|
|
č. 27/2011 |
15. 12. 2011 |
|
Vážení čtenáři! S blížícím se koncem roku nastanou podnikatelům povinnosti v daňové evidenci. Poplatníci, kteří vedou DE, musí provést specifické práce a správně zohlednit některé případy.Víc o této problematice se dočtete v dnešním Tématu novin a v rubrice Čtenáři se ptají, odborníci odpovídají. Život není jen komunikace, ale i mnoho jiných činností, jakých, to se dozvíte z naši rubriky Praktická komunikace . Srdečně zdraví a na další setkání se těší
Anna Dišeková odpovědná redaktorka poradce@i-poradce.cz V tomto čísle najdete:
|
|||||||||||||
ZÁVĚR ROKU V DAŇOVÉ EVIDENCI Přehled o příjmech a výdajích Smyslem a cílem vedení DE formulovaným v § 7b ZDP je zjištění základu daně z příjmů. Proto musí DE vždy obsahovat údaje o příjmech a výdajích, a to v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů. Znamená to tedy, že poplatník, který vedl v roce 2011 DE, musel evidovat veškeré příjmy a výdaje, a to odděleně zdanitelné příjmy (např. příjmy z poskytnutí služeb nebo z prodeje zboží) od příjmů, které se nezdaňují (např. osobní vklad podnikatele nebo přijatá půjčka) a stejně tak výdaje daňové (např. nákup zboží, nákup materiálu, nákup služeb apod.) je nutno odlišit od výdajů nedaňových (např. čerpání peněžních prostředků pro osobní potřebu). Po skončení roku by tedy měl poplatník v evidenci příjmů a výdajů (bez ohledu na to, zda ji vede v peněžním deníku nebo jinak) ověřit, zda:
Pravidla pro stanovení odpisů pro účel zjištění daně z příjmů („daňové odpisy“) upravují pro všechny poplatníky (tedy bez ohledu na to, zda vedou DE či účetnictví) shodným způsobem § 26 až 33 ZDP. Poplatníci, kteří vedou účetnictví a jsou účetními jednotkami, zjišťují navíc účetní odpisy, o kterých účtují. Tato povinnost se však podnikatelů, kteří vedou DE, netýká. Upozorňuji, že pořízení nehmotného majetku (bez ohledu na jeho vstupní cenu) je pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci, jednorázový daňový výdaj [§ 24 odst. 2 písm. zn) ZDP]. Tento majetek se tedy neodpisuje a vše, co uvedu dále, se týká – zjednodušeně řečeno – všech nemovitostí (s výjimkou pozemků) a movitých věcí s dobou využitelnosti nad jeden rok a v ocenění převyšujícím částku 40 000 Kč. Hmotný majetek musí poplatníci zaevidovat a zatřídit do příslušné odpisové skupiny (Příloha č. 1 k ZDP). Následně se poplatníci rozhodnou pro jeden z možných způsobů odpisování (rovnoměrný nebo zrychlený) a s pomocí koeficientů a sazeb uvedených v ZDP stanoví roční odpis, který je daňovým výdajem. Poplatník ale nemusí odpisování zahájit v roce, ve kterém majetek pořídil (přesněji kdy jej uvedl do stavu způsobilého obvyklému užívání). Již zahájené odpisování lze kdykoliv na libovolný počet zdaňovacích období přerušit. Odpisy se zaokrouhlují vždy na celé koruny nahoru. ROVNOMĚRNÉ A ZRYCHLENÉ ODPISY Poplatník se může rozhodnout, zda majetek bude odepisovat rovnoměrným způsobem (§ 31 ZDP) nebo způsobem zrychleným (§ 32 ZDP). Rozdíl mezi způsoby odpisování nespočívá v tom, že při jednom je majetek dříve odepsán (minimální doba odpisování je pro oba způsoby shodná), nýbrž v tom, že u rovnoměrného odpisování jsou odpisy ve všech letech (s výjimkou roku prvního) shodné a u zrychleného odpisování jsou odpisy v každém roce jiné, přičemž nejvyšší jsou ve druhém roce odpisování. Rovnoměrné odpisy se stanovují ze vstupní ceny, zrychlené odpisy se stanovují ze zůstatkové ceny. Při rovnoměrném odpisování má poplatník ještě další možnost optimalizace základu daně a to, že může uplatnit i nižší sazbu, než jak je uvedeno v zákoně. V případě rovnoměrného odpisování lze uplatnit i nižší odpis než ten vypočtený, přičemž rozdíl se „posouvá“ do dalších let. U zrychleného odpisování tato možnost v úvahu nepřipadá. Pokud by zde uplatnil poplatník nižší než vypočtený odpis, rozdíl by již jako daňový výdaj v následujících letech uplatnit nemohl. Povinnost inventarizovat majetek a závazky ukládá účetním jednotkám zákon o účetnictví v § 29 a 30. Na poplatníky, kteří vedou DE a nejsou účetními jednotkami, se zákon o účetnictví nevztahuje. Přesto však ani tito poplatníci povinnosti inventarizace zcela zproštěni nejsou. Podle § 7b (Daňová evidence) odst. 4) ZDP totiž poplatník, který vede DE, musí k poslednímu dni zdaňovacího období (zdaňovacím obdobím fyzických osob je vždy kalendářní rok a posledním dnem je tedy 31. prosinec) zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků. O tomto zjištění musí provést zápis a o případné rozdíly upravit základ daně podle § 24 a 25 ZDP (zohlednit je jako daňové nebo jako – a tak je tomu většinou – nedaňové výdaje). ZDP tedy poplatníkům, kteří vedou daňovou evidenci, ukládá povinnost provedení „zjednodušené“ inventarizace. Zmíněné zjednodušení tkví mj. v tom, že poplatníci nemusí – na rozdíl od účetních jednotek – inventarizovat veškerý majetek a závazky (skutečný stav nezjišťují např. u peněžních prostředků a nehmotného majetku). Cílem zmíněné inventarizace je korekce základu daně o případně zjištěné inventarizační rozdíly. Bude-li poplatník při zjišťování skutečných stavů zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků postupovat podle zákona o účetnictví, nebude to v rozporu s platnou legislativou a správce daně bude tento postup považovat nesporně za věrohodný. Připomeňme si tedy některá pravidla formulovaná v § 29 a 30 zákona o účetnictví, která mohou aplikovat i poplatníci, kteří vedou DE. Dále uvedené termíny jako „účetní období“ nebo „rozvahový den“ však je nutno nahradit pro naše potřeby termíny „zdaňovací období“ a „poslední den zdaňovacího období“. Skutečné stavy majetku a závazků se zjišťují:
Inventuru hmotného majetku není nutno provést jednorázově k 31. 12. Lze ji (zejména v případě většího množství tohoto majetku a tím i větší časové náročnosti) zahájit dříve a ukončit později. Skutečné stavy však musí být zjištěny k 31. 12. Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v evidenci, kdy:
HMOTNÝ MAJETEK V případě hmotného majetku je zjištění jeho skutečného stavu u řady drobných podnikatelů spíše formální, neboť rozsah takového majetku – a zejména případný zjištěný inventarizační rozdíl – nebývá nijak značný. V zásadě jde o to, aby podnikatel ověřil, zda veškerý hmotný majetek, který eviduje v inventárních kartách, skutečně existuje a je „na svém místě“. Součástí tohoto ověření by mělo být i stanovení odpisů a jejich uplatnění (event. neuplatnění) jako daňových výdajů za příslušné zdaňovací období. Uplatnění odpisů jako daňových výdajů je právem a nikoliv povinností poplatníka a tak je jen na jeho rozhodnutí, ve kterém zdaňovacím období odpisování zahájí a zda již zahájené odpisování přeruší. Pokud by při fyzické inventuře tohoto majetku bylo zjištěno, že některý majetek uvedený na inventární kartě k 31. 12. fyzicky neexistuje, je nutno zjistit důvod a následně správně daňově zohlednit případný související výdaj. Nejjednodušší je situace, pokud se jedná o majetek již zcela odepsaný (zůstatková cena se rovná nule). Případné „zmizení“ takového majetku podnikatel pouze vyznačí na inventární kartě, aniž by řešil otázku daňových výdajů. Přesto ale bude nutné správci daně při případné daňové kontrole prokázat, že chybějící majetek nebyl např. prodán (nebyl zdaněn související příjem) nebo darován (nebyla zaplacena darovací daň). Chybí-li majetek se zůstatkovou cenou, tato je v zásadě (při škodě) nedaňovým nákladem. Je ale možné, že poplatník až při inventarizaci zjistí, že majetek byl ve skutečnosti v průběhu roku prodán, v daňové evidenci je správně uveden zdanitelný příjem a tato skutečnost dosud není vyznačena na inventární kartě. V takovém případě se pochopitelně nejedná o manko a zůstatková cena je daňovým výdajem v plném rozsahu (bez ohledu na výši příjmu z prodeje). OVĚŘENÍ SKUTEČNÉHO STAVU ZÁSOB je u poplatníka většinou nejdůležitější, neboť pravděpodobnost případného inventarizačního rozdílu je nejvyšší. Inventarizace zásob se provádí rovněž fyzickou inventurou. Vzhledem k tomu, že veškeré zásoby, resp. jejich nákup se v daňové evidenci uvádí jako daňový výdaj, o případná manka (škody) je nutno základ daně zvýšit. INVENTARIZACE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ se provádí dokladovou inventurou a jde o to, aby poplatník ověřil, zda pohledávky a závazky uvedené v příslušných evidencích odpovídají skutečným pohledávkám a závazkům. V praxi se může stát, že podnikatel uvede některé platby pouze v evidenci příjmů a výdajů (a již ne v evidenci pohledávek a závazků) anebo obráceně. Po inventarizaci by měly být údaje v obou evidencích shodné a poplatník by měl mít jistotu, že veškerá inkasa za pohledávky zdanil a veškeré platby závazků uplatnil jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (pokud jimi jsou). Finanční leasing je další oblastí, kterou je nutno na konci roku, resp. na začátku roku dalšího v daňové evidenci věnovat zvýšenou pozornost. Pokud jsem výše uvedla, že v DE se příjmy a výdaje časově nerozlišují, nebyla tato informace zcela přesná, neboť i z tohoto pravidla existuje výjimka, a tou je právě finanční leasing. Podle § 24 odst. 2 písm. h) ZDP je u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, daňovým výdajem nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Má-li poplatník, který vede DE, pronajat hmotný majetek formou finančního leasingu, daňovým výdajem je poměrná část z celkem sjednaného nájemného připadající na to které zdaňovací období bez ohledu na výši skutečných plateb (pro stanovení těchto daňových výdajů se tedy použije shodný princip a postup jako v účetnictví). U finančního leasingu se setkáváme zpravidla s první vyšší splátkou a se splátkami dalšími. Zaplacení první vyšší splátky je nutno vždy evidovat jako nedaňový výdaj. Co se týká dalších splátek – jsou dvě možnosti. Je-li výše těchto splátek shodná a počet jejich plateb v příslušném zdaňovacím období se rovná počtu měsíců, po které finanční leasing trvá, lze je evidovat jako daňové výdaje (poplatník ale může i v tomto případě zvolit jejich evidenci jako výdajů nedaňových). V ostatních případech (nerovnoměrné splátky) je nutno tyto evidovat jako nedaňové výdaje. Na konci roku pak je nutno vypočítat poměrnou část nájemného připadající na uplynulý rok a tu uplatnit jako daňový výdaj. Jsou-li rovnoměrné splátky evidovány jako daňový výdaj v průběhu roku, „dodatečným“ daňovým výdajem, bude pouze poměrná část první splátky. REZERVY ve smyslu § 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, rezervy na opravy hmotného majetku, může tvořit i poplatník, který vede DE, přičemž tvorba těchto rezerv je daňovým výdajem. Podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 7 je nutno v případě zrušení rezervy o její hodnotu základ daně zvýšit. Rezervu na opravu hmotného majetku lze tvořit pouze u majetku, jehož doba odpisování je pět a více let. Znamená to tedy, že rezervu nelze tvořit na opravu majetku zařazeného podle přílohy č. 1 k ZDP do 1. odpisové skupiny (doba odpisování 3 roky). Do konce roku 2007 nebylo též možno tvořit rezervu na opravu majetku zatříděného do odpisové skupiny 1a (osobní automobily). S účinností od 1. 1. 2008 však byla odpisová skupina 1a zrušena a osobní automobily byly zatříděny v Příloze č. 1 k ZDP do druhé odpisové skupiny a tak lze rezervy tvořit i na opravy osobních automobilů. Za opravy se nepovažuje technické zhodnocení. Jinými slovy: na technické zhodnocení majetku rezervu tvořit nelze. Rezervy nelze tvořit rovněž na opravy majetku:
DAŇOVÁ EVIDENCE A DARY Každý poplatník může snížit svůj základ daně mj. o hodnotu poskytnutého daru, event. poskytnutých darů. Jaké jsou správné postupy u dárců, kteří vedou daňovou evidenci? Podmínky, které musí dar splňovat Aby mohla fyzická osoba, která vede DE, hodnotu daru zohlednit jako položku snižující základ daně, musí být dar poskytnut obcím, krajům, právnickým osobám se sídlem na území České republiky (event. pořadatelům veřejných sbírek) na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost. Příjemcem daru může být i fyzická osoba s bydlištěm v České republice, pokud provozuje školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení. Zákon zde tedy – na rozdíl od obdarovaných osob právnických – požaduje nejen použití daru stanoveným způsobem, ale i provozování příslušné činnosti. Příjemcem daru může být též fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky, která je poživatelem invalidního důchodu nebo která byla poživatelem invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo je nezletilým dítětem závislým na péči jiné osoby, je-li dar určen na zdravotnické prostředky, nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V případě, kdy se poplatník rozhodne pro jakoukoliv pomoc v souvislosti s odstraňováním následků živelní pohromy, má fakticky dvě možnosti – buď související výdaje uplatní jako daňové [§ 24 odst. 2 písm. zp) ZDP], nebo je uplatní jako položku snižující základ daně. Vždy však musí pochopitelně zvolit pouze jednu z možných variant daňového zvýhodnění. Příjemci darů mohou být též právnické nebo fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené ZDP. Za dar na zdravotnické účely se považuje i bezpříspěvkový odběr krve (= darování krve), přičemž jeden takový odběr se pro tento účel oceňuje částkou 2 000 Kč. Poskytnutí daru při jeho zohlednění jako položky snižující základ daně je nutno pochopitelně správci daně doložit. Zákon přitom žádnou závaznou formu dokladu neuvádí a tak je celkem jedno, zda to bude např. darovací smlouva či výdajový pokladní doklad. Doklad o poskytnutí daru by měl obsahovat minimálně tyto údaje:
ZOHLEDNĚNÍ DARU V DAŇOVÉ EVIDENCI Co se týká daňové účinnosti výdajů vynaložených na pořízení darů lze obecně konstatovat, že se vždy (až na níže uvedenou výjimku) jedná o výdaje nedaňové a jako položku snižující základ daně (při splnění zákonných podmínek) je plátce uvádí až v daňovém přiznání. V případě peněžitých darů je situace jasná – dárce je zaeviduje jako nedaňový výdaj. Dárce – fyzická osoba – však v daňové evidenci takové dary vůbec evidovat nemusí, protože ZDP v § 7b (Daňová evidence) neukládá povinnost evidovat peněžní prostředky (v pokladně či na běžném účtu), ale pouze příjmy a výdaje pro správné stanovení daně z příjmů. Přesto však naprostá většina podnikatelů, kteří vedou DE, fakticky pokračuje ve vedení jednoduchého účetnictví, což není v rozporu s platnou legislativou a evidují tedy pohyby veškerých peněžních prostředků. Komplikovanější situace nastává v případě darů nepeněžních. Zde je nutno ověřit, zda poskytnutý nepeněžní dar již základ daně poplatníka (dárce) ovlivnil (snížil) nebo ne a ani pak není správný postup totožný. DAROVANÉ PŘEDMĚTY DO 500 KČ Z obecného pravidla: dar = nedaňový výdaj, existuje výjimka. ZDP v § 25 odst. 1 písm t) totiž za dary nepovažuje reklamní nebo propagační předměty, které jsou opatřeny obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele těchto předmětů nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jejichž hodnota (bez DPH) nepřesahuje 500 Kč a které nejsou s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. Tiché víno je definováno v § 93 odst. 3 zákona o spotřebních daních. V praxi se jedná nejčastěji o diáře, kalendáře, propisovací tužky, trička, čepice, tašky, kalkulačky, přívěsky na klíče apod. Dárce uvede výdaje vynaložené na pořízení těchto předmětů v daňové evidenci vždy jako výdaje daňové. (Víc se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DAÚ 11/2011)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ZVÝŠENÍ ZÁKLADU DANĚ Poplatník plánoval v roce 2010 zahájení opravy oken v prodejně v kalkulované částce 100 000 Kč. V roce 2010 byla vytvořena rezerva ve výši 50 000 Kč. V roce 2011 budova vyhořela a torzo bylo třeba zlikvidovat. O jakou částku musí poplatník zvýšit základ daně? Poplatník musí základ daně v roce 2010 zvýšit o částku 50 000 Kč. VYTVOŘENÍ REZERVY Poplatník vytvořil v letech 2009 a 2010 rezervu ve výši 80 000 Kč na opravu mobilní buňky. V roce 2011 měl v tvorbě rezervy pokračovat a v roce 2012 chtěl opravu provést. V roce 2011 však byl nucen z rodinných důvodů svou podnikatelskou činnost ukončit. O jakou částku musí poplatník zvýšit základ daně? Poplatník musí základ daně za rok 2011 zvýšit o částku 80 000 Kč. Pozn.: při ukončení činnosti je nutno základ daně upravit i o další položky tak, jak je uvedeno v § 23 odst. 8 ZDP. NEUHRAZENÁ POHLEDÁVKA NABYTÁ POSTOUPENÍM Podnikatel eviduje v DE neuhrazenou pohledávku, nabytou postoupením, která má jmenovitou hodnotu 120 000 Kč. Pohledávku koupil za 40 000 Kč. Jedná se o pohledávku za dodané zboží, která by při úhradě byla zdanitelným příjmem. Jak má podnikatel postupovat při přechodu z DE na vedení účetnictví? Základ daně se zvýší v roce, kdy došlo k zahájení vedení účetnictví. Hodnotou pohledávky je dle § 5 ZDP její pořizovací cena. Základ daně bude tedy zvýšen o 40 000 Kč, a to jednorázově nebo postupně podle § 23 odst. 14. Jedná se však o koupenou pohledávku. Znamená to tedy, že koupě pohledávky je spojena se závazkem uhradit pořizovací cenu osobě, která pohledávku postoupila (prodala). V případě, pokud pořizovací cenu pohledávky (závazek) podnikatel uhradil postupiteli v době, kdy vedl DE, nastane určitý problém. Pořizovací cena pohledávky je totiž nedaňovým výdajem dle § 25 odst. 1 písm. z) ZDP. Výjimka je uvedena v § 24 odst. písm. o) ZDP. Daňovým výdajem u poplatníků, kteří vedou DE, je pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení. V daném případě ale poplatník v roce, kdy vedl DE, žádný uvedený příjem, týkající se dotyčné pohledávky, nedosáhl. Pokud pohledávku nabytou postoupením dostane zaplacenou od dlužníka v roce, kdy vede účetnictví, nelze zase uplatnit výdaj podle § 24 odst. 2 písm. o) ZDP, protože toto ustanovení se vztahuje na osoby, které vedou DE. ZÁLOHA NA NÁKUP NEHMOTNÉHO MAJETKU Podnikatel zaplatil v roce 2010 zálohu na nákup nehmotného majetku ve výši 70 000 Kč. Musí podnikatel při přechodu z DE na účetnictví zvýšit základ daně? Podnikatelé používající DE mohou výdaje za nákup nehmotného majetku nebo jeho technické zhodnocení (tedy i zaplacenou zálohu) uplatnit jako jednorázový daňový výdaj na základě § 24 odst. písm. zn) ZDP. Je tedy logické, že při přechodu na účetnictví musí o hodnotu poskytnuté zálohy na nákup nehmotného majetku zvýšit základ daně, a to na základě povinnosti vyplývající z Přílohy č.3 k ZDP. DAŇOVÝ VÝDAJ Poplatník nechá opatřit logem své firmy propisovací tužky a stolní kalendáře, které pak daruje svým (i potencionálním) obchodním partnerům. Celková cena je 100 000 Kč, jednotková cena nepřesahuje částku 500 Kč. Jakou částku poplatník zaeviduje? Poplatník zaeviduje částku 100 000 Kč jako daňový výdaj.
(Víc na toto téma najdete v dvouměsíčníku 1000 řešení 6/2011)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Částka číslo 131/2011 ze dne 8.12.2011 372/2011 Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) 373/2011 Zákon o specifických zdravotních službách 374/2011 Zákon o zdravotnické záchranné službě 375/2011 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě Částka číslo 132/2011 ze dne 6.12.2011 376/2011 Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění Částka číslo 133/2011 ze dne 9.12.2011 377/2011 Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých 378/2011 Nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2012 379/2011 Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2012 380/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu 381/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 333/2004 Sb., o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče 382/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů 383/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou 384/2011 Vyhláška o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin 385/2011 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Částka číslo 134/2011 ze dne 9.12.2011 386/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin, ve znění vyhlášky č. 114/2009 Sb. Částka číslo 135/2011 ze dne 9.12.2011 387/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů Částka číslo 136/2011 ze dne 12.12.2011 388/2011 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 389/2011 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi 390/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 391/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 392/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů Částka číslo 137/2011 ze dne 12.12.2011 393/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění vyhlášky č. 264/2010 Sb. Částka číslo 138/2011 ze dne 12.12.2011 394/2011 Vyhláška o sídlech obvodních báňských úřadů 395/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů 396/2011 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství 397/2011 Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2012, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami 398/2011 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2012
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
JAK EFEKTIVNĚ HOSPODAŘIT S ČASEM Život není jen komunikace, ale i mnoho jiných činností. A každá z nich si vyžaduje čas. Čas je snad to jediné, co se na tomto světě nedá koupit. Dnes si můžeme koupit materiální statky podle libosti, potěšení též podle libosti, dokonce i přátelství, ale čas ne. To znamená, že chceme-li být úspěšní, musíme umět efektivně hospodařit s časem a vymezit každé naší činnosti právě tolik času, kolik je potřeba na její úspěšné završení. Čas je jediným zdrojem, který se neřídí zákony trhu. Proto všichni úspěšní lidé mají jeden společný rys – umí efektivně hospodařit s časem. Ve všem ostatním se mohou lišit. Někteří jsou nenápadní, jiní jsou naopak středem pozornosti, jedni jsou vznětliví, druzí zase chladní jako náhrobní kámen. Bez ohledu na to, jací jsou, všichni znají cenu času. Přestože prakticky všichni znají cenu času, jen málokdo s ním dokáže efektivně hospodařit. Abychom si to dokázali, uděláme si test. Test je zvláštní v tom, že na jeho konci se nedozvíte správné řešení. Jednoduše proto, že v tomto případě neexistuje jediné správné řešení. Někdo je, řekněme, staromódní, a efektivní hospodaření s časem mu ulehčuje množství papírků popsaných poznámkami a rozstrkaných na první pohled na nejnevhodnějších místech. Jiný je zase hypermoderní a efektivní hospodaření časem svěřil počítači, mobilu a dalším technologickým výdobytkům. Tajemství efektivního hospodaření s časem je totiž v něčem jiném – v naší schopnosti rozeznat priority a umět se kvalifikovaně rozhodnout. A právě o to v našem testu jde. Na příkladu nakládání s různými typy dokumentů vám umožní zjistit, jak moc mrháte svým časem. Abyste to zjistili, pročtěte si nejdřív popis dokumentu v levém sloupci a potom v průběhu maximálně pěti sekund rozhodněte, kde byste ho odložili, resp. zařadili. Odpověď napište do pravého sloupce. Těch pět sekund nemáte na to, abyste uvažovali, kde by ho bylo třeba zařadit, ale na to, abyste si představili, co byste s ním opravdu udělali, kdyby vám přišel do rukou. Když se do pěti sekund nedokážete rozhodnout, napište do příslušné kolonky křížek a pokračujte dalším řádkem.
Vyhodnocení testu 1. Když máte v pravém sloupci víc než tři křížky, je to příznak vaší dezorganizace. Jinými slovy, nemáte vžitý a nepoužíváte žádný systém nakládání s dokumenty, všechno řešíte „případ od případu“. To následně znamená, že mluvit o efektivním hospodaření s časem by ve vašem případě bylo dost odvážné. 2. I když jsme v úvodu testu avizovali, že na žádnou otázku v testu neexistuje jediná správná odpověď, přece jen se dá říci, co je nesprávná odpověď. Zde je jejich seznam.
Efektivně hospodařit s časem dokáže jen ten, kdo má v krvi určité stereotypy, které mu nedovolí marnit čas svůj, ani čas svých spolupracovníků. Ten, kdo umí efektivně hospodařit s časem, umí především řídit své aktivity v maximální možné míře. Dále, svoji pozornost zaměřuje spíš na výsledek než na „pracování“. Především se vyhýbá práci, která není pro konečný výsledek důležitá. Takovýto přístup mu jednak umožňuje soustředit se na menší počet aktivit a zároveň mu to ulehčuje stanovit si pořadí, v jakém je vykoná. Nakonec, efektivní hospodaření s časem není možné bez správného rozhodování. Tady se ale skrývá nebezpečí: rozhodovat se nedá „od boku“ tak, jako se střílí z koltu – každé rozhodnutí si vyžaduje čas. Logicky, čím méně rozhodnutí musí udělat, tím víc času zůstane na jejich naplnění. Efektivní hospodaření s časem proto začíná tím, že si vyhradíme dostatek času na strategickou organizaci svého života. To zahrnuje stanovení cílů, od nichž se odvinou oblasti našeho zájmu, za nimi následuje plánování aktivit a potom to nejdůležitější – vytváření si stereotypů pro řešení standardních situací a trénink v rozpoznávání situací, které se vymykají ze standardu a vyžadují si zvláštní přístup. Praktické rady
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poradce č. 4-5/2012 (XI/2011)
Daně, účetnictví – vzory a případy – (DÚVaP) č. 12/2011 (XI/2011)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 12/2011 (XI/2011)
Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) č. 12/2011 (XI/2011)
Poradce veřejné správy – (PVS) č. 12/2011 (XI/2011)
PŘIPRAVUJEME Poradce č. 6-7/2012 (XII/2011)
Daně, účetnictví – vzory a případy – (DÚVaP) č. 1/2012 (XII/2011)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) č. 1/2012 (XII/2011)
Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) č. 1/2012 (XII/2011)
Poradce veřejné správy – (PVS) č. 1/2012 (XII/2011)
1000 řešení – (1000 řešení) č. 1/2012 (XII/2011)
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DAŇOVÁ KONTROLA
Daňová kontrola je součástí správy daní. Jejím účelem je ověření správnosti tvrzení poplatníka nebo plátce daně v daňovém přiznání nebo hlášení. Při daňové kontrole správce daně prověřuje skutečnosti, ze kterých daňový subjekt vycházel při stanovení základu daně a při zjištění své daňové povinnosti. Cílem daňové kontroly je dosáhnout stanovení daně ve správné výši.Vše o daňové kontrole se dozvíte z balíčku Daňová kontrola.
BALÍČEK DAŇOVÁ KONTROLA se slevou 40 % obsahuje: PVS 11/2011 + Poradce 3/2012 + Aktualizace I/1 2011 + Zákony I/2011 cena: 224 Kč
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH OBJEDNÁVKY VYSTAVUJEME DO 48 HODIN Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty. E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||