| |
| ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - téma novin |
ČR, EU A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Od vstupu České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se naši občané při svém pohybu v rámci Společenství začali řídit Nařízeními Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72. Uplynulým vývojem byla tato nařízení postupně překonána a s účinností od 1. 5. 2010 se nahrazují Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/09. Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států. Záměrem nové úpravy je zvýšit míru právní jistoty v oblasti sociálního zabezpečení a rovněž zpřehlednit pravidla fungování vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nicméně dosud platná Nařízení č. 1408/71 a 574/72 však definitivně nepozbývají platnosti, protože se podle nich bude i po 1. 5. 2010 dočasně postupovat ve vztahu k Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku a Švýcarsku.
VYBRANÉ ZÁKLADNÍ POJMY
- Zaměstnání – každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení členského státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje;
- Samostatná výdělečná činnost – každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení členského státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje;
- Pojištěná osoba – osoba, která splňuje podmínky nároku na dávky vyžadované právními předpisy členského státu příslušného podle hlavy II. Nařízení č. 883/2004 s přihlédnutím k tomuto nařízení;
- Přeshraniční (příhraniční) pracovník – každá osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v určitém členském státě, která má bydliště v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně;
- Rodinný příslušník – osoby považované za rodinné příslušníky určují předpisy státu bydliště. Pokud tyto předpisy neobsahují definici rodinného příslušníka, vychází se z definice uvedené v článku 1 Nařízení č. 883/2004;
- Věcné dávky – tento termín se v rámci EU užívá pro pojem zdravotní péče;
- Lékařsky nezbytná zdravotní péče – péče, jejíž poskytnutí je nezbytné z lékařského hlediska. Péče musí být poskytnuta v takovém rozsahu, aby se pojištěnec nemusel vracet do země pojištění dříve, než zamýšlel;
- Plná neboli komplexní zdravotní péče – je stejná péče, na kterou má nárok místní pojištěnec podle platných právních předpisů. V ČR se za plnou zdravotní péči považuje veškerá zdravotní péče, která je pojištěnci poskytována v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky;
- CMÚ – Centrum mezistátních úhrad, styčné místo zdravotního pojištění v ČR;
- Spoluúčast – finanční částka, kterou musí pojištěnec zaplatit za ošetření sám a která mu nebude jeho zdravotní pojišťovnou refundována.
- Kompetentní zdravotní pojišovna
- u této zdravotní pojišťovny je osoba pojištěna a tato instituce nese náklady na zdravotní péči poskytnutou tomuto svému pojištěnci. Osoba z EU, účastná českého systému zdravotního pojištění, má právo volby mezi všemi českými zdravotními pojišťovnami. Zvolená zdravotní pojišťovna pak za tuto osobu hradí zdravotní péči čerpanou v ČR i zdravotní péči uhrazenou výpomocnou zahraniční zdravotní pojišťovnou, čerpanou podle Nařízení.
- Výpomocná zdravotní pojišťovna
- zaujímá postavení prostředníka mezi pojištěncovou kompetentní zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem zdravotní péče v místě pobytu nebo bydliště pojištěnce. Protože zastupuje kompetentní instituci, hradí pojištěnci poskytnutou zdravotní péči jejímu poskytovateli. Osoba pobývající přechodně v ČR nebo bydlící v ČR, přičemž je zdravotně pojištěna v jiném státě EU, má právo svobodné volby české zdravotní pojišťovny.
ZÁKLADNÍ PRINCIPY
- Zajištění volného pohybu
Článek 26 „Lisabonské smlouvy“ definuje vnitřní trh EU jako oblast bez vnitřních hranic, ve které je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Současně mají občané členských států právo pracovat kdekoli v rámci Společenství. S právem na svobodný pohyb osob bezprostředně souvisejí i nároky na sociální dávky, kdy smyslem Nařízení je zajistit, aby migrující osoba, pracující ve více zemích, nepřišla o své nároky z důvodu jiného občanství, bydliště nebo s ohledem na skutečnost, že v žádné ze zemí, ve kterých byla výdělečně činná, nesplnila potřebnou dobu pojištění, stanovenou předpisy příslušné země.
- Základní principy koordinace
Tyto principy se vztahují na státní příslušníky členského státu, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, bydlící v některém členském státě, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo více členských států, jakož i na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé. V této souvislosti zaujímají rozhodující roli čtyři základní principy:
- Rovnost nakládání
Tento princip, který lze vyložit i jako zásadu rovného zacházení, je považován za jeden z pilířů celého „evropského“ práva, nebo zamezuje jakékoli diskriminaci z důvodu státní příslušnosti. Podle článku č. 4 Nařízení č. 883/2004 totiž (není-li stanoveno jinak) platí, že osoby, na které se Nařízení vztahuje, požívají stejné dávky a mají podle právních předpisů kteréhokoliv členského státu stejné povinnosti jako jeho státní příslušníci.
K tomuto principu můžeme přičlenit tzv. „princip asimilace faktů“ neboli zásadu rovného nakládání s dávkami, příjmy, skutečnostmi nebo událostmi, což v podstatě znamená, že dávkám poskytovaným jiným státem nebo skutečnostem nastalým v jiném státě se přisuzují stejné účinky tak, jako by byly tyto dávky poskytovány, nebo události nastaly na území příslušného členského státu.
- Aplikace právních předpisů jediného státu
Prostřednictvím tohoto principu je určována příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení. Při praktické aplikaci příslušných ustanovení Nařízení nemůže dojít k situaci, že by byla osoba pojištěna ve více zemích nebo naopak v žádné z nich.
Z hlediska určení příslušnosti platí, že osoba podléhá právním předpisům státu, ve kterém jako zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná vykonává svou výdělečnou činnost, bez ohledu na místo (stát) bydliště.
Z tohoto pravidla však existují výjimky, kdy se například jedná o vyslané pracovníky, státní úředníky nebo výkon činnosti ve dvou nebo více členských státech.
Článek 16 Nařízení č. 883/2004 však připouští stanovení výjimky z článků 11 až 15 pro určité osoby nebo skupiny osob na základě vzájemné dohody příslušných orgánů nebo úřadů dvou nebo více členských států.
- Sčítání dob pojištění
Nárok na některé z dávek je v jednotlivých zemích podmíněn získáním určité doby pojištění (zaměstnání, bydlení). Tato závažná okolnost je taktéž posuzována a v situacích, kdy to přichází v úvahu, se přihlíží i k dobám pojištění získaným v jiných členských státech. Princip sčítání dob pojištění pro přiznání nároku platí pro všechny druhy dávek, samozřejmě pouze v případě, kdy je příslušná dávka v daném státě na době pojištění závislá.
- Zachování nabytých práv – výplata dávek do ciziny
Osoba, která získala nárok na zdravotní péči podle právních předpisů jednoho státu, má nárok na to, aby jí tato péče byla poskytnuta i v jiném členském státě, a to na náklady státu, v němž má nárok na dávky, tedy ve státě pojištění. Poskytování dávek bez ohledu na bydliště platí (mimo výjimečných případů) rovněž pro dávky v nezaměstnanosti nebo pro rodinné dávky včetně přídavku na dítě.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku Poradce 13/2010 od autora Ing. Antonína Daněka)
HRANICE HRUBÉHO PŘÍJMU 2 000 Kč
ABY ZAMĚSTNAVATEL ODVÁDĚL POJISTNÉ
na zdravotní pojištění, musí být současně splněny především tyto dvě podmínky:
- osoba musí být z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a
- musí se jednat o příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro placení pojistného.
V ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je jednoznačně uvedeno, které osoby se považují ve zdravotním pojištění za zaměstnance včetně výjimek uvedených v bodech 1. – 7. V těchto výjimkách jsou naopak vyjmenovány osoby, které se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažují. A právě v bodech 4. – 7. jsou přesným výčtem uvedeny osoby, které se považují za zaměstnance pouze tehdy, je-li jim za rozhodné období (kalendářní měsíc) zúčtován tzv. „započitatelný příjem“, neboli příjem, který je podmínkou pro účast této osoby na nemocenském pojištění.
„ZAPOČITATELNÝM PŘÍJMEM“
je pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění v roce 2010 částka nejméně 2 000 Kč. Povinnost placení pojistného zaměstnavatelem při dosažení hrubého příjmu alespoň 2 000 Kč včetně plnění oznamovací povinnosti (zejména přihlašování a odhlašování těchto zaměstnanců) se tedy vztahuje na zaměstnavatele, který zaměstnává:
- zaměstnance na nepravidelnou výpomoc (toto ustanovení je fakticky nadbytečné, neboť podle předpisů o nemocenském pojištění již od roku 2008 nelze tuto formu pracovněprávního vztahu aplikovat),
- člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován,
- osobu činnou na základě dohody o pracovní činnosti,
- dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.
Nejfrekventovanější situací ze čtyř výše uvedených je zaměstnávání na základě dohody o pracovní činnosti.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PVS 7-8/2010 od autora Ing. Antonína Daněka)
SNÍŽENÍ ZÁLOH OSVČ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Je-li pro OSVČ samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, patří mezi její základní povinnost pravidelné měsíční placení záloh na pojistné.
Od pravidelného placení záloh jsou zákonem osvobozeny OSVČ:
- v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti v případě, že se jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného stát,
- za situace, kdy je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce.
- Problematika snížení placených záloh je řešena v ustanovení 8 odst. 4 z. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
PODMÍNKY PRO SNÍŽENÍ ZÁLOHY– Osoba samostatně výdělečně činná může požádat o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku, ve kterém se žádost podává, je alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářním měsíc v předcházejícím roce. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2009 např. 30 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů činí v roce 2010 nejvýše 20 000 Kč.
V otázce snížení zálohy se vychází z těchto základních zásad:
- v aktuálním kalendářním roce (tedy v roce, ve kterém OSVČ o snížení zálohy žádá) musí být dodrženo nejméně tříměsíční období pro posouzení výsledků samostatné výdělečné činnosti, proto lze žádost o snížení zálohy podat v kalendářním roce nejdříve 1. dubna
- záloha může být zdravotní pojišťovnou snížena nejdéle na dobu tří měsíců
- sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
JAK POSTUPOVAT? Podnikatel, který má v úmyslu požádat o snížení zálohy na pojistné, předkládá zdravotní pojišťovně písemnou žádost s uvedením údajů rozhodných pro výpočet snížené zálohy a tuto žádost doloží peněžním deníkem. Zdravotní pojišťovna žádost posoudí a žadateli buď vyhoví, nebo jeho žádost zamítne, popř. si může vyžádat některé doplňující informace.
Při respektování povinnosti placení záloh na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (u osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem jejích příjmů) činí tato záloha od května 2010 částku 1 601 Kč.
OPAKOVANÉ ŽÁDOSTI O SNÍŽENÍ ZÁLOHY – Snížení záloh se však dle zákona vztahuje nejdéle na dobu tří měsíců. Po uplynutí této doby je osoba samostatně výdělečně činná povinna platit zálohy v původní výši podle podaného Přehledu. V případě, že i nadále trvají důvody pro snížení zálohy, může podnikatel zdravotní pojišťovnu opětovně požádat o její snížení na další tři měsíce. Jestliže by však bylo o snížení zálohy požádáno neoprávněně (tuto skutečnost lze zjistit při kontrole ze strany zdravotní pojišťovny), uplatní pojišťovna nárok na dlužné zálohy včetně penále.
Pokud se jedná o platby záloh v nižších částkách, lze tyto částky sdružovat a zálohy zaplatit třeba jednorázově dopředu na celý rok.
O ZAPLACENÉ ZÁLOHY NEPŘIJDETE – I přes aktuálně nepříznivý vývoj ekonomické situace v roce 2010 může OSVČ platit v průběhu roku vysoké (vyšší) zálohy, vyplývající z výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2009, neboť při zúčtování roku 2010 bude OSVČ případně vzniklý přeplatek zdravotní pojišťovnou buď vrácen, nebo může být s jejím souhlasem použit na úhradu záloh na další období.
ZÁVĚR – Snížení záloh se prakticky netýká těch OSVČ, pro které je jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, neboť takto podnikající osoby nejsou povinny zálohy platit. Nicméně, pokud by jednorázová úhrada doplatku mohla způsobit OSVČ finanční potíže, je možné zálohy (v přiměřené výši) odvádět.
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 7-8/2010 od autora Ing. Antonína Daněka)
|
|
| |
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME:
Částka 68, rozeslána dne 23. června 2010
203. Nařízení vlády o seznamu činností vojáků z povolání stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a vojenské hodnosti
204. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů
205. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY:
Částka 22, rozeslána dne 27. května 2010
49. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a Ministerstvem cestovního ruchu Keňské republiky
50. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2007 Sb. m. s.
Částka 23, rozeslána dne 23. června 2010
51. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky o spolupráci
52. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Prováděcího protokolu mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem vnitra Slovenské republiky k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o společném využívání stanovených informačních a archivních fondů vzniklých z činnosti ministerstev vnitra v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti ze dne 29. října 1992
FINANČNÝ ZPRAVODAJ:
Částka 4, rozeslána dne 3. května 2010
10. Pokyn č. D-338, Sdělení k uplatňování Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Sbírka zákonů č. 67/1996)
11. Sdělení k Pokynu č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
12. Pokyn č. D-341 k uplatňování Smlouvy mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Sbírka mezinárodních smluv č. 120/2009)
13. Pokyn č. D-339
14. Pokyn č. D-340
15. Informace o zrušení metodického Pokynu č. D-252
(Zdroj: Sbírka zákonů ČR)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI S PŘÍJMEM DO 2 000 Kč
Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti uzavřenou od 4. 1. 2010 do 31. 12. 2010. V únoru nedosáhl hrubého příjmu 2 000 Kč.
Je povinností zaměstnavatele řešit nějakým způsobem tuto situaci?
Jestliže zaměstnanec nedosáhl v měsíci únoru příjmu alespoň 2 000 Kč, měli jste použít ve vztahu ke zdravotní pojišťovně kód „O“ k datu 31. 1., čímž jste jí měli oznámit, že tato osoba přestala být pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnancem. V měsíci únoru si musela tato osoba sama vyřešit svůj pojistný vztah (na což ji může zaměstnavatel upozornit), a to tím způsobem, že se například na tento měsíc přihlásí u své zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí pojistné v částce 1080 Kč. Problém nevznikne, jestliže se jedná například o osobu, za kterou platí pojistné stát. Pokud byl zaměstnanci následně zúčtován v měsíci březnu hrubý příjem alespoň
2 000 Kč, přihlásí zaměstnavatel zaměstnance znovu u zdravotní pojišťovny kódem „P“ k datu 1. 3. 2010. Výše popisovaný postup placení pojistného jako osobou bez zdanitelných příjmů platí pouze v případě, kdy je sjednaná dohoda o pracovní činnosti jediným příjmem zaměstnance. Pokud je zaměstnanec například současně OSVČ (a platí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši 1 601 Kč) nebo má jiné zaměstnání, ve kterém odvádí jeho zaměstnavatel pojistné alespoň z minimální mzdy, použije zaměstnavatel zmiňované kódy, nicméně v měsíci únoru má tato osoba z pohledu zdravotního pojištění svůj pojistný vztah vyřešen.
PÉČE O DÍTĚ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené, pečující o dítě do 3 let, žádá k 1. 7. 2010 o nastoupení do práce, ale na jiné místo, než je v pracovní smlouvě. Toto jiné místo bude volné až 1. 10. 2010. Zaměstnankyně tedy žádá o neplacené volno od 1. 7. do 30. 9. 2010. Je jí vyhověno a změněné místo přislíbeno. Péči o dítě však bude od 1. 7. vykonávat manžel.
Zaměstnankyně již nebude na rodičovské dovolené (bude manžel), nebude mít žádný příjem a do zaměstnání nastoupí až 1. 10. 2010. Jak to bude s placením odvodů?
Protože se jedná o zaměstnankyni – osobu v pracovním poměru – plní ve zdravotním pojištění veškeré povinnosti zaměstnavatel, zaměstnankyně si sama žádné pojistné platit nemůže. Zaměstnankyni je poskytnuto na období tří měsíců neplacené volno. Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění se z neplaceného volna odvádí, pokud se nejedná o některou ze situací (výjimek), uvedených v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) – c) z. č. 592/1992 Sb. Do 30. 6. 2010 byl za tuto osobu plátcem pojistného stát jako za ženu na rodičovské dovolené. V řešeném období 1. 7. – 30. 9. již stát za tuto osobu pojistné neplatí, a pokud nebude tato zaměstnankyně splňovat některou z výjimek, uvedených ve výše citovaném zákonném ustanovení, bude se z neplaceného volna, poskytnutého na dobu tří měsíců, platit pojistné. Toto pojistné se hradí prostřednictvím zaměstnavatele, který je partnerem zdravotní pojišťovny z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností. Výše pojistného z titulu neplaceného volna za rozhodné období jednoho kalendářního měsíce činí 13,5 % z minimální mzdy, tedy měsíčně částku 1 080 Kč. Jednu třetinu pojistného hradí zaměstnanec, úhrada zbývajících dvou třetin může být předmětem písemné smlouvy, uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V takto uzavřené písemné smlouvě se zaměstnanec zaváže, že tyto dvě třetiny pojistného, placeného za něj z důvodu neplaceného volna zaměstnavatelem, zcela nebo zčásti zaměstnavateli uhradí. Pokud taková smlouva uzavřena není, hradí tyto dvě třetiny pojistného standardně zaměstnavatel.
KONTROLA U ZAMĚSTNAVATELE
Ustanovením § 22 z. č. 592/1992 Sb. je zdravotním pojišťovnám dána možnost provádět u plátců kontroly placení pojistného na zdravotní pojištění.
Jaké podkladové materiály dokládá zaměstnavatel zdravotní pojišťovně v souvislosti s prováděnou kontrolou?
Aby mohla zdravotní pojišťovna kontrolou prověřit, zda zaměstnavatel řádně plní svoje zákonné povinnosti, musí mít k dispozici dostatečně průkazné podkladové materiály, ze kterých jednoznačně vyplyne především:
- vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění
- celková výše pojistného (13,5 % z vyměřovacího základu) u každého zaměstnance
- Zdravotní pojišťovnu zajímá, zda je za každého zaměstnance, za kterého se zaměstnavatel jako plátce pojistného u této zdravotní pojišťovny přihlásil, odvedeno pojistné včas a ve správné výši.
Konkrétně v podmínkách zdravotního pojištění by kupříkladu mělo být na první pohled především patrné, že:
- v případě zúčtovaného hrubého příjmu nižšího než minimální mzda je v roce 2010 vyměřovacím základem pro placení pojistného částka 8 000 Kč (samozřejmě u těch zaměstnanců, na které se povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu vztahuje)
- byl proveden dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 z. č. 592/1992 Sb.
- za poskytnuté pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno) nebo z titulu neomluvené absence byl k dosaženému hrubému příjmu připočten příslušný vyměřovací základ a vypočteno pojistné z těchto důvodů,
- období nepřítomnosti zaměstnance v práci (např. nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti a další) je jednoznačně vymezeno.
Je běžnou realitou, že zaměstnanci jsou pojištěni u různých zdravotních pojišťoven. Na základě této skutečnosti musí zaměstnavatel zajistit odvody pojistného všem příslušným zdravotním pojišťovnám.
POMĚRNÁ ČÁST MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU
Zaměstnanec ve dnech 1. – 2. 5. 2010 (sobota a neděle) nepracoval. Do zaměstnání nastoupil v pondělí 3 .5., odpracoval 6 hodin, zbytek fondu pracovní doby tohoto dne čerpal neplacené volno. Od 4. 5. byl pak nemocen nepřetržitě až do konce měsíce května. Za odpracovanou dobu mu byl v měsíci květnu zúčtován hrubý příjem 960 Kč.
Jak to bude s placením odvodů?
Při posuzování výpočtu výše pojistného musíme vycházet z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) z.č. 592/1992 Sb., kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání překážky v práci na straně zaměstnance, např. nemoci. Celková délka nemoci činí v měsíci květnu 28 kalendářních dnů, to znamená, že pojistné musí být odvedeno v poměrné části za kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nebyl nemocen. Protože se jedná o celkem 3 kalendářní dny, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 774,19 Kč [(3:31) × 8 000]. Dosažený příjem (960 Kč) však tuto poměrnou část minimálního vyměřovacího základu převyšuje, proto bude pojistné v souladu se zákonem odvedeno z vyměřovacího základu 960 Kč ve výši 130 Kč. Pokud by byl příjem za odpracovanou dobu nižší než 774,19 Kč, musel by být proveden dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve výši 774,19 Kč.
Z poskytnutého neplaceného volna se pojistné neodvádí, neboť toto neplacené volno nebylo čerpáno po dobu nejméně jednoho celého kalendářního dne. Pro úplnost dodávám, že pojistné se v případě neplaceného volna neplatí u osob, vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) – c) z. č. 592/1992 Sb.
VÍCE PŘÍJMŮ V KALENDÁŘNÍM MĚSÍCI
Zaměstnavatel vydal vnitřní předpis, v němž stanoví mzdová a ostatní práva zaměstnanců (viz § 305 ZP). Vnitřní předpis nesmí zaměstnancům ukládat povinnosti, od toho je pracovní řád. Vnitřní předpis, který práva (nároky) zaměstnanců nestanoví, a ani stanovit nemůže, není vnitřním předpisem pro pracovněprávní účely; zejména jím nejsou písemná opatření zaměstnavatele, "vnitrofiremní" úkony, řídicí akty, metodické postupy, organizační řády.
Jaké jsou hlavní znaky vnitřního předpisu, který vydává zaměstnavatel?
Základním znakem vnitřního předpisu podle § 305 ZP je, že zaměstnanci mohou nároky v něm uvedené uplatňovat v krajním případě (nevyhoví-li zaměstnavatel) u soudu, stejně jako ostatní nároky vyplývající ze ZP. U ostatních vnitřních předpisů zaměstnavatele, které nejsou vydávány podle § 305 ZP, toto nepřichází v úvahu. Vnitřní předpis musí být písemný, nesmí být v rozporu s právními předpisy ani vydaný se zpětnou účinností, mzdová práva v něm musejí být stanovena před začátkem výkonu práce. Vydává se nejméně na dobu jednoho roku, práva týkající se odměňování mohou být na dobu kratší.
Zrušení vnitřního předpisu zaměstnavatelem nemá vliv na trvání a uspokojení práv zaměstnance. Zejména se jedná o mzdové nároky, které zrušením předpisu nezanikají. Zaměstnanec je může uplatňovat v promlčecí lhůtě, která je stanovena v občanském zákoníku. Protože z předpisu vyplývají individuální pracovněprávní nároky pro jednotlivé zaměstnance, může být jeho obsah předmětem kontroly inspektorátů práce. Na základě nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 12. března 2008 (účinnost od 14. dubna 2008) může zaměstnavatel vydat vnitřní předpis i tehdy, působí-li u něj odborová organizace, aniž by to musela výslovně umožnit kolektivní smlouva.
(víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v měsíčníku PaM 7-8/2010)
|
|
| |
| POPULÁRNĚ ZE SVĚTA PODNIKÁNÍ |
HISTORICKÝ VÝVOJ MANAGEMENTU
Počátky současného manažerského myšlení jsou obvykle spojované s prvními teoretickými pracemi praktiků – manažerů průmyslových podniků z konce a hlavně přelomu 19. a 20. století. Už v té době, když lidé začali vytvářet organizované skupiny za účelem splnění svých společných a individuálních, ekonomických i mocenských cílů, se stalo řízení nevyhnutelným prostředkem na zabezpečení koordinace individuálního úsilí.
NÁZORY NA ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTI A SKUPIN tvoří různorodou směs poznatků a názorů. Vycházely už z poznání rozporů v organizaci a správě společnosti a byly zaměřené hlavně na rozumné řízení státu, na rozvoj vzdělanosti a na spravedlivější rozdělování bohatství. Můžeme sem zařadit např. teoretické úvahy o řízení státu, pokusy o řízení společnosti (Th. Moore, Machiavelli, Komenský), utopický socializmus (R. Owen), názory matematiků zajímajících se o efektivní využití strojů (Ch. Babbage) a mnoho dalších. Postupný vývoj od manufaktur k tovární výrobě a k rozvoji podnikání, vliv průmyslové revoluce, potřeba řízení nových výrobních procesů, potřeba efektivní organizace práce a využívání zdrojů – to všechno vytvářelo podmínky pro vznik prvních teorií o efektivním řízení podniku. Podstatnou úlohu v 19. století sehrál i rozvoj technických a ekonomických věd.
Henry Ford, který jako první ve své továrně uplatnil pásovou výrobu pro průmyslově vyráběné výrobky, dovedl dělbu práce do krajnosti. Ford zavedl pásovou výrobu jako prostředek racionalizace pohybu a zároveň jako prostředek určující tempo výroby. Zavedl tak výrobní způsob, který umožňoval výrobu v masovém měřítku a svými ekonomickými výsledky překonal očekávání. Téměř po celé století zůstával tento způsob ideálem hromadné výroby, postupem času pronikl do všech odvětví spojených s hromadnou výrobou. I když se objevilo mnoho kritik, v různých obměnách se však výrobci k tomuto systému vracejí dodnes. Můžeme tedy konstatovat, že v počátcích kontinuálního zlepšování stály osobnosti „školy managementu“ jako Taylor, Maynard a průmyslníci formátu Henriho Forda nebo Tomáše Bati.
NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ – změna tržních podmínek koncem 80. let, kdy nastal konec studené války a trh se začal globalizovat, způsobila formování silné konkurence mezi podniky stejného odvětví, která si vynutila zásadní změnu v pohledu na řízení podniku. Tato změna se odrazila v přehodnocení podnikových priorit a tím i dosavadních způsobů řízení výroby a pohledu na efektivní podniky. Efektivitu přitom musíme vnímat nejen jako využití výrobních kapacit, ale jako finanční efektivnost, využití vloženého kapitálu na maximalizaci zisku. V krátkosti se můžeme zmínit o těchto milnících:
- 70. léta – snižování výrobních nákladů, zefektivňování rutinních podnikových činností, tvrdá automatizace,
- 80. léta - řízení kvality výrobků a služeb, zefektivňování vnitropodnikových procesů (využívání podnikových zdrojů), pružná automatizace,
- 90. léta - orientace na zákazníka, posilňování konkurenceschopnosti (podpora cílů rozhodujících pro podnik),
- zač. tisíciletí - rozumná automatizace, kulturní proměna, kooperace,
- současnost - maximální uspokojení potřeb zákazníka, štíhlá výroba, strategické aliance a koalice
.
MAXIMÁLNÍHO USPOKOJENÍ POTŘEB ZÁKAZNÍKA, jakými jsou dodávky v požadovaném čase, v požadované kvalitě a za smluvenou cenu, při zachování a udržení maximální hospodárnosti podniku, už není možné dosáhnout jen optimalizací jednotlivých cílů podniku. Víc a víc vyžadujeme globální pohled na celý výrobní systém i na všechny podpůrné systémy a složky. Jinými slovy to znamená sladit na první pohled vzájemně si konkurující podnikové cíle.
Mezi tyto cíle můžeme zařadit:
- vysoké vytěžení kapacit,
- nízká úroveň zásob,
- krátké průběžné doby,
- vysoká spolehlivost dodávek,
- vysoká kvalita,
- nízká cena.
Podle profesora Porvazníka to jsou:
- LEAN management – zvýšení hospodárnosti a efektivnosti, důraz na přidanou hodnotu,
- JIT - Just in time (zkracování oběhu času),
- TQM – Total Quality Management - metody, které jsou zaměřené na jakost a spokojenost zákazníka,
- BSC – Balanced Scorecard – model finančního účetnictví, na základě kterého se hodnotí výkonnost podniku,
- Six Sigma (metodika zlepšování firemních činností),
- R e e n g i n e e r i n g (radikální změna, úplná změna podnikových procesů),
- Outsourcing (vyčleňování neefektivních činností), Znalostní management (sdílení znalostí),
- Benchmarking (porovnávání výkonnosti),
- MBO – Management by objectives (řízení podle cílů, aby realizace každého cíle části podporovala dosažení nejvyšších cílů organizace),
- CRM – Customer Relationship Management (řízení vztahů se zákazníky),
- Core business (soustředění výrobního programu na relativně úzkou oblast, ve které firma může dosáhnout konkurenční výhody),
- Kaizen, Shareholder value (teorie řízení hodnoty),
- CPM – Corporate Performance Management (neustálé zlepšování podniku pomocí zlepšování jeho jednotlivých částí).
Zdokonalovat, racionalizovat a zlepšovat je základ, který doprovází každou vykonávanou činnost a tyto důvody vyvolaly potřebu vzniku nových trendů. Přes razantní vývoj v oblasti zlepšování procesů, ale i nesporných přínosů jednotlivých koncepcí, se však stále nedá jednoznačně říci, že některá z nich je právě ta „nejlepší“ a uplatnitelná „kdekoliv a kdykoliv“. Při uplatňování jednotlivých principů a metod v různých filozofiích je třeba brát do úvahy, že každý podnik je svým způsobem unikátní v prostředí, ve kterém podniká svou velikostí, výrobním programem, strukturou pracovníků atd. Musíme tedy v praxi hledat a používat různé kombinace na prolínání jednotlivých principů, koncepcí a metod s přihlédnutím na specifika konkrétního podniku.
PŘÍNOS JAPONSKÉHO MANAGEMENTU – stal se pojmem hlavně v 70. letech minulého století, kdy se západní management dostal do určité krize. Na změny ve světovém ekonomickém a politickém prostředí odpovídají japonští manažeři využitím vlastních sociálně-kulturních zvláštností a důsledným respektováním toho, co výsledky manažerské teorie a praxe dosud přinesly.
Zvláštnosti japonské školy se projevovaly ve vztahu zaměstnanců k podniku, v systému personální práce, založené na celoživotním zaměstnání, služebním postupu a systému odměňování. Racionálním využitím moderní teorie managementu se staly japonské podniky, efektivněji, rychleji reagovaly na změny prostředí, přinášely kvalitnější výrobky. Mezi nejznámější metody uplatňované v japonských podnicích patří zejména:
- Ringi – sei – systém rozhodování zdola nahoru, založený na možnosti každého vyjádřit se ke způsobu řízení, výsledek je potom založený na konsenzu.
- Kaizen – založený na dodržování norem a trvalém zlepšování, jde o systém zaměřený na zvýšení produktivity, kontrolu kvality, podporu inciativy zaměstnanců na nepřetržité průběžné zlepšování kvality všech procesů.
SOUČASNÝ MANAGEMENT SE ORIENTUJE NA PRODUKCI DUŠEVNÍ PRÁCE (management lidí peopleware, management znalostí – knowledge management a management zániku či změn - change management). Nejdůležitějším rozvojovým faktorem se stává kvalifikace a znalosti, které umožňují pružněji se přizpůsobovat změnám. Pracovníci se zapojují čím dál víc do aktivní účasti na managementu. Přední odborníci v oblasti managementu zastávají názor, že až 90 % problémů v organizaci je způsobených zlým řízením. Vedoucí pracovník rozhodujícím způsobem ovlivňuje efektivnost, kvalitu i hospodárnost a celkovou úspěšnost v každé organizaci. Hledají a postupně se vytvářejí nové, efektivnější, inovativnější, tvořivé manažerské systémy založené na znalostech. V managementu dnes dochází k symbióze IQ + EQ + MQ inteligenčního, emocionálního a mentálního kvocientu. Při dnešním prudkém rozvoji vědy, techniky a ekonomiky nemá žádná instituce dlouhodobou zaručenou úspěšnost, proto je o ni třeba neustále usilovat.
SYSTÉM GLOBÁLNÍHO MANAGEMENTU vyžaduje pohled do budoucnosti, strategické i globální myšlení a ucelený postup na dosažení strategických cílů. Informační a telekomunikační technologie směřují nejen k automatizaci rutinních prací, flexibilitě služeb, ale i k integraci všech procesů. Expertní systémy jsou nadsazované do mnohých lidských činností, což umožňuje i pracovníkům průměrné kvalifikace řešit problémy na špičkové úrovni. Vzniká telecomputing – dálkový sběr, zpracování, uskladnění a vyhledávání informací prostřednictvím telekomunikačních sítí a připojení výpočetní techniky.
Manažerskými kritérii moderní učící se organizace jsou především:
- celá organizace se učí (takzvaná týmová kreativita),
- experimentuje se s inovacemi, novými myšlenkami a řešeními.
Nové podmínky znamenají kromě jiného, že:
- svět bude v blízké budoucnosti super konkurenčním globálním trhem, kde budou mít rozhodující úlohu informační technologie,
- nástupem nové ekonomiky a nových technologií, ale i rozvojem politicko-ekonomických vztahů se budou stírat hranice krajin, kultur a času. To kromě pozitiv může přinést i nárůst protichůdných tendencí,
- globální síťová ekonomika vytváří nový konkurenční prostor, konkurenční výhoda bude patřit těm, kteří budou schopni rozvíjet a využívat lidský kapitál (znalosti, připravenost, tvořivost, schopnost realizace) a kteří budou umět vyhledávat příležitosti a rychle na ně reagovat.
To všechno se odráží i v nových trendech manažerské teorie a praxe. Nové trendy budou přinášet nové nároky na zaměstnance i na manažery.
BUDOUCNOST MANAGEMENTU – na budoucnost rozvoje managementu se nemůžeme dívat jen jako na pokračování jeho minulosti. Poznatky, které se dosud v managementu utvářely, jen těžko pomohou zvládat budoucí problémy. Je potřebné však mít o nich vědomosti, když chceme pokročit ve vývoji.
Dnes se vnímá manažer jako stratég či plánovač. Ale manažerem už dnes není jen ten, kdo má podřízené. Hovoříme o osobním managementu, managementu týmu a managementu organizace. Manažer organizace – top manažer dnes nazývaný vůdce, „leader“ v budoucnosti, ale už i dnes, je zodpovědný za přípravu lidí na manažerskou způsobilost a stává se tak učitelem. Vychází se z principu, že na budoucnost se musíme dívat jako na celou řadu návazností a je třeba všechny lidi v organizaci naučit tuto skutečnost považovat za samozřejmost.
Management pro nové tisíciletí je řízením nastupující informační společnosti.
Organizace by měla mít svou strategii budoucího vývoje, která hovoří o tom, odkud vyšla, kam přišla a kam chce dojít v budoucnosti. K tomu je nutno konat inovativně, což znamená mít promyšlenou koncepci a tu potom naplňovat novými službami opřenými o nejnovější výsledky rozvoje vědy a techniky. Proto by strategie ORGANIZACE měla být otevřeným systémem, schopným aplikovat i nové inovace a informace přizpůsobovat se měnící situaci jako i novým příležitostem. Úspěšný vedoucí je schopný globálně myslet a vytvořit vizi inovační příležitosti.
Štíhlá výroba a štíhlý podnik - v případě štíhlého podniku se nejedná o výrobní proces, ale zahrnuté jsou i další složky, které společně tvoří úplný hodnotový řetězec. Patří sem:
- management znalostí a rozvoj podnikové kultury,
- štíhlá administrativa,
- výzkum a vývoj a v neposlední řadě
- štíhlá logistika. Právě ta má vzhledem ke snahám minimalizovat zásoby úlohu velmi podstatnou.
Všeobecně ale můžeme konstatovat, že štíhlý podnik bude dobře a efektivně fungovat jen při plnění všech výše uvedených „podmínek“ a není možné proto některou z nich nijak zvlášť vyvyšovat nad jiné. Skutečným průkopníkem v dané oblasti je společnost Toyota Motors, která se postupně stala celosvětovým lídrem v automobilovém průmyslu ve výrobě i v počtu prodaných automobilů. Z její „dílny“ pochází většina metod a filozofií pro štíhlý podnik a výrobu. Soubor těchto metod má společného jmenovatele, a to „Toyota production system“ (TPS). Dlouholetá aplikace tohoto systému umožňuje Toyotě věnovat se neustálým výzkumům a inovacím, ve kterých dnes patří k absolutní špičce nejen v automobilovém průmyslu.
(Ing. Oľga Poniščiaková, PhD.)
|
|
| |
CO JE ODVAHA
Odvaha je obdivuhodná věc, ale vždy je třeba mít na paměti, že může být zdraví škodlivá.
Odvaha je jednoduše schopnost bát se, ale navzdory tomu pokračovat v započatém.
Absolutní odvaha neexistuje.
Byli jen odvážlivci, kteří se o ni pokoušeli.
Velikost odvahy závisí na tom, s čím se porovnává.
Železo časem zrezaví, stojatá voda zapáchá a odvaha vyprchá.
|
|
| |
Nezapomeňte v červnu 2010
|
8.
7.
Čtvrtek
|
Zdr.
poj.
-OSVČ
|
Odvod zálohy
na zdravotní pojištění OSVČ za červen 2010
(§ 7 odst.
2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění)
|
|
Zdr.
poj.
-OSVČ
|
Doplacení
pojistného za rok 2009 při odkladu podání daň. přiznání
daňovým poradcem nebo pro povinný audit (resp. do 8 dnů po podání
daňového přiznání)
(§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o
pojistném na zdravotní pojištění)
|
|
15.
7. Čtvrtek
|
Daň
silniční
|
Zaplacení zálohy
na daň silniční za II. čtvrtletí 2010
(§ 10 odst. 1 a 4
zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
|
20.
7.
Úterý
|
DPŘ
-plátce
|
Odvod úhrnu
sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti
sražených z mezd za červen 2010
(§ 38h odst. 9
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Soc.
poj.
- OSVČ
|
Odvod zálohy
na sociální pojištění OSVČ za červen 2010
(§ 14a odst.
1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Soc.
poj.
- zaměstnavatel
|
Odvod pojistného
na sociální pojištění za zaměstnance za červen 2010
(§
9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
|
Předložení
měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za červen
2010
(§ 9 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení)
|
|
Zdr.
poj.
-zaměstnavatel
|
Odvod pojistného
na zdravotní pojištění za zaměstnance za červen 2010
(§
5 odst. 2, § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na
zdravotní pojištění)
|
|
Předložení
měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za
červen 2009
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o
pojistném na zdravotní pojištění)
|
|
26.
7. Pondělí
(za
neděli
25.
7.)
|
DPH
|
Podání přiznání
k DPH a její zaplacení za červen 2010 u plátců
s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č.
235/2004 Sb., o DPH)
|
|
Podání přiznání
k DPH a její zaplacení za II. čtvrtletí 2010 u plátců se
čtvrtletním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č.
235/2004 Sb., o DPH)
|
|
Podání souhrnného
hlášení za červen 2010 za uskutečněná intrakomunitární plnění
formou datové zprávy s uznávaným e-podpisem nebo přes datovou
schránku
(§ 102 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
|
30.
7.
Pátek
|
Zdr.
poj.
-OSVČ
|
Podání Přehledu
OSVČ o příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám za rok 2009
při odkladu podání daňového přiznání daňovým poradcem nebo pro
povinný audit (pozor, doplacení pojistného za rok 2009 již
do 8 dnů po podání přiznání !)
(§ 24 odst. 2, § 8 odst. 5
zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
|
Soc.
Poj.
- OSVČ
|
Podání Přehledu
OSVČ o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok
2009 (při odkladu přiznání daňovým poradcem nebo při povinném
auditu); případný doplatek pojistného je splatný do 8 dnů
po podání přehledu (tj. do 7. 8.) (§ 14a odst. 3, §
15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc.
zab.)
|
|
31.
7. Sobota
|
Daně
z příjmů - plátce
|
Daňové povinnosti
se přesouvají na pondělí 2. srpna 2010.
|
|
Zákonné
pojištění úrazu
|
Pojistné povinnosti
se přesouvají na pondělí 2. srpna 2010.
|
|
|
| |
|
země
|
měna
|
množství
|
kód
|
18.06.10
|
21.06.10
|
22.06.10
|
23.06.10
|
|
Austrálie
|
dolar
|
1
|
AUD
|
18,062
|
18,363
|
18,403
|
18,301
|
|
Brazílie
|
real
|
1
|
BRL
|
11,702
|
11,837
|
11,860
|
11,707
|
|
Bulharsko
|
lev
|
1
|
BGN
|
13,158
|
13,172
|
13,184
|
13,151
|
|
Čína
|
renminbi
|
1
|
CNY
|
3,047
|
3,059
|
3,088
|
3,077
|
|
Dánsko
|
koruna
|
1
|
DKK
|
3,459
|
3,463
|
3,466
|
3,456
|
|
EMU
|
euro
|
1
|
EUR
|
25,735
|
25,765
|
25,790
|
25,725
|
|
Estonsko
|
koruna
|
1
|
EEK
|
1,645
|
1,647
|
1,648
|
1,644
|
|
Filipíny
|
peso
|
100
|
PHP
|
45,315
|
45,688
|
45,822
|
45,522
|
|
Hongkong
|
dolar
|
1
|
HKD
|
2,672
|
2,675
|
2,704
|
2,695
|
|
Chorvatsko
|
kuna
|
1
|
HRK
|
3,573
|
3,577
|
3,583
|
3,573
|
|
Indie
|
rupie
|
100
|
INR
|
45,072
|
45,453
|
45,441
|
45,394
|
|
Indonesie
|
rupie
|
1000
|
IDR
|
2,288
|
2,306
|
2,332
|
2,321
|
|
Japonsko
|
jen
|
100
|
JPY
|
22,950
|
22,779
|
23,214
|
23,224
|
|
Jihoafrická rep.
|
rand
|
1
|
ZAR
|
2,759
|
2,788
|
2,779
|
2,773
|
|
Jižní Korea
|
won
|
100
|
KRW
|
1,724
|
1,769
|
1,778
|
1,764
|
|
Kanada
|
dolar
|
1
|
CAD
|
20,223
|
20,444
|
20,576
|
20,282
|
|
Litva
|
litas
|
1
|
LTL
|
7,453
|
7,462
|
7,469
|
7,450
|
|
Lotyšsko
|
lat
|
1
|
LVL
|
36,369
|
36,373
|
36,406
|
36,312
|
|
Maďarsko
|
forint
|
100
|
HUF
|
9,188
|
9,267
|
9,197
|
9,174
|
|
Malajsie
|
ringgit
|
1
|
MYR
|
6,398
|
6,525
|
6,544
|
6,477
|
|
Mexiko
|
peso
|
1
|
MXN
|
1,655
|
1,668
|
1,675
|
1,665
|
|
MMF
|
SDR
|
1
|
XDR
|
30,698
|
30,683
|
30,937
|
30,898
|
|
Norsko
|
koruna
|
1
|
NOK
|
3,273
|
3,279
|
3,251
|
3,244
|
|
Nový Zéland
|
dolar
|
1
|
NZD
|
14,634
|
14,848
|
14,849
|
14,881
|
|
Polsko
|
zlotý
|
1
|
PLN
|
6,329
|
6,381
|
6,352
|
6,327
|
|
Rumunsko
|
nové leu
|
1
|
RON
|
6,070
|
6,089
|
6,094
|
6,091
|
|
Rusko
|
rubl
|
100
|
RUB
|
67,044
|
67,558
|
67,855
|
67,585
|
|
Singapur
|
dolar
|
1
|
SGD
|
14,989
|
15,116
|
15,218
|
15,073
|
|
Švédsko
|
koruna
|
1
|
SEK
|
2,692
|
2,707
|
2,698
|
2,705
|
|
Švýcarsko
|
frank
|
1
|
CHF
|
18,722
|
18,754
|
18,932
|
18,896
|
|
Thajsko
|
baht
|
100
|
THB
|
64,185
|
64,403
|
65,069
|
64,748
|
|
Turecko
|
nová lira
|
1
|
TRY
|
13,337
|
13,396
|
13,453
|
13,369
|
|
USA
|
dolar
|
1
|
USD
|
20,798
|
20,792
|
21,037
|
20,961
|
|
Velká Británie
|
libra
|
1
|
GBP
|
30,792
|
30,887
|
30,915
|
31,263
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 13/2010
- Zákon o územních finančních orgánech s komentářem
- Celní kódex
- Automobil v podnikání z hlediska daně z příjmů
- Reklama na vybraný sortiment zboží
- Pracovní cesty zaměstnanců
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2010
- Mezinárodní zdanění příjmů
- Registrace k DPH a souhrnné hlášení změny
- Podrozvahová evidence
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2010
- Letní brigády a jejich zdanění
- Důležitá procenta v zákoně o dani z příjmů
- Pozemky a daň z příjmů
- Pořizování, provozování a vyřazování samostatných věcí movitých
- Technické zhodnocení versus opravy
- Paušální výdaje na dopravu
- Spojené osoby v DPH
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 7-8/2010
- Změna při poskytování zaměstnaneckých benefitů
- Školy v přírodě
- Reforma v účetnictví a výkaznictví ve vybraných účetních jednotkách
- Účtování ve společenství vlastníků jednotek
- Právní pomoc absolventům škol
1 000 řešení – dvouměsíčník, č. 4/2010
Zisk – měsíčník, č. 6-7/2010
- Dobrý šéf oddělení, jak ho vybrat
- Jaké otázky klást
- Vsaďte na charakter
- Jak zvládnout bez problémů vystoupení
- Mýty marketinku
- Jak vytvořit atraktivní blog
- Tvořivost je výzva
AKTUALIZACE k sborníkům ZÁKONY I – VI.
Aktualizace I/3 2010, (22. 6. 2010)
- Zákon o daních z příjmů
- Upozornění na změnu:
- Zákon o dani z přidané hodnoty
- Zákon o dani silniční
- Zákon o dani z nemovitostí
- Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
Aktualizace II/2 2010, (22. 6. 2010)
- Trestní řád
- Upozornění na změnu:
Aktualizace IV/1 2010, (15. 6. 2010)
- Zákon o veřejných zakázkách
- Zákon o státním fondu rozvoje bydlení
PŘIPRAVUJEME
PRVNÍ ČÍSLO MĚSÍČNÍKU PORADCE V EDIČNÍM ROKU 2011 VYCHÁZÍ UŽ V SRPNU 2010
|
|
| |
ZÁKONÍK PRÁCE V KOSTCE
V zákoníku práce došlo k významným změnám. Mění se i předpisy, které doplňují výklad jednotlivých ustanovení.
Komentář k zákoníku práce uveřejněný v Poradci 11-12/2010 je doplněn aktualizovanou judikaturou, která obsahuje výklad souvisejících předpisů a změn týkajících se zákoníku práce.
Zákoník práce - komentář po posledních novelách (měsíčník Poradce 11-12/2010, A5, cca 440 str.)
cena: 240 Kč
Úplné znění zákonů z oblasti pracovního práva (sborník Zákony III/2010, A5, 512 str.)
cena: 155 Kč
Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání ZTP - příspěvek (měsíčník PaM 6/2010, A4, cca 368 str.)
cena: 169 Kč
balíček ZÁKONÍK PRÁCE V KOSTCE, Poradce 11-12/2010 + Zákony III/2010 + PaM 6/2010 - zdarma
cena: 395 Kč
ZA VYSVĚDČENÍ
Dobré vysvědčení není pro každého žáka samozřejmostí. Všechny děti se však snaží a nejvíc je potěší, když rodiče projeví radost, jsou hrdí na své ratolesti a ocení jejich snahu. Součástí pochvaly může být i vhodný dárek.
Naše vydavatelství připravilo pro děti od 5 – 9 let knižní dárky.
Sto zvířátek v hádankách je barevně ilustrovaná kniha plná veršovaných hádanek, která hravou formou motivuje děti k logickému myšlení.
Dobrodružství žáčka chytráčka přinese dětem mnoho zábavy při řešení matematických a logických hlavolamů.
Sto zvířátek v hádankách
(a typ, 48 str., barevná)
cena: 98 Kč
Dobrodružství žáčka chytráčka (1. část)
(A4, 44 str.)
cena: 46 Kč
Dobrodružszví žáčka chytráčka (2. část)
(A4, 40 str.)
cena: 44 Kč
Pexeso a omalovánka Malý rytíř
cena: 53 Kč
balíček ZA VYSVĚDČENÍ, Sto zvířátek v hádankách + Dobrodružství žáčka chytráčka (1.) + Dobrodružství žáčka chytráčka (2.) - zdarma + Pexeso a omalovánka Malý rytíř - zdarma
cena: 144 Kč
Bližší informace o cenách a způsobu objednání získáte i na telefonním čísle 558 731 125.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT na adresu noviny@i-poradce.cz, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
Telefon: |
Poradce s.r.o
Štefánikova 2
737 01 Český Tešín
|
|
558 731 125
558 731 126
558 731 127
|
| |
| E-mail: |
|
Fax: |
| poradce@i-poradce.cz |
|
558 731 128 |
| |
Informace o našich produktech naleznete i na naší internetové stránce
www.i-poradce.cz. |
|
|
| Copyright (c) Poradce s.r.o., 2002 - 2010 |