Em@ilové noviny
č.2/2024
31.1.2024
31.1.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ÚČTUJETE SPRÁVNĚ?
Ověřte si postupy v našich publikacích, ve kterých Vám přinášíme nejčastější souvztažnosti účetních případů dle obvyklých postupů. Naleznete zde přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů. Dále Vám přinášíme aktuální informace ohledně práce na účetní závěrce, účtování výdajů a nemovitostí.
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
1. Účetní souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str. 384/
2. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/
3. DÚVaP 1-2/2024 – Účetní závěrka – práce nekončí – příspěvek /A5, str. 192/
4. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce, Nájem nemovitostí – odborná tematická publikace /A5, str. 96/
|
Cena balíčku je 1586 Kč. Cena balíčku s 56 % slevou je 700 Kč. Ušetříte 886 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
2. MZDOVÝM ÚČETNÍM
Od 1. ledna 2024 se zvýšila minimální mzda, nastaly změny v zákoně o nemocenském pojištění, důchodovém pojištění, zdravotním pojištění a dalších právních přepisech. Na jaké změny se musí v praxi připravit nejen mzdové účetní?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, presonalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 192/
2. 1000 řešení 1-2/2024 – Pomocník mzdové účetní 2024 – příspěvek a praktické příklady /A5, str. 144/
3. PaM 3/2024 – Zákoník práce – novela – příspěvek /A4, str. 80/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Zákoník práce po novele s příklady – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1436 Kč Cena balíčku s 32 % slevou je 980 Kč. Ušetříte 456 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. DPH PO NOVELE
Jste plátci DPH? Přinášíme Vám aktuální úpravy zákona o DPH provedené stavebním zákonem, zákonem o sociálních službách, energetickým zákonem, insolvenčním zákonem?
Jaké jsou aktuální sazby daně? Kdy lze uplatnit osvobození od daně? Jak správně postupovat při uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby?
Odpovědi nejen na tyto dotazy přinášejí naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Poradce 9/2024 – Zákon o DPH po novele s komentářem – komentář /A5, cca str. 328/
2. Zákony IA/2024 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 512/
3. DaÚ 3/2024 – DPH – novela – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 813 Kč. Cena balíčku s 23 % slevou je 630 Kč. Ušetříte 183 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
4. KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK
Jaké změny nastaly v rámci konsolidačního balíčku v zákoně o dani z nemovitých věcí, zákoně o daních z příjmů, zákoně o DPH, zákoně o účetnictví a v pracovněprávních zákonech?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 8/2024 – Daň z nemovitých věcí, Daň z příjmů, DPH, Účetnictví – změny – příspěvky /A5, str. 240/
2. PaM 2/2024 – Změny pravidel pro agentury práce – příspěvek /A4, str. 80/
3. DaÚ 2/2024 – Zálohy na daň z příjmů – příspěvek /A4, str. 80/
4. Zákony III/2024 – Zákoník práce, Zákon o zdravotním pojištění, Zákon o nemocenském pojištění ... – úplná znění zákonů /A5, str. 784/
|
Konsolidační balíček obsahuje:
Poradce 8/2024 - příspěvek PaM 2/2024 - příspěvek DaÚ 2/2024 - příspěvek Zákony III/2024 – úplná znění zákonů
Cena balíčku je 1093 Kč. Cena balíčku s 44 % slevou je 616 Kč. Ušetříte 477 Kč.
|
5. DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ FO A PO ZA ROK 2023
Nemáte objednané publikace, které by Vám pomohly při sestavování daňových přiznání? Můžete tak udělat, připravili jsme příspěvky i příklady z praxe na toto téma.
Podrobně rozebíráme problematiku podávání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob za zdaňovací období započaté v kalendářním roce 2023. Kdo podává daňové přiznání? Jaké slevy je možné uplatnit?
Podrobné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
Publikace Vám budou doručeny v průběhu ledna 2024.
1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/
2. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str.112/
3. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/
4. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 96/
|
Cena balíčku je 844 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 649 Kč. Ušetříte 195 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
ZÁKON O DPH - ZMĚNY
S účinností ode dne 1. ledna 2024 došlo ke změnám zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti nemovitých věcí. Ke změnám došlo v souvislosti s novelou ZDPH, tj. s nabytím účinnosti některých ustanovení týkajících se zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. O jaké změny se jedná?
Novelou ZDPH došlo k novému vymezení staveb
pro účely uplatnění snížené sazby daně u výstavby rodinných či bytových domů. Novela ZDPH se týká rovněž nájmu a dalších plnění spojených s nemovitostmi. Uvedené změny se týkají úpravy vymezení staveb pro bydlení v § 48 odst. 2 ZDPH, tj. obytného prostoru, rodinného domu a bytového domu a staveb (rodinného domu a bytového domu) pro sociální bydlení v § 48 odst. 5 ZDPH pro účely DPH. Dále novelizované znění ZDPH obsahuje legislativně-technické úpravy § 56 odst. 2 a 3 a § 56a odst. 3 ZDPH vycházející z přijetí stavebního zákona. Původně měly změny obsažené v ZDPH novelizovaném zákonem č. 284/ 2021 Sb. platit už od 1. července 2023, ale účinnost novely ZDPH byla poté posunuta zákonem č. 152/2023 Sb., kterým se mění (nový) stavební zákon a některé další související zákony, který změnil část padesátou devátou čl. XCV zákona č. 284/2021 Sb., kde byla upravena účinnost novely ZDPH. Upozornění na odložení účinnosti novely ZDPH týkající se nemovitých věcí na 1. 1. 2024 uvedla na svých webových stránkách i finanční správa.
Některé oblasti související s danou úpravou problematiky nemovitých věcí byly kvůli některým nejednoznačným ustanovením detailněji zpracovány v rámci jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců dne 21. 6. 2023. Zápis z jednání je rovněž k dispozici na webových stránkách finanční správy (606/03.05.23 Sporná ustanovení zákona o DPH účinná od 1. 7. 2023 – dále jen Koordinační výbor). Finanční správa uvedla, že závěry zmíněného jednání Koordinačního výboru budou promítnuty do připravované aktualizace „Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016“, kterou slíbila zveřejnit v průběhu IV. čtvrtletí 2023 (pozn. autora: do dne zpracování příspěvku nebyla aktualizovaná Informace GFŘ ještě zveřejněna). Aktualizace Informace GFŘ je nutná nejen s ohledem na změnu legislativy, ale také v souvislosti s rozsudky tuzemských správních soudů a Soudního dvora EU, které byly vydány od publikace Informace. Aktualizace Informace se bude věnovat především pojmům, jako jsou stavby, jednotky, pozemky, DPH režim při dodání vybrané nemovité věci, právo stavby, sazby daně, nájem nemovité věci, den uskutečnění zdanitelného plnění a místo plnění u služeb souvisejících s nemovitou věcí. Dá se předpokládat i nový výklad u termínů funkční celek, stavební pozemek či poslední kolaudační rozhodnutí.
„Bytový dům“ a„rodinný dům“
· Vymezení pojmu „bytový dům“ a „rodinný dům“ dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) ZDPH do 31. 12. 2023:
§ 48 – Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení
(1) První snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení.
(2) Stavbou pro bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
a) stavba bytového domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,
b) stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,
· Vymezení pojmu „bytový dům“ a „rodinný dům“ dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) ZDPH po 1. 1. 2024:
§ 48 – Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení
(1) Snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení.
(2) Stavbou pro bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
a) stavba bytového domu stavebního zákona,
b) stavba rodinného domu podle stavebního zákona,
Bytový dům
• Podle staré úpravy (účinnost do 31. 12. 2023) je bytový dům vymezen odkazem na vyhlášku č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, jejíž příloha č. 4, která určuje způsob využití staveb, definuje bytový dům jako stavbu pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
• Podle nové úpravy (účinnost od 1. 1. 2024) je bytový dům vymezen odkazem na zákon č. 283/2021 Sb. (dále jen „nový stavební zákon“), který ho v § 13 písm. b) definuje jako stavbu pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení.
Rodinný dům
• Podle staré úpravy je rodinný dům vymezen odkazem na katastrální vyhlášku, jejíž příloha č. 4 definuje rodinný dům jako stavbu pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
• Podle nové úpravy je rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry.
Z uvedeného plyne, že pojmy bytový a rodinný dům jsou od 1. 1. 2024 převzaty z nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.). Nový stavební zákon neuvádí jako podmínku, že bytové a rodinné domy musí být dle stavebně právních předpisů určeny k trvalému bydlení. Jinými slovy v nových pojmech „Bytový a rodinný dům“ není jednoznačně uvedeno, že pokud neslouží momentálně tato stavba k bydlení, status bytového či rodinného domu neztrácí. Do jednání Koordinačního výboru se nabízela otázka, zda se novelou ZDPH účinnou od 1. 1. 2024nezměnilo vymezení staveb pro bydlení dle nového stavebního zákona týkající se rodinného domu a bytového domu, a to i s ohledem na důvodovou zprávu, podle níž bylo úmyslem zákonodárce převzít definice rodinného a bytového domu z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
GFŘ ve stanovisku ke Koordinačnímu výboru zaujalo jednoznačný souhlas s předkladateli v tom smyslu, že vymezení staveb pro bydlení dle nového stavebního zákona týkající se rodinného domu a bytového domu se novelou ZDPH věcně nezměnilo.
Stanovisko GFŘ k vymezení pojmu „bytový dům“ a „rodinný dům dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) ZDPH:
Souhlas s předkladateli v tom smyslu, že vymezení staveb pro bydlení dle nového stavebního zákona týkající se rodinného domu a bytového domu se novelou ZDPH věcně nezměnilo.
Předkladateli uvedenou argumentaci GFŘ doplňuje v tom smyslu, že nelze vycházet pouze z § 301 nového stavebního zákona, na který správně poukazují předkladatelé, ale je nutné posoudit novelu ZDPH komplexním pohledem. GFŘ má za to, že je nutné přihlédnout i k důvodové zprávě k novému stavebnímu zákonu, dle které se mají pojmy „bytový dům“ a „rodinný dům“ aplikovat ve vazbě na vymezení ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně je nutné zdůraznit, že i přes to, že doslovná definice obsažená ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby nebyla převzata do nového stavebního zákona, to samo o sobě neznamená, že by se k rodinným nebo bytovým domům mělo přistupovat rozdílně. Dle nového stavebního zákona totiž pojem „stavba pro bydlení“ zahrnuje jako souhrnný pojem jak bytový dům, tak i rodinný dům. Rodinný dům a bytový dům jsou tak stavbami pro bydlení, v nichž (mimo jiné) více než polovina podlahové plochy musí sloužit k bydlení. Výraz „stavba pro bydlení“ je nutné vykládat v nezměněném významu v souladu se současným stavem, tzn. jako stavbu určenou stavebně-právními předpisy k bydlení a nikoli k ubytování či rekreaci. Rovněž je nutné vyzdvihnout zákonnou podmínku vyplývající z § 230 odst. 1 nového stavebního zákona, kterou je, že stavbu, jež vyžaduje povolení (bytový dům a v zásadě i rodinný dům povolení vyžadují) lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí a jen k účelu vymezenému v tomto rozhodnutí. K jinému účelu než uvedenému v kolaudačním rozhodnutí stavbu užívat nelze.
Přechodná ustanovení pro „rodinný dům“
· Vymezení pojmu dle § 48 odst. 5 písm. b) ZDPH do 31. 12. 2023:
§ 48 odst. 5 písm. b) ZDPH:
Stavbami pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
b) stavba rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m2,
· Vymezení pojmu dle § 48 odst. 5 písm. b) ZDPH od 1. 1. 2024:
§ 48 odst. 5 písm. b) ZDPH:
Stavbami pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
b) stavba rodinného domu podle stavebního zákona, jehož podlahová plocha nepřesahuje 350 m2,
Definice rodinného domu je od 1. 1. 2024 „rozšířena“ v souvislosti se změnou stavebních parametrů třetího nadzemního podlaží. U rodinného domu je od 1. 1. 2024 při splnění zákonných podmínek možno připustit třetí podlaží nejen pod krovem, ale i pod plochou střechou. Nově je tedy rodinným domem stavba, jejíž třetí podlaží je buď pod krovem (podkroví) nebo pod plochou střechou (ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny alespoň o 2 m). Z této změny tak plyne, že „rodinný dům“ dle nové úpravy je širším pojmem než „rodinný dům“ dle úpravy staré.
Podle bodů 1 až 4 přechodných ustanovení novely ZDPH (část třicátá šestá – čl. LXV.) se rodinný dům, resp. rodinný dům pro sociální bydlení, ve smyslu staré úpravy, bude pro účely poskytnutí stavebních prací, výstavby, přestavby nebo dodání, po dobu dvou let od účinnosti novely považovat za rodinný dům, resp. rodinný dům pro sociální bydlení, ve smyslu nové úpravy. Vzhledem k tomu, že „rodinný dům“ dle nové úpravy je širším pojmem než „rodinný dům“ dle úpravy staré, což platí i pro rodinný dům pro sociální bydlení, tak množina případů, na něž se přechodná ustanovení vztahují či mohou vztahovat, je nulová. Platí, že „rodinný dům“ dle staré úpravy je „rodinným domem“ i dle úpravy nové a „rodinný dům pro sociální bydlení“ podle staré úpravy je „rodinným domem pro sociální bydlení“ i dle úpravy nové.
Do jednání Koordinačního výboru se nabízela otázka, zda mají přechodná ustanovení novely ZDPH pro „rodinný dům“ či „rodinný dům pro sociální bydlení“ nějaký reálný dopad do ZDPH s účinností od 1. 1. 2024. Stejně tak, zda mají nějaký reálný dopad přechodná ustanovení novely ZDPH týkajících se započetí stavebních prací (přechodná ustanovení novely ZDPH body 1 – 3 čl. LXV).
GFŘ ve stanovisku ke Koordinačnímu výboru zaujalo jednoznačný souhlas s předkladateli v tom smyslu, že přechodná ustanovení k zákonu č. 284/2021 Sb. týkajících se pojmů „rodinný dům“ či „rodinný dům pro sociální bydlení“ či „započetí stavebních prací“ nemají žádný reálný dopad do ZDPH s účinností od 1. 1. 2024. Znamená to, souhlas GFŘ, že finální znění nového stavebního zákona zahrnuje do rodinných domů i stavby, které podle předchozího stavebního zákona nebyly za rodinné domy považovány. Za rodinný dům tak bude možné považovat stavby mající třetí nadzemní podlaží, a to nejen pod krovem, ale též pod rovnou střechou.
Stanovisko GFŘ k přechodným ustanovením novely ZDPH k pojmu „rodinný dům“ dle § 48 odst. 2 písm. b) a odst. 5 písm. b) ZDPH:
Souhlas s předkladateli v tom smyslu, že finální znění nového stavebního zákona zahrnuje do rodinných domů i stavby, které podle předchozího stavebního zákona nebyly za rodinné domy považovány. Lze tak konstatovat, že množina rodinných domů se přijetím nového stavebního zákona rozšířila o stavby mající třetí nadzemní podlaží ustoupené od hraniční čáry ulice alespoň o 2 metry. GFŘ tak má za to, že přechodná ustanovení k zákonu č. 284/2021 Sb. jsou bez reálných dopadů, neboť byla koncipována na navrhovaný text novely stavebního zákona, který směřoval ke zúžení množiny rodinných domů, k čemuž dle finálně přijatého znění zákona dle GFŘ nedošlo.
Stanovisko GFŘ k přechodným ustanovením novely ZDPH – body 1-3 čl. LXV (započetí stavebních prací):
Vzhledem k tomu, že má GFŘ za to, že vymezení rodinného či bytového domu nenaznalo zásadních změn, pak by se přechodná ustanovení k zákonu č. 284/2021 Sb. týkajících se započetí stavebních prací neměla reálně aplikovat
Podlahová plocha
Nový stavební zákon oproti stávající úpravě zahrnuje definici podlahové plochy (§ 13 písm. n).
§ 13 písm. n) zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon:
V tomto zákoně se dále rozumí:
… podlahovou plochou součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce,
Aplikace předmětné definice na příslušná ustanovení ZDPH (např. § 48 odst. 5 ZDPH, § 48 odst. 6 ZDPH ad.) by způsobila významnou změnu v uplatňování DPH. Došlo by k rozšíření toho, co je do výpočtu podlahové plochy zahrnováno. Smyslem novelizace ustanovení ZDPH v souvislosti s účinností nového stavebního zákona nebylo (s výjimkou změny ve vymezení rodinného domu) provedení věcné změny v dosavadním uplatňování DPH. Z tohoto důvodu ani v novelizovaných ustanoveních zmiňujících podlahovou plochu není odkazováno na (nový) stavební zákon. GFŘ potvrdilo, že pro účely DPH se výpočet podlahové plochy nemění, a i nadále je možné vycházet z Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016.
Příklad
Rodinný dům pro sociální bydlení musí mít podlahovou plochu do 350 m2. Co se všechno do této plochy započítává?
Ve smyslu informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1. 1. 2016 se do podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení se započítává součet podlahových ploch všech místností rodinného domu (kuchyň, pokoje, chodby, sociální zařízení, pracovna, garáž, pokud je v RD). Nezapočítává se součet podlahových ploch prostor, které nejsou místností (balkóny, lodžie, terasy, půda) a součet podlahových ploch místností, které tvoří tzv. příslušenství RD (např. garáž, která je mimo dům). Podlahovou plochou místnosti a prostorů se rozumí jejich vnitřní nášlapná plocha mezi lícními konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu domu. Místností je třeba rozumět prostorově uzavřenou část stavebního díla, vymezenou podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami
Více se již dočtete v měsíčníku DaÚ 3/2024 a podrobný komentář k zákonu o DPH jsme uveřejnili v Poradci 9/2024.
CESTOVNÍ NÁHRADY V ROCE 2024
S vysláním zaměstnance na pracovní cestu souvisí poskytování cestovních náhrad. Pravidelně k 1. lednu dochází ke změně výše cestovních náhrad. Rovněž k 1. lednu 2024 došlo k navýšení cestovní náhrady pro zaměstnance na pracovní cestě. O kolik se zvýší stravné a náhrady za využívání motorových vozidel?
Poskytování cestovních náhrad zaměstnancům v podnikatelské sféře
V souladu se zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu:
a) jízdních výdajů,
b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny,
c) výdajů za ubytování,
d) zvýšených stravovacích výdajů (dále jen „stravné“),
e) nutných vedlejších výdajů.
Některé cestovní výdaje, které zaměstnanec předkládá k vyúčtování zaměstnavateli k úhradě v souvislosti s pracovní cestou, zaměstnanec zaměstnavateli prokazuje a dokládá příslušnými doklady (například jízdné nebo náklady na ubytování). Mezi cestovní výdaje, které zaměstnanec zaměstnavateli žádným způsobem nedokládá a neprokazuje, protože jejich výše je stanovena přímo zákonem, popřípadě zaměstnavatelem, patří stravné.
Dle ust. § 189 odst. 1 zákoníku práce (tzv. zmocňovací ustanovení) v pravidelném termínu od 1. ledna daného kalendářního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou mění podle údajů Českého statistického úřadu o cenách vozidel, o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování a o cenách pohonných hmot:
a) sazbu základní náhrady za používání silničních motorových vozidel,
b) výši stravného,
c) stanoví průměrnou cenu pohonných hmot.
Obdobně je dále v odstavci 4 ust. § 189 zákoníku práce stanoveno, že v pravidelném termínu od 1. ledna Ministerstvo financí vyhláškou stanoví výši základních sazeb zahraničního stravného v celých měnových jednotkách příslušné cizí měny, a to na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí vypracovaného podle podkladů zastupitelských úřadů o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných stravovacích zařízeních střední kvalitativní třídy a v zařízeních první kvalitativní třídy v rozvojových zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a s využitím statistických údajů mezinárodních institucí.
Tak jako v každém roce, tak s účinností od 1. ledna 2024 v souladu s výše uvedeným dochází ke změně sazeb náhrad cestovních výdajů, a to na základě:
- nové vyhlášky č. 398/2023 Sb. vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí dne 18. prosince 2023, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024
- a na základě nové vyhlášky č. 341/2023 Sb. vydané Ministerstvem financí dne 20. listopadu 2023, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2024.
NÁHRADA JÍZDNÍCH VÝDAJŮ patří k nejčastěji poskytovaným cestovním náhradám. V případě, že zaměstnavatel určí zaměstnanci jako způsob dopravy při pracovní cestě hromadný dopravní prostředek dálkové přepravy (autobus, vlak), pak náleží zaměstnanci náhrada prokázaných výdajů za jeho použití (jízdné). Dle ust. § 157 odst. 1 zákoníku práce náhrada jízdních výdajů za použití určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy a taxislužby přísluší zaměstnanci v prokázané výši. Pokud nastane situace, že zaměstnavatel určil jako způsob přepravy autobus nebo vlak, a zaměstnanec jej požádá, aby místo určeného dopravního prostředku mohl použít jiný prostředek (obvykle tím je vlastní motorové vozidlo), náleží zaměstnanci náhrada výdajů pouze ve výši, která odpovídá výši jízdného za původně určený autobus nebo vlak. Odlišný je případ, kdy zaměstnanec použije své soukromé silniční motorové vozidlo na žádost zaměstnavatele.
Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele své soukromé silniční motorové vozidlo, přísluší mu:
- za každý 1 km jízdy základní náhrada,
- a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.
Z výše uvedeného vyplývá, že mohou nastat tyto situace v případě použití automobilu:
- zaměstnavatel určí, že zaměstnanec na cestu pojede vozidlem zaměstnavatele – zaměstnavatel v takovém případě hradí náklady na pohonné hmoty i další náklady spojené s údržbou vozidla a zaměstnanec nemá nárok na další plnění.
- zaměstnavatel určí jiný způsob dopravy, avšak souhlasí s tím, aby zaměstnanec použil své soukromé motorové vozidlo – zaměstnavatel v takovém případě hradí pouze náklady jím určeného způsobu dopravy (např. jízdné za vlak, autobus). Pokud by zaměstnanec použil své soukromé motorové vozidlo bez souhlasu zaměstnavatele, neměl by v takovém případě zaměstnanec na náhradu jízdních výdajů vůbec nárok.
- zaměstnavatel určí, že zaměstnanec na cestu použije své soukromé motorové zavazadlo, samozřejmý je souhlas zaměstnance – zaměstnanec má v takovém případě nárok jednak na náhradu výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu, a jednak na tzv. základní náhradu.
Základní náhrada za používání silničních motorových vozidel
Základní náhrada představuje určitou kompenzaci za to, že dochází k opotřebení soukromého motorového vozidla zaměstnance v rámci pracovní cesty, představuje také určitý paušální příspěvek na náklady spojené s provozováním vozidla.
Pokud nebyla výše sazby základní náhrady sjednána nebo určena zaměstnavatelem před vysláním zaměstnance na pracovní cestu, přísluší zaměstnanci sazba základní náhrady stanovená právním předpisem. Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel je stanovena v její minimální výši v ust. § 1 vyhlášky č. 398/2023 Sb. Dle tohoto ustanovení sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle ust. § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u
a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,50 Kč,
b) osobních silničních motorových vozidel 5,60 Kč.
Výše těchto základních náhrad je stanovena pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře jako minimum, které jsou povinni zaměstnancům poskytnout s tím, že mohou samozřejmě poskytnout svým zaměstnancům i základní náhradu za používání silničních motorových vozidel vyšší, tj. sjednat se zaměstnancem nebo stanovit před pracovní cestou zaměstnanci odchylně se zachováním minimální v zákoně stanovené výši.
Pokud je zaměstnavatelem subjekt dle ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce (stát, územní samosprávný celek atd.), jsou ve vyhlášce uvedené sazby základní náhrady pro zaměstnavatele závazné a nemůže je zaměstnavatel sjednat nebo před pracovní cestou určit odchylně.
Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu
určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty. Spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit.
Cenu pohonné hmoty prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Pokud zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle ust. § 189 zákoníku práce.
Vyhláška č. 398/2023 Sb. v návaznosti na předpokládanou výši cen pohonných hmot v roce 2024 snížila průměrné ceny za 1 litr benzinu a naopak zvýšila cenu za litr motorové nafty. Výše průměrné ceny pohonné hmoty dle vyhlášky činí:
a) 38,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
b) 42,60 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
c) 38,70 Kč za 1 litr motorové nafty,
d) 7,70 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.
Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny
je dalším druhem cestovních náhrad, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytovat. Právo na tuto náhradu vzniká zaměstnanci jen v případě pracovní cesty, která trvá déle než 7 dnů. Současně platí, že návštěva člena rodiny se realizuje nejdéle v průběhu čtvrtého týdne od počátku pracovní cesty a poté vždy v čtyřtýdenním intervalu, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne na kratší době. Osoby, které se pro tyto účely považují za člena rodiny, jsou uvedeny v ust. § 187 zákoníku práce.
Pokud trvá pracovní cesta déle než 7 kalendářních dnů, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradu jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny do jeho bydliště nebo jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět (včetně pobytu rodiny v zahraničí). Náhrada se však poskytne pouze ve výši, která odpovídá částce jízdních výdajů do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště nebo bydliště na území ČR, a to podle zásady ve výši té z nich, která je pro zaměstnance nejvýhodnější.
Náhrada výdajů za ubytování
Při určování podmínek pracovní cesty určuje zaměstnavatel i způsob ubytování. V souladu s těmito podmínkami je potom zaměstnavatel povinen uhradit výdaje za ubytování, které mu zaměstnanec prokáže. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci nezabezpečí bezplatné ubytování na pracovní cestě, náleží zaměstnanci náhrada výdajů prokazatelně vynaložených na ubytování (např. v hotelu, penzionu). V zásadě uhrazuje zaměstnavatel zaměstnanci výdaje za ubytování po celou dobu trvání cesty. Tato povinnost mu odpadá v době návštěvy člena rodiny zaměstnance. Pokud si však zaměstnanec musel ubytování zachovat i po tuto dobu, např. proto, že na tom trvá ubytovací zařízení, nebo proto, že s ohledem na délku cesty má zaměstnanec v ubytovacím zařízení mnoho pracovních a osobních věcí, je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci výdaje za ubytování i za tuto dobu.
STRAVNÉ - Při pracovních cestách je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci i náhradu zvýšených stravovacích výdajů neboli stravné (v praxi je zažitý také pojem diety). Stravné představuje náhradu zvýšených výdajů na stravování zaměstnance při pracovní cestě vzhledem k tomu, že výdaje zaměstnance na stravu při pracovní cestě ve srovnání s výdaji, které zaměstnanec vynaloží za stravu při práci v místě pravidelného pracoviště, jsou obvykle vyšší. Účelem stravného není krytí veškerých stravovacích nákladů zaměstnance během pracovní cesty, proto také se stravné neposkytuje ve výši prokazované zaměstnanci například doklady o nákupu, ale účelem je pouze nahradit zvýšené náklady zaměstnance na stravu při pracovní cestě.
Ustanovení § 163 odst. 1, 2 zákoníku práce stanoví minimální částky výše stravného při pracovní cestě na území ČR v závislosti na délce trvání pracovní cesty. Částky stravného se mění prováděcím předpisem na základě zmocnění obsaženého v ust. § 189 zákoníku práce v závislosti na vývoji cen. Konkrétní výši stravného, kterou bude zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat, sjedná nebo stanoví zaměstnavatel před vysláním na pracovní cestu. Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí-li před vysláním zaměstnance na pracovní cestu vyšší stravné, než je stanoveno v ust. § 163 odst. 1 zákoníku práce, přísluší zaměstnanci stravné ve výši stanovené v tomto ustanovení.
Výše stravného je určena v závislosti na době trvání pracovní cesty. Zaměstnavatel poskytuje stravné, trvá-li pracovní cesta nejméně 5 hodin v jednom kalendářním dni. V případě, že by pracovní cesta trvala méně než 5 hodin, nárok zaměstnance na poskytnutí stravného dle zákona nevzniká. Zaměstnavatel však samozřejmě může nad zákonem daný rámec poskytnout zaměstnanci stravné i v takovém případě, tj. např. pokud by pracovní cesta trvala pouze 4 hodiny. Výše stravného je stanovena vyhláškou a každoročně se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem, které vydává MPSV dle ust. § 189 odst. 1 zákoníku práce. Aktuálně platnou a účinnou je vyhláška č. 398/2023 Sb.
Dle ust. § 2 vyhlášky č. 377/2023 Sb. platí, že za každý kalendářní den pracovní cesty v roce 2024 poskytne zaměstnavatel v podnikatelské sféře zaměstnanci stravné nejméně ve výši
a) 140 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 212 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 333 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Z uvedeného je zřejmé, že došlo k podstatnému zvýšení stravného oproti roku 2023, a to v případě pracovní cesty v trvání 5 až 12 hodin o 11 Kč, pracovní cesty v trvání 12 až 18 hodin o 16 Kč a v případě pracovní cesty v trvání déle než 18 hodin o 26 Kč.
Dle ust. § 163 odst. 4 zákoníku práce při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Zaměstnanci se poskytne stravné postupem, který je pro zaměstnance výhodnější, tj. buď stravné počítané za každý den této cesty samostatně, anebo stravné počítané za dobu trvání této cesty celkem. Pokud spadá pracovní cesta zaměstnance do zmíněných dvou dnů, přičemž v ani jednom dni nemusí vznikat zaměstnanci nárok na stravné, postupuje se při výpočtu stravného za takovou pracovní cestu tak, že se doba trvání pracovní cesty v těchto dvou dnech sčítá.
Náhrada zvýšených stravovací výdajů se poskytuje zásadně za celou dobu trvání pracovní cesty, a to bez ohledu na způsob, kterým je tato doba trávena. Výjimky z této zásady jsou stanoveny v ust. § 163 odst. 5 a 6 zákoníku práce, přičemž tyto důvody pro neposkytnutí stravného není možné rozšiřovat, a to ani ujednáním v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě, ani vnitřním předpisem.
Příklad 1
Aplikujeme-li uvedená pravidla na konkrétní případ, můžeme vycházet například z toho, že zaměstnanec byl na pracovní cestě od 15.00 hod. do 10.00 hod. druhého dne.
Pokud zaměstnavatel nesjednal se zaměstnancem nebo mu nestanovil stravné vyšší než je stanovené v ust. § 163 odst. 1, 2 zákoníku práce, bude v uvedeném případě pro zaměstnance výhodnější způsob stanovení výše stravného za celkovou dobu trvání dvoudenní pracovní cesty, tj. celkem za 9 hodin + 10 hodin = 19 hodin. Vzhledem k tomu, že pracovní cesta trvala déle než 18 hodin, přísluší zaměstnanci stravné ve výši 333 Kč. Při použití druhého způsobu stanovení výše stravného za každý den samostatně by náleželo zaměstnanci za první den pracovní cesty stravné ve výši 140 Kč a za druhý den pracovní cesty rovněž stravné ve výši 140 Kč. Celkem by tedy náleželo při použití tohoto způsobu určení výše stravného stravné ve výši 280 Kč. Porovnáním zjistíme, že pro zaměstnance je výhodnější způsob stanovení stravného dle prvního postupu, tj. sečtením celkové doby trvání pracovní cesty a je tedy nutné použít v daném případě tento postup.
Příklad 2
Pokud například zaměstnanec odjel z pracoviště na pracovní cestu v 7.00 hodin, zpět se vrátil v 12.50 hodin a ještě týž den odjel znovu na pracovní cestu do jiného místa v 14.30 hod. a vrátil se v 19.45 hodin, zaměstnanec v jednom dni vykonal 2 samostatné pracovní cesty a jedná se tedy o zcela odlišný případ, než je uvedeno výše.
U těchto pracovních cest je nutné odděleně posuzovat dobu trvání pracovní cesty. První pracovní cesta trvala 5 hodin 50 minut, zaměstnanci tedy bude příslušet za dobu trvání pracovní cesty stravné ve výši 140 Kč, pokud není mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednáno nebo zaměstnavatelem určeno stravné vyšší. Druhá pracovní cesta trvala 5 hodin 15 minut, zaměstnanci tedy i za tuto pracovní cestu bude příslušet stravné ve výši 140 Kč, pokud není mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednáno nebo zaměstnavatelem určeno stravné vyšší. Postup spočívající v sečtení doby trvání obou pracovních cest by byl chybný.
Krácení stravného
Zákoník práce počítá rovněž s tou variantou, že zaměstnavatel v rámci pracovní cesty má zajištěno jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře a na které zaměstnanec finančně nepřispívá. V takovém případě je možné přistoupit ke krácení stravného za poskytnutou stravu na pracovní cestě. Dle ust. § 163 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel oprávněn stravné zaměstnance krátit, a to v situacích, kdy je zaměstnanci poskytnuto bezplatně jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, nikoliv tedy pouze občerstvení.
Pro účely možného krácení stravného není významné, kým je stravování poskytováno, nemusí jej tedy zajišťovat a hradit přímo zaměstnavatel. Podstatné je pouze to, že na takové stravování finančně nepřispívá samotný zaměstnanec. Krácení stravného se provádí dle délky pracovní cesty a v návaznosti na odstupňované výše stravného bez ohledu na skutečnou hodnotu poskytnutého jídla. Zaměstnavatel musí již před vysláním zaměstnance na pracovní cestu určit míru krácení stravného.
Pokud tak zaměstnavatel neučiní, použije se maximální procento krácení stravného dle ust. § 163 odst. 2 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení zaměstnavatel je oprávněn za každé jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře a na které zaměstnanec finančně nepřispívá stravné krátit až o hodnotu:
- 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
- 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
- 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
STRAVNÉ V PLATOVÉ SFÉŘE - Poskytování stravného zaměstnancům zaměstnavatele, který je uveden v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce (tj. zaměstnavatele, kterým je např. stát, územní samosprávný celek atd.), je stanoveno v ust. § 176 zákoníku práce odlišně od výše uvedeného stravného poskytovaného zaměstnavateli v podnikatelské sféře. Výše stravného není v rozpočtové sféře upravena pouze spodní hranicí, ale rozpětím podle délky trvání pracovní cesty. Sazby stravného jsou pevné a zaměstnavatel ve státní správě je nemůže měnit. Zmíněné rozpětí umožňuje zaměstnavatelům ve státní správě, aby vymezili v pracovních nebo v kolektivních smlouvách či ve vnitřních předpisech výši stravného, a to i rozdílně v závislosti na náročnosti pracovního úkolu, podmínkách pracovní cesty apod.
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši:
a) 140 Kč až 166 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 212 Kč až 256 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 333 Kč až 398 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného v rámci uvedeného rozpětí, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí, tj. ve shodné výši jako je stanovena pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře jako minimum, které je povinen zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout. Pro zaměstnance zaměstnavatele uvedeného v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce je dále umožněno, aby bylo poskytnuto stravné i při cestách kratších než 5 hodin, jestliže tím bylo zaměstnanci znemožněno stravovat se běžným způsobem.
Postup při poskytování stravného v rozpočtové oblasti je shodný s postupem poskytování stravného v podnikatelské oblasti, jde-li o otázky krácení za poskytnuté jídlo mající charakter snídaně, oběda nebo večeře, na nějž zaměstnanec nepřispěl, nebo o otázku poskytování stravného po dobu návštěvy člena rodiny, po dobu přerušení pracovní cesty, při pracovní cestě do místa bydliště zaměstnance. Dle ust. § 176 odst. 4 zákoníku práce stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, b) déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
PAUŠALIZACE CESTOVNÍCH NÁHRAD - Zaměstnavateli je ust. § 182 zákoníku práce dána možnost v zájmu hospodárnosti a snížení administrativní náročnosti agendy paušalizovat cestovní náhrady vyplácené dle zákoníku práce. Paušální částku stanoví jednostranně zaměstnavatel, případně ji lze dohodnout v kolektivní nebo pracovní smlouvě. Nevyžaduje se souhlas zaměstnanců, zaměstnavatel tedy může paušály určit v rámci vnitřního předpisu. Paušalizace cestovních náhrad přichází v úvahu za podmínky, že zaměstnanci při výkonu práce v souvislosti s pracovními cestami opakovaně a pravidelně vzniká právo na cestovní náhrady za průměrně srovnatelných podmínek.
Při paušalizaci stanoví zaměstnavatel určitou průměrnou částku (např. denní či měsíční), která zahrne i několik opakujících se náhrad (např. jízdní výdaje, stravné, za ubytování). Mělo by se vycházet z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad zaměstnanci nebo skupině zaměstnanců. Nemůže tak docházet k tomu, aby paušalizace bylo používáno z důvodu obcházení zákona a například podstatným snížením sazeb poškozovat zaměstnance.
Při použití paušalizace musí být stanoveno, jakého okruhu zaměstnanců se paušalizace týká, které druhy náhrad paušalizace zahrnuje a musí být také stanoveno, zda se jedná o denní nebo měsíční paušál. Zaměstnavatel nemusí paušalizovat všechny druhy cestovních náhrad, může paušalizovat pouze některé z nich, např. pouze stravné anebo náhradu jízdních výdajů, a ostatní bude poskytovat v rozsahu a za podmínek stanovených právní úpravou.
Dle zákoníku práce při sjednání paušální měsíční nebo denní částky cestovní náhrady, popřípadě při jejím stanovení vnitřním předpisem nebo individuálním písemným určením se vychází z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování cestovních náhrad skupině zaměstnanců nebo zaměstnanci, z výše cestovních náhrad a z očekávaných průměrných výdajů této skupiny zaměstnanců nebo tohoto zaměstnance. Současně se určí způsob krácení paušální částky za dobu, kdy zaměstnanec nevykonává práci.
Zaměstnanci mají právo žádat svého zaměstnavatele, aby jim předložil k nahlédnutí doklady (např. kalkulaci paušální částky), na jejichž základě paušální částku určil. Při stanovení paušálních částek cestovních náhrady musí tedy zaměstnavatel počítat s tím, že je povinen prokázat, z jakých pravidelných a průměrných poskytovaných cestovních náhrad paušální částku stanovil a z jakých podmínek určitých skupin zaměstnanců vycházel. Právní úprava nestanoví, z jak dlouhého předchozího období musí zaměstnavatel tyto průměrné podmínky zjišťovat, záleží proto na jím zvoleném období. Zaměstnavatel při stanovení paušalizace může vycházet nejenom z již poskytovaných cestovních náhrad, ale i z očekávaných průměrných výdajů za dodržení podmínky, že činnost a podmínky ovlivňující poskytování cestovních náhrad jsou srovnatelné s tou, u které jsou cestovní náhrady paušalizovány.
Více se již dočtete v měsíčníku PaM 3/2024.
|
8. února Čtvrtek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za leden 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu(§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
15. února Čtvrtek |
Daně z příjmů – zaměstnanec |
Učinění prohlášení poplatníka ke snížení záloh na daň z mezd za rok 2023 a na rok 2024 (§ 38k odst. 4 až 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2023 (§ 35d odst. 6 až 9, § 38ch, § 38k odst. 5 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
„Invalidní daň“ |
Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci oznámí Úřadu práce plnění povinného podílu (4 %) zaměstnání osob se zdravotním postižením za rok 2023, příp. i zaplatí náhradní odvod (§ 81 až § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) |
|
|
20. února Úterý |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za leden 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za únor 2024 u poplatníka v paušálním režimu, která zahrnuje zálohu na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za leden 2024(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za leden 2024(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za leden 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za leden 2024(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
26. února Pondělí (za neděli 25.)
|
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaň. obdobím za leden 2024 a její zaplacení (§ 99, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení za leden 2024 u všech plátců z řad právnických osob, zatímco u plátců z řad osob fyzických, pouze pokud jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za leden 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU dle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za leden 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za leden 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
29. února Čtvrtek |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v lednu 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v lednu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost podle § 6 odst. 4) (§ 38da odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v lednu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů ČR z EU nebo EHP ze zdroje na území ČR, a hlášení plátce o provedeném zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za únor 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za únor 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za leden 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 8/2024 – měsíčník (I/2024)
Poradce 9/2024 – měsíčník (I/2024)
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2024 (I/2024)
· Cestovní náhrady v roce 2024
· Stravenky a stravenkový paušál v roce 2024
· Převedení dovolené do roku 2024
· Digitalizace mění pracovní náplň
· Sleva na manželku a zrušení slev v roce 2024
· Uplatnění progresivní daně u zaměstnance v roce 2024
· Novela zákona o obcích
· Novela školského zákona
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2024 (I/2024)
· Zákon o DPH – změny
· Progresivní daň u FO – změny
· Předpisy vydávané zaměstnavatelem – novela ZP
· Uplatnění mimořádných odpisů
· Příjmy z darování z hlediska daně z příjmů FO
· Příjmy z dědění z hlediska daně z příjmů FO
· Osvobození příjmů na straně poplatníků daně z příjmů FO – změny
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2024 (I/2024)
· Mzda zaměstnance – zdanění
· Právo stavby a věcná břemena
· Překážky v práci – pracovní dopady
1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2024 (I/2024)
· Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2024
· Daně v praxi
· Zaměstnávání
· Zdravotní pojištění
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
6. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
7. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
8. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
10. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
11. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
12. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
13. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
14. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
Poradce 10-11/2024 – měsíčník (II/2024)
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4-5/2024 (II/2024)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4-5/2024 (II/2024)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2024 (II/2024)
Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2024 (II/2024)
- Právní minimum
- Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
- Z pohledu DPH
- Z účetního hlediska (PÚ)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
