Povinnost uchovávat účetní záznamy, která platí pro všechny účetní jednotky, vymezuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o účetnictví“).

1.                  Co je archiv?

Vysvětlení podává na svých stránkách Česká archivní společnost, z.s.: http://cesarch.cz/

„Termín „archiv“ pochází z řeckého slova archeíon a v původním významu byla takto označována vládní či úřední budova. V současné době je archiv definován jako instituce, jejímž posláním je ochrana a uchovávání historických pramenů písemné povahy, jež vznikly z činnosti státních a obecních úřadů a také fyzických a právnických osob. Tyto písemnosti se označují termínem „archiválie“. Dalším úkolem archivů je zpřístupňování archiválií veřejnosti. Jako státní úřady jsou archivy regulovány státem. V České republice spadají pod ministerstvo vnitra, v některých evropských státech patří pod ministerstvo kultury. Činnost archivů v České republice upravuje Zákon o archivnictví a spisové službě (zákon č. 499/2004 Sb.), platný od 1. ledna 2005 a jeho prováděcí předpisy. Archiv bývá často zaměňován s muzeem nebo knihovnou. Jejich společným úkolem je ochrana svěřených materiálů a jejich zpřístupňování veřejnosti. V případě muzeí je to formou expozice či speciální výstavy, knihovny zpřístupňují svůj knižní a časopisecký fond čtenářům podle výpůjčního řádu. Archivy se od knihoven odlišují především skutečností, že spravují písemnosti úřední povahy, které jsou jedinečné. Ačkoli součástí každého archivu je taktéž knihovna odborné literatury a periodik, nesuplují archivy funkci veřejných knihoven.

Soubor písemností, které vznikly z činnosti jednoho původce (úřad, fyzická či právnická osoba), se nazývá archivní fond. V archivech jsou rovněž uloženy archivní sbírky, které vznikly jiným způsobem a pocházejí od několika původců, ale charakterizuje je určitý společný znak. Mezi základní úkoly archivní práce patří zpřístupňování archivních fondů veřejnosti formou archivních pomůcek. Základní archivní pomůckou je inventář. Detailnější zpřístupnění archiválií umožňuje katalog.

Archivy vydávají tiskem průvodce po svých fondech a sbírkách. V současné době lze tyto informace zjistit rovněž na webech jednotlivých archivů.

Archiválie jsou k dispozici veřejnosti v badatelně archivu a předkládány podle podmínek specifikovaných v badatelském řádu. Pokud to fyzický a právní stav písemností umožňuje, je možné archiválie v badatelně fotografovat vlastním digitálním fotoaparátem.

V uplynulých desetiletích se archivy otevřely veřejnosti, takže kdysi častý mýtus o archivu jako místu, v němž jsou nedobytně uloženy cenné listiny, které nikdo nemůže vidět, dávno neplatí. Kromě bezplatného přístupu k archiváliím poskytují archivy v České republice uživatelům možnost studovat některé archivní soubory online. Digitální archiv je dnes součástí každého oblastního archivu.

Mezi nejčastěji využívané archiválie patří církevní a státní matriky, které jsou uloženy v oblastních archivech. Po roce 1989 došlo ke značnému rozmachu občanské genealogie, proto byly právě matriky, jako nejvíce studované archiválie, zdigitalizovány a zpřístupněny v digitálních archivech. V současnosti jsou tímto způsobem k dispozici uživatelům matriky takřka z celého území České republiky. Kromě matrik je takto možné využívat v některých oblastních archivech rovněž pozemkové knihy a operáty ze sčítání lidu (ty jsou fyzicky uložené ve státních okresních archivech).“

K České archivní společnosti, z.s. se vrátíme ještě v závěrečné části tohoto textu.

A nyní již se zaměříme na archivaci účetní agendy podle zákona o účetnictví.

2.                  Úschova a ochrana účetních záznamů podle zákona o účetnictví

Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v zákoně o účetnictví. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.

Základní termíny úschovy vymezené zákonem o účetnictví (pokud není dále uvedeno jinak):

·         účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

·         účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

·         účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

Poznámka:

Toto je základní vymezení stanovené zákonem o účetnictví; jak bylo v úvodu již řečeno, je však třeba vzít v úvahu i další právní předpisy, které stanoví i lhůty delší! Souvislosti z dalších právních předpisů budou uvedeny dále. Zatím pokračujeme pravidly vymezenými zákonem o účetnictví.

Povinnosti spojené s uchováním účetních záznamů (v souladu se zákonem o účetnictví) přecházejí u

-        právnických osob, které mají sídlo na území České republiky,

-        zahraničních právnických osob a zahraničních jednotek, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,

-        organizačních složek státu,

-        na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů.

U další účetních jednotek, tj. u

-        fyzických osob, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,

-        ostatních fyzických osob, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,

-        ostatních fyzických osob, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

-        ostatních fyzických osob, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků sdružených v této společnosti je právnickou nebo fyzickou osobou, která vede účetnictví,

-        ostatních fyzických osob, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis,

přecházejí povinnosti spojené s uchováním účetních záznamů v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv.

V případech, které nejsou zde uvedené je povinna účetní jednotka před svým zánikem, resp. před zánikem povinnosti vést účetnictví zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv.

3.                  Úschova účetních záznamů i pro jiný účel, než pro účely vedení účetnictví

Použijí-li účetní jednotky účetní záznamy i pro jiný účel než pro účely vedení účetnictví, a to zejména pro účely:

-        trestního řízení,

-        opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

-        správního řízení,

-        občanského soudního řízení,

-        daňového řízení, 

-        výběru archiválií ve skartačním řízení nebo mimo něj,

-        sociálního zabezpečení,

-        veřejného zdravotního pojištění,

-        ochrany autorských práv,

postupují po uplynutí dob úschovy výše uvedených dále tak, aby byly zajištěny požadavky vyplývající z jejich použití pro uvedené účely; v případě, kdy účetní jednotky použijí účetní záznamy k těmto účelům, platí všechna ustanovení tohoto zákona týkající se účetních záznamů obdobně.

Účetní jednotka může jako účetní záznamy použít zejména:

-        mzdové listy,

-        daňové doklady nebo

-        jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů.

Takto použitá dokumentace musí splňovat požadavky kladené tímto zákonem na účetní záznamy. Tuto dokumentaci uschovávají účetní jednotky po dobu stanovenou podle toho, jakou funkci plní při vedení účetnictví, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

Pokud záruční lhůta nebo reklamační řízení je delší než lhůta vymezená pro tyto záznamy zákonem o účetnictví, uschovává účetní jednotka doklady a jiné účetní záznamy po dobu, po kterou tato lhůta běží nebo toto řízení trvá.

Pokud se účetní záznam vztahuje k nezaplacené pohledávce či nesplněnému závazku ve lhůtě vymezené zákonem o účetnictví, uschovává účetní jednotka tento účetní záznam do konce prvního účetního období následujícího po účetním období, v němž došlo k zaplacení pohledávky nebo ke splnění závazku.

Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949, a účetní závěrku vztahující se k převodu majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby provedenému podle zvláštních právních předpisů uschovávají účetní jednotky, dokud ministerstvo nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

Z uvedeného je zřejmé, že v uvedených situacích je nutné prostudovat další právní předpisy, aby úschova záznamů byla správná.

Zůstaňme zatím u zákona o účetnictví a podívejme se na vymezení pojmu „účetní záznam“.

4.                  Účetní záznamy a účetní doklady

Dosud jsme uvedli základní souvislosti vymezené zákonem o účetnictví o úschově účetních záznamů. Co jsou to účetní záznamy?

4.1  Účetní záznam

Zákon o účetnictví stanoví (§ 4 odst. 10):

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů; přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně jen účetními záznamy.

Poznámka:

Zákon o účetnictví nejprve vymezoval pojem „účetní písemnost“, ale již téměř 18 let nahradil pojem písemnost pojem „účetní záznam“.

(Více již najdete v měsíčnících DÚVaP 4/2020, PaM 2/2020 a úplné znění zákona o archivnictví a spisové službě v Zákonech IB/2020)

Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců a dalších osob, které jsou příslušnými právními předpisy vymezeny. Výši tvorby fondu a hospodaření s ním včetně pravidel jednotlivých možností čerpání fondu stanoví vyhláška o FKSP. Tato vyhláška byla poměrně významně novelizována na konci roku 2019, a to s účinností od 1. 1. 2020. Jaké změny přinesla?

Novelizace byla provedena

vyhláškou č. 357/2019 Sb., která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 31. 12. 2019, vzhledem k okamžité účinnosti tak dotčené subjekty neměly žádný časový prostor se se změnami seznámit a případně se na ně připravit. Jedná se o novelu, která má celkem 41 bodů a jedno poměrně významné přechodné ustanovení. Je pravdou, že vyhláška o FKSP je poplatná době svého vzniku a v průběhu posledních téměř dvaceti let nedoznala zásadních změn. Z toho titulu již není s to reagovat na všechny aktuální požadavky praxe v oblasti poskytování příspěvku z FKSP.

Rozšíření dopadu této právní úpravy i na státní podniky

je jedním ze základních bodů novely. Dosud se úprava u státních podniků řídila vyhláškou č. 310/1995 Sb., která byla zrušena vyhláškou o FKSP, nicméně přechodné ustanovení vyhlášky o FKSP stanovilo, že do doby nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu se tvorba a používání FKSP u státních podniků řídí právě vyhláškou č. 310/1995 Sb. Nová právní úprava doposud nebyla přijata. Od doby přijetí vyhlášky o FKSP tak zde existuje nevhodný stav, kdy jsou státní podniky povinny postupovat podle zrušeného právního předpisu. Provedenou novelou se tak tato situace napravuje, kdy se působnosti vyhlášky o FKSP rozšiřuje i na státní podniky.

Pro organizační složky státu a příspěvkové organizace

se dává do souladu povinnost ukládat prostředky fondu na účtech podřízených státní pokladně v České národní bance, tuto povinnost mají příslušné subjekty dle platného a účinného znění zákona č. 218/2000 Sb. [§ 3 písm. h)] bod 5 a 7, resp. § 33 zákona č. 218/2000 Sb.), doposud však nebyla (ač měla být) promítnuta i do vyhlášky o FKSP. Pro příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky zůstává v platnosti povinnost prostředky fondu ukládat na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank.

Odstraňují se výkladové nejasnosti ohledně důchodců

(§ 3 odst. 3 vyhlášky o FKSP), kdy místo spojení „první odchod do důchodu“ se používá podmínka prvního přiznání starobního nebo invalidního důchodu.

Rozšiřuje okruh rodinných příslušníků

Další úprava § 3 odst. 3 je legislativně-technickým zpřesněním, reaguje na právní úpravu a terminologii občanského zákoníku, a zároveň rozšiřuje okruh rodinných příslušníků, resp. dětí, které mohou dle vyhlášky čerpat vybraná plnění. Toto oprávnění zahrnuje také (nezaopatřené) osvojence. Na ty se po osvojení hledí jako na (vlastní) děti zaměstnance – z toho titulu se v textu ustanovení neuvádí explicitně. Současně se pro nadbytečnost vypouští tvorba fondu z odměn a ostatních plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech učilišť, protože tato úprava je již související právní úpravou překonaná a nepoužitelná.

ROZŠÍŘENÍ POUŽITÍ PROSTŘEDKŮ - Co se týká možnosti použití prostředků fondu, doplňuje se možnost přispívat na náklady na provoz mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Myšleno je v tomto případě vlastní zařízení příspěvkové organizace, organizační složky státu či státního podniku, jedná se o doplnění § 4 odst. 1 vyhlášky o FKSP.

Rozšiřuje se okruh plnění, na které lze přispívat za účelem prevence péče o zdraví zaměstnance. Přispívat lze na vitamínové prostředky, dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, dále na preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče a nakonec na očkování proti infekčním onemocněním. Všechny tyto příspěvky lze poskytnout pouze tehdy, pokud toto plnění není ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění nebo jinou osobou na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

Doplňuje se také možnost přispívat zaměstnancům na tištěné knihy. Za účelem zjednodušení aplikace tohoto ustanovení v praxi byl legislativní text převzat ze zákona upravujícího daně z příjmů, který takový příspěvek poskytovaný zaměstnanci osvobozuje od daně, podmínkou je tedy, že se jedná o knihy, ve kterých reklama nepřesahuje 50 % plochy knihy. Jedná se o doplněné ustanovení § 4 odst. 7 vyhlášky o FKSP.

Zavádí se možnost příspěvku na náklady za použití zařízení poskytujícího služby péče o dítě předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. S ohledem na charakter těchto plnění není nutné, aby organizace a státní podniky toto plnění zcela uhradily, příslušná úprava je obsažena v novém § 4a vyhlášky.

Dále se doplňuje v § 5a vyhlášky možnost příspěvku na dopravu do a ze zaměstnání pravidelnou veřejnou hromadnou dopravou. Z příspěvku nelze hradit dopravu osobním vozidlem, spolujízdu ani provoz „svozové“ linky provozované zaměstnavatelem apod. I v tomto případě se jedná o zcela novou možnost čerpání fondu.

ZVÝŠENÍ LIMITNÍCH ČASTEK novela vyhlášky přinesla také. V případě zápůjček na bytové účely se maximální výše nesplacené zápůjčky na koupi bytového zařízení zvyšuje na částku 100 000 Kč a celková maximální výše nesplacených zůstatků všech zápůjček na bytové účely se zvyšuje na 300 000 Kč. Současně se zvyšují limity pro sociální výpomoci a zápůjčky upravené v § 11 vyhlášky, sociální výpomoc může v jednotlivém případě činit nejvýše 30 000 Kč (dříve 15 000 Kč), v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, nejvýše 50 000 Kč (dříve 30 000 Kč). K překlenutí tíživé finanční situace lze poskytnout bezúročnou zápůjčku nejvýše 50 000 Kč (dříve 20 000 Kč) nebo 100 000 Kč (dříve 50 000 Kč) v případech postižení živelní pohromou, ekologickou nebo průmyslovou havárií na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. V souvislosti s problematikou zápůjček doplňme, že dochází ke změně terminologie v návaznosti na občanský zákoník a slovo „půjčka“ se mění na „zápůjčka“. Kromě toho se také zvyšují částky zápůjček, do kterých může být prominut zůstatek nesplacených zápůjček, a to na částku 30 000 Kč. Zajímavou změnou je také zavedení možnosti poskytnutí sociální výpomoci nebo zápůjčky i jinou formou než v hotovosti, typicky převodem na bankovní účet.

Dále se upravuje vymezení vzdělávacích kurzů,

na které lze přispívat tak, aby byl akcentován jeho zájmový charakter. Z povahy věci není možné z FKSP hradit vzdělávání, které má charakter odborného rozvoje zaměstnanců nebo prohlubování vzdělávání. Přispívat lze tedy na náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance.

(Více již najdete v měsíčníku PaM 3/2020, DaÚ 4-5/2020 a úplné znění vyhlášky o FKSP najdete v Zákonech IIIA/2020)

Pohyb na čerstvém vzduchu je potřebný a my máme nezřídka k dispozici pouze pohyb, jehož význam jsme vlastně neustále podceňovali – vzpřímená chůze. Navzdory tomu, že jde o jednu z nejdůležitějších a nejcharakterističtějších lidských pohybových aktivit, prakticky vymizela z repertoáru možná až příliš civilizovaného člověka. A přitom je chůze pro člověka pohyb tak přirozený a důležitý jako létání pro ptáky …

Kráčení představuje výborný prostředek

pro udržování duševní rovnováhy, předcházení stresům, pocitům úzkosti, nejistoty, vyčerpání či deprese. Chůze, při níž pořádně přidáme do kroku, prohlubuje pocit duševní svěžesti a zvyšuje pocit energie. Je třeba se pouze skutečně procházet … Lidé mají, aniž by si to uvědomovali, po rychlejší chůzi potřebu a chuť zapojit se do aktivní činnosti. Stačí k tomu krátká a rychlá procházka trvající 10–15 minut, zkrátka se jen „trochu projít“. Dokonce i osobní a zdravotní problémy se po takovémto skromném „tělocviku“ zdají méně závažné.

Chůze:

–        zlepšuje látkovou přeměnu v lidském organismu,

–        příznivě působí na trávení,

–        posiluje dýchací svalstvo,

–        vhodně ovlivňuje snižování krevního tlaku a kondici srdce,

–        perspektivně upravuje spánek.

Chůze jisté intenzity je předepisována v určitém dávkování u lidí s cukrovkou, při potížích s dýchacími cestami (astma, chronický zánět průdušek), ale i při problémech se srdcem (po překonání infarktu, při ischemické chorobě srdce, vysokém tlaku) a s duší (neurózy). Chůze je vedle plavání při předepisování pohybového režimu velmi důležitá u lidí s nadváhou a postižením kloubů. V tomto případě je mnohem vhodnější než běhání – kloubní spojení netrpí otřesy a povrchovým dyskomfortem. Chůze je zkrátka zábava i levný, ekonomicky výhodný léčebný a preventivní prostředek, jímž můžeme nastartovat svůj pohybový režim. Postupně dokážeme trávit chozením i delší čas v přírodě díky turistickým výletům a nevadí ani menší nepřízeň počasí. Spíše naopak. V tomto případě se fyzický zá­žitek a jeho blahodárné účinky na organismus násobí díky přírodnímu prostředí, které nezanedbatelným způsobem ovlivňuje psychiku. Vídáme častěji chodit lidi všech věkových kategorií s holemi, které připomínají ty, jež se používají při běžeckém lyžování. Chůze, při které si chodec pomáhá holemi, má marketingový název nordic walking (možná proto se jí někdy slangově říká severská chůze) a oficiálně „vznikla“ (byla patentována) v roce 1997 ve Finsku. Samotní Finové tuto aktivitu nazývají ve svém rodném jazyce sauväkavely, což v překladu znamená: chůze s holemi. Vzdáleně připomíná turistické pochody ve vyšších horách s oporou teleskopických skládacích holí, pomocí nichž jejich uživatelé ulevují kolenům a bederním kloubům při chůzi z kopce a pomáhají si jimi při strmých výstupech. Turisté používají dvojdílné až trojdílné hole o délce 60 až 145 cm, které lze složit do ruksaku. Bývají z hliníku či duralu s ocelovým, případně vidiovým hrotem. Rukojeť je z plastu, či lépe z korku, s upevňovacím řemínkovým mechanismem, někdy i s odpružením, aby netrpěla zápěstí.

Kráčení s holemi

je specifická dynamická kondiční chůze v různě náročném přírodním terénu, která je vhodná téměř pro všechny věkové a výkonnostní kategorie obou pohlaví. Její největší potenciál tkví v jednodu­chosti, dostupnosti a mnohostrannosti. Není pouze jednoduchým „kráčením“, ale komplexním kondičním cvičením, kde si každý může zvolit své tempo a cíl – od rekreačních procházek až po tréninkové jednotky nejvyšší intenzity (například běh s holemi). Pomůže zlepšit fyzický (a psychický) stav aktivním sportovcům, ale i lidem, kteří nemají žádnou předchozí zkušenost s aktivním či rekreačním pohybem (i takoví se mezi námi najdou!). Dá se vykonávat individuálně, ale pro větší potěšení, zábavu a umocnění zážitku nejlépe s přáteli nebo ve skupině podobně nadšeně naladěných a motivovaných jedinců.

Účinnost chůze s holemi z hlediska fyzického tréninku je o 40 až 50 procent vyšší než při normální chůzi. Zapojuje se téměř 90 procent podstatných tělesných svalů. Kráčející má díky lepší stabilitě a jistotě pocit bezpečí, což je výrazná výhoda pro lidi zejména starší generace a seniorů, kteří mají často větší či menší problémy s rovnováhou, stabilitou a koordinací – „motá se jim hlava“. Přetěžování nosných kloubů (kolena, bedra) je o 30 procent nižší, a proto je severská chůze dobře snášena při degenerativních onemocněních páteře i kloubních spojení typu artrózy. Je jednou z nejvhodnějších pohybových aktivit při osteoporóze (řídnutí kostí).

Je třeba znát správnou techniku. Není komplikovaná, ale bez její znalosti by mohlo mít používání holí minimální a v určitých případech i negativní efekt. Osvojení techniky netrvá dlouho, je zábavné i motivující a každý rychle dělá pokroky. Důležité jsou:

1. Souhra (koordinace) – sladění pohybu rukou a nohou s holemi tak, abychom se cítili přirozeně a hole nám „nepřekážely“.

2. Odraz rukou s holí se odehrává, když je ruka za tělem. Ruce tak vlastně udávají rychlost a tempo chůze.

3. Délka kroku – při pomalé chůzi krátké kroky, při rychlé pak dlouhé kroky.

4. Pozice těla – trup je mírně nakloněný dopředu.

5. Ohebnost – získáváme ji rozcvičením před chůzí a protažením po chůzi.

Chůze zlepšuje látkovou přeměnu v lidském organismu, posiluje dýchací svalstvo, vhodně ovlivňuje snižování krevního tlaku a kondici srdce, perspektivně upravuje spánek.

Trup směřuje dopředu, hlava je v linii těla. Ramena jsou posazena spíše dozadu a dolů a při chůzi jako by vykonávala „taneční pohyb“ dopředu a dozadu při mírné rotaci proti pánvi během každého kroku. Hrudník by měl být uvolněný. Střídavý pohyb rukou začíná odrazem za tělem při nataženém lokti. Hole jsou vedeny (neseny) podél těla, kopírují jeho naklonění, směřují dozadu. Přední hůl nezapichujeme dále než k patě přední nohy. Ruku, svírající rukojeť a opírající se o poutko, uvolňujeme na konci odpichu (v lokti je napjatá). Při chůzi do kopce je předklon těla výraznější a kro­ky jsou o něco kratší. Více se zapojují svaly horní poloviny trupu a zadní strany stehen a lýtek. Správné používání holí odlehčuje dolní končetiny a postupně umožní prodloužit krok i při stoupání.

Chyby mohou ohrozit pozitivní účinek tohoto typu chůze.

1. nesoulad souhry pohybů (koordinaci) horních a dolních končetin;

2. nesprávné držení těla – přílišné hrbení, hlava v předklonu nebo předsunutá mezi rameny;

3. přehnaně vzpřímený trup („jako svíce“);

4. odrážení se holemi vpředu;

5. křečovité držení rukojeti;

6. nesprávné navlečení poutka (řemínků) hole na zápěstí;

7. horní končetiny příliš u těla;

8. příliš dlouhé kroky;

9. nevhodná obuv;

10. chůze bez rozcvičení a „docvičení“ (protažení).

Jaké pohybové aktivitě odpovídá výdej 1 500 kilokalorií týdně?

–        hodina vytrvalostního běhu,

–        hodina hraní fotbalu,

–        dvě hodiny pomalého běhu,

–        dvě hodiny plavání,

–        tři hodiny hraní badmintonu,

–        tři hodiny hraní tenisu,

–        čtyři hodiny stolního tenisu,

–        čtyři hodiny tancování,

–        čtyři a půl hodiny rychlé chůze nordic walking,

–        pět a půl hodiny hraní golfu,

–        devět hodin pomalé jízdy na kole.

Závěr

Pohybová aktivita, která způsobí výdej 1 500 kilokalorií týdně „zaručuje“ delší život v solidní fyzické a psychické kondici. Někdo se sice nemusí spokojit s takovouto intenzitou pohybu, ale výdej by neměl přesáhnout 3 000 kilokalorií, protože by mohl nastat paradoxní účinek – kvalita života by se naopak mohla snížit …

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 9-10/2020 (II/2020)

·         Zákon o daních z příjmů s komentářem – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2020 (I/2019)

• Změna zákona o EET – Mgr. Petr Taranda
• Zdravotní pojištění od 1. 1. 2020 – Ing. Antonín Daněk
• Místo plnění při dodání zboží v roce 2020  - Ing. Václav Benda

·         Minimální mzda po novele – JUDr. Ladislav Jouza

·         Změny sazeb DPH - novela zákona o EET – Ing. Zdeněk Kuneš

·         Ostatní příjmy FO – zdanění – Ing. Helena Machová

·         Reklamní a propagační předměty – Ing. Zdeněk Morávek

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 4/2020 (I/2020)

·         Archivace účetní agendy – Ing. Zdenka Cardová

·         Archivace mzdové agendy – JUDr. Ladislav Jouza

·         Daňové evidence v roce 2020 – Ing. Eva Sedláková

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2020 (I/2020)

·         Zvýšení minimální mzdy – JUDr. Eva Dandová

·         Zákon o zaměstnanosti v číslech pro rok 2020 – Mgr. Olga Bičáková

·         Cestovní náhrady v roce 2020 – Ing. Eva Sedláková

·         Úrazové renty – nově – Richard W. Fetter

·         Vyšší minimální mzda – dopad na zdravotní pojištění – Ing. Antonín Daněk

·         Dovolená po novele ZP – JUDr. Ladislav Jouza

·         Obchodní korporace – novela – JUDr. Eva Dandová

·         Odškodňování úrazů v MŠ – novela - JUDr. Eva Dandová

·         FKSP – změny po novele – Ing. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 3/2020 (I/2020)

• Minimální mzda – nově – JUDr. Ladislav Jouza
• Zdravotní pojištění - změny od 1. 1. 2020 – Ing. Antonín Daněk

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

Poradce Veřejné Správy – měsíčník 3-4/2020 (I/2020)

• Ochrana zemědělského půdního fondu
• Exekuční řízení
• Platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)
• 100 otázek Nemocenské pojištění, Zaměstnávání (řešení na otázky zaměřené na nemocenské pojištění po novele a zaměstnávání po novele)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky (aktuální znění)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)

·         Účetní závěrka podnikatelů za rok 2019 (postupy při zpracovávání účetní závěrky za rok 2019, praktické příklady, koncepce nové účetní legislativy)

·         Daňová přiznání, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2019 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání a ročního zúčtování)

·         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

·         Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

·         Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)

·         Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

ZÁKONY I-VI 2020

·         Zákony IA - zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, daňový řád… (IA/2020)

·         Zákony IB - zákon o účetnictví, prováděcí vyhlášky k účetnictví, živnostenský zákon … (IB/2020)

·         Zákony IIA – občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, občanský soudní řád … (IIA/2020)

·         Zákony IIB – trestní zákoník, trestní řád, zákon o přestupcích, zákon o Polici ČR … (IIB/2020)

·         Zákony IIIA – zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, zákon o minimální mzdě …(IIIA/2020)

·         Zákony IIIB - zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění … (IIIB/2020)

·         Zákony IV – stavební zákon, katastrální zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek … (IV/2020)

·         Zákony V – zákon o obcích, zákon o krajích, školský zákon …. (V/2020)

·         Zákony VIA – zákon o životním prostředí, zákon o ochraně ovzduší, vodní zákon … (VIA/2020)

·         Zákony VIB – zákon o odpadech, zákon o obalech, zákon o hospodaření energií… (VIB/2020)

PUBLIKACE SOUVISEJÍCÍ S DAŇOVÝM PŘIZNÁNÍM JSOU VE SLEVĚ:

Poradce, měsíčník č. 11/2020 (III/2020)

·         Zákon o DPH s komentářem – Ing. Václav Benda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4-5/2020 (III/2020)

• Dodatečná daňová přiznání
• Odložené daňové přiznání 
• Danové výdavky v praxi
• Minimální vyměřovací základ
• Změny v zákoníku práce v roku 2020  

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2020 (III/2020)

·         Vedení účetnictví pro podnikatele – Ing. Vladimír Hruška

·         Účetní odpisy – metody a formy + daňový pohled – Ing. Dalimila Mirčevská

·         Švarcsystém – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4-5/2020 (III/2020)

·         Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP se od 1. ledna 2020 zvyšuje – Mgr. Olga Bičáková

·         Sdílené pracovní místo – Mgr. Olga Bičáková

·         Zaměstnavatelé veřejné správy a zdravotní pojištění po 1. lednu 2020 – Ing. Antonín Daněk

·         Ochrana osobních údajů před vznikem, během trvání a po skončení prac. poměru – JUDr. Jana Drexlerová

·         Otazníky kolem podnikových stipendií – JUDr. Ladislav Jouza

·         Školní stravování – JUDr. Eva Dandová

1000 řešení – měsíčník č. 4-5/2020 (III/2020)

• ZDP po novele
• DPH po novele

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE – PŘIPRAVUJEME:

• Daňové a účetní zákony 2020 po novele s komentáři (aktuální znění zákonů po novelách s komentáři)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

HORKÁ TÉMATA – najdete v tematických balíčcích: