E-noviny
Em@ilové noviny
č.16/2024
15.10.2024

Vážení čtenáři!


Měsíční minimální mzda bude součinem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Jaké další zásadní změny přinesl zákoník práce do této mzdově-právní oblasti? Čtěte rubriku Témata novin, kde je uveřejněn příspěvek Změny v minimální a zaručené mzdě a více již najdete v příspěvku v měsíčníku PaM 10/2024.

Účelem zákona o rezervách je kromě jiného nastavit podmínky, které je nutno splnit k tomu, aby rezerva byla daňově účinná. Které subjekty jsou oprávněny rezervu tvořit? Pro jaký účel lze tuto rezervu vytvářet? Jaká pravidla platí pro její tvorbu, čerpání a eventuální zrušení? Čtěte rubriku Témata novin, kde je uveřejněn příspěvek Rezervy a podrobné informace se již dočtete v měsíčníku Poradce 2/2025, kde je uveřejněn Zákon o rezervách s komentářem.

Dáváme na vědomí tematické balíčky, které si můžete objednat prostřednictvím zákaznického servisu: Konec roku ve mzdové účtárně, Konec roku v účetnictví, Zákoník práce po novele, Balíček mzdovým účetním.

Přejeme Vám příjemné podzimní dny a těšíme se na brzké setkání.

Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz

Z aktuální nabídky vybíráme:

Poradce
DUO
PaM
DUVaP
1000
Poradce
Poradce
Poradce
Poradce

HORKÁ TÉMATA

– najdete v tematických balíčcích:

  

1. KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ

 

Konec kalendářního roku je spojen se zvýšenou pracovní agendou mzdové účetní. Jedná se nejen o pracovní povinnosti spojené s pracovněprávní tematikou, ale i se sociálními otázkami – zejména v důchodové a mzdové oblasti. Tento rok nastaly v těchto zákonech různé změny. O jaké změny se jedná? Co nelze koncem roku opomenout?

Potřebné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...

 

 

1. PaM 11-12/2024 – Konec roku ve mzdové účtárně – příspěvek

/A4, str. 112/

 

2. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů

/A5, str. 96/

 

3. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění - příspěvek

/A5, str. 208/

 

4. Souvztažnosti pro podnikateleodborná tematická publikace

/A5, str. 384/

 

 

 

Cena balíčku je 1 366 Kč

Cena balíčku s 50 % slevou je 683 Kč.

Ušetříte 683 Kč.

 

Poštovné a balné je 112 Kč.

 

 

 

2. KONEC ROKU V ÚČETNICTVÍ

 

S přípravou účetní závěrky je spojena řada jednorázových, každoročně se opakujících účetních operací. Může se zdát, že se jedná o operace rutinní, notoricky známé, které se každoročně opakují. Není to však pravda. Co všechno je nutno připravit na ukončení účetního roku a jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?

Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …

 

 

1. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady

/A5, str. 128/

 

2. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace

/A5, str. 112/

 

3. DaÚ 6-7/2024 – Opravné položky - účtování - příspěvek

/A4, str. 112/

 

4. Aktualizace I/2 – Zákon o daních z příjmů, zákon o archivnictví a spisové službě – úplná znění zákonů

/A5, str. 208/

 

 

 

Cena balíčku je 1065 Kč.

Cena balíčku s 40 % slevou je 639 Kč.

Ušetříte 426 Kč.

 

Poštovné a balné je 112 Kč.

 

 

 

 

3. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE

 

Novela zákoníku práce přinesla zásadní změny do mzdově - právní oblasti s účinností od 1. srpna 2024. S účinností od 1. ledna 2025 přinesla novela do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila. Novela upravila i problematiku dovolených.

Jaké další změny novela přinesla?

Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...

 

 

1. PaM 10/2024 – Novela zákoníku práce, Minimální a zaručená mzda - změny – příspěvky

/A4, str. 80/

 

2. PaM 4-5/2024 – Personální chyby po novele ZP - příspěvek

/A4, str. 112/

 

3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů

/A5, str. 96/

 

4. Poradce 12/2024 – Zákon o nemocenském pojištění s komentářem - komentář

/A5, str. 248/

 

 

 

Cena balíčku je 1062 Kč

Cena balíčku s 40 % slevou je 637 Kč.

Ušetříte 425 Kč.

 

Poštovné a balné je 112 Kč.

 

 

 

4. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM

 

Od roku 2024 nastaly změny v oblasti mezd, pracovního práva, pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí. Jak se projevily v praxi uvedené změny zákonů a jak je správně řešit?

Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...

 

 

1. DÚVaP 7-8/2024 – Problémy mzdové účetní – příspěvek

/A5, cca str. 192/

 

2. PaM 8/2024 – Uplatnění minimální a průměrné mzdy v údajích zaměstnance v roce 2024 - příspěvek

/A4, str. 80/

 

3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, Zákon o kolektivním vyjednávání … - úplná znění zákonů

/A5, str. 784/

 

4. Aktualizace III/2 – Zákon o sociálních službách, Zákon o nemocenském pojištění – úplná znění zákonů

/A5, str. 152/

 

5. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace

/A5, str. 544/

 

 

 

Cena balíčku je 1506 Kč

Cena balíčku s 50 % slevou je 753 Kč.

Ušetříte 753 Kč.

 

Poštovné a balné je 112 Kč.

 

 

 

Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

 

TÉMATA NOVIN

ZMĚNY V MINIMÁLNÍ A ZARUČENÉ MZDĚ

 

Mzdové a platové otázky jsou v současnosti středem zájmu zaměstnavatelů a zaměstnanců. Patří mezi ně i problematika minimální a zaručené mzdy. Zásadní změny do této mzdově-právní oblasti přinesla novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb. s účinností od 1. srpna 2024.

 

Minimální mzda - změny

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který neměl podle dřívější právní úpravy právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP). Rovněž mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody zaměstnance minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

 

Zásadní změna spočívá v tom, že se mění ustanovení § 111 až 131 ZP a dochází podle novely k jinému způsobu výpočtu minimální mzdy. Zaručená mzda se vztahuje jen na zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 ZP. Jedná se např. o zaměstnance státu, územních samosprávných celků, některých příspěvkových organizací apod.

 

JINÝ VÝPOČET MINIMÁLNÍ MZDY Podle novely ZP se bude minimální mzda zjišťovat jiným způsobem. Dříve ji stanovila vláda nařízením v závislosti na růstu inflace, nákladů apod.

 

Měsíční minimální mzda bude součinem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru

 

Příklad 1

V letošním roce je průměrná hrubá mzda v národním hospodářství v částce 43 967 Kč.

Tomu odpovídá měsíční minimální mzda zjištěná podle uvedeného vzorce v částce 20 664 Kč.

 

Hodinová minimální mzda

pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.

Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.

Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

 

Odhad minimální mzdy

Predikci (prognóza, odhad) průměrné hrubé měsíční minimální mzdy v národním hospodářství vyhlásí do 31. srpna podle § 111 odst. 7 ZP Ministerstvo financí podle § 111 odst. 7 ZP. Do 30. září pak vyhlásí  Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu.

Koeficient pro výpočet minimální mzdy pak stanoví vláda nařízením vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši tohoto koeficientu je možné měnit před uplynutím uvedeného období, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek.

 

Podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech by – jak odhaduje Ministerstvo práce a sociálních věcí - tato mzda měla v roce 2025 stoupnout na 20 600 Kč  z dosavadních 18 900 Kč a v roce 2026 by měla dosáhnout 22 100 Kč. Při výpočtu se vychází z dubnové predikce ministerstva financí.

 

Zaručený plat a skupiny prací

Zaručeným platem je plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle ZP, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru. Bude se uplatňovat u nepodnikatelských subjektů. Tím, že se mění okruh zaměstnavatelů a zaměstnanců, na který se bude zaručený plat vztahovat, se změnilo i pojmové označení: místo mzdy bude plat.

 

Základní principy fungování zaručeného platu zůstávají stejné jako za dřívější právní úpravy. Plat těchto zaměstnanců nesmí být nižší, než je příslušná měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu. ZP nově stanoví, že zaručený plat se stanoví ve 4 úrovních (skupinách) tak, aby činila v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2 násobek minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4 násobek minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6 násobek minimální mzdy.

 

Nedosáhne-li plat bez platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné měsíční nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu.

Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 ZP se hodinová nejnižší úroveň zaručeného platu zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 ZP nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční nejnižší úroveň zaručeného platu snižuje úměrně odpracované době.

 

Rozdělení prací do 4 skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací stanoví vláda nařízením. Rozdělení prací do skupin podle jejich kvalifikační náročnosti bude stanoveno v nařízení vlády: 1. skupina prací (základy vzdělání, základní vzdělání); 2. skupina prací (střední vzdělání, střední s výučním listem); 3. skupina prací (střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání); 4. skupina prací (vysokoškolské vzdělání).

 

PLATOVÉ TARIFY - Zaměstnanci nepodnikatelských subjektů (viz § 109 odst. 3 ZP) jsou za práci odměňováni platem, nikoliv mzdou. Výše platu je ovlivněna zařazením zaměstnance do platové třídy a platového stupně podle jejich pracovní náplně (druhu práce) a získané praxe. Základní postup při zařazování zaměstnanců do platových tříd se stanoví v § 123 odstavec 1 až 3 ZP. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější práce, jejíž výkon na něm zaměstnavatel požaduje v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. To se týká i vedoucích zaměstnanců. Podmínky pro použití odchylek (zvláštní platový tarif) jsou uvedeny v nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

 

Platový tarif (určení platu zaměstnavatelem) je průsečíkem zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně. Platových stupňů je 12 a jsou odstupňovány podle délky započitatelné praxe. Do platového stupně 1 jsou zařazeni např. zaměstnanci územních samosprávných celků s praxí do 1 roku, 2 stupeň do 3 let, 3 stupeň do 4 let, 10 stupeň do 27 let, 11 stupeň do 32 let a 12 stupeň nad 32 let. Zaměstnavatelé v oblasti veřejných služeb a správě mohou určit platový tarif zvláštním způsobem v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.

 

Příklad 2

Platový tarif (plat) je pak dán průsečíkem zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně v příslušné tarifní tabulce.

Odměňování platem např. úředníků ÚSC, se řídí § 122 až 150 ZP a nařízením vlády č. 341/2017 Sb. Tento předpis byl novelizován nařízením vlády č. 300/2019 Sb. Toto NV vychází z § 123 ZP, který stanoví základní postup při zařazování zaměstnanců do platových tříd. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější práce, jejíž výkon na něm zaměstnavatel požaduje v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.

 

Vyšší platový tarif

 

Podle novely ZP dochází k úpravě stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 6  § 123 ZP. Přihlédne se k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jeho významu. Platové tarify se zvyšují: v platové třídě 1 tarif 12 140 Kč (dříve 6500 Kč), ve 2. třídě 13 040 Kč (dříve 7110 Kč, ve 3. třídě 13 990 Kč (dříve 7710 Kč), ve 4. třídě 15 020 Kč (dříve 8 350 Kč), v 5. třídě 16 130 Kč (dříve 9 060 Kč), 17 350 Kč (dříve 9 830 Kč), 18 680 Kč (dříve 10 660 Kč), 20 130 Kč (dříve 11 570 Kč), 21 710 Kč (dříve 12 550 Kč), 23 390 Kč (dříve 13 620 Kč), 25 280 Kč (dříve 14 780 Kč), 27 250 Kč (dříve 16 020 Kč), 29 410 Kč (dříve 17 370 Kč), 31 770 Kč (dříve 18 850 Kč), 34 340 Kč (dříve 20 470 Kč) a 37 130 Kč (dříve 22 200 Kč).

 

Nižší průměrný výdělek

Jestliže průměrný výdělek zaměstnance je nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, upraví se podle § 357 odst. 1 ZP na částku odpovídající minimální nebo zaručené mzdě. Stejně se postupuje i při uplatnění pravděpodobného výdělku.

Pro výpočet průměrného výdělku je rozhodující hrubá mzda, která byla zaměstnanci zúčtována v předchozím kalendářním čtvrtletí. Při rozhodování, které částky patří do základu pro výpočet průměrného výdělku, je nutné si uvědomit, co se rozumí mzdou. Do základu pro výpočet se započítávají jen částky, které jsou poskytovány za vykonanou práci. Za odpracovanou dobu, kterou se dělí příslušná hrubá mzda, se považuje doba skutečného výkonu práce, za níž přísluší mzda (plat). Jde např. o práci přesčas, dobu účasti na školení či studiu k prohloubení kvalifikace apod.

 

Do odpracované doby se nezapočítávají  zejména překážky v práci, ať již jde o pracovní volno s náhradou mzdy nebo neplacené, dovolená, neomluvená nepřítomnost v práci, náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek, přestávky v práci na jídlo a oddech, studijní volno apod.

 

Do hrubého výdělku se zahrnuje mzda, zúčtovaná k výplatě v rozhodném období, bez ohledu na to, zda byla vyplacena až po jeho skončení. Do hrubé mzdy se však nezahrnují plnění, která nemají povahu mzdy nebo platu, protože nejsou poskytovaná za práci. Většinou jde o plnění  v souvislosti se zaměstnáním, jako např. náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, odměna za pracovní pohotovost, výnosy z kapitálových podílů, plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytovaná k pracovním a životním výročím, případně při odchodu do důchodu. Rovněž se do hrubého výdělku nezahrnují částky, které nevyjadřují pracovní výsledky či výkonnost zaměstnance.

 

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

 

Výše příplatku bude odlišná, jako v dřívější právní úpravě, podle druhu pracoviště. U zaměstnanců podnikatelských subjektů bude tento příplatek ve výši 10 % minimální mzdy. Zaměstnanci, na které se bude vztahovat zaručená mzda a budou pracovat ve ztíženém pracovním prostředí u zaměstnavatele nepodnikatelského typu, dostanou příplatek v rozpětí 5 % až 15 % měsíční minimální mzdy za každý ztěžující prvek, jako např. hluk, vibrace, ionizující záření, nadměrná teplota apod. Výši příplatku určí zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.

 

Nevyplacená mzda

Minimální mzda má význam nejen při určování výdělku zaměstnance, ale ovlivňuje i řadu dalších pracovněprávních nároků. Patří mezi ně např. zjišťování příspěvku na zapracování, při přechodu na nový podnikatelský program, při výpočtu podpory v nezaměstnanosti apod. V období, kdy se zaměstnavatel dostává do insolvence a nemůže poskytnout zaměstnanci mzdu za vykonanou práci, přichází „na pomoc“ minimální mzda.

 

Jedná se o zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, který v řadě ustanovení používá pojem „minimální mzda“. Zaměstnanci mohou žádat o vyplacení mzdy úřad práce. V případě, že zaměstnanec uplatňuje nárok na mzdu, úřad práce zjistí, zda na zaměstnavatele, který mzdu neposkytl, byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. V opačném případě zaměstnanec musí podat návrh na zahájení tohoto řízení.

 

Má-li zaměstnanec k disposici doklady nebo důkazy, kterými může být prokázána výše jeho uplatňovaných nároků, může je přiložit k žádosti. Jde např. o pracovní smlouvu, mzdové vyúčtování, mzdový výměr, zápočtový list, potvrzení zaměstnavatele apod. Tento postup může urychlit rozhodování úřadu práce a přinést zaměstnanci dřívější poskytnutí mzdy. Souhlasí–li výše uplatňovaných mzdových nároků s údaji, které úřadu práce poskytuje zaměstnavatel, dostane zaměstnanec mzdu v požadované výši. Nelze–li výši mzdového nároku prokázat, úřad práce přizná mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni podání insolvenčního návrhu. Pokud se zaměstnanci podaří nesporně prokázat výši požadovaných mzdových nároků později, poskytne mu úřad práce mzdu ve výši rozdílu mezi minimální mzdou a prokázanou částkou.

 

Více se již dočtete v měsíčníku PaM 10/2024.

 


REZERVY

 

Zpravidla každého poplatníka, který vytváří v rámci svého podnikání rezervy, k tomu vedou ekonomické důvody. Rezervy ve své podstatě přestavují fiktivní výdaj, přičemž se jedná o časově rozprostřený náklad na budoucí výdaj. Rezervy bezesporu slouží k omezení možných podnikatelských rizik a ztrát už ve své podstatě tím, že se na tato rizika firma připraví a vyčlení pro tyto případy určité zdroje ke krytí uvažovaných výdajů, pakliže skutečně nastanou. Pravidla pro jejich tvorbu a čerpání ovšem stát v případě zákonných rezerv a opravných položek má zájem regulovat.

 

Úvodem

Ohledně zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „ZRE“ nebo „zákon“), který nabyl účinnosti 1. 1. 1993, se hodí říct, že představuje právní normu, která upravuje způsob tvorby a výši rezerv a opravných položek. Jedná se o zákon, který svou koncepcí doplňuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“ nebo „zákon o daních z příjmů“). Již z tohoto vztahového vymezení je zřejmé, že tento zákon je ve vztahu k zákonu o daních z příjmů lex specialis. I když byl tento zákon již vícekrát novelizován, představuje svým způsobem stálici české daňové soustavy.

 

Účelem tohoto zákona je kromě jiného nastavit podmínky, které je nutno splnit k tomu, aby rezerva byla daňově účinná. Zákon zakládá práva a povinnosti vymezených subjektů vůči správci daně, přičemž se vychází z vrchnostenského přístupu státu a jeho orgánů, neb se jedná o právní normu veřejného práva. To znamená, že tento zákon vymezuje kromě již zmíněného též subjekty, které jsou oprávněny rezervu tvořit a účel, pro který lze tuto rezervu vytvářet – včetně pravidel pro její tvorbu, čerpání a eventuální zrušení.

 

Zákon současně vedle tvorby rezerv zakotvuje též možnost tvorby opravných položek, jejichž účelem je poskytnutí satisfakce věřiteli, který byl z důvodů správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, avšak tento se pro něj nestal skutečným příjmem (např. z toho důvodu, že jeho obchodním partnerem byl subjekt s platební neschopností, který následně skončil v úpadku). Od svého přijetí do současnosti byl zákon již vícekrát novelizován, což je dáno nejen veškerým možným vývojem v rámci podnikatelského prostředí, ale také i tím, že dochází v souvislosti s tím i k nezbytným legislativním změnám. Důležitým vodítkem při samotné aplikaci tohoto zákona je jak judikatura správních soudů (zejména Nejvyššího správního soudu), tak i jednotlivé závěry z koordinačních výborů, na které je často odkazováno. I když Nejvyšší správní soud význam závěrů z těchto koordinačních výborů svým způsobem korigoval, zůstávají i přes to určitým neopomenutelným vodítkem pro samotnou správnou aplikaci této právní normy v praxi.

 

Komentář zákona vychází z právního stavu ke dni 1. 1. 2024.

 

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

 

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

 

§ 2

(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu1a) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu)1a) nebo vedená v prokazatelné evidenci podle § 3 odst. 3. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu1d) příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,1b) úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek.

(3) V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu.

(4) Nepostupuje-li věřitel podle § 5 a 8, nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné dluhy a neprovede vzájemný zápočet pohledávek.

(5) V případě zpochybnění pohledávky právním jednáním dlužníka se ustanovení odstavce 4 u věřitele nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu dluhů dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje podle § 8a a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení.

(6) Opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických osob také u pohledávek, o kterých

a)  bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví snížením zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, nebo

b)  bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.

(7) Podle odstavce 6 postupují také poplatníci daně z příjmů fyzických osob u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví.

 

Komentář k § 2

 

·         Vymezení rezerv

Zákon ve svém odst. 1 vymezuje rezervy, které jsou podle ZDP výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. ZRE viditelně rozlišuje, které rezervy mohou vytvářet vybrané subjekty a které – z hlediska svého obecnějšího charakteru – mohou vytvářet prakticky všichni poplatníci. Novela zákona, která byla provedena zákonem č. 170/2017 Sb., reflektuje skutečnost, že tento zákon upravuje s účinností od 1. 1. 2016 též rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. 1. 2013, přičemž tyto rezervy ve výčtu rezerv do přijetí této novely chyběly. Pro účely tohoto zákona se tedy rezervami dle § 1 rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

 

Zákonné (daňové) opravné položky lze dle tohoto zákona tvořit jen k pohledávkám z úvěrů dle § 5 zákona, k pohledávkám vzniklým z poskytnutých úvěrů dle § 5a zákona, k pohledávkám z poskytnutých spotřebitelských úvěrů dle § 5a zákona, k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení dle § 8 zákona, k pohledávkám splatným po 31. 12. 1994, k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh dle § 8b zákona a k pohledávkám do 30 000 Kč dle § 8c zákona. Pokud jde o zákonné rezervy, jejich tvorba představuje okamžitý daňový výdaj, který sníží základ daně, přičemž zrušení (čerpání) takové zákonné rezervy naopak základ daně z příjmů zvyšuje. Hodí se však dodat, že toto zvýšení základu daně je v praxi ale téměř vždy kompenzováno jiným daňovým výdajem, za jehož účelem byla tato rezerva takto tvořena, tj. výdajem za opravu.

 

Definice pohledávek, ke kterým lze vytvářet ve smyslu tohoto zákona opravné položky, je obsažena v odst. 2. Tato definice je závazná pro celý ZRE, nicméně v některých ustanoveních tohoto zákona může být aplikován odlišný přístup, např. v případě § 5. Takovéto vymezení pohledávek je v tomto zákoně zakomponováno od roku 2001. Již v rozsudku sp. zn. 1 Afs 65/2012 Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „smyslem vytvoření opravné položky (§ 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů) je poskytnutí „satisfakce“ věřiteli, který byl z důvodů správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, který pro něj však nebyl skutečným příjmem, a proto je oprávněn postupně vytvořit ve svém účetnictví daňově uznatelný náklad [§ 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů].“

 

Z toho tedy plyne, že opravné položky je možno tvořit toliko k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku řádně účtováno ve výnosech a pokud by takový výnos v účetnictví nebyl daňovým subjektem evidován, není možno ani takové opravné položky vytvářet. Zákon tak jako obecné pravidlo stanovil, že o pohledávce musí být při jejím vzniku účtováno do výnosů, když takto vzniklý příjem tvoří pochopitelně základ daně.

Oproti tomu opravné položky není možno tvořit k vybraným pohledávkám s ohledem na jejich vznik, tj. z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, zápůjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty obchodní korporace, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. Zde je zohledněn zejména jejich charakter a skutečnost, že u těchto pohledávek dochází k jejich zahrnutí do základu daně převážně až v době jejich faktické úhrady.

 

Ze závěru z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 16. 9. 2009 pod č. 280/16.09.09 vyplývalo, že ohledně vymezení pojmu „z titulu úvěrů, půjček“, je Ministerstvo financí i finanční správa toho názoru, že jistina a úrok jsou dvě právně odlišitelné kategorie. Pokud se v odst. 2 tohoto zákona hovoří o pohledávkách z titulu úvěrů či půjček, rozumí se tím pohledávky vzniklé z titulu jistiny úvěru. Pokud tedy pohledávky nevznikly z titulu jistiny úvěru či půjčky a splňují všechny ostatní podmínky stanovené v tomto zákoně, lze k nim vytvářet daňově uznatelné opravné položky dle § 8 až § 8c zákona. Tento závěr měl své opodstatnění do 31. 12. 2013. Příslušenství pohledávky bylo podle občanského zákoníku platného do konce roku 2013 totiž definováno jako úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 513 občanského zákoníku, který nabyl účinnosti od 1. 1. 2014, se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Ani po přijetí „nového“ občanského zákoníku, který nabyl účinnosti od 1. 1. 2014 tak nedošlo k faktické změně ve vymezení příslušenství pohledávky. Z toho důvodu platí i nadále závěr, že pohledávky z příslušenství související s pohledávkami z úvěrů jsou samostatné pohledávky, ke kterým lze tvořit daňově uznatelné opravné položky dle § 8 a § 8c zákona (pakliže se nejedná o pohledávku z titulu smluvních sankcí, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů). S tímto názorem se ztotožnil i Koordinační výbor s Komorou daňových poradců ČR, přičemž závěr z jednání v této věci byl publikován pod č. 427/29.05.14 v zápisu z jednání ze dne 26. 6. 2014.

 

V kontextu s již výše uvedeným platí, že opravnými položkami podle § 1 zákona rozumíme opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. 12. 1994 a zaúčtované podle zvláštního právního předpisu (zákona o účetnictví) nebo pohledávek vedených v prokazatelné evidenci dle § 3 odst. 3 zákona. Nutno dodat, že pro účely tohoto zákona se rozvahovou hodnotou pohledávky chápe jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena pohledávky zaúčtovaná na rozvahových účtech bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu) nebo vedená v prokazatelné evidenci dle § 3 odst. 3 zákona. Nestanoví-li zákon výslovně jinak, opravné položky je možno tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Nestanoví-li tento zákon výslovně jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám uvedeným v tomto odst. 2, jak již zmíněno výše.

 

V odst. 3 je zakotvena koncepce, podle níž opravné položky může poplatník tvořit k rozvahové hodnotě pohledávky nabyté postoupením pouze za podmínky, že uhradil její pořizovací cenu.

Pokud jde o samotnou pořizovací cenu, je u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění nebo udržení příjmů, avšak jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení, jak plyne z § 24 odst. 2 písm. o) ZDP. Půjde-li o poplatníka, který účtuje v soustavě podvojného účetnictví, bude takovým daňovým výdajem cena pořízení u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených o částku použité opravné položky nebo rezervy podle ZRE a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Při určení výše diskontu je nutno postupovat dle úrokových sazeb obvyklých při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, s přihlédnutím k ust. § 24 odst. 2 písm. s) bod 2 ZDP. Pokud by šlo o postupníka, platí, že tento může opravnou položku tvořit k rozvahové hodnotě pohledávky jen tehdy, pakliže uhradil její pořizovací cenu. To znamená, že správci daně nebude zřejmě postačovat toliko to, že bude předložena smlouva o zápočtu, aniž by byly současně s ní předloženy i související doklady, aby bylo možno ověřit auditní stopu v účetnictví daňového subjektu. Je proto celkem logické, že u těchto pohledávek se bude splnění podmínek zaúčtování vždy posuzovat k okamžiku vzniku pohledávky, tj. u původního věřitele.

 

V odst. 4 je stanoveno, že nepostupuje-li věřitel dle § 5 a § 8 zákona, není oprávněn tvořit opravné položky k pohledávkám, pakliže má k dlužníkovi současně splatné dluhy a neprovede vzájemný zápočet pohledávek.

 

V odst. 5 je řešena situace, kdy dochází k zpochybnění pohledávky právním jednáním dlužníka. V takovém případě se postup dle odst. 4 nepoužije na tu část hodnoty pohledávek, která převyšuje hodnotu dluhů dlužníkem zpochybněných, pokud věřitel postupuje dle § 8a zákona a zápočet provede ke dni pravomocného ukončení řízení.

 

V odst. 6 zákonodárce výslovně stanovil, že opravné položky mohou tvořit poplatníci daně z příjmů právnických osob též u pohledávek, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví v podobě snížení zaúčtovaných nákladů a takto vzniklý příjem nebyl dle zvláštního právního předpisu příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo nezahrnovaným do základu daně z příjmů nebo zahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně, popř. bylo v důsledku oprav minulých období v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno rozvahově a pro účely zjištění základu daně bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření.

 

Z odst. 7 plyne, že podle odst. 6 mají postupovat též poplatníci daně z příjmů fyzických osob u pohledávek, které byly při jejich vzniku zaúčtovány podle právních předpisů upravujících účetnictví.

 

§ Z judikatury

 

Smyslem vytvoření opravné položky (§ 2 odst. 2 zákon o rezervách) je poskytnutí „satisfakce“ věřiteli, který byl z důvodu správného zaúčtování pohledávky povinen odvést daň z výnosu, který pro něj však nebyl skutečným příjmem, a proto je oprávněn postupně vytvořit ve svém účetnictví daňově uznatelný náklad [§ 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů]. Jestliže takový výnos v účetnictví nikdy neevidoval, není pro tvorbu zákonné opravné položky žádný důvod, a není tedy rozhodující, zda její tvorba byla výslovně zakázána, či nikoli.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 9. 2012, sp. zn. 1 Afs 65/­2012 (Sb. NSS, ročník 2012, sv. 12, č. 2704/2012), v plném znění na webu www.nssoud.cz

 

V návaznosti na komplex uplatněných žalobních tvrzení soud úvodem konstatuje, že důvody pro tvorbu rezerv jsou jednoznačně ekonomické. Rezervy představují fiktivní výdaj, přičemž se jedná o časově rozprostřený náklad na budoucí výdaj. V případě rezerv na opravu hmotného majetku tak jde o rozložení většího výdaje finančních prostředků, které daňový subjekt předpokládá vynaložit na opravu hmotného majetku, do několika zdaňovacích období, nikoliv pouze do toho, v němž je výdaj skutečně vynaložen. Tato možnost je pro daňový subjekt fakultativní, většinou k ní přistupuje jako k daňově výhodnému opatření, tj. z důvodu optimalizace svého daňového základu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2009, č.j. 9 Afs 62/2008-59). Zákonná úprava vytváření rezerv na opravy hmotného majetku přitom musí být vykládána dostatečně flexibilně, aby umožnila zohlednit variabilitu podnikatelského prostředí a konkrétní skutkové okolnosti posuzovaných případů. Za nezákonné pak judikatura Nejvyššího správního soudu označila takové rezervy, jejichž jediným účelem bylo získání neoprávněného daňového zvýhodnění. Tak tomu je zejména v situaci, kdy nejsou opravy, na které byla rezerva vytvářena, od počátku uskutečnitelné. Oproti tomu v případě, že není uskutečnění plánovaných oprav jisté, ale stále se jedná o jednu z možných variant budoucího vývoje podnikatelského záměru daňového subjektu, nelze vytváření rezerv na tyto opravy považovat za nelegitimní ekonomický zájem. Součástí podnikatelské reality je totiž bezesporu zvažování více variant nakládání s hmotným majetkem – provádění jeho oprav i jeho technické zhodnocení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.6. 2014, č.j. 6 Afs 23/2014-35).

Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 15 Af 97/2017, v plném znění na webu www.nssoud.cz

 

Pokud žalovaný vycházel z toho, že se jednalo o půjčku a zároveň nezpochybnil obsah rozhodnutí centrálního sekretáře v části týkající se promlčení závazku, musel aplikovat na předmětnou věc § 23 odst. 3 písm. a) a bod 12 větu druhou zákona o daních z příjmů, dle které se výsledek hospodaření nezvyšuje o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela, jestliže se jedná o dluhy z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů. V případě promlčených závazků z titulu půjčky platí, že neuhrazený závazek z jistiny půjčky je výslovně vyčleněn ze závazků, které se dodaňují (ve smyslu§ 23 zákona o daních z příjmů). Naopak úrokové výnosy představují zdanitelné příjmy zdaňované v základu daně, neboť úrokové výnosy je třeba odlišit od jistiny (srov. např. zápis z jednání Koordinačního výboru Ministerstva financí s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 24. 1. 2008, který byl u jednání proveden jako důkaz). Případně je v tomto zápisu odkazováno na § 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, dle kterého ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2013 platilo mj., že není-li tímto zákonem výslovně stanoveno jinak, opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. Dlužno dodat, že shodná právní úprava platila od doby vzniku předmětného závazku. Lze tak uzavřít, že správce daně i žalovaný chybně aplikovali § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zákona o daních z příjmů ve znění účinném do 31. 12. 2013.

Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 31 Af 62/2021, v plném znění na webu www.nssoud.cz

 

Úplné znění Zákona o rezervách s komentářem je uveřejněno v měsíčníku Poradce 2/2025.

 

P6 V LEGISLATIVĚ



276/2024 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 20. a 21. září 2024

277/2024 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 2 Sídlo: Sokolov, č. 17 Sídlo: Praha 12, č. 71 Sídlo: Ostrava-město, č. 74 Sídlo: Karviná a č. 77 Sídlo: Vsetín konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 (I. kolo)

278/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 01.11.2024

279/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů 01.01.2025

280/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 30.12.2024

281/2024 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG

282/2024 Sb.
Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2025 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2025 a o zvýšení důchodů v roce 2025 01.01.2025

283/2024 Sb.
Nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2025 01.01.2025

284/2024 Sb.
Nařízení vlády o zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu 01.01.2025

285/2024 Sb.
Nařízení vlády o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026 01.10.2024

286/2024 Sb.
Sdělení o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro rok 2025

287/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s přijetím zákona č. 162/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 02.10.2024

288/2024 Sb.
Vyhláška o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby a o rozsahu preventivní péče poskytované vojákům v činné službě nad rámec hrazených služeb z veřejného zdravotního pojištění 16.10.2024

289/2024 Sb.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/21 ve věci zrušení některých ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů 01.10.2024

290/2024 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 20. a 21. září 2024 (I. kolo) a ve dnech 27. a 28. září 2024 (II. kolo)

291/2024 Sb.
Vyhláška o stanovení seznamu druhů balených nepotravinářských výrobků, které podléhají povinnosti být při jejich prodeji spotřebiteli označeny měrnou cenou 01.01.2025

292/2024 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí

293/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 03/2024, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2024

294/2024 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 433/2023 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 07.10.2024

295/2024 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení výše základny pro výpočet odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

296/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 61/2011 Sb., o požadavcích na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby, ve znění pozdějších předpisů 01.01.2025

297/2024 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 456/2020 Sb., o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů 01.01.2025

298/2024 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 5. října 2024

CHYBIT ZNAMENÁ PLATIT

KALENDÁŘ Říjen 2024

 

8. říjen

Úterý

Zdravotní pojištění – OSVČ

Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za září 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu

(§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/92 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

21. říjen Pondělí (za neděli 20.)

Daň z příjmů – zaměstnavatel

Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za září 2024

(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Daň z příjmů – OSVČ

Zaplacení paušální zálohy na říjen 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy: na daň z příjmů, na sociální a zdravotní pojistné

(§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Sociální pojištění – zaměstnavatel

Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za září 2024

(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za září 2024

(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za září 2024

(§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Zdravotní pojištění – zaměstnavatel

Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za září 2024

(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za září 2024

(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)

25. říjen Pátek

DPH

Podání přiznání plátce k DPH a její zaplacení za září nebo III. čtvrtletí 2024

(§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)

(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Podání kontrolního hlášení plátce za září nebo za III. čtvrtletí 2024

(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)

Podání souhrnného hlášení plátce za září, případně za III. čtvrtletí 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR

(§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)

Podání přiznání k DPH identifikované osoby za září 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení

(§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)

(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za září 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu

(§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)

Daň z hazardních her

Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za III. čtvrtletí 2024

(§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her)

(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

31. říjen Čtvrtek

Daně z příjmů- plátce

Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v září 2024

(§ 36 a § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Oznámení příjmu plynoucího v září 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4)

(§ 36 a § 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

Odvod zajištění daně sraženého v září 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o zajištění daně

(§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)

 

Sociální pojištění – OSVČ

Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu

(§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2024

(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)

Zaměstnavatel

Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za IV. čtvrtletí 2024

(§ 365 zákona č. 262/2006 Sb., „nový“ zákoník práce)

(§ 205d zákona č. 65/1965 Sb., „starý“ zákoník práce, ve znění do 31. 12. 2006)

(§ 12 odst. 3 prováděcí vyhlášky č. 125/1993 Sb.)

DPH

Podání přihlášky k registraci skupiny, která chce být registrována k DPH jako plátce od 1. 1. 2025, nebo žádosti o zrušení či změnu skupinové registrace k 31, 12. 2024, obdobně při přistoupení anebo odstoupení jednotlivých členů skupiny

(§ 95a, § 106e, § 106f  zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)

Podání přiznání a zaplacení DPH za III. čtvrtletí, resp. za září 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU, režim EU, dovozní režim“

(§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)

(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)

 

 

PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE

Poradce 3/2025 – měsíčník (X/2024)

·         Insolvenční zákon po novele s komentářem

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále(PaM) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)

·         Živelní pohromy – pracovněprávní souvislosti

·         Zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2025

·         Zjednodušení u dohod o provedení práce

·         Konec roku ve mzdové účtárně

·         Odměňování mužů a žen - nová směrnice EU

·         Nabytí zaměstnaneckých akcií - nově v roce 2024

·         Dohody a rozhodné částky příjmu ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2025

·         Účetní závěrka vybraných účetních jednotek

·         Změny některých předpisů v oblasti školství

·         Stravování bývalých zaměstnanců

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)

·         Živelní pohroma – daňová řešení

·         Registrační povinnost k dani z příjmů FO - změny

·         Studium na vysoké škole a podnikání

·         Změna zdaňovacího období – od 1. 1. 2025

·         Daň z nemovitých věcí v roce 2025

·         Vznik a skončení pracovního poměru - změny

·         Minimální mzda od 1. 1. 2025

 

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2024 (X/2024)

·         Společnost s.r.o. v daních a účetnictví

·         Školení a zvyšování kvalifikace zaměstnanců

 

1000 řešení – měsíčník č. 9-10/2024 (X/2024)

 

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ

1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

7. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)

8. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)

9. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)

10. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)

 

NOVINKY

Aktualizace III/3 (VIII/2024)

 

Aktualizace V/3 (VIII/2024)

 

Aktualizace I/2 (VIII/2024)

 

Aktualizace III/2 (VIII/2024)

 

Aktualizace IV/2 (VIII/2024)

 

Aktualizace II/4 (VII/2024)

 

ZÁKONY 2024

 

ZÁKONY IA (daňové)

·         Správa daní

·         Daně z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Silniční daň

·         Spotřební daně

·         Daň z nemovitosti

·         Rozpočtová pravidla

 

ZÁKONY IB (účetní)

·         Účetnictví

·         Související předpisy

·         Mezinárodní správa daní

 

ZÁKONY IIA (občanské, obchodní)

·         Občanský zákoník

·         Obchodní korporace

·         Občanský soudní řád

·         Živnostenské podnikání

 

ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo)

·         Trestní právo

·         Exekuce

·         Insolvenční řízení

·         Správní právo

 

ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby)

·         Zákoník práce

·         Mzdové a platové předpisy

·         Předpisy k zaměstnanosti

·         Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění

·         Zdravotní pojištění

 

 

ZÁKONY IV (stavební, katastrální)

·         Stavební zákon

·         Katastr nemovitosti

·         Bydlení

·         Požární bezpečnost

·         Pozemkové úpravy

·         Související předpisy

 

 

ZÁKONY V (veřejná správa, školství)

·         Územní celky a členění státu

·         Organizace veřejné správy

·         Veřejná správa ve vztahu k občanům

·         Školy a školská zařízení

 

 

 

Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.

RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.

Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.


E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

Kontakty

Adresa:

MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika

E-mail:

objednavky@exicon.eu

IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285

Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.

V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

Copyright (c) 2023

^ Hore
Untitled Page