|
P O R A D C E |
e-m@ilové noviny |
č. 19/2010 |
17. 9. 2010 |
|
Vážení čtenáři! Častým změnám právních předpisů se nevyhne ani Pracovní úraz. Co nového přinesou, přibližujeme v Tématu novin i v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají. Jaké různorodé jsou pracovní úrazy a jaké jsou pokuty při neplnění povinností zaměstnavatele? Víc se dozvíte v příspěvku Netypické pracovní úrazy. Čas je jedním z nejpoužívanějších pojmů nejen u podnikání, jak vám Povědí moudří. Přejeme vám, abyste si mohli najít co nejvíc času na příjemné chvíle, a tešíme se na čas, který spolu strávíme u dalších em@ilových novin. Denisa Orlická
V tomto čísle najdete:
odpovědná redaktorka poradce@i-poradce.cz
|
||||||||||||||
EVIDENCE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ - ZMĚNY Nová právní úprava, nařízení vlády č. 201/2010 Sb. včetně hlášení změn se vztahuje až na úrazy vzniklé 1. ledna 2010 a po 1. lednu 2010. Je žádoucí, aby se nový způsob evidence pracovních úrazů začal aplikovat až od začátku kalendářního roku. Důvodem delší legislavakance bylo dát zaměstnavatelům časový prostor k seznámení se s novou právní úpravou. Dne 18. 6. 2010 bylo v částce 67 Sbírky zákonů ročník 2010 uveřejněno nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Jde v pořadí o druhou rekodifikaci z celé řady prováděcích nařízení vlády z oblasti BOZP, které byly vydány v letech 2001-2006 ještě ke starému zákoníku práce. Toto nařízení vlády nahrazuje s účinností k 1. lednu 2011 nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 201/2010 SB., na rozdíl od nařízení vlády č. 494/2001 Sb. je zestručněn, nicméně úvodní věta odkazuje na zmocnění v § 105 odst. 7 ZP, ve většině ustanovení ZP pojednává o "pracovních úrazech", aniž by zavedl legislativní zkratku "úraz". Z toho důvodu nařízení vlády č. 201/2010 Sb., používá také pouze pojmu "úraz" ve významu "pracovní úraz". Je třeba úvodem zdůraznit, že nařízení vlády se zásadně nevztahuje na úrazy mimopracovní, na excesy apod. Dále pak na rozdíl od nařízení vlády č. 494/2001 Sb. je toto nařízení vlády vydáno nejen k provedení ustanovení § 105 odst. 5 ZP, ale i k provedení zákona č. 309/2006 Sb., o BOZP. Z toho důvodu pro účely evidence úrazů nastal určitý problém s definicí pojmu zaměstnavatel. Nařízení vlády vychází sice ze zmocnění obsaženého v § 105 odst. 7 ZP, ale bezprostředně se dotýká § 12 zákona o BOZP. Z uvedeného vyplývá, že i fyzická osoba, která provozuje samostatnou výdělečnou činnost podle živnostenského zákona a nikoho nezaměstnává, se musí řídit § 105 ZP a evidovat, tj. oznamovat a hlásit své pracovní úrazy orgánům a institucím stanoveným v § 105 ZP a nařízením vlády č. 201/2010 Sb. Nařízení vlády zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Dále pak toto ustanovení nově odkazuje na nový přímo použitelný předpis Evropského společenství - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a BOZP. Podle článku 2 tohoto Nařízení poskytují členské státy Komisi (Eurostatu) statistické údaje týkající se
EVIDENCE ÚRAZŮ - Zaměstnavatel vede evidenci o úrazech v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě a taxativně se vyjmenovávají údaje, které má evidence v knize úrazů obsahovat. Tato zásada je obsažena v § 2 nařízení vlády. Obecně platí, že zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo k poškození zdraví zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance, to znamená, že záznam o úrazu se vypisuje pouze u tohoto okruhu pracovních úrazů. To však neznamená, že by u pracovních úrazů s neschopností kratší než tři kalendářní dny nebo s žádnou pracovní neschopností zaměstnavatel neměl povinnost okamžitě přistupovat k účinným preventivním opatřením a neměl úraz vyšetřit. Zaměstnavatel proto musí evidovat všechny úrazy, i ty, které se zpočátku jeví jako úrazy s krátkodobou pracovní neschopností nebo úrazy, jejichž následkem nebude zaměstnanci vůbec vystavena neschopenka k práci, neboť nikdy neví dopředu se stoprocentní jistotou, zda se zdravotní stav zaměstnance nezhorší a dodatečně mu nebude vystavena neschopenka na dobu delší tři kalendářní dny, což by pak mělo pro něho následek, že by musel vyhotovit záznam o úrazu podle přílohy uvedené k nařízení vlády č. 201/2010 Sb. ZÁPISY OBSAŽENÉ V KNIZE ÚRAZŮ se nehlásí orgánům dozoru, nebudou mít tedy vliv na údaje v národní statistice pracovních úrazů ani v EUROSTATU. Mají však dva hlavní úkoly. Jednak zaevidovanou prvotní informaci o každém - byť sebemenším - pracovním úrazu, která bude dostatečným podkladem pro odškodnění pracovního úrazu, zejména v takových mezních situacích, kdy z na první pohled zanedbatelného úrazu (např. bolest v zádech po zvednutí břemena) se časem vyvine dlouhodobá pracovní neschopnost, vedoucí třeba i k invaliditě zaměstnance (např. výhřez meziobratlové ploténky). Druhým úkolem knihy úrazů je pak objektivní informace pro zaměstnavatele samotného, k jakým úrazům na pracovištích dochází, jak často, co je jejich příčinou a v čem je tedy hlavní rizikovost pracovního prostředí, aby v souladu s § 102 ZP mohl přijímat opatření k prevenci rizik. NOVÁ KNIHA ÚRAZŮ - Na rozdíl od nařízení vlády č. 494/2001 Sb., které zaměstnavateli ukládalo, že tzv. kniha úrazů musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu a nestanovilo ani příkladným výčtem jejich okruh blíže, nařízení vlády č. 201/2010 Sb. vyhovělo požadavkům praxe a stanovilo údaje, které musí obsahovat kniha úrazů taxativně. Jde o určitý odklon od staré právní úpravy, kdy nařízení vlády č. 494/2001 Sb. předpokládalo, že se do knihy úrazů zapíše vše to, co se zapisuje do záznamu o úrazu. V tomto směru se jedná o snížení administrativní náročnosti pro zaměstnavatele. PODLE NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY musí kniha úrazů obsahovat následují údaje:
V § 105 ZP ani v nařízení vlády č. 201/2010 Sb. se výslovně nestanoví ani, zda má mít zaměstnavatel pouze jednu knihu úrazů nebo více. I to je věc, kterou si musí posoudit zaměstnavatel sám zejména s ohledem na velikost podnikatelského subjektu, počet zaměstnanců, rozmístění pracovišť zaměstnavatele a pak především s ohledem na zhodnocení míry rizikovosti vykonávané práce ve smyslu § 102 ZP. Kniha úrazů musí obsahovat všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu, když by se později (třeba za měsíc nebo i za půl roku) ukázalo, že následkem pracovního úrazu byla zaměstnanci vystavena neschopenka na dobu delší než tři kalendářní dny a že je třeba vyplnit záznam o úrazu. V odstavci 2 se pamatuje na případy, kdy k úrazu dojde u jiného zaměstnavatele, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen. Toto ustanovení je nové, nařízení vlády č. 494/2001 Sb. ho neobsahovalo. SMRTELNÝ ÚRAZ - I § 2 odst. 3, který stanoví, že zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů v knize úrazů o jeho úrazu; dojde-li ke smrtelnému úrazu, zaměstnavatel je vydá rodinným příslušníkům zaměstnance na jejich žádost je zcela nový. Ustanovení § 105 ZP a i nařízení vlády č. 494/2001 Sb. sice ukládá, že záznam o úrazu se v jednom vyhotovení vydá zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu pozůstalým, toto je však ustanovení o knize úrazů a o záznamech v knize úrazů, takže bylo nezbytné tuto povinnost založit výslovně i pro účely knihy úrazů. Je to praktické též proto, že zápis v knize úrazů je pro zaměstnance jediným dokladem, který zachycuje skutečný průběh úrazového děje. Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději od 1 roku zemřel, jak vyplývá z § 3 nařízení vlády. Nové nařízení vlády tedy rozlišuje stejně jako jeho předchůdce
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 9/2010 od autorky JUDr. Evy Dandové)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ ČR VYBÍRÁME: Částka 88, rozeslána dne 30. srpna 2010 245. Vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů Částka 89, rozeslána dne 30. srpna 2010 246. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla 247. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 248. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách 249. Vyhláška, kterou se stanoví vzor průkazu zaměstnance v územním finančním orgánu 250. Nález Ústavního soudu ze dne 29. června 2010 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Chrastavy č. 1/2009 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů 251. Sdělení Českého telekomunikačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí Částka 90, rozeslána dne 30. srpna 2010 252. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů Částka 91, rozeslána dne 30. srpna 2010 253. Nález Ústavního soudu ze dne 8. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů Částka 92, rozeslána dne 31. srpna 2010 254. Vyhláška, kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí Částka 93, rozeslána dne 2. září 2010 255. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly 256. Nález Ústavního soudu ze dne 8. července 2010 ve věci návrhu na zrušení § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Částka 94, rozeslána dne 8. září 2010 257. Úplné znění zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), jak vyplývá z pozdějších změn 258. Úplné znění zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), jak vyplývá z pozdějších změn Částka 95, rozeslána dne 8. září 2010 259. Úplné znění zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), jak vyplývá z pozdějších změn Částka 96, rozeslána dne 10. září 2010 260. Nález Ústavního soudu ze dne 27. července 2010 ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 399 odst. 2 části věty druhé za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 261. Sdělení Ministerstva dopravy o vydání rozhodnutí o pověření Letecké amatérské asociace České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/1) 262. Sdělení Ministerstva dopravy o vydání rozhodnutí o pověření Aeroklubu České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/3) 263. Sdělení Ministerstva dopravy o vydání rozhodnutí o pověření Aeroklubu České republiky výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (č. j. 94/2010-220-SP/2) Částka 97, rozeslána dne 15. září 2010 264. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen Částka 98, rozeslána dne 16. září 2010 265. Vyhláška o poskytování informací o některých nebezpečných chemických přípravcích MEZINÁRODNÍ SMLOUVY: Částka 35, rozeslána dne 2. září 2010 73. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 4. května 1993 v Praze Částka 35, rozeslána dne 8. září 2010 74. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vědeckotechnické spolupráci (Zdroj: Sbírka zákonů ČR)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
NÁHRADA ŠKODY BEZ ZÁZNAMU O ÚRAZU Zaměstnanec měl pracovní úraz, při kterém nebyl sepsán záznam o úrazu. Velmi často se vyskytují názory, že neohlásí-li zaměstnanec zaměstnavateli pracovní úraz a nebyl-li o něm sepsán záznam, nebude mu pracovní úraz odškodněn. Není ovšem jediným důkazem o existenci úrazu. Může zaměstnanec prokázat pracovní úraz i jiným způsobem, např. svědkem, znalcem, listinnými materiály, dokumenty apod.? V případě pracovního sporu o posouzení a odškodnění pracovního úrazu je záznam o úrazu důležitým dokladem pro zjišťování objektivní pravdy. Nebudou-li údaje v záznamu úplné či objektivní, může pracovní spor přinést jiné výsledky, často v neprospěch zaměstnanců. Například soud na základě výslechu svědků dospěje k závěru, že u žalobce nešlo o pracovní úraz ve smyslu zákonných předpisů o odškodňování pracovních úrazů, ačkoliv záznam o úraze obsahoval údaje, které svědčily o opaku. Mohou se však vyskytnout i případy, kdy záznam o úrazu obsahuje údaje, které vůbec neodpovídají skutečnému úrazovému ději. Výše uvedené závěry jsou obsaženy v rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 24/1965 Sbírky rozhodnutí čs. soudů. V případě, že údaje v záznamu nebudou úplné či objektivní, lze počítat s tím, že se při přešetření ve sporu dojde k jiným závěrům. Záznam o úraze nemá charakter rozhodnutí, nezakládá právní nároky a nejde tedy o akt určitého odvětví práva. Jde o jeden z důkazních prostředků, jimiž je možno prokázat existenci pracovního úrazu a je prvotním dokladem o pracovním úrazu. Jeho nevyhotovení v případech, kdy je to povinností zaměstnavatele, se považuje za porušení právní povinnosti stanovené předpisem. V praxi se vyskytují případy, kdy zaměstnanec neohlásí úraz, protože se jeho následky bezprostředně neprojevily. Ukázaly se později. I v těchto případech může zaměstnanec dostat náhradu škody, prokáže-li, že úraz utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zde pak přicházejí v úvahu obvyklé důkazní prostředky, např. výslech spolupracovníků, vyjádření lékaře apod. Je proto v zájmu zaměstnanců, aby úraz oznámili ihned svým nadřízeným. Jinak je později obtížné prokázat, že se jednalo o pracovní úraz. Naproti tomu ani samotní zaměstnanci nemohou této právní úpravy zneužívat. Jsou časté případy, kdy v pondělí ráno po víkendu ohlašují zaměstnanci pracovní "úrazy", které se staly ihned po ranním nástupu do zaměstnání, a přitom zjevně šlo o úrazy, které se přihodily o víkendu, třeba na chatě či na chalupě. "Šikovný" zaměstnanec tak chce přenést odpovědnost za úraz na zaměstnavatele. ÚŽEH A ÚPAL JAKO PRACOVNÍ ÚRAZ U zaměstnanců se při pracovní činnosti může vyskytnout úžeh nebo úpal. Úžeh je nadměrné, náhlé a prudké opálení kůže sálavými, hlavně ultrafialovými slunečními paprsky. Při úpalu jde o zhroucení tělesné termoregulace. Může se úžeh nebo úpal posuzovat jako pracovní úraz? Jestliže se v horkém, dusném počasí nemůže zaměstnanec přiměřeně potit nebo se pot nemůže řádně odpařovat, dostaví se tepelný úpal. Úpal se vyskytuje zejména lidem ve vlhkých, horkých a nevětraných nížinách za dusného podmračeného dne, v přeplněných místnostech, prostranstvích a v dopravních prostředcích za nedostatku tekutin a při nedostatečné aklimatizaci na teplo. Úžeh postihuje zejména zaměstnance pracující v letních měsících na volných prostranstvích. Zaměstnavatel nesmí proto dovolit práci na prudkém slunci bez pokrývky hlavy a bez lehkého oděvu k ochraně pokožky těla. Zaměstnavatel je podle ZP povinen vytvářet vhodné podmínky k bezpečné a zdraví nezávadné práci. Za předpokladu, že je prokázána příčinná souvislost mezi činností zaměstnance a uvedeným následkem, je možné úžeh nebo úpal považovat za pracovní úraz. K úpalu může dojít i u zaměstnanců, kteří pracují v kancelářích, dojde-li u nich ke zhroucení tělesné termoregulace. Může to nastat v případech, kdy zaměstnavatel např. v letním období nezajistí bezplatné ochranné nápoje, jak mu to přikazují právní předpisy, zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Ochranný nápoj se poskytuje na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byl snadno a bezpečně dostupný. Musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento, pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj, chránící před zátěží teplem, se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin a minerálních látek ztracených z organizmu za osmihodinovou směnu potem a dýcháním. Hygienický limit ztráty tekutin z organizmu potem a dýcháním činí 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Náhrada minerálních látek prostřednictvím ochranného nápoje se uplatňuje v případě, že výsledky měření ztráty tekutin překračují trojnásobek hygienického limitu, tedy 3, 75 litru za osmihodinovou směnu. V takovém případě se jako ochranný nápoj podává voda se střední mineralizací 500 až 1 500 mg rozpuštěných pevných látek na 1 litr vody. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se mimo jiné poskytuje:
MIMOPRACOVNÍ A PRACOVNÍ ÚRAZ - SOUVISLOST Zaměstnanec utrpěl při výkonu práce pracovní úraz - natržení lýtkového svalu. Předtím byl ovšem práce neschopen pro stejný druh úrazu, který se mu však přihodil mimo pracoviště. Zaměstnavatel mu úraz neodškodnil jako pracovní z několika důvodů: první pracovní neschopnost byla způsobena mimopracovním úrazem, druhý úraz (sice při plnění pracovních úkolů) měl však souvislost s prvním úrazem a zranění bylo stejného druhu. Byl postup zaměstnavatele správný? Jestliže se úraz přihodí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, je to úraz pracovní. Z popsaných údajů je zřejmé, že se stal při plnění pracovní činnosti a že byly splněny i ostatní podmínky, jako například úrazový děj, příčinná souvislost apod. Existence dříve vzniklého chorobného stavu nebo mimopracovního úrazu, i když i on spolupůsobil ke vzniku poškození zdraví a následné škody, nemůže být překážkou pro odškodnění pracovního úrazu. Postup zaměstnavatele nebyl správný. Zaměstnavatel v uvedeném případě nemá žádné důvody, které by ho opravňovaly ke zproštění se odpovědnosti za pracovní úraz. PRACOVNÍ ÚRAZ Vedoucí kuchařka závodní kuchyně se podrobila několikanásobné operaci žlučových cest. Po návratu do zaměstnání zvedala asi 65 kg těžký kus masa a přitom pocítila bolestivé píchnutí v břišní krajině. Poškozená se pak podrobila další operaci - jednalo se o břišní kýlu. Je kýla pracovní úraz? Má poškozená nárok na odškodnění? Břišní kýlu lze považovat za pracovní úraz, jestliže ji vyvolal přímý úder na břišní stěnu, např. tupým předmětem, nárazem břicha na určitý předmět apod. Za úrazový děj se může pokládat i náhlé, neobyčejné napětí síly či přepětí sil. Přitom je třeba odlišit přepětí sil od obvyklé pracovní námahy. Výkon, který u jedné osoby vyžaduje mimořádné a neobyčejné tělesné vypětí a přesahuje hranici obvyklé práce, může být pro jinou osobu běžným pracovním výkonem. Za úrazový děj lze považovat i prudký, nenadálý, násilný a nevyvážený pohyb. Lékař v součinnosti s jinými důkazními prostředky by měl prokázat souvislost kýly s úrazem. Z uvedeného je zřejmé, že událost popsaná v dotazu by měla být považována za pracovní úraz ve smyslu ZP. (víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení 5/2010)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
NETYPICKÉ PRACOVNÍ ÚRAZY NEMOCI A PRÁCE S POČÍTAČEM - Mezi vážná poškození zdraví patří onemocnění vyplývající z práce s počítačem. Jedná se, podle nejnovějších statistických údajů, v současné době o nejčastější nemoc z povolání - bolestivé onemocnění středového nervu v zápěstí, odborně nazývané syndrom karpálního tunelu. Je to onemocnění nejen zaměstnanců, kteří pracují s počítačem. Postihuje široké spektrum profesí - od horníků, přes lesní dělníky, šičky, frézaře, montážníky, soustružníky, svářeče až k sekretářkám. Nevyhýbá se ani čalouníkům či řezníkům na jatkách. Je to často důsledek používání velké svalové síly nebo velkého počtu opakujících se stereotypních pohybů, jako při práci s počítačem. Bývá jich až desítky tisíc za jedinou směnu. U méně fyzicky namáhavých činností to je důsledek ergonomicky nevhodného uspořádání pracoviště nebo neplnění povinností zaměstnavatele při předcházení rizikům, která vyplývají z práce. MOC PRÁCE MŮŽE ZABÍT - U manažerů a vedoucích zaměstnanců se mohou projevit jiné závažnější nemoci, které mají původ v nadměrné pracovní zátěži. Zejména když obrovské nasazení trvá několik let a bývá kombinováno se snahou věnovat se maximálně i rodině. Člověk se může z práce zhroutit. Důsledkem přepracování jsou i různé psychické poruchy nebo nemoci. PŘÍKLADY Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se léčí podnikatelé, kteří v posledních deseti letech pracovali téměř bez přestávky, bez dovolených, neodpočívali, přecházeli chřipky, a pak je ve třiceti či čtyřiceti letech dovedla roztroušená skleroza k tomu, že totálně přehodnotili svůj hodnotový žebříček. Další extrémní případ je z východočeské dopravní firmy, jejíž tři pracovníci požadovali uznání 1 313 až 1591 hodin přesčasů za rok. Přitom zákoník práce (dále ZP) povoluje nejvýše 150 hodin, jen výjimečně je dovoleno 416 hodin. Při pětitýdenní dovolené museli tito lidé pracovat bez víkendů čtrnáct hodin denně. INFARKT MYOKARDU - Častým následkem přepracování jsou infarkty a jiné cévní příhody. Infarkt myokardu (srdečního svalu) bývá v odborné literatuře označován jako plod arteriosklerózy, která se může vyvíjet již v mládí a postupuje věkem. Je tedy zásadně onemocněním, avšak za určitých okolností může být kvalifikován jako úraz, a nastal-li v souvislosti s pracovním procesem, jako úraz pracovní. K tomu, aby infarkt myokardu byl uznán jako pracovní úraz, musí být splněny tyto podmínky (podmínky úrazového děje):
JINÉ NEMOCI - Jinak se posuzují onemocnění, která nejsou v seznamu nemocí z povolání. Většinou se jedná o nemoci psychického charakteru. I když většinou mají původ v nadměrné pracovní zátěži a nejsou dosud jako nemoci z povolání uznávány. Je proto na příslušných legislativních orgánech, aby na základě analýz odborníků z oblasti pracovního lékařství, dali podnět k úpravám seznamu nemocí z povolání, případně navrhli jiný seznam ohrožení nemocí z povolání. Pro poškozené zaměstnance není však nic ztraceno. Mohou uplatňovat nárok na náhradu jiné škody na zdraví, která je důsledkem pracovní činnosti, i když by se nejednalo o pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Museli by však prokázat, že ke škodě na zdraví došlo v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti ze strany zaměstnavatele. MEZI POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE PATŘÍ dodržovat ustanovení:
Obecná odpovědnost zaměstnavatele nastupuje např. v případě, kdy onemocnění zaměstnance, které nelze posoudit jako nemoc z povolání, bylo vyvoláno závadným pracovním prostředím, jehož působení sice nebylo násilné a krátkodobé (v takovém případě by se mohlo jednat o pracovní úraz), ale trvalo delší dobu (např. dlouhodobý styk s dráždivými chemickými látkami) a závadnost pracovního prostředí byla důsledkem porušení právních povinností zaměstnavatele, které jsme uvedli jako příklad. Může se jednat i o hygienické předpisy. Prokázat porušení těchto povinností ze strany zaměstnavatele a příčinnou souvislost s onemocněním spočívá na zaměstnanci. ÚŽEH A ÚPAL - Úžeh je nadměrné, náhlé a prudké opálení kůže sálavými, hlavně ultrafialovými slunečními paprsky. Při úpalu jde o zhroucení tělesné termoregulace. Jestliže se v horkém, dusném počasí nemůže zaměstnanec přiměřeně potit nebo se pot nemůže řádně odpařovat, dostaví se tepelný úpal. Úpal se vyskytuje zejména lidem ve vlhkých, horkých a nevětraných nížinách za dusného, podmračeného dne, v přeplněných místnostech, prostranstvích a v dopravních prostředcích za nedostatku tekutin a při nedostatečné aklimatizaci na teplo. Úžeh postihuje zejména zaměstnance pracující v letních měsících na volných prostranstvích. Zaměstnavatel nesmí proto dovolit práci na prudkém slunci bez pokrývky hlavy a bez lehkého oděvu k ochraně pokožky těla. Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen vytvářet vhodné podmínky k bezpečné a zdraví nezávadné práci. Za předpokladu, že je prokázána příčinná souvislost mezi činností zaměstnance a uvedeným následkem, je možné úžeh nebo úpal považovat za pracovní úraz. K úpalu může dojít i u zaměstnanců, kteří pracují v kancelářích, dojde-li u nich ke zhroucení tělesné termoregulace. Může to nastat v případech, kdy zaměstnavatel např. v letním období nezajistí bezplatné ochranné nápoje, jak mu to přikazují právní předpisy, zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb.. KÝLA - Nejčastěji se kýly vyskytují v tříselných krajinách, v jizvě pupeční a pooperační, dále kýly stehenní, nadbříškové, brániční, bederní, sedací, hýžďové a u mužů kýly skrotální (šourkové). Mohou být vrozené nebo získané po nadměrném zatížení břišní stěny neúměrně těžkou fyzickou prací, vadným pracovním postupem a nesprávně provozovaným sportem. Někdy se spojí obě příčiny. Prohlásit břišní kýlu za úraz předpokládá dokázat, že kýlu vyvolal přímý a značný úder na břišní stěnu (např. tupým předmětem, kopnutím, nárazem břicha na volant). Lékař, v součinnosti s jinými důkazními prostředky, musí prokázat mechanismus úrazového děje a souvislost dané kýly s úrazovým dějem, tj. zjistit přímé poškození břišní stěny, podkožní krevní výron do kýlních obalů a skutečnost, že kýla nebyla před tímto úrazem. Došlo-li při zvedání těžkých břemen nebo při namáhavé práci k uskřinutí kýly nebo ke zvětšení staré kýly, přiznává se úrazová kvalifikace zhoršení kýly již existující. OBTÍŽNĚJŠÍ BÝVÁ POSOUDIT, zda a za jakých okolností či předpokladů lze jako úraz kvalifikovat tzv. přesílení nebo přemožení. Výkon, který u jedné osoby vyžaduje mimořádné a neobyčejné tělesné vypětí a přesahuje hranici obvyklé práce, může pro jinou osobu být běžným pracovním výkonem. Za úrazový děj lze považovat i prudký, nenadálý, násilný a nevyvážený pohyb (např. při reflexní obraně proti hrozícímu pádu). Avšak opakovaná mikrotraumata stejné povahy, vedoucí ke zjevnému porušení zdraví, mohou být příčinou nemocí z povolání. Kýla může rovněž vzniknout z nadměrného úsilí (z přepětí sil). Předpokladem je, že během pracovního procesu došlo skutečně k velké, náhlé a neočekávané svalové námaze (přesílení) a klinický nebo operační nález je v souhlasu s nedávným vznikem kýly. Může k nim vést i neobratný pohyb při zvedání nebo zachycení padajících předmětů a veliké hmotnosti nebo při skoku či vzepření, takže účinkem náhlého vnějšího násilí vzniká trhlina ve svalstvu stěny břišní. POŠKOZENÍ MEZIOBRATLOVÝCH DESTIČEK může mít původ jak chorobný, tak úrazový. Chorobné změny jsou způsobovány stárnutím, mikrotraumaty stálých otřesů páteře nebo stálého zatěžkávání páteře osob těžce fyzicky pracujících. Nastává vysušení destičky a ztráta její elasticity. Úrazový děj při tomto spočívá v přímém násilí na páteř (např. prudký úder, pád na záda) a v nepřímém účinku na příslušný úsek páteře při pádu na hýždě; v náhlém neobyčejném napětí síly při tzv. přesílení (přemožení); v náhlém, násilném prudkém pohybu, je-li nevyvážený, např. při reflexní obraně proti hrozícímu pádu; nebo v malých mechanických mikrotraumatech, působících drobné poškození tělesné tkáně nebo některého orgánu (poškozený si jej uvědomuje, až když se opakují a vedou ke zjevnému zhoršení zdraví). Lékař se musí vyjádřit, zda úrazový děj byl způsobilý vyvolat svým mechanismem dané poškození zdraví a případně musí určit poměr úrazové složky ke stupni chorobných změn. V těchto případech vůbec nerozhoduje predispozice zaměstnance (náchylnost zaměstnance k tomuto úrazu nebo dříve způsobený úraz stejného nebo podobného druhu). PŘÍKLAD Zaměstnanec při zvedání předmětu o velké hmotnosti náhle pocítil bodavé bolesti v kříži s nemožností napřímení zad. Zhmožděním bederní krajiny tu došlo k náhlému výhřezu meziobratlové destičky. Děj byl posouzen jako úrazový, i když byly předtím u poškozeného zjištěny degenerativní změny tuberkulózního původu. EPILEPSIE - Jde tu o záchvatové onemocnění z poruchy fyziologické činnosti mozkové tkáně. Jeví se občasnými záchvaty krátkodobého bezvědomí, nebo aspoň hrubě porušeného vědomí různé intenzity, trvajícího několik vteřin až minut, provázeného někdy svalovými křečemi, nepřiměřenými pohyby a jednáním atp. Nejvíce epilepsií má původ v poškození šedé mozkové hmoty úrazem lebky. Jedná se o epilepsii poúrazovou, která se často řadí mezi pracovní úrazy. K mechanismu úrazu patří tupý úder s následnou frakturou lebeční kosti, zraněním plen mozkových a poškozením mozkové tkáně, ale i např. poškození lebky úderem stlačeného vzduchu, otrava průmyslovými jedy v průmyslovém provozu, a to buď akutní (bude se jednat o pracovní úraz) nebo chronická, pozvolná (nemoc z povolání). Vždy je však postižena mozková kůra, tedy šedá mozková hmota. Onemocnění zpravidla nezačíná bezprostředně po poranění mozku, ale nejčastěji do půlroku po něm. Epilepsie tedy může být posouzena jako pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Bude záležet na úrazovém ději, časové posloupnosti a vyjádření lékaře. PŘÍKLAD V judikatuře byl řešen případ, kdy úřednice v důsledku epileptického záchvatu spadla v kanceláři ze židle a hlavou narazila na roh skříně. Důsledkem byl úraz hlavy a dlouhodobá pracovní neschopnost. Úraz byl posouzen jako pracovní, neboť se stal při výkonu pracovní činnosti. DOHODY O ODŠKODŇOVÁNÍ - V pracovních sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem platí, že vždy je lepší se dohodnout, než se "soudit". U netypických pracovních úrazů to platí dvojnásob. Při sjednávání dohod o mimosoudním odškodnění netypických pracovních úrazů by se mělo postupovat podle § 125 zákona č. 99/1963 Sb.,-(občanský soudní řád). Zejména se jedná o prokázání existence důvodů, které pro zaměstnavatele znamenají zproštění odpovědnosti za pracovní úraz. Podle ustanovení § 125 občanského soudního řádu o důkazních prostředcích se mohou používat za důkaz všechny prostředky, jimiž lze zjistit skutečný a objektivní stav, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, listiny, výslech účastníků. Mají-li se předcházet soudní spory a náhrady škod z pracovních úrazů, je třeba, aby zaměstnavatel již v mimosoudním řízení seznámil zaměstnance s navrhovanými důkazy, neboť dohoda mezi poškozeným a zaměstnavatelem je jedním z častých způsobů odškodnění pracovního úrazu v mimosoudním řízení. Většinou se uzavírá v případech, kdy zaměstnavatel uznává svou odpovědnost za způsobený pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Vyčíslení jednotlivých nároků není třeba v těchto případech sporem, neboť podklady pro posouzení nároku za ztrátu na výdělku dodá mzdová účtárna a bodové hodnocení pro bolestné a ztížení společenského uplatnění obstará lékař. U NETYPICKÝCH PRACOVNÍCH ÚRAZŮ je znalecký posudek lékaře jedním z rozhodujících důkazů. Lékař musí potvrdit úrazový děj, tedy příčinnou souvislost mezi úrazem a vzniklou škodou a další okolnosti, jako je vliv pracovního zatížení na vznik úrazu, zdravotní stav zaměstnance apod. ZA PORUŠENÍ PŘEDPISU NÁHRADA ŠKODY - Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností (§ 265 odst. 1 ZP). O porušení právních povinností půjde např. při nezajištění teploty na pracovišti, neposkytnutí ochranných nápojů nebo bezpečnostních přestávek apod. Náhrada škody může mít podobu např. náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku onemocnění, bolestné apod. Předpokladem této odpovědnosti zaměstnavatele je ovšem vznik škody, příčinná souvislost mezi zaviněným porušením povinnosti ze strany zaměstnavatele (nedbalostní nebo úmyslné jednání) a vznikem škody. NEPLNĚNÍ POVINNOSTÍ ZAMĚSTNAVETELE v oblasti bezpečnosti práce má svůj odraz i v zákoně č. 251/2005 Sb.,o inspekci práce v § 30. Pokutu může zaměstnavatel obdržet např. v těchto případech spáchání správního deliktu:
(JUDr. Ladislav Jouza)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
O ČASE
Jsou na světě věci nepostihnutelné zákonem, které nám kradou ten nejcennější majetek: čas. Napoleon I. Není pravda, že máme příliš málo času, pravda je, že máme příliš mnoho času, který se nám nedaří využít. Seneca Když chceš, abys měl nedostatek času, nedělej nic. Brudzinski Když je čas to nejcennější, co člověk má, potom je plýtvání časem tím největším rozhazováním. Benjamin Franklin Čas neplyne rychleji, to jen my ho míjíme ve větším spěchu. Ron Kritzfeld Nejvíc času promarníme tím, že usilujeme získat čas. John Steinbeck Lidé, kteří nikdy nemají čas, dosáhnou nejméně. Georg Christoph Lichtenberg
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 1/2011
Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 9/2010
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č. 9/2010 Zastupování v daňovém řízení
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 9/2010
Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 9/2010
1 000 řešení - dvouměsíčník, č. 5/2010
Zisk - měsíčník, č. 8/2010
PŘIPRAVUJEME Poradce č. 2/2011 (IX/2010)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 10/2010 (IX/2010)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
EKONOMICKÝ BALÍČEK
Letní čas přináší dovolené a relax, víme však, že pro účetní, daňové a odvodové termíny prázdniny neexistují. Na toto období jsme pro vás připravili novely zákonů o spotřebitelském úvěru a platebním styku, ale i jiné novely zákonů, které jsou potřebné pro vaši práci.
EKONOMICKÝ balíček , DaÚ 9/2010 + Poradce 1/2011 + 1000 řešení 3/2010 + Aktualizace I/2 Zákony I/2010 + Zákony II/2010 - zdarma cena: 425 Kč
Bližší informace o cenách a způsobu objednání získáte i na telefonním čísle 558 731 125.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty. E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Copyright (c) Poradce s.r.o., 2002 - 2010 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||