Em@ilové noviny

 

č. 16/2013

16.9.2013
 

 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual 
 Praktická komunikace 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
  

Vážení čtenáři!

Po prázdninové přestávce Vás srdečně zdravím u e-mailových novin. Znáte výrok: „když jsme zdraví máme tisíce přání, no když onemocníme, máme jen jedno přání, být zdraví“?
Téměř každého z nás však čas od času skolí nějaká nemoc. Využijete v takovém případě dočasnou pracovní neschopnost? Tuto problematiku řeší zákon o nemocenském pojištění. Na téma se podíváme v dnešním Tématu novin i v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají.

V rubrice Chybovat znamená platit si připomeneme jaké odvodové povinnosti nás čekají tento měsíc.

Rubrika Nejvíce čtená témata a publikace přináší seznam vybraných témat našich publikací a rubrika Připravujeme výběr chystaných novinek.

Tento měsíc si můžete vybrat z následujících tématických balíčků: Nemocenské pojištění a Zákon o obchodních korporacích.

Těším se na brzké setkání

Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
poradce@poradce.cz


V tomto čísle najdete:

 

  
 
TÉMA NOVIN
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

 
ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ S KOMENTÁŘEM

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“), platí sice již od zveřejnění ve Sbírce zákonů dne 12. května 2006, ale účinnosti nabyl až dnem 1. ledna 2009. Za dobu své relativně krátké existence byl již téměř třicetkrát novelizován a zcela jistě jej další novelizace čekají. Nejvýznamnější změny lze očekávat v souvislosti s připravovaným vytvořením tzv. Jednoho inkasního místa, a to zejména v souvislosti se snahou v maximální možné míře sjednotit podmínky účasti na jednotlivých veřejných pojištěních (nemocenské, důchodové a zdravotní) při zachování nezbytných specifik tak, aby i pojistná na tato pojištění mohla být hrazena z jednoho základu, který bude až na zcela ojedinělé a opodstatněné výjimky odpovídat daňovému základu pro daň z příjmu fyzických osob.

OBECNÉ PODMÍNKY NÁROKU NA DÁVKY A JEJICH VÝPLATU

§ 14
(1) Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění.
(2) V případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je li nárok na tutéž dávku, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou.

Komentář k § 14
Na tomto místě zákon upravuje obecné podmínky pro vznik nároku na dávky nemocenského pojištění a stanoví, že vzniká tehdy, když stanovené podmínky byly splněny v době pojištění, tj. v době, kdy osoba splňovala podmínky účasti na pojištění. Nárok na dávku je třeba důsledně oddělit od nároku na výplatu dávky, který vzniká splněním podmínek stanovených pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a uplatněním nároku na výplatu stanoveným způsobem, tj. zpravidla podáním žádosti na předepsaném tiskopise (v podrobnostech dále u jednotlivých dávek).
Na rozdíl od předchozí právní úpravy vychází nyní zákon v situaci, kdy dochází u jedné osoby k souběhu více pojištění, ze zásady, že podmínky pro vznik nároku na dávku se sice posuzují v každém pojištění samostatně, avšak při nároku na tutéž dávku náleží tato dávka ze všech pojištění jen jednou. Výjimku z této zásady tvoří pouze vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který se poskytuje z každého pojištění zvlášť.
Obdobně obdrží zaměstnanec v případě dočasné pracovní neschopnosti u více zaměstnavatelů od každého z nich náhradu mzdy podle zákoníku práce, a následně obdrží již jen jedno nemocenské, při jehož výpočtu budou stanoveným způsobem zohledněna všechna zaměstnání, ve kterých je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

Viz též:
  • § 5 ZNP – okruh pojištěných osob,
  • § 15 ZNP – ochranná lhůta,
  • § 20 ZNP – nárok na výplatu téže dávky při souběhu více pojištění,
  • § 23 až § 25 ZNP – nárok na nemocenské,
  • § 32 ZNP – nárok na peněžitou pomoc v mateřství,
  • § 39 ZNP – nárok na ošetřovné,
  • § 42 ZNP – nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
  • § 45 ZNP – nárok na dávku,
  • § 46 ZNP – nárok na výplatu dávky,
  • § 48 ZNP – souběh nároků na výplatu dávek.


§ 15
(1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Vznikne li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.
(3) Ochranná lhůta plyne jen z pojištěné činnosti, a to samostatně z každé pojištěné činnosti. (4) Ochranná lhůta neplyne
a) z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b) z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
c) ze zaměstnání malého rozsahu,
d) ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem15) nebo studentem16), pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
e) v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody,
f) ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
(5) Ochranná lhůta zaniká
a) vznikem nového pojištění; vznikem pojištění osob samostatně výdělečně činných ochranná lhůta ze zaměstnání nezaniká, pokud nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství nevznikne z pojištění osob samostatně výdělečně činných a ochranná lhůta již neprošla dříve, s tím, že ustanovení odstavce 2 věty třetí zde neplatí,
b) posledním dnem přede dnem, od něhož náleží výplata starobního, nebo invalidního důchodu; to však neplatí v případě vzniku nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, jde li o nárok na peněžitou pomoc v mateřství,
c) posledním dnem přede dnem nastoupení výkonu trestu odnětí svobody,
d) posledním dnem přede dnem útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody.

Komentář k § 15
K odst. 1 a 2
Z obecné zásady, že vznik nároku na dávky nemocenského pojištění nastává tehdy, když stanovené podmínky byly splněny v době pojištění, zákon upravuje dvě výjimky, a to pro nemocenské a pro peněžitou pomoc v mateřství. Pro tyto dávky stanoví zákon tzv. ochrannou lhůtu, ve které je nárok na tyto dávky zachován, i když k příslušné sociální události dojde až po zániku pojištění. Délka ochranné lhůty je 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, nejvýše však pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění, jestliže bylo kratší, než 7 kalendářních dnů. Zvýhodněná ochranná lhůta platí pro nástup na peněžitou pomoc v mateřství u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství. Ta činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, resp. nejvýše však pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění, jestliže bylo kratší, než 180 kalendářních dnů. Pokud v průběhu uvedené ochranné lhůty vznikne ženě znovu pojištění, zastaví se běh této ochranné lhůty po dobu tohoto nového pojištění. Jestliže by tato žena ukončila i toto nové pojištění ještě před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, tak se jí nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění připočítá k nové ochranné lhůtě, kterou tato žena získala na základě tohoto nového pojištění. Součet těchto ochranných lhůt však může činit nejvýše celkovou výměru 180 kalendářních dnů.

K odst. 3 a 4
Z každé činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění, plyne samostatně ochranná lhůta. Pokud by ke dni skončení již příslušná činnost nezakládala účast na nemocenském pojištění, nemohla by z ní už ani plynout ochranná lhůta.
Zákon současně stanoví i výjimky, kdy ochranná lhůta neplyne, přestože se v daných případech může jednat o činnosti, které účast na pojištění mohou založit. To se týká
  • činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
  • dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
  • zaměstnání malého rozsahu,
  • zaměstnání žáka nebo studenta, sjednaného výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
  • odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence, jimž skončí pojištění v době jejich útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
  • zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce


K odst. 5
Výjimkou z délky běhu ochranné lhůty jsou též případy, kdy tato lhůta zaniká, a to i pro případ, že její běh již započal. Tento důsledek spojuje zákon především se vznikem nového pojištění, při němž ochranná lhůta zaniká. Neplatí to však absolutně, neboť při vzniku pojištění osoby samostatně výdělečně činné jí zůstane ochranná lhůta z jejího předchozího zaměstnání zachována, jestliže jí nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství nevznikne z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
Ochranná lhůta zaniká rovněž výplatou starobního, nebo invalidního důchodu. Tím, že je osoba zajištěna dávkami důchodového pojištění, již odpadá důvod pro zachování ochranné lhůty pro případný nárok na dávky nemocenského pojištění, s výjimkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně. Dalšími skutečnostmi, které způsobí zánik ochranné lhůty, jsou nástup výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a útěk odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

Viz též:
  • § 34 odst. 1 ZNP – nástup na peněžitou pomoc v mateřství,
  • § 57 ZNP – vznik dočasné pracovní neschopnosti,
  • § 105 ZNP – nařízení karantény,
  • § 54 odst. 2 ZDP – nárok na výplatu důchodu.


(Více se dozvíte v měsíčníku Poradce 1/2014)


NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ – KOMPLEXNĚ PRO PRAXI

Druhy zaměstnání z pohledu NP
Po uzavření pracovního poměru či jiného druhu zaměstnání, které zařazuje zaměstnance do okruhu pojištěných osob, ale ještě před nástupem zaměstnance do zaměstnání musí zaměstnavatel rozhodnout z hlediska posouzení účastni na NP, zda po vstupu zaměstnance do zaměstnání bude toto zaměstnání zaměstnáním:
  • krátkodobým
  • malého rozsahu nebo
  • ostatním
Podle zařazení zaměstnance do jedné z uvedených skupin zaměstnavatel pozná, kdy má po nástupu zaměstnance do zaměstnání oznámit nástup zaměstnance příslušné OSSZ. Jak je patrno z výše uvedeného, oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání musí zaměstnavatel po vzniku účasti na NP. Lhůty pro oznámení nástupu do zaměstnání jsou uvedeny v § 94 zákona o NP a jsou osmidenní nebo celý kalendářní měsíc a začínají běžet buď od nástupu do zaměstnání, nebo až od posledního dne kalendářního měsíce vstupu do zaměstnání. V případě krátkodobého zaměstnání platí, že jakmile toto založí účast na NP, je zaměstnavatel povinen oznámit nástup do zaměstnání do 8 dnů od vstupu do zaměstnání, pokud sjednaný příjem činí alespoň 2 500 Kč. V ostatních případech oznámí zaměstnavatel účast na pojištění až po zúčtování započitatelného příjmu. Jestliže zaměstnání skončí před uplynutím oněch 8 dnů, lze podat oznámení o nástupu do zaměstnání a oznámení o skončení zaměstnání na tomtéž tiskopise. OSSZ může zaměstnavateli povolit výjimku ze lhůt pro předkládání tohoto tiskopisu.
V případě zaměstnání malého rozsahu je oznamovací povinnost stanovena až na dobu po skončení kalendářního měsíce, v němž byl zaměstnanci zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši 2 500 Kč. Zaměstnavatel je povinen oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který následuje po skončení kalendářního měsíce, v němž byl zaměstnanec poprvé účasten NP, tj. měsíce, v němž poprvé činil započitatelný příjem alespoň 2 500 Kč. Pokud by se stalo a zaměstnanec by uplatnil nárok na dávku NP před odesláním oznámení o nástupu do zaměstnání, má zaměstnavatel povinnost připojit k žádosti o dávku i oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání.
V případě ostatních zaměstnání (pokud zaměstnání není ani krátkodobým ani zaměstnáním malého rozsahu) platí, že toto zaměstnání zakládá účast na NP vstupem do zaměstnání, a tato účast trvá až do skončení zaměstnání. Ustanovení o přerušení pojištění bylo ze zákona o NP vypuštěno. Lhůta pro oznamovací povinnost zaměstnavatele je stanovena 8 dnů od nástupu zaměstnance do zaměstnání, bez ohledu na to zda se jedná o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti či jiný pracovní vztah. Výše uvedené neplatí pro dohody o provedení práce.

Dohody o provedení práce
Jak jsme si uvedli výše, od 1. 1. 2012 platí, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni NP, jestliže splňují tyto dvě podmínky:
  • vykonávají zaměstnání na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice,
  • je jim zúčtován v daném měsíci započitatelný příjem v částce vyšší 10 000 Kč.
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší 10 000 Kč. Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 000 Kč. V takovém případě je zaměstnanec účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci.
Pro dohody o provedení práce platí odlišné podmínky účasti na NP oproti podmínkám platným pro ostatní zaměstnance. Zaměstnávání vykonávaná na základě dohody o provedení práce se nemohou dělit na zaměstnání krátkodobá, malého rozsahu a ostatní. Pro účast na NP není u dohody o provedení práce rozhodující, zda byla uzavřena na dobu nepřesahující 14 dnů nebo na dobu delší 14 dnů. Pro účast na NP u dohod o provedení práce není rozhodující ani sjednaný příjem, rozhodující je pouze zúčtovaný započitatelný příjem, den nástupu do zaměstnání a den, kdy byla dohoda o provedení práce uzavřena.
Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém začal poprvé po uzavření dohody konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána (při současném splnění výše uvedeného kritéria – překročení částky 10 000 Kč jako celkového měsíčního příjmu od téhož zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce).
Shodným způsobem byla změněna také úprava zdravotního pojištění, a to novelizací § 5 písm. a) bod 3. ve spojení s novelizací § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. l. 2012 se považuje za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění osoba činná na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci dosáhla příjmu vyššího než 10 000 Kč.
Jinak obecně vzniká zaměstnanci i zaměstnavateli, který za něj platí část pojistného, povinnost platit pojistné dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení do zaměstnání – v případě zaměstnanců činných na základě dohody o prove¬dení práce pak platí, že se za den nástupu do zaměstnání považuje den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal zaměstnanec vykonávat sjednanou práci (za předpokladu, že byla v tom kterém měsíci překročena částka 10 000 Kč jako celkového měsíčního příjmu od téhož zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce).
Ve smyslu § 94 odst. 1 zákona o NP je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné OSSZ nástup zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce do zaměstnání do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. Dále je zaměstnavatel povinen v souladu s § 10 odst. 1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění oznámit den nástupu zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce do zaměstnání příslušné zdravotní pojišťovně a to nejpozději do 8 dnů od vzniku této skutečnosti.

(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 9/2013)


 

  
 
ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

 
VYČERPÁNÍ PODPŮRČÍ DOBY PRO NEMOCENSKÉ

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný a příští měsíc mu bude končit podpůrčí doba – bude 380 dnů práce neschopen. U dotyčného není předpoklad, že by se vrátil do zaměstnání.
Má si zaměstnanec požádat o invalidní důchod? Jak má postupovat zaměstnavatel vůči dotyčnému?
V daném případě je třeba důsledně rozlišovat mezi dobou trvání dočasné pracovní neschopnosti a podpůrčí dobou, tj. dobou, po kterou podle zákona o NP se poskytuje nemocenské. Možnost výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby maximálně 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti také zákon o NP upravuje. Zásadně platí, že nemocenské se vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění (OSSZ) podle vyjádření lékaře OSSZ, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí první podpůrčí doby nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti. Prodloužení podpůrčí doby pro poskytování nemocenského závisí na posouzení zdravotního stavu dotyčného, nelze proto předjímat, zda mu bude pracovní neschopnost prodloužena či nikoliv. Prodloužená podpůrčí doba a poskytování nemocenského nemůže být delší než 2 roky, tj. 730 dnů (380 + 350). Žádost o prodloužení poskytování nemocenského by měla být poskytována cca jeden měsíc před uplynutím podpůrčí doby. Vyčerpání podpůrčí doby 380 kalendářních dnů není důvodem pro ukončení pracovní neschopnosti. Případy, kdy ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, jsou taxativně uvedeny v § 59 zákona o NP. V praxi to je nejčastěji proto, že lékař zjistí, že zdravotní stav pojištěného umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost. O to se ale v zadaném případě nejedná. Proto by mohlo přicházet v úvahu, že dočasná pracovní neschopnost bude ukončena, protože lékař zjistil, že zdravotní stav je stabilizovaný a že je předpoklad, že pojištěnec nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost. V takovém případě končí pracovní neschopnost třicátým dnem následujícím po dni tohoto vyšetření. Nakonec dočasná pracovní neschopnost také končí třicátým dnem následujícím po dni, v němž byl pojištěnec uznán invalidním. Jestli si dotyčný požádá o invalidní důchod, je výhradně jeho záležitost. Pojištěnec se musí sám starat, jak bude hmotně zabezpečen po skončení pracovní neschopnosti. Pokud se týká zaměstnavatele, tak stále platí, že dotyčný je jeho zaměstnanec. Po dobu pracovní neschopnosti mu nemůže dát výpověď, je v ochranné době podle § 53 ZP. Poté bude záležet na tom, jak posoudí jeho zdravotní stav a jeho schopnost práce lékaři. Pokud mu např. bude přiznán pouze invalidní důchod I. a II. stupně, nebude to znamenat, že není schopen práce, jeho způsobilost k výkonu práce bude pouze omezena. Pak bude záležet, zda ho budete moci převést na jinou práci nebo zda mu budete nuceni dát výpověď, že pozbyl vzhledem k svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci.

KARENČNÍ DOBA U PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Zaměstnavatel má zaměstnance v pracovním poměru s kratší pracovní dobou, který pracuje 3 dny v týdnu (pondělí, středa, čtvrtek) a odpracuje celkem 16 hodin týdně. Nyní je uznán dočasně práce neschopným. Neschopenka byla vystavena ve středu.
Počítá se do karenční doby středa, čtvrtek a pondělí v následujícím týdnu? Náhrada mzdy by tedy byla až od středy následujícího týdne?
Z § 192 odst. 1 ZP vyplývá, že cituji „náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn“. Obrat „takovéto dny“ znamená pracovní dny, protože na začátku druhé věty je uvedeno, že se jedná o dny pracovní (cituji „V mezích období uvedeného v první větě přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny…“). Vzhledem k tomu, že u některých zaměstnanců např. v nerovnoměrném rozvrhu pracovní doby (kde jsou 12 hodinové směny) docházelo dříve, když se platila náhrada mzdy/platu za prvních 14 kalendářních dnů a platila právní úprava karenční doby prvních 3 směn, k tomu, že za 14 kalendářních dnů měli jen třeba 4 nebo 5 pracovních dnů a z toho jim 3 dny padly na karenční dobu, musel tam zákonodárce vložit ten maximální limit 24 hodin, aby nedocházelo k diskriminaci zaměstnanců s 12 hodinovými směnami. Pro účely karenční doby jí tedy musí počítat její pracovní dny – pondělí, středa a čtvrtek. Jestli se pracovní neschopnost počítá dotyčné od středy nebo až od čtvrtka, nevím. Z údajů v dotaze nemohu poskytnout přesnou odpověď, tady se musíme řídit větou třetí § 192 odst. 1 ZP – cituji „Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 období 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem.“ Výkladem a contrario dospějeme k závěru, že pokud dotyčná zaměstnankyně ve středu ráno šla k lékaři a přinesla neschopenku, bude se jí oněch 21 pracovních dnů a 3 dny karenční doby počítat již od středy. Pokud šla k lékaři až ve středu po skončení pracovní doby, začneme počítat uvedené až čtvrtkem.

KONEC PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A DALŠÍ ZAMĚSTNÁNÍ

Zaměstnanec je dlouhodobě pracovně neschopen. Dne 26. 6. 2013 mu skončila podpůrčí doba pro výplatu nemocenského a on si podal žádost o invalidní důchod. Nyní má v ruce posudek o invaliditě. Jde o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Pracovní neschopnost ukončil datem 26. 6. 2013. Zaměstnavatel se chtěl se zaměstnancem rozloučit dohodou, na tu však nechce přistoupit.
Jaké jsou další možnosti a za jakých podmínek?
Tady hlavně záleží na tom, jakou práci může dotyčný na základě lékařského posudku dále vykonávat a jestli může vykonávat práci podle pracovní smlouvy. Každý zaměstnavatel musí mít podle ZP svého lékaře pracovně lékařské péče (podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách). Dále platí podle § 103 ZP základní zásada BOZP, podle které je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Na základě toho musíte zaměstnance vyzvat, aby se podrobil vyšetření u lékaře pracovně lékařské péče a od něj si vyžádejte posudek, jestli je dotyčný zdravotně způsobilý vykonávat práci podle pracovní smlouvy. Až bude mít zaměstnavatel v ruce posudek, že dotyčný není zdravotně způsobilý vykonávat práci podle pracovní smlouvy, pak mu může dát výpověď podle § 52 písm. e) ZP (předpokládám, že invalidita má příčinu v obecné chorobě zaměstnance a ne v pracovním úrazu) a nebude to zaměstnavatele stát žádné odstupné, jen náhradu mzdy po dobu výpovědní doby. Toto se ale mělo odehrát již v květnu nebo začátkem června ještě před skončením pracovní neschopnosti, nyní zbytečně ta doba, kdy dotyčný půjde k lékaři a než posudek lékaře pracovně lékařské péče nabude právní moci a než mu dáte výpověď a než uběhne výpovědní doba a skončí pracovní poměr, je tzv. překážkou na straně zaměstnavatele a zaměstnavatel ji bude muset dotyčnému proplatit ve výši průměrného výdělku.



(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 9/2013)

 

  
 
P6 AKTUAL

 
Částka číslo 94/2013 ze dne 19.8.2013
240/2013 Zákon o investičních společnostech a investičních fondech
241/2013 Zákon o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních společnostech a investičních fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vypořádání některých derivátů


Částka číslo 95/2013 ze dne 19.8.2013
242/2013 Nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu a o způsobu poskytování sdělení a statutu speciálního fondu v jiné než listinné podobě
243/2013 Nařízení vlády o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování


Částka číslo 96/2013 ze dne 19.8.2013
244/2013 Vyhláška o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech
245/2013 Vyhláška o kontrolních povinnostech depozitáře standardního fondu
246/2013 Vyhláška o statutu fondu kolektivního investování
247/2013 Vyhláška o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech
248/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 233/2009 Sb., o žádostech, schvalování osob a způsobu prokazování odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti osob, ve znění pozdějších předpisů
249/2013 Vyhláška o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance
250/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 347/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o finančních konglomerátech


Částka číslo 97/2013 ze dne 19.8.2013
251/2013 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů
252/2013 Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
253/2013 Vyhláška, kterou se stanoví podmínky tvorby povinných minimálních rezerv


Částka číslo 98/2013 ze dne 19.8.2013
254/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky
255/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů


Částka číslo 99/2013 ze dne 23.8.2013
256/2013 Zákon o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
257/2013 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí
258/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013
259/2013 Nález Ústavního soudu ze dne 23. července 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ve věci návrhu na zrušení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník


Částka číslo 100/2013 ze dne 26.8.2013
260/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 1/2006 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a způsob jeho ukončení pro pedagogické pracovníky škol zřizovaných Ministerstvem vnitra
261/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů
262/2013 Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. srpna 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 37/13 o povaze rozhodnutí ministra spravedlnosti podle § 399 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů


Částka číslo 101/2013 ze dne 30.8.2013
263/2013 Nařízení vlády o paušální výši úhrady nákladů zásahu
264/2013 Vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů


Částka číslo 102/2013 ze dne 28.8.2013
265/2013 Rozhodnutí prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
266/2013 Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky


Částka číslo 103/2013 ze dne 30.8.2013
267/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
268/2013 Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2013, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami


Částka číslo 104/2013 ze dne 2.9.2013
269/2013 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů
270/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků
271/2013 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Josefa Bicana


Částka číslo 105/2013 ze dne 10.9.2013
272/2013 Zákon o prekursorech drog
273/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
274/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů


Částka číslo 106/2013 ze dne 10.9.2013
275/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
276/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
277/2013 Zákon o směnárenské činnosti
278/2013 Zákon,kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o směnárenské činnosti
279/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
280/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů


Částka číslo 107/2013 ze dne 12.9.2013
281/2013 Zákon, kterým se mění zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých dalších zákonů
282/2013 Nařízení vlády, o stanovení seznamu stanovených výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení některých podmínek pro určené výrobky, za nichž lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náležitostí a vzorů žádostí o udělení povolení a povolení k vývozu
283/2013 Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí

 

  
 
PRAKTICKÁ KOMUNIKACE

 
JAK PROHRÁVAT S NOBLESOU

Všichni nemůžou vždycky vyhrávat
Na tomto světě je málo jistých věcí. Jednou z tohoto mála je jistota, že všichni nemůžou vždycky vyhrávat. Z toho potom následně vyplývá, že i přes manažerská hesla o tzv. strategiích win-win musí někdo odejít z boje jako poražený. Důležité však je, o jaký typ porážky jde. Jedním extrémem je porážka na hlavu, kdy poraženému nepřiznáme ani právo dýchat. Druhým extrémem je porážka, kdy poražený nejdříve formálně uzná porážku a potom si s vítězem spolu sednou na skleničku. První extrém je dobrý jen pro vojáky. Všude jinde škodí oběma stranám a z dlouhodobého hlediska se nakonec ukáže, že prohráli všichni. Proto by preferovanou strategií mělo být „všeho s mírou“ atd. O její fungování se ale musí přičinit obě strany konfliktu. Ten, na jehož stranu se momentálně naklonila miska vítězství, by měl kromě radosti myslet i na budoucnost. Ten druhý zase na to, že někdy je moudřejší místo boje do posledního dechu jednoduše ustoupit. A o tom bude naše dnešní vyprávění – jak nebojovat tam, kde to přináší víc škody než užitku, jak bezhlavě neutíkat z boje, ale naopak, ustupovat s noblesou.

Slovem noblesa všeobecně rozumíme
jemné, někdy až vznešené chování, ušlechtilost, toleranci a uhlazenost. Kdysi se téměř automaticky předpokládalo, že ten, kdo je bohatý, pochází z urozeného rodu s dlouhou tradicí, je noblesní člověk. Dnes se zdá, že noblesní chování vymřelo po meči i po přeslici a v životě je ho tolik, jako šafránu. Od noblesního člověka očekáváme nadhled nad věcí, schopnost odlišit podstatné od nepodstatného, objektivnost a hlavě schopnost chovat se a komunikovat tak, aby se ostatní cítili poctěni jeho přítomností a pozorností, kterou jim věnuje. Každý z nás dokáže být noblesní za předpokladu, že všechno se vyvíjí podle našich představ: podnikání sype, zaměstnanci dobře dělají svoji práci, šéf má pro nás pochopení a děti nás nepřivádějí k šílenství. Horší už je to v situaci, kdy se nám všecko, na co sáhneme, rozpadá pod rukama. Zachovat si noblesu i v takovéto situaci vyžaduje opravdu silnou osobnost a trénink. No a to nejhorší na konec – projevit noblesu v konfliktních situacích opravdu dokáže málokdo. Na druhou stranu právě proto, když to dokážeme, máme velkou šanci vyjít z konfliktu nakonec jako vítězové.

Strategie noblesního ústupu
Klíčovou otázkou je, jak poznat, že je čas na ústup. Je jasné, že nikdo neustupuje rád. Také je jasné, že strategický ústup je daleko efektivnější než snaha dotáhnout boj do konce za každou cenu. Abychom tedy dali odpověď na výše uvedenou otázku, ustoupit se vyplatí, když máme připravenou pozici, kam ustoupit, a z vývoje situace je jasné, že máme jen malé šance na výhru, anebo hrozí dlouhodobý konflikt, který si nemůžeme dovolit. Jiným příkladem je situace, kdy potřebujeme na sebe upozornit. Uděláme to tak, že nejprve předneseme nesouhlasné stanovisko i s argumenty a po čase uznáme, že argumenty toho druhého jsou silnější. Neustoupíme od svého názoru úplně, jen se pokusíme najít styčné body s oponentem. Co nám to přinese? Pověst kvalifikovaného a navíc rozumného oponenta. Vystoupíme tak z řady bezduchých přitakávačů a zařadíme se mezi těch pár, s nimiž se vyplatí se poradit. Tato taktika lépe funguje v pracovním a hůře v rodinném životě. Důvod je jednoduchý – domácí konflikty jsou emocionálnější.

Jak si udržet noblesní odstup od konfliktu
1. Naučme se odpouštět, aniž bychom zdůrazňovali, že jde z naší strany o laskavost. Když to lze, omluvme se, i když jsme vnitřně přesvědčení o vlastní pravdě.
2. Snažme se minimalizovat dobu trvání konfliktu. Každá minuta navíc přináší s sebou nebezpečí, že konflikt nabude větších rozměrů.
3. Zapomeňme na to, že musíme mít vždycky pravdu a poslední slovo.
4. Kroťme svoje ego. Snažme se vidět věci objektivně.
5. Pokoušejme se vyvolat dojem, že vlastně o nic nejde, anebo že věc nestojí za hádku.
6. Naznačme, že uznáváme argumenty oponenta a jsme ochotní si věci znovu promyslet.

MUDr. Milan Konvit

 

 
 
CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

 
Termíny pro praxi v září 2013

2. 9.
Pondělí (za sobotu 31. 8.)		 Daně z příjmů - plátce Odvod „srážkové“ daně sražené v červenci 2013 a hlášení plátce daně o dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Odvod zajištění daně sraženého v červenci 2013 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Daň z nemovitostí Odvod první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2013 (u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb, pokud daň přesahuje 5.000 Kč)
(§ 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí)
9. 9.
Pondělí (za neděli 8. 9.)		 Zdravotní pojištění – OSVČ Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za srpen 2013
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
16. 9.
Pondělí (za neděli 15. 9.)		 Daně z příjmů Odvod čtvrtletní zálohy na rok 2013 (á 25 %), přesáhla-li daň za rok 2012 150.000 Kč a zdaňovacím obdobím poplatníka je kalendářní rok
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
20. 9.
Daně z příjmů – plátce Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti sražených z mezd za srpen 2013
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Sociální pojištění - OSVČ Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za srpen 2013
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za srpen 2013
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Sociální pojištění – zaměstnavatel Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za srpen 2013
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za srpen 2013
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za srpen 2013
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za srpen 2013
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
Důchodové spoření – zaměstnavatel Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za srpen 2013 (§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za srpen 2013 (§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
25. 9.
Středa		 DPH Podání přiznání k DPH a její zaplacení za srpen 2013 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Předložení výpisu z evidence za srpen 2013 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Podání souhrnného hlášení (elektronicky) plátce za srpen 2013, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 až 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za srpen 2013, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Podání souhrnného hlášení (elektronicky) identifikované osoby za srpen 2013, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
30. 9.
Pondělí		 Daně z příjmů - plátce Odvod „srážkové“ daně sražené v srpnu 2013 a hlášení plátce daně o dani sražené zahraničním poplatníkům (s výjimkou příjmů ze zaměstnání do 5 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
Odvod zajištění daně sraženého v srpnu 2013 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
DPH Podání žádosti plátce o vrácení DPH z jiného státu EU za rok 2012 (jen přes http://adisspr.mfcr.cz, aplikace je dostupná po prvotním podání Žádosti o přístup)
(§ 82 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
Podání žádosti osoby registrované k dani v jiném státě EU o vrácení DPH v Česku za rok 2012 (jen přes e-portál ve státě usazení dotyčné osoby jinde v EU)
(§ 82a odst. 4 a 10 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)

 

  
 
EKONOMIKA

 
Název krajiny Název měny Měna 21.8. 22.8. 23.8. 26.8. 27.8. 28.8. 29.8. 30.8. 2.9. 3.9. 4.9. 5.9. 6.9. 9.9.
Austrálie dolar AUD 17,402 17,375 17,25 17,275 17,314 17,177 17,309 17,363 17,496 17,637 17,936 17,821 18,005 18,018
Brazílie real BRL 8,018 7,938 8,017 8,107 8,008 8,079 8,254 8,274 8,22 8,146 8,347 8,237 8,476 8,509
Bulharsko lev BGN 13,179 13,16 13,122 13,102 13,169 13,147 13,131 13,157 13,134 13,153 13,181 13,163 13,172 13,205
Čína renminbi CNY 3,145 3,157 3,14 3,133 3,155 3,148 3,163 3,178 3,178 3,19 3,198 3,184 3,209 3,198
Dánsko koruna DKK 3,456 3,451 3,441 3,435 3,453 3,447 3,443 3,45 3,443 3,448 3,457 3,451 3,454 3,463
EMU euro EUR 25,775 25,74 25,665 25,625 25,76 25,715 25,68 25,735 25,685 25,72 25,78 25,74 25,76 25,83
Filipíny peso PHP 43,995 43,672 43,487 43,344 43,292 43,102 43,449 43,639 43,851 43,881 44,18 43,817 44,224 44,46
Hongkong dolar HKD 2,484 2,491 2,478 2,472 2,49 2,484 2,496 2,507 2,508 2,518 2,524 2,512 2,532 2,524
Chorvatsko kuna HRK 3,418 3,41 3,399 3,393 3,409 3,403 3,395 3,402 3,391 3,395 3,402 3,394 3,396 3,402
Indie rupie INR 30,038 29,929 30,404 29,816 29,156 27,998 29,09 29,595 29,464 28,871 29,181 29,516 30,099 30,003
Indonesie rupie IDR 1,787 1,786 1,783 1,768 1,768 1,76 1,771 1,781 1,772 1,765 1,759 1,751 1,757 1,754
Japonsko jen JPY 19,752 19,584 19,388 19,448 19,805 19,763 19,707 19,793 19,594 19,636 19,669 19,526 19,708 19,667
Jihoafrická rep. rand ZAR 1,889 1,869 1,874 1,871 1,858 1,847 1,875 1,884 1,905 1,892 1,911 1,895 1,928 1,953
Jižní Korea won KRW 1,725 1,723 1,722 1,723 1,729 1,723 1,741 1,752 1,768 1,777 1,788 1,774 1,798 1,801
Kanada dolar CAD 18,454 18,402 18,185 18,213 18,349 18,365 18,446 18,45 18,476 18,555 18,66 18,594 18,821 18,853
Litva litas LTL 7,465 7,455 7,433 7,422 7,461 7,448 7,437 7,453 7,439 7,449 7,466 7,455 7,461 7,481
Lotyšsko lat LVL 36,675 36,651 36,523 36,482 36,674 36,595 36,545 36,618 36,557 36,612 36,687 36,635 36,659 36,774
Maďarsko forint HUF 8,6 8,593 8,584 8,603 8,578 8,506 8,54 8,558 8,565 8,542 8,556 8,515 8,568 8,597
Malajsie ringgit MYR 5,851 5,836 5,822 5,801 5,798 5,777 5,846 5,917 5,943 5,942 5,962 5,896 5,9 5,946
Mexiko peso MXN 1,476 1,461 1,468 1,471 1,448 1,446 1,459 1,461 1,463 1,455 1,469 1,457 1,473 1,485
MMF SDR XDR 29,356 29,341 29,218 29,151 29,366 29,293 29,354 29,465 29,469 29,52 29,603 29,485 29,623 29,63
Norsko koruna NOK 3,2 3,167 3,17 3,17 3,209 3,19 3,19 3,18 3,206 3,214 3,221 3,197 3,22 3,219
Nový Zéland dolar NZD 15,239 15,097 14,932 15,01 15,035 14,933 15,052 15,102 15,198 15,257 15,439 15,377 15,609 15,667
Polsko zlotý PLN 6,079 6,07 6,064 6,06 6,065 5,996 5,997 6,039 6,037 6,023 6,043 6,003 5,997 6,045
Rumunsko nové leu RON 5,806 5,793 5,777 5,786 5,801 5,78 5,783 5,811 5,805 5,806 5,784 5,76 5,758 5,778
Rusko rubl RUB 58,314 58,268 58,121 58,093 58,195 57,951 58,344 58,495 58,421 58,329 58,588 58,312 58,76 58,832
Singapur dolar SGD 15,085 15,059 14,99 14,983 15,035 15,031 15,184 15,255 15,271 15,278 15,355 15,262 15,36 15,393
Švédsko koruna SEK 2,953 2,962 2,945 2,936 2,965 2,96 2,946 2,941 2,945 2,955 2,958 2,933 2,953 2,952
Švýcarsko frank CHF 20,937 20,842 20,768 20,751 20,956 20,922 20,859 20,902 20,86 20,87 20,884 20,773 20,808 20,922
Thajsko baht THB 60,467 60,297 60,062 60,029 60,002 59,66 60,166 60,465 60,708 60,756 60,763 60,284 60,714 60,813
Turecko nová lira TRY 9,841 9,732 9,636 9,596 9,505 9,308 9,533 9,579 9,635 9,532 9,536 9,383 9,535 9,584
USA dolar USD 19,259 19,321 19,217 19,173 19,315 19,264 19,361 19,445 19,448 19,527 19,572 19,485 19,638 19,576
Velká Británie libra GBP 30,22 30,102 29,878 29,844 29,927 29,787 30,043 30,131 30,299 30,361 30,555 30,512 30,589 30,697
Izrael šekel ILS 5,402 5,385 5,339 5,316 5,294 5,253 5,342 5,394 5,378 5,373 5,382 5,34 5,383 5,403

Název krajiny Název měny Měna 10.9. 11.9. 12.9. 13.9.
Austrálie dolar AUD 18,124 18,043 17,966 17,929
Brazílie real BRL 8,613 8,522 8,515 8,504
Bulharsko lev BGN 13,21 13,179 13,202 13,18
Čína renminbi CNY 3,189 3,175 3,175 3,169
Dánsko koruna DKK 3,464 3,456 3,461 3,456
EMU euro EUR 25,835 25,775 25,815 25,775
Filipíny peso PHP 44,587 44,474 44,356 44,244
Hongkong dolar HKD 2,516 2,505 2,505 2,5
Chorvatsko kuna HRK 3,405 3,397 3,402 3,399
Indie rupie INR 30,564 30,66 30,622 30,532
Indonesie rupie IDR 1,737 1,712 1,711 1,699
Japonsko jen JPY 19,453 19,386 19,53 19,462
Jihoafrická rep. rand ZAR 1,952 1,957 1,956 1,946
Jižní Korea won KRW 1,797 1,788 1,792 1,784
Kanada dolar CAD 18,881 18,792 18,822 18,762
Litva litas LTL 7,482 7,465 7,477 7,465
Lotyšsko lat LVL 36,776 36,68 36,747 36,696
Maďarsko forint HUF 8,632 8,608 8,568 8,577
Malajsie ringgit MYR 5,956 5,959 5,926 5,893
Mexiko peso MXN 1,494 1,486 1,482 1,48
MMF SDR XDR 29,57 29,461 29,519 29,45
Norsko koruna NOK 3,287 3,283 3,286 3,275
Nový Zéland dolar NZD 15,722 15,654 15,802 15,795
Polsko zlotý PLN 6,065 6,09 6,127 6,12
Rumunsko nové leu RON 5,793 5,769 5,76 5,77
Rusko rubl RUB 59,012 59,196 59,331 59,437
Singapur dolar SGD 15,386 15,314 15,321 15,285
Švédsko koruna SEK 2,973 2,972 2,97 2,961
Švýcarsko frank CHF 20,849 20,791 20,872 20,826
Thajsko baht THB 60,667 60,731 61,196 60,834
Turecko nová lira TRY 9,648 9,658 9,61 9,565
USA dolar USD 19,514 19,426 19,424 19,388
Velká Británie libra GBP 30,617 30,634 30,693 30,69
Izrael šekel ILS 5,421 5,439 5,467 5,466

 

  
 
NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

 
Poradce, měsíčník č.1/2014 (VIII/2013)
  • Zákon o nemocenském pojištění s komentářem – JUDr. Tomáš Hejkal
  • Zdravotní pojištění a zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 – Ing. Antonín Daněk
  • Daňový režim letních benefitů zaměstnanců – Ing. Martin Děrgel
  • Účtování o nevyčerpané dovolené a ročních odměnách – Ing. Jiří Koch

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
  • Pravidla registrace k daním – Ing. Martin Děrgel
  • Zdanění pronajatého hmotného majetku – Ing. Ivan Macháček
  • DPH při prodeji a vkladu podniku – Ing. Václav Benda
  • Elektronická podání – Ing. Zdeněk Kuneš
  • Pořízení ojetého automobilu – Ing. Karel Janda
  • Ochrana povinného v exekučním řízení – JUDr. Jana Drexlerová

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
  • DPH u služeb a zboží – pravidla pro rok 2013 – Ing. Václav Benda
  • Pohledávky a opravné položky – Ing. Martin Děrgel
  • Nemocenské pojištění – komplexně pro prax – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
  • Zaměstnanec a povodeň – Ing. Karel Janda
  • Možnosti „úlev“ v důsledku povodní – Ing. Martin Děrgel
  • Novela ZP – JUDr. Eva Dandová
  • Zaměstnávání cizinců – JUDr. Jana Drexlerová
  • Závodní stravování zaměstnanců – versus stravné – Ing. Martin Děrgel
  • Motivační příspěvek budoucímu zaměstnanci – Ing. Ivan Macháček

Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 9/2013 (VIII/2013)
  • Zákoník práce – novela – JUDr. Ladislav Jouza
  • DPH u služeb cestovního ruchu – Ing. Václav Benda
  • Odstupné podle ZP a zákona o úřednících – JUDr. Zdeněk Budovec
  • Příspěvky podnikatelům a obcím – Mgr. Olga Bičáková
  • Obec vlastní majetek – Ing. Karel Janda
  • Mateřské školy – JUDr. Eva Dandová

1000 řešení – měsíčník č. 9/2013 (VIII/2013)
  • Nemocenské a zdravotní pojištění – JUDr. Eva Dandová, Ing. Antonín Daněk
  • Minimální mzda od 1. 8. 2013 – Ing. Antonín Daněk

PŘIPRAVUJEME

Poradce, měsíčník č. 2/2014 (IX/2013)
  • Zákon o dani silniční s komentářem – Ing. Karel Janda
  • Krátkodobý finanční majetek v rozvaze podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
  • Zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 – JUDr. Jana Drexlerová
  • Dohoda o vině a trestu – JUDr. Jana Drexlerová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 10/2013 (XI/2013)
  • Silniční daň - Ing. Vlasta Ptáčková
  • Daňová ztráta - Ing. Eva Sedláková
  • Přenesení daňové povinnosti u odpadových materiálů - Ing. Václav Benda
  • Postoupení pohledávek – smlouva a účtování - Ing. Vladimír Hruška
  • Účtování o zásobách periodickým způsobem B - Ing. Zdenka Cardová
  • Účetní sankce - Ing. Martin Děrgel

Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 10/2013 (IX/2013)
  • Úvěry a půjčky v účetnictví a daních - Ing. Karel Janda
  • Technické zhodnocení majetku - Ing. Eva Sedláková
  • Zdravotní pojištění komplexně - Ing. Antonín Daněk

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 10/2013 (IX/2013)
  • Silniční daň - Ing. Martin Děrgel
  • Zvýšení minimální mzdy - JUDr. Ladislav Jouza
  • Harmonogram směn - JUDr. Eva Dandová
  • Ostatní příjmy FO a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
  • Chyby v praxi při skončení pracovního poměru - JUDr. Eva Dandová
  • Právní jednání v personálních vztazích podle NOZ - JUDr. Ladislav Jouza

Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č.10/2013 (IX/2013)
  • Silniční daň - Ing. Karel Janda
  • Právnické osoby v NOZ - JUDr. Jana Drexlerová
  • Obec vlastní majetek - Ing. Karel Janda
  • Právní úprava k příplatku k platu - JUDr. Ladislav Jouza

1000 řešení – měsíčník č. 10/2013 (IX/2013)
  • Silniční daň - Ing. Martin Děrgel
  • Daně
  • Účetnictví
  • Pracovní právo

 

  
 
HORKÁ TÉMATA

 
Silniční daň
Předmětem silniční daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR, jsou-li používána k podnikání nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním. Podle čeho se platí silniční daň? Co je a co není předmětem silniční daně? Vše o silniční dani za r. 2013 naleznete v našem výhodném balíčku „Silniční daň“.

  • Poradce 2/2014 - Zákon o dani silniční - úplné znění zákona po poslední novele s komentářem
    /A5, str. 224/
  • PaM 10/2013/2013 – Silniční daň - příspěvek
    /A4, str. 80/
  • PVS 10/2013 - Silniční daň - příspěvek
    /A4, str. 80/

Cena balíčku s 40% slevou 310 Kč.

Zvýšení minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy, o kterém v minulých dnech rozhodla vláda, bude pro 150 tisíc klientů VZP představovat různé změny. O které změny se jedná se dočtete na stránkách našich periodik ve výhodném balíčku „Zvýšení minimální mzdy“

  • Poradce 2/2014 - zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 - úplné znění zákona s komentářem po poslední novele
    /A5, str.224/
  • DaÚ 10/2013 – navýšení minimální mzdy - příspěvek
    /A4, str. 80/
  • PaM 10/2013 - nová výše minimální mzdy od 1. srpna 2013 - příspěvek
    /A4, str. 80/

Cena balíčku s 40% slevou 317 Kč.

Pohledávky a opravné položky
Pohledávky a opravné položky patří v účetnictví mezi nejvíce používané pojmy. Kde nejčastěji vznikají pohledávky? Co jsou to opravné položky? To vše o dané problematice najdete v našem výhodném balíčku „Pohledávky a opravné položky“.

  • DaÚ 10/2013 - Postoupení pohledávek – smlouva a účtování - příspěvek
    /A4, str. 80/
  • DÚVaP 9/2013 – Pohledávky a opravné položky - příspěvek
    /A5, str. 184/
  • 1000 řešení 9/2013 - otázky a odpovědi z praxe související s problematikou
    /A5, str. 80/

Cena balíčku s 30% slevou 298 Kč.

Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.

Jen do vyprodání zásob.


Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz


RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E- MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
  • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
  • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

 

  
 
KONTAKTY

 
Adresa:   E-mail:
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika 		  objednavky@exicon.eu
 
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
  
   
 
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

 

  


V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011
Untitled Page