| |
DOČASNÉ ZAPŮJČENÍ ZAMĚSTNANCE K JINÉMU ZAMĚSTNAVATELI
Titulek nevyjadřuje přesně legislativní situaci, kdy se uplatní jedna z možností změny místa výkonu práce: jedná se o dočasné přidělení zaměstnance k práci k jinému zaměstnavateli. Někdy se také hovoří o tzv. pronájmu zaměstnanců. Jaké problémy, které se objevují v jejich činnosti, mohou zaměstnavatelé tímto postupem řešit?
Zaměstnavatel jako agentura práce
Dřívější právní úprava (zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v § 14 odstavec 3 a v § 60) umožňovala zaměstnavateli, aby dočasně přidělil svého zaměstnance k jinému zaměstnavateli jen při dodržení přísných zákonných podmínek. Protože se jednalo o zprostředkování zaměstnání, mohl zaměstnavatel zaměstnance dočasně přidělovat (zapůjčovat) k jinému zaměstnavateli jen tehdy, měl–li k takové činnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí. Dalo by se říci, že se jednalo o „suplování“ činnosti agentur práce a každý zaměstnavatel se po splnění zákonných podmínek mohl stát při realizaci dočasného zapůjčování zaměstnanců! Agenturou práce. Této možnosti využilo do konce roku 2011 téměř 1900 právnických a fyzických osob. Povolení bylo nutné z toho důvodu, aby byla zajištěna ingerence státních orgánů (zejména inspektorátů práce a úřadů práce) pro účely kontroly dodržování pracovních a mzdových podmínek.
NOVÁ ÚPRAVA V ZÁKONÍKU PRÁCE - Již tehdy se však ozývaly kritické hlasy zejména z podnikatelské praxe, že tato úprava je nedostatečná, komplikovaná a složitá a že neodpovídá operativním požadavkům zaměstnavatelů. Navíc obsahovala prvky byrokratické zátěže. Proto v roce 2011 byla přijata novela zákoníku práce (dále ZP) číslo 365/2011 Sb., která v § 43a) umožňuje dočasné přidělení mezi zaměstnavateli na základě shodně projevené vůle všech zúčastněných subjektů (zaměstnance, dále zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, a zaměstnavatele, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen – tzv. uživatel). Dočasně přidělovat zaměstnance mohou i agentury práce a stejně jako zaměstnavatelé to může být i k zaměstnavateli na území jiného státu, např. v zemích EU.
Zaměstnavatel může dočasně přidělit (zapůjčit) zaměstnance na základě dohody,
přičemž ZP stanoví její podstatné náležitosti. Pro zaměstnavatele se však na rozdíl od agentury práce jedná o činnost nevýdělečnou. Zaměstnavatelé k dočasnému přidělování zaměstnanců nemusí mít k této činnosti povolení Ministerstva práce a sociálních věcí, jako tomu bylo dříve před rokem 2011.
Zaměstnavateli ZP umožňuje dočasně přidělit zaměstnance až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Po dobu dočasného přidělení ukládá zaměstnanci pracovní úkoly, řídí a kontroluje jeho práci zaměstnavatel, k němuž byl zaměstnanec přidělen (uživatel).
Tento zaměstnavatel rovněž zajišťuje přidělenému zaměstnanci příznivé pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu práce. Nesmí však vůči přidělenému zaměstnanci činit jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, právní úkony. Nemůže s ním např. skončit pracovní poměr nebo změnit druh práce. Mzdu nebo plat, popřípadě náhradu cestovních výdajů zaměstnanci poskytuje zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil. ZP nevylučuje dohodu o tom, že výše uvedené náležitosti bude poskytovat zaměstnavatel, ke kterému je zaměstnanec přidělen. Zaměstnavatelé mohou rovněž uzavřít dohodu o tzv. refundaci poskytnutého plnění. I při dočasném přidělení může být zaměstnanec vysílán zaměstnavatelem, ke kterému byl přidělen, na pracovní cesty k plnění pracovních úkolů. Z důvodu právní jistoty zaměstnance se zdůrazňuje možnost sjednat v dohodě i pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad (§ 34 odst. 2).
Z hlediska rovného zacházení ZP ukládá,
že pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen (§ 43a odst. 6 ZP). Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno nebo před uplynutím této doby písemnou dohodou o ukončení dočasného přidělení nebo písemnou výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku.
Výhodou dočasného přidělení je využití pracovní síly na pracovním trhu. Velmi snadný je vznik i skončení dočasného přidělení. Z hlediska smluvní vůle stran je respektována autonomie projevu vůle, kdy vznik i změna podmínek dočasného přidělení je vázána na souhlas smluvních stran. Výhodou je rovněž pokračování výkonu práce u jiného zaměstnavatele v případě, kdy zaměstnavatel dočasně nemá pro zaměstnance práci. Tímto postupem může zaměstnavatel řešit i nedostatek práce nebo zakázek, kdy by jinak musel přikročit ke snížení stanoveného rozsahu pracovní doby nebo dokonce ke skončení pracovního poměru.
MZDOVÉ A PRACOVNÍ PODMÍNKY - u zaměstnance, který byl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, nesmí být tyto podmínky horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Tuto povinnost oba zaměstnavatelé zabezpečí např. v obsahu vzájemné dohody podle § 308 odst. 1 písm. f) ZP, která se uzavírá při agenturním zaměstnávání. Srovnatelným zaměstnancem se pro tyto účely rozumí zaměstnanec, který pracuje na pracovním místě stejném nebo podobném tomu, na kterém pracuje nebo bude pracovat přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím k postavení, kvalifikaci a dovednostem. Jestliže by u uživatele srovnatelný zaměstnanec neexistoval, je nutno vyjít z kolektivní smlouvy, která je u uživatele platná. Pokud kolektivní smlouva neexistuje, určí se srovnatelné mzdové podmínky podle toho, jakou odměnu by měl zaměstnanec uživatele, kdyby práci, kterou vykonává dočasně přidělený zaměstnanec, vykonával zaměstnanec uživatele.
Pojem „pracovní podmínky“
není v právních předpisech definován. Jedná se o takové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance, za nichž je povinen vykonávat práci, jestliže tyto podmínky existují na základě pracovněprávních nebo jiných právních předpisů, nebo z nich vyplývají. Jestliže jsou pracovní podmínky tvořeny právními předpisy, pak nezbytným znakem těchto podmínek je i jejich nárokovost nebo možnost zaměstnance uplatňovat nároky z těchto předpisů plynoucí. Z tohoto hlediska tvoří právní základ pracovních podmínek pracovněprávní předpisy (např. ZP), předpisy k pracovnímu prostředí, hygienické a zdravotnické předpisy apod. Dočasně přidělený zaměstnanec by pak podle tohoto hlediska měl nárok například na dovolenou prodlouženou o další týdny, výhodnější podmínky pracovního volna při překážkách v práci na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele, práci v pracovní době zkrácené bez snížení mzdy a další zvýšené či rozšířené pracovněprávní nároky.
Neplacené volno a dočasné přidělení
Dočasné přidělení zaměstnance může zaměstnavatel uskutečnit i jiným způsobem. Jeho realizace je však podmíněna personální praxí, která může být u různých zaměstnavatelů rozličná, a účelem, jehož má být dále uvedeným postupem dosaženo. Je možné, aby zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy (neplacené pracovní volno) na určenou dobu a jiný zaměstnavatel sjedná s tímto zaměstnancem další pracovní poměr. Tento postup je mimo právní režim zprostředkování zaměstnání i dočasného přidělení zaměstnance a předpokládá vznik dalšího pracovního poměru. V tomto případě by se stala jedním ze zaměstnavatelů právnická osoba (firma), která zaměstnanci poskytla neplacené pracovní volno a v žádném případě se nedostává do kontaktu se zaměstnavatelem, s nímž zaměstnanec sjedná další pracovní poměr. Není totiž povinností zaměstnance, aby tuto skutečnost svému „mateřskému“ zaměstnavateli oznamoval. Jestliže by se v této podobě mělo jednat o určitou modifikaci „dočasného přidělení pracovní síly“, zřejmě by se vycházelo ze vzájemné dohody všech zúčastněných subjektů. Ustanovení § 308 a 309 ZP, a tedy i zajištění srovnatelných pracovních a mzdových podmínek, by se na tyto případy nevztahovala.
Dočasné přidělení agenturního zaměstnance
Zapůjčování zaměstnanců (dočasné přidělování) může provádět vedle každého zaměstnavatele agentura práce (AP). Podle § 308 ZP vzniká při agenturním zaměstnávání „legislativní“ trojúhelník mezi AP a zaměstnancem, mezi AP a zaměstnavatelem (uživatelem), u něhož bude občan vykonávat dočasnou práci, ke které byl AP „přidělen“ a mezi uživatelem a zaměstnancem.
AP sjedná se zaměstnancem, kterého chce dočasně přidělit, pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti. V těchto úkonech se zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele, a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů tohoto uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance AP, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.
Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem
V písemné dohodě (ústní dohoda není platná) mezi AP a uživatelem by měla být zdůrazněna informace o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe. Jde o zajištění stejných např. mzdových podmínek, jako mají srovnatelní zaměstnanci zaměstnavatele (uživatele), k němuž AP přidělila svého zaměstnance. Tyto podmínky je povinna zabezpečit AP ve spolupráci s uživatelem. U agenturního zaměstnance nesmí být mzdové podmínky horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Neprávnicky řečeno: agenturní zaměstnanec musí mít mzdu nebo plat při nejmenším stejný, jako mají trvalí zaměstnanci uživatele. Tuto povinnost agentura i uživatel zabezpečí např. v obsahu vzájemné dohody.
Zapůjčení podle dohody o pracovní činnosti
V případě, že by dočasné přidělení zaměstnance uskutečňovala AP podle dohody o pracovní činnosti, postupovalo by se při srovnání mzdových podmínek odlišně. Protože odměna v dohodě o pracovní činnosti je výsledkem smluvního ujednání, platí zde při stanovení srovnatelné mzdové podmínky volná úvaha zaměstnavatele. Toto stanovisko podporuje i skutečnost, že u dohod o pracovní činnosti nepřichází v úvahu mzda, ale odměna a že se na ní nevztahují minimální mzdové tarify (zaručená mzda). Platí však zde omezení: nároky nebo jiná plnění ve prospěch dočasně přiděleného zaměstnance nelze však pro něj dohodnout příznivěji, než jsou obdobné nároky a plnění vyplývající z pracovního poměru. Přitom při sjednání výše odměny, je nutno dbát na zákaz diskriminace, dodržování zásady rovnosti a postupovat v souladu s dobrými mravy.
BEZ ZISKU - Zásadní rozdíl mezi AP a zaměstnavatelem při zapůjčování zaměstnanců spočívá v tom, že zaměstnavatel nemůže dočasně přidělovat (zapůjčovat) zaměstnance za účelem dosažení zisku.
Zaměstnavatel rovněž nemusí mít k dočasnému přidělování zaměstnanců povolení generálního ředitelství Úřadu práce. AP musí o povolení k této činnosti, která je podle ZP v § 307a) považována za závislou činnost, požádat uvedený orgán. V dotazech zaměstnavatelů a agentur se objevily názory, že v předpisech není řešena problematika náhrady škody, kterou způsobí při výkonu své pracovní činnosti dočasně přidělený (pronajatý) zaměstnanec zaměstnavateli (uživateli), ke kterému byl dočasně přidělen. Tato speciální úprava není nutná, neboť se postupuje podle obecných zásad ZP při uplatnění náhrady škody vůči zaměstnanci (§ 250 a násl. ZP). Způsobí -li zaměstnanec, který byl pronajat agenturou nebo dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním škodu, odpovídá za tuto škodu agentura nebo zaměstnavatel, který zaměstnance pronajal (dočasně zapůjčil.) Vychází se ze zásady, že zaměstnanec musí být v pracovním poměru nebo vykonávat dohodu o pracovní činnosti k agentuře nebo původnímu zaměstnavateli. Tento subjekt pak zaměstnavateli, kterému zaměstnanec způsobil škodu, uhradí plnou výši této škody. Tyto otázky by však měly být upraveny ve vzájemné dohodě mezi agenturou (zaměstnavatelem) a jiným zaměstnavatelem (uživatelem), pro kterého zaměstnanec byl pronajat. Škodu pak může uplatňovat na tomto zaměstnanci podle ustanovení ZP (většinou se jedná o omezenou výši, maximálně do čtyř a půl násobku jeho průměrného výdělku).
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčnících PaM 1/18, 1000 řešení 3-4/18, DÚVaP 1/18)
VÝDAJE V ZDP A V ÚČETNICTVÍ
Příspěvek se zabývá problematikou daňově uznatelných výdajů, které souvisí s majetkem zahrnutým v obchodním majetku podnikatele, ať již fyzické tak i právnické osoby. Dotýká se různých transakcí s majetkem včetně finančního majetku a pohledávek, a jejich dopadem na daň z příjmů. Jde například o pořízení, prodej, likvidaci, technické zhodnocení a opravy majetku. Příspěvek řeší i případy tvorby rezerv a opravných položek k majetku. Zabývá se finančním leasingem, zápůjčkami a úvěry. To vše řeší příspěvek z pohledu právního, daňového i účetního. Příspěvek je doplněn řadou příkladů.
3. Pohledávky
Pohledávka představuje právo vznikající věřiteli požadovat určité plnění na dlužníkovi a to z určitého závazkového vztahu (např. obchodního vztahu, smlouvy o úvěru apod.). Pohledávka může být peněžitá a nepeněžitá. Pohledávka jakožto právo představuje aktiva podnikatele. Při obchodních transakcích s pohledávkami, popřípadě vkladech pohledávek do obchodních korporací může dojít k ovlivnění základu daně z příjmů. K ovlivnění základu daně z příjmu může dojít také z důvodu tvorby opravné položky k pohledávkám podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen ZoR).
Opravné položky k pohledávkám
Ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 ZoÚ účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. Toto ustanovení kromě rezerv a odpisů vyjadřují i opravné položky k majetku.
Opravnými položkami se na rozdíl od odpisů vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku.
Opravné položky tedy vedou ke snížení hodnoty majetku a zároveň k vykázání nerealizované ztráty a to již v okamžiku, kdy se předpokládá, že ekonomický prospěch z majetku bude nižší, než se původně očekávalo. Pokud se v budoucnu předpoklad potvrdí, tzn. že je ekonomický prospěch z majetku skutečně nižší popř. žádný nahradí se opravná položka odpisem.
Opravné položky můžeme rozdělit z pohledu možnosti jejich zahrnutí do základu daně z příjmů na opravné položky účetní a daňové.
Tvorbu opravných položek, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů upravuje ZoR. Tento zákon upravuje způsob jejich tvorby a výši.
Opravnými položkami vymezenými v tomto zákoně jsou opravné položky:
- vytvořené k rozvahové hodnotě nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994 (pozn. nelze je vytvářet k promlčeným pohledávkám) a
- zaúčtované podle zákona o účetnictví nebo vedených v daňové evidenci.
Rozvahovou hodnotou pohledávky se rozumí:
- jmenovitá hodnota pohledávky nebo
- pořizovací cena pohledávky.
Rozvahová hodnota pohledávky se posuzuje bez vlivu změny reálné hodnoty (oceňovacího rozdílu).
Ve smyslu ustanovení § 25 ZoÚ se pohledávky oceňují:
- jmenovitou hodnotou při jejich vzniku
- pořizovací cenou při jejich nabytí za úplatu nebo vkladem.
Opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám (pokud ZoR nestanoví jinak), o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech (v případě účetních jednotek i jako snížení nákladů, popřípadě pokud bylo v důsledku oprav minulých období účtováno rozvahově a bylo nutné o celou jejich hodnotu zvýšit výsledek hospodaření pro zjištění základu daně a podat dodateční daňové přiznání k dani z příjmů, tj. lze je tvořit k pohledávkám, které byly součástí daňového základu) a takto vzniklý příjem:
- nebyl podle ZDP příjmem osvobozeným nebo příjmem, který se nezahrnuje do základu daně nebo
- nebyl tento příjem zahrnovaný do samostatného základu daně nebo do základu daně pro zvláštní sazbu daně.
V případě nabytí pohledávky postoupením může postupník tvořit opravné položky k rozvahové hodnotě pohledávky, pokud uhradil její pořizovací cenu.
Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi jmenovitou hodnotou pohledávky a její pořizovací cenou sjednanou při postoupení postupníkovi. Nelze je vytvářet v průběhu likvidace nebo v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.
Pokud je pohledávka uhrazena, opravná položka se rozpustí ve prospěch nákladů.
Opravné položky se netvoří (pokud ZoR nestanoví jinak) k pohledávkám vzniklým z titulu:
- cenných papírů a ostatních investičních nástrojů,
- úvěrů, zápůjček,
- ručení,
- záloh,
- plnění ve prospěch vlastního kapitálu,
- úhrady ztráty obchodní korporace,
- smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů,
- k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek
tj. k pohledávkám, které nebyly součástí základu daně z příjmů.
S výjimkou stanovenou ZoR nesmí věřitel tvořit opravné položky k pohledávkám, jestliže má k dlužníkovi současně splatné dluhy a neprovede vzájemný zápočet pohledávek.
Opravné položky se uplatňují (pokud ZoR nestanoví jinak) za zdaňovací období.
Zdaňovacím obdobím se:
- u právnických osob rozumí zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, pokud trvá nejméně 12 kalendářních měsíců nebo pokud je kratší než 12 měsíců, ale začíná rozhodným dnem fúze nebo přechodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní korporace,
- u fyzických osob se zdaňovacím obdobím rozumí kalendářní rok.
V souvislosti s podáním daňového přiznání se prověřuje odůvodněnost tvorby opravných položek a zákonnost jejich výše. Opravné položky se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.
Opravné položky se zruší vždy:
- ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závodu,
- ke dni přerušení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pachtu obchodního závodu, pokud tato činnost nebo pacht obchodního závodu nejsou zahájeny do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení.
- ke dni účinnosti smlouvy o pachtu v případě pachtu obchodního závodu,
- ke dni předcházejícímu den zrušení stálé provozovny na území České republiky,
- ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti rozhodnutí o prohlášení konkursu.
Opravné položky se nezruší u pohledávek nabytých při přeměně obchodní korporace, kdy může pokračovat nástupnická obchodní korporace v jejich tvorbě za stejných podmínek, jako by k přeměně nedošlo, ale pouze v rozsahu, v jakém souvisí s převáděným majetkem.
ZDP umožňuje zahrnout tvorbu opravných položek do základu daně z příjmů ustanovením § 24 odst. 2 písm. i). Podle tohoto ustanovení lze opravné položky, jejichž způsob tvorby a výše je v souladu se ZoR zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Taktéž lze do daňově uznatelných nákladů zahrnout tvorbu opravných položek v případě pohledávek nabytých přeměnou a to v souladu s ustanovením § 24 odst. 9 ZDP. V případě pohledávky nabyté při přeměně, musí jít o pohledávku, která nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající nebo rozdělované obchodní korporace. V tomto případě pokračuje nástupnická obchodní korporace v tvorbě opravné položky, jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit tvorbu opravné položky zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace.
Rozdělení opravných položek podle ZoR :
- Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám z úvěrů banky (§ 5), spořitelní a úvěrní družstva, ostatní finanční instituce (§ 5a)
- Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (§ 8)
- Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. 12. 1994 (§ 8a)
- Opravné položky k pohledávkám z titulu ručení za celní dluh (§ 8b)
- Opravné položky k pohledávkám do výše 30 000 Kč rozvahové hodnoty po splatnosti 12 měsíců (§ 8c).
(Více se o tomto tématu dočtete v odborné tematické publikaci Daňové výdaje 2017 a v našich měsíčních 1000 řešení 3-4/18, DÚVaP 12/17)
|
|
| |
Částka 12 Rozeslána dne 7. února 2018
17/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 206/2012 Sb., o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky
18/2017 Vyhláška o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel a o změně některých souvisejících vyhlášek
19/2017 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění pozdějších předpisů
20/2017 Sdělení Ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovací látky proti pneumokokovým infekcím pro očkování pojištěnců nad 65 let věku
Částka 13 Rozeslána dne 9. února 2018
21/2018 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů
22/2018 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 170/2008 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, nařízení vlády č. 106/2014 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, a nařízení vlády č. 69/2017 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
23/2018 Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
|
|
| |
| 15. února
Čtvrtek
|
Daně z příjmů – zaměstnanec |
Podpis prohlášení poplatníka ke snížení záloh na daň z mezd za rok 2017 a na rok 2018
(§ 38k odst. 4 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2017
(§ 35d odst. 6 až 9, § 38ch, § 38k odst. 5 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| „Invalidní daň“ |
Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci oznámí úřadu práce plnění povinného podílu (4 %) zaměstnání osob se zdravotním postižením za rok 2017, příp. i zaplatí náhradní odvod
(§ 81 až 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti)
|
| 20. února
Úterý
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za leden 2018
(§ 38h odst. 10 zákona č. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za leden 2018
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za leden 2018
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za leden 2018
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za leden 2018
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za leden 2018
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za leden 2018
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 26. února
Pondělí
(za neděli 25. 2.)
|
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaň. obdobím za leden 2018 a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení za leden 2018 u všech plátců z řad právnických osob, zatímco u plátců z řad osob fyzických, pouze pokud jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za leden 2018 o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu prostřední osobou a poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 1, 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za leden 2018, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za leden 2018 o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| 28. února
Středa
|
Daně z příjmů – plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v lednu 2018 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů do 2 500 Kč, resp. z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v lednu 2018 ze stanovených příjmů nerezidentů mimo prostor EU/EHP ze zdrojů na území ČR a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
|
|
| |
DOBRÝ TÝM, DOBRÁ TÝMOVÁ PRACE
Pokud jste někdy zažili pozici vedoucího týmu nebo jakoukoli řídící pozici, víte, že dobrý tým se neobjeví jen tak. Nevyhnutelně je výsledkem tvrdé dřiny vedoucího týmu. Ten je klíčový a neměly by mu chybět informace o významu týmové práce a zásadách budování týmu. Vybudování týmu je pouze jeden z úkolů, které má manažer na starosti. Dobrý tým se nedá koupit, ani zdědit, není to stroj ani počítač. Je složen z lidí a každý je jedinečná osobnost.
PROČ JE TÝMOVÁ PRÁCE DŮLEŽITÁ?
• Vytváří synergii – kde suma je větší než jednotlivé částky.
• Podporuje výkonnější způsob práce a odstraňuje omezení, která mohou bránit tomu, aby někdo vykonával svou práci dobře.
• Podporuje struktury s menší hierarchizací – lidé jsou si „rovnější“.
• Podporuje multidisciplinární práci.
• Podporuje flexibilitu a schopnost reagovat, zejména schopnost reagovat na změny.
• Podporuje smysl pro dosahování cílů, rovnost a kamarádství, jež jsou nezbytné pro motivované pracoviště.
• Když se správně řídí, je týmová práce lepším způsobem práce!
Faktor lidskosti mnozí manažeři podceňují a spoléhají se jen na sílu a pravomoci své pozice.
HODNOTY A SCHOPNOSTI LIDÍ V TÝMU – jaké by měly být? V týmu lidé obyčejně sdílejí představy o tom, co je důležité a co není a jaký postup je správný. Neznamená to však, že by členové týmu přestali mít své vlastní cíle a hodnoty. Všichni členové týmu jsou stejně důležití, každý z nich plní specifikou roli, má schopnosti a dovednosti, které se doplňují s ostatními členy týmu. Neplatí, že všichni musí vědět všechno – od toho jsou tým, aby se doplňovali a podporovali.
Členové týmu jsou zvyklí být poměrně flexibilní. Je důležité dosáhnout cíle, vykonat jednotlivé kroky, ale v principu je jedno, kdo je vykoná. Je jistě výhodné, pokud danou věc udělá ten, kdo k ní má nejvíce kompetencí, ale ve chvíli nouze jde tento fakt stranou. V týmu se nesetkáte s tvrzením „to není moje práce“.
Neznamená to tedy, že v týmu každý dělá všechno. Funguje tu však princip, že každý dělá hlavně to, co je z hlediska týmu důležité. A ve chvílích nouze, kdy je důležité danou věc uskutečnit, ji prostě někdo z týmu udělá.
„Ledajací lidé“ vytvoří jen „ledajaký tým“
K úspěšnému vedení lidí je důležité, jak dobře jsou lidé do týmu vybráni. Bylo by vhodné vybrat lidi s vlastnostmi, které potřebujete a očekáváte. Noví členové by se měli do týmu, který má dané vlastnosti, hodnoty a cíle, hodit. Přitom nemáme na mysli výběr členů zaměřený jen na vzdělání a dovednosti. Nezbytnou součástí přípravy výběru je popis pracovního místa (obsahuje pracovní náplň, co očekáváme, že bude člověk na této pozici vykonávat) a profil ideálního kandidáta (jakou odbornost, osobní předpoklady, dosavadní pracovní zkušenosti, jazykové znalosti od člověka očekáváme). Kromě odborných znalostí a dovedností je vhodné zjistit, z jakého prostředí uchazeč přichází, jaké pracovní návyky si s sebou nese. V tomto ohledu mohou pomoci i reference z předchozích zaměstnání anebo od lidí, u kterých daný uchazeč absolvoval vzdělání.
Vedoucí by měl být členem týmu
Nerozhodovat, ale koordinovat. V rámci své práce by tedy měl klást důraz na to, aby se lidé v týmu cítili dobře, svobodně vyjadřovali své myšlenky a názory, aby i negativní situace nakonec měly konstruktivní řešení.
V rámci jakési prevence by mohl vést členy týmu k tomu, aby:
• Mluvili o svých výhradách a zároveň se nebránili zpětné vazbě od ostatních členů.
• Při jednotlivých setkáních a rozhovorech neodbíhali od podstaty věci a nehovořili zdlouhavě na jedno téma.
• Uměli akceptovat případné přizvání nezávislého experta, pokud si jejich tým sám nebude vědět rady.br>
Vedoucí týmu by měl zabezpečit:
• aby se cíl stal hodnotou pro všechny, byl pro ně důležitý,
• aby všichni byli přesvědčeni o jeho dosažitelnosti,
• aby lidé poznali, zda cíl naplňují, nebo ne. Musí zajistit společná kritéria dosahování cíle.
Faktory, které ovlivňují efektivitu týmové práce
Je vhodné mít neustále na paměti a jistým způsobem „kontrolovat“:
• Skupinové myšlení – všichni nemusí myslet stejně, je důležité si porozumět, pochopit své myšlenky navzájem.
• Skupinová lenost, ztráta osobní odpovědnosti – „dnes se mi nechce – nevadí, však je to týmový úkol“.
• Ostatní to za mě udělají, proč bych se měl namáhat? – přehazování úkolů z člověka na člověka.
• Zhoršení koordinace – každý se zapojí v jinou dobu, pracovní úkoly na sebe nenavazují. Případně nedůslednost a nespolehlivost některých členů.
• Netvůrčí atmosféra – strach přinést novou myšlenku, málo podnětů k novým postupům.
• Nezvyk pracovat v týmu – a nést společnou odpovědnost. Zejména u lidí, kteří dosud zastávali vysoce specializovanou pozici a nebyli zvyklí s někým konzultovat, být na někom závislí…
Společná odpovědnost
Lidé na ni dlouho nebyli zvyklí a stále na mnoha místech nejsou. Členové fungujícího týmu by měli mít zažitou odpovědnost za své individuální výsledky vůči kterémukoli z ostatních členů týmu. Je to závazek vůči ostatním. Máme přece společný cíl, o který se všichni snažíme. Tato úměra platí i naopak – bez společného cíle nemůže existovat vzájemná odpovědnost.
Vzájemná odpovědnost patří do týmové kultury. To, že každý má odpovědnost za svou práci, dosažený výkon, můžete určit popisem práce nebo dohodou. Vzájemnou odpovědnost nenařídíte, můžete se jen pokusit ji pěstovat, lidi naučit. Má to své výhody – zvyšuje se množství a kvalita zpětné vazby, nejen vedoucí sleduje kdo, co a jak dělá, zpětná vazba se stává trvalou součástí života týmu, lidé se snaží o co nejlepší výkon, šetří se čas týmu – kontrola dosahovaných výsledků a zvolených postupů se děje průběžně.
Dobré fungování týmu nezajistí jen jasně pojmenované úkoly a skvělé pracovní podmínky. Týmy je třeba sladit i lidsky. Neznamená to, že se lidé budou na sebe nepřetržitě usmívat a budou si neskonale rozumět. „Lidské slaďování“ vnímám jako skvělou příležitost pracovníků zažít si jeden druhého i v jiném než pracovním prostředí.
Mezi tyto slaďovací aktivity patří např. teambuilding. Toto slovní spojení je v poslední době používáno snad až příliš často, teambuildingové aktivity nabízejí i cestovní kanceláře a jsou vnímány jako oddech pro pracovníky, vyžití se mimo pracoviště. Jinde vnímají jako firemní teambuilding to, když jde příležitostně větší skupina posedět do restaurace…
Ve skutečnosti je to však systém metod zážitkové pedagogiky, při nichž zaměstnanci hravou formou řeší různé úkoly fyzického a psychického charakteru v přírodě (nebo i učebnách) a při nichž jsou nuceni pracovat jednotně jako celek, odkázáni jeden na druhého. Přičemž cílem je, aby to pro účastníky byla i zábava – cílem není ukázat, že je někdo silnější nebo víc vydrží…
Mgr. Mária Kopčíková
Zpracováno s použitím:
http://the-happy-manager.com
Plamínek Jiří: Vedení lidí, týmů, firem. Praha: Grada, 2011.
| |
| |
| PRÁVĚ VYCHÁZEJÍ MĚSÍČNÍKY A ODBORNÉ PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 8-9/2018 (I/2018)
- Zákoník práce s komentářem – JUDr. Ladislav Jouza
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2018 (I/2018)
- Změny daňového zvýhodnění od roku 2018
- Slevy na dani z titulu zaměstnávání postižených osob
- Oprava odpočtu daně po novelizaci zákona o DPH
- Účtování o pohledávkách - Odškodňování pracovních úrazů
- Dávky nemocenského po novele zákona
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 2-3/2018 (I/2018)
- Účetní souvztažnosti pro podnikatele – Ing. Vladimír Hruška
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2018 (I/2018)
- Nejdůležitější povinnosti zaměstnavatele – JUDr. Ladislav Jouza
- Cestovní náhrady v roce 2018 – Ing. Helena Machová
- Srážky ze mzdy nově – Richard W. Fetter
- Absolvenstká praxe – JUDr. Eva Dandová
- Obce a veřejná správa z pohledu DPH – Ing. Zdeněk Morávek
- Rezervy z daňového a účetního hlediska u vybraných účetních jednotek – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 2/2018 (I/2018)
- Zákoník práce – JUDr. Ladislav Jouza
- Povinnosti zaměstnavatele – JUDr. Eva Dandová
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
SBORNÍKY ZÁKONŮ:
Zákony IA- zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, daňový řád … (I/2018)
Zákony IB - zákon o účetnictví, živnostenský zákon, zákon o rezervách … (I/2018)
Zákony IIA – občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, občanský soudní řád … (IIA/2018)
Zákony IIB – trestní zákoník, trestní řád, zákon o přestupcích … (IIB/2017)
Zákony III – zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění … (III/2018)
Zákony IV – stavební zákon, katastrální zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek … (IV/2018)
Zákony V – zákon o obcích, zákon o krajích, školský zákon …. (V/2018)
Zákony VI – zákon o odpadech, zákon o životním prostředí, vodní zákon … (VI/2018)
ODBORNÉ PUBLIKACE:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2017 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání k daním z příjmů FO a PO za rok 2017 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Pomocník mzdové účetní 2018 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2018) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Smluvní vztahy nejen pro mzdovou účtárnu (komentované vzory smluv)
Příručka mzdové účetní 2018 (souhrn pravidel pro mzdovou účetní, výpočet mezd, srážek z mezd a odvodů)
Povinnosti zaměstnavatele 2018 – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 10/2018 (III/2018)
- Živnostenský zákon s komentářem / JUDr. Viktor Šmejkal
- Obchodní majetek a podnikání fyzické osoby – Ing. Ivan Macháček
- Daňový doklad a účtenka v roce 2018 – Ing. Václav Benda
- Aktivace v účetnictví – Ing. Zdenka Cardová
- Odpady - občan a živnostník bez pokut – Ing. Miroslav Sedláček
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3-4/2018 (II/2018)
- Změny v zákoně o daních z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- Daňové přiznání FO za rok 2017 – Ing. Martin Děrgel
- Příjmy ze zahraničí – Ing. Martin Děrgel
- Likvidace majetku a daň z příjmů – Ing. Ivan Macháček
- DPH při prodeji majetku – Ing. Václav Benda
- Pokladna u podnikatele – Ing. Zdenka Cardová
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 4/2018 (II/2018)
- Danové přiznání k DPH – kontrolní hlášení – Ing. Václav Benda
- Nájem majetku z hlediska ZDP – Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3-4/2018 (II/2018)
- Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění – Ing. Antonín Daněk
- Změny v zákoníku práce z důvodu změn nemocenského pojištění – Richard W. Fetter
- Inspekce (kontrola) na pracovišti – JUDr. Ladislav Jouza
- Podmínky v pracovněprávních vztazích – JUDr. Ladislav Jouza
- Povinnosti zaměstnavatele nabídnout odvolanému vedoucímu zaměstnanci novou práci – JUDr. Jana Drexlerová
- Dary přijaté neziskovými subjekty a jejich zdanění – Ing. Zdeněk Morávek
- Odměňování členů volebních komisí – Ing. Eva Sedláková
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2018 (II/2018)
- Zapůjčení zaměstnance – JUDr. Ladislav Jouza
- Daňové výdaje pro rok 2017 – Ing. Eva Sedláková
- Povinnost inventarizovat majetek a závazky – Ing. Helena Machová
- Daň z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Zapůjčení zaměstnance jinému zaměstnavateli
Jak správně postupovat při dočasném přidělení zaměstnance k práci k jinému zaměstnavateli? Někdy se také hovoří o tzv. pronájmu zaměstnanců. Jaké problémy, které se objevují v jejich činnosti, mohou zaměstnavatelé tímto způsobem řešit?
Čtěte v našich publikacích, které jsou určeny: zaměstnavatelům, personalistům, mzdovým účetním, podnikatelům, manažerům, zaměstnancům, ekonomům …
-
1. PaM 1/2018 – Dočasné zapůjčení zaměstnance jinému zaměstnavateli – příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 2. 1000 řešení 3-4/2018 – Zapůjčení zaměstnance – praktická řešení – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 112/
- 3. DÚVaP 1/2018 – Mzdová účetní a její problémy – příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 160/
- 4. Aktualizace III/5 – Zákoník práce ….. – úplná znění zákonů
/A5, str. 216/
Cena balíčku je 540 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 270 Kč.
Ušetříte 270 Kč.
Práce pro veřejnou správu – nový katalog
Nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě bylo novelizováno. Přinášíme kompletně nové znění katalogu. Došlo také k zásadním změnám v odměňování členů zastupitelstva obce, úředníků a zaměstnanců územních samosprávných celků (ÚSC). Jaké změny nastaly v pracovněprávním postavení členů zastupitelstev obcí a jejich odměňování?
Najdete v našich publikacích, které jsou určeny pracovníkům ve veřejné správě, pracovníkům ve státní správě, obecním úřadům, mzdovým účetním, zdravotnickým zařízením, pracovníkům a ředitelům předškolních, základních, středních, vyšších odborných škol,
- 1. PaM 12/2017 – Odměňování úředníků, zaměstnanců a členů zastupitelstva obce - změny od 1. 1. 2018 – příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 2. Mini PVS 2-3/2018 – Nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě – úplné znění nařízení
/A5, str. 112/
- 3. Mini PVS 12-13/2017 – Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, Nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců – úplná znění nařízení
/A5, str. 80/
- 4. Povinnosti zaměstnavatele – odborná tematická publikace – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 48/
- 5. DÚVaP 1/2018 – Mzdová účetní a její problémy – příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 160/
Cena balíčku je 440 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 220 Kč.
Ušetříte 220 Kč.
Porušování pracovní discipliny
Pracovní kázeň je základním předpokladem úspěšného plnění úkolů každého zaměstnavatele. Zákoník práce stanoví opatření, která by měla být použita vůči těm, kdo pracovní kázeň porušují. Jaké jsou základní povinnosti zaměstnanců? Co má obsahovat pracovní řád? Jaké mohou být důsledky porušení pracovní kázně?
Balíček je určen zaměstnavatelům, personalistům, mzdovým účetním, podnikatelům, manažerům, zaměstnancům, ekonomům …
-
1. PaM 11/2017 – Nedbalosti při práci – příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 80/
- 2. DaÚ 7-8/2017 – Právní odpovědnost za špatnou práci – příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 112/
- 3. 1000 řešení 11/2017 – Odpovědnost za přestupky – praktická řešení – JUDr. Jana Drexlerová
/A5, str. 112/
- 4. Aktualizace II/3 – Trestní zákoník ….. – úplná znění zákonů
/A5, str. 152/
- 5. Poradce 8-9/2018 – Zákoník práce s komentářem – komentář – JUDr. Ladislav Jouza
Cena balíčku je 968 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 388 Kč.
Ušetříte 580 Kč.
Výdaje v ZDP a v účetnictví za rok 2017
Daňové výdaje poplatník vykazuje několika způsoby. Jakým způsobem je možné tyto výdaje uplatnit? Které výdaje mohou poplatníci daně z příjmů v praxi uplatnit do daňových výdajů? Komplexní informace ohledně daňových a nedaňových výdajů a také praktické příklady najdete v našich publikacích.
Balíček využijí čtenáři, kteří provozují podnikatelskou činnost, jinou samostatnou výdělečnou činnost, zemědělští podnikatelé, fyzické osoby, účetní, daňový poradci, živnostníci, auditoři, ale i pracovníci daňových úřadů …
-
1. Daňové a nedaňové výdaje 2017 – odborná tematická publikace – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 312/
- 2. 1000 řešení 3-4/2018 – Daňové výdaje pro rok 2017 – praktická řešení – Ing. Eva Sedláková
/A5, str. 112/
- 3. DÚVaP 12/2017 – Výdaje v ZDP a v účetnictví – příspěvek – Ing. Dalimila Mirčevská
/A5, str. 200/
- 4. Aktualizace I/2 – Zákon o daních z příjmů ….. – úplná znění zákonů
/A5, str. 360/
Cena balíčku je 620 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 310 Kč.
Ušetříte 310 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |