Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/2018 Sb. (dále jen „EET“) byl opět novelizován zákonem č. 256/2019 Sb. Z jakých základních principů tento zákon vychází?

Evidenci tržeb podléhají platby poplatníkům daní z příjmů

pakliže k tržbě dojde za zákonem stanovených okolností (materiální znak vymezený v § 6 EET, tj. v zásadě jedná-li se o příjem z podnikání) a tržba proběhne stanoveným způsobem (formální znak vymezený v § 5 EET, zejména platby v hotovosti.

Povinnost provádět evidenci tržeb je uložena prostřednictvím stálého elektronického (internetového) spojení [viz § 18 odst. 1 písm. a) EET].

Poplatník je povinen vydat zákazníkovi účtenku v okamžiku přijetí evidované tržby [viz § 18 odst. 1 písm. b) a odst. 2 EET].

Při řízení a jiném postupu týkajícím se evidence tržeb se postupuje podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou řízení o přestupcích, kde je dána působnost zákona č. 250/2016 Sb.

Novela EET, která byla provedena zákonem č. 256/2019 Sb., reagovala taktéž na závěry, které vyplynuly z nálezu Ústavního soudu, který byl vyhlášen pod č. 8/2018 Sb. Touto novelou byly řešeny základní poznatky, které přinesl zmíněný nález Ústavního soudu a praktická aplikace EET ze strany podnikatelů na straně jedné a kontrolních orgánů na straně druhé.

Zmíněná novela EET též reaguje na další závěry z nálezu Ústavního soudu. To se projevuje v tom, že od 1. 11. 2019 musí znovu poplatníci – právnické osoby, které podléhají povinnosti evidence tržeb, uvádět na vystavené účtence daňové identifikační číslo, protože toto DIČ neobsahuje rodné číslo poplatníka. Tutéž povinnost od téhož data mají i zahraniční FO. Zákonodárce touto formou reaguje na již zmíněný nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 26/16, kterým bylo DIČ z údajů povinně uváděných na účtence vyřazeno právě z důvodu ochrany osobních údajů, poněvadž v některých případech obsahovalo jako svou kmenovou část právě rodné číslo.

Od 1. 5. 2020 novela EET zavádí jako novinku evidenci tržeb ve zvláštním režimu

Taková evidence bude možná jen na základě povolení správce daně a bude zacílena hlavně na drobné živnostníky, popř. poplatníky, kteří podnikatelskou činnost vykonávají jako svou vedlejší činnost anebo ji mají jen jako tzv. přivýdělek. Žádat o evidenci tržeb ve zvláštním režimu budou takto moci jen fyzické osoby, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty, provozují podnikatelskou činnost s nejvýše dvěma zaměstnanci a současně výše jejich příjmů z tržeb, které jsou evidovanou tržbou, nepřekročí 600 000 Kč za posledních 12 kalendářních měsíců a není předpoklad, že to mu tak bude v následujících 12 kalendářních měsících. O evidování tržeb ve zvláštním režimu mohou žádat i poskytovatelé zdravotnických služeb, přestože jsou jinak poplatníky daně z příjmů právnických osob, nicméně přijímají úhrady za poskytování těchto služeb od zdravotních pojišťoven, a to za stejných podmínek jako již zmíněné fyzické osoby. Tato zvláštní forma evidence tržeb má dle představ zákonodárce zmírnit administrativní dopady na osoby drobných podnikatelů, leč je otázkou, zda tomu tak opravdu v reálné praxi bude. V rámci této evidence tržeb je zachována povinnost vystavit účtenku pro zákazníka nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby, přičemž se mění pouze forma a rozsah údajů uváděných na této účtence.

Na základě poznatků z praxe i závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu byly s účinností od 1. 11. 2019 stanoveny další výjimky z povinnosti evidence tržeb. Úplné zproštění z této evidence se týká tržeb těžce zrakově postižených osob. Další takovou výjimkou je platba za poskytování telekomunikačních a jiných služeb uskutečněná veřejnou mobilní sítí, tj. prostřednictvím stržení kreditu z předplacené karty. Jedná se tedy zejména o tržby za zasílání zpráv a datové služby. Zákonodárce schválil tuto výjimku z evidence tržeb rovněž i pro tržby z hazardních her a další výjimka byla přiznána tržbám z obchodní letecké dopravy, jelikož tyto tržby jsou uskutečňovány přes globální distribuční systémy, do nichž není možno zabudovat systém pro evidenci tržeb dle EET.

Novela EET ve svých ustanoveních též upřesňuje, že celková částka tržby, která má být uváděna na účtence, musí být uváděna v české měně, a to bez ohledu na to, v jaké měně byla uskutečněna. To však pochopitelně nebrání tomu, aby byla zároveň uváděna i částka v jiné měně.

Jelikož nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 26/16 odložil náběh 3. a 4. fáze evidence tržeb na neurčito s tím, že má zákonodárce uvážit další postup pro tyto dvě fáze, musela se novela EET vypořádat i s touto skutečností. Zákonodárce přijetím zákona č. 256/2019 Sb. rozhodl, že tyto dvě zbývající fáze budou sloučeny v konečném důsledku do jedné a poplatníci, kteří byli takto zahrnuti původně v 3. a 4. fázi dle povahy jejich podnikatelské činnosti budou nyní nově evidovat své tržby v režimu EET s účinností od 1. 5. 2020.

EET jako takový budí velké emoce na české politické scéně. Zatímco vládní koalice si jej pochvaluje a považuje tento zákon za jednu ze svých vlajkových lodí k naplnění příjmů státního rozpočtu, opozice jej kritizuje a považuje za zbytečnou a neefektivní administrativní zátěž zejména pro drobné podnikatele. Již při příjímání tohoto zákona v roce 2016 byl jeho proces napaden opozičními poslanci a zákon byl z hlediska ústavnosti přezkoumán Ústavním soudem. Ani zákon č. 256/2019 Sb., kterým byl novelizován EET, zřejmě přezkumné činnosti Ústavního soudu znovu neujde, jelikož opozice již avizovala, že tak učiní v okamžiku, kdy budou k provedení tohoto zákona vydány prováděcí předpisy ve formě příslušných vyhlášek Ministerstva financí.

Není proto divu, že se vládní koalice pokouší zavádění EET v praktickém životě českých podnikatelů zmírnit některými dalšími legislativními opatřeními. Jedním takovým opatřením, které s sebou zavádí již zmíněný zákon č. 256/2019 Sb., je v souvislosti s nabytím účinnosti tohoto zákona rovněž i změna zákona o DPH. Díky tomuto zákonu pak budou po nabytí jeho účinnosti do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % zařazeny tyto zboží a služby: úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (tedy obecně vodné, resp. jeho část), odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné), stravovací služby a podávání nápojů (s výjimkou stravovacích služeb, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 zákona o DPH, a s výjimkou podávání tabákových výrobků a alkoholických nápojů – to neplatí pro točené pivo), služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech, služby mytí oken prováděné v domácnostech, domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany, drobné opravy obuvi a kožených výrobků, drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků, drobné opravy jízdních kol a kadeřnické a holičské služby.

(Více již najdete v měsíčníku DaÚ 1/2020 a úplné znění zákona s komentářem najdete v měsíčníku Poradce 7/2020)

Poplatníci daně z příjmů FO mohou při splnění zákonem stanovených podmínek základ daně snížit o odčitatelné položky, kterými je i daňová ztráta. Zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 3 stanoví, že pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Ztrátu lze na straně poplatníků daně z příjmů FO pro daňové účely uplatnit pouze u dvou druhů příjmů – dílčích základů daně, tj. u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona a u příjmů z nájmu podle § 9 zákona. Při vykázání ztráty je základ daně nulový.

Snížení základu daně o vykázanou daňovou ztrátu

O ztrátu upravenou podle § 23 (daňová ztráta) se sníží úhrn dílčích základů daně podle § 7 až 10 zákona. Daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících pěti zdaňovacích obdobích v souladu s § 34 zákona.

O daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů, s výjimkou dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona.

Podle § 34 zákona lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to počínaje zdaňovacím obdobím 2004 nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

V souvislosti s vykazováním daňové ztráty je třeba si uvědomit, že daňová ztráta se může velmi často lišit od ztráty účetní. Účetní jednotka, která vykázala účetní ztrátu, může v daném zdaňovacím období z hlediska daně z příjmů vykázat základ daně. Zákon o daních z příjmů v § 25 uvádí některé výdaje (náklady), které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, § 24 zákona stanoví u některých výdajů, že jde o výdaje daňové pouze v případě, že je poplatník uhradí, případně některé daňové výdaje limituje. Velmi často se může jednat např. o výdaje na reprezentaci, které podnikatel vedoucí účetnictví zaúčtuje do nákladů, výdaje dlužníka z titulu smluvní pokuty, úroků z prodlení, které jsou na straně dlužníka vedoucího účetnictví daňových výdajem až po jejich zaplacení, výdaje spojené s pořízením pozemku limitované na straně podnikatele fyzické osoby výší příjmu z jeho prodeje, limitované výdaje na podnikové stipendium studentů apod. Účetně se výše nákladů zvýší, ovšem z hlediska daně z příjmů se nejedná o daňový výdaj (náklad) a základ daně, který vychází z výsledku hospodaření zjištěného v účetnictví, se musí upravit, v daném případě zvýšit. Dalšími takovými výdaji mohou být účetní odpisy vyšší než odpisy daňové, účetní opravné položky, platba úroků z úvěrů a půjček věřitelům, kteří nevedou účetnictví apod.

V souvislosti s odpočtem daňové ztráty je třeba si uvědomit, že ztrátu je možno odečíst od základu daně, ztráta je tedy odčitatelná položka od základu daně. Jestliže je základ daně v příslušném zdaňovacím období nulový nebo vznikla další ztráta, případně zisk nedosahuje výše ztráty, nelze ztrátu nebo její část v tomto zdaňovacím období odečíst, ale je třeba ji převést do dalšího zdaňovacího období.

Ztrátou se podle stanoviska Generálního finanční ředitelství zveřejněného v pokynu GFŘ D -22, rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá.

Daňová ztráta uplatňovaná osobou spravující pozůstalost

Podává-li osoba spravující pozůstalost daňové přiznání týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, v návaznosti na § 38ga zákona o daních z příjmů neuplatní

a)  nezdanitelnou část základu daně,

b)  slevu na dani s výjimkou slevy na dani podle § 35,

c)  daňové zvýhodnění.

Zákon od r. 2018 umožňuje uplatnit jakoukoliv položku odčitatelnou od základu daně podle § 34 a násl. zákona v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávaného osobou, která spravuje pozůstalost a plní tak daňové povinnosti na účet pozůstalosti. Počínaje r. 2015 do r. 2017 bylo možno uplatnit pouze daňovou ztrátu.

(Více již najdete v měsíčníku DaÚ 9/2019, DÚVaP 11-12/2019, 1000 řešení 9-10/2019 a odborné tematické publikaci 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví)

Konflikt je jev, který nás provází denně, i když si to většinou neuvědomujeme a nepřičítáme ho právě konfliktům. Pro většinu lidí je slovo KONFLIKT nositelem něčeho negativního, zlého, něčeho, čemu se je třeba podle možností vyhnout. Konflikty na pracovišti jsou jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé své pozice opouštějí. V následujících řádcích se pokusíme ukázat i jiný pohled, vyzvedneme přínos konfliktů a budeme se věnovat jednotlivým strategiím jejich řešení. Zaměříme se zejména na pracovní prostředí, ale myslím si, že styly řešení konfliktů, jsou využitelné i v soukromém životě.

NAŠE VNÍMÁNÍ A POSTOJE – Když lidem dáte úkol, aby řekli své asociace na slovo KONFLIKT, tak asi v 70 % případů budou negativní. Zřejmě získáte přibližně 20 % neutrálních a jen 10 % pozitivních odpovědí. Respondenti obvykle reagují slovy bitva, hádka, napětí, nedorozumění, špatná atmosféra, nedůvěra, nedodržení slova... Takové je naše nastavení – konflikt u většiny z nás asociuje něco špatného. Jsme ovlivněni i tím, jak se v konfliktu chováme a co prožíváme. K tomu všemu na nás působí i kulturní „danosti“ nebo jisté mýty, které jsou mezi námi zakořeněny, např.: „Přátelé nemají konflikty“ nebo „konflikty mají jen ti, co se neumějí kontrolovat“.

Donedávna se i odborná veřejnost přikláněla spíše k názoru, že konfliktům bychom se měli vyhýbat. Že je nevhodné, pokud se objevují – pak něco není v pořádku s námi a okolím. S tímto názorem bych souhlasila do té míry, že je vhodné vyhýbat se vyhrocenému konfliktu, který již doprovází násilí (psychické či fyzické). Definic konfliktu je velmi mnoho a také odborných přístupů k jejich řešení. Doktor Plamínek ve svých knihách připomíná, že konflikt bývá obvykle vnímán jako „střet něčeho s něčím“. Pro další práci s ním je snad přínosnější dívat se něj jako na něco, co do našeho běžného a poklidného života přináší jistou nestabilitu a nerovnováhu. Řešení konfliktu pak znamená znovu stabilizovat a dostat do rovnováhy to, co z ní bylo „vyhozené“.

ROVNOVÁHA – STABILITA? Pokud se doma pohádal s partnerem, narušuje rovnováhu. Na konci hádky může vzniknout nová rovnováha. Pokud však s partnerem přestanete mluvit, ohrožujete stabilitu. Oslabujeme totiž mechanismus hledání nové rovnováhy – dohod. Věřím, že konflikt (nebo spor, neshoda) může být pro zúčastněné strany přínosem. Obvykle přinese – pokud se dobře zvládne – nové impulsy, vyjasnění názorových rozporů může významně posunout vztah obou stran. Může být zdrojem změn, uvolňuje napětí.

PRINCIPY PRÁCE S KONFLIKTEM (podle A. Bednaříka)

-        je mezi lidmi nezbytný a přirozený,

-        může mít konstruktivní nebo destruktivní průběh,

-        není soutěž kdo z koho!

-        konflikt zahrnuje obsah a emoce. Strach, agresivita komplikují řešení obsahu.

-        nepřítomnost otevřeného konfliktu není ukazatelem síly a stability,

-        konflikt řešený z pozice moci prožívá obvykle dále,

-        v zájmu vyřešení konfliktu s „maximálním možným ziskem“ by měly obě strany věřit, že druhá strana sleduje zájem obou.

KONFLIKT NA PRACOVIŠTI – Ať je pracoviště jakékoliv – soukromá firma, podnik, státní instituce nebo nevládní organizace, konflikty mohou narušit vztahy mezi pracovníky, a tím ovlivnit pracovní prostředí. V konečném důsledku pak mají vliv na pracovní výkon jednotlivce, účastníků konfliktu, ale i celé pracovní skupiny, která chtě – nechtě je svědkem probíhajících neshod. V tomto případě vnímám jako nezbytné pochopit, že každý pracovník je v první řadě živá bytost – se svými potřebami, názory, prožíváním a osobitým chováním.

Zaměstnanci jsou rozhodujícím prvkem každého pracoviště a ne např. jeho finanční zdroje nebo pracovní postupy. Pracovníci rozhodují o tom, zda bude firma úspěšná. Je proto v zájmu managementu, aby pracovníkům věnovali patřičnou pozornost a aby konflikty na pracovišti nebyly přehlíženy. Velmi často se totiž stane, že až poté, co pracovník dá výpověď a ze zaměstnání odejde, se rozpozná skutečná příčina jeho odchodu, a to konflikty a neshody s kolegy, případně nadřízenými. Firma možná přišla o kvalitního, vyškoleného a tvořivého zaměstnance jen kvůli tomu, že on sám o svých problémech nemluvil, nebo jim nikdo z kompetentních nevěnoval pozornost.

Za největší důvod stresu a vyhoření manažeři označují ne samotnou pracovní zátěž, ale dlouhodobé konflikty na pracovišti. Jsou zatěžující, připravují nás o energii a radost z práce. Přesto mnozí z nás příliš dlouho otálet, než začnou konflikt brát vážně a hlavně – řešit ho. Váhání obvykle vede k stupňování konfliktu.

NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINOU PRACOVNÍCH KONFLIKTŮ bývají nevyslovená, nevyslyšená očekávání a představy (např. o pracovních postupech, o způsobech řešení zadané úlohy), nedodržení dohod (např. o odpovědnosti za přidělené úkoly), porušování předpisů (např. o pracovní době, o způsobu komunikace s klienty), neshody týkající se odměny nebo obviňování z nečestnosti nebo pomluvy mezi kolegy. Pokud se problémy nezačnou lidé zabývat, neřeší se a konflikt se prohlubuje. Pokud chceme, aby konflikt měl na pracovníky pozitivní dopad, měl by vést k rozvoji činnosti a jejího zkvalitnění.

Může se jednat např. o prosazování nových pracovních metod, reorganizaci pracoviště nebo výběr nových dodavatelů, případně rozdělení letní dovolené ve firmě. Pracovníci mohou mít na daný problém – změnu různé pohledy, proces řešení – přijímání rozhodnutí nemusí být vůbec krátký ani jednoduchý. Jeho konstruktivní řešení záleží na schopnostech vedoucího manažera, jakož i na vůli a osobnostních vlastnostech samotných pracovníků. Takové konflikty jsou obvykle krátkodobé, žádná ze stran by neměla mít pocit porážky nebo špatného konečného řešení.

DLOUHODOBÉ KONFLIKTY JSOU NEPRODUKTIVNÍ a obvykle vedou ke zhoršení vztahů na pracovišti. Také poukazují na rezervy managementu, který je nedokáže včas a efektivně řešit.

HLAVNÍM PROBLÉMEM při těchto táhnoucích se, neřešených konflikech je fakt, že překážejí činnosti – jejich účastníci se více zaměřují na druhou stranu v konfliktu, než na práci samotnou a také obvykle vedou k nečistým praktikám (pomluva, křivé obviňování). Kromě těchto dvou důsledků přinášejí s sebou táhnoucí se pracovní konflikty ještě jiné negativní jevy.

Řadíme mezi ně zejména tyto:

-        Je to energie a čas vynaložené zbytečně. Pokud lidé směřují svou energii na zmaření činnosti „protivníků“, nezbývá jim čas na tvůrčí a přínosnou práci.

-        Zkreslují úsudek účastníků konfliktu. Strany sporu obvykle ve vyhrocených situacích mají malou schopnost reálně a nepředpojatě posoudit např. přínos nápadů druhé strany.

Psychologické důsledky porážky. Nepříjemným důsledkem je, že někdo prohrává. Poražení zlehčují fakt prohry nebo se stěhují do sebe a odmítají spolupracovat.

-        Nedostatky v koordinaci a kooperaci. Při konfliktu vázne obojí, snaha o pochopení druhé strany a vstříctnost také nejsou ingredience, které by byly schopné sporné strany nabídnout.

-        Nezodpovědné chování. "Je mi to jedno". "Už tady na to kašlu". "Pracuji jen do výše platu".

-        Ovzduší nedůvěry a podezírání. Jakýkoli skutek druhé strany je považován za úskočnou lest.

Je třeba si uvědomit, že i dlouhodobý konflikt byl kdysi celkem malým konfliktem. Tím, že nebyl řešený hned na začátku, nabalily se na obou stranách příliš silné negativní emoce a on nabral obrovské rozměry. Mnoho lidí identifikuje konflikty již v počátečním stadiu, přesto před nimi zavírá oči. Proč?

Doufají, že „se to poddá“, že to samo od sebe pomine a oni nebudou muset dělat žádné nepopulární kroky.

-        Nechtějí, aby je ostatní vnímali jako hádavé či prosazovačné,

-        Nevědí, co mají udělat, a tak neučiní raději nic.

ÚKOLEM MANAGEMENTU JE především prevence konfliktních zdrojů a situací. Jedna cesta k prevenci je taková, která mezi „protikonfliktní“ opatření řadí např..: Rozmístění pracovníků nejen podle jejich odborných, ale i charakterových vlastností, eliminace konfliktních jednotlivců, vytváření vyvážených pracovních skupin, vedených k sounáležitosti a loajalitě k firmě. Druhá cesta by však měla směřovat k rozvoji dovedností konflikty řešit. Je to zručnost a dá se naučit. Vhodným tréninkem, coachovaním, pokud třeba i supervizí.

Dobrým předpokladem je osobní vklad vedoucího pracovníka, jeho postoj ke konfliktům a jeho schopnost konflikty otevírat a řešit. Pokud je vedoucí pracovník „pštros“ a při sebemenším náznaku konfliktu strčí hlavu do písku, zřejmě ani lidé v jeho týmu nebudou fungovat lépe. Naopak, pokud manažer ovládá techniky řešení konfliktních situací a efektivně je využívá, je to ta nejlepší škola pro jeho kolegy a podřízené.

FÁZE ROZVOJE KONFLIKTU – Už jsem zmínila, že konflikt nenabude destruktivní ráz v krátkém čase. Vždy jde o delší proces. Dovolím si nabídnout vám k zamyšlení křivku vývoje konfliktu, tak jak ji popisuje dr. Labáth. Mluví o tom, jak se zpravidla konflikt rozvíjí, pokud se neřeší, a o tom, co to dělá s lidmi v tomto konfliktu. Všechny její fáze se pokusím přiblížit vám na příkladu sporu dvou stran, z nichž ani jedna nechce ustoupit a nemá ani ochotu ani dovednosti na to, aby konflikt vyřešila.

STRATEGIE ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ – Způsobů, jak řešit konflikty, je několik. Ve své podstatě se dělí na autoritativní a alternativní. Autoritativní se vyznačují tím, že jedna ze stran využije sílu, aby získala co nejvíce pro sebe, často i na úkor druhé strany. Pokud je do řešení sporu zapojena třetí strana, ta rozhoduje na základě zákona nebo na základě vlastní úvahy o tom, která strana je v právu. Do této skupiny patří rozhodnutí autoritou (nadřízený), prosazení se silou (strany si měří síly, neřeší podstatu konfliktu), arbitráž, soudní řešení sporu.

Mezi alternativní způsoby řadíme facilitaci (třetí nezaujatá strana pomáhá vést vyvážený proces komunikace mezi oběma stranami), mediaci (mediátor jako zprostředkovatel komunikace mezi oběma stranami komunikuje zvlášť s jednou i s druhou stranou, pomáhá oběma stranám uvědomit si jejich postoje a zájmy, pomáhá vést proces vyjednávání), usmíření a vyjednávání.

Při všech typech alternativních způsobů řešení konfliktů dosahují dohodu obě strany společně!

Moje zkušenost je taková, že efektivnější řešení sporů přinášejí „měkké“ způsoby, např. vyjednávání nebo mediace. Tyto procesy trvají delší dobu, ale přinášejí kvalitnější řešení, s nimiž jsou (by měly být) spokojeny obě strany. To zajistí (by mělo zajistit), že všichni zúčastnění budou následně dodržovat úmluvy, mediační dohody a měly by tak přinést zlepšení vztahů.

V následujících částech budeme hovořit právě o těch strategiích řešení konfliktů.

VYJEDNÁVÁNÍ – Myslím, že to, jak dopadne vyjednávání, do značné míry ovlivňuje osobní postoj jeho účastníků. Pak výsledkem celého procesu nemusí být nutně dohoda, ale i nedohoda nebo částečná dohoda. Postoj ve vyjednávání je silně ovlivněn tím, zda vstupujeme do situace s postojem soupeřivým nebo spolupracujícím. Tyto dva základní postoje vycházejí z toho, jak druhou stranu vnímáme – zda jako soupeře, který nás ohrožuje nebo jako partnera, s nímž řešíme nějaký problém.

Martin Hájek rozděluje lidi při vyjednávání na dva typy. Na ty, kteří z vyjednávání mají obavy a na ty, kteří je nemají. Skupinu lidí, kteří strach nemají, dále dělí na ty, kteří fungují na principu spolupráce (výhra – výhra) a na ty, kteří soupeří a jde jim jen a jen o JEICH vlastní výhru. Zároveň Hájek vysvětluje, že první skupina je zvyklá opírat se o vlastní sílu osobnosti a pevný charakter. Toto je podle mě důležité učit se od začátku – tedy vést k tomu už i malé děti. Aby do různých situací nešly se strachem, co se stane, pokud náhodou nevyhrají. Ale aby se učily (postupně a pomalu), co všechno mohou získat, pokud zároveň získá (je spokojena) i druhá strana.

ZÁKLADNÍ ROZDÍLY MEZI SPOLUPRACÍ A SOUPEŘENÍM – Kdybychom se zeptali 10 lidí, zda se považují za soupeřivé nebo spolupracujících, zřejmě by alespoň 8 z nich odpovědělo, že patří do druhé skupiny. V realitě bychom pak zjistili, že poměr je přesně opačný, tedy že naladěni na spolupráci budou možná dva lidé. Dané chování se ne vždy projevuje v extrémní formě. V běžném mezilidském fungování se projeví různé odlišnosti, ovlivněny osobnostním založením člověka a jeho aktuální situací, a také tím, s kým musí vyjednávat. Zřejmě jiná bude situace, kdy řešíme „konflikt“ s dítětem, a jiná, když žádáme o zvýšení platu.

Myslím, že při jakémkoliv řešení sporu, je důležité vyslechnout pohled druhé strany. Toho však lidé často nejsou schopni a dostávají se do bludného kruhu soupeřivých reakcí. K dohodě pak neumějí dospět. Pouze s pomocí nezávislé třetí strany si najdou cestičku z onoho bludného kruhu. Navede je na cestu spolupráce a vzájemného respektu. Toto může nastat například při mediaci.

ZPŮSOBY VYJEDNÁVÁNÍ – Několik zdrojů v literatuře, jakož i na internetu, uvádí zejména dva způsoby ve vyjednávání, a to:

a) poziční vyjednávání (označované také jako tvrdé – „hard“),

b) vyjednávání postavené na zájmech (měkké – „soft“).

Příklad

Otec, který ve sporu dvou svých dcer o čokoládu chtěl být spravedlivý, čokoládu rozřezal na polovinu a každé dceři dal jeden kousek. K jeho překvapení však dívky odešly zklamané a rozzlobené, protože jedna chtěla obal od čokolády do soutěže a druhá potřebovala staniol do jakési koláže. Je velmi důležité mluvit o tom, proč jisté věci CHCI.

POZICE A ZÁJMY – Proč je tedy důležité odlišovat POSTOJE a ZÁJMY (ať už v běžném životě nebo při samotném vyjednávání)? Jednoduše bychom mohli říci, že:

POSTOJE v konfliktu jsou to, co hlásáme, že CHCEME.

-        Jde o ultimativní přání konečného stavu (Chci se dívat na tento film! Chci jít ven! Chci vyšší plat!),

-        Nebo o ultimativní přání odstranění stavu, který mi je nepříjemný (Okamžitě vypni ten televizor! Přestaňte vyprávět!).

Pozice vyjadřuje postoj všechno nebo nic, nedává druhé straně žádnou možnost.

ZÁJMY hovoří o cílech člověka. Je to důvod, proč něco chci, proč o to žádám, jaké jsou mé potřeby a motivy k tomuto přání. V případě, že deklaruje svůj zájem, rozšiřuji možnosti řešení konfliktní situace. Např. kromě pozice „Okamžitě vypni to rádio!“ mohu objasnit moje důvody: „Jsem unavená, potřebuji se soustředit, protože odpoledne odevzdávám projekt a ta hlasitá hudba mě ruší.“ Za velmi důležité při objasňování zájmů považuji i to, že se vyhnu útočení na druhou stranu. Mluvím tehdy o vlastních pocitech a důvodech.

POZIČNÍ VYJEDNÁVÁNÍ A VYJEDNÁVÁNÍ POSTAVENÉ NA ZÁJMECH – Pro poziční vyjednávání je typické hájení vlastních pozic. Obě strany bývají většinou zaujaté svou pozicí a nenaslouchají potřebám druhé strany. Předem mají vytvořenou konkrétní představu o výsledku a připravených mnoho argumentů, proč je právě jejich požadavek / návrh / řešení ten lepší. Tento typ vyjednávání je velmi konfrontační a zpravidla se negativně odrazí na mezilidských vztazích (vzájemná nedůvěra, neochota spolupracovat, snížená vzájemná úcta). Také se může stát, že druhá strana vycouvá z vyjednávání v přesvědčení, že příště vám to spočítá i s úroky.

Navzdory zmíněným negativům tento styl vyjednávání mnoho lidí použije a často se s ním setkáme například u prodejců, kterým jde o zisk a na vztahu s druhou stranou jim nezáleží.

Naproti tomu stojí vyjednávání postavené na zájmech. Jeho koncept je založen na čtyřech základních bodech:

1. oddělení lidí od problémů. Sníží se tak pravděpodobnost chybné komunikace a negativních emocí, které ovlivňují vyjednávání.

2. zaměření na zájmy, ne na pozice. Za vyjádřenými pozicemi jsou rozmanité zájmy a právě ty poskytují větší prostor pro přijatelné řešení.

3. hledání možností, které jsou vzájemně prospěšné. Je vhodné, pokud obě strany nabídnou více řešení a rozmýšlejí i nad uspokojením druhé strany.

4. použití objektivních nebo vzájemně přijatelných kritérií. Slouží k vyhodnocení přijatelnosti sjednané dohody.

Vyjednávání postavené na zájmech se tedy v porovnání s pozičními vyjednáváním ukazuje jako efektivnější strategie. Namísto přesvědčování o své pravdě se snažíme více poslouchat, používat objasňující otázky. Prostřednictvím takového vyjednávání můžeme dosáhnout uspokojivého řešení pro obě strany, které není jen kompromisem s nutnými ztrátami. Jakkoliv – pomocí vyjednávání bychom měli dospět k oboustranně výhodnému řešení, v čím jak nejkratší době, za současného udržení dobrého vztahu s druhou stranou.

Mgr. Mária Kopčíková

zdroj: www.sxc.hu

Poradce, měsíčník č. 7/2020 (XI/2019)

·         Zákon o elektronické evidenci tržeb s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Zákon o omezení plateb v hotovosti s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         Účetní závěrka za rok 2019 podle kategorií účetních jednotek – Ing. Zdenka Cardová

·         Paušální výdaje poplatníků daně z příjmů v r. 2019 – Ing. Eva Sedláková

·         Odpovědnost manželů za dluhy – JUDr. Jana Drexlerová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2020 (XI/2019)

·         Ukončení roku z pohledu zákona o daních z příjmů – Ing. Eva Sedláková

·         Zákon o elektronické evidenci tržeb – novela – Mgr. Petr Taranda

·         Budeme uzavírat kolektivní smlouvy na r. 2020 – JUDr. Eva Dandová

·         Uplatnění daňové ztráty z minulých let – Ing. Ivan Macháček

·         OSVČ pozor na zálohy svému s.r.o. nezúčtované do konce roku – Ing. Martin Děrgel

·         Účetní závěrka v grafickém přehledu – Ing. Vladimír Hruška

·         Inventura dluhů – některé po 30 měsících zvýší základ daně – Ing. Martin Děrgel

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1/2020 (XI/2019)

·         Evidence tržeb v praxi – vybrané aspekty – Ing. Kohoutková

·         Paušální výdaje – Ing. Ivan Macháček

·         Zdravotní pojištění a „mezinárodní prvek“ – Ing. Antonín Daněk

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2020 (XI/2019)

·         Konec roku ve mzdové účtárně – JUDr. Eva Dandová

·         Sdílené (dělené) pracovní místo – JUDr. Ladislav Jouza

·         Valorizace důchodů - 1. leden 2020 – JUDr. Eva Dandová

·         Čas přípravy kolektivních smluv na rok 2020 – JUDr. Ladislav Jouza

·         Průkaz pojištěnce a „nové kartičky“ VZP ČR – Ing. Antonín Daněk

·         OSVČ a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2020 – Ing. Antonín Daněk

·         Účetní závěrka u vybraných účetních jednotek – Ing. Zdeněk Morávek

·         Dovolená ve školství – JUDr. Ladislav Jouza

1000 řešení – měsíčník č. 1/2020 (XI/2019)

·         Konec roku v účetnictví – Ing. Helena Machová

·         Zdravotně postižení a konec roku – JUDr. Jana Drexlerová

·         Zaměstnávání cizinců – JUDr. Jana Drexlerová

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Poradce Veřejné Správy – měsíčník 1-2/2020 (XI/2019)

• Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
• Vyhláška o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
• Vyhláška o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
• Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky
• Vyhláška o koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem
• Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2020

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
• Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)
• 100 otázek Nemocenské pojištění, Zaměstnávání (řešení na otázky zaměřené na nemocenské pojištění po novele a zaměstnávání po novele)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění

Poradce, měsíčník č. 8/2020 (XII/2019)

·         Zákon o zaměstnanosti s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem – Mgr. Petr Taranda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2020 (XII/2019)

·         Úprava odpočtu daně v posledním zdaňovacím období KR – Ing. Václav Benda

·         Odpočty ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2020 – Ing. Antonín Daněk

·         Daňová uznatelnost nákladů na reklamu – Ing. Zdeněk Morávek

·         Pronájem úplatně pořízeného nemovitého majetku - daňové výdaje – Ing. Ivan Macháček

• Inventarizace zásob může mít dopad na daň z příjmů i DPH – Ing. Martin Děrgel
• Časové rozlišení nákladů a výnos - specifické případy – Ing. Zdeněk Morávek

·         Mzda za práci podle konta pracovní doby – JUDr. Ladislav Jouza

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 2/2020 (XII/2019)

·         Úprava základu daně – Ing. Eva Sedláková

·         Účetní závěrka – Ing. Vladimír Hruška

·         Vše o zdanění mezd – Ing. Martin Děrgel

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2020 (XII/2019)

·         Archivace mzdové účetní – JUDr. Ladislav Jouza

·         EET po novele – Ing. Martin Děrgel

·         Rodičovský příspěvek od 1. 1. 2020 v souvislostech zdravotního pojištění – Ing. Antonín Daněk

·         Kratší pracovní úvazek - výhody a nevýhody – JUDr. Eva Dandová

·         Kompetence Policie ČR a obecní policie při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích (1.) – JUDr. Jana Drexlerová

·         Silniční daň u příspěvkových organizací v roce 2019 – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 2/2020 (XI/2019)

·         Úprava základu daně FO – Ing. Helena Machová

·         Zaměstnávání cizinců – JUDr. Ladislav Jouza

·         Souběžné výdělečné činnosti a ZP – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce