Em@ilové noviny

 

č. 23/2013

26.11.2013

 

 
 
 Téma novin 
 Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají 
 P6 aktual 
 Praktická komunikace 
 Chybovat znamená platit 
 Ekonomika 
 Nejvíce čtená témata a publikace 
 Horká témata 
 Kontakty 

Služby, které najdete jen u nás:
  • aktuální a rychlé informace
    (změny zákonů a předpisů) z oblastí daní, účetnictví, mezd, odvodů;
  • kvalifikovaný a ochotný personál
    na zákaznickém oddělení;
  • možnost rychlého objednání
    publikací (telefonicky, faxem, e-mailem, poštou);
  • rychlá dodávka (do 48 hodin)
    s minimálními reklamacemi;
  • uvádění nových produktů
    prostřednictvím mailingů a telemarketingu;
  • přibližování se k zákazníkovi
    prostřednictvím bezplatných odpovědí na otázky a e - mailových novin
 

Vážení čtenáři!

„Příprava a vyhotovení účetní závěrky“ je pracná, náročná a zdlouhavá, nicméně se bez ní nelze obejít, a to zejména proto, že je základem pro vyčíslení daně z příjmů. Stěžejní částí účetní závěrky je inventarizace, která zajistí, aby účetní stavy odpovídaly reálné skutečnosti. Popis správných postupů o tom, že inventarizace nejen hledá a zúčtovává skutečné stavy zjištěné inventurou, ale také slouží pro celou řadu návazných účetních rozhodnutí, najdete v Tématu novin i v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají.

V rubrice Praktická komunikace najdete rady, jak se v tomto ročním období vyvarovat nachlazení.

Tento měsíc jsme připravili balíčky: Nový zákoník práce, Novela zákoníku práce a živnostenský zákon – novela.

Přeji Vám příjemné a užitečné čtení a těším se na brzké setkání.

Katarka Galbavá
odpovědná redaktorka
poradce@poradce.cz


V tomto čísle najdete:

 

 
 
TÉMA NOVIN
INVENTARIZACE A ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

 
INVENTARIZACE A ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

Příprava a vyhotovení účetní závěrky je pracná, náročná a zdlouhavá, nicméně se bez ní nelze obejít, a to zejména proto, že je základem pro vyčíslení daně z příjmů. Stěžejní částí ÚZ je inventarizace, která zajistí, aby účetní stavy odpovídaly reálné skutečnosti.

Účetní závěrka
(dále také jen
„ÚZ“) představuje komplexní účetní pohled na účetní jednotku, který díky jednotné metodice umožňuje rychlé a srozumitelné seznámení se s jejími základními hospodářskými výsledky a srovnání s ostatními účetními jednotkami. Jde o základní zdroj hlavních účetních údajů dosažených zpravidla za ukončené účetní období vyjádřený přehledně číselně formou tabulek, ale i slovně, který slouží jak pro její interní potřeby, tak i externím zájemcům.

Účetní závěrka versus uzávěrka
Ať už je účetní jednotka velká / malá, ať už patří právnické / fyzické osobě, ať už vede účetnictví v plném / zjednodušeném rozsahu, musí v souladu s § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p.p. (dále jen „ZÚ“) sestavovat účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy je nutno podle § 17 odst. 2 uzavřít účetní knihy. Nejčastěji je rozvahovým dnem poslední den účetního období – kdy se hovoří o „řádné účetní závěrce“ a právě na tento druh ÚZ se dále zaměříme, protože aktuálně čeká na většinu účetních jednotek. Účetní období totiž obvykle odpovídá kalendářnímu roku, a jeho konec – 31. 12. – se nezadržitelně blíží. V podstatě jde o to, že každé účetní období žije svým vlastním životem, přičemž s bezprostředně předcházejícím účetním obdobím je provázáno pouze tím, že z něj přebírá konečné stavy rozvahových účtů (aktiv a pasiv). Zatímco výsledkové účty (nákladů a výnosů) vstupují do nového účetního období vždy s nulou.

Někdy je ale zapotřebí obdobně rozdělit i jedno účetní období, pročež jsou stanoveny další rozvahové dny, k nimž se pak sestavuje tzv. mimořádná ÚZ. Jde např. o den zániku povinnosti vést účetnictví, den předcházející vstupu do likvidace, den zrušení bez likvidace (s výjimkou přeměn), celá řada stěžejních okamžiků týkajících se insolvenčního řízení a případně další dny takto vymezené zvláštním právním předpisem. Třetím typem je – mezitímní ÚZ – která se sestavuje v průběhu účetního období k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne. Nepožaduje ji přímo ZÚ, ale nějaký zvláštní právní předpis, zejména obchodní zákoník a zákon o přeměnách společností. Specifikem mezitímní ÚZ je, že se při ní neuzavírají účetní knihy a inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění zjištěných rizik, možných ztrát a snížení hodnoty.

Znalci však vědí, že zmíněné účetní výstupy jsou již jen drobnou konečnou fází rozsáhlého komplexu nejrůznějších vzájemně provázaných aktivit, které jim musí předcházet. O všech těchto aktivitách se hovoří jako o účetní uzávěrce v návaznosti na povinnost tzv. uzavření účetních knih. Účetní závěrka tvořená z více či méně známých souhrnných výkazů je tedy jen dílčí, nejviditelnější částí daleko rozsáhlejší účetní uzávěrky. Nicméně v praxi se tyto pojmy až tak důsledně nerozlišují a zcela běžně se účetní závěrkou rozumí komplexní uzávěrka.

Stěžejní výstup celé uzávěrky – účetní závěrka – podává jednotný ucelený, strukturovaný a přehledný pohled na hospodaření dotyčné účetní jednotky za sledované období, z něhož návazně čerpají údaje zejména:
  • Majitelé, kteří se dozví, jaké mohou očekávat podíly na zisku nebo naopak jaká vznikla ztráta.
  • Manažeři, kteří po finanční analýze vybraných dat mohou navrhovat optimalizační vylepšení.
  • Pro sestavení přiznání k dani z příjmů za příslušné ukončené účetní období a výpočet daně.
  • Banky poskytující dotyčné firmě úvěry, aby případně přizpůsobili jejich zajištění a úročení.
  • Obchodní partneři, kteří tak mohou vysledovat, zda lze s danou firmou i nadále počítat.
  • Zaměstnanci a odbory, aby získali další argument pro jejich vyšší mzdové a další požadavky.

  • Samotný proces účetní uzávěrky
    si můžeme zpřehlednit následujícím soupisem typických deseti dílčích prací. Posloupnost jednotlivých kroků může být v některých případech nastavena jinak, případně je lze provádět současně. U velkých firem, kde se tímto úkolem zabývá i celé účetní oddělení, mohou přibýt mnohé další související úkony, naopak u malých podniků nemusí dojít ani na všech uváděných 10 dílčích úkolů.
    Účetní úklid uzavíraného období:
  • Jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se daného účetního období?
  • Vypořádání zůstatků kalkulačních účtů zásob (111 a 131) a výsledku hospodaření (účet 431)
  • Je řádně vykázána nedokončená výroba, a to nejen hmotná ale i ohledně služeb?
  • Je správně stanoveno ocenění dlouhodobých investic včetně jejich technického zhodnocení?
  • Pozor na určité odlišnosti mezi účetním a daňovým oceněním (např. u nepeněžních vkladů)
  • Inventarizace:
  • Musí se týkat veškerého majetku a veškerých závazků
  • Je potřeba umět ji kontrolnímu orgánu prokázat
  • Řádné proúčtování inventarizačních rozdílů
  • Časové rozlišení:
  • Faktury vystavené v následujícím období, týkající se však výkonů minulého období
  • Leasingové a jiné nájemní smlouvy
  • Úroky a další časově podmíněné platby
  • Dohadné položky aktivní a pasivní
  • Hledisko významnosti a postup časového rozlišování by měla upravit interní směrnice
  • Rezervy:
  • Naplnění účetní zásady opatrnosti s ohledem na hrozící rizika a ztráty
  • Jsou tvořeny v souladu se zákonem nebo interní směrnicí?
  • Nejsou zde důvody pro jejich rozpuštění?
  • Je aktuální zůstatek odůvodněný, viz výsledek inventarizace rezerv?
  • Opravné položky:
  • Jsou tvořeny v souladu se zákonem a interní směrnicí?
  • Nejsou zde důvody pro jejich rozpuštění?
  • Je aktuální zůstatek odůvodněný v návaznosti na výsledek inventarizace?
  • Změna ocenění:
  • Vybrané cizoměnové položky je nutno ocenit aktuálním kursem ČNB dne účetní závěrky
  • Nezapomenout také na opravné položky a rezervy týkající se majetku vyjádřeného v cizí měně
  • S malou výjimkou u cenných papírů se kurzové rozdíly účtují vždy výsledkově
  • V některých případech se bude třeba potýkat s oceněním reálnou hodnotou nebo ekvivalencí
  • Daň z příjmů:
  • Splatná daň se týká všech účetních jednotek (počítá se mimoúčetně v daňovém přiznání)
  • Konsolidační celky a účetní závěrky v plném rozsahu musejí proúčtovat i odloženou daň
  • Obě daně z příjmů je třeba rozčlenit na část z běžné činnosti a z mimořádné činnosti
  • Odložená daň pouze účetně vyrovnává přechodné rozdíly jiného účetního a daňového pohledu Uzavření účtů:
  • Nákladových účtů (MD 710 / D 50x až 58x) a výnosových účtů (MD 60x až 68x / D 710)
  • Účtů aktiv (MD 702 / D účty aktiv) a účtů pasiv (MD účty pasiv / D 702)
  • Převod výsledku hospodaření: Zisku (MD 710 / D 702) nebo Ztráta (MD 702 / D 710)
  • Sestavení výkazů účetní závěrky:
  • Rozvaha (bilance)
  • Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)
  • Příloha (vysvětluje a doplňuje informace rozvahy a výsledovky)
  • Dobrovolně lze sestavit přehledy o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu
  • Výroční zpráva, je-li její sestavení nutné nebo chtěné
  • Co s účetní závěrkou:
  • Audit ÚZ, je-li nutný nebo chtěný
  • Schválení ÚZ valnou hromadou (do šesti měsíců od posledního dne účetního období!)
  • Zveřejnění ÚZ (po schválení zpravidla uložením do Sbírky listin v e-podobě pdf formátu)
  • Finanční analýza a jiná vyhodnocení účetních dat uplynulého účetního období
  • Archivace ÚZ (po dobu minimálně deseti let počínaje koncem dotčeného účetního období)
  • Skartace ÚZ (po nabídnutí archívu dle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě)

  • Inventarizace
    Největším nepřítelem novopečených účetních je každodenní realita, která je často na hony vzdálená teoretické idyle, v níž se naopak zpravidla nese výuka účetních znalostí. Tolik zmatků, nepřesností, neúplných údajů nebo naopak zhola nadbytečných dat, to se na škole věru nezažije, to najdeme – ač neradi – až v praxi. S čímž souvisí řada chyb, nejistot a pomalost jejich práce. Ostřílení účetní sice na rozdíl od nováčků již vědí, kde hledat to podstatné pro účtování a jak správně chápat podnikatelský slang, ale ani oni si mnohdy nejsou jisti tím, zda jejich účetní data přesně odpovídají skutečné majetkové a závazkové situaci dotyčné účetní jednotky. A právě k tomu, aby se neúčtovalo jen o číslech, ale o skutečných hospodářských údajích, těšících nebo naopak tížících dotyčný podnikatelský subjekt, slouží inventarizace. Zjednodušeně řečeno jde o zjištění veškerého skutečného majetku a závazků účetní jednotky a proúčtování rozdílů oproti stávajícímu účetnímu stavu tak, aby konečný účetní stav odpovídal reálnému stavu. Líní účetní by jistě raději upravili naopak skutečný stav na úroveň účetních záznamů nebo rozdíly „neviděli“, aby nemuseli na svých účetních datech nic měnit... V praxi se občas zaměňují věcně i slovně blízké pojmy: inventarizace a inventura. Zatímco inventurou se obecně rozumí zjištění skutečného stavu majetku a závazků k určitému dni (např. přepočítání zásob na skladě 20. 12. 2013), zahrnuje inventarizace daleko širší soubor prací, jejichž nedílnou a stěžejní součástí je právě inventura. Inventarizace nejen hledá a zaúčtovává skutečné stavy zjištěné inventurou, ale slouží pro celou řadu návazných účetních rozhodnutí. Zejména ohledně tvorby opravných položek, rezerv a odpisů. Inventarizace přirozeně nemůže být nikdy věrohodnější a průkaznější než samotná inventura. Nedůsledná, povrchní a formálně provedená inventura tak bude mít samozřejmě za následek, že také celá inventarizace nemůže být ničím lepším, nežli přesným vyjádřením nepřesných (nebo vyloženě nesprávných) čísel, a účetnictví tak nebude průkazné.

    Skutečné stavu majetku a závazků se k určitému dni podle povahy inventované položky zjišťují:
  • fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo
  • dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
  • Účetní předpisy rozlišují dva druhy možných inventarizací:
  • Periodická inventarizace:
  • - Provádí se k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, tj. obvykle ke konci rozvahového dne.
    - Účetní jednotky ale mohou stanovit jiný tzv. rozhodný den, k němuž zjišťují skutečné stavy. Inventuru je možno zahájit nejdříve 4 měsíce před rozvahovým dnem a ukončit nejpozději 2 měsíce po něm. Takto zjištěné stavy se dokladovou inventurou opraví o přírůstky a úbytky do/od data účetní závěrky.
  • Průběžná inventarizace:
  • - Tuto je možno provádět kdykoli v průběhu účetního období, a to i opakovaně, vždy alespoň jedenkrát.
    - Lze ji provádět pouze u:
    -> zásob účtovaných podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a 
    -> dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží (například nákladní vagóny).

    Výstupem provedené inventury majetku a závazků jsou inventurní soupisy , které představují průkazné účetní záznamy (minimální doba úschovy 5 let od konce dotčeného účetního období) a musejí obsahovat:
    a) skutečné stavy inventovaných položek, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit,
    b) podpisové záznamy osoby odpovědné za zjištění skutečných stavů a za provedení inventury,
    c) způsob zjišťování skutečných stavů; poznámka: podle § 30 odst. 3 ZÚ lze při fyzické inventuře lze skutečný stav zjišťovat počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně s využitím účetních záznamů prokazujících existenci majetku (např. výpis z katastru nemovitostí),
    d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
    e) ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila,
    f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
    g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
    h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.

    Z inventurních soupisů se zjistí inventarizační rozdíly mezi skutečným stavem a aktuálním stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným zákonem o účetnictví, přitom je-li:
    a) skutečný stav nižší než účetní je rozdíl mankem, u peněžní hotovost a cenin se hovoří o tzv. schodku,
    b) skutečný stav vyšší než účetní, pak se rozdíl označuje jako přebytek.
    Inventarizační rozdíly je poté nutno vyúčtovat do kontrolovaného účetního období, a to obecně takto:
  • manka se účtují do provozních nákladů (na účet 549 – Manka a škody),
  • přebytky do provozních výnosů (účet 648 – Jiné provozní výnosy).

  • Z těchto obecných zásad ale existuje několik výjimek:
  • manko odpisovaného DNM, DHM – MD 549 / D 07x, resp. 08x (a majetek se vyřadí 07x, 08x/01x, 02x),
  • přebytek odpisovaného DNM, DHM – na vrub 01x, resp. 02x a ve prospěch 07x, resp. 08x (jako odepsaný),
  • manko neodpisovaného DHM – na vrub 549 a ve prospěch 03x,
  • přebytek neodpisovaného DHM – na vrub 03x a ve prospěch účtu 413 – Ostatní kapitálové fondy,
  • manko cenných papírů – přeúčtovat do oddělené analytické evidence a zahájit umořovací řízení,
  • přebytek zásob vlastní výroby včetně zvířat – se účtují přes změny stavu vnitropodnikových zásob,
  • úbytky zásob v rámci vnitropodnikových norem – nejde o manko, patří na vrub 50 – Spotřebované nákupy,
  • manka a škody na finančním majetku (např. u pokladní hotovosti) – patří na samostatný účet 569,
  • přebytek na finančním majetku (např. cenin) – ve prospěch účtu 668 – Ostatní finanční výnosy,
  • pouze škody vzniklé z příčin pro firmu zcela mimořádných (např. povodeň) – na účet 582 – Škody.
  • Obecným pravidlem vypořádávání inventarizačních rozdílů je zákaz kompenzace dílčích přebytků a mank, obě kategorie je nutno proúčtovat nezávisle na sobě a ne je vzájemně započíst, k čemuž mnohdy zejména u podobného zboží nabádá selský rozum. Jedinou povolenou výjimkou ze zákazu vzájemného zúčtování je:
    • zúčtování rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, např. v důsledku různých rozměrů spojovacího materiálu nebo podobného balení zásob a podobně.


    (Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 12/2013)


    ÚČETNÍ VÝKAZY A ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

    Účetní výkazy a účetní závěrka podnikatelských subjektů

    Konec účetního období se neobejde bez účetní závěrky. Víte, jaké změny se dotýkají účetní zá­věrky? V dnešním příspěvku se na ně zaměříme, a to s důrazem na účetní výkazy podnikatel­ských subjektů. Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Co může dále zahrnovat? Např. přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. My se budeme blíže zabývat rozvahou (bilancí) sestavovanou v plném rozsahu, a výkazem zisku a ztráty sestavovaného v plném rozsahu – druhové členění.


    Nejdříve uvedeme nejdůležitější změny, na které bychom v rámci sestavování účetních výkazů podnikatelských subjektů neměli zapomenout. V dalším textu se zaměříme na činnosti, které (v některých případech) nemusí souviset již přímo se samotnou problematikou účetních výkazů, ale dobrý účetní by je v žádném případě neměl opomíjet, respektive by s nimi měl v rámci své činnosti počítat a zpracovávat (nebo alespoň připravovat podklady pro osobu odpovědnou za jejich vypravování). Tato pasáž by měla sloužit spíše k provedení jakési inventury činností a povinností, které se na účetní jednotku mohou vztahovat. Jejich případné opomenutí může způsobit i poměrně nepříjemné komplikace či finanční postihy.
    V závěrečné pasáži si uvedeme podrobnosti ke správnému sestavení účetních výkazů. Domníváme se, že tento článek by z tohoto pohledu mohl přinést významné informace a být nápo­mocen pro široký okruh účetních jednotek.
    V první kapitole uvedeme nejvýznamnější změny, které se promítly do účetních předpisů, a které mohou mít vliv na sestavování účetních výkazů v rámci účetní závěrky, kterou budeme v nejbližší době sestavovat.

    1. Legislativní změny
    Krátký přehled důležitých novelizací účet­ních předpisů, které byly provedeny v posled­ní době, rozdělme na část týkající se zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozděj­ších předpisů (dále jen zákon o účetnictví), vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtu­jícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška) a příslušných Českých účetních standardů pro podnikatele.

    1.1 Legislativní změny v návaznosti na sestavení účetní závěrky – zákon o účetnictví
    Ke dni zpracovávání tohoto příspěvku byly schváleny tyto novely zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2013:

    - Zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění ně­které zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňko­vém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon změnil v § 24 odst. 8, kdy se za slova „penzijního fondu,“ vkládají slova „povolení k činnosti penzijní společ­nost.
    - Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozem­kovém úřadu a o změně některých souvise­jících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon změnil v § 1 odst. 3 větě třetí tak, že se slova „, Pozemkový fond České re­publiky“ zrušují.
    Tyto změny se účetní závěrky a sestavování účetních výkazů nedotýkají. Nebude jistě tedy na škodu, abychom si připomněli důležité (do­posud) poslední změny, které vliv na naší práci mohou mít. Jedná se o práce v rámci účetní zá­věrky i samotné sestavování účetních výkazů či dopadů spojených s touto činností.

    Zmíníme se o následujících důležitých skutečnostech:
    l Inventarizace majetku a závazků,
    l Auditorské ověření výroční zprávy a konso­lidované účetní závěrky,
    l Správní delikty.

    Inventarizace majetku a závazků
    Zákonem č. 239/2012 Sb. byla provedena no­vela zákona o účetnictví, v oblasti zpřesnění problematiky inventarizace majetku a závazků. Inventarizace majetku a závazků je v zákoně uvedena v části páté, která obsahuje ustanove­ní § 29 a 30.

    Poznámka
    Základní postupy účtování o inventarizač­ních rozdílech a ztrátách v rámci norem přirozených úbytků zásob pak najdeme v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 007.


    V rámci ustanovení § 29 nedošlo k žádné změ­ně, nadále jsou zde vymezeny základní pojmy a principy inventarizace. Inventarizací účetní jednotky zjišťují skutečný stav veškerého ma­jetku a závazků a ověřují, zda zjištěný sku­tečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování rezerv či opravných položek.
    Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (periodická inventarizace), ve stanovených případech účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (průběžná inventarizace). Tímto způsobem lze postupovat pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka.
    Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.

    Legislativní změny doznal § 30 zákona o účetnictví. Dle stávajícího znění účetní jed­notky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inven­turních soupisech. Tyto stavy zjišťují:
    a) fyzickou inventurou u majetku, u které­ho lze vizuálně zjistit jeho existenci.
    Fyzickou inventurou by se měl ověřovat například dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek – pokud fyzicky existuje (akcie, písemné listiny apod.), hotovost v pokladně a ceniny, zásoby (materiál, nedo­končená výroba, výrobky, polotovary vlastní výroby, zvířata, apod.),
    b) dokladovou inventurou u závazků a majet­ku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Do této kategorie bychom mohli zařadit materiál odeslaný ke zpracování, majetek předaný do komise na základě komisionářských smluv, apod. Jde o majetek, ze kterého z nějakého vážného důvodu nelze provádět inventuru fyzickou. Při inventarizaci účetní jednotky postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.

    Účetní jednotky mohou při fyzické in­ventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou vyu­žívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci.

    (Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DÚVaP 12/2013)


     

     
     
    ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ

     
    ŘÁDNÁ PERIODICKÁ INVENTARIZACE

    Při řádné inventarizaci, kterou účetní jednotka prováděla k ověření skutečného stavu hotových výrobků v rámci plánované řádné inventarizace, prováděné koncem roku, byla učiněna následná zjištění. Inventarizační komise, ověřující sestavení řádné roční účetní závěrky při inventarizaci skladů zjistila, že na jejím skladě zůstaly neodebrané výrobky, zůstala část nedokončené výrobky a polotovary vlastní výroby. Šlo o zásoby konkrétně označené zakázkové výroby, která byla vyrobena a částečně nedokončena na základě zadání ke konkrétní uzavřené smlouvě s obchodním partnerem. V průběhu výroby se objevily technické a výrobní parametry, které firma nedokázala vyřešit a dodržet. Důsledkem toho bylo, že objednané výrobky nebyly vyrobeny zcela dle přesného zadání od zákazníka (objednatele). Protože tyto produkty neodpovídaly přesně smluvním podmínkám, odmítl je zákazník převzít a spolupráci s výrobcem ukončil. Ve výrobě zůstala nedokončená výroba a polotovary, na jejich dokončení se již nepokračovalo. V rámci zmíněné inventarizace výrobků, nedokončené výroby a polotovarů bylo zjištěno, že konkrétní výrobky jsou dlouhodobě na skladě, stejně je tomu s určitou částí nedokončené výroby a materiálových zásob použitelných pouze pro citovanou zakázkovou výrobu (cca jeden rok).
    Jaký je návrh inventarizační komise?
    1. Část HV, NV a materiálových zásob prodat jiným zákazníkům,
    2. část rozpracovaných výrobků, která byla po konzultaci s příslušnými odbornými útvary vyčleněna, se použije pro jinou vlastní výrobu a 
    3. zbytek zjištěných zásob, který nelze výrobně upotřebit, bude protokolárně vyřazen, účetně vyřazen a fyzicky zlikvidován.
    V zápisu inventarizační komise byl pro další postup přiložen podrobný soupis nalezených výrobků a nedokončené výroby s výše uvedeným doporučením.

    ZÚČTOVÁNÍ INVENTARIZAČNÍCH ROZDÍLŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI MIMOŘÁDNÉ INVENTARIZACI

    Podle § 30, odst. 7 musí účetní jednotky zúčtovat zjištěné inventarizační rozdíly do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.
    Poznámka:
    Je třeba zdůraznit, že při inventarizacích (řádných, mimořádných) je třeba, aby inventarizační komise rozlišovala při svých zjištění (pokud tak může učinit při vlastní inventuře či v souvislosti s vyčíslením inventarizačních rozdílů) mezi:
    – manky
    – škodami (poškozením, zničením).
    Přitom se vychází ze zásady, uvedené v § 29 zákona o účetnictví: účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda jištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. S tím právě souvisí, že musí rozlišovat mezi skutečnými manky či přebytky – případy, kdy se liší skutečný a účetní stav o určitý konkrétní inventarizovaný majetek a škodami, poškozením majetku (např. zásob) a hledat důvody, proč tomu došlo. Zodpovědně provedená inventarizace umožňuje následně pravdivě a nezkresleně účtovat o zjištěných skutečnostech s rozlišením příslušných zjištění, hledáním event. viníka či dalších důvodů vzniklých mank či škod.
    Změna způsobu účtování zásob – ze způsobu A na způsob B
    Účetní jednotka může přejít ze způsobu A na způsob B účtování zásob vždy od nového účetního období, popř. ze způsobu B na způsob A. Je to dáno tím, že Český účetní standard č. 015 umožňuje účtovat obojím způsobem, dokonce lze u jedné účetní jednotky souběžně používat oba způsoby účtování zásob, způsob A i B. Nikoliv však v rámci analytických účtů podle míst uskladnění (odpovědných osob): zde musí být uplatněn pouze jeden způsob. Nelze tedy kombinovat např. oba způsoby, např. doúčtovat zásoby vedené podle způsobu A na skladě (pouze dovyskladnit bez dalšího účtování o příjmu) s tím, že nové zásoby budou účtovány způsobem B.
    Jak má účetní jednotka správně postupovat?
    V případě, že účetní jednotka se rozhodne přejít na způsob B, musí být způsob A používán až do konce příslušného účetního období (zpravidla kalendářního roku). V praxi je třeba, aby takovému přechodu předcházelo provedení inventarizaci zásob k 31. 12. Po 31. 12. lze přejít na způsob B, neboť dojde k průniku obou metod (zásoby jsou na skladě, jsou vyúčtovány příp. manka a škody atd.). Od 1. 1. tedy může účetní jednotka přejít na způsob B. Je však třeba upozornit, že způsob B je vhodný pouze pro účetní jednotky, které nemají skladem velký počet položek, přičemž zásoby jdou zpravidla přímo do spotřeby nebo pouze s nepatrným zpožděním. Pro větší organizace, u nichž je velký sortiment zásob s pomalejší obrátkou je vhodnější používání způsobu A, ačkoliv i způsob B mohou používat – účetní předpisy to umožňují a neomezují. Třeba též připomenout, že použití způsobu B účetní jednotka neřeší otázku postupu, kdy nakoupený materiál jde adresně přímo na příslušnou zakázku (výrobu výrobku nebo provedení opravy). V takovém případě jde o postupy, o nichž účetní jednotka rozhodla, že nakoupený materiál se neúčtuje skladem, ale jde přímo do spotřeby bez účtování skladem (ať již způsobem A či B). V případě přímého účtování na zakázku tedy nejde o použití způsobu B, ale o případy, kdy materiál neprochází vůbec skladem, o němž se účtuje v hlavní knize (oběma způsoby) a uskladněn vůbec není, maximálně v tzv. příručních skladech. Materiál v těchto příručních skladech jednotlivých pracovišť je již materiál zúčtovaný trvale do spotřeby a má být použit na příslušnou zakázku.
    Nutno poznamenat, že účetní jednotka by měla ve své vnitropodnikové směrnici určit, který materiál bude účtován přímo do spotřeby a popsat postup.

    MIMOŘÁDNÁ INVENTARIZACE OVĚŘUJÍCÍ ŠKODNÍ UDÁLOST POJIŠTĚNÝCH ZÁSOB

    V účetní jednotce obchodní společnosti došlo ke škodní události na zásobách. Podle vnitropodnikových směrnic upravujících provádění inventarizací bylo rozhodnuto o provedení mimořádné inventarizace a škoda byla nahlášena pojišťovně, která ověřovala rozsah škody na zásobách na místě (ve skladu firmy).
    Jaké je alternativní řešení od pojišťovny?
    Alternativní řešení vyplývající z časově odlišného plnění od pojišťovny

    V bodě 6.1. ČÚS č.019 se stanoví, že náklady a výnosy zachycují účetní jednotky podle dále uvedených zásad, mezi nimiž je zásadní uvedená časová a věcná souvislost. Náklady a výnosy se proto účtují na příslušných účtech nákladových druhů časově rozlišené. Výjimku tvoří pouze komplexní náklady. V bodě 6.4. se stanoví případy, kdy není třeba používat časové rozlišení (je to případ tzv. nevýznamných částek a případ, kdy účetní jednotka prokazatelně nesleduje nepoužitím účtů časového rozlišení záměrné upravování výsledku hospodaření a v případě pravidelně se opakujících výdajů či příjmů atd.).
    V případě účtování náhrad za pojistné události mohou nastat především dva případy, které vyžadují odlišné účetní řešení:
    a) Případ, kdy pojišťovna provedla likvidaci škodní události v roce, kdy se pojistná událost stala. V takovém roce je třeba zaúčtovat předpis náhrady škody ve výši uznané pojišťovnou (a příp. uhrazené následně – doba úhrady není rozhodující, důležité je zaúčtování předpisu pojišťovnou stanovené částky úhrady škodní události. Účtuje se Dal účet 648 – Ostatní provozní výnosy a MD účet 315 popř. 378 (v případě zjištění zavinění konkrétní cizí osobou).
    b) V případě, že pojišťovna neprovedla likvidaci škodní události v běžném účetní období je nutno účtovat pomocí dohadných aktivních účtů, a to ke konci roku. Účtuje se následovně:
    a) účtování předpisu dohadné položky podle dispozic pojišťovny na vrub účtu 388 – Dohadné účty aktivní a ve prospěch účtu 648 – Ostatní provozní výnosy.
    b) V roce úhrady se zaúčtuje použití dohadné položky podle toho, zda byla dohadná částka vyšší či nižší než definitivní pojistné plnění:
    ba) MD účet 648 a Dal účet 388 (v případě vyšší částky),
    bb) MD účet 388 a Dal účet 648 (v případě nižší částky).
    Pokud by tedy likvidace škodní události pojišťovnou nebyla provedena a uzavřena v roce, kdy k ní došlo, mělo by dojít k použití dohadného účtu pro zaúčtování odhadnuté částky plnění, a to však jen v případě, kdy pojišťovna pojistnou událost uzná a částku, kterou hodlá uhradit, sdělí. V takových případech pojišťovna často i poskytne zálohu, která se zaúčtuje na účet 324 – Přijaté zálohy. Ta se v roce plnění (uzavření případu) zúčtuje s vyúčtování od pojišťovny.

    Poznámka:
    a) Z hlediska daně z příjmů jsou náklady na odstranění škod daňově uznatelným nákladem, neboť nejde přímo o škodu na vyřazeném majetku (k vyřazení majetku nedochází): např. výdaje za opravy zámků, oken a jiných částí majetku, pokud byly krádeží poškozeny a bylo nutno realizovat opravu ,jsou vždy náklady daňově účinné.
    b) Je třeba rozlišovat škody, které byly způsobeny osobami, firmami apod., které se účtují na vrub účtu 549 (výnosy se účtují ve prospěch účtu 648) a škody, které jsou důsledkem zcela mimořádných vlivů (např. povodněmi): ty se účtují na vrub účtu 588 a stejně tak výnosy, které vznikají plněním (např. od pojišťoven) se účtují ve prospěch účtu 688.

    ZÚČTOVÁNÍ VÝSLEDKŮ INVENTARIZACE ZÁSOB – ZÁMĚNY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACÍ

    V praxi obchodních a výrobních účetních jednotek dochází velmi často i k nejrůznějším záměnám, zpravidla neúmyslným, a to jak v oblasti skladování zásob materiálu, náhradních dílů, ale i ve skladech polotovarů či hotových výrobků. Záměny zboží definuje i vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění novel. Jde o ustanovení § 58 „Vzájemné zúčtování“.
    Co vše účetní předpisy dovolují?
    Účetní jednotky se řídí účetními předpisy – při finálnímu účtování mank se přihlíží pochopitelně k zákonu o daních z příjmů tak, aby manka, ale i přebytky byly zúčtovány v souladu s tímto daňovým předpisem.
    Účetní jednotky
    Veškeré účetní předpisy jsou řešeny:
    a) zákonem o účetnictví – z. č. 563/91 Sb., o účetnictví,
    b) vyhláškou č. 500/02 Sb., ve znění novel a
    b) českými účetními standardy.
    Pokud jde o zákon o účetnictví, zabývá se problematikou inventarizací pouze v § 29 a § 30. Tato ustanovení vymezují druhy inventarizací, obsah a periodicitu (časové vymezení kdy musí být inventarizace realizovány atd.). Bližší výklad k problematice záměn jednotlivých druhů inventarizovaného majetku:

    Vzájemné záměny
    Důležité je zejména ustanovení uvedené ve vyhlášce č. 500/02 Sb., § 58, odst. 1, písm. c). Toto ustanovení umožňuje realizovat – jinak zakázané vzájemné zúčtování. Jde o podrobnější ustanovení k § 4 odst. 8, které stanoví, že za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování...c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob.
    V zásadě tedy je povoleno kompenzovat zaměnitelné druhy v rámci inventarizace, nikoliv vzniklých při inventarizacích – např. rozdílů, vzniklých v rámci dvou inventarizací, provedených během jednoho účetního období nebo dokonce v různých účetních obdobích.
    Sporný je praktický výklad pojmu "inventarizační období": zákon ani vyhláška tento obsah nedefinuje. Lze tedy toto období chápat v návaznosti na účetní období: pokud účetní jednotka provede povinnou jedinou inventarizaci za účetní období (ověřující účetní závěrku), je toto inventarizační období shodné s účetním, často i s kalendářním obdobím. V případě, že však účetní jednotka ověří např. zásoby třemi inventarizacemi v účetním období, lze za inventarizační období považovat každé z období, tj. dobu, která uplyne od provedení jedné inventarizace ke druhé. Je také třeba přihlédnout k možnému posunu inventarizací do dalšího účetního (kalendářního) období, při shodnosti účetního a kalendářního období, kdy platí ust. § 30, odst. 4 a možnost realizovat inventarizaci až v prvém měsíci následujícího účetního období.

    Poznámka:
    Je však třeba vzít v úvahu, že vyhláška se zmiňuje o spojovacích materiálech nebo podobném balení. Domnívám se, že za záměnu nemůže být uznána záměna např. motorů do jednoho typu vozu (např. Škody), které se liší jen obsahem, přičemž napohled lze oba různé typy motorů zaměnit. Vyhláška v tomto smyslu je nepřesná a citují se zde příklady běžného spotřebního materiálu, nikoliv např. velkých náhradních dílů, u nichž může k záměně dojít obdobně. Pokud jde o materiál a zboží, je vždy třeba individuálně určovat, zda je určitý druh skutečně zaměnitelný (např. minimální optické rozlišení pohledem, vahou atd.) a tedy k záměnám může

    V takovém případě se jednotlivé druhy, kde vznikly prokazatelně manka a přebytky započtou ještě před zúčtováním výsledného manka či přebytku a zaúčtuje se tedy pouze netto manko či přebytek (např. u materiálu je to účetní zápis MD 549 a Dal 112 pro manko či MD 112 a 648 pro přebytek).
    Lze tedy shrnout, že inventarizační rozdíly lze vzájemně zúčtovat tehdy, byly-li zjištěny při inventarizaci (jedné), nikoliv rozdíly zjištěné mezi různými inventarizacemi. A současně, že lze vzájemně zúčtovat pouze prokazatelně zaměnitelné druhy: zde je třeba zdůraznit, že účetní jednotka by měla ve své vnitropodnikové směrnici k provádění inventarizací stanovit mj. druhy materiálu či zásob zboží, u nichž může v konkrétních případech k záměnám docházet.



    (Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 12/2013)

     

     
     
    P6 AKTUAL

     
    Částka číslo 141/2013 ze dne 18.11.2013
    357/2013 Vyhláška o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
    358/2013 Vyhláška o poskytování údajů z katastru nemovitostí
    359/2013 Vyhláška o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu


    Částka číslo 142/2013 ze dne 18.11.2013
    360/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců
    361/2013 Vyhláška, kterou se stanoví paušální částka nákladů vynaložených státem v souvislosti s převzetím odsouzeného
    362/2013 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění vyhlášky č. 350/2003 Sb.


    Částka číslo 143/2013 ze dne 20.11.2013
    363/2013 Nařízení vlády o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv
    364/2013 Nařízení vlády o formulářích pro smlouvy, ve kterých se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby
    365/2013 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů
    366/2013 Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
    367/2013 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí


     

     
     
    PRAKTICKÁ KOMUNIKACE

     
    PROBLÉMY S NACHLAZENÍM

    S příchodem podzimu se i u aktivně žijících jedinců nezřídka objevují nejrůznější onemocnění dýchací soustavy, mezi které patří i často podceňovaná rýma. Je to skutečně nejběžnější onemocnění, nevyhne se žádnému místu na světě a dříve či později se jí nakazí každý. V podstatě jde „jen“ o zánět nosní sliznice, který se ale vyskytuje ve více formách a zasluhuje si pozornost lékaře i samotného postiženého.

    AKUTNÍ RÝMA je totiž prudký zánět spojený s opuchnutím sliznice v nosních dutinách způsobený virovou nebo bakteriální infekcí. Nejčastěji jsou jeho původcem rinoviry, které se rozmnožují v nosní sliznici. Přednášejí se těsným kontaktem (např. líbáním) nebo kapénkovou cestou ‚kašlem, prskáním při mluvení, kýcháním při nezakrytém nose a ústech). Virus způsobující rýmu přežívá i na rukou mnoho hodin, a tak i podání ruky může být přenosem. Rýma bývá častá i u sportujících, protože ti mívají velmi často sníženou obranyschopnost organismu (imunitu). Postižený má často ucpaný nos, teče mu z něj čistý průsvitný sekret, který se mění na hlenově-hnisový až „čistě“ hnisový. Nepříznivě se mění čich, špatně se mluví i dýchá. Slzí oči, bolí hlava, pálí v krku, nekvalitně se spí a člověk je unavený. To vše snižuje člověku tréninkovou schopnost a pracovní výkonnost. Rýma se může vyskytovat jako „sólista“, anebo jako průvodce nejrůznějších onemocnění (chřipka, angína a podobně). Léčit se určitě musí – i když se říká, že s léky trvá sedm dní a bez léčby týden. Když infekce přejde do dolní části dýchacího ústrojí, může se prodloužit i na 14 dní. V léčbě se zpočátku podívají kapky na zmírnění opuchlé sliznice a tím zlepšení dýchání, v případě hnisavých hlenů je možné podávat antibiotika, hlavně u starších ročníků. Pomůže i inhalace přírodních léčivých směsí podle speciálních receptur, nebo minerálky Vincentky. Při „obyčejné“rýmě obvykle nebývá zvýšená teplota. Horší je to při výskytu komplikací, kdy se musí použít antibiotikum. Těžší příznaky rýmy mívají kuřáci a rýma může být i spouštěčem astmatického záchvatu. Nejčastějšími komplikacemi rýmy bývají záněty nosních dutin a středního ucha.

    Chronická rýma
    – v alergické, případně vazomotorické formě.
    Příčiny alergické, která se projevuje drážděním v nose, kýcháním, vodovým výtokem a ucpáváním, jsou známé alergeny z pylu, plísně, roztočů, hmyzu a srsti zvířat, původ vazomotorické (méně intenzivní kýchání, ale výtok a ucpání výraznější) neznáme. Pro všechny druhy rýmy je typické ucpání nosu, které donutí postiženého dýchat přes ústa, čímž se vyřadí filtrační funkce nosu (za minutu přefiltruje sedm litrů vzduchu, což je víc než deset tisíc za den) a následně se zhorší situace v průduškách. Na tento nepříjemný moment se prostřednictvím reklamy v médiích doporučují nosní spreje. Faktem je, že sice poskytnou rychlou úlevu, ale neléčí. Při chronické formě hrozí nadužívání a vznik závislosti. Už po pěti dnech totiž přestává organismus na lék dostatečně reagovat, účinnost se oslabuje a to nutí postiženého užívat sprej častěji, i když bez zásadního úspěchu. Někdy se v průběhu rýmy na sliznici ústní dutiny objeví obtížná zanícená skvrnka – afta, jakoby vřídek s bílým povlakem, velikosti čtyři až pět milimetrů, která začne postiženého znervózňovat a bolet. Musí na ni stále myslet – při každém pokusu něco sníst, při mluvení anebo jen když si přejede jazykem uvnitř úst. Afty vznikají většinou na jaře nebo na podzim, u některých ale po celý rok. Obvykle se vyskytují od puberty asi do 35 let a jejich příčinou je narušení rovnováhy imunitního systému. U někoho ale mohou afty vznikat jako reakce na určité potraviny – např. po konzumaci ořechů, jindy stačí malé kousnutí do jazyka anebo drobné poranění ústní sliznice.

    Velmi často se tvoří i v krizových situacích, když je nápor stresu, rozčilení nebo citových problémů. Po několika dnech se afty začnou ztrácet jakoby samy od sebe, ale medicína dosud nenašla účinný lék, aby se už víckrát neobjevily. Pro zmírnění příznaků pomůže užívání komplexu vitaminů B (hlavně kyseliny pantotenové) a kyseliny listové, lehké potírání postižených míst na sliznici jódovou tinkturou nebo propolisovou tinkturou a návrat duševního i tělesného klidu. Při častějším výskytu aft se doporučuje imunologické vyšetření a výtěry ze sliznice ústní dutiny. Když jsou afty větší než 1 centimetr, je jich víc než deset a nemizí ani po několika dnech, je dobré navštívit specialistu – stomatologa nebo odborníka na ušní, nosní a krční choroby, který situaci řeší jinými léky, případně konstatuje vnitřní onemocnění vyvolávající afty. „Zaručené recepty“ na potírání aftů – potírání alpou, zubní pastou nebo práškem z rozdrceného aspirinu mohou situaci zhoršit. Spíš se hodí „babský recept“ – nechat si v ústech rozpustit kostku cukru víckrát za den.

    PROČ KAŠLEME? Dýchací cesty
    přivádějí do plic vzduch s potřebným kyslíkem, ale kromě toho mají i ochrannou funkci. Jsou vystlané řasinkovou výstelkou (epitelem), v níž jsou umístěny buňky, takzvané sekreční, produkující za normálních okolností malé množství hlenu. V něm jsou pohlcovány vdechnuté cizorodé částečky (např. prach) či mikroby. Hlen se posouvá epitelem hlouběji do dýchacích cest (hrtan, průdušnice). Napadení sliznice dýchacích cest viry nebo bakteriemi často způsobí jejich sníženou průchodnost. Kašel je obranný reflex, který udržuje dýchací cesty průchodné. Jedinec s onemocněním dýchacích cest, těžko odkašlává a dýchací cesty jsou přeplněné hlenem a velmi špatně průchodné. Když se produkce hlenu nezvyšuje, bývá kašel suchý, neproduktivní a dráždivý – člověk se trápí a nic nevykašlává. Pro chřipku a jiná virová onemocnění, jež postihují dýchací cesty, je typické, že v prvních dnech je kašel dráždivý. Později se stává produktivním, přičemž dochází ke zvýšení produkce hlenu – postižený vykašlává produkci hlenu, který je hustý a může se lepit na stěny dýchacích cest.
    Pro potlačení kašle se užívají tzv. antitusika, z nichž většina tlumí kašlací reflex v mozkovém centru pro kašel. Jejich užití je na místě, když kašel velmi obtěžuje a vyčerpává. Pro usnadnění vykašlávání se užívají tzv. expektorancia, pomáhající pročištění a lepší hygieně dýchacích cest. Vzhledem k tomu, že existuje velké procento „samoléčitelů“, nutno upozornit, že tyto dvě skupiny léků by se neměly užívat současně, což se často stává. Expektorancia totiž zvyšují produkci hlenu a antitusika brání jeho odstraňování tím, že kašel tlumí. Tak by totiž došlo k hromadění většího množství hlenu bez možnosti vykašlávání. V každém případě je třeba při více než týden trvajícím kašli kontaktovat lékaře, který dotyčného vyšetří (kašel může znamenat i jiné onemocnění než „banální“ onemocnění dýchacích cest) a nasadí správnou a účinnou léčbu s kontrolami v příslušných časových intervalech a doporučením pro úpravu tréninkového procesu.

    Chřipka je akutní infekční onemocnění
    způsobené virem chřipky. Vyskytuje se hlavně:
    • na podzim a v zimě,
    • často v epidemiích (hromadný výskyt, postihující větší počet lidí s různou dobou trvání),
    • případně až v pandemiích (hromadný výskyt bez prostorového omezení).
    • Postupně byly izolovány tři hlavní typy virů chřipky:
    • A (1932),
    • B (1940),
    • C (1949), které mají různé variace.
    Z hlediska šíření jde o kapénkovou infekci.

    Pro chřipku je typický rychlý začátek, relativně krátké trvání (když se nepřipojí komplikace) s příznaky celkového postižení organismu s onemocněním horních dýchacích cest (bolesti v krku, kašel, rýma). Inkubační doba je 1 až 3 dny. První se objeví celkové příznaky – třesavka, náhlá únava s pocitem bolesti po celém těle a vysokými teplotami i nad 40 C.

    Přidruží se bolesti hlavy, hlavně v čele a očních jamkách a pocit „polámaných“ svalů spojený s „pícháním“. Kromě takto klasicky probíhající chřipky existují i její specifické formy s charakteristickým průběhem.
    • Střevní a žaludeční chřipka – příznaky začínají už při klasické formě chřipky, ale převládá úporné zvracení, kolikové bolesti v nadbřišku, průjem až krvácení do stolice.
    • Nervová forma chřipky – je charakteristická nervovými příznaky. Objeví se náhle prudké omámení až zmatení, závratě, bolesti v oblasti trojklaného nervu (u očí), ramenního pletence, nebo v oblasti sedacího nervu.
    Chřipka může probíhat s komplikacemi, z nichž nejčastější je zápal plic. K dalším komplikacím patří postižení srdcově-cévního systému, myokarditida, trombózy, anginy, zánět příušnicové žlázy, toxická žloutenka, postižení kloubů. Nejzávažnější je zánět mozkových blan s bodovými krevními výrony (hemoragická encefalitida). Tyto typy se objevit mohou při nedoléčení chřipky. Bývá to zapříčiněno předčasným nástupem do práce, „přechozením“ nemoci, zatěžováním při zvýšené teplotě, případně během užívání léků. Chřipku je třeba „vyležet“. Pobyt v peřinách je vhodné doplnit jednoduchými a dostupnými léky podle doporučení lékaře. Vlastní obranné mechanismy pomohou tělu vyburcovat multivitaminové preparáty s velkými dávkami vitaminu C. Při chřipce se doporučuje velké množství tekutin (např. teplý bylinkový čaj s citronem či medem), protože voda vyplavuje z těla škodlivé látky pocením či močením. Pokud se však objeví jakékoli zhoršení stavu (více dní vysoká teplota, anebo výše popsané příznaky), je vhodné prohloubit léčbu u specialisty. Na příchod chřipky je možné se připravit. Kromě prevence kvanty vitaminů se doporučuje očkování, které má ochranný efekt u 70 až 90 procent dospělých. Očkování je rizikové u žen v prvních měsících těhotenství a není vhodné u jedinců alergických na vaječný bílek. U některých lidí lze očekávat reakci na očkování v podobě bolesti hlavy, svalů, nevolnosti a zvýšené teploty. Chřipkové epidemie se objevují v nepravidelných intervalech celý rok. Proto je vhodné počítat s tím, že člověka mohou zasáhnout a udělat vše pro to, abychom neonemocněli, nebo se v případě onemocnění pořádně vyléčili. Pro chřipku platí heslo „Lepší je se na ni připravit, než s ní bojovat“. Před chřipkovou sezonou se vždy objevují nové léky, které onemocnění lépe zvládají.

    Přirozenou překážku chřipky
    tvoří zásada akceptovat principy prevence přirozenými látkami, které najdeme hlavně v zelenině. I když se pro někoho může zdát toto téma „vyčerpané“, neuškodí si říct o této stále zajímavější složce jídelního lístku. Zkusíme shrnout, co by mohlo být jakousi alfou a omegou aktivity a složky prevence proti chřipce. Je totiž víc než jisté, že strava obsahující pestré a vysoké (ba až dominantní) procento zeleniny – hlavně čerstvé – zvyšuje kvalitu zdraví, vyšší obranyschopnost a schopnost podávání výraznějších fyzických i psychických výkonů. A máme u nás co dohánět. Zatímco u nás spotřebujeme přibližně 70 kg na osobu za rok, v jiných zemích (Řecko, Španělsko, Itálie, Bulharsko, Francie) je to až 200 kg.

    ZELENINA JE DŮLEŽITÁ pro vysoký obsah vitaminů a minerálních látek, velmi často je základním zdrojem těchto prvků – hlavně železa, vápníku, hořčíku, draslíku a zinku. Obsahuje minimálně 70 %, průměrně však 82 % kvalitní tekutiny. Obsahem minerálních látek alkalizuje (brání přílišné překyselenosti) vnitřní prostředí lidského organismu. Tím snižuje unavitelnost a pomáhá rychlejší regeneraci a rehabilitaci. Když je zelenina správně připravená, poskytuje pocit sytosti při relativně nízké energetické hodnotě, což je někdy velmi důležité. Upravuje činnost trávicího traktu – obsahuje látky, které tuto činnost optimalizují (silice, hořčiny, přírodní barviva) a brání chřipkovým virům, aby ji narušovaly. Prakticky neobsahuje tuky, a to nepatrné množství, které má ve složení, je pro organismus příznivé při vstřebávání antioxidantů. Zelenina obsahuje i bílkoviny včetně jejich základních stavebních prvků – esenciálních aminokyselin, cystein, leucin v listové zelenině, lyzin v kapustě, arginin v bramborech, mrkvi a hrachu. Množství konzumované zeleniny denně je individuální – závisí i na oblibě a snášenlivosti. Důležité je vždy si uvědomit její rozdílnou stravitelnost, tolerovatelnované nepříznivé nadýmání, obsah vlákniny. Při individuálním jídelním lístku je vhodné konzultovat lékaře – vzhledem k předpokládanému typu trvání zátěže. Zelenina má obvykle listovou a kořenovou část. Ta listová obsahuje víc železa, kyseliny listové a vitaminu C, ale méně ostatních vitaminů a podstatných živin. Má také méně energetických látek. Je hůře stravitelná a méně přijatelná pro chuťové buňky.

    ZVLÁŠTNÍ KAPITOLOU JSOU PRO ZDRAVÍ VÝZNAMNÁ PŘÍRODNÍ BARVIVA.
    Mohou být:
  • Zelená (chlorofyl) s protizánětlivými, protisklerotickými, dezinfekčními a dezodorizačními účinky (proto se přidávají do zubních past, ústních vod nebo různých tablet).
  • Červená a oranžová (karoten v mrkvi a žluté paprice, kapsaicin v paprice, lykopen v rajčatech) jsou důležitá hlavně pro tvorbu vitaminů i antibiotický a antisklerotický účinek.
  • Žlutá přírodní barviva (flavonoidy)příznivě působí na krevní cévy, zabraňují tvorbě krevních sraženin, snižují tvorbu cholesterolu, riziko zánětů a mají antibiotické účinky.
  • Při popisu zeleniny se často setkáváme s různým rozdělením, které je možná důležité pro pochopení nejrůznějších receptů. Kořenová zelenina může mít:
  • pravé kořeny (mrkev, petržel, pastinák, černá a bílá ředkev),
  • hlízy (brambory, topinambur),
  • bulvy (celer, červená ředkev, červená řepa),
  • pakořen (křen).
  • Pak známe:
  • zeleninu hlávkovou (kapusta, zelí, kedlubna, květák, brokolice),
  • cibulovou (česnek, cibule, pórek),
  • listovou (hlávkový salát, špenát, čekanka, čínské zelí, chřest),
  • plodovou (papriky, rajčata, okurky, tykve, melouny),
  • dužinovou (fazolové lusky, zelený hrášek, cukrová kukuřice, artyčok),
  • naťovou (kopr, pažitka, řeřicha, petržel kudrnka).

  • ZÁVĚR - Nejvíce doporučovaná zelenina proti chřipce: chřest, mrkev, raný česnek, cibule, ředkev, pórek, artyčoky, brokolice, šťavelové listy, listy z kopřiv, brokolice, kedluben, červená řepa, špenát, kapusta, tykev, cibule, rané brambory, květák.

    MUDr. Pavel Malovič

     

     
     
    CHYBOVAT ZNAMENÁ PLATIT

     
    Termíny pro praxi v listopadu 2013

    20. 11.
    Středa
    Daně z příjmů – plátce Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti z mezd za říjen 2013
    (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
    Sociální pojištění - OSVČ Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za říjen 2013
    (§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
    Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za říjen 2013
    (§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
    Sociální pojištění – zaměstnavatel Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za říjen 2013
    (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
    Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za říjen 2013
    (§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
    Zdravotní pojištění – zaměstnavatel Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za říjen 2013
    (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
    Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za říjen 2013
    (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
    Důchodové spoření – zaměstnavatel Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za říjen 2013
    (§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
    (§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
    Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za říjen 2013
    (§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
    (§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
    25. 11.
    Pondělí
    DPH Podání přiznání k DPH a její zaplacení za říjen 2013 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
    (§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
    Předložení výpisu z evidence za říjen 2013 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
    (§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
    Podání souhrnného hlášení plátce za říjen 2013, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li prostřední osobou) a poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 (kterou má zdanit příjemce)
    (§ 102 odst. 1, 3 až 7 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
    Podání přiznání k DPH identifikované osoby za říjen 2013, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
    (§ 101 odst. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
    Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za říjen 2013, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
    (§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
    30. 11.
    Sobota
    Daně z příjmů - plátce Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. prosince 2013.
    Daň z nemovitostí Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. prosince 2013.

     

     
     
    EKONOMIKA

     
    Název krajiny Název měny Množství Měna 31.10.13 01.11.13 04.11.13 05.11.13 06.11.13 07.11.13 08.11.13
    Australie dolár 1 AUD 17,919 18,12 18,183 18,246 18,178 19,058 19
    Brazílie real 1 BRL 8,583 8,5 8,521 8,438 8,4 8,826 8,735
    Bulharsko lev 1 BGN 13,151 13,216 13,209 13,208 13,185 13,728 13,786
    Čína renminbi 1 CNY 3,093 3,138 3,137 3,14 3,131 3,298 3,297
    Dánsko dánska koruna 1 DKK 3,448 3,466 3,464 3,464 3,457 3,6 3,615
    EMU euro 1 EUR 25,72 25,85 25,835 25,835 25,785 26,85 26,965
    Filipíny peso 100 PHP 43,599 44,143 44,112 44,312 44,086 46,445 46,54
    Hongkong dolar 1 HKD 2,432 2,469 2,468 2,47 2,461 2,591 2,59
    Chorvatsko kuna 1 HRK 3,376 3,392 3,39 3,39 3,383 3,522 3,537
    Indie rupie 100 INR 30,665 30,999 30,979 30,986 30,553 32,184 32,134
    Indonesie rupie 1000 IDR 1,672 1,689 1,685 1,686 1,672 1,764 1,76
    Japonsko jen 100 JPY 5,352 5,421 5,417 5,424 5,406 5,671 5,686
    Jihoafrická rep. rand 1 ZAR 19,193 19,449 19,385 19,483 19,34 20,339 20,488
    Jižní Korea won 100 KRW 1,889 1,885 1,88 1,87 1,868 1,962 1,963
    Kanada dolar 1 CAD 1,778 1,803 1,8 1,804 1,799 1,892 1,89
    Litva litas 1 LTL 18,043 18,359 18,396 18,355 18,272 19,258 19,207
    Lotyšsko lat 1 LVL 7,449 7,487 7,482 7,482 7,468 7,776 7,81
    Maďarsko forint 100 HUF 36,586 36,797 36,76 36,776 36,705 38,221 38,384
    Malajsie ringgit 1 MYR 8,73 8,718 8,737 8,705 8,691 9,079 9,105
    Mexiko peso 1 MXN 5,972 6,034 6,029 6,033 6,001 6,308 6,316
    MMF SDR 1 XDR 1,455 1,463 1,47 1,465 1,456 1,53 1,522
    Norsko koruna 1 NOK 28,995 29,439 29,292 29,327 29,237 30,788 30,705
    Nový Zéland dolar 1 NZD 3,173 3,212 3,222 3,208 3,203 3,349 3,298
    Polsko zlotý 1 PLN 15,636 15,817 15,893 15,953 16,037 16,838 16,746
    Rumunsko nové leu 1 RON 6,157 6,173 6,185 6,179 6,187 6,451 6,451
    Rusko rubl 100 RUB 5,798 5,824 5,82 5,818 5,815 6,064 6,07
    Singapur dolar 1 SGD 58,742 59,273 58,954 59,107 58,925 62,067 61,676
    Švédsko koruna 1 SEK 15,221 15,402 15,385 15,428 15,355 16,158 16,17
    Švýcarsko frank 1 CHF 2,922 2,936 2,945 2,938 2,934 3,082 3,051
    Thajsko baht 100 THB 20,855 21 20,968 21,007 20,933 21,826 21,921
    Turecko nová líra 1 TRY 60,564 61,347 61,174 61,296 61,004 64,116 64,043
    USA dolar 1 USD 9,471 9,49 9,477 9,453 9,403 9,908 9,926
    Velka Britanie libra 1 GBP 18,852 19,14 19,129 19,143 19,076 20,088 20,077
    Izrael šekel 1 ILS 30,252 30,546 30,551 30,742 30,685 32,265 32,284






















    Název krajiny Název měny Množství Měna 11.11.13 12.11.13 13.11.13 14.11.13 25.10.13 18.11.13 19.11.13
    Australie dolár 1 AUD 18,86 18,754 18,774 18,799 18,825 18,864 19,075
    Brazílie real 1 BRL 8,708 8,622 8,668 8,696 8,707 8,778 8,931
    Bulharsko lev 1 BGN 13,802 13,81 13,833 13,892 13,88 13,867 13,984
    Čína renminbi 1 CNY 3,309 3,301 3,309 3,319 3,311 3,294 3,325
    Dánsko dánska koruna 1 DKK 3,619 3,622 3,627 3,642 3,64 3,637 3,667
    EMU euro 1 EUR 26,995 27,01 27,055 27,17 27,15 27,125 27,35
    Filipíny peso 100 PHP 46,231 45,886 46,054 46,359 46,239 46,065 46,548
    Hongkong dolar 1 HKD 2,6 2,593 2,601 2,608 2,601 2,588 2,613
    Chorvatsko kuna 1 HRK 3,542 3,543 3,549 3,561 3,557 3,551 3,579
    Indie rupie 100 INR 31,871 31,522 31,814 32,036 31,974 32,149 32,479
    Indonesie rupie 1000 IDR 1,744 1,735 1,737 1,752 1,736 1,725 1,747
    Japonsko jen 100 JPY 5,703 5,697 5,708 5,728 5,725 5,698 5,755
    Jihoafrická rep. rand 1 ZAR 20,319 20,175 20,301 20,235 20,111 20,055 20,274
    Jižní Korea won 100 KRW 1,946 1,936 1,949 1,956 1,98 1,984 2,004
    Kanada dolar 1 CAD 1,88 1,874 1,88 1,893 1,897 1,9 1,92
    Litva litas 1 LTL 19,247 19,162 19,229 19,261 19,275 19,264 19,408
    Lotyšsko lat 1 LVL 7,818 7,823 7,836 7,869 7,863 7,856 7,921
    Maďarsko forint 100 HUF 38,411 38,432 38,491 38,649 38,648 38,601 38,916
    Malajsie ringgit 1 MYR 9,08 9,046 9,06 9,13 9,1 9,131 9,214
    Mexiko peso 1 MXN 6,306 6,261 6,278 6,31 6,293 6,299 6,373
    MMF SDR 1 XDR 1,53 1,522 1,53 1,548 1,554 1,556 1,568
    Norsko koruna 1 NOK 30,764 30,639 30,775 30,862 30,816 30,72 30,998
    Nový Zéland dolar 1 NZD 3,289 3,254 3,244 3,261 3,289 3,28 3,324
    Polsko zlotý 1 PLN 16,6 16,538 16,615 16,684 16,744 16,796 16,89
    Rumunsko nové leu 1 RON 6,421 6,425 6,439 6,491 6,491 6,496 6,54
    Rusko rubl 100 RUB 6,062 6,063 6,062 6,102 6,1 6,1 6,15
    Singapur dolar 1 SGD 61,639 61,223 61,408 61,778 61,717 61,711 61,928
    Švédsko koruna 1 SEK 16,149 16,09 16,151 16,207 16,17 16,108 16,292
    Švýcarsko frank 1 CHF 3,069 3,031 3,009 3,027 3,036 3,043 3,052
    Thajsko baht 100 THB 21,899 21,912 21,966 22,032 21,991 22,014 22,178
    Turecko nová líra 1 TRY 63,747 63,671 63,846 63,986 63,857 63,54 64,14
    USA dolar 1 USD 9,895 9,818 9,831 9,882 9,898 9,939 10,071
    Velka Britanie libra 1 GBP 20,157 20,107 20,162 20,22 20,169 20,066 20,256
    Izrael šekel 1 ILS 32,211 31,973 32,203 32,454 32,409 32,329 32,618






















    Název krajiny Název měny Množství Měna 20.11.13 21.11.13 22.11.13 25.11.13 26.11.13

    Australie dolár 1 AUD 18,955 18,71 18,491 18,492 18,39

    Brazílie real 1 BRL 8,899 8,737 8,816 8,814 8,784

    Bulharsko lev 1 BGN 13,973 13,902 13,935 13,942 13,973

    Čína renminbi 1 CNY 3,316 3,314 3,309 3,313 3,311

    Dánsko dánska koruna 1 DKK 3,664 3,646 3,654 3,656 3,664

    EMU euro 1 EUR 27,33 27,195 27,255 27,27 27,33

    Filipíny peso 100 PHP 46,301 46,124 45,915 46,022 46,097

    Hongkong dolar 1 HKD 2,606 2,604 2,601 2,603 2,602

    Chorvatsko kuna 1 HRK 3,575 3,555 3,565 3,569 3,575

    Indie rupie 100 INR 32,283 32,104 32,079 32,355 32,292

    Indonesie rupie 1000 IDR 1,733 1,725 1,724 1,718 1,715

    Japonsko jen 100 JPY 5,696 5,661 5,664 5,663 5,693

    Jihoafrická rep. rand 1 ZAR 20,214 20,019 19,937 19,826 19,898

    Jižní Korea won 100 KRW 1,997 1,99 1,997 2,006 1,994

    Kanada dolar 1 CAD 1,911 1,9 1,9 1,904 1,902

    Litva litas 1 LTL 19,319 19,276 19,132 19,112 19,165

    Lotyšsko lat 1 LVL 7,915 7,876 7,894 7,898 7,915

    Maďarsko forint 100 HUF 38,882 38,701 38,781 38,791 38,876

    Malajsie ringgit 1 MYR 9,209 9,144 9,147 9,144 9,149

    Mexiko peso 1 MXN 6,352 6,297 6,275 6,27 6,264

    MMF SDR 1 XDR 1,559 1,54 1,547 1,553 1,542

    Norsko koruna 1 NOK 30,958 30,862 30,873 30,896 30,904

    Nový Zéland dolar 1 NZD 3,321 3,315 3,321 3,295 3,305

    Polsko zlotý 1 PLN 16,792 16,591 16,444 16,575 16,534

    Rumunsko nové leu 1 RON 6,528 6,487 6,493 6,506 6,509

    Rusko rubl 100 RUB 6,146 6,109 6,126 6,132 6,149

    Singapur dolar 1 SGD 61,51 61,278 61,532 61,219 61,181

    Švédsko koruna 1 SEK 16,242 16,175 16,115 16,114 16,107

    Švýcarsko frank 1 CHF 3,064 3,044 3,064 3,068 3,073

    Thajsko baht 100 THB 22,177 22,077 22,155 22,151 22,197

    Turecko nová líra 1 TRY 63,786 63,456 63,335 63,123 62,88

    USA dolar 1 USD 10,05 10,002 10,008 10,09 10,021

    Velka Britanie libra 1 GBP 20,201 20,189 20,166 20,181 20,172

    Izrael šekel 1 ILS 32,626 32,572 32,66 32,664 32,6

     

     
     
    NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE

     
    Poradce, měsíčník č.3-4/2014 (XI/2013)
    • Zákoník práce s komentářemJUDr. Ladislav Jouza
    • Novela zákona o účetnictví od 1. ledna 2014Ing. Jiří Koch

    Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 12/2013 (X/2013)
    • Živnostenský zákon - novelaIng. Karel Janda
    • Inventarizace a účetní závěrkaIng. Martin Děrgel
    • Zdaňování příjmů důchodcůIng. Eva Sedláková
    • Jaké změny DPH přinese NOZIng. Martin Děrgel
    • Příloha k účetní závěrce (2.)Ing. Vladimír Hruška

    Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 12/2013 (X/2013)
    • Účetní výkazy a účetní závěrka podnikatelských subjektůIng. Vladimír Hruška
    • Časové rozlišení nákladů a výnosů v účetnictvíIng. Zdenka Cardová
    • Zákoník práce versus občanský zákoníkJUDr. Eva Dandová

    Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 12/2013 (X/2013)
    • Živnostenský zákon v souvislosti s rektifikací - novelaJUDr. Jana Drexlerová
    • Zákon o hmotné nouzi - novelaJUDr. Eva Dandová
    • Vznik prac. poměru podle NOZJUDr. Ladislav Jouza
    • Poskytování stravenek zaměstnancůmJUDr. Marie Salačová
    • Co se mění v ZP v roce 2014?JUDr. Zdeněk Budovec
    • Zákon o životním a existenčním minimu - novelaJUDr. Eva Dandová

    Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 12-13/2013 (X/2013)
    • Zákoník práce po noveleJUDr. Ladislav Jouza
    • Státní sociální podpora - změnyJUDr. Eva Dandová
    • Pečovatelská péče – úprava v NOZ od 1. 1. 2014 (2.)JUDr. Jana Drexlerová
    • Výdělečná činnost a řešení pojistného vztahuIng. Jiří Hálek
    • Osvobození od daně při vývozu zbožíIng. Václav Benda

    1000 řešení – měsíčník č. 12/2013 (X/2013)
    • Inventarizace a účetní závěrkaKarel Starý
    • Zdravotní pojištění - změnyIng. Antonín Daněk

    PŘIPRAVUJEME

    Poradce, měsíčník č. 5/2014 (XI/2013)
    • Trestní zákoníkJUDr. Jan Engelmann
    • Nový katastrální zákon - JUDr. Jana Drexlerová

    Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2014 (XI/2013)
    • Novela zákona o daních z příjmů - Ing. Eva Sedláková
    • Novela zákona o účetnictví - Ing. Zdenka Cardová
    • Přiznání k dani z nemovitostí za rok 2013 - Ing. Anna Teklá
    • Sleva na manželku - Ing. Helena Machová
    • Časové rozlišování výnosů - Ing. Vladimír Hruška

    Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 1/2014 (XI/2013)
    • Změny účetního období - Ing. Martin Děrgel
    • Přiznání k dani silniční - Ing. Karel Janda

    Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2014 (XI/2013)
    • Změny ve zdanění FO v r. 2014 - Ing. Ivan macháček
    • Roční zúčtování záloh za r. 2013 - JUDr. Eva Sedláková
    • Svéprávnost zaměstnance po 1. lednu 2014 - JUDr. Eva Dandová
    • Účast na soc. pojištění od 1. ledna 2014 – změny - JUDr. Tomáš Hejkal
    • Kdy a jak zdanit mzdy plynoucí až po skončení roku? - Ing. Martin Děrgel

    Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č.1/2014 (XI/2013)
    • Ručení za DPH - Ing. Zdeněk Kuneš
    • NOZ a skončení prac. poměru - JUDr. Lada Jouzová
    • Co je lichva? - Ing. Jana Drexlerová
    • Odškodňování úrazů dětí v MŠ podle NOZ - JUDr. Eva Dandová

    1000 řešení – měsíčník č. 1/2014 (XI/2013)
    • Zákon o účetnictví - novela - Karel Starý



    Vážení čtenáři, pokud jste si nestihli předplatit ediční ročník 2014 jednotlivých měsíčníků, můžete tak učinit telefonicky: 558 731 125, 731 126, 731 127, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz. Těšíme se na Váš zájem o naše publikace i v roce 2014, první číslo nového ročníku vyjde již v prosinci 2013.

     

     
     
    HORKÁ TÉMATA

     
    Novela zákoníku práce
    Novela zákoníku práce snížila odstupné pro část zaměstnanců, rozšířila výpovědní důvody nebo prodloužila maximální zkušební dobu pro vedoucí pracovníky. Jaká práva a povinnosti mají zaměstnavatelé či zaměstnanci? Jaké změny v zákoníku práce chystá vláda? To vše vám nabízíme v našem výhodném balíčku “Novela zákoníku práce“.

    • DÚVaP 12/2013 - Zákoník práce versus občanský zákoník
      /A5, str. 80/
    • Občanský zákoník I. - úplné znění zákona s komentářem
      /A5, str. 320/
    • 1000 řešení 11/2013 - zákoník práce - dotazy a odpovědi
      /A5, str. 80/
    • Aktualizace III/1 - Novela zákoníka práce - úplné znění
      /A5, str. 408/

    Cena balíčku po slevě je 497,- Kč.

    Nový zákoník práce s komentářem
    Nový zákoník práce zjednodušuje a zpřesňuje ustanovení, tak aby se v zákoně dokázal zorientovat i běžný pracovník. V České republice se jím řídí čtyři miliony zaměstnanců. Zajímá vás, jaké změny pocítíte? Co všechno vás čeká? To vše se dozvíte ve výhodném balíčku „Nový zákoník práce s komentářem“.

    • PORADCE 3-4/2013 - Novela zákoníku práce s komentářem
      /A5, str. 440/
    • PVS 12/2013 - Zákoník práce po novele - hlavní zásady pracovního práva
      /A4, str. 80/
    • DUO 12/2013 - Zákoník práce - novela
      /A4, str. 80/

    Cena balíčku po slevě je 470,- Kč.

    Živnostenský zákon – novela
    Novela živnostenského zákona by měla zjednodušit život podnikatelům. Týká se to zejména záměru minimalizovat administrativní zátěž začínajících a již aktivních podniaktelů v podobě zjednodušení, či přímo zrušení některých administrativních povinnosti a konkrétnich úkonů. O jaké změny se jedná? Co všechno se zruší? To vše vám nabízíme ve výhodném balíčku „Živnostenský zákon – novela".

    • PaM 12/2013 - Novela živnostenského zákona - rekodifikace od 1. 1. 2014
      /A4, str. 80/
    • DUO 12/2013 - Novela živnostenského zákona
      /A4, str. 80/
    • Aktualizace I/3 - Živnostenský zákon - novela - úplné znění
      /A, str. 176/

    Cena balíčku po slevě je 360,- Kč.

    Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.

    Jen do vyprodání zásob.


    Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem:

    RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E- MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.

    Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.

    E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
    • Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
    • Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!

     

     
     
    KONTAKTY

     
    Adresa:   E-mail:
    ExiCon, s. r. o.
    Martina Rázusa 1140
    010 01 Žilina
    Slovenská republika
      objednavky@exicon.eu
     
    IČO: 44853530
    DIČ: 2022854900
    IČ DPH: SK2022854900
     
       
     
    Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L.

     

     


    V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
    s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.

    Copyright (c) Exicon s.r.o., 2013
    Untitled Page