| |
TÉMA NOVIN
DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ FO ZA ROK 2015 |
SLEVY NA DANI V DAŇOVÉM PŘIZNÁNÍ
Jak v praxi uplatnit slevu na dani u poplatníka daně z příjmů fyzických osob dle § 35 a § 35ba zákona o daních z příjmů v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015? Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob nedosáhne příslušného základu daně a daně z příjmů za rok 2015, a v daňovém přiznání tak nebude moci uplatnit příslušné slevy v zákonem příslušející výši, tyto neuplatněné slevy propadají.
Základní sleva na dani na poplatníka
ve výši 24 840 Kč ročně přísluší každé fyzické osobě, která podléhá zdanění daní z příjmů. Výše této slevy je stejná bez ohledu na to, kolik měsíců ve zdaňovacím období (kalendářním roce) poplatník pobíral zdanitelný příjem. Poplatník, který podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, uplatní si tuto slevu na dani v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) po vypočtení daně ze základu daně. U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP na příslušné zdaňovací období, sníží plátce daně (zaměstnavatel) vypočtenou měsíční zálohu na daň o prokázanou měsíční základní slevu na dani na poplatníka podle § 35ba ve výši 2 070 Kč. Při ročním zúčtování daně provede poslední plátce odečet roční základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč, což se promítne jako přeplatek daně u zaměstnanců, kteří byli v průběhu zdaňovacího období delší dobu nemocni a nepobírali zdanitelnou mzdu, a tudíž jim nemohla být odečtena poměrná měsíční část základní slevy na poplatníka. Pozitivně se uplatnění roční základní slevy na poplatníka promítne rovněž u studentů, kteří byli na prázdninové brigádě a požádají posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně.
Příklad
Starobní důchodce s měsíčním důchodem 11 500 Kč zahájil v prosinci 2015 podnikatelskou činnost a dosáhl z titulu podnikání za jeden měsíc roku 2015 základ daně z příjmů 110 500 Kč.
V daňovém přiznání za rok 2015 uvede podnikatel vypočtenou daň z příjmů 16 575 Kč. Přestože poplatník podniká za zdaňovací období roku 2015 pouze jeden měsíc, může si uplatnit plnou výši roční základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, takže jeho daňová povinnost bude nulová.
Příklad
Absolvent vysoké školy nastoupil dne 1. 10. 2015 do svého prvního zaměstnání. U zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani.
Při výpočtu měsíční zálohy na daň odečte zaměstnavatel od vypočtené daně částku 2 070 Kč jako měsíční slevu na dani na poplatníka. Při ročním zúčtování daně odečte zaměstnavatel od vypočtené daně za rok 2015 (za měsíce říjen – prosinec) plnou výši základní slevy na dani na poplatníka, tedy částku 24 840 Kč. Vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen.
Příklad
Poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti byl v průběhu roku 2015 dlouhodobé nemocen, takže pobíral mzdu jen po 2 měsíce. Při stanovení zálohy na daň za tyto dva měsíce byla zaměstnavatelem zohledněna vždy měsíční sleva na dani na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Po ukončení roku zaměstnanec požádal zaměstnavatele o roční zúčtování daně, protože kromě mzdy jiné příjmy nemá.
V rámci ročního zúčtování záloh na daň a daně zaměstnavatel odečte od vypočtené daně ze závislé činnosti plnou výši roční základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, přestože v průběhu roku byla odečtena v rámci záloh na daň částka 2 x 2 070 Kč = 4 140 Kč. Zaměstnanci tak vznikne přeplatek na dani, který bude zaměstnavatelem vrácen nejpozději při zúčtování mzdy za březen 2016 dle § 38ch odst. 5 ZDP.
Slevu na dani na manželku (manžela)
žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti ve výši 24 840 Kč může poplatník uplatnit pouze tehdy, pokud manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Jedná se o slevu, která je uplatněna u zaměstnance až v rámci ročního zúčtování daně anebo obecně až při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Vlastními příjmy manželky se podle pokynu GFŘ č. D-22 rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35ba odst, 1 písm. b) ZDP, které jsou taxativně v zákoně vymezené takto:
dávky státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře,
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
dávky osobám se zdravotním postižením,
dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,
příspěvek na péči,
sociální služby,
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP.
Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:
a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,
b) ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné.
V pokynu D-22 se dále uvádí, že do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky (manžela) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 zákona, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.
S účinností od 1. 1. 2014 se dle ustanovení § 21e odst. 3 ZDP pro účely daní z příjmů rozumí manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství. Sleva na manželku, vymezená v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se tedy vztahuje i na partnera. Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů a zdaňuje se jen u jednoho z nich (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů zdaňované dle § 9 odst. 2 zákona u jednoho z manželů, nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje dle § 10 odst. 2 ZDP jen u jednoho z manželů).
S účinností od zdaňovacího období roku 2013 platí omezení pro uplatnění slevy na dani na manželku u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje. Z ustanovení § 35ca ZDP vyplývá, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 nebo u dílčího základu daně podle § 9 paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník snížit vypočtenou daň o slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
Příklad
Dne 15. srpna 2015 se poplatník oženil se svou přítelkyní, se kterou žil ve společně hospodařící domácnosti od dubna 2010. Poplatník má příjmy z podnikání a vede daňovou evidenci. Manželka pobírá rodičovský příspěvek.
Poplatník může uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 slevu na dani na manželku počínaje měsícem září 2015, tedy částku 24 840 Kč: 12 měsíců x 4 měsíce = 8 280 Kč. V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit. Pro účely uplatnění slevy na dani na manželku se rodičovský příspěvek nezahrnuje do vlastního příjmu manželky.
Příklad
Poplatník je zaměstnán a současně má příjmy ze živnostenského podnikání, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Za rok 2015 dosáhne dle potvrzení zaměstnavatele dílčí základ daně ze závislé činnosti 336 000 Kč a dílčí základ daně ze samostatné činnosti 337 000 Kč. Manželka nemá zdanitelné příjmy.
Celkový základ daně poplatníka činí za rok 2015:
336 000 Kč + 337 000 Kč = 673 000 Kč.
Podíl základu daně z příjmů ze samostatné činnosti činí 50,07 % celkového základu daně, proto poplatník nemůže v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit slevu na dani na manželku dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.
Příklad
Dvě ženy spolu žijí ve společně hospodařící domácnosti. V září 2015 spolu uzavřou registrované partnerství. Jedna partnerka má příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a druhá partnerka se stará o domácnost a zahradu a je bez zdanitelných příjmů.
V návaznosti na znění § 21e odst. 3 ZDP si může poplatník v roce 2015 uplatnit na druhého partnera bez zdanitelných příjmů slevu na manželku dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. V našem případě lze slevu na manželku (partnerku) uplatnit počínaje měsícem říjen 2015, tedy částku:
24 840 Kč: 12 měsíců x 3 měsíce = 6 210 Kč
Uplatnění slevy na dani na invaliditu
Zákon o daních z příjmů rozlišuje tak zvanou základní slevu na dani na invaliditu, rozšířenou slevu na dani na invaliditu a slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P.
Základní slevu na dani na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně uplatní poplatník, který:
a) pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo
b) zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.
Rozšířenou slevu na dani na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně uplatní poplatník, který:
a) pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,
b) zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu,
c) poplatník je invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.
Sleva na dani na držitele průkazu ZTP/P činí 16 140 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P.
Sleva na dani na studenta
ve výši 4 020 Kč ročně náleží poplatníkovi po dobu:
po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
maximálně do dovršení věku 26 let,
maximálně do dovršení věku 28 let poplatníka, jde-li o prezenční formu studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání
Sleva na dani v poměrné výši 1/12 ročního slevy náleží pouze za kalendářní měsíc, na jehož počátku je splněna podmínka, že poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba vymezená tímto zákonem. V § 12 tohoto zákona se uvádí, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách. U studenta vysoké školy není přitom pro uplatnění slevy rozhodující, jakou formou studium probíhá, zda jde o formu prezenční, distanční nebo o kombinaci obou forem studia. Výdělečná činnost vymezená v § 10 zákona o státní sociální podpoře není rozhodující u vysokoškolského studia, neboť podle § 12 odst. 1 písm. a) bod 2 tohoto zákona toto omezení výdělečné činnosti pro uznání soustavné přípravy pro budoucí povolání platí pouze pro střední školy.
Příklad
Student právnické fakulty provozuje v průběhu studia podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění.
Po skončení kalendářního roku 2015 podá student daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém si může uplatnit:
- základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a
- slevu na studenta ve výši 4 020 Kč z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání studiem po celý kalendářní rok 2015
Sleva na dani z příjmů fyzických osob za umístění dítěte
se v roce 2015 vztahuje na poplatníka, který za účelem poskytnutí péče o děti předškolního věku (max. do sedmi let) využije služeb mateřské školy podle školského zákona nebo zařízení péče o děti předškolního věku, a to včetně dětské skupiny (ve smyslu znění zákona č. 247/2014 Sb.).
Tuto slevu na dani lze uplatnit pouze tehdy, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze tehdy, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.
Výše slevy za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Těmito výdaji je v mateřské škole tzv. školkovné, nikoliv však výdaje na dopravu dítěte či výdaje vynaložené rodičem na stravování dítěte v tomto zařízení.
Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy, ve zdaňovacím období roku 2015 se jedná o maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě ve výši 9 200 Kč.
Přitom sleva na dani se uplatní jen do výše výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení. Pokud budou tyto výdaje za zdaňovací období vyšší, než je minimální mzda, sleva na dani bude poskytnuta ve výši minimální mzdy. Pokud jsou tyto výdaje nižší, než je minimální mzda, uplatní se sleva za umístění dítěte ve výši prokazatelně vynaložených výdajů poplatníkem za umístění dítěte v předškolním zařízení.
Pro uplatnění této slevy za umístění dítěte není podstatné, zda dítě navštěvuje předškolní zařízení po celý kalendářní rok nebo jen po určitou část roku. Rozhodující je výše nákladů na umístění dítěte v předškolním zařízení. Sleva za umístění dítěte se uplatní jen do výše daňové povinnosti poplatníka. Pokud daňová povinnost poplatníka bude nulová, nelze uplatnit tuto slevu za umístění dítěte – u této slevy neexistuje tzv. daňový bonus, jako je tomu u daňového zvýhodnění na dítě.
Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Pokud však vyživují rodiče ve společně hospodařící domácnosti například dvě děti, které navštěvují předškolní zařízení, bude záležet na dohodě rodičů, kdo si uplatní slevu na dítě, zda matka nebo otec za obě děti, anebo matka a otec každý za jedno dítě.
Slevu na dani za umístění dítěte nelze uplatnit v průběhu kalendářního roku. Jedná se o roční slevu na dani a tato sleva se odečítá z vypočtené roční daně poplatníka. Slevu za umístění dítěte lze uplatnit buď v daňovém přiznání, které podává poplatník daně z příjmů fyzických osob dle § 38g ZDP anebo v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období, které provádí zaměstnavatel.
Podle znění § 38k odst. 5 písm. j) ZDP je obsahem písemného prohlášení poplatníka pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění rovněž údaj o tom, jakou částku vynaložil poplatník za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. Podle znění § 38l odst. 2 písm. f) ZDP prokáže poplatník nárok na poskytnutí této slevy na dani potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních; potvrzení musí obsahovat jméno vyživovaného dítěte poplatníka a celkovou částku výdajů, kterou za něj v příslušném zdaňovacím období poplatník uhradil.
V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob podává daňové přiznání, výše uvedené potvrzení zařízení péče o děti předškolního věku o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte v tomto zařízení doloží poplatník jako přílohu k daňovému přiznání.
Vzhledem k tomu, že zákonem č. 247/2014 Sb. nedošlo ke změně ustanovení § 35ca ZDP, vztahující se k omezení uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na vyživované dítě při uplatnění paušálních výdajů poplatníkem, může slevu na dani za umístění dítěte uplatnit i poplatník, který ke svým příjmům uplatňuje paušální výdaje.
Příklad
Dítě, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, začalo navštěvovat soukromou mateřskou školu od května 2015. Měsíčně poplatník hradí poplatek ve výši 900 Kč. Poplatník má pouze příjmy ze živnostenského podnikání zdaňované dle § 7 ZDP, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Manželka je v domácnosti a nemá zdanitelné příjmy.
Poplatník si v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 nemůže uplatnit slevu na dani na manželku, ani daňové zvýhodnění na dítě, protože uplatňuje paušální výdaje k příjmům z podnikání. Poplatník si však může uplatnit v daňovém přiznání slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení ve výši 900 Kč x 8 měsíců = 7 200 Kč. Poplatník prokáže nárok na poskytnutí této slevy na dani potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku (mateřské školy) o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v mateřské škole.
Příklad
Ve společně hospodařící domácnosti žijí dvě nezletilé děti, přičemž obě navštěvují mateřskou školu. Jeden rodič je zaměstnán a u svého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani, druhý rodič podniká jako OSVČ.
Znění zákona neumožňuje rozdělit slevu za umístění jednoho dítěte v předškolním zařízení v průběhu kalendářního roku mezi otce a matku, zákon však nezakazuje rozdělit v případě více dětí navštěvujících předškolní zařízení slevu na dani za umístění dětí v tomto zařízení mezi oba rodiče. Na základě dohody obou rodičů tak může slevu na dani za umístění jednoho dítěte v předškolním zařízení uplatnit matka a u druhého dítěte jeho otec. Pokud rodič žádá u svého zaměstnavatele provedení ročního zúčtování záloh a daně, slevu uplatní rodič v rámci tohoto ročního zúčtování. Poplatník prokáže nárok na poskytnutí této slevy na dani potvrzením mateřské školy o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v tomto předškolním zařízení. Druhý podnikající rodič uplatní slevu na dani za umístění dítěte v mateřské škole v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob rovněž na základě potvrzení mateřské školy o výši vynaložených výdajů za umístění dítěte v mateřské škole.
Příklad
Dítě bylo svěřeno po rozvodu manželů matce a žije s ní ve společně hospodařící domácnosti. Pravidelně 3x týdně se stará o dítě jeho otec, který je rovněž vodí do mateřské školy.
V daném případě žije vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti s matkou, proto pouze matka si může uplatnit buď v rámci ročního zúčtování záloh a daně u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení dle § 35bb ZDP.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku DaÚ 2/2016)
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FO ZA ROK 2015
V současné době se již pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob blíží termín pro podání daňového přiznání. Oproti předešlému roku nastalo vícero změn. Kdy lze daňové přiznání podat již jen elektronicky? Jaké pokuty a sankce hrozí daňovému subjektu za nesplnění povinnosti? Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání? Kdo má povinnost podat daňové přiznání? Jak se postupuje v případě úmrtí? Jaké údaje poplatník uvede v daňovém přiznání?
1. Elektronické podání
Počínaje r. 2015 § 72 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1, tj. i daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1. Citovaný § 71 odst. 1 daňového řádu stanoví, že podání se činí datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Ustanovení § 74 odst. 4 daňového řádu pak stanoví, že pokud vada podání spočívá pouze v tom, že podání bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být učiněno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady; to platí pouze pro podání, u nichž tuto skutečnost správce daně předem zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak než elektronicky, ačkoli měla být učiněna elektronicky, byl v prosinci 2014 zveřejněn na úředních deskách finančních úřadů a rovněž na internetových stránkách Finanční správy. V tomto seznamu jsou zahrnuty mimo jiné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období od roku 2009 včetně.
V uvedeném seznamu se uvádí mimo jiné, že dle § 74 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) zveřejní správce daně seznam podání, na které se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněny jinak než elektronicky, ačkoli měly být učiněny elektronicky. Pokud je jiná než povinná elektronická forma podání jedinou vadou takového podání, je považováno za podání bezvadné, správce daně jej zpracuje, avšak za nedodržení povinné elektronické formy uloží pokutu ve výši 2000 Kč podle § 247a daňového řádu. Kromě pokuty 2000 Kč může správce daně uložit pokutu do 50 000 Kč, pokud daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní.
U těchto podání tedy správce daně nadále nebude vyzývat k odstranění vady (pokud bude jediná vada spočívat v podání jinou než elektronickou formou) a nebude tak trvat na činění podání elektronicky, avšak nedodržení povinné elektronické formy je sankcionováno pokutou podle § 247a daňového řádu. Podle § 247a odst. 2 daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu ve výši 2 000 Kč, pokud učinil podání podle § 72 odst. 1 jinak než elektronicky, ačkoliv byl povinen jej učinit elektronicky. Podle § 247a odst. 3 daňového řádu rozhodne správce daně o povinnosti platit pokutu podle odstavce 2 platebním výměrem. Protože se v případě povinnosti podat předmětná podání elektronicky jednalo o novou povinnost, byla finanční správou po přechodné období roku 2015 akceptována pro splnění povinnosti činit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 daňového řádu i podání učiněná postupem podle § 71 odst. 3 daňového řádu, a to za předpokladu, že podání učiněné postupem podle § 71 odst. 3 daňového řádu (tj. např. za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu a potvrzené do 5 dnů) má podobu datové zprávy ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a tato datová zpráva je v zákonné lhůtě (5 dnů) potvrzena některým ze způsobů uvedených v § 71 odst. 1 daňového řádu.
2. Lhůta pro podání daňového přiznání
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v § 33 odst. 1 stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Dále § 136 odst. 1 daňového řádu stanoví, že daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí minimálně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Zdaňovacím obdobím u daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok. Na základě výše uvedených ustanovení za r. 2015:
- ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty došlo dne 31. prosince 2015,
- následujícím dnem je 1. leden 2016, kterým počíná lhůta běžet,
- lhůta končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty, tj. 1. dubna 2016.
Dnem, který je posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015 je 1. duben 2016.
Správné určení rozhodujícího dne je důležité i pro stanovení dalších skutečností:
- pro určení lhůty pro stanovení daně, který začne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení (§ 148 odst. 1 daňového řádu), tj. za zdaňovací období 2015 od 4. dubna 2016 (2. dubna 2016 je sobota – § 33 odst. 4 daňového řádu),
- pro splatnost daně z příjmů, daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro řádné daňové tvrzení (ustanovení § 135 odst. 3 daňového řádu),
- pro povinnost uhradit úrok z prodlení z titulu neuhrazení daně nejpozději v den její splatnosti, který vzniká za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně podle § 252 odst. 2 daňového řádu (tj. od 4. do 8. dubna 2016, protože 2. dubna 2016 je sobota – § 33 odst. 4 daňového řádu),
- pro povinnost uhradit pokutu za nepodání daňového přiznání nebo za opožděné podání daňového přiznání při delším než pětidenním zpoždění stanovené lhůty podle ustanovení § 250 daňového řádu.
Daňový řád zavedl pro případ nepodání daňového přiznání nebo podání daňového přiznání po stanovené lhůtě pokutu za opožděné tvrzení daně. Tuto pokutu správce daně uloží jen v případě, když zpoždění bude delší než pět pracovních (nikoliv kalendářních) dnů, tj. když daňové přiznání bude podána po 8. dubnu 2016. Nepodá-li poplatník daňové přiznání, a to ani dodatečně, pokuta činí nejméně 500 korun.
Na výše uvedený § 250 daňového řádu navazuje počínaje r. 2015 § 38o zákona o daních z příjmů – zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně. Ten stanoví, že je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu. Jde o speciální ustanovení vůči § 250 daňového řádu, který upravuje vznik a způsob výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně. Obecně platí, že pokuta se počítá na základě celkové daně, která měla být obsažena v daňovém tvrzení, tj. včetně daně z příjmů ze závislé činnosti, kterou odvádí plátce daně. Důsledkem tohoto přístupu vniká nepřiměřená tvrdost zejména pro poplatníky, kteří mají jako hlavní zdroj příjmů závislou činnost, nicméně mají ještě další příjmy, v důsledku čehož jim vzniká povinnost podat daňové přiznání. Daňové přiznání tak zachycuje jak příjmy, které měly být deklarovány a odvedeny plátcem daně, tak příjmy, jejichž tvrzení je čistě záležitostí poplatníka. Tvrdost nastává v případě výpočtu, kdy se sankce počítá z celkové tvrzené daně bez ohledu na to, že z příjmů ze závislé činnosti již byla daň odvedena plátcem daně. V uvedeném případě bude výsledná sankce pouze desetinová.
Nová výše pokuty podle § 38o zákona se použije na daně (včetně příslušenství) za zdaňovací období, které započalo v r. 2015. Na předchozí zdaňovací období se uplatní dosavadní právní předpisy.
2.1 Daňové přiznání zpracované daňovým poradcem
Zákon 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v § 136 odst. 2 stanoví, že jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.
2.2 Prodloužení lhůty pro daňové přiznání
Na žádost poplatníka nebo i z vlastního podnětu, může správce daně v souladu s § 36 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového přiznání. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
2.3 Daňové přiznání v případě úmrtí
Daňový řád v § 239b odst. 4 stanoví, že osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Tuto lhůtu nelze prodloužit.
V návaznosti na to, zákon o daních z příjmů v § 38ga stanoví, že podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní:
a) nezdanitelnou část základu daně,
b) položku odčitatelnou od základu daně, s výjimkou daňové ztráty,
c) slevu na dani,
d) daňové zvýhodnění.
Za r. 2015 může osoba spravující pozůstalost z položek odčitatelných od základu daně uplatnit daňovou ztrátu.
Příklad č. 1
Dne 20. srpna 2015 zemřel poplatník, který měl příjmy z provozu obchodního závodu, který pokračuje v činnosti, stará se o něj syn zemřelého. Jak syn jako osoba spravující pozůstalost za zemřelého otce bude postupovat při podání daňového přiznání za r. 2015?
Syn jako osoba spravující pozůstalost, musí v souladu s § 239b odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, do tří měsíců od úmrtí otce, tj. od 20. srpna do 20. listopadu 2015, podat za zemřelého otce daňové přiznání, kam uvede příjmy a výdaje za období od 1. ledna do 19. srpna 2015. Dále musí syn v souladu s § 136 daňového řádu za období od 20. srpna do 31. prosince 2015 podat daňové přiznání do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do 1. dubna 2016.
Příklad č. 2
Dne 15. února 2016 zemřel podnikatel, který měl příjmy z provozování obchodního závodu. Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů do skončení řízení o pozůstalosti?
V souladu s § 239b odst. 4 daňového řádu podá osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, tj. od 15. února do 16. května 2016 (15. května 2016 je neděle – § 33 odst. 4 daňového řádu), řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za část zdaňovacího období, která uplynula od 1. ledna 2016 do 14. února 2016. Do tohoto daňového přiznání uvede příslušné příjmy z provozu obchodního závodu podle § 7 zákona o daních z příjmů a příslušné výdaje, nezdanitelné částky, odčitatelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění budou-li splněny zákonné podmínky pro jejich uplatnění.
Ve stejné lhůtě, tj. do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele v souladu s § 245 daňového řádu, podá osoba spravující pozůstalost řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2015, pokud již nebylo podáno.
Dále pak osoba spravující pozůstalost v souladu s § 136 daňového řádu podá řádné daňové přiznání za období od 15. února 2016 do 31. prosince 2016, a to 3. dubna 2017 (1. dubna 2017 je sobota – § 33 odst. 4 daňového řádu). Obdobně bude postupovat v dalších následujících zdaňovacích obdobích až do skončení řízení o pozůstalosti.
Příklad č. 3
Dne 5. prosince 2015 zemřel poplatník, který měl příjmy z provozu obchodního závodu, který pokračuje v činnosti, stará se o něj syn zemřelého. Jak syn jako osoba spravující pozůstalost za zemřelého otce bude postupovat při podání daňového přiznání za r. 2015?
Syn jako osoba spravující pozůstalost, musí v souladu s § 239b odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, do tří měsíců od úmrtí otce, tj. od 5. prosince 2015 do 7. března 2016 (5. března 2016 je sobota – § 33 odst. 4 daňového řádu), podat za zemřelého otce daňové přiznání, kam uvede příjmy a výdaje za období od 1. ledna do 4. prosince 2015.
Dále musí syn v souladu s § 136 daňového řádu za období od 5. do 31. prosince 2015 podat daňové přiznání, a to v návaznosti na § 245 daňového řádu také do 7. března 2016.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku Poradce 7-8/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
PŘÍJEM Z PRODEJE POZEMKU
V roce 2012 darovali rodiče svému synovi pozemky. Syn na pozemcích vybudoval inženýrské sítě a následně v r. 2015 začal pozemky prodávat. Syn má pouze příjmy ze závislé činnosti. Musí syn podat DP za rok 2015? Kdy synovi vznikne příjem z prodeje pozemků?
V případě příjmu z prodeje pozemku je možno při splnění zákonem stanovených podmínek, uplatnit osvobození příjmu z tohoto prodeje. Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. b) stanoví mimo jiné, že od daně se osvobozuje příjem z prodeje nemovitých věcí neosvobozený podle písmene a), přesáhne li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 5 let. Pokud by poplatník předmětné pozemky prodal po 5 letech od nabytí, bude příjem od daně z příjmů osvobozen. Pokud jde o inženýrské sítě, tyto nejsou v souladu s § 509 občanského zákoníku součástí pozemku. To znamená, že pro osvobození příjmů z jejich prodeje, plyne poplatníkovi též 5 letý časový test, a to od jejich dokončení. V případě, že poplatník nesplní výše uvedenou podmínku pro osvobození příjmu z prodeje pozemků a inženýrských sítí od daně, musí ve zdaňovacím období, kdy příslušný příjem obdrží, tento příjem uvést do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jako daňový výdaj uplatní cenu pozemku určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí, tj. cenu určenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a prokazatelně doložené výdaje spojené s výstavbou inženýrských sítí. Dále je daňovým výdajem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí.
ŘEMESLNÁ ŽIVNOST
Podnikatel provozuje řemeslnou živnost. Paušální výdaje má 80 % z dosažených příjmů, které budou cca 3 000 000 Kč. Jaké výdaje se v letošním roce uvedou do DP podnikatele?
Zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 7 písm. a) stanoví mimo jiné, že neuplatní li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu ze samostatné činnosti, může uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a z příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč. Bude li mít podnikatel v r. 2015 příjem ze živnostenského podnikání ve výši 3 000 000 Kč, může uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši 1 600 000 Kč. Bude li uplatnění paušálních výdajů pro podnikatele nevýhodné, může v r. 2015 uplatnit výdaje ve skutečné doložené výši. Pokud však podnikatel uplatnil i v r. 2014 výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, musí pamatovat na ustanovení § 23 odst. 8 zákona. To stanoví mimo jiné, že při změně způsobu uplatňování daňových výdajů (tj. z paušálních na skutečné nebo naopak) musí poplatník upravit základ daně předcházejícího zdaňovacího období obdobně jako v případě ukončení činnosti. Citované ustanovení stanoví, že základ daně se upraví na straně poplatníka, který uplatňuje výdaje paušální částkou, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem (s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y). Podnikatel by v daném případě musel podat za r. 2014 dodatečné daňové přiznání, ve kterém by základ daně r. 2014 zvýšil o hodnotu příslušných pohledávek.
Zákon v § 23 odst. 8 dále stanoví, že základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo; v tomto případě se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo. Podá li poplatník dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2014 z důvodu změny způsobu uplatňování daňových výdajů v r. 2015, a to na daňovou povinnost vyšší, kterou uhradí do termínu pro podání daňového přiznání za kalendářní rok 2015 (tj. do konce března 2016), nevznikne mu z tohoto důvodu žádná sankce.
PŘÍJEM ZAMĚSTNANCE
Zaměstnanec, který nemá živnostenský list ani jiné oprávnění k podnikání, měl v r. 2015 příjem za zprostředkování prodeje stavební parcely. Jedná se o jednorázový příjem, odměna byla ve výši 200 000 Kč. Může být příjem zaměstnance zdaněn v DP jako příležitostná činnost?
Příjem z titulu zprostředkování prodeje pozemků není od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Na straně příjemce může jít o příjem podle § 7, tj. ze samostatné činnosti, nebo § 10 zákona o daních z příjmů, tj. o ostatní příjem. Pokud se jedná o příjem jednorázový, nahodilý, poplatník, který tohoto příjmu dosáhl, není podnikatelem ve smyslu § 420 občanského zákoníku, a tedy o příjem podle § 7 zákona se nejedná. Citovaný § 420 občanského zákoníku stanoví mimo jiné, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
V daném případě jde o ostatní příjem § 10 zákona o daních z příjmů. Zaměstnanec musí v souladu s § 38g zákona o daních z příjmů podat DP k dani z příjmů FO, kam uvede jak příjem ze zprostředkování prodeje pozemků podle § 10 zákona, tak i příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku 1000 řešení 1/2016)
|
|
| |
Částka číslo 8/2016 ze dne 25.1.2016
18/2016 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Kaňkovy hory a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
19/2016 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Velký Vrch u Vršovic a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
20/2016 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Zhejral a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
21/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 243/2014 Sb., o vyhlášení Národní přírodní památky Dlouhopolsko a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
22/2016 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
23/2016 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Soos a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
24/2016 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Úhošť a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
25/2016 Vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území
Částka číslo 9/2015 ze dne 25.1.2016
26/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 10/2016 ze dne 28.1.2016
27/2016 Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných
Částka číslo 11/2016 ze dne 29.1.2016
28/2016 Vyhláška o stanovení vzorů diplomatických a služebních pasů a cestovních průkazů a vzorů tiskopisů žádostí o jejich vydání a tiskopisu žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním průkazu
Částka číslo 12/2016 ze dne 29.1.2016
29/2016 Nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády
30/2016 Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí založení Československé národní rady
Částka číslo 13/2016 ze dne 29.1.2016
31/2016 Nařízení vlády o prokazování znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu
32/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
33/2016 Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s dalším zabezpečením areálu muničních skladů ve Vrběticích
34/2016 Vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty
35/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
36/2016 Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového předpisu 1/2016/DZP o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů
Částka číslo 14/2016 ze dne 29.1.2016
37/2016 Vyhláška o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů
|
|
| |
JAK VYTVOŘIT DOBRÝ FIREMNÍ BLOG?
Jistě víte, že jestli máte překonat současnou ekonomickou krizi, potřebujete být rychlí, efektivní, flexibilní a přizpůsobiví.
Sociální média můžete využívat i ve prospěch vaší firmy
Výzkum konaný v USA ke konci roku 2008 ukázal, že 37,6 % dotázaných osob považuje internet za nejvěrohodnější mediální zdroj informací. I přesto, že vzorek průzkumu sestával jen z 3000 lidí, můžeme usoudit, že důležitost internetu jako informačního média není zanedbatelná. Navíc v roce 2008 byly prezentovány studie poukazující na to, že tři ze čtyř uživatelů internetu využívají sociální sítě a média, což představuje 56 %ní nárůst oproti roku 2007.
Oblíbenost sociálních sítí narůstá i mezi firmami
Zavedení diskusních fór a blogů do prostředí firemního intranetu může být podporou kvalitnější komunikace pracovních týmů, firemní kultury a odborného růstu zaměstnanců i celé firmy. Hlavní výhodou sociálních sítí na internetu je rychlost, jakou jsou informace distribuované mezi uživatele. To také představuje příležitost ke zvýšení efektivnosti fungování firmy.
Blog je jednoduchá webová stránka,
která vypadá jako deník, do kterého pravidelně píšete příspěvky o problematice a informacích, které chcete sdílet s ostatními uživateli internetu. Blog může být interní nebo externí. Interní je určen pro použití a sdílení jen mezi zaměstnanci, externí blog je určen pro komunikaci firmy s okolím. Blog můžete umístit na vašem firemním webu nebo na blogových portálech. Instalace vlastního blogu zpravidla nevyžaduje složité a nákladné zásady do existujících firemních web stránek a jeho používání je podobné jako používání standardního textového editoru. Součástí blogu by měla být i možnost čtenářů reagovat na zveřejněné příspěvky prostřednictvím komentářů, které se přímo zobrazují pod příspěvkem. Blog tedy nepředstavuje jen formu jednosměrné komunikace. Z reakcí čtenářů můžete získávat nové nápady a důležité informace.
Vytvoření firemního blogu
- Podporuje obchodní styk firmy s veřejností, existujícími zákazníky a obchodními partnery.
- Je příležitostí získat informace o tom, co potřebují zákazníci.
- Je příležitostí poznat kritiku vaší firmy.
- Umožňuje rychlý kontakt a publikování nejaktuálnějších zpráv o dění ve vaší firmě.
- Je určitou podporou marketingu.
- Není finančně nákladný.
- Zaměstnanci můžou psát vlastní příspěvky a víc se zapojit do firemních aktivit.
- Je přínosný i pro vaše zviditelnění na webu.
Dobrý blog je prospěšný i pro vaše internetové stránky
Jestli vás zajímá optimalizace stránek pro vyhledávače a chcete zvýšit šanci, že vás lidé při surfování na webu najdou, blog je i v tomto ohledu přínosnou aplikací. Jestli píšete zajímavé a informačně hodnotné texty, můžou se na váš blog odkazovat z jiných stránek či diskusních fór. Taktéž text, který napíšete, je vlastně plný klíčových slov, která vyhledávače zaznamenávají i podle nich zobrazují stránky ve výsledcích vyhledávání. Nečekejte, že se hned posunete na první stránky ve výsledcích vyhledávání. Ale šance se zvyšují, jsou-li vaše stránky oblíbené a uživatelé je pravidelně navštěvují.
Blog má i svoje nevýhody
Je třeba si uvědomit, že:
- Psaní příspěvků obírá zaměstnance o čas, který by jinak věnovali svým klíčovým pracovním aktivitám.
- Veřejnosti jsou přístupné i negativní reakce od čtenářů vašich příspěvků.
- Ztrácíte kontrolu nad dalším šířením informací o firmě, které na blogu uveřejníte.
- Blog by měl být zdrojem informací, když budete publikovat marketingově orientované příspěvky, riskujete ztrátu důvěry nejen čtenářů, ale i potenciálních a existujících zákazníků.
- Blog musí být pravidelně aktualizovaný a získání určité komunity čtenářů je dlouhodobý proces.
Jaké je postavení blogu jako informačního média
Předtím, než se rozhodnete vytvořit firemní blog, je vhodné, abyste se seznámili s aktuálními společenskými fakty o blogu jako komunikačním médiu. Pak se můžete rozhodnout, jestli začít psát, pro koho psát a o čem psát. Server www.forrester.com zabývající se průzkumem aktuálních trendů z oblasti obchodu a technologií v prosince 2008 uvedl, že informacím uváděným ve firemních blozích důvěřuje jen 16 % uživatelů internetu. Navíc tito uživatelé většinou uvedli, že důvěřují i všem ostatním zdrojům informací.
Neznamená to však, že nemá význam investovat peníze, čas a energii do blogu – uvedené poznatky upozorňují na to, že je třeba dobře si promyslet strategii a správně zvolit obsah, který budete publikovat. Uživatelé nedůvěřují firemním blogům z podobných důvodů, z jakých nedůvěřují reklamě. Blogy, které mluví většinou jen o vašich produktech, nestojí za námahu.
Jak napsat dobrý blog
1. Nesnažte se na blogu dělat marketing.
Mají-li vaše texty být hodnotné, musí čtenáře zaujmout, inspirovat a přinést jim určitý prospěch. Sdílení užitečných informací může být předpokladem pro vytvoření stabilní komunity čtenářů.
2. Pište upřímně a otevřeně.
Je neefektivní vkládat do blogů nenápadné reklamní obsahy, protože když je čtenář odhalí, může se cítit podvedený a vy ztratíte jeho důvěru. Ten, kdo přispívá do firemního blogu, by měl psát jako osobnost, ne jako firma.
3. V blogu byste měli uvádět informace, které potvrzují to, že jste odborníci v tom, co děláte.
Jestli vám to umožňuje oblast vašeho podnikání, pište o nových vědomostech a poznatcích, které jste získali, a které mohou být užitečné pro ostatní.
4. Pište o problémech, které trápí zákazníky.
Nepište prezentace vašich produktů, pište o tématech, která zajímají vaše zákazníky.
Když jim poskytnete určité řešení nějakého problému, pravděpodobně se na váš blog vrátí, případně ho doporučí přátelům.
5. Můžete psát i o současném dění ve vaší firmě,
jestli takové informace mohou být zajímavé pro veřejnost. Samozřejmě tím nemyslíme, že na blogu odhalíte firemní know-how nebo citlivé informace, ale určitě může být zajímavé, když se podělíte o zkušenosti z praktického řízení firmy, aktuální informace o vzdělávání vašich zaměstnanců nebo o možnosti řešení problémů, které řeší i vaši obchodní partneři.
6. Můžete se vyjadřovat k společenským tématům,
které vás zasahují ve vztahu k partnerům či zákazníkům. Dávejte však pozor, aby takový příspěvek nevnucoval čtenáři vaše názory, nebo nikoho neurážel. Pište o faktech a raději nepolemizujte o politické situaci. Když píšete o konkurenci, buďte diplomatičtí, protože i na blogu platí, že všechno, co řeknete, může být použito proti vám.
7. Ve svých příspěvcích podněcujte lidi k vyjádření názorů.
Nezapomeňte, že blog je sociální síť a umožňuje interakci se čtenáři (možnost reagovat, případně přepojení na diskusní fórum).
Jak podpořit návštěvnost vašeho blogu
Přidejte do vašeho blogu RSS kanál.
Tato technologie umožňuje uživatelům internetu přihlásit se k odběru novinek z webu, který nabízí RSS zdroj.
Zájemci o sledování vašeho blogu mohou takto automaticky dostávat upozornění o nových příspěvcích, aniž by museli váš blog navštívit. Když nainstalujete do vašeho blogu tuto funkci, stačí, když čtenář klikne na ikonu a RSS čtečka (obvykle součást internetového prohlížeče) ho bude automaticky informovat.
Přidejte k vašim příspěvkům možnost „Pošli příteli“.
Toto je jeden z efektivních způsobů, jak můžete informaci o vašem blogu a příspěvcích rozšířit mezi lidi.
Pokud se váš článek čtenáři líbil a chce o něm uvědomit své přátele, umožněte mu udělat to okamžitě. Jednoduchým vyplněním formuláře může uživatel odeslat informaci o příspěvku na e-mail další osoby.
Chcete psát, ale potřebujete nápad na téma
Chris Brogan, odborník na problematiku sociálních sítí, sesbíral a zveřejnil na svých stránkách www.chrisbrogan.com více než 50 zajímavých témat pro firemní blogy.
Co dělá naši firemní kulturu jedinečnou? My jsme pro vás vybrali pár tematických oblastí, které mohou sloužit jako inspirace, ať už píšete pro zákazníky, obchodní partnery nebo v rámci intranetové komunikace mezi zaměstnanci vaší firmy:
1. Nové technologie v oblasti vašeho podnikání a zajímavé novinky.
2. Tipy na zvýšení produktivity práce.
3. Recenze na nový software, se kterým jste se při práci setkali.
4. Krátký tutoriál nebo manuál pro práci s novým software, který považujete za užitečný i pro ostatní uživatele.
5. Reakce na určitý komentář k příspěvku ve vašem blogu.
6. Téma týkající se podpory zákazníků, například odpověď na často kladenou nebo specifickou otázku.
Závěr
Na blogu se čtenářů můžete zeptat, co potřebují a co chtějí vědět. Takto získané informace můžou být podkladem pro argumenty, které pak můžete použít při prezentování vašich produktů na trhu.
zpracovala – red. - podle: www.socialmediaplex.com, www.mashable.com, www.forester.com
| |
| |
Termíny pro praxi v ÚNORU 2015
1. února
Pondělí
(za neděli 31. 1.)
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v prosinci 2015 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v prosinci 2015 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daně z příjmů - poplatník |
Podání žádosti o stanovení daně paušální částkou na rok 2016 – týká se jen OSVČ bez zaměstnanců a spolupracujících osob (kromě manžela/manželky) s příjmy do 5 milionů Kč
(§ 7a odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| DPH |
Oznámení finančnímu úřadu dobrovolné změny zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní od 1. 1. 2016 u plátců s obratem do 10 mil. (není-li nespolehlivý ani člen skupiny)
(§ 99a zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| Silniční daň |
Podání přiznání k dani silniční za zdaňovací období 2015 a její zaplacení (doplatek daně)
(§ 15 odst. 1 a 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
| Daň z nemovitých věcí |
Podání přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2016, pokud nebylo podáno v minulých letech, nebo nastaly změny rozhodné pro stanovení daně anebo došlo ke změně poplatníka
(§ 13a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
Oznámení o tom, že osoba ztratila postavení poplatníka daně z nemovitých věcí proto, že se v průběhu roku 2015 změnila vlastnická či jiná práva, nebo nemovité věci zanikly
(§ 13a odst. 9 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
| Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za I. čtvrtletí 2016
(§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce)
(§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele)
|
8. února
Pondělí
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za leden 2016
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
15. února
Pondělí
|
Daně z příjmů – zaměstnanec |
Podpis prohlášení poplatníka ke snížení záloh na daň z mezd za rok 2015 a na rok 2016
(§ 38k odst. 4 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Žádost o roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2015
(§ 38ch odst. 1 až 3, § 38k odst. 5 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| „Invalidní daň“ |
Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci oznámí úřadu práce plnění povinného podílu (4 %) zaměstnání osob se zdravotním postižením za rok 2015, příp. i zaplatí náhradní odvod
(§ 81 až 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)
|
22. února
Pondělí
(za sobotu 20. 2.)
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za leden 2016
(§ 38h odst. 10 zákona č. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za leden 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za leden 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za leden 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za leden 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za leden 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za leden 2016
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
25. února
Čtvrtek |
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaň. obdobím za leden 2016 a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení za leden 2016 u všech plátců z řad právnických osob, zatímco u plátců z řad osob fyzických, pouze pokud jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za leden 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za leden 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za leden 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
29. února
Pondělí
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v lednu 2016 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v lednu 2016 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
22.1.
|
25.1.
|
26.1.
|
27.1.
|
28.1.
|
29.1.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,181
|
17,569
|
17,438
|
17,37
|
17,482
|
17,527
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
5,986
|
6,066
|
6,103
|
6,08
|
6,149
|
6,04
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,84
|
13,816
|
13,816
|
13,812
|
13,818
|
13,815
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,776
|
3,801
|
3,797
|
3,788
|
3,774
|
3,768
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,627
|
3,622
|
3,621
|
3,621
|
3,621
|
3,621
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,065
|
27,025
|
27,02
|
27,02
|
27,025
|
27,02
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
51,894
|
52,386
|
52,066
|
51,885
|
51,807
|
51,848
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,177
|
3,209
|
3,204
|
3,197
|
3,184
|
3,18
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,532
|
3,524
|
3,524
|
3,524
|
3,525
|
3,526
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
36,539
|
36,977
|
36,858
|
36,714
|
36,486
|
36,326
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,786
|
1,805
|
1,801
|
1,793
|
1,788
|
1,786
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,219
|
21,148
|
21,091
|
21,073
|
20,964
|
20,844
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,492
|
1,517
|
1,513
|
1,51
|
1,52
|
1,521
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,049
|
2,09
|
2,089
|
2,071
|
2,065
|
2,053
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
17,192
|
17,645
|
17,601
|
17,533
|
17,628
|
17,599
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,608
|
8,66
|
8,641
|
8,639
|
8,61
|
8,625
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,677
|
5,819
|
5,813
|
5,809
|
5,831
|
5,88
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,339
|
1,349
|
1,351
|
1,342
|
1,351
|
1,351
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
34,325
|
34,483
|
34,418
|
34,352
|
34,279
|
34,256
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,789
|
2,856
|
2,856
|
2,848
|
2,86
|
2,86
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
15,982
|
16,27
|
16,151
|
16,101
|
16,146
|
16,031
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,02
|
6,062
|
6,046
|
6,012
|
6,044
|
6,067
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
5,973
|
5,97
|
5,97
|
5,958
|
5,954
|
5,952
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
29,501
|
31,445
|
31,391
|
31,114
|
31,701
|
32,388
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,278
|
17,526
|
17,463
|
17,43
|
17,389
|
17,367
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,894
|
2,915
|
2,913
|
2,917
|
2,917
|
2,904
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,711
|
24,68
|
24,599
|
24,548
|
24,405
|
24,445
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
68,535
|
69,451
|
69,511
|
69,496
|
69,368
|
69,16
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,182
|
8,297
|
8,274
|
8,264
|
8,302
|
8,323
|
| USA |
dolar
|
USD
|
24,844
|
25,002
|
24,98
|
24,928
|
24,82
|
24,78
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
35,068
|
35,817
|
35,602
|
35,499
|
35,578
|
35,448
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,254
|
6,29
|
6,278
|
6,27
|
6,248
|
6,265
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 7-8/2016 (I/2016)
- Zákon o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová
- Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová
- Daňové přiznání FO a PO za rok 2015 – Ing. Eva Sedláková
- Opravy chyb v katastru nemovitostí – JUDr. Jana Drexlerová
- Vyšší příspěvky zaměstnavatelům od úřadů práce – JUDr. Ladislav Jouza
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2016 (I/2016)
- Sleva na dani v DP - Ing. Ivan Macháček
- Dary a jejich zdanění - Ing. Karel Janda
- Příloha v účetní závěrce - novela - Ing. Vladimír Hruška
- Opravy při chybné účtování časového rozlišení - Ing. Zdenka Cardová
- Vydržení dle NOZ - JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 2/2016 (I/2016)
- Inventarizace a účetní závěrka – Ing. Vladimír Hruška
- Bezúplatné příjmy – Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2016 (I/2016)
- Cestovní náhrady zaměstnanců v roce 2016 - Ing. Martin Děrgel
- Pracovní volno z důvodu obecného zájmu - JUDr. Ladislav Jouza
- Nová výše náhrady za ztrátu na výdělků v r. 2016 - JUDr. Eva Dandová
- Plátci pojistného a rok 2016 ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 2/2016 (I/2016)
- Volitelný způsob zdanění při dodání nemovité věci od 1. 1. 2016 - Ing. Václav Benda
- Neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem - Ing. Antonín Daněk
- Odstupné ve splátkách a zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Dovolená za rok 2015 – JUDr. Ladislav Jouza
1000 řešení – měsíčník č. 2/2016 (I/2016)
- Zdravotní pojištění od 1. 1. 2016 - Ing. Antonín Daněk
- Státní služba - Ing. Karel Janda
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 9/2016 (II/2016)
- Energetický zákon s komentářem – Mgr. Martina Bartová
- Daňová ztráta z pohledu optimalizace v DP za rok 2015 – Ing. Ivan Macháček
- Insolvence z hlediska ZDP – Ing. Eva Sedláková
- Kratší pracovní úvazek - výhody a nevýhody – JUDr. Eva Dandová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Novela zákona o daních z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- Smluvní sankce a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Účty a zásady účtování na účtech aneb ČÚS č. 001 – Ing. Vladimír Hruška
- DPH při prodeji pozemků v roce 2016 – Ing. Václav Benda
- Oprava při neúčtování kursových rozdílů v předchozím období – Ing. Zdenka Cardová
- Pracovní volno při překážkách v práci – JUDr. Ladislav Jouza
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 3/2016 (II/2016)
- Kontrolní hlášení a další změny zákona o DPH od 1. 1. 2016 – Ing. Václav Benda
- Úvěry a zápůjčky v daních a účetnictví – Ing. Karel Janda
- Spol. s.r.o. v daních a účetnictví – Ing. Martin Děrgel
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Prodej akcií – nově - Ing. Ivan Macháček
- Vyšší podpora v nezaměstnanosti – aktuálně - Ing. Olga Bičáková
- Mateřská a rodičovská dovolená - Ing. Antonín Daněk
- OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2016 - Ing. Antonín Daněk
- Správní delikty podnikatelů a zaměstnavatelů - Ing. Olga Bičáková
- Průměrný výdělek v kostce - JUDr. Eva Dandová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Právní předpisy u neziskových subjektů – změny (2.) - Ing. Zdeněk Morávek
- Veřejné zakázky zadávané obcí (2.) - JUDr. Jana Drexlerová
- Pohledávky – opravné položky (2.) - Ing. Karel Janda
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2016 (II/2016)
- ČÚS pro podnikatele - novela - Ing. Martin Děrgel
- Veřejné zakázky - JUDr. Jana Drexlerová
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Účetnictví po novele v kostce
Novela zákona o účetnictví je od 1. ledna již účinná. Jste účetní a potřebujete si nastudovat změny, které přinesla? Pro vás jsou určeny naše publikace. Novela kromě jiného zavádí kategorizaci účetních jednotek (velké, střední, malé a mikro) a kategorizaci konsolidačních skupin (velké, střední a malé) a umožňuje určitá zjednodušení či osvobození, která se týkají malých a mikro účetních jednotek při sestavení účetní závěrky. Ustanovení novely zákona se použijí poprvé v účetních obdobích, která započala v roce 2016 nebo později.
Více se již dočtete v publikacích, které jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, živnostníkům, fyzickým osobám, daňovým poplatníkům, daňovým poradcům, ekonomům ...
- DÚVaP 12/2015 - Účetnictví po novele - příspěvek
/A5, str. 160/
- DaÚ 11/2015 - Nově vymezená pravidla jednoduchého účetnictví - příspěvek
/A4, str. 80/
- Účetní souvztažnosti 2016 - Účetní souvztažnosti pro podnikatele po novele - monotematika
/A5, str. 352/
- Aktualizace I/6 2015 - Zákon o účetnictví - úplné znění zákona
/A5, str. 192/
- Aktualizace I/7 2015 - Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví - úplné znění zákona
/A5, str. 176/
Cena balíčku je 730 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 365 Kč.
Ušetříte 365 Kč.
Zaměstnavatelům a zaměstnancům - balíček
Jste zaměstnavatelem nebo zaměstnancem a potřebujete mít jasno v otázkách zákoníku práce? Velká novela zákoníku práce nabyla účinnosti 1. října 2015. Dotýká se rovněž některých úprav podle novely zákona o zaměstnanosti a dalších pracovněprávních předpisů. Zákoník práce i nadále po 2 letech účinnosti ovlivňuje nový občanský zákoník. Důležitá je zásada, že nový občanský zákoník se použije v pracovněprávních vztazích, jestliže problematika není upravena zákoníkem práce.
Více se již dočtete v publikacích, které jsou určeny především zaměstnavatelům, zaměstnancům, ale i mzdovým účetním, OSVČ, živnostníkům, podnikatelům, fyzickým osobám, auditorům, pracovníkům úřadů práce ...
- Poradce 3-4/2016 - Zákoník práce s komentářem - komentář
/A5, str. 446/
- DÚVaP 12/2015 - Změny v zákoníku práce a v zákonu o zaměstnanosti - příspěvek
/A5, str. 160/
- Aktualizace III/6 2015 - Zákoník práce - úplné znění zákona
/A5, str. 168/
- PaM 12/2015 - Zákoník práce - novela - příspěvek
/A4, str. 80/
- Povinnosti zaměstnavatele (monotematika) - Na co všechno musí myslet zaměstnavatelé? - příspěvek
/A5, str. 48/
Cena balíčku je 588 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 294 Kč.
Ušetříte 294 Kč.
Energetický zákon – novela
Energetický zákon byl podstatně změněn. Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2016. Novela reaguje na skutečný vývoj trhu s elektřinou a s plynem a na rozvoj teplárenství v České republice. Novela usnadnila aplikovatelnost, kontrolu a vymahatelnost práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence. Jaké změny nastaly?
Dozvíte se v našich publikacích, které jsou určeny pracovníkům státní správy, OSVČ, živnostníkům, fyzickým osobám, právnickým osobám ...
- Poradce 9/2016 - Energetický s komentářem - komentář
/A5, str. 272/
- 1000 řešení 8/2015 - Energetický zákon - novela - praktické příklady
/A5, str. 88/
- Aktualizace VI/3 2015 - Energetický zákon, Zákon o hospodaření energií - úplná znění zákonů
/A5, str. 152/
- PVS 8/2015 - Novela energetického zákona - příspěvek
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 470 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 235 Kč.
Ušetříte 235 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |