Em@ilové noviny
č.15/2024
30.9.2024
30.9.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ
Konec kalendářního roku je spojen se zvýšenou pracovní agendou mzdové účetní. Jedná se nejen o pracovní povinnosti spojené s pracovněprávní tematikou, ale i se sociálními otázkami – zejména v důchodové a mzdové oblasti. Tento rok nastaly v těchto zákonech různé změny. O jaké změny se jedná? Co nelze koncem roku opomenout?
Potřebné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 11-12/2024 – Konec roku ve mzdové účtárně – příspěvek
/A4, str. 112/
2. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
3. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění - příspěvek
/A5, str. 208/
4. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace
/A5, str. 384/
|
Cena balíčku je 1 366 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 683 Kč. Ušetříte 683 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. KONEC ROKU V ÚČETNICTVÍ
S přípravou účetní závěrky je spojena řada jednorázových, každoročně se opakujících účetních operací. Může se zdát, že se jedná o operace rutinní, notoricky známé, které se každoročně opakují. Není to však pravda. Co všechno je nutno připravit na ukončení účetního roku a jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
1. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady
/A5, str. 128/
2. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace
/A5, str. 112/
3. DaÚ 6-7/2024 – Opravné položky - účtování - příspěvek
/A4, str. 112/
4. Aktualizace I/2 – Zákon o daních z příjmů, zákon o archivnictví a spisové službě – úplná znění zákonů
/A5, str. 208/
|
Cena balíčku je 1065 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 639 Kč. Ušetříte 426 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE
Novela zákoníku práce přinesla zásadní změny do mzdově - právní oblasti s účinností od 1. srpna 2024. S účinností od 1. ledna 2025 přinesla novela do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila. Novela upravila i problematiku dovolených.
Jaké další změny novela přinesla?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 10/2024 – Novela zákoníku práce, Minimální a zaručená mzda - změny – příspěvky
/A4, str. 80/
2. PaM 4-5/2024 – Personální chyby po novele ZP - příspěvek
/A4, str. 112/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
4. Poradce 12/2024 – Zákon o nemocenském pojištění s komentářem - komentář
/A5, str. 248/
|
Cena balíčku je 1062 Kč Cena balíčku s 40 % slevou je 637 Kč. Ušetříte 425 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM
Od roku 2024 nastaly změny v oblasti mezd, pracovního práva, pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Jak se projevily v praxi uvedené změny zákonů a jak je správně řešit?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. DÚVaP 7-8/2024 – Problémy mzdové účetní – příspěvek
/A5, cca str. 192/
2. PaM 8/2024 – Uplatnění minimální a průměrné mzdy v údajích zaměstnance v roce 2024 - příspěvek
/A4, str. 80/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, Zákon o kolektivním vyjednávání … - úplná znění zákonů
/A5, str. 784/
4. Aktualizace III/2 – Zákon o sociálních službách, Zákon o nemocenském pojištění – úplná znění zákonů
/A5, str. 152/
5. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace
/A5, str. 544/
|
Cena balíčku je 1506 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 753 Kč. Ušetříte 753 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
ODPOČTY, SLEVY NA DANI, OSVOBOZENÍ PŘÍJMŮ OD DANĚ U FO
Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je velmi důležité znát všechny své možnosti vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti a to tak, aby tyto možnosti nepropadly v příslušném zdaňovacím období. Proto se v našem příspěvku detailně zabýváme nejdříve nezdanitelnými částmi základu daně (možnými odpočty od základu daně) dle § 15 až § 15c ZDP, tedy odpočty darů, odpočty úroků z úvěrů a daňovou podporou produktu spoření na stáří. Dalším okruhem naší pozornosti jsou slevy na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob dle § 35 a § 35ba a § 35bb ZDP včetně uplatnění daňového zvýhodnění na dítě dle § 35c a § 35d ZDP. V této souvislosti si ukážeme rovněž možné odpočty a slevy uplatněné v případě úmrtí fyzické osoby. V závěrečném okruhu detailně rozebíráme možné případy osvobození příjmů u fyzické osoby ve smyslu znění § 4, § 4a (§ 4b) a § 10 ZDP. V jednotlivých kapitolách a četných příkladech vycházíme z nejnovějšího znění zákona o daních z příjmů pro rok 2024 ve smyslu změn obsažených především v zákonu č. 349/2023 Sb., č. 462/2023 Sb. a č. 163/2024 Sb.
1. Uplatnění odpočtů od základu daně z příjmů fyzických osob
Jednou z možností, jak snížit daňovou povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob, je v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 ZDP a všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP. Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možno uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP, anebo je možno uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.
1.1 Přehled nezdanitelných částí základů daně (odpočtů od základu daně), které nelze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích
1. odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 a odst. 2 ZDP – v tomto ustanovení je stanoven pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob přehled osob, kterým lze poskytnout bezúplatné plnění s možností jeho odpočtu u poskytovatele plnění, a dále nezbytný účel poskytnutého bezúplatného plnění (daru), aby mohlo být bezúplatné plnění u poskytovatele plnění odečteno od základu daně z příjmů. Za bezúplatná plnění, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují nejen peněžní, ale i nepeněžní bezúplatná plnění včetně poskytnutých služeb. Nepeněžní bezúplatná plnění se ocení cenami zjištěnými podle zákona o oceňování majetku, pokud není známa jejich cena. Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit o tuto výši daňové výdaje;
2. odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů dle § 15 odst. 3 a odst. 4 ZDP použitých na financování bytových potřeb dle § 4b odst. 1 ZDP. Od základu daně z příjmů fyzických osob lze odečíst částku rovnající se úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období
· z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek
· z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem;
3. odpočet příspěvků zaplacených poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče dle § 15 odst. 5 a odst. 6 ZDP. Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 15a odst. 1 ZDP:
· penzijní připojištění se státním příspěvkem,
· doplňkové penzijní spoření,
· penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
· soukromé životní pojištění,
· dlouhodobý investiční produkt.
Novelou zákona o daních z příjmů obsaženou v zákonu č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke zrušení dvou nezdanitelných částí základu daně obsažených v § 15 odst. 7 a odst. 8 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023. Jedná se o:
a) zrušení odpočtu zaplacených členských příspěvků
Podle § 15 odst. 7 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 bylo možno ještě v rámci ročního zúčtování nebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů fyzických osob odpočet zaplacených členských příspěvků člena odborové organizace. Pro uplatnění této nezdanitelné částky u fyzické osoby platily následující podmínky:
· jedná se o zaplacené členské příspěvky ve zdaňovacím období
· jedná se o příspěvky člena odborové organizace této organizaci, přičemž ustanovení zákona nevyžadovalo, aby zaměstnanec byl členem odborové organizace, která působí u jeho zaměstnavatele
· odborová organizace podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem (§ 286 ad. zákoníku práce)
· možno odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně
· maximálně lze odečíst částku 3 000 Kč za zdaňovací období.
b) zrušení odpočtu úhrady za zkoušky
Podle § 15 odst. 8 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 bylo možno ještě za rok 2023 odečíst jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů fyzických osob úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako daňový výdaj poplatníkem s příjmy dle § 7 ZDP. Pro uplatnění této nezdanitelné částky u fyzické osoby platily následující podmínky:
· nejvýše lze odečíst ve zdaňovacím období 10 000 Kč
· u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč
· u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 15 000 Kč.
1.2 Přehled odpočtů od základu daně, které lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích
1. odpočet daňové ztráty vzniklé u příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a z nájmu (§ 9 ZDP) dle § 34 odst. 1 až odst. 3 ZDP;
2. odpočet na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a odst. 5 ZDP s detailním řešením dle § 34a až § 34e ZDP;
3. odpočet na podporu odborného vzdělávání dle § 34 odst. 4 a odst. 5 ZDP s detailním řešením dle § 34f až § 34h ZDP.
1.3 Současné uplatnění více druhů odpočtů od základu daně
V zákoně o daních z příjmů není určeno v § 34 ZDP pořadí položek odčitatelných od základu daně obsažených v tomto ustanovení. Z bodu 9 pokynu MF-17 (pokyn byl zveřejněn včetně sdělení k vydání pokynu ve Finančním zpravodaji č. 8/2020) vyplývá, že je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní jako první odpočet daňové ztráty nebo odpočet na podporu výzkumu a vývoje anebo odpočet na podporu odborného vzdělávání. Poplatník však musí respektovat pro uplatnění těchto položek odčitatelných od základu daně lhůty uvedené v § 34 ZDP, tj.:
· daňovou ztrátu lze odečíst nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví (pokud poplatník neuplatní odpočet plné výše daňové ztráty ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období za které se daňová ztráta stanoví, anebo se nevzdá práva na uplatnění daňové ztráty);
· odpočet na podporu výzkumu a vývoje lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl;
· odpočet na podporu odborného vzdělávání lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
2. Odpočet bezúplatného plnění (daru)
2.1 Darovací smlouva
Občanský zákoník se problematikou darování zabývá v ustanoveních § 2055 až § 2078. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Z ustanovení § 2057 ObčZ plyne, že při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje darovací smlouva písemnou formu. Písemnou formu vyžaduje smlouva také tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar. Dárce může darovat třeba i všechen svůj současný majetek. Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Darování osobě, která provozuje zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, anebo osobě, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána, je neplatné, stalo-li se v době, kdy dárce byl v péči takového zařízení nebo jinak přijímal jeho služby; toto neplatí, je-li obdarovaný osobou dárci blízkou.
2.2 Dary, sponzoring, reklamní a propagační předměty
U dárce jsou podle znění § 25 odst. 1 písm, t) ZDP výdaje na bezúplatné plnění (dar) jeho nedaňovým výdajem (nákladem). Pokud byly již výdaje na pořízení následného daru nebo výdaje na následné bezúplatné poskytnutí služby u poplatníka uplatněny jako daňové výdaje (poplatník vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP), je nutno o tuto hodnotu již jednou uplatněných daňových výdajů na pořízení těchto darů nebo služeb snížit daňové výdaje poplatníka ve zdaňovacím období, kdy dochází k poskytnutí tohoto bezúplatného plnění. Dle znění § 25 odst. 1 písm. o) ZDP není daňovým výdajem poplatníka zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný a nehmotný majetek odpisovaný podle zákona o účetnictví.
Od poskytnutí daru je nutno odlišit sponzoring. Sponzorováním se podle § 1 odst. 4 zákona o regulaci reklamy rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne.
Zásadní rozdíl mezi bezúplatným plněním (darem) a sponzoringem spočívá v tom, že zatímco u bezúplatného plnění dárce neočekává žádná protiplnění od obdarovaného, pak u sponzoringu je očekávána určitá protislužba ve formě zajištění reklamy pro sponzora. Výdaje na sponzoring jsou obdobně jako výdaje na reklamu daňově uznatelným výdajem (nákladem) poskytovatele.
Za bezúplatné plnění (dar) se podle znění § 25 odst. 1 písm. t) ZDP nepovažuje poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez DPH nepřesahuje částku 500 Kč, a který není předmětem spotřební daně. Na příjemce reklamního a propagačního předmětu (fyzická osoba) se vztahuje znění § 4a písm. g) ZDP. Zde se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen bezúplatný příjem plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč.
2.3 Odpočet hodnoty bezúplatného plnění (daru) u dárce, kterým je fyzická osoba
Poplatník daně z příjmů fyzických osob při uplatnění nezdanitelné části základu daně – odpočtu bezúplatného plnění (daru) postupuje dle § 15 odst. 1 resp. odst. 2 ZDP. Za bezúplatná plnění, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují nejen peněžní, ale i nepeněžní bezúplatná plnění včetně poskytnutých služeb.
Nepeněžní bezúplatná plnění se ocení cenami zjištěnými podle zákona o oceňování majetku, pokud není známa jejich cena. Od základu daně z příjmů si poplatník může odečíst hodnotu bezúplatného plnění:
1) poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001, a to na zákonem vymezené účely (na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní) a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost;
2) poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, dále které provozují školy a školská zařízení a rovněž které provozují zařízení pro péči o toulavá nebo opuštění zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to na financování těchto zařízení;
3) poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách, a to na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami, nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu EU, nebo státu tvořícího EHP, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů.
Z hlediska výše bezúplatného plnění, které lze odečíst od základu daně z příjmů fyzických osob, platí, že úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období:
· přesáhne 2 % ze základu daně
· anebo činí alespoň 1 000 Kč
· v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.
Podmínku minimální hodnoty bezúplatných plnění alespoň 1 000 Kč pro uplatnění odpočtu ze základu daně z příjmů fyzických osob splňuje i poskytnutí několika bezúplatných plnění (darů), z nichž každý jednotlivě podmínku nesplňuje (např. 3 dary ve výši jednotlivého daru 200 Kč, 600 Kč a 300 Kč).
Pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021 bylo možné v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně (souvislost s covidovou epidemií). Na základě § 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb. o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny lze za zdaňovací období roku 2022 a 2023 podle § 15 odst. 1 ZDP od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně.
Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby (s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem), oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk (s výjimkou úhrady prokázaných cestovních náhrad spojených s odběrem), se oceňuje částkou 20 000 Kč.
V případě poskytnutí bezúplatného plnění formou darování hmotného majetku, zařazeného do obchodního majetku poplatníka, je hodnotou daru nejvýše daňová zůstatková cena předmětného hmotného majetku. Pokud byla hodnota bezúplatného plnění ve formě služby zahrnuta do daňových výdajů (nákladů), je nutno upravit daňové výdaje (náklady). Pokud podnikatel, který vede daňovou evidenci, poskytne bezúplatné plnění (nepeněžní dar) na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP ve formě zásob dříve zakoupených z prostředků podnikatele a hodlá z titulu jejich darování uplatnit odpočet od základu daně, musí při darování těchto zásob o hodnotu darovaných zásob zvýšit základ daně ve zdaňovacím období, kdy zásoby daroval. Jedná se totiž o zásoby, které při jejich pořízení zahrnul do svých daňových výdajů.
Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Darovat lze i mezi manžely. Musí však jít o případ, kdy dar pochází z odděleného majetku, tedy pouze z majetku jednoho z manželů. Pokud je však dar jednoho manžela druhému poskytnut z prostředků patřících do společného jmění manželů, nejedná se o dar, ale jde o hospodaření a nakládání se společným majetkem. V tomto případě nelze uplatnit u manžela – dárce žádný odpočet od základu daně.
V pokynu D-59 se k § 15 odst. 1 uvádí:
· Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění (např. darů) odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.
· Za bezúplatná plnění (např. dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami v souladu s oceňovacím zákonem (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 zákona). Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.
· Jedním odběrem krve dárce se rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.
Na základě § 1 odst. 3 zákona č. 128/2022 Sb. se ustanovení § 15 odst. 1 ZDP použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022 a 2023
a) za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo
b) Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.
Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se podle znění § 15 odst. 2 ZDP posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky v.o.s. nebo komplementáři k.s. a rozdělují se stejně jako základ daně dle § 7 odst. 4 a 5 ZDP.
Poskytnuté bezúplatné plnění (dary) prokáže dle bodu 5 pokynu D-59 k § 15 odst. 1 ZDP poskytovatel – dárce dokladem, ze kterého musí být patrno:
- kdo je poskytovatel (dárce),
- kdo je příjemcem bezúplatného plnění (daru),
- hodnota bezúplatného plnění (daru),
- předmět bezúplatného plnění (daru),
- účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto,
- datum poskytnutí.
Nejvhodnějším dokladem je darovací smlouva uzavřená dle § 2055 až § 2078 NOZ.
Při uplatnění hodnoty bezúplatného plnění jako odčitatelné položky od základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob vychází poplatník ze základu daně, kterým se rozumí součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů, tj. součet všech dílčích základů daně dle § 6 až § 10 ZDP (řádek 42 daňového přiznání). Pokud poplatník uplatní v daňovém přiznání odpočet daňové ztráty vzniklé a stanovené za předcházející zdaňovací období, pak tato skutečnost nikterak neovlivní postup ve stanovení limitní výše odpočtu hodnoty bezúplatného plnění (darů) odvozenou ze základu daně před uplatněním odpočtu daňové ztráty za předcházející zdaňovací období. Vychází se vždy ze základu daně nesníženého o ostatní nezdanitelné nebo odčitatelné položky.
O hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění může snížit základ daně z příjmů ze závislé činnosti také zaměstnanec, který má pouze příjmy ze závislé činnosti. Pokud zaměstnanec prokáže poskytnutí bezúplatného plnění (daru) při respektování zákonem stanovených podmínek, zohlední dar zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů za uplynulé zdaňovací období. Tyto podmínky jsou vymezené v § 38l odst. 1 písm. a) ZDP – nárok na nezdanitelnou část základu daně poplatník prokazuje plátci daně potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatelem veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění.
Podle znění § 38g odst. 2 ZDP je povinen vždy podat daňové přiznání k dani z příjmů poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Více se již dočtete v měsíčníku DÚVaP 9-10/2025.
PŘÍJEM ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI – ZMĚNY V ZDAŇOVÁNÍ
Zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění p.p., a další související zákony, v části druhé, čl. III přinesl změnu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p., a to s účinností od 1. července 2024 s tím, že tato první letošní novela zákona o daních z příjmů přinesla mimo jiné i ustanovení týkající se ocenění zařízení péče o děti zaměstnanců a změny v oblasti zdaňování příjmů ze závislé činnosti srážkou.
Ocenění zařízení péče o děti předškolního věku
Podle § 6 odst. 3 písmeno c) ZDP se příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena stanovená podle odstavce 17 v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona.
Podle § 6odst. 17 nepeněžní příjem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona rodinným příslušníkem tohoto zaměstnance se ocení v místě a čase obvyklou cenou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, nebo nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání, a to za každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání tohoto zařízení rodinným příslušníkem v daném měsíci. Způsob ocenění podle věty první zvolí zaměstnavatel.
Přechodné ustanovení č. 5 stanoví, že ustanovení § 6 odst. 3 a 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období roku 2024.
Zákon nově stanoví způsob ocenění výše nepeněžního příjmu zaměstnance v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. S ohledem na doplnění odstavce 17, který stanoví ocenění nepeněžního příjmu zaměstnance ve formě použití zařízení péče o dítě předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona jeho rodinným příslušníkem, se v § 6 odst. 3 zákona stanoví, že příjem zaměstnance se v případě tohoto nepeněžního plnění vypočítá jako částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za toto plnění nižší než částka určená podle odstavce 17. Nepoužije se tedy § 6 odst. 3 písm. a), podle kterého se v případě nepeněžitých plnění poskytovaných zaměstnavatelem úhrada zaměstnance porovnává s cenou daného plnění určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo s cenou, kterou zaměstnavatel účtuje jiným osobám.
V případě umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, zřizovaného jak zaměstnavatelem, tak zajišťovaného jinými subjekty, se nepeněžní příjem od zaměstnavatele oceňuje tak, jako by se jednalo o mateřskou školu zřízenou podle zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, ve znění p.p. (viz jeho § 7 a 8), státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Zákonná úprava ocenění se vztahuje nejen na mateřské školy podle školského zákona, ale též na zařízení péče o děti předškolního věku (např. dětské skupiny, lesní školky atd.). Zákon stanoví dvě možnosti ocenění takového příjmu, a to buď cenou v místě a čase obvyklou za použití mateřské školy zřizované uvedenými veřejnoprávními zřizovateli, nebo ve výši nejvyšší měsíční úplaty za používání takového zařízení podle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 6 odst. 2 této vyhlášky nesmí měsíční výše úplaty přesáhnout 8 % základní sazby minimální mzdy za měsíc, která je platná v době stanovení měsíční výše úplaty. Úplata se podle § 6 odst. 3 vyhlášky o předškolním vzdělávání stanoví pro příslušný školní rok pro všechny děti v tomtéž druhu provozu mateřské školy ve stejné měsíční výši.
Základní sazba minimální mzdy činí od 1. ledna 2024 18 900 Kč za měsíc, hodnotou 8 % základní sazby minimální mzdy za měsíc v současné době je částka 1 512 Kč. Volbu mezi dvěma uvedenými způsoby ocenění provádí podle zákona zaměstnavatel. Z toho vyplývá, že záleží na něm, zda bude zjišťovat cenu za použití mateřské školy zřizované uvedenými veřejnoprávními zřizovateli v místě a čase obvyklou a plnění bude zaměstnanci oceňovat touto cenou, nebo zda toto zjištění neprovede a použije nejvyšší možnou úplatu podle vyhlášky o předškolním vzdělávání.
Uvedené ocenění se stanoví vždy za každé dítě zaměstnance zvlášť, bude-li zaměstnanec předškolní zařízení využívat pro více svých dětí, bude částku podle § 6 odst. 17 zaměstnavatel zjišťovat pro každé z nich. Výše ocenění se stanoví za každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání zařízení dítětem. Bude-li dítě např. polovinu měsíce nemocné a do zařízení nebude docházet, bude použití daného zařízení oceněno pouze polovinou částky určené jako ocenění měsíčního používání takového zařízení. Stejně tak se bude započítávat pouze poměrná část ocenění měsíčního používání například tehdy, kdy bude dítě do zařízení docházet pravidelně pouze některé dny v týdnu. V případě použití více než jednoho zařízení předškolní péče u jednoho zaměstnavatele v rámci jednoho kalendářního měsíce jedním dítětem platí, že použití každého jednotlivého zařízení se ocení samostatně (pokud např. zaměstnavatel poskytuje jak obecnou dětskou skupinu, tak zařízení s určitým specifickým zaměřením, do kterého dítě dochází jednou týdně). Výslednou částku ocenění používání zařízení předškolní péče u zaměstnance potom bude představovat součet ocenění, která zaměstnavatel vypočítá ve vztahu k jednotlivým dětem zaměstnance používajícím jednotlivá předškolní zařízení.
Nepeněžní příjem zaměstnance
za použití zařízení předškolní péče se vypočítá podle § 6 odst. 3 písm. c) zákona jako rozdíl mezi uvedenou výslednou částkou ocenění používání zařízení předškolní péče a úhradou, kterou zaměstnanec zaměstnavateli zaplatil. Toto ocenění uvedené v § 6 odst. 3 písm. c) zákona se použije bez ohledu na skutečnou výši výdajů zaměstnavatele na použití zařízení předškolní péče. Např. zaměstnavatel za zaměstnance platil v lednu 2024 částku 15 000 Kč školného ve školce jiného subjektu, přičemž tento benefit zaměstnanci ocenil nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání (pro rok 2024 v částce 1 512 Kč). Zaměstnanec za tento benefit zaměstnavateli podle dohody v kolektivní smlouvě neplatil a jeho příjem z tohoto benefitu je tedy v lednu 2024 částka 1 512 Kč, tj. bez ohledu na to, že skutečná výše výdaje zaměstnavatele na tento benefit v lednu 2024 činila 15 000 Kč. Tento nepeněžní příjem (v daném příkladu 1 512 Kč) se započítává do limitu osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (roční limit pro osvobození veškerých nepeněžních plnění uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) zákona rok 2024 činí21 983,50 Kč).
Podle § 24 odst. 2 písm. zs) zákona jsou daňovým výdajem výdaje na provoz zařízení předškolní péče. Pro osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona je však nutné, aby byly hrazeny z daňově neuznatelných nákladů. Bude tedy záviset na rozhodnutí zaměstnavatele, případně na jeho dohodě se zaměstnancem, zda čerpání tohoto benefitu bude v režimu osvobozený příjem a daňově neuznatelný výdaj, nebo zdaněný příjem a daňově uznatelný výdaj, případně kombinací obou možností, tedy benefit bude u zaměstnance částečně osvobozen a v této části u zaměstnavatele daňově neuznatelný výdaj a jeho druhá část bude u zaměstnance zdanitelná a u zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem. Pokud např. bude zaměstnavatel provozovat vlastní školku, ve které budou jak děti zaměstnanců čerpající osvobození do výše limitu, tak děti jiné, bude muset výdaje klíčovat na děti „osvobozené“ a ty ze základu daně vylučovat.
Ustanovení § 6 odst. 3 a 17 zákona se použijí pro celé zdaňovací období roku 2024.
Příjem ze závislé činnosti pro zdanění daní vybírané srážkou
Počínaje 1. lednem 2025 jsou podle § 6 odst. 4 zákona příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a) plynoucí na
základě dohody o provedení práce zaměstnanci od zaměstnavatele, který
u tohoto zaměstnance uplatňuje režim oznámené dohody podle zákona
upravujícího
nemocenské pojištění, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za
kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců činných na základě
dohody o provedení práce, u kterých je uplatňován režim oznámené
dohody podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, na nemocenském
pojištění, nebo
b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Přechodné ustanovení č. 6 stanoví, že ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona. Na příjem za kalendářní měsíc započatý přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona, který je zúčtován za tento kalendářní měsíc ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona, se použije ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona; je-li tento příjem zúčtován při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc započatý ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona, použije se ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona.
Podle výše uvedeného přechodného ustanovení se změna § 6 odst. 4 zákona použije počínaje 1. lednem 2025. Za kalendářní měsíce započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení, tj. do konce r. 2024, se použije postup platný do konce r. 2024.
Vzhledem ke skutečnosti, že změna zákona o nemocenském pojištění, který je rozhodující pro limit příjmů zdaňovaných srážkou, schválená zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, je od 1. 7. 2024 zákonem č. 163/2024 Sb. zrušena, bude do konce r. 2024 příjem z dohody o provedení práce zdaněn jako na počátku roku 2024, tj. příjem do výše 10 000 Kč měsíčně u zaměstnance, který neučinil prohlášení k dani, bude zdaněn daní vybíranou srážkou. Nový postup je účinný od r. 2025.
Ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) ZDP se od r. 2025 bude vztahovat pouze na příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele, který u tohoto zaměstnance uplatňuje režim oznámené dohody, které budou samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud v úhrnu za kalendářní měsíc u téhož zaměstnavatele nedosáhnou částky rozhodné pro účast tohoto zaměstnance na nemocenském pojištění.
Bude-li zaměstnanec pracovat na základě dohod o provedení práce uzavřených s více zaměstnavateli, ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) ZDP se uplatní pouze ve vztahu k příjmům plynoucím pouze od toho z těchto zaměstnavatelů, který uplatňuje režim oznámené dohody, neboť tento režim může vůči jednomu zaměstnanci uplatňovat vždy pouze jeden zaměstnavatel, a to ten, který zaměstnance jako první zaregistruje u České správy sociálního zabezpečení v režimu oznámené dohody.
Zaměstnanci, kterým plyne příjem na základě dohody o provedení práce
od zaměstnavatele, který u nich neuplatní režim oznámené dohody, budou účastni nemocenského pojištění za stejných podmínek platných pro všechny ostatní pracovní vztahy, například pro dohody o pracovní činnosti, pracovní poměry atd., a tyto příjmy budou moci být samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v případě, že nebudou dosahovat částky podle ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) ZDP.
Bude-li tedy příjem zaměstnance plynoucí na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele, který u něj neuplatňuje režim oznámené dohody, činit například 9 000 Kč za kalendářní měsíc, bude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a tento příjem nebude samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.
Více se dočtete v měsíčníku DaÚ 10/2024.
|
8. říjen Úterý |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za září 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
21. říjen Pondělí (za neděli 20.) |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za září 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na říjen 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za září 2024(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za září 2024(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za září 2024(§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za září 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za září 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. říjen Pátek |
DPH |
Podání přiznání plátce k DPH a její zaplacení za září nebo III. čtvrtletí 2024 (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za září nebo za III. čtvrtletí 2024 (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za září, případně za III. čtvrtletí 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za září 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za září 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daň z hazardních her |
Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za III. čtvrtletí 2024 (§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
31. říjen Čtvrtek |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v září 2024 (§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v září 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v září 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2024 (§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., „nový“ zákoník práce) (§ 205d zákona č. 65/1965 Sb., „starý“ zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006) (§ 12 odst. 3 prováděcí vyhlášky č. 125/1993 Sb.) |
|
|
DPH |
Podání přihlášky k registraci skupiny, která chce být registrována k DPH jako plátce od 1. 1. 2025, nebo žádosti o zrušení či změnu skupinové registrace k 31, 12. 2024, obdobně při přistoupení anebo odstoupení jednotlivých členů skupiny (§ 95a, § 106e, § 106f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
|
|
Podání přiznání a zaplacení DPH za III. čtvrtletí, resp. za září 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU, režim EU, dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 2/2025 – měsíčník (VIII/2024)
· Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem
· Zákon o rezervách s komentářem
· Stavební právo – změny
· Zákoník práce - novela
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2024 (VIII/2024)
· Změny v minimální a zaručené mzdě
· Novela zákoníku práce - pracovní doba a dovolená
· Zaměstnanec zakládá DIP v rámci spoření na stáří
· Jak uzavřít kolektivní smlouvu po novele zákoníku práce
· Mimořádné odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění
· Nové hygienické limity pro školy
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2024 (VIII/2024)
· Zákon o dani z příjmů – novela
· Repo sazby – daňové řízení
· Daňové dluhy s.r.o.
· Příjem – závislá činnost
· Zvláštní případy – základ DPH
· Vykazování cenin v účetnictví
· Mzda – práva a povinnosti
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9-10/2024 (VIII/2024)
· DPH ve stavebnictví – stavební a montážní práce
· Odpočty, slevy na dani, osvobození příjmů od daně u FO
1000 řešení – měsíčník č. 7-8/2024 (VIII/2024)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
8. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
9. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
10. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
Poradce 3/2025 – měsíčník (X/2024)
· Insolvenční zákon po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)
· Zvýšení minimální mzdy
· Zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2025
· Zjednodušení u dohod o provedení práce
· Odměňování mužů a žen - nová směrnice EU
· Nabytí zaměstnaneckých akcií - nově v roce 2024
· Dohody a rozhodné částky příjmu ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2025
· Změny v zákoně o úřednících územních samosprávných celků
· Změny některých předpisů v oblasti školství
· Stravování bývalých zaměstnanců
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)
· Živelní pohroma – daňová řešení
· Registrační povinnost k dani z příjmů FO - změny
· Studium na vysoké škole a podnikání
· Změna zdaňovacího období – od 1. 1. 2025
· Daň z nemovitých věcí v roce 2025
· Vznik a skončení pracovního poměru - změny
· Minimální mzda od 1. 1. 2025
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)
· Společnost s.r.o. v daních a účetnictví
· Školení a zvyšování kvalifikace zaměstnanců
1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2024 (X/2024)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
