| |
VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE
19. Podpisové záznamy (identifikační záznamy, podpisové vzory)
Jednou z povinných vnitropodnikových směrnic, které požaduje přímo zákon o účetnictví v § 33a je písemnost věnovaná podpisovým záznamům. Zákon o účetnictví uvádí, že účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v této účetní jednotce, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené záznamy připojeny.
Vnitřní předpis, kterým účetní jednotka stanoví oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob, vztahující se k připojování podpisového záznamu nebo identifikačního záznamu, je možné vypracovat několika způsoby. V praxi se můžeme setkat buď s jednou konkrétní vnitropodnikovou směrnici, nebo to může být kombinace několika vnitropodnikových písemností. Jak již bylo řečeno, musí to být stanoveno takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob. Jako příklad můžeme uvést například kombinaci následujících vnitřních směrnic:
a) Oběh dokladů - popis oběhu dokladů v účetní jednotce (kdo, komu, kdy);
b) Podpisový regulativ (podpisový řád apod.) - delegování odpovědnosti za hospodářské skutečnosti (povolování nákupu, schvalování smluv, odsouhlasování přijatých faktur apod.) ve vazbě na funkci (pozici v účetní jednotce);
c) Projekčně programová dokumentace (uživatelská příručka, customizační příručka apod.), která stanovuje podmínky a principy:
- identifikačních záznamů (přidělování, ochrana před zneužitím, soupis oprávnění apod.),
- podpisových záznamů (přidělování, ochrana před zneužitím, soupis oprávnění apod.).
V našem případě se pokusíme naznačit vzor vnitropodnikové směrnice - Podpisový regulativ, ve kterém bude řešeno co nejvíce možných variant a způsobů.
Novelizovaný zákon o účetnictví (proveden zákonným opatřením) s účinností od 1. ledna 2014 pozměnil některé vazby na osoby odpovědné za vedení účetnictví, včetně sestavení účetní závěrky a naplnění ostatních povinností stanovených zákonem o účetnictví. Uveďme si, že stanovenými je:
- U svěřenských fondů - správce. Pokud je několik správců pověřených společnou správou, odpovídají společně a nerozdílně;
- U svěřenských fondů, které jsou investičním fondem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy - správce a obhospodařovatel společně a nerozdílně;
- U ostatních investičních fondů bez právní osobnosti podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy - administrátor a obhospodařovatel společně a nerozdílně;
- U dalších účetních jednotek bez právní osobnosti - osoba, které je uloženo sestavit účetní závěrku, a osoba, která jedná jménem účetní jednotky, případně jiná osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, a to společně a nerozdílně.
19.1 Odpovědnost za vedení účetnictví
Pokud budeme chtít zjistit, kdo odpovídá za účetnictví u obchodních korporací, musíme nahlédnout do zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích). Pokusíme se zjistit, kde je definována odpovědnost za zmiňovanou problematiku u:
- veřejné obchodní společnosti,
- komanditní společností,
- společnosti s ručením omezeným,
- akciové společnosti a
- družstva.
V některých případech je odpovědnost stanovena přímo v zákoně o obchodních korporacích ("odpovídá za…"), jinde musíme vyjít z obecné odpovědnosti (rozhodování, souhlasu apod.) společníka.
Odpovědnost za vedení účetnictví u veřejné obchodní společnosti
Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.
K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. V případě, kdy ve společenské smlouvě není dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné.
Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené zákonem o obchodních korporacích (viz § 46). Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují uvedené požadavky, nebo jeden z nich. K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Takže důležitý závěr u veřejné obchodní společnosti: velice důležitým a nezaměnitelným dokumentem pro tuto oblast je společenská smlouva.
I z tohoto důvodu se jeví jako rozumné ustanovení zákona o obchodních korporacích, ve kterém se praví, že každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje. To platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.
Odpovědnost za vedení účetnictví u komanditní společnosti
Zákon o obchodních korporacích u komanditní společnosti nedefinuje přímo odpovědnost za vedení účetnictví, ale § 125 stanoví, že ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, rozhodují všichni společníci, přičemž zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté (pokud společenská smlouva neurčí jinak). Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky (viz výše). Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, nebo jeden z nich.
V této souvislosti je nezbytné říci, kdo je komplementář a kdo komanditista. Komplementář (jeden nebo více) je společník komanditní společnosti, který ručí věřitelům společnosti celým svým majetkem, jak zákon o obchodních korporacích říká - neomezeně. Komanditista (jeden nebo více) je společník komanditní společnosti, který ručí za dluhy společnosti jen do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.
Odpovědnost za vedení účetnictví u společnosti s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.
Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu.
Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak.
A důležité je ustanovení § 196 zákona o obchodních korporacích. Zde je přímo uvedeno, že jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti.
Odpovědnost za vedení účetnictví u akciové společnosti
U akciové společnosti je důležitý systém vnitřní struktury společnosti. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje:
- systém dualistický - systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada,
- systém monistický - systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel.
Dualistický systém
V systému dualistickém je statutárním orgánem společnosti představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení. Z toho také vyplývá, že představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.
Monistický systém
V monistickém systému je struktura orgánů takováto:
- výkonným a zároveň statutárním orgánem je statutární ředitel,
- kontrolním orgánem je správní rada.
Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti, aplikují se na jeho postavení obdobně a podle okolností ustanovení o představenstvu. Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady. Statutárnímu řediteli přísluší obchodní vedení společnosti.
Základním orgánem společnosti je správní rada. Pravidla pro svolání správní rady upraví stanovy, jednání správní rady svolává její předseda. Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon.
Odpovědnost za vedení účetnictví u družstva
Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Statutárním orgánem družstva je představenstvo. Tomu také přísluší obchodní vedení družstva.
Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.
Tolik tedy k odpovědnosti za vedení účetnictví u obchodních korporací. V další části se zaměříme na problematiku schvalování účetní závěrky.
19.2 Schválení účetní závěrky, popř. rozdělení zisku
Schválení účetní závěrky, resp. rozdělení zisku, musí proběhnout postupem, který je předepsán v zákoně o obchodních korporacích. (pro výše uvedené formy podnikatelských subjektů). Je třeba říci, že pokud má účetní jednotka povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, musí tento krok ověření účetní závěrky předcházet.
Poznámka:
Problematikou auditu se v tomto příspěvku věnovat ale nebudeme.
Schválení účetní závěrky u veřejné obchodní společnosti
Jak jsme již konstatovali výše, úprava práv a povinností společníků u veřejné obchodní společnosti je ponechána zásadně na společenské smlouvě. V § 112 zákona o obchodních korporacích se uvádí, že zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem. Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Obsahuje-li společenská smlouva odchylné ustanovení jen pro podíl na zisku nebo jen pro podíl na ztrátě, platí, existují-li pochybnosti, že se toto ustanovení společenské smlouvy vztahuje jak na podíl na zisku, tak na podíl na ztrátě.
Takže další obecný závěr - u veřejné obchodní společnosti nezapomenout do společenské smlouvy stanovit způsob schvalování účetní závěrky.
Schválení účetní závěrky u komanditní společnosti
Pouze komplementářům je vyhrazeno obchodní vedení (statutárním orgánem komanditní společnosti jsou všichni komplementáři, popř. jen někteří nebo jeden z nich). V případě, kdy rozhodování ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, může způsob určit společenská smlouva. Pokud však v tomto směru mlčí, rozhodují v takových věcech všichni společníci. O věci hlasují zvlášť komplementáři a zvlášť komanditisté.
Co se týká rozdělení zisku a ztráty, zůstalo zachováno pravidlo o dělení zisku či ztráty mezi společnost a komplementáře. Pokud neurčuje společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle § 112 zákona o obchodních korporacích - viz výše. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.
Schválení účetní závěrky u společnosti s ručením omezeným
Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže zákon o obchodních korporacích nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji.
Do působnosti valné hromady patří (mimo jiné) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát. Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
Schválení účetní závěrky u akciové společnosti
I u akciové společnosti vykonávají akcionáři své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.
Stejně, jako tomu bylo u společnosti s ručením omezeným, i u akciové společnosti náleží do působnosti valné hromady schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty.
Schválení účetní závěrky u družstva
Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a jiné orgány zřízené stanovami. Pro naše popisované téma je třeba se zmínit o členské schůzi, protože právě do působnosti členské schůze patří schvalování řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky, popřípadě mezitímní účetní závěrky.
Členská schůze, na které se má projednat řádná účetní závěrka, se musí konat nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní závěrka sestavena. A ještě jedna informace - právo zúčastnit se členské schůze mají členové družstva, likvidátor a osoby, o nichž tak stanoví jiný právní předpis
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících DÚVaP 5-6/18, Účtování - zákony a předpisy, 1000 ř. 10-12/18, DaÚ 5/18, Kontrola podnikání)
DAŇ Z PŘÍJMŮ FO A PO V PRAXI
Publikace 100 otázek a odpovědí, ve které kolektiv fundovaných autorů nabízí řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů zákona o daních z příjmů, je tematicky členěná do 7 kapitol, ve kterých naleznete řešení na otázky zaměřené na oblasti základu daně, daňových výdajů, daních z příjmů FO a PO, odpisů, závislé činnosti a daňových přiznání FO a PO.
Příjmy předmětem daně z příjmů FO
Daňová poplatnice zdědila rodinný dům po sestře a do dvou let ho prodala. Nyní by utržené peníze chtěla darovat svým dětem. Otázkou je, zda musí platit nějakou daň z prodeje nemovitosti a zda budou takto darované peníze podléhat nějaké dani.
Jak má daňová poplatnice postupovat?
Ve hře jsou obecně tři příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob: 1. Bezúplatný příjem manželky jednatele z titulu dědictví domu od sestry. 2. Příjem manželky jednatele z prodeje zděděného domu (kde nebydlela). 3. Bezúplatný příjem plynoucí dětem manželky jednatele z titulu peněžitého daru od ní.
Ad 1)
K 1. lednu 2014 byl zrušen zákon č. 357/ 1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ("ZDDD"), přičemž předměty daně dědické a daně darovací byly nově začleněny do zákona č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. ("ZDP"). Třetí zrušenou daň z převodu nemovitostí nahradila staronová daň z nabytí nemovitých věcí, kterou řeší zákonné opatření Senátu č. 340/ 2013 Sb. ("ZDNNV"). S nástupem roku 2014 byl ZDDD zrušen, a tedy i daň dědická, přičemž předmět této daně byl začleněn (inkorporován) do předmětu daní z příjmů v rámci obecně vymezených - bezúplatných - příjmů. Velmi výhodné široké osvobození od daně dědické dovedly k dokonalosti její "nástupnické" daně z příjmů. Bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu je totiž nyní plně a bez dalších podmínek osvobozen jak od daně z příjmů fyzických osob, tak i od daně z příjmů právnických osob, viz ustanovení § 4a písm. a) a § 19b písm. a) ZDP.
Ad 2) Příjem z prodeje nemovité věci, v níž dotyčný poplatník (prodávající manželka jednatele) nebydlel ani chvíli před prodejem - tato skutečnost sice není v zadání
výslovně uvedena, ale zřejmě by ji tazatel neopomenul zmínit - nebude osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. Poplatník (poplatnice) totiž nesplní podmínku sta
Daň z příjmů FO novenou v § 4 odst. 1 písm. b) ZDP: uplynutí 5 let mezi nabytím a prodejem. Tato doba se sice zkracuje o dobu, po kterou předmětnou nemovitou věc vlastnil zůstavitel, ale pouze v případě, že se jednalo o příbuzného v řadě přímé nebo o manžela. Přičemž v souladu s § 771 a § 772 občanského zákoníku (zákon č. 89/ 2012 Sb.) je příbuzenství vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením, kde se rozlišují osoby: l příbuzné v linii přímé - pocházíli jedna od druhé, l příbuzné ve vedlejší linii - majíli společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé. V dotazovaném případě dědění od sestry tedy nejde o zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé, ale o příbuzného ve vedlejší linii, o jehož dobu vlastnictví nemovité věci nelze zkrátit časový test
osvobození poplatníka. Příjem z úplatného převodu (prodeje) nemovité věci proto pro dotyčnou manželku jednatele představuje zdanitelný "ostatní" příjem podle § 10 odst. 1 písm. b) bodu 1 ZDP, který musí uvést do daňového přiznání k dani z příjmů za daný rok. Jako související výdaj na dosažení tohoto příjmu si dle § 10 odst. 4 a 5 ZDP může uplatnit cenu určenou - zpravidla znalcem v oceňování nemovitých věcí - dle zákona č. 151/ 1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění p. p. ke dni nabytí nemovité věci zděděním. Výdajem mohou být dále také částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka se ovšem nepřihlíží, jakož ani k případné ztrátě, pokud by výdaje převýšily zdanitelné ostatní příjmy. Staronová daň z nabytí nemovitých věcí již od 1. 1. 2014 nahradila dřívější daň z převodu nemovitostí. Přičemž jejím předmětem je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci (až na vyjmenované výjimky). Pro tazatele je stěžejní vymezení poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí v § 1 ZDNNV, kterým je nabyvatel vlastnického práva k předmětné nemovité věci, tudíž kupující, a nikoli prodávající (převodce). Což platí bez výjimky již od 1. 11. 2016. Proto tato daň nemusí manželku jednatele zajímat, jde o starost kupujícího.
Ad 3) Veselejší to bude s peněžitým darem dětem, který zřejmě nesouvisí s jejich případnou závislou činností (zaměstnáním) ani s jejich samostatnou činností (podnikáním), a jde tak o zbytkový ostatní (bezúplatný) příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP. Tyto bezúplatné příjmy jsou dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny mimo jiné i, plynouli od příbuzného v linii přímé - což je u vlastních dětí splněno.
Přeplatek na dani z příjmů fyzických osob
Podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů za r. 2017 i s vyplněnou žádostí o vrácení přeplatku daně z příjmů FO v průběhu ledna 2018. Daňové přiznání bude bráno jako předčasně podané, protože žádat o přeplatek daně lze pouze 60 dní před koncem lhůty pro podání daňového přiznání, a podnikatel bude muset podat toto daňové přiznání znovu na finanční úřad s novou žádostí.
Jaké je správné řešení?
Ještě za r. 2017 vrátí finanční úřad na žádost poplatníka přeplatek na dani z příjmů fyzických osob v souladu s § 155 odst. 3 daňového řádu v případě, že tento přeplatek dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti nejméně 100 Kč. Podáli poplatník daně z příjmů fyzických osob žádost o vrácení přeplatku spolu s daňovým přiznáním již v průběhu ledna 2018, uplyne lhůta 60 dnů, stanovená v § 155 odst. 3 daňového řádu, v průběhu března. Přeplatek na dani však vznikne až dnem splatnosti daně, tj. 3. dubna 2018. Žádosti poplatníka o vrácení tohoto přeplatku podané spolu s daňovým přiznáním nemůže proto finanční úřad vyhovět a poplatník musí podat žádost novou tak, aby splnil časové požadavky § 155 odst. 3 daňového řádu. V daném případě podá poplatník pouze žádost o vrácení přeplatku na dani, nikoli daňové přiznání. Za zdaňovací období r. 2018 se již bude postupovat podle nového § 38zf) zákona, tzn., že v případě, kdy poplatník podá daňové přiznání současně se žádostí o vrácení přeplatku před uplynutím zákonné lhůty, nebude muset žádost o vrácení přeplatku opakovat.
Výdajový paušál z různých druhů příjmů
Výdajové paušály jsou pro rok 2018 omezeny hranicí příjmů 1 000 000 Kč. Otázkou je, jak bude posuzována skutečnost v případě OSVČ, která bude mít příjmy z různého podnikání (paušální výdaje 60 %, 80 %, 40 %), případně nájmy jednotlivě do 1 milionu Kč, souhrn všech nad 1 milion Kč.
Uplatní se výdajový paušál u každého druhu příjmu do maxima?
Pokud poplatník má příjmy ze samostatné činnosti, které z hlediska uplatňování výdajových paušálů podle § 7 odst. 7 ZDP patří do různé sazby, musí uvedené příjmy evidovat samostatně, podle příslušné výše výdajového paušálu. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že každý druh příjmů má svou vlastní hranici pro uplatnění maximální možné výše výdajů. Pokud jde o příjmy z nájmu, ty patří do § 9 ZDP. Pouze v případě, že pronajímaný majetek má poplatník zařazen v obchodním majetku, půjde o příjem dle § 7 ZDP, u něhož lze uplatnit výdaje ve výši 30 %.
Příjem z nájmu majetku
FO, plátce DPH, při zdanění FO využívá paušál 60 %, vlastní nebytový prostor, který využívá pro své podnikání, část pronajímá firmě, plátci DPH (fakturuje s DPH). Z hlediska daně FO tento příjem zdaňuje v § 9, uplatňuje 30 % výdajů. V letošním roce založila společně s manželkou další dvě s. r. o. Oba mají stejný podíl a jsou jednateli. Sídlo firmy i skutečné místo podnikání je logicky v prostorách FO, majitel je pořád stejný. FO by měla fakturovat dalším dvěma - vlastním - PO nájem, vlastně sami sobě.
Jak se posuzuje v daném případě limit nepeněžního plnění 100 000 Kč?
V uvedeném případě, kdy s. r. o. vykonává svou činnost v prostorách patřících společníkům společnosti, nevzniká ze zákona žádná povinnost, aby společníci uplatňovali vůči společnosti nájem. Dle našeho názoru lze analogicky využít ustanovení § 23 odst. 7 ZDP, kdy se "cena obvyklá" nepoužije v případech, kdy se jedná o člena obchodní korporace. Jde o podobný případ, jako kdyby člen obchodní korporace (společník s. r. o.) zapůjčil finanční prostředky své s. r. o. za nižší úrok než obvyklý. Proto jsme přesvědčeni o tom, že v daném případě žádné dodanění nehrozí. Pokud jde o uvedený limit 100 000 Kč, ten se vztahuje v případě právnických osob na příjem v podobě majetkového prospěchu, podle § 19b odst. 1 písm. d) ZDP, na majetkový prospěch, který plyne vydlužiteli při bezúročné zápůjčce, vypůjčiteli při výpůjčce nebo výprosníkovi při výprose, a tato částka je osvobozena od daně, pokud příjmy z těchto majetkových prospěchů u téhož poplatníka tuto částku ve zdaňovacím období nepřesáhnou.
Příjem z nájmu zcela určitě nemůže být posuzován jako závislá činnost podle § 6 ZDP. V úvahu, kromě příjmu podle § 9, přichází ještě § 7, tedy jako příjem ze samostatné činnosti, ale pouze za předpokladu, že se jedná o příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku poplatníka.
Daňová ztráta
Fyzická osoba má příjem z podnikání jako OSVČ - § 7 - a příjmy z pronájmu - § 9. V roce 2017 má dílčí základ daně z § 7 360 000 Kč; ztrátu z § 9 40 000 Kč. O tuto ztrátu z § 9 poníží dílčí základ daně z § 7. FO si může ještě ponížit daňový základ o nevyužitou ztrátu z roku 2016 ve výši 50 000 Kč a z roku 2015 ve výši 90 000 Kč.
Je předmětná úvaha správná?
Zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 3 stanoví, že pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen "daňová ztráta") se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že dílčí základ daně podle § 7 zákona ve výši 360 000 Kč lze snížit o ztrátu z nájmu podle § 9 zákona vzniklou v daném roce i v r. 2015 a 2016 v celkové výši 40 000 + 50 000 + 90 000 = 180 000 Kč.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících v odborné tematické publikaci 100 otázek a odpovědí - daň z příjmů FO a PO a v publikacích Poradce 12-13/17, DaÚ 9/18, Aktualizace I/2, Daňové výdaje 2018)
|
|
| |
Částka 125, rozeslaná dne 31. října 2018
248.
Vyhláška o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí
249.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2019
Částka 124, rozeslaná dne 29. října 2018
246.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
247.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů
Částka 123, rozeslaná dne 29. října 2018
245.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů
Částka 122, rozeslaná dne 25. října 2018
244.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 243/2017 Sb., a vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů
Částka 121, rozeslaná dne 25. října 2018
241.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb.
242.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů
243.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí
Částka 120, rozeslaná dne 25. října 2018
239.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 268/1999 Sb., kterou se pro účely výsluhových náležitostí stanoví, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti, a postup při výplatě výsluhových náležitostí, ve znění pozdějších předpisů
240.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 454/2002 Sb., kterou se stanoví doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání, ve znění vyhlášky č. 413/2009 Sb.
Částka 119, rozeslaná dne 23. října 2018
236.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění
237.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2019
238.
Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 25. září 2018 sp. zn. Pl. ÚS-st. 47/18 ohledně možnosti soudu nenařídit veřejné zasedání k projednání stížnosti proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy trestního řízení
Částka 118, rozeslaná dne 18. října 2018
234.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
235.
Nález Ústavního soudu ze dne 11. září 2018 sp. zn. Pl. ÚS 24/17 ve věci návrhu na zrušení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb.
Částka 117, rozeslaná dne 18. října 2018
233.
Nález Ústavního soudu ze dne 4. září 2018 sp. zn. Pl. ÚS 21/15 ve věci návrhu na zrušení § 10 odst. 3 a 5 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád pro volby do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven, ve znění vyhlášky č. 87/2008 Sb.
Částka 116, rozeslaná dne 18. října 2018
232.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů
Částka 115, rozeslaná dne 16. října 2018
231.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 (I. kolo) a ve dnech 12. a 13. října 2018 (II. kolo)
|
|
| |
|
8. 11.
Čtvrtek
|
Zdravotní pojištění – OSVČ
|
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za říjen
2018
(§ 7 odst. 2 zákona
č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
|
20. 11.
Úterý
|
Daně z příjmů – plátce
|
Odvod sražených záloh na daň z příjmů
ze závislé činnosti z mezd za říjen 2018
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů)
|
|
Sociální pojištění - OSVČ
|
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2018
(§ 14a odst. 1
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod
pojistného na
dobrovolné nemocenské pojištění
OSVČ za říjen 2018
(§ 14c odst. 2
zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za
říjen 2018
(§ 9 odst. 1 zákona
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za
říjen 2018
(§ 9 odst. 2 zákona
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel
|
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za
říjen 2018
(§ 5 odst. 2 zákona
č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely
zdravotního pojištění za říjen 2018
(§ 25 odst. 3
zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
|
26. 11.
Pondělí (za neděli 25.)
|
DPH
|
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za
říjen 2018 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 99, § 101 odst.
1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, §
136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
|
Podání
kontrolního hlášení DPH plátce za říjen 2018 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických
jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
|
Podání
souhrnného hlášení plátce za říjen 2018, o
intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku,
dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li prostřední osobou) a
poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 (kterou má zdanit
příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3
až 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
|
Podání přiznání
k DPH identifikované
osoby za říjen 2018, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 99, § 101 odst.
1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, §
136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
|
Podání
souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2018, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí
služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
|
30. 11.
Pátek
|
Daně z příjmů- plátce
|
Odvod „srážkové“
daně sražené v říjnu
2018 a oznámení plátce daně
o této dani sražené zahraničním poplatníkům (kromě příjmů ze závislé činnosti
dle § 6 odst. 4)
(§ 6 odst. 4, § 38d
odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Odvod zajištění
daně sraženého v říjnu
2018 z určených příjmů
nerezidentů EU nebo EHP ze zdrojů na území ČR a hlášení plátce o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
Daň z
nemovitých věcí
|
Odvod druhé splátky (á 50 %) daně na
rok 2018, pokud daň přesáhla 5.000 Kč
(§ 15 odst. 1 písm.
a), b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
|
|
| |
KOMUNIKACE V PODNIKU
Ing. Viera Šukalová, EUR ING, Ph. D.
Jak jednotlivec, tak organizace musí komunikovat se svým okolím. Komplexní práce s veřejností a ovlivňování jejího mínění je základním předpokladem dlouhodobé existence, prosperity a konkurenceschopnosti organizace.
ÚKOLEM VNITROPODNIKOVÉ KOMUNIKACE je obecně udržovat chod organizace, definovat základní cíle a udržovat spojení mezi všemi složkami podniku. Organizační komunikace představuje způsob, jakým podniky, společnosti nebo instituce komunikují ve svém vnitřním prostředí nejen s vlastními zaměstnanci, ale i s lidmi mimo interní prostředí. Základním rozdílem mezi klasickou komunikací a komunikací v organizaci je ten, že komunikace v organizaci se drží určitých norem, pravidel a zaměřuje se na dosažení předem určených cílů. Účelem vnitropodnikové komunikace je efektivní využití zdrojů, které jsou manažerovi svěřeny. Manažer efektivním využitím těchto zdrojů tvoří hodnotu zboží nebo služeb pro zákazníka. Každé zanedbání efektivního využití zdrojů vede ke snížení celkové hodnoty zboží nebo služby.
Základní cílovou složkou vnitropodnikové komunikace jsou její zaměstnanci, od nichž se vyžaduje výkonnost, dodržování pravidel a plnění norem. Na druhé straně zaměstnanci očekávají od organizace firemní benefity, možnost kariérního růstu a jistotu pracovního místa a právě tím je může organizace motivovat k lepšímu výkonu a ovlivnit příchod nových zaměstnanců do podniku. Výstupem procesu vnitropodnikové komunikace je ovlivňování pracovních postojů a pracovního chování zaměstnanců, čímž firma snadněji dosáhne svých cílů a následné prosperity. Manažeři by měli komunikovat s celým svým okolím, od vrcholového managementu až po své podřízené, definovat společné cíle a společně je plnit. Tak bude celá organizace fungovat správně
Vnitropodniková komunikace
V manažerské praxi se uplatňují některé relativně časté nebo pravidelné komunikační formy, typy a nástroje. Můžeme je členit podle cíle (sledování funkčních procesů, komunikace o pracovních úkolech, vyjednávání apod.) nebo podle řídící úrovně nebo směru (mezi nadřízenými a podřízenými, mezi členy manažerského týmu, mezi managementem a představiteli jiné organizace, mezi managementem a odbory apod.) Komunikace v manažerské praxi je jedním z typů profesionální komunikace. Komunikace na pracovišti, v interním prostředí (v případě podniků hovoříme o vnitropodnikové komunikaci) má formální a neformální podobu. Formální komunikace je dána funkcí oficiálního informačního systému, potřebou získávat informace o průběhu řízených procesů, organizační strukturou podniku a formálními hierarchickými vztahy. Rozhodující část tvoří dopředu připravené strukturované informace, hlášení, příkazy apod. Z hlediska směrování jde převážně o vertikální směr. Neformální komunikace probíhá na vertikální, ale častěji na horizontální úrovni a může mít pracovní charakter (výměna názorů, myšlenek, konzultace), nebo může mít podobu nezávazného soukromého rozhovoru. Převládající strnulé vztahy vycházející z pevné organizační struktury a tomu odpovídající hierarchická pracovní komunikace jsou více na překážku, neboť málo rozvíjejí iniciativu lidí. Postupně se prosazují tendence k vytváření týmů, týmové odpovědnosti, kde manažeři jsou spíše poradci, koordinátory než nadřízenými v původním pojetí. To vyžaduje i jiný přístup ke komunikaci se spolupracovníky.
VERBÁLNÍ KOMUNIKACE se člení na dva typy. Prvním typem je písemná komunikace, již můžeme považovat za významný komunikační nástroj ve firemním prostředí, zejména při uchovávání potřebných dokumentů. Při zadávání úkolů má pracovník, prostřednictvím písemné komunikace, možnost se k nim opětovně vrátit. Písemná komunikace je vhodná i proto, že jí můžeme oslovit víc lidí naráz. Má svá pravidla a náležitosti, které se musejí dodržovat. Druhý typ verbální komunikace je ústní komunikace, která je nejdůležitějším druhem komunikace, je přímá a dokáže omezit informační šumy. Mezi nejčastější formy ústní komunikace patří osobní rozhovor, skupinová diskuse, porada a telefonický rozhovor. Ústní komunikace je v organizacích nejpoužívanější, protože nám nabízí okamžitou zpětnou vazbu, díky níž můžeme ihned zabránit případnému nedorozumění nebo vzniku informačního šumu. K ústní komunikaci nepotřebujeme přípravu a je velmi jednoduše uskutečnitelná. Nevýhodami této komunikace však mohou být nepřesně zvolená slova, vyrušování okolním hlukem, případné zapomenutí části zprávy.
Rozdíl mezi písemnou a ústní komunikací spočívá v její dokazatelnosti. U písemné komunikace máme důkaz o tom, že proběhla, což je v ústní komunikaci mnohem těžší dokázat. Ústní i písemná komunikace mají své výhody i nevýhody. Za hlavní výhodu písemné komunikace považujeme možnost se k danému textu vrátit a současně tak mít čas nad daným úkolem nebo otázkami popřemýšlet. Její hlavní nevýhoda spočívá zejména v neporozumění zadanému úkolu, čímž dochází ke vzniku nepravdivých a zkresleným informací. Výhodou ústní komunikace je zejména její přirozený průběh a její realizace přímo s osobou, se kterou komunikujeme. Nevýhodu vidíme zejména v časovém hledisku, neboť u ústní komunikace není tolik času na promýšlení předávané informace jako při písemné komunikaci.
NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE - Při komunikaci je velmi důležité, jak danou informaci interpretujeme, jaký zvolíme tón hlasu, gesta nebo postoj. Často si ani neuvědomujeme, jak náš neverbální projev ovlivňuje celkové podání toho, co říkáme. Komunikující by si měli uvědomit, že v rámci neverbální komunikace může dojít i k nesprávné interpretaci verbálních projevů.
Rozlišujeme tyto základní druhy neverbální komunikace: pohled - řeč očí; mimiku - výraz tváře zejména při vyjadřování pocitů a emocionálních stavů; gestiku - řeč pohybů, gesta provázející verbální komunikaci, např. pokývání hlavy na souhlas, úklon při představování; proxemiku - přiblížení nebo vzdálení jeden od druhého; haptiku - řeč dotyků; posturiku - postoj celého těla, oznamování fyzickým postojem; kineziku - řeč pohybů; emblémy - signály, kterými člověk vyjadřuje příslušnost k určité sociální skupině, kultuře, etniku, stavu; úprava zevnějšku a prostředí, paralingvistické aspekty řeči - výška hlasu, síla a barva hlasu, rychlost řeči, tempo, plynulost, intonace, výslovnost apod. Řeč těla vyjadřuje, kdo jsme, a zobrazuje náš vztah ke světu. Proto denně se samozřejmostí používáme řeč těla, ale často podceňujeme její vliv. Řeč těla nám prozradí o vnitřním postoji člověka více než jeho slova. Když vnímáme a interpretujeme signály řeči těla druhých lidí, dokážeme lépe porozumět sobě samým, správně reagovat a pozitivně ovlivňovat naše okolí.
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE je přenos informací pomocí moderních informačně-komunikačních technologií. V současnosti každá organizace využívá kromě tradičních forem komunikace i elektronickou komunikaci, která je mnohem rychlejší. V rámci organizace se dají k přenosu informací využívat různé formy elektronické komunikace, jako je internet, elektronická pošta, intranet, sociální sítě, telefon. Informační systém firmy je soubor činností, které zabezpečují sběr, přenos, uchovávání, výběr, zpracovávání, distribuci a prezentaci informací ve firmě pro potřeby rozhodování tak, aby manažeři mohli efektivně vykonávat své řídící funkce. Hlavní úlohou je zabezpečit dostatek relevantních, aktuálních a přesných informací ve vhodném čase a formě pro přípravu rozhodnutí.
ZÁSADY VNITROPODNIKOVÉ KOMUNIKACE
Můžeme vymezit pět hlavních zásad vnitropodnikové komunikace:
1. Včasnost - zaměstnanci by měli dostávat informace včas,
2. Zřetelnost - informace by měly být snadno pochopitelné pro všechny, nehledě na oddělení nebo stupeň organizační struktury,
3. Stručnost - díky stručnému vysvětlení organizace šetří čas, nejprve by měly být vysvětleny podstatné informace,
4. Informovanost - informace by měla být pro příjemce významná a nová,
5. Poutavost - poutavá forma a obsah, určuje efektivnost provedení daného úkolu.
SMĚRY KOMUNIKACE - Podniky by měly komunikaci chápat jako nástroj, jehož prostřednictvím se může jejich společnost dostat na vyšší úroveň. Vztahy podřízenosti a nadřízenosti a celkové postavení manažerů nám charakterizuje vertikální vnitropodniková komunikace, jež je typem dvousměrné komunikace mezi manažery a jejich podřízenými. Probíhá ve dvou směrech, ve směru dolů mezi manažerem a podřízeným a ve směru nahoru mezi podřízeným a manažerem. Vertikální komunikace směrem dolů je přenos informace směřující od manažerů k podřízeným, jejímž obsahem jsou příkazy, pracovní instrukce, oběžníky a v níž je využívána zejména formální písemná a ústní komunikace. Komunikace směrem nahoru se zabývá informacemi, zprávami a odkazy, směřujícími od podřízených k manažerům. Týká se hlavně zpětné vazby, informací o splnění cílů a o problémech vznikajících na nejnižším stupni organizační struktury. Horizontální vnitropodniková komunikace je typem komunikace, která probíhá mezi zaměstnanci podniku, kteří mají stejné postavení v rámci podnikové hierarchie. Horizontální komunikace odráží sociálně-psychologickou atmosféru v podniku a vztahy mezi zaměstnanci.
KOMUNIKAČNÍ PROCES - Každá komunikace má určitá pravidla a zvyklosti, které se objevují pokaždé, když si mezi sebou předáváme informace. Tuto skutečnost označujeme pojmem komunikační proces. Komunikační proces je souborem informací, komunikačních znalostí, aktivit a nástrojů, probíhajících ve vnitropodnikovém prostředí. Odesílatel informace je zodpovědný za to, aby mu příjemce rozuměl. Komunikace probíhá tehdy, když vysíláme nebo přijímáme zprávu, a když připisujeme význam signálům od jiných osob. Tato komunikace je vždy zkreslená šumem, přichází v nějakých souvislostech, vždy má nějaký účinek s možností zpětné vazby. Podstatou celé komunikace jsou prvky komunikačního procesu; důležitým prvkem je komunikátor, vysílající nějakou zprávu, s možností ovlivnit ji svými názory a postoji. Dalším důležitým prvkem komunikačního procesu je zpětná vazba, autorem chápaná jako reakce na přijatou zprávu a mající podobu nějakého tvrzení nebo způsobu interpretace. Prostor, kde se celá komunikace odehrává, se označuje jako komunikační prostředí. Posledním prvkem ovlivňujícím komunikační proces je komunikační šum. Může jím být jakákoliv rušivá složka, která může zprávu pozměnit nebo zkreslit. Komunikační proces může být ovlivněn celou řadou faktorů, kterými může být zpráva odevzdávaná příjemci pozměněna, případně upravena. Je důležité, aby se na všechny tyto skutečnosti bral ohled, a předešlo se tak různým nedorozuměním a chybám nejen v podnikové oblasti, ale i v oblastech soukromého života.
MANAŽERSKÁ KOMUNIKACE - V podnikovém a podnikatelském prostředí probíhá profesionální komunikace. Jejím nositelem a protagonistou je manažer. Manažer musí být schopen používat také nástroje komunikace, aby mu zaměstnanec rozuměl (například používaný slang, žargon, způsob nadhledu a ponoření do problému, znalostní a zkušenostní úroveň, která se do komunikace promítá apod.). Komunikaci považujeme za jeden z důležitých nástrojů řízení; manažer nemůže komunikovat se svými podřízenými "jakkoliv", protože následkem takové komunikaci managementu bývá neúspěch a postupný úpadek podniku. Efektivní komunikace v organizaci je jedním ze základních předpokladů jejího fungování. Právě poruchy v komunikaci jsou často příčinou problémů v řízení operací, v mezilidských vztazích, jakož i v nižší efektivitě informačního systému. Manažeři komunikují se spolupracovníky při výběru cílů, při hledání nejvhodnějších způsobů jejich naplnění, při řešení problémů či konfliktů. Komunikace je hlavním nástrojem hodnocení lidí, jejich motivace a usměrňování, manažeři komunikují s dodavateli, se zákazníky, s představiteli státní správy a s veřejností. Proto by manažeři měli usilovat o zvládnutí zásad efektivní komunikace, zdokonalování svých komunikačních dovedností a o zvládnutí efektivních komunikačních technik.
Formy manažerské komunikace
Často se manažer chce dozvědět něco konkrétního a používá k tomu i konkrétní formu komunikace, kterou následně analyzuje získané informace a dále je používá v praxi. První a základní formou je informační komunikace v pracovním procesu, jejímž prostřednictvím se informace odevzdávají, přijímají a posouvají dále. Pomocí této formy komunikace proudí nejdůležitější firemní informace, sloužící k dosahování firemních cílů. Druhá forma manažerské komunikace je motivační forma komunikace, která patří mezi hlavní úlohy manažera. Manažer by měl být schopen svůj tým správně motivovat a posouvat dopředu v plnění zadaných úkolů. Správnými motivačními faktory mohou být pochvaly, finanční odměny, kariérní růst, veřejná pochvala a mnoho dalšího. Třetí forma komunikace je zaměřena na řešení pracovních úkolů. Úzce souvisí se způsobem dávání příkazů, jejich plněním a následným kontrolováním. Pro splnění cílů je důležité dodržovat jisté zásady. K těmto zásadám řadíme srozumitelné formulování příkazu, když už je jednou příkaz vyřčen, dále se o něm nediskutuje, takový příkaz by měl obsahovat nějaký hodnotící prvek. V rámci této formy komunikace dochází k častým konfliktům, a proto je od manažera vyžadováno, aby byl připraven a schopen dané konflikty adekvátně řešit.
Poskytnout adekvátní zpětnou vazbu patří mezi základní komunikační dovednosti manažerů. Zpětná vazba má více úrovní:
a) zpětná vazba na úrovni vnímání, jejímž obsahem je potvrzení přijetí zprávy v rovině smyslového vnímání - zrak, sluch, čich, hmat;
b) zpětná vazba na úrovni kódu, což znamená, že adresát sice zprávu dostal, ale není nikde uvedeno, že ji i správně pochopil;
c) zpětná vazba na úrovni významu, z čehož vyplývá, že obsah zprávy byl pochopen včetně souvislostí a interakčních vazeb.
Aby komunikace vedla k žádanému cíli, je kromě jiného třeba respektovat určité zásady (principy), které přispívají k hladkému přenosu oznámení a jeho významu, jakož i k žádoucí komunikační atmosféře; nejčastěji jsou uváděny následující základní principy: zacílení, přímost, respekt, společná odpovědnost za výsledek komunikace.
Porada jako efektivní komunikační nástroj manažera
Porada je velmi účinným nástrojem v rukou manažera. Porada je vzájemná komunikace; slouží k výměně informací, řešení problémů, rozdělování úkolů, hodnocení práce apod. Účelné porady řeší problémy, vychovávají lidi a pomáhají budovat tým. Špatné porady jsou plýtváním času a vytvářejí prostor pro další problémy. Mezi základní typy porad řadíme operativní poradu, která se obyčejně svolává za účelem vyřešení nějakého konkrétního problému. Může být plánovaná nebo neplánovaná a její výsledky se obyčejně hned zavádějí do praxe. Tvořivá porada bývá svolávána, když je třeba najít nové řešení; třetím typem je ředitelská porada, jejímž úkolem je výběr definitivního řešení konkrétního problému. Většinou se porada svolává s cílem řešení problémů ovlivňujících efektivní činnost organizace, informování a získávání zpětné vazby, instruování k realizaci nových projektů, řešení stížností a problémů zaměstnanců, přínosu nových kreativních myšlenek a tvořivé diskuse.
Komunikační bariéry
Při každé komunikaci však mohou vzniknout komunikační bariéry, které změní význam, případně vyvolávají konflikt, a proto se jim chceme co nejvíce vyhýbat. Ke komunikačním bariérám patří neadekvátní komunikace, která vede k nesprávné interpretaci sdílené zprávy, rozdíly v postavení, což znamená, že lidé mají tendenci více poslouchat své nadřízené než své kolegy, což může vést k chybě při sdělování informace a následně nesprávnému jednání. Důležité je také znát zdroj informací, odesílatele zprávy, což je pro účinnost komunikace často právě tak důležité, jako její obsah. Bariérou je i selhání zpětné vazby, kde chybí jistota, že byla zpráva správně pochopena a interpretována. Často se stává, že slyšíme jen to, co chceme slyšet, to znamená, že si vytvoříme názor spíše podle svých zkušeností a znalostí a to vede k nesprávné interpretaci. Efektivní komunikaci brání také ignorování konfliktních informací, kdy máme sklon informace, které jsou v rozporu s našimi názory, ignorovat a odmítat. Navzdory tomu, že manažeři jsou zvyklí pracovat s různými typy lidí, vlivem vlastního stylu řízení a své osobnosti se často dopouštějí chyb, které narušují proces komunikace. K nejčastějším chybám v komunikaci patří přikazování, vyhrožování, poskytování nežádoucích rad, neurčitost, zatajování informací, konfrontace, konflikty, povýšené chování, hraní si na psychologa, vyhýbání se řešení problému, sarkastické poznámky.
Předpoklady efektivní vnitropodnikové komunikace
Při cíleném budování systému vnitropodnikové komunikace je třeba respektovat základní předpoklady jeho fungování, mezi něž je možné na základě zkušeností vyspělých firem zařadit:
• odpovídající organizaci práce,
• odpovídající odbornost a kvalitu managementu,
• kvalifikovanou personální strategii,
• kvalitní realizaci personální strategie všemi vedoucími pracovníky podniku,
• pravidelné hodnocení zaměstnanců a zpětnou vazbu od podřízených pracovníků k manažerům o tom, jak podřízení vnímají jejich vůdcovství, tj. pravidelně fungující zpětnou vazbu v obou směrech,
• vzdělávání vrcholového vedení podniku a ostatních vedoucích pracovníků v oblasti efektivní komunikace,
• dodržování komunikačních zásad a komunikační etiky vedoucími pracovníky podniku,
• úzkou spolupráci vrcholového vedení firmy s ostatními skupinami vedoucích pracovníků,
• osobní příklady manažerů, otevřenou komunikaci.
Literatura
Holá, J. Interní komunikace ve firmě. Brno: Computer Press, 2006. 170 s.
Szarková, M. Komunikácia v manažmente. Bratislava: Ekonóm, 2001. 268 s.
Štěpaník, J. Nejčastější chyby a omyly manažerské praxe. Praha: Grada, 2010. 109 s.
Vymětal, J. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. Praha: Grada, 2008. 322 s.
|
|
| |
| PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 3/2019 (X/2018)
• Zákon o důchodovém pojištění s komentářem – JUDr. Tomáš Hejkal
• Vhodné řešení daňových odpisů vedoucí k optimalizaci za rok 2018 – Ing. Ivan Macháček
• Příjmy z nájmu a ubytovacích služeb – Ing. Václav Benda
• Silniční daň v praxi – předmět daně a osoba poplatníka – Ing. Jan Šmolík
• Elektronické důkazní prostředky – JUDr. Jana Drexlerová
• Konec roku a povinnosti personalisty – JUDr. Eva Dandová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 11-12/2018 (X/2018)
• Konec roku v účetnictví – Ing. Zdenka Cardová
• Konec roku v daňové evidenci – Ing. Helena Machová
• Změny v důchodovém pojištění – JUDr. Eva Dandová
• Společnost s.r.o. v účetnictví a daních – Ing. Martin Děrgel
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 11-12/2018 (X/2018)
• Optimalizace základu daně za rok 2018 – Ing. Ivan Macháček
• Společnost s ručením omezeným v daních a účetnictví – Ing. Martin Děrgel
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 11-12/2018 (X/2018)
• Důchodové pojištění – změny – JUDr. Eva Dandová
• Mzdová účetní a konec roku – JUDr. Ladislav Jouza
• Omyly a chyby zaměstnavatele ve mzdové oblasti – JUDr. Ladislav Jouza
• Propadné lhůty v ZP nově – Richard W. Fetter
• Odvolání a vzdání se funkce vedoucího zaměstnance – JUDr. Jana Drexlerová
• Sousedské spory- jejich řešení v praxi ÚSC – JUDr. Ladislav Jouza
• Novela vyhlášky o zájmovém vzdělávání – JUDr. Eva Dandová
• Cestovní náhrady u neziskových subjektů – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 10-12/2018 (X/2018)
• Společnost s.r.o. - Ing. Martin Děrgel
• Specifické otázky daňových odpisů - Ing. Ivan Macháček
• Účetní závěrka podnikatelů za rok 2018 – Ing. Martin Děrgel
• Daň z příjmů
• Daň z přidané hodnoty
• Účetnictví
• Odvody
• Zákoník práce
ODBORNÉ PUBLIKACE:
• Pomocník mzdové účetní 2018 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
• Daňové a nedaňové výdaje (2018) - (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových
• Vzory smluv dle NOZ II. - (komentované vzory smluv)
• Ekonomický a personalistický slovník - (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
• Smluvní vztahy nejen pro mzdovou účtárnu (komentované vzory smluv)
• Příručka mzdové účetní 2018 (souhrn pravidel pro mzdovou účetní, výpočet mezd, srážek z mezd a odvodů)
• Povinnosti zaměstnavatele 2018 - (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
• Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále (komplexní pohled na bezpečnost na pracovišti)
• Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále (daňová kontrola, mzdová kontrola, povinnosti zaměstnavatele)
• Pracovněprávní výkladový slovník (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů souvisejících se zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy)
• Stavíme bez chyb, pokut a penále (stavební zákon a související vyhlášky)
• Výkladový slovník pro veřejný sektor (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů týkajících se veřejného sektoru)
• Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška (úplné znění zákona a vyhlášky ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Školský zákon a související vyhlášky, Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (úplná znění zákonů po novelách ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• 100 otázek a odpovědí - daň z příjmů FO a PO - (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů zákona o daních z příjmů)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 4/2019 (XI/2018)
• Zákon o ochraně spotřebitele s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2019 (XI/2018)
• Inventarizace – Ing. Helena Machová
• Připravované změny sazeb DPH v roce 2019 – Ing. Václav Benda
• Daňové výdaje při podnikání doma – Ing. Ivan Macháček
• Časové rozlišení nákladů a výnosů – Ing. Helena Machová
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1/2019 (XI/2018)
• Časové rozlišení nákladů a výnosů od - Ing. Zdenka Cardová
• Daň z příjmů pro praxi - Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2019 (XI/2018)
• Ukončení podnikání OSVČ – Ing. Eva Sedláková
• Druhotná platební neschopnost – JUDr. Ladislav Jouza
• Šikana na pracovišti a její důsledky pro zaměstnavatele – Richard W. Fetter
• Dítě zaměstnance ve firemní mateřské školce – Ing. Ivan Macháček
• Zaměstnávání osob se zdravotním postižením – JUDr. Eva Dandová
• Zaměstnávání mladistvých a zdravotní pojištění – Ing. Antonín Daněk
1000 řešení – měsíčník č. 1/2019 (XI/2018)
• Optimalizace daně - Ing. Martin Děrgel
• Časové rozlišení - Ing. Ivan Macháček
• Daň z příjmů
• Daň z přidané hodnoty
• Účetnictví
• Odvody
• Zákoník práce
|
|
| |
Společnost s.r.o. v daních a účetnicví
Společnost s ručením omezeným je jedna z forem obchodních společností. V Česku jde o nejrozšířenější formu podnikání. Jak správně řešit ve společnosti daňovou a účetní problematiku?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny především společnostem s.r.o., ale i účetním, živnostníkům, zaměstnavatelům, zaměstnancům, daňovým poradcům …
1. DÚVaP 11/2018 - Společnosti s.r.o. v daních a účetnictví - příspěvek - Ing. Martin Děrgel
/A5, str. 160/
2. DaÚ 10/2018 - Jak zrušit rezervní fond s.r.o. - příspěvek - Ing. Martin Děrgel
/A4, str. 80/
3. 1000 řešení 10-12/2018 - Společnost s.r.o. - daňový a účetní pohled - praktická řešení - Ing. Martin Děrgel
/A5, str. 120/
4. Účtování - zákony a předpisy - zákon o účetníctví s komentářem, ČÚS ... odborná tematická publikace - Ing. Zdenka Cardová
/A5, str. 282/
5. Aktualizace I/2 - Zákon o daních z příjmů ... - aktuální znění zákonů
/A5, str. 192/
6. Daňové a mzdové zákony 2018 - úplná znění zákonů
/A5, str. 552/
Cena balíčku je 1 029 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 412 Kč.
Ušetříte 617 Kč.
Operativní a finanční leasing
V České republice rozlišujeme dva typy leasingu. Setkat se můžeme jak s operativním, tak s finančním leasingem. V čem se obě formy liší?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, živnostníkům, daňovým poradcům, ekonomům, auditorům …
1. DaÚ 3-4/2018 - Finanční leasing automobilu - příspěvek - Ing. Eva Sedláková
/A4, str. 112/
2. PaM 11-12/2018 - Pořízení automobilu koupí nebo na finanční leasing - příspěvek - Ing. Eva Sedláková
/A4, str. 112/
3. DÚVaP 8/2018 - Hmotný a nehmotný majetek - odpisy z daňového hlediska - příspěvek - Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 160/
4. Účtování - zákony a předpisy - zákon o účetnícví s komentářem, ČÚS ... odborná tematická publikace - Ing. Zdenka Cardová
/A5, str. 282/
Cena balíčku je 937 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 375 Kč.
Ušetříte 562 Kč.
Konec roku v účetnictví
S koncem roku je spojena řada účetních operací. Na co všechno je nutno myslet při zpracovávání účetní závěrky? Jaké platí základní kontrolní vazby v účetnictví? Jaké jsou nejčastější okruhy chyb při kontrolách?
Všechno podstatné ohledně účtování najdete v našich publikacích, které jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, živnostníkům, auditorům, daňovým poradcům, ekonomům …
1. DÚVaP 5-6/2018 - Vnitropodnikové směrnice pro podnikatele - příspěvek - Ing. Vladimír Hruška
/A5, str. 256/
2. Účtování - zákony a předpisy - zákon o účetnicví s komentářem, ČÚS ... - Ing. Zdenka Cardová
/A5, str. 282/
3. 1000 řešení 10-12/2018 - Účetní závěrka podnikatelů za rok 2018 - praktická řešení - Ing. Martin Děrgel
/A5, str. 224/
4. DaÚ 5/2018 - Účetní a daňová ztráta v praxi - příspěvek - Ing. Helena Machová
/A4, str. 80/
5. Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále - odborná tematická publikace - kolektiv autorů
/A5, str. 360/
Cena balíčku je 1130 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 452 Kč.
Ušetříte 678 Kč.
Daně z příjmů FO a PO v praxi
Zákon o daních z příjmů zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. V našich publikacích rozebíráme problematiku daně z příjmů formou praktických příkladů, komentářů, příspěvků …
Najdete v balíčku, který je určen všem plátcům daně, fyzickým osobám, právnickým osobám, účetním, živnostníkům, zaměstnavatelům, zaměstnancům, daňovým poradcům …
1. 100 dotazů a odpovědí - daň z příjmů FO a PO - odborná tematická publikace
/A5, str. 120/
2. Poradce 12-13/2017 - Zákon o dani z příjmů s komentářem - komentář - Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 464/
3. DaÚ 9/2018 - Nezdanitelné příjmy FO - limitní částky - příspěvek - Ing. Eva Sedláková
/A4, str. 80/
4. Aktualizace I/2 - Zákon o daních z příjmů ... - aktuální znění zákonů
/A5, str. 192/
5. DÚVaP 11-12/2018 - Optimalizace základu daně za rok 2018 - příspěvek - Ing. Ivan Macháček
/A5, str. 224/
Cena balíčku je 948 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 474 Kč.
Ušetříte 474 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku. Čekáme na Vaše náměty a připomínky.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |