Em@ilové noviny
č.3/2024
19.2.2024
19.2.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. PODNIKÁNÍ V KOSTCE
Jak správně postupovat při podnikání z hlediska zdanění mezd, optimalizace daně, zákoníku práce, občanského práva, BOZP, daňového řízení, správního řízení? Jaké jsou nejčastější chyby při podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 208/
2. Optimalizace daně – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
|
Cena balíčku je 1283 Kč. Cena balíčku s 43 % slevou je 681 Kč. Ušetříte 602 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. MZDOVÝM ÚČETNÍM
Od 1. ledna 2024 se zvýšila minimální mzda, nastaly změny v zákoně o nemocenském pojištění, důchodovém pojištění, zdravotním pojištění a dalších právních přepisech. Na jaké změny se musí v praxi připravit nejen mzdové účetní?
Nové informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, presonalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 192/
2. 1000 řešení 1-2/2024 – Pomocník mzdové účetní 2024 – příspěvek a praktické příklady /A5, str. 144/
3. PaM 3/2024 – Zákoník práce – novela – příspěvek /A4, str. 80/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Zákoník práce po novele s příklady – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1436 Kč Cena balíčku s 32 % slevou je 980 Kč. Ušetříte 456 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. DPH PO NOVELE
Jste plátci DPH? Přinášíme Vám aktuální úpravy zákona o DPH provedené stavebním zákonem, zákonem o sociálních službách, energetickým zákonem, insolvenčním zákonem?
Jaké jsou aktuální sazby daně? Kdy lze uplatnit osvobození od daně? Jak správně postupovat při uskutečnění zdanitelného plnění při dodání zboží a poskytnutí služby?
Odpovědi nejen na tyto dotazy přinášejí naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Poradce 9/2024 – Zákon o DPH po novele s komentářem – komentář /A5, cca str. 328/
2. Zákony IA/2024 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 512/
3. DaÚ 3/2024 – DPH – novela – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 813 Kč. Cena balíčku s 23 % slevou je 630 Kč. Ušetříte 183 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
4. KONSOLIDAČNÍ BALÍČEK
Jaké změny nastaly v rámci konsolidačního balíčku v zákoně o dani z nemovitých věcí, zákoně o daních z příjmů, zákoně o DPH, zákoně o účetnictví a v pracovněprávních zákonech?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 8/2024 – Daň z nemovitých věcí, Daň z příjmů, DPH, Účetnictví – změny – příspěvky /A5, str. 240/
2. PaM 2/2024 – Změny pravidel pro agentury práce – příspěvek /A4, str. 80/
3. DaÚ 2/2024 – Zálohy na daň z příjmů – příspěvek /A4, str. 80/
4. Zákony III/2024 – Zákoník práce, Zákon o zdravotním pojištění, Zákon o nemocenském pojištění ... – úplná znění zákonů /A5, str. 784/
|
Konsolidační balíček obsahuje:
Poradce 8/2024 - příspěvek PaM 2/2024 - příspěvek DaÚ 2/2024 - příspěvek Zákony III/2024 – úplná znění zákonů
Cena balíčku je 1093 Kč. Cena balíčku s 44 % slevou je 616 Kč. Ušetříte 477 Kč.
|
5. DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ FO A PO ZA ROK 2023
Nemáte objednané publikace, které by Vám pomohly při sestavování daňových přiznání? Můžete tak udělat, připravili jsme příspěvky i příklady z praxe na toto téma.
Podrobně rozebíráme problematiku podávání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob za zdaňovací období započaté v kalendářním roce 2023. Kdo podává daňové přiznání? Jaké slevy je možné uplatnit?
Podrobné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
Publikace Vám budou doručeny v průběhu ledna 2024.
1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/
2. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str.112/
3. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/
4. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 96/
|
Cena balíčku je 844 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 649 Kč. Ušetříte 195 Kč.
Poštovné a balné je 121 Kč
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
PROGRESIVNÍ DAŇ - ZMĚNY
V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 odst. 1 ZDP dvě sazby daně, a to sazba daně 15 % a sazba daně 23 %. K zavedení sazby daně ve výši 23 % došlo zákonem č. 609/2020 Sb. s účinností od 1. ledna 2021. K jakým změnám v uplatnění progresivní daně dochází v roce 2024 na základě novely ZDP obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. (konsolidační balíček)?
Princip dvou sazeb daně z příjmů uplatněný u fyzických osob
Na základě ustanovení § 16 odst. 1 ZDP ve znění do 31. prosince 2023 je od 1. ledna 2021 při stanovení daně z příjmů fyzických osob uplatňován následující limit pro obě sazby daně:
a) sazba daně 15 %, která se uplatní pro část základu daně do výše 48 násobku průměrné mzdy,
b) sazba daně 23 %, která se uplatní pro část základu daně přesahující 48 násobek průměrné mzdy.
Novela ZDP obsažená v zákonu č. 349/2023 Sb. upravuje v § 16 odst. 1 ZDP stanovení hranice pro uplatnění sazby daně 23 %, která od ledna 2024 činí 36násobek průměrné mzdy.
Průměrná mzda pro účely daní z příjmů je definována v § 21g odst. 2 ZDP, a to jako průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Pro zdaňovací období 2023 se vycházelo z nařízení vlády č. 290/2022 Sb., kde je uveden všeobecný vyměřovací základ 38 294 Kč a přepočítací koeficient 1,0530 Kč. Průměrná mzda pro rok 2023 tedy činí 40 324 Kč a rozhraní výše základu daně pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % činí 40 324 Kč x 48 = 1 935 552 Kč.
Pro zdaňovací období 2024 se vychází z nařízení vlády č. 286/2023 Sb., kde je uveden všeobecný vyměřovací základ 40 638 Kč a přepočítací koeficient 1,0819 Kč. Průměrná mzda pro rok 2024 tedy činí 43 967 Kč (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) a rozhraní výše základu daně pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % činí 43 967 Kč x 36 = 1 582 812 Kč. Hranice pro uplatnění progresivní daně 23 % se v roce 2024 oproti roku 2023 tedy snížila o 18,22 %.
|
Vývoj
výše základu daně v Kč pro uplatnění progresivní |
||||
|
Ukazatel |
Rok 2021 |
Rok 2022 |
Rok 2023 |
Rok 2024 |
|
hranice pro uplatnění sazby 23 % |
1 701 168 |
1 867 728 |
1 935 552 |
1 582 812 |
|
průměrná mzda |
35 411 |
38 911 |
40 324 |
43 967 |
|
nařízení vlády |
381/2020 |
356/2021 |
290/2022 |
286/2023 |
Do konce roku 2023 výše základu daně pro uplatnění progresivní daně odpovídá rovněž výši maximálního ročního vyměřovacího základu pro účely platby pojistného na sociální pojištění fyzickou osobou (zaměstnancem s příjmy dle § 6 ZDP i osobou samostatně výdělečně činnou s příjmy dle § 7 ZDP). Pro rok 2024 došlo pouze k úpravě metody výpočtu hranice pro uplatnění progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob, ale metodika výpočtu maximálního vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění zůstala shodná jako v předchozích letech, takže maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální pojištění činí 43 967 Kč x 48 měsíců = 2 110 416 Kč.
Zatímco dříve uplatňované solidární zvýšení daně se vztahovalo pouze na příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), pak uplatnění progresivní sazby daně 23 % se vztahuje na celkový základ daně z příjmů fyzické osoby přesahující 48násobek (do 31. 12. 2023) a 36násobek (od 1. 1. 2024) měsíční průměrné mzdy. Jedná se o celkový základ daně, jehož součástí jsou i dílčí základy daně z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů.
Z § 16 odstavec 2 ZDP vyplývá, že daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.
Dle § 16ab odst. 1 ZDP se daň poplatníka vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a. Ustanovení § 16a se vztahuje na výpočet daně pro samostatný základ daně – stanoví se zde, že sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 % a daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně. V § 16ab odst. 2 a 3 ZDP se ve vazbě na uplatnění daňového bonusu souvisícího s daňovým zvýhodněním na vyživované dítě uvádí, že pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule. Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP.
Příklad 1
Podnikatel dosáhne ze živnostenského podnikání zdanitelné příjmy ve výši 3 600 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %, a to ve výši maximální limitní výše 2 mil. Kč x 60 % = 1 200 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka.
Porovnání zdanění podnikatele v roce 2023 a 2024 při dosažení stejné výše zdanitelných příjmů.
Řešení za rok 2023
Zdanění podnikatele z dosaženého základu daně za rok 2023 ve výši 2 400 000 Kč:
(1 935 552 Kč x 0,15 + 464 448 Kč x 0,23) – 30 840 Kč = 366 316 Kč.
Řešení za rok 2024
Zdanění podnikatele z dosaženého základu daně za rok 2024 ve výši 2 400 000 Kč:
(1 582 812 Kč x 0,15 + 817 188 Kč x 0,23) – 30 840 Kč = 394 536 Kč.
Příklad 2
Advokát dosáhne zdanitelné příjmy ve výši 2 500 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %, a to v maximální limitní výši 2 mil. Kč x 40 % = 800 000 Kč. Uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka.
Porovnání zdanění v roce 2023 a 2024 při dosažení stejné výše zdanitelných příjmů.
Řešení za rok 2023
Zdanění poplatníka z dosaženého základu daně za rok 2023 ve výši 1 700 000 Kč s uplatněním sazby daně 15 %:
1 700 000 Kč x 0,15 – 30 840 Kč = 224 160 Kč.
Řešení za rok 2024
Zdanění poplatníka z dosaženého základu daně za rok 2024 ve výši 1 700 000 Kč:
(1 582 812 Kč x 0,15 + 117 188 Kč x 0,23) – 30 840 Kč = 233 536 Kč.
Možnosti, jak se
vyhnout
uplatnění progresivního zdanění v roce 2024
· Využití reálné spolupráce osob
Pokud je podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů nucen uplatnit za zdaňovací období 2024 progresivní výši daně 23 % dle § 16 ZDP, může výhodně využít institutu spolupráce osob podle § 13 ZDP. Musí jít pochopitelně o reálnou spolupráci. Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů poplatníka, a proto rovněž není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje – zda ve skutečně prokázané výši nebo procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP. Výhodou spolupráce osob je skutečnost, že poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat reálné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem. I při minimální reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky dle § 13 ZDP, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše daňového základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok).
Využití institutu spolupráce osob však neovlivní negativní důsledky stanovených limitů výše paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože při uplatnění institutu spolupracujících osob se dle § 13 ZDP na spolupracující osobu převádějí příjmy a výdaje, tedy paušální výdaje podnikatele stanovené s ohledem na jejich maximální limitní výši dle § 7 odst. 7 ZDP.
Příklad 3
Podnikatel dosáhne ze živnostenského podnikání za rok 2024 zdanitelné příjmy ve výši 3 300 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %, a to v maximální limitní výši 2 mil. Kč x 60 % = 1 200 000 Kč. Jeho manželka je doma a nemá žádné zdanitelné příjmy. V domácnosti žijí dvě děti starší 3 let věku. Podnikatel se rozhodne využít spolupráce manželky, která mu vede evidenci příjmů a databázi dodavatelů a odběratelů. Za tím účelem na ni podnikatel převede maximální výši základu daně 540 000 Kč.
Pokud by nedošlo k uplatnění spolupráce osob, činilo by zdanění podnikatele z dosaženého základu daně za rok 2024 ve výši 2 100 000 Kč:
(1 582 812 Kč x 0,15 + 517 188 Kč x 0,23) – 30 840 Kč = 325 536 Kč.
Protože v domácnosti žijí děti starší 3 let věku, v roce 2024 již manžel nemůže dle zákona č. 349/2023 Sb. uplatnit slevu na dani na manželku ve výši 24 840 Kč.
|
Zdanění obou osob v případě spolupráce manželky v roce 2024 |
||
|
Výpočet daně v Kč |
Manžel |
Manželka |
|
Základ daně |
1 560 000 |
540 000 |
|
Vypočtená daň (sazba daně 15 %) |
234 000 |
81 000 |
|
Základní sleva na dani na poplatníka |
30 840 |
30 840 |
|
Daňová povinnost |
203 160 |
50 160 |
Celkové zdanění obou manželů činí 253 320 Kč a je výrazně nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob.
· Využití zrychleného odpisování u nově pořízeného hmotného majetku
Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob ve zdaňovacím období, kdy pořídil nový hmotný majetek a tento zařadil do svého obchodního majetku, dosáhne vyšší základ daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, je pro něho vhodné z důvodu daňové optimalizace v daňovém přiznání uplatnit u tohoto hmotného majetku zrychlené odpisování. Při zrychleném odpisování jsou totiž daňové odpisy v prvním roce výrazně vyšší než u odpisování rovnoměrným způsobem. Totéž platí pro poplatníka s příjmy z nájmu zdaňovanými dle § 9 ZDP (v tomto případě poplatník nemá obchodní majetek), nebo při kombinaci příjmů dle § 7 a § 9 ZDP.
Příklad 4
Podnikatel zakoupil v roce 2024 nový osobní automobil za pořizovací cenu 900 000 Kč, který vložil do svého obchodního majetku a používá jej výhradně ke svému podnikání. Za zdaňovací období 2024 dosáhne základ daně v rámci živnostenského podnikání dle § 7 ve výši 1 760 000 Kč (bez uplatněných odpisů z nově pořízeného osobního automobilu). Poplatník veškeré výdaje uplatňuje prokazatelným způsobem. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá.
|
Odpisování
nové pořízeného osobního automobilu |
|
|
Zdaňovací období |
Výpočet daňových odpisů v Kč |
|
2024 |
900 000 x 11 : 100 = 99 000 |
|
2025 a další |
900 000 x 22,25 : 100 = 200 250 |
|
Odpisování
nové pořízeného osobního automobilu |
|
|
Zdaňovací období |
Výpočet daňových odpisů v Kč |
|
2024 |
900 000 : 5 = 180 000 |
|
2024 atd. |
2 x 720 000 : (6 – 1) = 288 000 |
Výpočet výše daně za rok 2024 při uplatnění rovnoměrných nebo zrychlených odpisů z nově pořízeného osobního automobilu v roce 2024:
|
Údaje v Kč |
Uplatnění |
Uplatnění |
|
Základ daně § 7 |
1 661 000 |
1 580 000 |
|
Daň sazbou 15 % |
237 421,80 |
237 000 |
|
Daň sazbou 23 % |
17 983,24 |
0 |
|
Sleva na poplatníka |
30 840 |
30 840 |
|
Celková
výše daně |
224 566 |
206 160 |
Z výše uvedeného porovnání vyplývá, že poplatníkovi v daném případě postačí uplatnit u nově pořízeného osobního automobilu v roce 2024 namísto rovnoměrného způsobu odpisování zrychlené odpisování, a jeho zdanitelné příjmy za rok 2024 budou podléhat pouze zdanění sazbou daně 15 % a poplatník se tak vyhne zdanění progresivní sazbou daně 23 %.
· Uplatnění mimořádných odpisů při pořízení elektromobilu
Z § 30a odst. 1 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá, že hmotný majetek, který je bezemisním vozidlem, pořízený v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2028, může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přičemž za prvních 12 měsíců může poplatník uplatnit odpisy rovnoměrně až do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.
Pojem bezemisní vozidlo je pro účely daní z příjmů vymezen v ustanovení § 21b odst. 7 ZDP – jedná se o jakékoliv silniční motorové vozidlo, které jako palivo používá výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jde o jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2. Za bezemisní vozidlo nelze považovat vozidlo s tzv. hybridním pohonem, tj. vozidlo, které jako palivo používá elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, kdy v jeho kombinovaném provozu dochází k produkci CO2.
Příklad 5
Podnikatel zakoupil v únoru 2024bezemisní osobní automobil za sjednanou kupní cenu 1 100 000 Kč. Automobil uvedl do užívání rovněž v únoru 2024 a vložil ho do svého obchodního majetku. Automobil využívá výlučně ke svému podnikání. Podnikatel dosáhne základu daně dle § 7 za rok 2024ve výše 2 050 000 Kč (bez uplatnění odpisů z nově pořízeného automobilu), jiné zdanitelné příjmy nemá. Uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka.
Výpočet mimořádných odpisů dle § 30a ZDP
Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 660 000 Kč, tj. 55 000 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 440 000 Kč, tj. 36 666,67 Kč měsíčně.
|
Zdaňovací období |
Výpočet odpisů v Kč |
|
2024 |
55 000 x 10 měsíců = 550 000 |
|
2025 |
55 000
x 2 měsíce + 36 666,67 |
|
2026 |
36 666,67 x 2 měsíce = 73 333 |
|
Výpočet zrychlených odpisů dle § 32 odst. 1 ZDP |
|
|
Zdaňovací období |
Výpočet odpisů v Kč |
|
2024 |
1 100 000 : 5 = 220 000 |
|
2025 |
2 x 880 000 : (6 – 1) = 352 000 |
|
2026 |
2 x 528 000 : (6 – 2) = 264 000 |
|
2027 |
2 x 264 000 : (6 – 3) = 176 000 |
|
2028 |
2 x 88 000 : (6 – 4) = 88 000 |
V případě uplatnění mimořádných odpisů u nově pořízeného automobilu se sníží jeho základ daně za rok 2024 na výši 2 050 000 Kč – 550 000 Kč = 1 500 000 Kč, a poplatník uplatní pouze sazbu daně 15 %. Jeho daňová povinnost po odečtení základní slevy na dani na poplatníka by za rok 2024 činila 194 160 Kč.
Pokud by poplatník uplatnil u nově pořízeného automobilu zrychlené odpisy, dosáhl by základu daně ve výši 2 050 000 Kč – 220 000 Kč = 1 830 000 Kč, a z částky (1 830 000 Kč – 1 582 812 Kč) = 247 188 Kč musel by uplatnit sazbu daně 23 %. Jeho daňová povinnost po odečtení základní slevy na dani na poplatníka by za rok 2024 činila 263 436 Kč, tj. o 69 276 Kč více, než při uplatnění mimořádných odpisů u bezemisního vozidla.
Více se již dočtete v měsíčníku DaÚ 3/2024 a podrobný komentář k Zákonu o daních z příjmů jsme uveřejnili v Poradci 10-11/2024, který právě vychází.
MZDA ZAMĚSTNANCE - ZDANĚNÍ
Se zdaněním a zpojistněním mezd jsou všichni nespokojení. Zaměstnanci hořekují nad nespravedlivě těžkým břemenem, které je tíží více, než je vůkol běžné. Zaměstnavatelé jsou trápení enormní administrativou, bezpočtem hrozících sankcí, příliš často měněnými pravidly i rostoucí drahotou pracovní síly. A stát by rád tyto povinné platby naopak navýšil, protože se děsí – resp. měl by – rostoucího zadlužení a stárnoucí populace. Všem rozhodně vyhovět nelze, přičemž je jasné, kdo určuje pravidla, kdo podle nich musí hrát a kdo ty daně zaplatí…
1. Mzda alias příjem ze závislé činnosti
1.1 Mzda podle zákoníku práce
Každý ví, co je to mzda – smluvená odměna za práci. Míněna je samozřejmě práce zaměstnaneckého charakteru pro zaměstnavatele, a nikoli práce podnikatele pro odběratele – jejich rozlišením a důsledky záměny se budeme zabývat v kapitole 1.3. Dneska je v Česku zlatý věk zaměstnanců. „Nejsou totiž lidi“ a tak si umný zaměstnanec pohrůžkou výpovědi často může diktovat výši mzdy a benefitů. Nicméně historicky i všeobecně jsou zaměstnanci ve slabší vyjednávací pozici a poměrně hodně sociálně smýšlející čeští zákonodárci se je proto snaží právními nástroji ochránit před případnou tyranií, zneužitím až otrockými podmínkami zaměstnavatelů. Asi nejznámější právní regulace v této oblasti je ve formě minimální, resp. zaručené výše mzdy za práci.
Podle článku 28 Listiny základních práv a svobod (usnesení č. 2/1993 Sb.) mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti má stanovit zákon. Před rokem 2007 se této role zhostily příznačně pojmenované zákony o mzdě a o platu. Od té doby jsou závazná pravidla odměňování zaměstnanců „pod jednou střechou“ v zákoníku práce (dále také jen „ZP“); ovšem pro vybrané profese – hlavně z veřejného sektoru – komplikují právní problematiku odměňování speciální předpisy.
Nejobecněji vyjádřeným účelem ZP je úprava pracovněprávních vztahů vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Přičemž závislou prací je práce vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a zaměstnanec ji pro něj vykonává osobně. Aby se nejednalo o „nucenou práci“, kterou až na malé výjimky zakazuje článek 9 Listiny základních práv a svobod, musí být dle § 2 odst. 2 a § 3 ZP legální závislá práce vykonávána:
· za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
· na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
· v pracovní době,
· na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, a
· výlučně v základním pracovněprávním vztahu (nestanoví-li zvláštní zákon jinak), jimiž jsou:
- pracovní poměr,
- dohoda o provedení práce, a
- dohoda o pracovní činnosti.
Plat představuje peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci „veřejnoprávním“ zaměstnavatelem ve smyslu § 109 odst. 3 ZP (tj. stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace a školská právnická osoba). V této publikaci se ovšem zaměříme hlavně na zaměstnance „soukromého“ sektoru, jemuž dominují podnikatelé v roli zaměstnavatelů. Odměnu za – vykonanou – závislou práci pro tyto „soukromoprávní“ zaměstnavatele označuje ZP jako mzdu. Zdůrazněme, že jde o odměnu za práci vykonanou, nikoli pouze z titulu pracovní smlouvy. Nicméně, ZP přikazuje zaměstnavatelům odměňovat zaměstnance – náhradou mzdy – i v řadě situací, kdy pro ně žádnou závislou práci nevykonávají z důvodu nejrůznějších překážek bránících práci (dovolená, úraz, nemoc, ošetřování nebo dlouhodobá péče o člena rodiny, nedostatek zakázek, školení, případně studium apod.).
Příklad 1
Mzda versus náhrada mzdy
Pan Novák má v pracovní smlouvě sjednánu hodinovou mzdu 200 Kč. O víkendu vdával dceru, pročež si vzal pracovní volno již v pátek. V pondělí zaspal a do práce dorazil o 2 hodiny později. Navíc mu po třech hodinách práce začalo být nevolno – asi nemilá dohra víkendové oslavy… – a proto odešel na vyšetření k lékaři.
Jelikož v pátek před svatbou dcery pan Novák nevykonával závislou práci, nemá nárok ani na korunu mzdy. Nicméně ZP mu poskytuje sociální ochranu tím, že nařizuje nebohému zaměstnavateli, aby toleroval tuto důležitou osobní překážku v práci a za 1 den nepřítomnosti v práci z důvodu svatby dítěte zaměstnanci poskytl pracovní volno s náhradou mzdy ve výši jeho průměrného výdělku – podrobnosti stanoví § 199 ZP a prováděcí nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Naproti tomu neomluvená pondělní absence přirozeně není důležitou osobní překážkou, a zaměstnavatel mu za tyto 2 hodiny nepřizná náhradu mzdy. Definičně půjde o „neomluvenou“ absenci i v případě, že se pan Novák zaměstnavateli, resp. svému vedoucímu ústně či písemně omluví, je totiž definována tak, že nenastaly překážky v práci zakládající nárok na pracovní volno ani nejde o jiný případ uznané nepřítomnosti. Navíc neomluvená absence byť jen části směny představuje závažné porušení pracovních povinností, o níž mu případně může být zkrácena dovolená, a bude-li častější a delší, je důvodem pro vyhazov.
V souladu s očekáváním spadá mezi důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance – ad výše – naléhavé zdravotní vyšetření a ošetření, i doba případné následné dočasné pracovní neschopnosti. I když tedy kvůli těmto zdravotním komplikacím pan Novák nebude vykonávat závislou práci, obdrží od zaměstnavatele za toto povinně omluvené pracovní volno náhradu mzdy odpovídající průměrnému výdělku (s určitým omezením).
Zákoník práce dále ve snaze zabránit nejrůznějším formám diskriminace zaměstnanců nařizuje, aby za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty příslušela všem zaměstnancům téhož zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody mimo pracovní poměr. Přičemž stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí:
- práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti,
- která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách,
- při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.
Jiná kritéria nesmí výši mzdy ovlivňovat, jako např. věk, pohlaví, délka zaměstnání, nemocnost apod.
Mzda musí být sjednána (v kolektivní smlouvě zaměstnavatele s odbory, v pracovní či jiné smlouvě, např. manažerské, o výkonu funkce), nebo zaměstnavatelem stanovena vnitřním předpisem anebo jím určena mzdovým výměrem před začátkem výkonu práce. Výše odměny z dohody se sjednává v příslušné dohodě.
A zákonné regulace se dočkala i výplata mzdy, uveďme si jen stručné shrnutí hlavních požadavků ZP:
- mzda (i plat) je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo její složku (obvykle v pravidelném výplatním termínu),
- výjimka se týká mzdy splatné během dovolené – je nutno jí vyplatit předem, případně přiměřenou zálohu,
- část mzdy nad zákonné minimum může mít po dohodě se zaměstnancem naturální formu výrobků a služeb,
- mzda v hotovosti se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li dohodnuto jinak,
- při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách (na žádost zaměstnance předloží podklady),
- na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy (po srážkách ze mzdy) zaplatit určenou částku na svůj náklad a nebezpečí na jeden (!) platební účet určený zaměstnancem.
V zájmu ochrany zaměstnanců – kteří by dle zákonodárců jinak asi byli ochotni pracovat i za zlámanou grešli – právní předpisy stanoví minimální mzdu jakožto nejnižší přípustnou výši odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Mzda, plat ani odměna za dohodu mimo pracovní pomět nesmí být nižší, jinak zaměstnavatel musí poskytnout doplatek do výše tohoto minima. S ohledem na vychytralé zaměstnavatele ZP dodává, že do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, povinné příplatky ani náhrady mezd.
Minimální mzdu stanoví vláda nařízením č. 567/2006 Sb., resp. jeho novelizací. K dnešnímu dni – 11. 11. 2023 – resp. již od 1. 1. 2023 platí následující částky; od 1. 1. 2024 nepochybně dojde k dalšímu navýšení.:
· základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin:
- 103,80 Kč za hodinu nebo
- 17 300 Kč za měsíc;
· při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se hodinové sazby minimální mzdy úměrně tomu zvyšují,
· zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu, se sazba minimální mzdy úměrně tomu snižuje,
· zaměstnanci, který neodpracoval stanovenou týdenní pracovní dobu, se sazba minimální mzdy úměrně sníží.
V praxi významnější je – zaručená mzda – jejíž povinné nejnižší úrovně stanoví stejné vládní nařízení v členění pro 8 skupin prací podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Přičemž nejnižší odpovídá základní sazbě minimální mzdy, částky vyšších úrovní rovnoměrně narůstají a v nejvyšší 8. skupině (tvůrčí systémová práce např. vědců a manažerů) činí dvojnásobek základní sazby minimální mzdy. Na rozdíl od minimální mzdy regulace zaručené mzdy nedopadá na dohody mimo pracovní poměr.
Příklad 2
Minimální versus zaručená mzda
ABC, s. r. o. v říjnu 2023 přijalo tři zaměstnance. Se slečnou Agátou byla uzavřena pracovní smlouvu na běžnou týdenní pracovní dobu 40 hodin, s pracovní náplní administrativy včetně účtování. S panem Bedřichem firma sjednala také pracovní smlouvu na činnost řidiče nákladního auta pouze na 20 hodin týdně. Se studentem Ctiradem uzavřela ABC, s. r. o. dohodu o pracovní činnosti na výkon práce skladníka, rovněž na 20 hodin týdně.
Jednatel ví, že od ledna 2023 byla zvýšena minimální mzda na 17 300 Kč měsíčně. Proto se rozhodl po dobu prvních tří měsíců všem zaměstnancům platit právě tuto částku. Zapomněl, že výše mzdy musí respektovat také nejnižší úroveň zaručené mzdy odpovídající příslušné skupině prací ve smyslu prováděcího nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Přičemž podle přílohy tohoto právního předpisu pracovní náplň slečny Agáty – vedení účetnictví – spadá do 5. skupiny prací, které je přisouzena minimální úroveň zaručené mzdy 24 100 Kč měsíčně.
Naproti tomu v případě pana Bedřicha se jednatel spletl ve prospěch zaměstnance. Řízení nákladního auta sice spadá do 3. skupiny prací s minimální úrovní zaručené mzdy 19 700 Kč, ovšem s ohledem na poloviční pracovní dobu – 20 hodin týdně – pro něj platí rovněž pouze poloviční povinné minimum ve výši 9 850 Kč.
Skladník Ctirad není odměňován mzdou (nejde o pracovní poměr), ale odměnou sjednanou v dohodě o pracovní činnosti. Proto jej ZP před zlou vůlí zaměstnavatele chrání pouze minimální mzdou – což je splněno – ovšem nikoli zaručenou mzdou; takže činnost zaměstnance není třeba zařazovat do některé z osmi skupin prací.
Dále ZP stanoví pět povinných příplatků (vedle dosažené mzdy) za práci vykonávanou:
- přesčas (nejméně 25 % průměrného výdělku nebo náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas),
- ve svátek (náhradní volno s náhradou mzdy 100 % průměrného výdělku, nebo příplatek ve stejné výši),
- v noci (mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní, příplatek nejméně 10 % průměrného výdělku),
- ve ztíženém pracovním prostředí (alespoň 10 % základní sazby minimální mzdy za každý zatěžující vliv),
- v sobotu a v neděli (nejméně 10 % průměrného výdělku, smlouva může příplatek snížit či paušalizovat).
Regulace mzdy, odměn a povinných příplatků je pro zaměstnavatele administrativní a finanční zátěž, proto se je někdy snaží v praxi opomíjet. Což může po odhalení inspekce práce „ocenit“ až milionovou pokutou.
1.2 Mzda podle zákona o daních z příjmů
Pojem „mzda“ ovšem nemá pouze jediný výše uvedený pracovněprávní význam. Pro své potřeby si jej coby takzvanou legislativní zkratku stanovil rovněž zákon o daních z příjmů (dále „ZDP“). Najdeme jí v části čtvrté mezi zvláštními ustanoveními pro vybírání daně z příjmů fyzických osob, konkrétně v § 38h odst. 7 ZDP:
- „Plátce daně je povinen srazit zálohu při výplatě nebo připsání příjmů ze závislé činnosti (dále jen „mzda“) poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně za delší časové období, je povinen srazit zálohu při zúčtování mzdy. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.“
Dalo by se sice diskutovat, zda tímto zákonodárce definoval mzdu coby – příjmy ze závislé činnosti – anebo v celém tučně zvýrazněném rozsahu teprve jako vyplacený nebo připsaný příjem ze závislé činnosti. Ale pro naše účely budeme „mzdou“ rozumět první z možných výkladů, tedy že jde o příjmy ze závislé činnosti. Čímž jsme ovšem pouze přešlápli z bláta do louže a jednu legislativní zkratku nahradili jinou, nově tak hledáme věcný obsah „příjmů ze závislé činnosti“. Sice intuitivně tušíme, o co jde – samozřejmě o zaměstnanecké vztahy – ale v některých případech můžeme být na pochybách. Třeba člen dozorčí rady nepodléhá zákoníku práce, ale má s dozorovanou firmou obchodní smlouvu o výkonu funkce, spíše podnikatelský a nezávislý charakter mívá činnost společníka s. r. o. nebo likvidátora firmy. A protože v daních je stěžejní přesnost a jednoznačnost – zvláště u té, která nám nestydatě odebírá peníze rovnou z těžce vydobytých příjmů – vymezuje tento pojem ZDP v § 6 odst. 1 úplným výčtem (taxativně). Což prakticky znamená, že příjem nesplňující daná kritéria, není příjmem ze závislé činnosti, a proto návazně bude zdaněn jinak – obvykle méně – než zaměstnanec, a navíc se o to poplatník bude častěji muset postarat sám, neboť to za něj neodpracuje zaměstnavatel.
Příjmy ze závislé činnosti jsou:
a) plnění v podobě
1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce (poznámka: podrobněji se podmínkou „příkazu plátce“ bude zabývat další kapitola),
2. funkčního požitku, kterým jsou:
– funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců (s výjimkou prezidenta republiky),
– odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným či dřívějším výkonem funkce v: orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, odborových organizacích, komorách, jiných orgánech a institucích.
Příklad 3
V daních vítězí podstata nad formou
Stavební firma příležitostně využívá brigádníky z řad studentů, s nimiž se neformálně domluví, že např. za vykopání rýhy pro uložení drenáže v délce cca 50 metrů dostanou odměnu 10 000 Kč. Žádné písemné smlouvy nejsou uzavírány a pracovníci nic nepodepisují. Je možno u těchto nespecifikovaných příjmů využít § 10 odst. 3 písm. a) ZDP a coby tzv. ostatní příjmy osvobodit tyto příležitostné příjmy až do ročního úhrnu 30 000 Kč?
Ne! Do § 10 ZDP – „Ostatní příjmy“ se s uvedeným příjmem vůbec nedostaneme, protože podle návětí odst. 1 se za ně považují příjmy, které nepatří mezi příjmy podle § 6 až § 9 ZDP. I přes stručný popis je zjevné, že předmětem práce bude tzv. závislá činnost, kdy poplatník („brigádník“) vykonává pro plátce příjmu práci, při níž je povinen dbát jeho příkazů. Což věcně naplňuje podstatné znaky závislé činnosti § 6 odst. 1 písm. a) ZDP.
Není podstatné, že formálně nebyla sepsána pracovní smlouva ani dohoda o provedení práce nebo o pracovní činnosti, věcně (naturálně) totiž sjednána byla. Obdobně by dopadly čistě účelové smlouvy příkazního typu podle občanského zákoníku, pokud by zůstala zachována věcná podstata závislé činnosti dle příkazů plátce. V daních je totiž určující hlavně skutečný, materiální obsah a věcná podstata právního jednání (§ 8 odst. 3 DŘ).
Dodejme, že není vyloučeno, aby se jednalo o příležitostný ostatní příjem dle § 10 ZDP, který je od daně osvobozen do ročního úhrnu 30 000 Kč. S ohledem na výše citované návětí § 10 odst. 1 ZDP by se však nesmělo věcně jednat o „závislou činnost“. K čemuž nestačí jen formálně uzavřít smlouvu o dílo nebo smlouvu příkazního typu dle občanského zákoníku, ale muselo by fakticky – tedy po obsahové stránce – a prokazatelně jít o nezávislou činnost poplatníka v roli zhotovitele objednaného díla, resp. příkazníka obstarávajícího záležitost pro příkazce.
b) příjmy za práci
1. člena družstva,
2. společníka společnosti s ručením omezeným,
3. komanditisty komanditní společnosti.
Nejčastějšími společníky s. r. o. jsou fyzické osoby, které tak řeší dilema, jak peníze vydělané jejich firmou dostat do vlastní kapsy a rodinného rozpočtu. Nejčastěji zvažují dva způsoby:
1. Podíly na zisku za své majetkové podíly s. r. o.,
2. Odměna za práci společníka pro firmu na základě společenské smlouvy, případně za funkci jednatele podle smlouvy o výkonu funkce.
V prvém případě jde o příjem kapitálového majetku (§ 8 odst. 1 písm. a) ZDP) podléhající konečné srážkové dani 15 % ze zisku s. r. o., který je již po zdanění příjmů této právnické osoby sazbou 19 % a pro s. r. o. nejde o daňově účinný výdaj. Navíc platí právní omezení pro rozdělení zisku a samozřejmě je předpokladem dosažení požadované výše zisku firmy. Druhá varianta – odměna za práci společníka i za funkci jednatele, viz dále – představují příjem ze závislé činnosti, který je sice pro vyplácející s. r. o. v roli „zaměstnavatele“ daňovým výdajem, ovšem u příjemce podléhá značnému zatížení dani a pojistným.
Především u vyšších z příjmů v milionech Kč vychází ekonomicky výhodněji podíly na zisku, s jejichž zdaněním nebývá problém. Nebo ano? Není radno podceňovat prioritu zdanění dle § 8 odst. 1 písm. a): „Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 … jsou podíly na zisku obchodní korporace …“.
Příklad 4
Jakým druhem příjmů jsou podíly na zisku s. r. o.
Pan Adam založil tesařskou firmu Krovy, s. r. o. zcela symbolickým peněžitým vkladem 1 000 Kč, a coby vyučený tesař se v zakladatelské listině zavázal v této profesi pracovat pro svou firmu. Nepotřebuje s ní tedy již uzavírat žádný pracovněprávní vztah. V roce 2023 se obchodní korporaci Krovy, s. r. o. daří a vypadá to na účetní zisk před zdaněním 12 milionů Kč. A tak pan Adam coby společník zvažuje, jak tyto prostředky optimálně přesunout do své osobní kapsy, potažmo do rodinného rozpočtu. Během roku si z titulu práce pro firmu vyplácí mzdu 50 000 Kč měsíčně, jak ale má převést těch cca 10 miliónů po zdanění u s. r. o. Zvažuje tři varianty:
1. Adekvátně si navýší odměnu za práci společníka pro firmu na 1 milion Kč hrubé mzdy měsíčně, díky těmto vyšším osobním nákladům pak už bude účetní zisk s. r. o. malý a tak jej ponechá ve firmě pro provozní účely.
2. Před letní dovolenou a pak ještě před Vánocemi si přizná mimořádnou odměnu za práci společníka pro s. r. o. ve výši á 1 milion Kč a zbývajících 8 milionů si vyplatí až v roce 2024 jako podíl společníka na zisku.
3. Spokojí se s celoroční odměnou za práci pro firmu 50 000 Kč měsíčně a celý předpokládaný čistý zdaněný zisk s. r. o. cca 10 milionů Kč si vyplatí v roce 2024 formou podílu na zisku, příp. již zálohově v roce 2023.
Z prvního řešení bude mít radost správce daně, správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna pana Adama. Naproti tomu třetí varianta bude ekonomicky nejvýhodnější pro společníka i jeho firmu, protože na daních a povinném pojistném zaplatí nejméně. Je ale bezpečná? Nehrozí v souladu s výše zvýrazněnou citací § 8 odst. 1 písm. a) ZDP, že by se mělo jednat přednostně – v určité části zisku – spíše o zastřený příjem ze závislé činnosti za práci společníka pro s. r. o.? Připomeňme zmíněnou obecnou daňovou zásadu tzv. materiální pravdy, a rizikem by mohlo být také nařčení ze zneužití veřejného práva, které podle soudních judikátů nepožívá právní ochrany, jak je nyní dokonce výslovně zapsáno v § 8 odst. 4 DŘ. Je tak opravdu jisté, že u varianty 3 nehrozí pro daňové a případně i pojistné účely překvalifikace ani části podílů na zisku na „mzdu“ za práci společníka?
c) odměny
4. člena orgánu právnické osoby,
5. likvidátora,
Nejčastěji jde o příjem jednatele s. r. o. a členů představenstva nebo dozorčí rady a. s. Povšimněme si široce pojatého označení – „odměna“ – čímž se zákonodárce efektivně vyhnul problémům s výkladem pojmu „práce“ nebo „činnost“ v případě často zcela pasivních členů kontrolních i jiných orgánů právnických osob. Do rámce takové „odměny“ proto spadá i tzv. tantiéma coby podíl na zisku dotyčné obchodní korporace, v jehož orgánu daný člen „sedí“. Podíly na zisku totiž nemusí plynout pouze jejím společníkům s majetkovými podíly (účastmi). Pokud to umožňuje společenská smlouva, pak lze rozdělit podíly na zisku i jakýmkoli jiným osobám, viz § 34 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Z daňových důvodů ale nejde o rozumný motivační mzdový nástroj. V rámci odměny takto potěšeného člena orgánu ulpí podíl na zisku „ne-společníka“ přednostně v kategorii příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 ZDP, a nepůjde tedy o příjem z kapitálového majetku ve smyslu § 8 ZDP. Pročež tato odměna nebude daňovým výdajem s. r. o., jak stanoví § 25 odst. 1 písm. e) ZDP.
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.
Tato poslední kategorie příjmů ze závislé činnosti – alias „mzdy“ – pokrývá hlavně všemožné náhrady za příjmy (mzdy), které se v důsledku jistých okolností nedostavily. Může jít kupříkladu o náhradu mzdy od zaměstnavatele za dobu čerpání dovolené nebo za prvních 14 dnů nemoci zaměstnance, náhradu mzdy od pojišťovny při odškodnění pracovního úrazu, náhradu mzdy přísedících u soudu, náhradu mzdy pří činnosti ve veřejném zájmu v obecním zastupitelstvu apod. Má-li být náhrada za „mzdu“ považována za příjem ze závislé činnosti – a také tak zdaňována – pak musí být spojena s výkonem závislé činnosti jako takové, kterou jsme uvedli v předchozích písmenech a) až c). Je zajímavé si povšimnout, že zde spadají rovněž příjmy související s budoucím zaměstnáním, jako jsou například motivační stipendia studentům od budoucího zaměstnavatele…
V praxi se někdy zapomíná, že předmětem zdanění u zaměstnanců není pouze peněžitý příjem – mzda, plat, odměna za dohodu mimo pracovní poměr, příplatky ke mzdě, odměny, náhrady mzdy atp. Daň z příjmu má spadeno rovněž na nepeněžní plnění plynoucí v souvislosti se závislou činností, a to nejen na „hmatatelná“ jako jsou například rekreační poukaz, vstupenky na kulturní představení nebo na sportovní utkání či dárkový balíček.
Příjmem ze závislé činnosti v souladu s § 6 odst. 3 ZDP jsou i hojně rozšířené zaměstnanecké slevy, které nejsou dostupné běžným zákazníkům. Příjmem se totiž rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění (nejen věci, ale také služby nebo práva) nižší, než je cena:
- určená podle zákona upravujícího oceňování majetku, nebo
- cena, kterou účtuje jiným osobám,
- stanovená v § 6 odst. 6 ZDP jako speciální ocenění poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely (zpravidla 1 % vstupní ceny vozu měsíčně, u „čistých“ aut jen polovinu).
Podrobné informace k tématu již najdete v měsíčníku DÚVaP 3-4/2024.
|
8. února Čtvrtek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za leden 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu(§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
15. února Čtvrtek |
Daně z příjmů – zaměstnanec |
Učinění prohlášení poplatníka ke snížení záloh na daň z mezd za rok 2023 a na rok 2024 (§ 38k odst. 4 až 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2023 (§ 35d odst. 6 až 9, § 38ch, § 38k odst. 5 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
„Invalidní daň“ |
Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci oznámí Úřadu práce plnění povinného podílu (4 %) zaměstnání osob se zdravotním postižením za rok 2023, příp. i zaplatí náhradní odvod (§ 81 až § 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) |
|
|
20. února Úterý |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za leden 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za únor 2024 u poplatníka v paušálním režimu, která zahrnuje zálohu na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za leden 2024(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za leden 2024(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za leden 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za leden 2024(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
26. února Pondělí (za neděli 25.)
|
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaň. obdobím za leden 2024 a její zaplacení (§ 99, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení za leden 2024 u všech plátců z řad právnických osob, zatímco u plátců z řad osob fyzických, pouze pokud jejich zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za leden 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU dle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za leden 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za leden 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
29. února Čtvrtek |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v lednu 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v lednu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost podle § 6 odst. 4) (§ 38da odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v lednu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů ČR z EU nebo EHP ze zdroje na území ČR, a hlášení plátce o provedeném zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za únor 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za únor 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za leden 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 10-11/2024 – měsíčník (II/2024)
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4-5/2024 (II/2024)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4-5/2024 (II/2024)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2024 (II/2024)
1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2024 (I/2024)
· Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2024
· Daně v praxi
· Zaměstnávání
· Zdravotní pojištění
Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2024 (II/2024)
- Právní minimum
- Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
- Z pohledu DPH
- Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
6. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
7. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
8. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
10. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
11. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
12. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
13. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
14. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
15. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
