|
|
č. 21/2011 |
4. 10. 2011 |
|
Vážení čtenáři! Auta jsou nezbytnou součástí každodenní podnikatelské činnosti. Jak nejlíp využít Automobil v podnikání se blíž dočtete v dnešním Tématu novin a v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají. Rubrika Sbírka zákonů v kostce k vám pravidelně přichází s přehledem nových předpisů a změn v legislativě ve výběru pro podnikatelskou sféru. Srdečně zdraví a na další setkání se těší
Denisa Orlická odpovědná redaktorka V tomto čísle najdete:
|
||||||||||||
AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ - FIREMNÍ A NAJATÝ FIREMNÍ AUTOMOBIL Způsoby pořízení Aby podnikatel mohl automobil legálně využívat, musí k němu především mít nějaký právní titul, který jej k tomuto užívání opravňuje. V praxi je nejčastější vlastnický vztah k vozidlu. Protože podnikající fyzické osoby jsou v poněkud schizofrenní situaci, kdy vedle statutu podnikatele (OSVČ) samozřejmě mohou i nadále jednat a vystupovat také jako soukromé osoby mimo svou podnikatelskou činnost. Na což reaguje daňové právo tím, že v § 4 odst. 4 ZDP vymezuje, kdy se majetek ve vlastnictví dotyčné fyzické osoby považuje za součást jejího obchodního (podnikatelského) majetku. Stručně řečeno, poplatník má u vlastního majetku vždy na výběr. Pokud jej uvede do svého účetnictví nebo do daňové evidence (vedené dle § 7b ZDP), bude jej mít v obchodním majetku, z něhož může majetek také volně kdykoli vyřadit do své privátní sféry. Jinak se majetek nestává obchodním majetkem ve smyslu ZDP (např. když nevede účetnictví ani daňovou evidenci, ale uplatňuje "paušální výdaje", nebo se zkrátka rozhodne jej ponechat jako soukromý), a to i kdyby nakrásně sloužil pouze pro podnikatelské účely dotyčné fyzické osoby. Pro naše účely přitom budeme u fyzických osob považovat za "firemní automobil" takový, který dotyčný poplatník zahrnul a tedy jej má ve svém obchodním majetku. Právnické osoby tuto možnost volby nemají, takže v jejich případě je prakticky veškerý majetek, který vlastní, součástí jejích obchodního majetku. Jde-li o automobil ve společném jmění manželů (dříve bezpodílové spoluvlastnictví manželů), který je využíván pro podnikání jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá jej do obchodního majetku vždy pouze jeden z manželů. Pokud je takovýto automobil pro podnikání využíván rovněž také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část dané věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při této své činnosti (viz § 7 odst. 9 ZDP). Vlastní automobil může v účetnictví figurovat ve 4 kategoriích v pořadí klesající četnosti v praxi: dlouhodobý hmotný majetek ("DHM") odpisovaný:
NAJATÝ AUTOMOBIL Operativní pronájem Ačkoli prakticky všichni podnikatelé mají k dispozici automobil, ať už firemní nebo soukromý, přesto existuje řada situací, kdy je důvodné nebo dokonce zcela nezbytné najmout si cizí vozidlo. Podnikatel najmutím vozidla využívá cizí majetek, za což hradí sjednané nájemné a obvykle kryje také provozní výlohy. Pokud by bylo nájemné sjednáno ve výši daňových odpisů, jednalo by se čistě daňově o obdobu firemního auta zahrnutého do obchodního majetku. Rozdíl je ale nasnadě, i třeba po pěti letech placeného nájmu odpovídajícího cca daňovým odpisům bude nájemce muset nadále počítat s těmito nemalými provozními náklady. Naproti tomu, kdyby auto vlastnil, měl by jej za tuto dobu již daňově odepsáno a tyto náklady by již dále nemusel kalkulovat. Pominout ovšem nelze obecně platné výhody nájemního vztahu ve srovnání s jinými možnostmi. Nájemce zejména může rychle a bez potřeby značných finančních prostředků začít využívat požadovaný typ automobilu, a to pouze po nezbytnou dobu, přičemž si na nájemné může tzv. vydělat, resp. jej financovat přímo tímto užíváním. S tím souvisí také to, že si nájemce může dovolit novější model s kvalitnější výbavou, jehož koupě by nebyla efektivní. Uživatel vozidla (nájemce) se tímto zbaví starostí o opravy, pojištění, dlouhodobé garážování, v případě poruchy je pronajímatel obvykle zavázán rychle přistavit náhradní vozidlo. Nájemce také nemusí řešit vytěžování vozidla nebo zvažovat, zda pro něj bude mít dlouhodobě dostatečné uplatnění. Zkrátka, když vznikne potřeba dané vozidlo použít třeba jen na jeden den, tak si jej ráno pronajme a večer vrátí, a hotovo. SOUKROMÉ AUTO PODNIKATELE I podnikající fyzické osoby mají nárok na soukromý život a současně u nich, na rozdíl od podnikatelů z řad osob právnických, neplatí, že vše je součástí jejich obchodního majetku. Zahrnutí nebo nezahrnutí majetku do obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP je svobodnou volbou podnikajícího občana (OSVČ). Nic v zásadě nebrání tomu např. aby kamion za několik milionů podnikatel nezahrnul do obchodního majetku a ponechal si jej ve svém tzv. soukromém majetku. Což je čistě daňové rozlišení pro účely finanční sféry, nejedná se o žádný právně odlišný způsob vlastnictví. Ať už je konkrétní věc patřící podnikateli součástí obchodního majetku OSVČ anebo nikoli, stále je majetkem této osoby, popř. je ve společném jmění dotyčných manželů. Podstatnou nevýhodou nezahrnutí majetku - v našem případě auta - do obchodního majetku je, že nelze uplatňovat jeho odpisy jako daňový výdaj, jak vyplývá z § 26 odst. 5 a 6 ZDP. U takovéhoto majetku v "soukromém majetku" OSVČ navíc nelze daňově uplatnit ani výdaje na jeho opravy, údržbu a technické zhodnocení, protože tyto jsou podle § 25 odst. 1 písm. u) ZDP považovány za výdaje soukromého charakteru. A to i v případě, že předmětný majetek slouží - částečně nebo plně - pro účely podnikání dotyčné osoby: Daňově účinné nejsou "výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku". Tento přístup je vcelku oprávněný, zvláště v souvislosti s osvobozením příjmů z prodeje movitých věcí. AUTOMOBIL ZAMĚSTNANCE Hodně rozšířené v praxi je i využívání vozidel zaměstnanců pro pracovní cesty jejich zaměstnavatele. V těchto případech dotyčnému zaměstnanci náleží jako jeden z druhů cestovních náhrad také náhrada jízdních výdajů. Poměrně často se ale zapomíná, resp. přehlížejí základní pravidla podle § 157 odst. 2 a 3 zákoníku práce: Použije-li zaměstnanec silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem:
MANAŽERSKÝ AUTOMOBIL Poměrně častým případem nepeněžního zvýhodnění zaměstnanců je bezplatné poskytnutí firemního vozidla k používání nejen pro pracovní cesty, ale i k soukromému vyžití. Protože je tato praxe rozšířená hlavně u manažerů, hovoří se slangově o tzv. manažerských vozidlech. Přitom může jít buď o vozidlo, které zaměstnavatel vlastní nebo jej má pronajato (na operativní nebo finanční leasing). Možnost soukromé jízdy firemním autem je však danajským darem. Tuto nepeněžní výhodu je totiž nutno u zaměstnance ocenit a zahrnout do základu pro výpočet zálohy na daň i do pojistných vyměřovacích základů, a tím díky tzv. superhrubé konstrukci zdanění mezd fakticky podruhé zdanit! § 6 odst. 6 ZDP pro tyto případy stanoví speciální oceňovací metodu, která vůbec nebere v potaz míru opotřebení vozidla ani skutečnost, že jej zaměstnanec smí soukromě využít např. jen pro limitovaný počet kilometrů nebo pouze několik málo dnů v měsíci atd. Tímto oceněním je 1 % vstupní ceny vozidla (vždy včetně DPH, i když byl uplatněn odpočet daně) za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, minimálně 1 000 Kč. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i když dojde následně ke koupi vozidla. Pokud je zaměstnanci takto poskytnuto během měsíce více vozidel:
Zdanitelným a zpojistněným příjmem zaměstnance jsou dále také pohonné hmoty projeté pro jeho soukromé účely, pokud je svému zaměstnavateli neproplácí, případně si je nekupuje sám za své prostředky. VYPŮJČENÝ AUTOMOBIL Výpůjčka je smluvní vztah, který lze zjednodušeně přiblížit jako bezúplatný nájem. Smlouvou o výpůjčce podle § 659 a násl. ObčZ vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Půjčitel (tj. vlastník věci) je povinen bezúplatně předat vypůjčiteli věc ve stavu způsobilém k řádnému užívání. Vypůjčitel je oprávněn užívat věc řádně a v souladu s účelem, který byl ve smlouvě dohodnut nebo kterému obvykle slouží; je povinen chránit ji před poškozením, ztrátou nebo zničením. Odtud lze dovodit, že vypůjčitel (tj. ten, kdo vozidlo bezplatně používá) může do daňových výdajů (nákladů) zahrnout prokázané výdaje na údržbu a opravy související s používáním vozidla pro své podnikání. Značně sporné by ovšem bylo uznání opravy, kterou by se vylepšoval stav vozidla, vůči stavu, v němž bylo při předání půjčitelem. Zjednodušeně řečeno to znamená, že vypůjčitel může daňově účinně udržovat vozidlo ve výchozím stavu, v jakém jej obdržel, do lepšího stavu jej však na úkor svých daňovýchvýdajů nedostane. Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel přenechat věc k užívání jinému. Vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději však do konce stanovené doby zapůjčení. Půjčitel může požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení, jestliže vypůjčitel věc neužívá řádně nebo jestliže ji užívá v rozporu s účelem, kterému slouží. Vypůjčitel nemůže vozidlo daňově odpisovat, ovšem s jedinou výjimkou, která se týká vozidel, jejichž vlastnictví bylo po právní stránce převedeno na věřitele (zejména na banky poskytující úvěr podnikateli) jako nejvyšší forma zajištění závazku (splacení úvěru). Jestliže podnikatel závazek řádně splatí, pomine zajišťovací převod práva a vlastnictví k vozidlu se podnikateli vrátí. Pokud ale dluh neuhradí, zůstává vozidlo věřiteli (bance), který se na něm může hojit např. jeho dražbou apod. Protože fakticky vozidlo i po dobu trvání dluhu a jeho zajištění nadále využívá dlužník (podnikatel) - ostatně k čemu by také byl např. nákladní automobil bance - řeší se tento stav právně tak, že věřitel poskytne dlužníkovi vozidlo zpět právě na podkladě smlouvy o výpůjčce. V tomto jediném případě umožňuje § 28 odst. 4 ZDP, aby hmotný majetek (tj. např. předmětné vozidlo) daňově odpisoval původní vlastník, který je zde ve dvojroli dlužníka a vypůjčitele. Aby se předešlo daňovým spekulacím, stanovuje § 30 odst. 12 ZDP, že se v těchto případech pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem, neboli podnikatel bude vozidlo zajišťující jeho závazek odpisovat de facto bez jakéhokoli přerušení i nadále po celou dobu výpůjčky, kdy k němu má pouze užívací právo, a taktéž po splacení závazku a obnovení svého původního vlastnického práva k vozidlu. U vozidla vypůjčeného se za výdaje (náklady) na pracovní cesty podnikatelů uznávají pouze náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty vypočtené jako u cestovních náhrad zaměstnanců. Což znamená, že vypůjčitel nemůže uplatnit jako další daňový výdaj základní náhradu za použití vozidla (tzv. kilometrovné 3,70 Kč/km). A jelikož výpůjčka je zásadně bezúplatná, nebude daňovým výdajem ani žádné nájemné půjčiteli apod. Z hlediska DPH se v případě výpůjčky jedná sice o zdanitelné plnění (služba v ČR), ovšem základem daně bude 0 Kč (cena obvyklá u výpůjček), a to i ve vztahu mezi "spojenými osobami" ve smyslu § 36a ZDPH. (Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 10/2011) NOVELA ZÁKONA O POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Dnem 1. července 2011 nabyl účinnosti zákon č. 152/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novelizace zákona o pozemních komunikacích přinesla několik významných změn. Podání jejich stručné charakteristiky je cílem tohoto článku. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, byl v průběhu 14 let své účinnosti změněn, doplněn a upraven 18 novelizujícími zákony. Novelizace zákonem č. 152/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též "novela"), byla vynucena povinností implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (dále zpravidla "směrnice 2008/96/ES") do českého právního řádu. Transpoziční lhůta uplynula 19. prosince 2010. Cílem směrnice 2008/96/ES je přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na transevropské silniční síti, vymezené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 1692/96/ES (pro Českou republiku doplněném Aktem o přistoupení). Tento cíl byl zakotven v Bílé knize ze dne 12. září 2001 nazvané "Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout". Pro snížení počtu nehod na silnicích je uloženo zlepšování technických vlastností vozidel a zlepšování vlastností pozemních komunikací z hlediska bezpečnosti provozu na nich. Novela splňuje dva cíle:
Implementací směrnice 2008/96/ES plní novela unijní cíle stanovené legislativou Evropské unie. Úpravami systému zpoplatnění užívání určených pozemních komunikací je plněn vnitrostátní cíl - zajistit účinnější vymáhání plnění povinnosti provozovatelů vybraných silničních vozidel uhradit včas a řádně mýtné. Právní úprava mýtného a časového poplatku platná před novelizací neumožňovala plně jejich efektivní výběr, zejména:
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku Poradce 1/2012)
NOVELA ZÁKONA O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Dnem 1. srpna 2011 nabyl účinnosti zákon č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novelizací došlo k řadě významných změn pravidel silničního provozu. Účelem tohoto článku je upozornění především na ty změny, jejichž znalost je důležitá pro bezpečnou jízdu, a na ta nová ustanovení, jejichž neznalost může být příčinou porušení povinností řidiče a následně i sankčních opatření. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu) byl v průběhu 11 let své účinnosti změněn, doplněn a upraven 23 novelizujícími zákony. Cílem současné novelizace bylo v zákoně o silničním provozu zejména:
(Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku Poradce 1/2012)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
POVINNOST STÁT SE PLÁTCEM DPH PŘI NÁKUPU AUTOMOBILŮ ZE ZEMÍ EU Podnikatel, který doposud není plátce DPH, nakupuje použité dopravní prostředky (automobily) ze zemí EU. Vzniká podnikateli při překročení nějaké hodnoty pořízeného zboží povinnost zaregistrovat se jako plátce DPH? Podle § 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění novel se osoba povinná stává plátcem daně tehdy, pokud obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6. Stává se plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. V § 6 odst. 1 je určena částka 1 000 000 Kč. Podle odst. 2 téhož ustanovení se obratem pro účely tohoto zákona rozumí výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u osob, které mají povinnost vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, nebo příjmy za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně, u ostatních osob. Jak vyplývá z výše uvedeného, do obratu se zahrnuje celý výnos (nebo příjem), tj. hrubý příjem nebo v podvojném účetnictví zúčtovaný výnos. Nejde tedy pouze o rozdíl mezi výdaji (náklady) vynaloženými na získání těchto výnosů či příjmů, tedy marži. Do obratu se započítává nesnížená celá částka příjmů nebo výnosů. Výjimkou je pouze prodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který byl v obchodním majetku. Při nákupu a prodeji automobilů, nakupovaných formou zboží, tato výjimka neplatí. Výše uvedené hodnoty platí pro prodej, nikoliv pořízení. Pokud dováží podnikatel automobily z EU, jde o uplatnění odst. 6 § 94: při pořízení zboží z jiného členského státu se stává podnikatel plátcem již tehdy, pokud hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářní roce převýší částku 326 000 Kč. Pro zmíněného podnikatele je tedy rozhodující částka 326 tis. Kč za zboží pořízené z EU za běžný kalendářní rok. VYŘAZENÍ VOZIDLA Z MAJETKU Podnikatel - plátce DPH, který vede účetnictví, si pořídil v roce 2003 dodávkový automobil třídy N1 formou leasingu, na který uplatnil odpočet DPH. Po řádném ukončení leasingové smlouvy vložil automobil do obchodního majetku. Automobil do dnešního dne využívá výhradně k podnikání. V současné době by chtěl automobil vyřadit z obchodního majetku a využívat pro osobní potřebu. Podle nabídek dvou největších autobazarů v ČR má tento automobil v současné době hodnotu cca 65 000,00 Kč. Jak má podnikatel při vyřazení vozidla z majetku postupovat z hlediska vypořádání DPH a změny zápisu v TP vozidla z IČ na RČ? Podle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH se za dodání zboží za úplatu považuje také použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. Tento pojem vymezuje dále § 13 odst. 5 zákona o DPH tak, že se tímto rozumí mimo jiné také trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně. Dnem uskutečnění tohoto "fiktivně úplatného" zdanitelného plnění je den takovéhoto použití majetku, tedy den jeho vyřazení z obchodního majetku plátce do jeho trvale soukromého užívání [viz § 21 odst. 6 písm. c) zákona o DPH]. Základem daně je v těchto případech cena zboží (zde tedy předmětného automobilu) nebo cena obdobného zboží, za kterou by jej bylo možno pořídit - ve stavu, v jakém se právě nachází - ke dni uskutečnění plnění ad výše, pouze pokud by tuto cenu nebylo možno určit, pak by základem daně byla výše celkových nákladů vynaložených na dodání tohoto zboží ke dni uskutečnění plnění [viz § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH]. V dotazovaném případě ale lze "aktuální tržní cenu" předmětného automobilu určit, přičemž podle vyjádření k tomu kvalifikované osoby (např. autobazaru) je 65 000 Kč. Takže se DPH na výstupu vypočte z této částky, která je zřejmě míněna včetně 20 % DPH, takže se daň stanoví propočtem koeficientem ve výši 65 000 Kč × 0,1667 = 10 836 Kč; cena bez daně tak vychází 54 164 Kč. Tuto DPH a její základ plátce uvede do řádku 1 přiznání k DPH za zdaňovací období vyřazení auta z obchodního majetku pro jeho již trvale soukromé využití. Z hlediska daně z příjmů se provede pouze příslušný záznam na kartě (v knize) hmotného majetku, přičemž k žádnému zdanitelnému příjmu ani daňovému výdaji zde nedochází. Výše uvedená DPH na výstupu (10 836 Kč) představuje daňově účinný výdaj poplatníka v rámci jeho daňové evidence v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP; spadá totiž pod "ostatní daně" zmíněné v tomto ustanovení. Změna zápisu v technickém průkazu vozidla identifikující jejího majitele a provozovatele z identifikačního čísla osoby (tj. ekonomického subjektu, zde tedy podnikatele alias OSVČ) na jeho rodné číslo není nutná a nemá žádné daňové dopady. Z právního hlediska totiž k žádné změně u dotyčné osoby nedochází, stále se jedná o pana XY, nicméně lze změnu uvedených identifikátorů doporučit, např. coby další průkaz o skutečném vyřazení auta z obchodního majetku podnikatele. Pokud by předmětné vozidlo - již coby tzv. soukromý majetek poplatníka - bylo posléze příležitostně využito k jeho podnikání, nebude si moci nárokovat základní náhradu za použití vozidla (tzv. kilometrovné 3,70 Kč/km), ale pouze náhradu za spotřebované pohonné hmoty, viz § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP. Při splnění podmínek § 24 odst. 2 písm. zt) dtto je pak i na takovéto vozidlo možno nárokovat (zkrácený) paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč, resp. 4 000 Kč měsíčně; pak již ale bez možnosti daňově uplatnit výlohy za pohonné hmoty a parkovné, viz § 25 odst. 1 písm. x) dtto. Zapomenout pak ale nelze na splnění daňové povinnosti ohledně silniční daně za "soukromé vozidlo" využité pro podnikání. VYUŽITÍ VOZIDLA VE FIRMĚ Firma nakoupila vozidlo formou leasingu v 9/2005. Cenu vozidla tvořila částka 700 840 Kč bez DPH, 834 000 Kč s 19 % DPH, cena leasingové smlouvy byla 952 827 Kč, odkupní cena 1 000 Kč bez DPH. V období od 9/2005 do 6/2011 vozidlo ujelo 70 000 Kč a pracovníci firmy předpokládají, že v majetku firmy bude do roku 2015 a ještě ujede asi 50 000 Kč. Za stejné období bylo za opravy vozu zaplaceno 65 000 Kč bez DPH a za technické zhodnocení Kč bez DPH. Ve smlouvě "Na používání vozu k soukromým účelům", která je v platnosti od 1. 7. 2011, je zahrnuto, že zaměstnavatel nebude požadovat úhradu PHM za soukromé jízdy od pracovníka. Do 30. 6. 2011 bylo vozidlo využíváno výhradně pro služební účely. Firma je plátcem DPH. Do vyměřovacího základu bude započteno 1 % = 8 340 Kč + částka za PHM včetně DPH pro soukromé jízdy? PHM na služební i soukromé jízdy budou daňovým nákladem firmy? Jak má firma vypočítat částku DPH pro dodanění z již vynaložených nákladů? Jak se bude odvod DPH chovat v dalších měsících po nákladech vzniklých v budoucnu? Dva alternativní postupy: a) Zaměstnanec hradí PHM za soukromé jízdy Skutečný postup při přidaňování 1 % ze vstupní ceny vozidla, používaného zaměstnancem odvisí od formy, jak jej používá, resp. jak se postupuje u PHM. Pokud by sám PHM nakupoval a průkazně použil pro soukromé jízdy, netýká se nákup PHM zaměstnavatele. V případě, že se nákup PHM uskutečňuje na vrub nákladů firmy, je následně rozúčtována spotřeba dle propočtů podle knihy jízd. V daném případě na služební i soukromé jízdy tedy čerpá zaměstnanec pohonné hmoty z firemních prostředků a každý měsíc sestaví knihu jízd, ve které vyčíslí hodnotu PHM spotřebovaných pro soukromé účely. Je třeba zdůraznit, že samotný ZDP nestanoví metodický postup, jak v daném případě postupovat, stejně jako to nečiní ani účetní předpisy, tj. zákon o účetnictví, vyhláška a ČÚS. Z praxe účetních jednotek lze uvést např. následující postup: hodnotu PHM za soukromé jízdy zaměstnavatel strhne ze mzdy (popř. zaměstnanec uhradí dluh do pokladny), a to na základě obdobně měsíčního vyúčtování jízd podle knihy jízd a údajů v TP. Firma může využít dvou možných způsobů inkasa částek, které má zaměstnanec uhradit: jednak je to přímé stržení hodnoty PHM, které průkazně podle knihy jízd ujel pro soukromé účely, jednak je to postup, kdy zaměstnanec sám uhradí dlužnou částku za soukromě projetý benzin přímo do pokladny firmy. Oba zmíněné postupy jsou možné s tím, že prvý způsob, kdy zaměstnanci je částka strhávána ze mzdy, by měl být předem se zaměstnancem dohodnut. Pochopitelně ve všech případech se přidaňuje 1 % ze vstupní ceny vozidla za každý i započatý měsíc poskytnutí vozidla v souladu s § 6 odst. 6. Otázkou je, jak účtovat PHM. Veškeré PHM zaměstnavatel účtuje na účet 501 - Spotřeba materiálu (daňové náklady) a na základě předpisu pohledávky vůči zaměstnanci provádí storno těchto nákladů (kladným zápisem na straně Dal účtu 501). Jde o jeden z možných způsobů, který umožňuje ČÚS č. 019 - Náklady a výnosy, odst. 3.1.3. Pokud to technicky vyhovuje a účetní postup (časově) neumožňuje souběžné zjištění pohledávky za zaměstnancem, lze postupovat i takovýmto způsobem s tím, že však vždy musí být stav nákladů uveden do správné výše, nejlépe vždy za každý uplynulý měsíc, aby nedocházelo ke zkreslování nákladů a hospodářského výsledku a bylo možno provádět finanční analýzy výsledovky a rozvahy firmy. Zejména ke konci účetního období je třeba dbát na to, aby bylo storno nákladů ve výši pohledávky za zaměstnancem provedeno. Shrnutí postupů účtování O spotřebě se účtuje na vrub nákladů (účet 501 - Spotřeba materiálu). Dále se účtuje o předpisu pohledávky za zaměstnancem ve výši soukromě spotřebovaných PHM snížením nákladů, tj. Dal účet 501 a na vrub účtu 335 - Pohledávky za zaměstnancem. Úhrada pohledávky za zaměstnancem se účtuje Dal účet 335 a MD účet 211 - Pokladna. Účtování předpisu srážky ze mzdy (pokud je o tomto postupu zaměstnanec srozuměn), je účtován účetním zápisem MD 331 a Dal účet 335. K problematice DPH Stejně jako u ZDP, kde se neodečítají skutečné výdaje na provoz automobilu (např. odpisy, výdaje za opravy a údržbu) kvůli použití automobilu pro soukromé účely za předpokladu, že se dodaňuje 1 % z ceny vozu, neuplatňuje se v tomto případě ani ustanovení § 72 odst. 5. Je to proto, že dochází k použití institutu nepeněžního plnění a přidanění formou mzdy. V takovém případě se citované ustanovení neuplatňuje. DPH z ceny vozu je obsaženo ve vstupní ceně. DPH z PHM, které zaměstnavatel nárokoval a týká se soukromých jízd zaměstnance, odvede po zjištění skutečné výše spotřebovaných PHM. Pro zaměstnance vystaví na toto PHM doklad o použití dle § 29 ZDPH (zaměstnanec uhradí PHM včetně DPH). Tento postup je souběžný s účtováním storna nákladů. b) Zaměstnanec nebude hradit PHM za soukromé jízdy (viz smlouva "Na používání vozu i k soukromým účelům"). Jde o neobvyklý postup, nebo v tomto případě zaměstnavatel de facto daruje PHM a dar je zásadně nedaňovým nákladem, avšak pokud firma např. poskytuje benzin zdarma, je třeba upozornit, že sociální a zdravotní, které z hodnoty PHM odpovídající daru benzínu, je nedaňovým nákladem a je proto třeba účtovat o něm na účtu 524 - Zákonné sociální pojištění v AÚ jako daňově neúčinný náklad. Samotné částky za PHM, pakliže jsou darem zaměstnanci, je třeba formou nepeněžního plnění přidanit. V případě, že zaměstnavatel nevyžaduje na zaměstnanci úhradu PHM, nejde o žádnou "výhodu": zaměstnavatel toto PHM nemůže zahrnout do daňových nákladů, zaměstnanci se PHM přidaňuje. Odvod DPH je zde pochopitelně nutný, a to v daňovém období, kdy se zjistí km ujeté pro firmu či pro soukromé účely. Do vyměřovacího základu zaměstnanci se v tomto případě zahrne příslušné 1 % ze vstupní (zvýšené) ceny a dál se přidaňuje částka za ujeté km soukromě. Platí, že vyměřovací základ tvoří vstupní cena plus TZ (zvýšená vstupní cena). PHM je daňovým nákladem pouze tehdy, kdy je spotřebováno na ekonomickou činnost, nikoliv pro soukromé jízdy - ty hradí zaměstnanec. DPH z PHM pro soukromé jízdy se odvede. DPH z jakýchsi vynaložených nákladů se neodvádí. DPH se odvádí pouze z PHM využitých pro soukromou potřebu. (Víc otázek a odpovědí nejenom na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PŘEHLED NOVÝCH PŘEDPISŮ A ZMĚN V LEGISLATIVĚ OD ČÁSTKY 72/2011 DO ČÁSTKY 89/2011, VE VÝBĚRU PRO PODNIKATELSKOU SFÉRU OCHRANA SPOTŘEBITELE Novela zákona o ochraně duševního vlastnictví Zákon č. 219/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1988 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Částka 78/2011 Sb., Účinnost 1. 8. 2011 Nařízení vlády - technické požadavky na tlaková zařízení Nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení Částka 73/2011 Sb.,Účinnost 20. 7. 2011 Podstata úpravy: K provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Novela zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem Zákon č. 248/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Částka 89/2011 Sb.,Účinnost 30. 8. 2011 Novela devizového zákona Zákon č. 206/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Částka 73/2011 Sb.,Účinnost 19. 7. 2011 Novela zákona o Celní správě Zákon č. 252/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Částka 89/2011 Sb., Účinnost 30. 8. 2011 DANĚ Novelizace vyhlášky - značení tabákových výrobků Vyhláška č. 203/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 467/2003 Sb., o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů Částka 72/2011 Sb., Účinnost 1. 8. 2011 Podstata úpravy: K provedení § 139 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 575/2006 Sb. a zákona č. 37/2008 Sb. Novela zákona o dani z nemovitostí Zákon č. 212/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Částka 76/2011 Sb., Účinnost 1. 1. 2012 FINANCE Novela zákona o komoditních burzách Zákon č. 247/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb Částka 89/2011 Sb., Účinnost 1. 11. 2011 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Novela zákona o důchodovém pojištění Zákon č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Částka 78/2011 Sb., Účinnost 30. 9. 2011 Změny dalších zákonů se týkají:
Vyhláška - stanovení výpočtového základu Vyhláška č. 226/2011 Sb., o výši redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 Částka 81/2011 Sb., Účinnost 30. 9. 2011 Podstata úpravy: K provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. PRÁVNÍ POMOC Novela trestního řádu Zákon č. 207/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Částka 73/2011 Sb., Účinnost 3. 8. 2011 Novela zákona o advokacii Zákon č. 214/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů Částka 76/2011 Sb., Účinnost 1. 9. 2011 Novela zákona o soudech Zákon č. 215/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů Částka 76/2011 Sb., Účinnost 19. 7. 2011 Novela zákona o soudních poplatcích Zákon č. 218/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Částka 78/2011 Sb., Účinnost 1. 9. 2011 Zrušuje:
Změna dalších souvisejících zákonů se týká:
VEŘEJNÁ SPRÁVA Novela zákona o obcích Zákon č. 246/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Částka 89/2011 Sb., Účinnost 14. 9. 2011 Úplné znění zákona o pobytu cizinců Zákon č. 224/2011 Sb., kterým se vyhlašuje úplné znění zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn Částka 80/2011 Sb. Novela zákona o podpoře regionálního rozvoje Zákon č. 253/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Částka 89/2011 Sb., Účinnost 1. 10. 2011 ENERGIE Novela energetického zákona Zákon č. 211/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 468/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Částka 75/2011 Sb., Účinnost 18. 8. 2011 Změny souvisejících zákonů se týkají:
Vyhláška - vyúčtování dodávek Vyhláška č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb Částka 74/2011 Sb., Účinnost 15. 12. 2011 RESTITUCE Novela zákona o úpravě vlastnických vztahů k zemědělskému majetku Zákon č. 254/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Částka 89/2011 Sb., Účinnost 1. 7. 2011 BEZPEČNOST Novela zákona o ochraně utajovaných informací Zákon č. 256/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Částka 89/2011 Sb., Účinnost 1. 1. 2012 DOPRAVA Novela zákona - výstavba dopravní infrastruktury Zákon č. 209/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury Částka 74/2011 Sb., Účinnost 1. 10. 2011 Novelizace nařízení vlády - poplatky a mýtné za užívání pozemních komunikací Nařízení vlády č. 243/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 484/2006 Sb., o výši časových poplatků a o výši sazeb mýtného za užívání určených pozemních komunikací, ve znění pozdějších předpisů Částka 88/2011 Sb., Účinnost 1. 9. 2011 Podstata úpravy: K provedení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 80/2006 Sb. a zákona č. 152/2011 Sb. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Novela zákona o ochraně ovzduší Zákon č. 221/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Částka 78/2011 Sb., Účinnost 22. 7. 2011 Novelizace vyhlášky - emisní limity Vyhláška č. 257/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 337/2010 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky a o způsobu nakládání s výrobky obsahujícími těkavé organické látky Částka 89/2011 Sb., Účinnost 14. 9. 2011 Podstata úpravy: K provedení zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška - řády vodních děl Vyhláška č. 216/2011 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl Částka 77/2011 Sb., Účinnost 1. 8. 2011 Podstata úpravy: K provedení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb. SPOJE Sdělení - ceny poštovních služeb Sdělení Českého telekomunikačního úřadu č. 231/2011 Sb., o vydání cenového rozhodnutí Částka 83/2011 Sb., Účinnost 4. 8. 2011 Podstata úpravy: K provedení zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů, bylo vydáno cenové rozhodnutí č. CR/P/07.2011-1, kterým se mění cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č. CR/P/12.2005-1, kterým se stanoví maximální ceny vybraných základních poštovních služeb do zahraničí, ve znění cenového rozhodnutí č. CR/P/01.2007-1, cenového rozhodnutí č. CR/P/12.2007-1 a cenového rozhodnutí č. CR/P/07.2010-1. Cenové rozhodnutí bylo zveřejněno v Poštovním věstníku v částce 7/2011.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poradce, měsíčník nejenom pro podnikatele, č. 2/2011
Daně účetnictví - vzory a případy (DÚVaP) - měsíčník, č. 10/2011
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) - měsíčník, č.10/2011
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) - měsíčník, č. 10/2011
Poradce Veřejné Správy - (PVS) - měsíčník, č. 10/2011
1000 řešení - dvouměsíčník, nadstavba měsíčníků Poradce, DaÚ, PaM a DÚVaP, č. 5/2011
Zisk - měsíčník, č. 10/2011
PŘIPRAVUJEME Poradce č. 3/2012 (X/2011)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále - (DaÚ) č. 11/2011 (X/2011)
Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále - (PaM) č. 11/2011 (X/2011)
Poradce veřejné správy - (PVS) č. 11/2011 (X/2011)
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
BALÍČEK PLATEBNÍ STYK
Rozsáhlá novela zákona o platebním styku zavádí nové legislativní zkratky a některé základní pojmy se vymezují nově. Nově je upraveno provozování činnosti platební instituce. Došlo také k úpravě instituce elektronických peněz. Změna nastala i v ustanovení o správních deliktech. Více nabízíme v balíčku platební styk za výhodnou cenu.
BALÍČEK PLATEBNÍ STYK se slevou 40 % obsahuje: DaÚ 9/2011 + Poradce 1/2012 + Aktualizace I/4 2011 cena: 239 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
BALÍČEK DAŇ Z PŘÍJMŮ
Novela ZDP nabyla účinnosti dnem 15. července 2011, s tím, že některá ustanovení se použijí již za celé zdaňovací období 2011. Změněna byla ustanovení týkající se osvobození příjmů od daně, základu daně, sazby daně, nedaňových výdajů, daně vybírané zvláštní sazbou daně, daňového přiznání, daňové ztráty. Jaké změny novela přinesla se dozvíte z našich publikací.
BALÍČEK DAŇ Z PŘÍJMŮ se slevou 40 % obsahuje: DaÚ 9/2011 + PaM 9/2011 + Aktualizace I/5 2011 cena: 292 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
BALÍČEK AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ II.
V dnešní době neexistuje podnikatel nebo živnostník, který by pro výkon své činnosti nepotřeboval automobil. Pokud patříte k lidem, kteří si nedovedou představit osobní a pracovní život bez automobilu, určitě uvítáte balíček publikací za výhodnou cenu.
BALÍČEK AUTOMOBIL V PODNIKÁNÍ II.se slevou 30 % obsahuje: Poradce 1/2012 + DÚVaP 10/2011 + DaÚ 10/2011 + Silniční doprava - trestná činnost cena: 348 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ
Novela zákona o důchodovém pojištění by měla nabýt účinnosti, pokud jde o změny ve výpočtu důchodů a další zvyšování důchodového věku, od 30. 9. 2011, a pokud jde o některé další změny, od 1. 1. 2012. Všechny změny, které se týkají důchodového pojištění, nabízíme v balíčku Důchodové pojištení.
BALÍČEK DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ se slevou 30 % obsahuje: 1000 řešení 5/2011 + DaÚ 10/2011 + Aktualizace III/3 cena: 248 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
ZÁKONY 2011 - PODZIMNÍ VÝPRODEJ
Vážení ekonomové, účetní, manažeři, vedoucí pracovníci... Přicházíme s možností získat sborníky Zákonů 2011 s 50% slevou oproti původní ceně. Balíček Zákony obsahuje úplná znění zákonů- daňové, účetní, obchodní, občanské, sociální, zdravotní, stavební zákony, zákony o státní a veřejné správě, zákony o životním prostřední platné v roce 2011. Znění těchto zákonů jistě využijete při své každodenní práci, proto neváhejte, protože nabídka platí jen do vyprodání zásob.
BALÍČEK ZÁKONY 2011 se slevou 50 % obsahuje: Zákony I + Zákony II + Zákony III + Zákony IV + Zákony V + Zákony VI cena: 490 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty. E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||