipování této zásady se zákonodárce inspiroval konstantní judikaturou, když soudy dlouhá léta zdůrazňovali (judikát Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cdo 44/93 a Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3077/2000), že zaměstnanec může být vyslán na pracovní cestu zaměstnavatelem a že na pracovní cestu ho vysílá vedoucí zaměstnanec, který zaměstnanci zároveň udílí pokyny pro konání práce na pracovní cestě a že zaměstnanec je povinen vykonat pracovní cestu, i když ví, že ho na pracovní cestu vysílá vedoucí zaměstnanec, který k tomu podle vnitřních předpisů zaměstnavatele není oprávněn.
V praxi je velice důležité,
aby vedoucí zaměstnanec dal zaměstnanci jasné a srozumitelné pokyny ohledně pracovní cesty, zejména ohledně nástupu na pracovní cestu, doby jejího trvání a použití dopravního prostředku, příp. i ubytování. Známe řadu případů, kdy podcenění této povinnosti vedoucích zaměstnanců způsobí v praxi vážné problémy. To se týká především otázky použití dopravního prostředku. Nejsou ojedinělé případy, kdy zaměstnanec např. ve snaze zvládnout pracovní cestu v co nejkratší době použije bez vědomí zaměstnavatele na místo prostředku hromadné dopravy (autobusu, vlaku) vlastní motorové vozidlo. I v takovém případě však případný úraz úrazem pracovním se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
V případě, že vysílá zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu do jiné organizační jednotky či k jinému zaměstnavateli, může pověřit jiného vedoucího zaměstnance, aby zaměstnanci dával pracovní pokyny, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval.
To vše musí být ale z důvodu právní jistoty vymezeno v písemném pověření a s tímto pověřením musí být zaměstnanec prokazatelně seznámen. Vedoucí zaměstnanec jiného zaměstnavatele však nemůže vůči zaměstnanci činit jménem vysílajícího zaměstnavatele právní úkony, právní úkony může vůči zaměstnanci činit pouze jeho zaměstnavatel. Nicméně i vysílání zaměstnance na pracovní cestu je ZP omezeno. Platí, že těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem. Souhlasu zaměstnance je též třeba, pokud jde o osamělou zaměstnankyni a osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost). To vše platí jak pro tuzemskou pracovní cestu, tak pro zahraniční pracovní cestu.
CESTOVNÍ PŘÍKAZ je dokumentem, v kterém zaměstnavatel určuje zaměstnanci začátek a konec pracovní cesty i její obsah, příp. další podrobnosti. Podmínkou však je, že vyslání zaměstnance na pracovní cestu je se zaměstnancem dohodnuto. Zaměstnavatel si nemůže souhlas neboli dohodu ze strany zaměstnance vynutit, takové jednání by bylo přinejmenším conra bonus mores, v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak nemůže zaměstnavatel zaměstnanci určit jako pracovní povinnost, aby sám řídil motorové vozidlo, kterým bude cestovat, pokud to již nevyplývá přímo z pracovní smlouvy.
Začátek pracovní cesty může být určen odchodem z bytu, odjezdem auta z určitého stanoviště, odjezdem či odletem hromadného dopravního prostředku. Žádný obecně závazný právní předpis dnes již nestanoví, kdy je možno cestovat první či druhou třídou vlaku nebo druh letu apod., i o těchto záležitostech rozhoduje výhradně zaměstnavatel.
Kdo je oprávněn vyslat zaměstnance na pracovní cestu a další podrobnosti určuje obvykle pracovní řád nebo jiný vnitřní předpis zaměstnavatele. Zákoník práce nestanoví, kdo je oprávněn vysílat na pracovní cestu vedoucí zaměstnance, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele (např. jednatele společností s.r.o.).
V praxi by k tomu měla být zmocněna konkrétní fyzická osoba orgánu, který dotyčného do funkce statutárního orgánu ustavil.
Novinkou druhého ZP
je však výslovná povinnost zaměstnavatele předem písemně určit podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování. Přitom musí zaměstnavatel přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance. Pouze v případě, že to vzhledem k okolnostem práva zaměstnance na cestovní náhrady a jejich výši je nezpochybnitelné, se povoluje, že písemná forma cestovního příkazu se nevyžaduje, pokud na ní netrvá zaměstnanec. V praxi se tak děje pomocí tzv. cestovního příkazu. Výčet obsahových náležitostí cestovního příkazu v ZP není taxativní, jde o výčet příkladný, neboť záleží jen na zaměstnavateli a na zaměstnanci, resp. na jejich vzájemné dohodě o pracovní cestě nebo o vyslání na pracovní cestu, co budou považovat za nezbytné upravit písemnou formou. Pouze v případě, kdy s ohledem na okolnosti pracovní cesty jsou práva zaměstnance nezpochybnitelná a když zaměstnanec na tom netrvá (např. při krátkodobých pracovních cestách po městě konaných městskou hromadnou dopravou) není třeba vyžadovat písemný pracovní příkaz.
Zásadní rozdíl spočívá v tom, že při vysílání zaměstnance na pracovní cestu se vyžaduje pouze dohoda zaměstnavatele a zaměstnance, pro určení podmínek ovlivňujících cestovní náhrady se vyžaduje písemný cestovní příkaz.
To je ale logické. Jak jsme uvedli výše, v řadě případů je nepraktické sjednávat přímo v pracovní smlouvě dohodu zaměstnavatele a zaměstnance o vysílání na pracovní cesty, to se může v praxi odbývat tak říkajíc ad hoc, případ od případu. Nicméně podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování musí být vyjasněny prokazatelným způsobem, aby pak nedocházelo k nedorozuměním ohledně výše cestovních náhrad, nebo nakonec ohledně toho do jaké míry bude zaměstnavatel odškodňovat úraz na pracovní cestě, když zaměstnanec rozporu s příkazem zaměstnavatel např. použil místo prostředku veřejné hromadné dopravy vlastního osobního automobilu. To vše opět platí jak pro tuzemskou pracovní cestu, tak pro zahraniční pracovní cestu.
ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ CESTOU se rozumí cesta konaná mimo území České republiky. Zpravidla vždy v sobě zahrnuje i pracovní cestu vykonávanou na území ČR. Za zahraniční pracovní cestu se při poskytování cestovních náhrad považují všechny pracovní cesty, jejichž předmět a účel spočívá ve výkonu činnosti mimo území ČR.
Zahraniční pracovní cesta má sice svoji tuzemskou a zahraniční část, pro účely vyúčtování se však považuje jako celek za zahraniční pracovní cestu s tím, že za dobu konání pracovní cesty na území ČR se zaměstnanci poskytuje stravné podle podmínek pro tuzemskou pracovní cestu a dále povinně poskytované náhrady u zahraniční pracovní cesty.
Koncepční novela ZP v r. 2012 zrušila pro tuzemskou část zahraniční pracovní cesty pravidlo o možnosti upustit od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější, které je možné u tuzemské pracovní cesty za podmínky, že spadá do dvou kalendářních dnů. Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli, nebo doba odletu a příletu letadla při letecké přepravě.
Vymezení začátku zahraniční pracovní cesty přechodem státní hranice
je důležité pro správné stanovení jednotlivých cestovních náhrad při zahraniční pracovní cestě. V případě letecké dopravy se vychází z presumpce, že zahraniční pracovní cesta začíná a končí již odletem a příletem na tuzemské letiště, protože není možno stanovit okamžik přeletu státní hranice. Oproti staré právní úpravě však i zde došlo v druhém ZP k významným změnám. Např. u náhrady jízdních výdajů. Při poskytování náhrad za použití silničních motorových vozidel příslušela podle staré právní úpravy při zahraniční pracovní cestě náhrada za pohonné hmoty v cizí měně až za kilometry ujeté v zahraničí nad 350 km. To dnes neplatí, ba naopak ZP výslovně stanoví, že náhradu jízdních výdajů poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci ve výši a za stejných podmínek jako při tuzemské pracovní cestě podmínek s tím, že náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně a doložené ceně je povinen uhradit pouze za kilometry ujeté mimo území České republiky. Nemá-li z vážných důvodů zaměstnanec doklad o nákupu pohonné hmoty mimo území České republiky, může mu zaměstnavatel poskytnout náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně i na základě jeho prohlášení o skutečně vynaložené ceně pohonné hmoty a důvodech jejího nedoložení. To je rozdíl proti předchozí právní úpravě.
CESTOVNÍ NÁHRADY PŘI ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ CESTĚ se poskytují při každé pracovní cestě samostatně. Jedinou výjimkou je poskytování zahraničního stravného, kdy se doby strávené mimo území České republiky, které trvají alespoň jednu hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách konaných v jednom kalendářním dni pro tento účel sčítají.
Okruh cestovních náhrad uvedený v ZP (jízdních výdajů, jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, stravovacích výdajů v cizí měně (tzv. „zahraniční stravné“) a nutných vedlejších výdajů) je povinný. Pro zaměstnance zaměstnavatele neuvedeného v 109 odst. 3 ZP (tzv. podnikatelský subjekt) se jedná o minimální právo, které lze dále zvyšovat. Zaměstnancům těchto zaměstnavatelů je tak možno poskytovat cestovní náhrady ve vyšším rozsahu nebo je možné i další náhrady ZP přímo výslovně neuvedené.
Pro zaměstnance zaměstnavatele neuvedeného v 109 odst. 3 ZP není u zahraniční pracovní
cesty upraveno kapesné jako právo založené zákonem, je však možno právo na kapesné u nich sjednat nebo stanovit. Musíme si uvědomit zásadní zásadu zákoníku práce „co není zakázáno, je dovoleno“.
Pro zaměstnance zaměstnavatelů uvedených v 109 odst. 3 ZP jsou rozsah a podmínky
cestovních náhrad stanovené ZP závazné s výjimkami výslovně v zákoně uvedenými.
Podle zákona o daních z příjmů platí, že předmětem daně ze závislé činnosti jsou pouze náhrady cestovních výdajů poskytované do výše stanovené nebo umožněné ZP pro zaměstnance zaměstnavatele uvedeného v 109 odst. 3 ZP.
Jsou-li cestovní náhrady zaměstnancům zaměstnavatele tzv. podnikatelské sféry poskytovány ve vyšším rozsahu, jedná se v tomto navýšení u zaměstnance o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů a zahrnují v se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pro pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.
NÁHRADU JÍZDNÍCH VÝDAJŮ poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci ve výši a za podmínek stanovených pro tuzemskou pracovní cestu s tím, že náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně a doložené ceně je povinen uhradit pouze za kilometry ujeté mimo území České republiky. Nemá-li z vážných důvodů zaměstnanec doklad o nákupu pohonné hmoty mimo území České republiky, může mu zaměstnavatel poskytnout náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně i na základě jeho prohlášení o skutečně vynaložené ceně pohonné hmoty a důvodech jejího nedoložení. Jediná odchylka při poskytování náhrady jízdních výdajů při zahraniční služební cestě je v tom, že náhrada spotřebované pohonné hmoty se poskytuje v cizí měně a doložené ceně při použití motorového vozidla se poskytuje výhradně za kilometry ujeté mimo území republiky. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy se i pro zahraniční část pracovní cesty stanoví v českých korunách. V českých korunách se pak stanoví i náhrada spotřebované pohonné hmoty za kilometry ujeté v České republice. V cizí měně se poskytuje výhradně náhrada za spotřebovanou hmotu za kilometry ujeté mimo Českou republiku.
NÁHRADA JÍZDNÍCH VÝDAJŮ K NÁVŠTĚVĚ ČLENA RODINY se poskytuje zaměstnanci za podmínky, že zahraniční pracovní cesta trvá déle než 1 měsíc a že návštěva člena rodiny zaměstnavatelem byla sjednána nebo určena před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu. V tomto případě poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhradu jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny do jeho bydliště, nebo do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět podle zásad stanovených pro tuzemskou pracovní cestu, nejvýše však v částce odpovídající jízdním výdajům do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště anebo bydliště zaměstnance na území České republiky. Za limitní se přitom považuje částka, která je pro zaměstnance nejvýhodnější.
Za člena rodiny se pro tento účel považuje manžel, partner, vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun. Jiná fyzická osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se zaměstnancem v domácnosti.
Obecně platí, že četnost návštěv právní úprava nestanoví, ani je neomezuje a jejich počet a intervaly mezi nimi jsou předmětem dohody nebo určení zaměstnavatelem. Jak je uvedeno výše, náhrada jízdních výdajů se poskytuje do bydliště člena rodiny nebo do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny. Právní úpravou je však stanovena maximální částka, do níž lze jízdné poskytovat, a to tak, že se jízdní výdaje poskytují nejvýše v částce, která odpovídá jízdním výdajům do místa výkonu práce zaměstnance.
NÁHRADA VÝDAJŮ ZA UBYTOVÁNÍ se poskytuje zaměstnanci za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami zahraniční pracovní cesty za podmínek stanovených pro tuzemské pracovní cesty. Tyto náhrady se tedy poskytují za zcela shodných podmínek jako u tuzemské pracovní cesty, nicméně je třeba zdůraznit, že při zahraničních pracovních cestách musí zaměstnavatel zvlášť pečlivě vymezit podmínky pracovní cesty a tudíž i způsob ubytování zaměstnance.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 7-8/2014)
CESTOVNÍ PŘÍKAZ - PROBLÉMY S VYPLŇOVÁNÍM
Realizace pracovních cest zaměstnanců je nezastupitelnou formou plnění jejich určitých pracovních úkolů. A v souvislosti s tím se v poslední době výrazně množí dotazy týkající se správného vyplňování „Cestovních příkazů“.
OBECNĚ ZNÁME FORMULÁŘE CESTOVNÍCH PŘÍKAZŮ, zejména pro tuzemské pracovní cesty, jsou poměrně dosti vyhovující, protože obsahují všechny nejdůležitější zákonem požadované podmínky, které má povinnost zaměstnavatel vysílající svého zaměstnance na pracovní cestu určit před zahájením pracovní cesty. Tyto podmínky jsou vykázané na první straně předmětného cestovního příkazu a nutno zdůraznit, že tyto podmínky jsou rozhodující a jim musí korespondovat vyúčtování na druhé straně cestovního příkazu. Pro úplnost je třeba připomenout, že veškeré podmínky pracovních cest zaměstnanců, tedy tuzemských i zahraničních, určuje vždy sám zaměstnavatel, a to podle § 153 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnanec není oprávněn svévolně na zaměstnavatelem určených podmínkách cokoliv změnit, a pokud tak učiní, všechny důsledky „padají“ na jeho hlavu a stávají se jeho soukromou záležitostí. Zaměstnavatel nemůže nést odpovědnost za něco, co nerozhodl.
Pro úplnost je určitě vhodné dodat, že žádné tiskopisy cestovních příkazů
nejsou stanoveny obecně závazným platným právním předpisem a nejsou tudíž obecně závazné. Z toho je pak zřejmé, že si každý zaměstnavatel může vyhotovit svoje tiskopisy pro vyúčtování pracovních cest svých zaměstnanců (počítačově, upravit si formulář podle vlastní představy, apod.), ale s tím, že vždy musí tyto tiskopisy obsahovat všechny požadavky platné právní úpravy, tj. požadavky shora citovaného zákoníku práce. Problémy s vyplňováním cestovních příkazů se objevují ve dvou rovinách – buď se projevují nepřesností (nepřesně určenými podmínkami pracovní cesty) nebo naopak zbytečnou nadbytečností. Ve shora zmíněném ustanovení § 153 odst. 1 je přesně stanoveno, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel s tím, že přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnanců. Odstavec 2 téhož ustanovení pak ještě stanoví, že jestliže jsou vzhledem k okolnostem práva zaměstnance na cestovní náhrady a jejich výši nezpochybnitelné, předchozí písemná forma určení podmínek se nevyžaduje, netrvá-li na ní zaměstnanec. Každý zaměstnanec by si však v této souvislosti měl uvědomit, že písemný cestovní příkaz je pro něj jediný faktický důkaz toho, že byl vyslán na pracovní cestu pro případné potřebné důkazní řízení v budoucnosti (pro případ vzniku nečekaných vážných komplikací u zaměstnance v průběhu pracovní cesty).
ZAMĚSTNANCE VYSÍLÁ NA PRACOVNÍ CESTU pověřený vedoucí pracovník a ten má také povinnost určit co nejpřesněji konkrétní podmínky každé pracovní cesty vysílaného zaměstnance a stvrdit tyto skutečnosti svým podpisem a také uvedením data na první straně cestovního příkazu. To tedy prakticky znamená, že určení počátku pracovní cesty bude zahrnovat:
místo (místo zahájení),
datum a
konkrétní hodinu výjezdu a obdobně i konec (místo ukončení) pracovní cesty, tedy také místo, datum a hodinu příjezdu.
Zaměstnavatel má povinnost určit přesně a jasně také účel pracovní cesty (pouhé konstatování „pracovní cesta“ je neakceptovatelné) – např. konkrétní školení nebo sjednání obchodního kontraktu, apod.
Obdobně přesně je zaměstnavatel povinen určit způsob dopravy, neboli konkrétní dopravní prostředek, který má zaměstnanec použít např. rychlík Pendolino I.tř. nebo autobus, nebo vlastní silniční motorové vozidlo za náhradu jízdného autobusem atd.
Pozor na to, že pokud zaměstnanec svévolně změní způsob dopravy, nelze mu poskytnou žádný jízdní výdaj i když pracovní cestu vykoná, protože zaměstnavatel nemůže nést odpovědnost za něco, co nerozhodl.
Zaměstnavatel může rozhodnout i o omezení výše ceny za ubytování, ale v takovém případě musí současně rozhodnout, jak má zaměstnanec postupovat v případě, když v místě přechodného pracoviště vymezené ubytování nesežene. Je nutno u všech zaměstnanců vysílaných na pracovní cesty, vyplňovat do jejich cestovních příkazů také „počátek a konec pracovního výkonu“? Tento údaj je v poslední době diskutován ze všech stran jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli, ovšem často bez potřebného zdůvodnění. Bohužel je třeba konstatovat, že tato otázka není často jasná ani kontrolním pracovníkům. Podstatu problému představuje ustanovení § 210 shora citovaného zákoníku práce. V tomto ustanovení je stanoveno, že doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Formulaci citovaného ustanovení je třeba chápat tak, že je nezbytné rozlišovat zaměstnance vysílané na pracovní cesty do dvou skupin:
první skupinu představují zaměstnanci odměňovaní pravidelnou měsíční mzdou a
druhou skupinu představují zaměstnanci odměňovaní zvláštním způsobem (tj. např. hodinovou mzdou, podílovou mzdou, úkolovou mzdou apod.).
ÚDAJ O POČÁTKU A KONCI PRACOVNÍHO VÝKONU nemá žádný význam pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou, a proto u těchto zaměstnanců není třeba tento údaj vyplňovat. Jedná se totiž o to, že není třeba sledovat, co tito zaměstnanci v průběhu pracovní cesty konají v pracovní době, tedy zda konají druh práce, který mají sjednaný ve své pracovní smlouvě jako druh práce (podle § 34 odst. 1 písm. a) zákoníku práce) nebo konají jinou práci nebo žádnou práci, protože třeba např. cestují, neboť oni vždy dostanou na konci měsíce svoji sjednanou měsíční mzdu.
Složitější je předmětný problém u druhé skupiny zaměstnanců, to znamená těch, kteří jsou odměňováni zvláštním způsobem.
U těchto zaměstnanců je nezbytné předmětný údaj vyplňovat, a to velmi pečlivě, protože pro ně platí, že doba ve stanovené pracovní době, po kterou v průběhu pracovní cesty konají jiný druh práce, než který mají sjednaný ve své pracovní smlouvě nebo nekonají nic, se považují automaticky za překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnancům za tuto dobu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, což jim musí být vypočteno a zaplaceno. Tak jak je stanoveno ve shora citované druhé větě § 210 zákoníku práce.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 7-8/2014)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
Automobil v obchodním majetku manželky podnikatelky
Manželka – podnikatelka má v obchodním majetku zahrnut osobní automobil, který používá pro pracovní cesty a odpisuje ho. Manžel tímto automobilem někdy jezdí u svého zaměstnavatele na pracovní cesty. Jedná se o automobil ve společném jmění manželů.
Má manžel nárok na sazbu základní náhrady? Jak bude postupovat manželka?
Používá-li automobil zahrnutý v obchodním majetku manželky podnikatelky i manžel, je třeba, aby manželka úměrně krátila příslušné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná se např. o odpisy, pojistné, případné výdaje na opravu nebo údržbu automobilu apod. Kritériem může být nejlépe počet kilometrů ujetých manželkou pro pracovní cesty v rámci jejích podnikatelských aktivit k celkovému počtu ujetých kilometrů za příslušné zdaňovací období. Výdaje spojené se svojí pracovní cestou manželka uplatní do výdajů daňových v prokázané výši podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 zákona, tj. dokladem o nákupu pohonných hmot, který doloží knihou jízd. Pokud se jedná o cestovní náhrady za používání silničních motorových vozidel při pracovní cestě zaměstnanců, v daném případě manžela, přísluší mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Tyto částky uplatní zaměstnavatel do daňových výdajů podle § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP s tím, že na straně manžela – zaměstnance, nejsou předmětem daně. Pro přiznání uvedených cestovních náhrad na straně zaměstnance – manžela, není rozhodující, zda předmětný automobil je či není zahrnut v obchodním majetku manželky podnikatelky.
Zařazení automobilu do majetku
Podnikatel začal pracovat v oblasti pokrývačství, a to v 7/2013, neplátce DPH, vede DE, v 8/2013 zakoupil automobil – Ford transit za 228 000 vč. DPH. Vzhledem k jeho malým výdajům bylo vhodné při výpočtu DPFO 2013 použít výdaje paušálem 80 % (příjmů).
Je možné zařadit automobil do obchodního majetku k 1. 1. 2014?
Pokud poplatník vykazuje výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP, tedy procentem z příjmů, je považován za poplatníka, který nemá obchodní majetek. Z tohoto důvodu nemá smysl zařazovat pořízený majetek do evidence. ZDP v § 26 odst. 8 pouze stanoví, že pokud poplatník měl odpisovaný majetek v daňové evidenci před přechodem na výdaje paušální částkou, musí po tuto dobu vést odpisy evidenčně, tedy jako kdyby byl majetek odpisován. Pokud však poplatník pořídil majetek v době, kdy uplatňoval výdaje paušálem, může majetek zařadit do obchodního majetku až při případném přechodu na skutečné výdaje. V tomto případě by se majetek ocenil v souladu s ustanovením § 29 ZDP a majetek by se začal odpisovat jako nově pořízení majetek, od samého počátku. Pokud jde o DPH, nemá na uplatnění nároku na odpočet daně vliv, zda plátce uplatňuje výdaje paušálem či dle skutečnosti. Pokud se osoba povinná k dani stane plátce má podle § 79 ZDPH nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění pořízeného v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, pokud toto plnění je k tomuto dni součástí jejího obchodního majetku. V této souvislosti je třeba poznamenat, že obchodní majetek z hlediska ZDPH není obchodním majetkem podle ZDP. Zatímco podle ZDP jde o majetek, o němž poplatník účtuje nebo ho vede v daňové evidence, z hlediska ZDPH jde o majetek, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností.
Ing. Jiří Nigrin (IV/2014)
Tankování na firemní kartu
Zaměstnanec byl vyslaný na služební cestu vlastním autem.
Je možné, aby zaměstnanec použil při tankování firemní kartu CCS a při vyúčtování SC mu byla vyplacena náhrada za užití AUV?
Problém není v tom, zda zaměstnanec může použít firemní platební kartu či nikoliv, ale v tom, jak bude
celý případ účetně likvidován. Zákoník práce v § 157 odst. 3 stanoví, že pokud zaměstnanec použije na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Pokud by tedy zaměstnanec natankoval na firemní kartu takové množství pohonné hmoty, které na pracovní cestě skutečně spotřeboval, bude všechno v pořádku. V případě, že natankoval větší množství pohonné hmoty, než mu vznikl nárok na náhradu, musel by mu zaměstnavatel „nadlimitní“ nákup pohonné hmoty buď dodanit jako příjem podle § 6 nebo by musel zaměstnanec příslušnou částku vrátit, jako při vyúčtování poskytnuté zálohy.
Ing. Jiří Nigrin (IV/2014)
(Více na toto téma najdete v měsíčníku PaM 7-8/2014)
|
|
| |
Částka číslo 47/2014 ze dne 20.6.2014
112/2014 Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí
113/2014 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně a dvou Dodatků ke kolektivní smlouvě vyššího stupně
114/2014 Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku zemí (CZEM)
Částka číslo 48/2014 ze dne 26.6.2014
115/2014 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o zbraních
Částka číslo 49/2014 ze dne 26.6.2014
116/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 50/2014 ze dne 26.6.2014
117/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 51/2014 ze dne 30.6.2014
118/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů
119/2014 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 109/2008 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen veřejně dostupné telefonní služby, ve znění nařízení vlády č. 354/2012 Sb.
120/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů
121/2014 Nález Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
Částka číslo 46/2014 ze dne 18.6.2014
109/2014 Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
110/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech, ve znění vyhlášky č. 56/2007 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb.
111/2014 Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém množství elektřiny a plynu spotřebovaném v České republice v roce 2013
|
|
| |
VÝMĚNA PRŮKAZŮ POJIŠTĚNCŮ VŠEOBECNÉ ZDRAV. POJIŠŤOVNY
Jste pojištěncem VZP ČR a končí vám v roce 2014 nebo 2015 platnost průkazu pojištěnce? Musíte v této záležitosti kontaktovat zdravotní pojišťovnu? Jaké rozdíly a současně nároky lze případně uplatnit při cestě do zahraničí, pokud vyjíždíte pouze s Evropským průkazem zdravotního pojištění anebo v situaci, kdy jste si sjednali cestovní zdravotní připojištění?
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR je zdravotní pojišťovnou s největším počtem pojištěnců. V letech 2009 a 2010 proběhla v této pojišťovně hromadná výměna průkazů pojištěnce, kdy pojištěnci obdrželi nové průkazy s pětiletou dobou platnosti. Protože platnost těchto průkazů bude postupně končit, bude VZP ČR v letech 2014 a 2015 vydávat většině svých pojištěnců nové průkazy.
ZÁSADY PŘI VÝMĚNĚ PRŮKAZŮ - Tato výměna opět proběhne automaticky, to znamená, že pojištěnci nebudou muset pro daný účel navštívit pobočku pojišťovny a ani nebude nutno vyplňovat nějaký formulář. Nový průkaz by měl přijít dopisem na adresu trvalého bydliště nejpozději dva týdny před ukončením platnosti průkazu současného. Na novém průkazu si bezprostředně po jeho doručení zkontrolujte, zda všechny údaje souhlasí, v případě nesrovnalosti chybu reklamujte.
Kontaktovat pracoviště VZP ČR byste měli jen tehdy, pokud by vám nebyl nový průkaz doručen nebo by na něm byly nesprávné údaje. Jestliže jste průkaz vyměnili během pětiletého období z důvodu zničení, ztráty nebo změny údajů, běží pětiletá platnost od data jeho vydání a hromadná výměna se vás tak netýká. Totéž platí i pro nové pojištěnce VZP ČR, kdy se například jedná o narozené děti, pojištěnce, kteří k VZP ČR přestoupili apod.). V dané souvislosti připomínám, že pokud jste v uplynulém období změnili trvalé bydliště, bylo vaší povinností oznámit tuto změnu vaší zdravotní pojišťovně do 30 dnů. Podle zákona jste totiž povinni oznámit zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje. Za porušení této zákonné povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až 500 Kč.
KARTIČKA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY neboli průkaz pojištěnce slouží jako doklad o pojistném vztahu a příslušnosti ke zdravotní pojišťovně a pojištěnci jsou povinni se tímto dokladem prokazovat při poskytování hrazených služeb.
Občan s trvalým pobytem na území České republiky je ze zákona povinně účasten v českém systému veřejného zdravotního pojištění a na základě této skutečnosti je také držitelem průkazu pojištěnce (Evropského průkazu zdravotního pojištění – EPZP, mezinárodní zkratka EHIC – Euroepan Health Insurance Card).
Tento průkaz mu vystavuje jeho česká zdravotní pojišťovna. Na základě tohoto průkazu má pak český pojištěnec nárok na konkrétně definovaný rozsah hrazených služeb (zdravotní péče).
NÁROK NA HRAZENÉ SLUŽBY - Na základě EPZP mají čeští pojištěnci nárok na komplexní (plný) rozsah hrazených služeb na území České republiky, lékařsky nezbytná zdravotní péče je jim poskytována v zemích Evropské unie, ve státech Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a ve Švýcarsku. V dalším textu budu u všech těchto států používat pojem „členské státy“. Oproti komplexnímu rozsahu hrazených služeb je lékařsky nezbytnou zdravotní péčí taková péče, jejíž poskytnutí je nezbytné z lékařského hlediska. Péče musí být poskytována tak, aby se pacient nemusel vracet do země pojištění dříve, než zamýšlel. Je tedy zřejmé, že komplexní rozsah služeb (péče) je svým obsahem širší, než nezbytná péče. Stručně řečeno: na oba tyto druhy zdravotní péče mají čeští pojištěnci jako občané Evropské unie právo – na komplexní rozsah hrazených služeb v České republice a na nezbytnou zdravotní péči v členských státech. Budete-li tedy čerpat v členských státech lékařsky nezbytnou zdravotní péči (od 1. 7. 2013 i v Chorvatsku, kde do tohoto data platil režim podle dvoustranné mezinárodní smlouvy), předložíte EPZP, popřípadě Potvrzení dočasně nahrazující EPZP přímo u lékaře nebo v nemocnici, a v důsledku úrazu nebo onemocnění se pak domů nebudete muset vracet dříve, než jste měli v úmyslu.
Důležitou povinností českých pojištěnců v členských státech je placení stejné spoluúčasti za poskytnutou zdravotní péči jako místními pojištěnci. Na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009 totiž vstupuje český pojištěnec do režimu zdravotního pojištění platného pro místní pojištěnce navštíveného členského státu. Z této skutečnosti vyplývá i povinnost českých pojištěnců platit spoluúčast za poskytnutou zdravotní péči stejně jako místním pojištěncům.
Spoluúčastí rozumíme finanční částku, kterou musí za poskytnutí zdravotní péče pojištěnec sám zaplatit a která mu nebude českou zdravotní pojišťovnou refundována. Upozorňuji, že spoluúčast (úhrada) pojištěnce za poskytnutou zdravotní péči bývá někdy i dost vysoká.
Váš nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči nekryje například náklady na případnou přepravu zpět do České republiky. Je tedy na českých pojištěncích, aby se u své zdravotní pojišťovny před výjezdem do konkrétního členského státu informovali o možné spoluúčasti, popřípadě o dalších podmínkách, platných při poskytování zdravotní péče v této zemi. Chcete-li se vyhnout nákladům za eventuální spoluúčast a nákladům za případný převoz zpět do České republiky, můžete si sjednat komerční cestovní zdravotní připojištění.
Nároky z nařízení a nároky z případného komerčního cestovního připojištění
Rozdíl mezi komerčním pojištěním a nárokem z nařízení spočívá v rozsahu krytí pojistných událostí a v poskytovaných službách:
a) nevýhody nároku z nařízení ve srovnání s nárokem z komerční pojistky. Nárok z titulu nařízení nekryje:
náklady na spoluúčast,
náklady na převoz do ČR,
náklady na převoz ostatků.
Při potřebě ošetření nelze využít možnosti asistenční služby.
b) výhody nároku z nařízení oproti nároku z komerční pojistky:
vystavení EPZP nebo potvrzení dočasně nahrazujícího EPZP je bezplatné,
nárok není omezen maximální finanční částkou,
nárok není omezen na nemoci, které se vyskytnou u osoby poprvé až při pobytu v jiném státě,
na rozdíl od komerční pojistky jsou lékaři v jednotlivých státech povinni uznávat nárok z nařízení,
většinou lze uplatnit nárok i v případě, kdy k úrazu došlo při vysokohorské turistice nebo při jiné rizikové činnosti,
nárok trvá po celou dobu pojistného vztahu u české zdravotní pojišťovny a lze jej uplatnit i dodatečně.
ZTRÁTU PRŮKAZU ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ je zapotřebí ohlásit zdravotní pojišťovně do osmi dnů. K vystavení nového průkazu se předkládá doklad o totožnosti.
Nový průkaz se pojištěnci vystavuje bezplatně, i když se jedná o duplikát. Než vám bude vystaven nový průkaz, můžete používat papírový náhradní doklad Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění s omezenou dobou platnosti, použitelný i při cestě do zahraničí.
Ing. Jiří Hálek
| |
| |
Termíny pro praxi v červnu 2014
1. 7.
Úterý
|
Daně z příjmů – poplatník |
Podání přiznání k daním z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2013, pokud byl využit „poradce“ nebo účetní závěrka podléhá povinnému auditu
(§ 33 odst. 1 a § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Splatnost daní z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářního roku 2013, pokud byl využit „poradce“ nebo účetní závěrka podléhá povinnému auditu
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
8. 7.
Úterý
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za červen 2014
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
15. 7.
Úterý
|
Daň silniční |
Zaplacení zálohy na daň silniční za II. čtvrtletí 2014
(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
21. 7.
Pondělí (za neděli 20. 7.)
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za červen 2014
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za červen 2014
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na (dobrovolné) nemocenské pojištění OSVČ za červen 2014
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za červen 2014
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za červen 2014
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za červen 2014
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za červen 2014
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za červen 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za červen 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
25. 7.
Pátek |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za červen nebo za II. čtvrtletí 2014 u plátců
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za červen nebo za II. čtvrtletí 2014 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za červen nebo za II. čtvrtletí 2014, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za červen 2014, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za červen 2014, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
31. 7.
Čtvrtek
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v červnu 2014 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (kromě příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Odvod zajištění daně sraženého v červnu 2014 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění - OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2013, pokud OSVČ neměla povinnost podat přiznání k dani z příjmů
(§ 15 odst. 1, § 23a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za III. čtvrtletí 2014
(§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
19.6.
|
20.6.
|
23.6.
|
24.6.
|
25.6.
|
26.6.
|
27.6.
|
30.6.
|
1.7.
|
2.7.
|
3.7.
|
4.7.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,951
|
18,977
|
19,062
|
18,949
|
18,871
|
18,989
|
18,99
|
18,885
|
18,95
|
18,969
|
18,857
|
18,939
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
9,065
|
9,053
|
9,074
|
9,088
|
9,105
|
9,119
|
9,185
|
9,153
|
9,041
|
9,108
|
9,029
|
9,124
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,028
|
14,025
|
14,04
|
14,033
|
14,027
|
14,037
|
14,04
|
14,036
|
14,022
|
14,021
|
14,027
|
14,032
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,234
|
3,244
|
3,245
|
3,235
|
3,232
|
3,242
|
3,242
|
3,24
|
3,232
|
3,237
|
3,237
|
3,256
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,679
|
3,679
|
3,684
|
3,681
|
3,68
|
3,682
|
3,682
|
3,682
|
3,679
|
3,678
|
3,679
|
3,68
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,435
|
27,43
|
27,46
|
27,445
|
27,435
|
27,455
|
27,46
|
27,45
|
27,43
|
27,43
|
27,435
|
27,445
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
46,052
|
46,075
|
46,07
|
45,963
|
45,887
|
46,019
|
46,083
|
46,017
|
45,941
|
46,105
|
46,147
|
46,444
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,599
|
2,605
|
2,606
|
2,6
|
2,599
|
2,603
|
2,601
|
2,593
|
2,586
|
2,594
|
2,594
|
2,606
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,621
|
3,621
|
3,625
|
3,622
|
3,621
|
3,623
|
3,627
|
3,624
|
3,618
|
3,617
|
3,616
|
3,616
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
33,544
|
33,543
|
33,57
|
33,525
|
33,475
|
33,54
|
33,544
|
33,403
|
33,366
|
33,676
|
33,655
|
33,82
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,688
|
1,686
|
1,684
|
1,682
|
1,666
|
1,668
|
1,681
|
1,696
|
1,69
|
1,688
|
1,687
|
1,701
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
19,765
|
19,781
|
19,831
|
19,775
|
19,771
|
19,824
|
19,886
|
19,828
|
19,735
|
19,774
|
19,728
|
19,822
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,891
|
1,885
|
1,906
|
1,91
|
1,899
|
1,894
|
1,902
|
1,899
|
1,88
|
1,877
|
1,865
|
1,879
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,977
|
1,978
|
1,982
|
1,979
|
1,975
|
1,986
|
1,989
|
1,987
|
1,981
|
1,992
|
1,992
|
2
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,602
|
18,669
|
18,816
|
18,783
|
18,763
|
18,836
|
18,864
|
18,818
|
18,808
|
18,883
|
18,88
|
18,992
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,946
|
7,944
|
7,953
|
7,949
|
7,946
|
7,952
|
7,953
|
7,95
|
7,944
|
7,944
|
7,946
|
7,949
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,986
|
8,972
|
8,994
|
8,977
|
8,929
|
8,916
|
8,899
|
8,876
|
8,837
|
8,818
|
8,811
|
8,848
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,269
|
6,263
|
6,277
|
6,273
|
6,249
|
6,272
|
6,276
|
6,26
|
6,248
|
6,275
|
6,293
|
6,34
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,552
|
1,552
|
1,556
|
1,548
|
1,544
|
1,55
|
1,55
|
1,55
|
1,543
|
1,552
|
1,547
|
1,557
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
31,102
|
31,144
|
31,153
|
31,115
|
31,077
|
31,154
|
31,126
|
31,073
|
31,028
|
31,112
|
31,091
|
31,237
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,3
|
3,289
|
3,299
|
3,305
|
3,282
|
3,286
|
3,281
|
3,266
|
3,251
|
3,256
|
3,235
|
3,262
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
17,564
|
17,56
|
17,632
|
17,554
|
17,529
|
17,678
|
17,669
|
17,572
|
17,556
|
17,602
|
17,628
|
17,653
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,639
|
6,593
|
6,617
|
6,607
|
6,61
|
6,627
|
6,613
|
6,604
|
6,596
|
6,617
|
6,616
|
6,63
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,244
|
6,241
|
6,245
|
6,257
|
6,246
|
6,258
|
6,258
|
6,263
|
6,251
|
6,253
|
6,252
|
6,252
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
58,761
|
58,726
|
59,047
|
59,598
|
59,654
|
59,842
|
59,834
|
59,175
|
58,478
|
58,704
|
58,744
|
58,72
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
16,136
|
16,145
|
16,18
|
16,136
|
16,11
|
16,137
|
16,137
|
16,105
|
16,084
|
16,129
|
16,128
|
16,213
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
3,019
|
2,998
|
3,008
|
2,999
|
2,99
|
2,989
|
2,986
|
2,992
|
2,995
|
2,995
|
2,941
|
2,947
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
22,543
|
22,542
|
22,569
|
22,551
|
22,537
|
22,569
|
22,58
|
22,585
|
22,596
|
22,593
|
22,585
|
22,568
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
62,055
|
62,212
|
62,222
|
62,166
|
62,048
|
62,119
|
62,093
|
61,942
|
61,822
|
62,1
|
62,05
|
62,38
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,459
|
9,42
|
9,456
|
9,444
|
9,414
|
9,469
|
9,488
|
9,48
|
9,433
|
9,444
|
9,427
|
9,485
|
| USA |
dolar
|
USD
|
20,143
|
20,188
|
20,197
|
20,157
|
20,147
|
20,179
|
20,162
|
20,1
|
20,039
|
20,102
|
20,104
|
20,199
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
34,3
|
34,397
|
34,351
|
34,25
|
34,2
|
34,361
|
34,335
|
34,255
|
34,366
|
34,462
|
34,443
|
34,631
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,851
|
5,857
|
5,849
|
5,861
|
5,857
|
5,883
|
5,879
|
5,846
|
5,846
|
5,867
|
5,876
|
5,909
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 11/2014 (IV/2014)
- Zákon o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová
- Vrácení daně z přidané hodnoty – Ing. Václav Benda
- Regulace reklamy – co není dovoleno – JUDr. Irena Fleischmanová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2014 (V/2014)
- Daňové řešení výpůjčky u zaměstnance – Ing. Martin Děrgel
- Uplatnění hospodářského roku u účtující FO – Ing. Ivan Macháček
- Výdaje na pracovní cesty poplatníků daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- DPH u společníků společnosti ve vazbě na NOZ – Ing. Václav Benda
- DPH u elektronicky poskytovaných služeb – Ing. Václav Benda
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7/2014 (IV/2014)
- Povinnosti plátců DPH – Ing. Václav Benda
- Účetnictví pro podnikatele – účetní zásady – Ing. Zdenka Cardová
- Dohadné položky – daňový dopad – Ing. Zdeněk Burda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2014 (V/2014)
- Veřejné zdravotní pojištění – novela zákona – Ing. Antonín Daněk
- Nárok na dovolenou – JUDr. Jana Drexlerová
- Zaměstnanecké karty – JUDr. Lada Jouzová
- Nelegální zaměstnávání a jeho prevence – JUDr. Eva Dandová
- Insolvence nově – JUDr. Ladislav Jouza
- Srážky ze mzdy – JUDr. Jana Drexlerová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 6-7/2014 (V/2014)
- Kontrolní řád – JUDr. Jana Drexlerová
- NOZ a zákoník práce – základní zásady – JUDr. Eva Dandová
- Cestovní služby – uplatnění DPH – Ing. Zdeněk Kuneš
- Práce dětí podle ZP – JUDr. Eva Dandová
- Odstoupení od smlouvy dle NOZ – JUDr. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 6/2014 (V/2014)
- Pohledávky a opravné položky – Karel Starý
- Zápůjčka zaměstnance – daňové souvislosti – Ing. Ivan Macháček
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Automobil
- Pracovní právo
- Účetnictví
- Zákoník práce
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 12-13/2014 (VI/2014)
- Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí s komentářem – Ing. Anna Teklá
- Smlouvy dle NOZ – Ing. Vladimír Hruška
- Podíl na likvidačním zůstatku – Ing. Dalimila Mirčevská
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Daň z nemovitých věcí - Ing. Martin Děrgel
- Uplatnění minimální mzdy v ZDP - Ing. Ivan Macháček
- Leasing nebo poskytnutí úvěru a DPH - Ing. Václav Benda
- Vklad automobilu do základního kapitálu obchodní korporace - Ing. Zdenka Cardová
- Porušování autorských práv - JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Příjmy ze samostatné činnosti a jejich zdanění v r. 2014 - Ing. Ivan Macháček
- Cestovní náhrady - JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2014 (VI/2014)
- Příjmy poplatníka ze závislé činnosti a z prodeje nemovitostí - Ing. Eva Sedláková
- NOZ a kolektivní vyjednávání - JUDr. Eva Dandová
- Nové pojmy v NOZ - JUDr. Zdeněk Budovec
- Nárok na dovolenou - JUDr. Jana Drexlerová
- Postavení registrovaného partnera - Ing. Ivan Macháček
- Cestovní příkaz - JUDr. Marie Salačová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 8/2014 (VI/2014)
- Přivýdělek při mateřské a rodičovské dovolené - JUDr. Ladislav Jouza
- Zabezpečení voleb - JUDr. Jana Drexlerová
- Úraz při teambuldingu je pracovním úrazem
1000 řešení – měsíčník č. 7/2014 (VI/2014)
- Zákon o dani z nemovitých věcí - Ing. Karel Janda
- Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů - Ing. Eva Sedláková
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Vážení čtenáři,
pokud jste si nestihli předplatit ediční ročník 2014 jednotlivých měsíčníků, můžete tak učinit
telefonicky: 558 731 125, 731 126, 731 127, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz.
Těšíme se na Váš zájem o naše publikace i v roce 2014, první číslo nového ročníku vyjde již v prosinci 2013.
|
|
| |
Zákon o dani z nemovitých věcí
Zákon o dani z nemovitých věcí byl počátkem roku změněn. U některých poplatníků došlo ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. Poplatníkem se nově stává také pachtýř, stavebník u pozemků zatížených právem stavby nebo svěřenský fond.
Více se již dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům, obecním úřadům, stavařům.
- Poradce 12-13/2014 - Zákon o dani z nemovitých věcí
-
/A5, str. 304/
- 1000 řešení 7/2014 - Daň z nemovitých věcí
- příklady z praxe
/A5, str. 88/
- DaÚ 8/2014 - Daň z nemovitých věcí
- příspěvek
/A4, str. 80/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 534 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 374 Kč.
Ušetříte 160 Kč.
Smlouvy dle NOZ
V souvislosti s přijetím NOZ došlo počátkem roku ke změnám v problematice týkající se smluvních typů. Ty byly do konce roku 2013 definovány v předchozím občanském zákoníku a v obchodním zákoníku. V balíčku najdete vypracovaný přehled základních informací týkající se jednotlivých smluvních typů s vazbou na základní vymezení a s odkázáním na příslušné ustanovení NOZ. Také zde najdete vzory některých často využívaných smluv.
Balíček je určen právníkům, podnikatelům, auditorům, ekonomům, živnostníkům, stavebníkům.
- Poradce 12-13/2014 - Smlouvy dle NOZ + vzory smluv - příspěvek + vzory smluv
/A5, str. 304/
- DaÚ 5/2014 - Darovací smlouva - nemovité věci
- vzor smlouvy
/A4, str. 80/
- PVS 4/2014 - Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory, timesharing - příspěvek
/A4, str. 80/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 550 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 385 Kč.
Ušetříte 165 Kč.
Pohledávky a opravné položky
V praxi řeší pohledávky většina malých a středních firem. Jak se účetně vypořádat s pohledávkami znějícími na cizí měnu? Jaké jsou důvody, způsoby a daňové výhody tvorby opravných položek k pohledávkám? Jaké jsou změny při tvorbě opravných položek k pohledávkám vzniklým v roce 2014 oproti tvorbě opravných položek k pohledávkám vzniklým do konce roku 2013?
Odpovědi nejen na tyto dotazy najdou účetní, podnikatelé, živnostníci, ekonomové, daňoví poradci v našich publikacích.
- DÚVaP 9/2013 - Pohledávky a opravné položky - příspěvek
/A5, str. 184/
- Poradce 7/2014 - Odpis pohledávek vzniklých před 1. 1. 2014 - příspěvek
/A5, str. 288/
- DaÚ 4/2014 - Opravné položky k pohledávkám podle zákona o rezervách
- příspěvek
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 485 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 242 Kč.
Ušetříte 243 Kč.
Pracovní cesta
Na pracovní cestu jsou zaměstnanci vysíláni zaměstnavateli velmi často, a proto vzniká v praxi mnoho různých problémů. V balíčku pracovní cesta najdete kromě jiného informace o náhradě výdajů za pracovní cestu, zahraniční pracovní cestě, náhradě výdajů za ubytování, o přeložení a dočasném přidělení, nutných vedlejších výdajích, délce pracovní cesty, neposkytnutí stravného ...
Tyto informace jsou potřebné nejen pro zaměstnavatele, zaměstnance, účetní, podnikatele, živnostníky, ale i .....
- DÚVaP 8/2014 - Cestovní náhrady - příspěvek
/A5, str. 176/
- PaM 6/2014 - Náhrada jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu - příspěvek
/A4, str. 80/
- PaM 7-8/2014 - Osobní automobil a jeho výpůjčka
- příspěvek
/A4, str. 112/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 650 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 325 Kč.
Ušetříte 325 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem:
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |