| |
TÉMA NOVIN
NOVELA ZÁKONA O DPH |
ZÁKON O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY S KOMENTÁŘEM
§ 4
Vymezení základních pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) úplatou částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně,
b) jednotkovou cenou cena za jednotku množství zboží nebo cena za službu,
c) daní na výstupu daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až 20 nebo z přijaté úplaty vztahující se k tomuto plnění,
d) vlastní daní daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je vyšší nebo rovna odpočtu daně,
e) nadměrným odpočtem daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je nižší než odpočet daně,
f) správcem daně příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 až 5,
g) osobou registrovanou k dani osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v rámci obchodování mezi členskými státy,
h) zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropské unie sídlo ani místo pobytu,
i) místem pobytu
1. adresa fyzické osoby vedená v základním registru obyvatel nebo v jiné obdobné evidenci, nemá-li ji,
2. adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, a nemá-li ani tu,
3. místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje z důvodu osobních nebo profesních vazeb; má-li tato osoba profesní vazby v jiné zemi, než ve které má své osobní vazby, je místo, kde se obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami,
j) sídlem u osoby povinné k dani adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení; nemá-li fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu,
k) provozovnou organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje,
l) dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného
a dlouhodobého nehmotného majetku,
m) zbožím, které je předmětem spotřební daně, zboží, které je předmětem některé ze spotřebních daní, předmětem nebo daně z pevných paliv nebo předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské unie anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené.
n) osobou neusazenou v tuzemsku osoba povinná k dani, která
1. nemá sídlo v tuzemsku,
2. uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a
3. v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní,
o) osvobozenou osobou osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem.
(2) Zbožím se pro účely tohoto zákona rozumí
a) hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů,
b) právo stavby,
c) živé zvíře,
d) lidské tělo a část lidského těla,
e) plyn, elektřina, teplo a chlad.
(3) Za zboží se dále považují
a) bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem České národní bance, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu, nebo jejich dovoz Českou národní bankou,
b) bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely za ceny vyšší, než je jejich nominální hodnota nebo přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu podle směnného kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou,
c) cenné papíry při jejich dodání výrobcem emitentovi v tuzemsku, nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo jejich dovozu a vývozu jako výrobku.
(4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) dopravním prostředkem vozidlo, jiný prostředek nebo zařízení, které jsou určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné a které jsou obvykle konstruované pro použití k přepravě a mohou k ní být
skutečně použity; za dopravní prostředek se nepovažuje vozidlo, které je trvale znehybněno, ani kontejner,
b) novým dopravním prostředkem
1. vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm3 nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu
nebo má najeto méně než 6 000 km,
2. loď delší než 7,5 m, pokud byla dodána do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 100 hodin, s výjimkou námořních lodí užívaných k obchodní, průmyslové, rybářské
nebo záchranářské činnosti, nebo
3. letadlo o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 550 kg, pokud bylo dodáno do 3 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má nalétáno méně než 40 hodin, s výjimkou letadel využívaných leteckými společnostmi pro mezinárodní leteckou přepravu.
c) obchodním majetkem souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností,
d) dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který je
1. hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů7c),
2. odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů7c),
3. pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví7d), nebo
4. technickým zhodnocením podle zákona upravujícího daně z příjmů,
e) dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil; technické zhodnocení73) se považuje za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností,
f) osobním automobilem dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení4) nebo technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem4a),
g) nájmem také podnájem, pacht a podpacht,
h) přepravou zboží také přeprava peněz a cenných papírů.
i) dodáním zboží s instalací nebo montáží dodání zboží spojené s instalací nebo montáží osobou povinnou k dani, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou,
j) dodáním zboží soustavami nebo sítěmi dodání
1. plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské unie anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené,
2. elektřiny, tepla nebo chladu sítěmi.
(5) Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, nebo přiznat uskutečnění plnění, a to
a) kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, nebo
b) poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou; přepočet mezi měnami jinými než euro se provede za použití směnného kurzu každé z těchto měn vůči euru.
Komentář k § 4
V § 4, v němž byla provedena novelou zákona řada změn, jsou vymezeny nejdůležitější základní pojmy pro účely zákona o DPH.
Novelou zákona se upřesňují a doplňují některé pojmy v odstavci 1.
V písmeni a) je nadále definován pojem úplata, jako jeden z pojmů, který je využit v zákoně o DPH, např. v definici obratu nebo při stanovení povinnosti přiznat daň na výstupu. Podle novelizované úpravy se úplatou rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně. Pojem peněžní prostředek je přitom třeba chápat ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se peněžními prostředky rozumí bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze. Nadále platí, že úplata může být poskytnuta i v nepeněžním plnění, tj. ve formě zboží nebo služby.
Jednotkovou cenou, která je povinnou náležitostí daňového dokladu, se podle novelizovaného znění písmene b) rozumí cena za jednotku množství zboží.
Novelou zákona se vypouští slovo „měrnou“ a slovo „nemovitost“ vzhledem k tomu, že nemovité věci jsou od 1. 1. 2014 chápany jako zboží. V případě služeb, kdy může být stanovení jednotkové ceny problematické, je možno za jednotkovou cenu považovat celkovou sjednanou cenu.
Daní na výstupu se podle písmene c) rozumí daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění, a to jak plátcem uskutečněné, tak i případně plátcem přijaté, nebo z přijaté úplaty, která se vztahuje k tomuto plnění.
V písmeni d) se v návaznosti na daňový řád dosud používaný pojem „vlastní daňová povinnost“ nahrazuje pojmem vlastní daň, protože se fakticky ve smyslu daňového řádu nejedná o daňovou povinnost, ale o daň jako peněžité plnění. Vlastní daní se tedy rozumí daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za příslušné zdaňovací období, a to v případě, že daň na výstupu je vyšší nebo rovna odpočtu daně.
Obdobně byla v písmeni e) upravena definice pojmu nadměrný odpočet, který byl také dosud vymezen jako daňová povinnost.
Od 1. 1. 2014 se nadměrným odpočtem rozumí daň odpovídající rozdílu mezi daní na výstupu a odpočtem daně za příslušné zdaňovací období v případě, že daň na výstupu je nižší než odpočet daně.
Správcem daně je podle písmene f) nadále příslušný finanční úřad. Při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 až 5 a plátce ji přiznává v daňovém přiznání. V tomto případě je správcem daně také příslušný finanční úřad.
Osobou registrovanou k dani se podle písmene g) rozumí osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely DPH v rámci obchodování mezi členskými státy. Novelou zákona byla vypuštěna slova „v jiném členském státě“, a proto se uvedené vymezení vztahuje i na tuzemské daňové subjekty, tj. plátce a identifikované osoby.
Podle písmene h) se po upřesnění novelou zahraniční osobou rozumí osoba, která nemá na území EU sídlo ani místo pobytu Místem pobytu se přitom podle písmene i) ve smyslu prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 obecně rozumí adresa fyzické osoby uvedená v registru obyvatel či adresa, kterou fyzická osoba uvedla správci daně, případně místo, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje z důvodu osobních nebo profesních vazeb. Důležité pro uplatnění DPH v souladu s předpisy EU je, že má-li tato osoba profesní vazby v jiné zemi, než ve které má své osobní vazby, je místo, kde se obvykle zdržuje, určeno osobními vazbami.
Novelou zákona byla zrušena dřívější definice místa podnikání v písmeni j) a nahrazena pojmem sídlo.
Sídlem se u osoby povinné k dani rozumí adresa místa jejího vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení. Pokud nemá fyzická osoba místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu ve smyslu předchozí definice. Definice sídla se tedy oproti dřívější právní úpravě vztahuje jak na právnické, tak i na fyzické osoby.
Provozovnou se podle písmene k) rozumí organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje. Do vymezení tohoto pojmu se promítají změny vyplývající z prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011. Toto prováděcí nařízení v podstatě rozlišuje 2 typy provozoven, a to provozovnu poskytovatele plnění a provozovnu příjemce plnění. Provozovnu poskytovatele plnění prováděcí nařízení vymezuje pro účely určitých pravidel pro stanovení místa plnění u služeb a pro účely určení osoby povinné přiznat daň u přeshraničních plnění. Provozovnu příjemce plnění prováděcí nařízení definuje prováděcí nařízení pro účely základního pravidla pro stanovení místa plnění u služeb poskytnutých provozovně osoby povinné k dani, jak je vysvětleno v komentáři k § 9 odst. 1 zákona o DPH.
Dotací k ceně, která je podle § 36 odst. 3 součástí základu daně, se nadále podle písmene l) rozumí přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie nebo podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění. Za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a dotace na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku.
V písmeni m) se po drobné legislativně-technické změně v souladu se směrnici o DPH definuje zboží, které je předmětem spotřební daně. V souladu s touto směrnicí se za zboží, které je předmětem spotřební daně, pro účely zákona o DPH považuje i zboží, které je předmětem daně z plynu a dani z pevných paliv, s výjimkou plynu dodávaného prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské unie anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené.
V písmeni n) je od 1. 1. 2013 definována osoba neusazená v tuzemsku. Vymezení osoby neusazené v tuzemsku vychází z prováděcího nařízení Rady č. 282/2011. Touto osobou se obecně rozumí osoba povinná k dani, která nemá sídlo, ani provozovnu v tuzemsku a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Pokud má tato osoba v tuzemsku provozovnu, považuje se za osobu neusazenou k dani v tuzemsku, pokud se tato provozovna daného plnění neúčastní.
V písmeni o) je od 1. 1. 2013 definována osvobozená osoba. Touto osobu se rozumí osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v jiném členském státě, která je v tomto státě osobou s obdobným postavením jako v tuzemsku osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která není plátcem, tj. nemá registraci plátce, protože nepřekračuje limit obratu pro povinnou registraci.
V novelizovaném znění odstavce 2, je vazbě na novém vymezení věci, které obsahuje nový občanský zákoník vymezen pojem zboží. Podle nového občanského zákoníku se věci dělí na hmotné a nehmotné a vzhledem k tomu, že hmotnou věcí je i nemovitá věc, pojem „zboží“ pro účely DPH zahrnuje od 1. 1. 2014 i nemovitou věc.
Za zboží se přitom výslovně prohlašuje i nemovitá nehmotná věc, kterou je právo stavby. Zbožím pro účely zákona o DPH jsou i živá zvířata, lidské tělo a jeho části a stejně jako dosud také plyn, elektřina, teplo a chlad. Zvíře podle nové soukromoprávní úpravy není sice věcí, ale ustanovení o věcech se na něj použijí obdobně v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. V případě lidského těla a jeho částí se podle soukromoprávní úpravy také nejedná o věc. Část lidského těla však musí být zahrnuta pod pojmem zboží podle čl. 132 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH. Lidské tělo musí být zahrnuto podle důvodové zprávy pod pojem zboží v souvislosti s jeho přepravou v rámci pohřebních služeb.
Nové vymezení pojmu „zboží“ se prakticky promítá do celé řady ustanovení zákona o DPH, v nichž byl dosud používán pojem „převod nemovitosti“, protože dosavadní převod nemovitost se stane od 1. 1. 2014 součástí pojmu „dodání zboží“. Stejně jako dosud zbožím nejsou peníze a cenné papíry. Pokud tedy nejsou peníze poskytovány jako protihodnota za dodání zboží nebo poskytnutí služby, není jejich poskytnutí považováno za zdanitelné plnění, s výjimkou případů, které stanoví vložený odstavec 3.
Podle odstavce 3 písmene a) se za zboží považují bankovky a mince české měny jejich dodání výrobcem České národní bance Podle písmene b) se za zboží považují bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely. Podle písmene c) jsou cenné papíry považovány za zboží v případě jejich dodání výrobcem jejich emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem. V tomto případě se na cenné papíry hledí jako na polygrafický výrobek a při jejich dodání se uplatní příslušná sazba daně.
V odstavci 4 (dříve odstavec 3) jsou po upřesnění a doplnění novelou definovány některé další pojmy opakovaně používané v zákoně.
Podle upřesněného písmene a) se dopravním prostředkem rozumí vozidlo nebo jiný prostředek nebo zařízení, určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné a obvykle konstruované pro použití k přepravě. Dopravním prostředkem se tedy rozumí např. vozidlo, loď či letadlo, ale také železniční vagóny, automobilové návěsy či přívěsy a podobná zařízení pro přepravu zboží nebo osob. Za dopravní prostředek se nepovažuje vozidlo, které je trvale znehybněno, ani kontejner.
Novým dopravním prostředkem se pro účely DPH podle písmene b) rozumí nadále pouze vozidla, lodě a letadla splňující stanovenou charakteristiku.
Obchodním majetkem se podle o písmene c) rozumí souhrn majetkových hodnot, který slouží nebo je určen osobě povinné k dani k uskutečňování ekonomických činností. V definici obchodního majetku není uvedena vazba na povinnost účtování nebo evidence tohoto majetku, protože povinnost vést údaje o tomto majetku v evidenci pro účely DPH vyplývá z § 100 zákona o DPH. Z toho vyplývá, že obchodní majetek pro účely DPH je nadále vymezen odlišným způsobem než pro účely daně z příjmů.
Dlouhodobým majetkem se podle í písmene d) rozumí obchodní majetek, který je hmotným majetkem či odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona o daních z příjmů, případně pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle účetních předpisů. Od 1. 1. 2012 je pro účely DPH dlouhodobým majetkem i technické zhodnocení ve smyslu zákona o daních z příjmů.
Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností se podle nového písmene e) rozumí dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností je podle právní fikce považováno také technické zhodnocení vymezené ve vazbě na zákon o daních z příjmů.
Osobním automobilem se podle písmene f) nadále rozumí dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení podle vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, případně v technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G1. Jestliže v technickém osvědčení nebo v technickém průkazu chybí zápis kategorie vozidla, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem, kterým je zákon č. 56/2001 Sb.
Nájmem se podle novelizovaného znění písmene g) nadále chápe i podnájem, tj. pod pojmem „nájem“ je nutno zahrnout jak „pronájem“, tak i „podnájem“ a z hlediska DPH pro ně fakticky platí stejný režim, např. pro podmínky osvobození od daně nebo pro sazby daně, pokud je nájem zdaňován. Nově se ve vazbě na občanský zákoník nájmem rozumí také pacht a podpacht.
V dosavadním znění písmene h) byl vymezen „prodej podniku“, kterým se rozuměl prodej podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku, podle zvláštního právního předpisu, kterým byl do konce roku 2013 § 476 obchodního zákoníku.Ve vazbě na nový občanský zákoník se v písmeni h) ruší vymezení pojmu prodej podniku, kterým se rozuměl i prodej části podnik a nahrazuje se v textu zákona pojmem „pozbytí obchodního závodu“.
Skutečnost, že ustanovení upravující v terminologii nového občanského zákoníku obchodní závod, se vztahují i na část obchodního závodu, vyplývá od 1. 1 2014 z vloženého § 4b, jak je vysvětleno v dalším textu. Z nového znění písmene h) vyplývá od 1. 1. 2014 vymezení pojmu přeprava zboží. Vzhledem k tomu, že peníze a cenné papíry nejsou pro účely DPH zbožím, vymezuje se v tomto písmeni, že přepravou zboží se rozumí také přeprava peněz a cenných papírů.
V písmeni i) byl od 1. 1. 2013 definován vklad podniku, kterým se rozuměl ve smyslu obchodního zákoníku vklad podniku nebo části podniku, tvořící organizační složku podniku. Od 1. 1. 2014 je dřívější pojem vklad podniku zahrnut pod obecný pojem pozbytí obchodního závodu, a proto se dosavadní písmeno i) novelou zákona ruší.
V písmeni i) [dříve písmeno j)] je nadále definováno dodání zboží s instalací a montáží Jedná se o specifické dodání zboží, jehož charakteristickým rysem je, že montáž nebo instalaci dodávaného zboží provádí dodavatel nebo jím zmocněná třetí osoba. Na přeshraniční dodání zboží s instalací nebo montáží se vztahují zvláštní pravidla a tento pojem se dále v textu zákona používá v řadě ustanovení, jak je vysvětleno v dalším textu.
V písmeni j) [dříve písmeno j)] je nadále definováno dodání zboží soustavami nebo sítěmi. Toto dodání prakticky zahrnuje dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy v EU a sítí k ní připojených a dále dodání elektřiny, tepla nebo chladu sítěmi (přepravní nebo distribuční soustavy nacházející se na území Evropské unie anebo jakékoli sítě k takové soustavě připojené).
V odstavci 5 (dříve odstavec 4) je pro účely zákona o DPH stejně jako dosud stanoven postup při přepočtu cizí měny na českou měnu. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se nadále použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň podle příslušných ustanovení zákona o DPH, případně platný ke dni vzniku povinnosti přiznat osvobození od daně podle příslušných ustanovení zákona. Za tento platný kurz se podle výkladu Ministerstva financí považuje jak aktuální denní kurz vyhlašovaný ČNB k tomuto dni, tak i pevný kurz platný k tomuto dni stanovený podle účetních předpisů. Od 1. 1. 2013 je možno použít i poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou. Specifické odchylky, kdy se použije jiný způsob přepočtu např. při dovozu zboží nebo při osvobození od daně při dovozu zboží jsou uvedeny v příslušných ustanoveních (§ 38 a § 71b) zákona o DPH.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku Poradce 7/2014)
DODÁNÍ ZBOŽÍ A POSKYTNUTÍ SLUŽBY PRO ÚČELY DPH VE VAZBĚ NA NOZ
1. ledna 2014 nabyla účinnosti novela zákona o DPH provedená v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Přináší především legislativně-technické změny ve vazbě na nový občanský zákoník. Novela přináší některé nové pojmy a některé pojmy se nově definují. Nově se vymezuje pojem zboží a návazně se upravuje také vymezení dodání zboží a vymezení poskytnutí služby. Jaké je nové vymezení pojmu zboží?
1. ledna 2014
nabyla účinnosti novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), provedená v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Tato novela je součástí zákonného opatření, které bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů pod číslem 344/2013 Sb. Novely zákona o DPH jsou v tomto zákonném opatření zařazeny jako část pátá a část čtyřicátá první. Uvedená novela zákona o DPH nepřináší v zásadě věcné změny, ale především legislativně-technické změny ve vazbě na nový občanský zákoník a další právní předpisy v rámci rekodifikace soukromého práva. V návaznosti na tyto právní předpisy se novelou vymezují některé nové pojmy a některé dosud v zákoně o DPH používané pojmy se nově definují. Touto novelou zákona se nově v návaznosti na nový občanský zákoník vymezuje pojem zboží v § 4 odst. 2 zákona o DPH a návazně se upravuje také vymezení dodání zboží v § 13 zákona o DPH a vymezení poskytnutí služby v § 13 zákona o DPH. V následujícím textu jsou vysvětleny změny ve výše uvedených ustanoveních zákona o DPH provedené s účinností od 1. 1. 2014 v návaznosti na nový občanský zákoník a související právní předpisy.
Vymezení pojmu „zboží“
je uvedeno v § 4 odst. 2 zákona o DPH. Novelou zákona o DPH se s účinností od 1. 1. 2014 vymezení pojmu „zboží“ významně změnilo. Podle § 4 odst. 2 písm. a) se pro účely zákona o DPH rozumí zbožím hmotná věc, s výjimkou peněz a cenných papírů. Podle nového občanského zákoníku se přitom věci dělí na hmotné a nehmotné a vzhledem k tomu, že hmotnou věcí je i nemovitá věc, pojem „zboží“ pro účely DPH zahrnuje od 1. 1. 2014 i nemovitou věc. V terminologii občanského zákoníků se přitom nemovitou věcí rozumí pozemek, stavba, podzemní stavba se samostatným účelovým určením, inženýrská síť a jednotka. Jednotkou může být přitom jak byt, tak i nebytový prostor. Nové vymezení pojmu „zboží“ se v této souvislosti prakticky promítá do celé řady ustanovení zákona o DPH, v nichž je dosud používán pojem „převod nemovitosti“, protože dosavadní převod nemovitosti se stal od 1. 1. 2014 součástí pojmu „dodání zboží“.
Podle § 4 odst. 2 písm. b) se pro účely zákona o DPH za zboží výslovně prohlašuje i nemovitá nehmotná věc, kterou je právo stavby. V návaznosti na to podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o DPH je právo stavby od 1. 1. 2014 dodáním vybrané nemovité věci. Podle metodické informace Generálního finančního ředitelství (GFŘ) může právo stavby obsahovat pouhé právo postavit na cizím pozemku stavbu, tj. jedná se o tzv. „nehmotné“ právo stavby nebo může obsahovat právo mít na cizím pozemku stavbu již postavenou, tj. jedná se o tzv. „zhmotnělé“ právo stavby.
Zbožím se podle § 4 odst. 2 písm. c) pro účely zákona o DPH rozumí i živá zvířata. Zvíře sice podle nové soukromoprávní úpravy není od 1. 1. 2014 věcí, ale ustanovení o věcech se na něj použijí obdobně v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. Zbožím se podle § 4 odst. 2 písm. d) pro účely zákona o DPH rozumí lidské tělo a jeho části. V případě lidského těla a jeho částí se podle soukromoprávní úpravy také nejedná o věc. Část lidského těla však musí být zahrnuta pod pojmem zboží podle čl. 132 odst. 1 písm. d) směrnice o DPH. Rady 2006/112/ES o DPH (dále jen směrnice o DPH). Lidské tělo musí být zahrnuto podle důvodové zprávy pod pojem zboží v souvislosti s jeho přepravou v rámci pohřebních služeb. Podle § 4 odst. 2 písm. e) se stejně jako dosud zbožím rozumí také plyn, elektřina, teplo a chlad, přestože se jedná o věci nehmotné.
V návaznosti na § 4 odst. 2 písm. a) novelizovaného znění zákona o DPH, z něhož vyplývá, že peníze a cenné papíry nejsou zbožím, a proto jejich poskytnutí není předmětem DPH, je od 1. 1. 2014 v § 4 odst. 3 vymezeno, ve kterých případech se peníze a cenné papíry za zboží považují.
Podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona o DPH se za zboží považují bankovky a mince české měny při jejich dodání výrobcem České národní bance nebo při jejich pořízení z jiného členského státu nebo při jejich dovozu Českou národní bankou. Podle § 4 odst. 3 písm. b) zákona o DPH se za zboží považují bankovky, státovky a mince české nebo cizí měny prodávané pro sběratelské účely, a to za ceny vyšší než je jejich nominální hodnota. Podle § 4 odst. 3 písm. c) zákona o DPH jsou cenné papíry považovány za zboží v případě jejich dodání výrobcem jejich emitentovi nebo při jejich dovozu emitentem. V tomto případě se na cenné papíry hledí jako na polygrafický výrobek a při jejich dodání se uplatní příslušná sazba daně.
V návaznosti na § 4 odst. 2 písm. a) zákona o DPH, z něhož vyplývá, že peníze a cenné papíry nejsou zbožím, se v v § 4 odst. 4 písm. h) zákona o DPH od 1. 1. 2014 vymezuje pojmu přeprava zboží. Vzhledem k tomu, že peníze a cenné papíry nejsou pro účely DPH zbožím, vymezuje se v tomto písmeni, že přepravou zboží se rozumí také přeprava peněz a cenných papírů.
Podmínky, za nichž je předmětem daně dodání zboží,
jsou nadále i v novelizovaném znění zákona o DPH vymezeny v § 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. Dodání zboží je podle tohoto ustanovení předmětem daně, pokud je uskutečňuje za úplatu osoba povinná k dani v rámci uskutečňování své ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. Novelou zákona byl z tohoto písmene vypuštěn převod a přechod nemovitosti, protože od 1. 1. 2014 se v návaznosti na nový občanský zákoník zahrnují nemovité věci pod pojem zboží, jak vyplývá z novelizovaného znění § 4 odst. 2 písm. a) zákona o DPH a jak bylo vysvětleno v předchozím textu.
V návaznosti na vymezení pojmu zboží a další změny vyplývající z nového občanského zákoníku jsou od 1. 1. 2014 v § 13 zákona o DPH provedeny změny, které se týkají vymezení „dodání zboží“ pro účely DPH. V nadpisu § 13 zákona o DPH se vypouští „převod nemovitosti“, a to v souvislosti se zahrnutím nemovitých věcí pod pojem zboží.
Dodáním zboží se pro účely DPH podle § 13 odst. 1 novelizovaného znění zákona o DPH rozumí nadále převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, tj. dodání zboží je spojováno vlastně s „ekonomickým“ a nikoliv „právním“ pojetím vlastnictví. Novelou zákona se vypouští druhá věta tohoto odstavce, která dosud vymezovala, co se rozumí převodem nemovitosti, a to v souvislosti se zahrnutím nemovitých věcí pod pojem zboží. Dodáním zboží do jiného členského státu, které je za podmínek stanovených v § 64 zákona o DPH osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, se podle § 13 odst. 2 zákona o DPH nadále rozumí pro účely zákona o DPH dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu.
Za dodání zboží za úplatu se podle § 13 odst. 3 zákona o DPH považují i některé další transakce. Podle písmene a) se za dodání zboží považuje převod vlastnického práva k majetku za úplatu na základě rozhodnutí státního orgánu nebo na základě zvláštního právního předpisu. Znamená to prakticky, že předmětem daně je např. i prodej movité nebo nemovité věci v rámci exekučního řízení. Za dodání zboží za úplatu se podle písmene b) nadále považuje dodání zboží prostřednictvím komisionáře. Takové dodání se považuje za samostatné dodání zboží mezi komitentem a komisionářem a samostatné dodání zboží mezi komisionářem a kupujícím. Přestože dodávané zboží není ve vlastnictví komisionáře a ve smyslu obchodního zákoníku poskytuje pouze zprostředkovatelskou službu, z hlediska DPH musí komisionář postupovat, jako by sám předmětné zboží dodával. Podle písmene c) se za dodání zboží za úplatu považuje předání dovezeného zboží z třetí země, které je po propuštění do volného oběhu stále ve vlastnictví osoby z třetí země, ale je předáno osobou, které bylo zboží propuštěno do volného oběhu v tuzemsku další osobě, a to beze změny vlastnického vztahu.
Podle novelizovaného § 13 odst. 3 písm. d) zákona o DPH se považuje za dodání zboží přenechání zboží vlastníkem k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastník užívaného zboží převede vlastnické právo k němu na jeho uživatele. Takovýto smluvní vztah označovaný jako „leasing s povinným odkupem“ je nadále považován za specifické dodání movité či nemovité věci, z něhož vzniká povinnost přiznat daň jednorázově okamžitě k datu přenechání předmětu smlouvy do užívání.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 2-3/2014)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ PŘI NÁJMU NEMOVITÉ VĚCI
Obchodní korporace, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pořídila do obchodního majetku od jiného plátce v říjnu 2011 budovu, u které předpokládala využití v rámci ekonomické činnosti výhradně pro zdanitelná plnění, a proto při jejím pořízení, které bylo pro prodávajícího zdanitelným plněním, uplatnila nárok na odpočet daně v plné výši. Při pořizovací ceně stavby ve výši 5 000 000 Kč bez daně a sazbě 20 % platné v roce 2011 daň činila 1 000 000 Kč. Pokud by se od začátku roku 2014 začala obchodní korporace budovu pronajímat neplátci daně a tento pronájem by byl podle § 56a zákona o DPH osvobozen od daně, vznikla by korporaci povinnost provést úpravu odpočtu daně podle § 78 zákona o DPH. Ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy by bylo tedy 0 %, a tento ukazatel by se porovnával s ukazatelem nároku na odpočet daně v roce pořízení stavby tj. s ukazatelem ve výši 100 %.
Jak se vypočítá částka úpravy odpočtu daně?
Částka úpravy odpočtu daně by se v přiznání za prosinec 2014 vypočetla takto:
| Částka úpravy = |
1 000 000 x (0 % – 100 %) |
= – 100 000 Kč |
10 |
Při této úpravě odpočtu daně v souvislosti s osvobozeným nájmem nemovité věci by musel plátce prakticky snížit původně uplatněný odpočet daně v ř. 60 přiznání za měsíc prosinec o 100 000 Kč.
ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ PŘI DODÁNÍ NEMOVITÉ VĚCI
Obchodní korporace, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pořídila do obchodního majetku od jiného plátce v dubnu 2012 budovu, kterou hodlala využívat v rámci ekonomické činnosti výhradně pro zdanitelná plnění, a proto při jejím pořízení, které bylo pro prodávajícího zdanitelným plněním, uplatnila nárok na odpočet daně v plné výši. Při pořizovací ceně stavby ve výši 10 000 000 Kč bez daně a sazbě 20 % daň činila 2 000 000 Kč. Pokud by se v roce 2014 rozhodla firma budovu prodat a tento prodej by byl § 56 zákona o DPH ve znění platném od 1. 1. 2014 osvobozen od daně, vznikne korporaci povinnost provést úpravu odpočtu daně podle § 78d zákona o DPH.
Jak se vypočítá částka úpravy odpočtu daně?
Ukazatelem nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy by bylo tedy 0 %, a tento ukazatel by se porovnával s ukazatelem nároku na odpočet daně v roce pořízení stavby tj. s ukazatelem ve výši 100 %. Pokud by došlo k této změně použití v roce 2014 jako ve třetím roce desetileté lhůty pro úpravu odpočtu, vypočetla by se částka úpravy odpočtu daně takto:
| Částka úpravy = |
2 000 000 x (0 % – 100 %) x 8 |
= – 1 600 000 Kč |
10 |
Při této úpravě odpočtu daně v souvislosti s osvobozeným dodáním nemovité věci by musel plátce prakticky za zbývajících 8 let do konce desetileté lhůty pro úpravu odpočtu daně u nemovitých věcí snížit původně uplatněný odpočet daně o 1 600 000 Kč. Pokud by plátce využil podle § 56a odst. 4 zákona o DPH možnost rozhodnout se dodání nemovité stavby zdanit, nevznikla by mu povinnost provést úpravu odpočtu daně.
ÚPRAVA ODPOČTU DANĚ PŘI DODÁNÍ NEMOVITÉ VĚCI, NA KTERÉ BYLO PROVEDENO TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ
Úprava odpočtu daně při dodání nemovité věci, na které bylo provedeno technické zhodnocení
Podnikatel, který je plátcem daně, pořídil v roce 2010 za 5 000 000 Kč stavbu, která byla kolaudována v roce 2002 a jejíž převod byl pro prodávajícího osvobozen od daně, a proto podnikatel při pořízení této stavby neuplatnil nárok na odpočet daně. Podnikatel provedl v roce 2012 technické zhodnocení stavby a uplatnil si plný nárok na odpočet daně z nákladů na technické zhodnocení, které činily 1 000 000 Kč, a daň na vstupu činila tedy při sazbě 20 % částku 200 000 Kč. Technické zhodnocení mělo přitom charakter dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, protože ho provedlo několik dodavatelů, kteří byli plátci daně. Plátce uvedenou nemovitost v roce 2014 prodá a tento prodej bude osvobozen od daně. Plátce bude v této souvislosti povinen provést úpravu odpočtu daně ve vztahu k technickému zhodnocení, protože účely úpravy odpočtu se považuje technické zhodnocení za samostatný dlouhodobý majetek.
Jak se vypočítá částka úpravy odpočtu daně?
Podle § 78b zákona o DPH se provede úprava odpočtu ve vztahu k odpočtu z nákladů na technické zhodnocení.
| Částka úpravy = |
200 000 x (0 % – 100 %) x 8 |
= – 1 600 000 Kč |
10 |
V posledním zdaňovacím období roku 2012 tedy bude muset plátce v souvislosti s osvobozeným dodáním, nemovité věci snížit původně uplatněný nárok na odpočet daně u technického zhodnocení stavby o 160 000 Kč. Částku 160 000 Kč plátce tedy uvede se záporným znaménkem do ř. 60 daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2014.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku DaÚ 2-3/2014)
|
|
| |
Částka číslo 9/2014 ze dne 7.2.2014
20/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2010 Sb., stanovící okruh cizinců, kteří mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území České republiky pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, ve znění pozdějších předpisů
21/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 100/2012 Sb., o předepisování zdravotnických prostředků a o podmínkách zacházení s nimi
22/2014 Nález Ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2013 sp. zn. Pl. ÚS 22/13 ve věci návrhu na zrušení části šesté zákona č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony
|
|
| |
ETIKETA NA PRACOVIŠTI – KAŽDODENNÍ SLUŠNOST, PRACOVNÍ OBĚD
Na pracovišti trávíme osm a více hodin denně, proto je důležité, jak se tam cítíme, jaké tam jsou vztahy, jak se chová náš nadřízený i naši kolegové. Když máme s kolegy dobré vztahy, je větší pravděpodobnost, že jakýkoliv problém spíš vyřešíme, než když jsou naše vzájemné vztahy chladné a formální.
Když přicházíme jako nový zaměstnanec na pracoviště,
nezapomínejme na to, že první dojem můžeme udělat jen jednou. Oblečením se snažme přiblížit kultuře firmy, do které nastupujeme. Když máme víc zkušeností než naši kolegové, nedáváme jim to hned na začátku demonstrativně najevo. První den, stejně jako i další dny na pracovišti, je důležité přijít včas. Když přijdeme na první poradu, pro jistotu se zeptáme, kam si můžeme sednout – kolegové mají možná vytvořený nějaký zasedací pořádek a nebylo by vhodné, bychom se hned první den posadili na židličku šéfovi. Šéf by se měl chovat jako gentleman, nejen jako nadřízený. Znamená to, že je povinen uctivě se chovat ke starším a k ženám. Kromě výrazně mladších podřízených by měl jako první zdravit sobě podřízené ženy i své výrazně starší kolegy. Galantnost neohrožuje autoritu vedoucího, naopak ji posiluje. Ve své firmě podává šéf ruku jako první, protože využívá pozici hostitele.
Každodenní slušnost – na pracovišti
se snažíme vyhnout všemu, co by mohlo kolegům sedícím okolo nás vadit. Nejíme aromatická jídla, neposloucháme nahlas hudbu, soukromé telefonní rozhovory omezíme na minimum, případně chodíme telefonovat mimo kanceláře. Na pracovním místě udržujeme přiměřený pořádek, protože naše chaotické způsoby rozkládání dokumentů i na sousední stoly můžou kolegům značně překážet. Není vhodné používat těžké parfémy, které celý den kolegy obtěžují svojí vůní.
Při vystupování po schodech kráčí muž za ženou, aby ji zachytil, kdyby zakopla nebo uklouzla. Při sestupování ze schodů z týchž bezpečnostních důvodů muž kráčí před ženou. Při nastupování do výtahu, jestli to okolnosti dovolují, necháme napřed nastoupit ženy, hosty a výš postavené kolegy. Při vystupování to platí stejně, výjimkou je situace, kdy je výtah plný – potom vystupují jako první ti, co stojí u dveří. Jsou-li ve firmě otáčecí dveře a fungují samočinně, platí pravidla etikety vstupu jako při obyčejných dveřích. Když jsou však dveře takové, které je třeba uvést do pohybu vlastní silou, vchází jako první muž, uvede dveře do pohybu a následně vstupují ostatní, kterým tímto gestem dal vlastně přednost.
Když cestujeme služebním automobilem, rozlišujeme dva případy:
Když auto řídí profesionální řidič, nejčestnější místo je vzadu vpravo, další je vzadu vlevo a poslední vedle řidiče. Cestující se posadí na tato místa podle důležitosti.
Když vozidlo řídíme sami, spolujezdec se posadí k nám dopředu, druhý nejdůležitější vzadu vpravo a třetí vzadu vlevo. Řidič v obou případech nastupuje poslední a vystupuje první, měl by cestujícím otevřít dveře, naložit a vyložit zavazadlo z kufru.
Jak se bránit zdržování
– když někteří neohlášení, případně dotíraví kolegové narušují vaši pracovní činnost, odstraňte z kanceláře všechna místa na sezení, která nejsou nevyhnutelná – když už se někdo z kolegů posadí, je těžší ho dostat pryč, a když vidíte, že se k vám do kanceláře blíží někdo, kdo vás chce zatáhnout do rozhovoru, vykročte mu v stříc s balíkem spisů a tvařte se, že právě odcházíte z kanceláře, neptejte se nepozvaných hostů „Jak se máte?“, protože je to námět k rozhovoru, raději se zeptejte „Co pro vás mohu udělat?“ Když kolegové využívají vaši kancelář jako místo pro diskuse, zdvořile je požádejte o odchod, když chcete rozhovor zkrátit, zůstaňte během něho stát, nesedejte si. Osoby, které mají tendenci k rozvláčným rozhovorům, vyhledejte raději v jejich kanceláři, abyste vy byli ten, kdo určuje, kdy odejde.
Jak odmítnout
– když nechcete druhého přímo odmítnout, může zvolit některou z následujících variant:
Dejte mi čas na rozmyšlení. Ozvu se zítra. (Čas na rozmyšlení by měl zmírnit tvrdost odmítnutí.)
Je to zajímavá nabídka, ale musím ji odmítnout.
Oceňuji, že jste mě oslovili s možností zúčastnit se na tomto projektu, ale ne.
Je mi to líto, ale ne, nezúčastním se.
V této chvíli mi to nevyhovuje.
Pracovní oběd
– se šéfem anebo s klienty můžeme absolvovat pracovní snídani, oběd, večeři anebo setkání během dne v kavárně.
Prostředí restaurace by mělo tvořit příjemný a odlehčený rámec jednání, dnes je zvykem i obchodní partnery zvát na golf. Z pozvání musí být zřejmé, kdo je hostitel a kdo host. Hostitel zve, vybírá restauraci, očekává hosta v předstihu a nakonec též platí útratu.
Na pracovní oběd se oblékáme tak, jak si to vyžaduje prostředí, kam jdeme. Žena si obléká kostým anebo krátké šaty, silonky a lodičky. Muž oblek, košili a kravatu. Žena si může sako kdykoliv svléknout, na rozdíl od muže. Muži se musí před odložením saka zeptat přítomných dam, jestli souhlasí. Sako si může odložit jen ten muž, který má pod ním košili s dlouhým rukávem. Nepřípustné je rozepnout si knoflík košile a uvolnit si uzel na kravatě. Na prostřený stůl v restauraci nepatří žádné osobní předměty, tedy ani pouzdro na brýle, peněženka, klíče od auta, mobil apod. Ženy by si na stůl neměly pokládat kabelku – její místo je na opěradle židle, případně na volné židli, za zády, anebo malá kabelka může zůstat položená v klíně.
Když je hostitelkou žena a vybrala si svoji oblíbenou restauraci, může do ní vstoupit jako první a uvést svého hosta. Muž však musí pomoci ženě z kabátu a doprovází ji ke stolu. Když sedí proti sobě, čestnější místo je zády ke stěně s výhledem do místnosti, když sedí vedle sebe, žena sedí po mužově pravici. Muž by se měl ve výběru rozsahu chodů přizpůsobit ženě. Když si ona nedá předkrm nebo dezert, nedá si ho ani muž, aby nejedl sám. Jednotlivé chody jsou přinášeny současně, muž počká, dokud žena nezačne jíst, až potom se připojí. Když ostatní u stolu už dojedli, dojíme poslední sousto a jídlo ukončíme, abychom nenarušili plynulost obsluhy. V dobrých restauracích totiž odnášejí nádobí všem hostům najednou, potom, co dojí poslední z nich.
Když někdo přijde na pracovní oběd anebo večeři pozdě, v případě, že se ještě nezačalo jíst, hostitel ho představí každému zvlášť, přičemž je třeba se u stolu postavit. Když se už začalo jíst, hostitel představí přicházející osobu všem najednou. Vstane jen hostitel, ostatní zůstanou sedět. Stolování ukončuje vždy hostitel. Placení by se mělo odehrávat diskrétně, hlavně tehdy, když platí žena. Je možné případně se vzdálit a účet vyrovnat.
Na obědě nekonverzujeme jen na pracovní téma, bavíme se i o jiných společenských věcech. Když je obchodní partner málomluvný a debata plyne obtížně, zeptejte se ho na věci z jeho oboru. V případě, že se nezapojí, můžete se zeptat na jeho rodinu anebo koníčky. Když nic nezabere, mluvte o sobě.
Když je dotíravý a nepřiměřeně vám lichotí, poděkujte a hned změňte téma na obchodní záležitosti. Když je příliš zvědavý na interní informace z prostředí vaší firmy, dávejte mu všeobecné odpovědi, které mu nic neprozradí. Když vede neustálý monolog, zůstaňte zdvořilí, projevte zájem. O zakázce někdy nerozhodují fakta, ale sympatie k osobám, které reprezentují danou firmu. Neberme proto osobní setkání jen jako výklad výhod našeho projektu, ale i snahu o navázání přátelského kontaktu s druhou stranou.
Mgr. Monika Rolková, PhD.
Použitá literatura:
BOREC, T.: Moderná byznys etiketa pre manažérov. Bratislava, Neopublic Porter Novelli, 2010.
ŠPAČEK, L.: Velká kniha etikety. Praha, Mladá fronta, 2007.
| |
| |
Termíny pro praxi v lednu 2014
17. února
Pondělí
(za sobotu 15. 2.) |
Daně z příjmů – zaměstnanec |
Podpis prohlášení poplatníka ke snížení záloh na daň z mezd za rok 2013 a na rok 2014
(§ 38k odst. 4 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Žádost o roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2013
(§ 38ch odst. 1 až 3, § 38k odst. 5 a 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
| „Invalidní daň“ |
Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci oznámí úřadu práce plnění povinného podílu (4 %) zaměstnání osob se zdravotním postižením za rok 2013, příp. i zaplatí náhradní odvod
(§ 81 až 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) |
20. února
Čtvrtek |
Daň z příjmů – plátce |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za leden 2014
(§ 38h odst. 10 zákona č. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
| Sociální
pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za leden 2014
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
S
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za leden 2014
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Sociální
pojištění –
zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za leden 2014
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za leden 2014
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Zdravotní pojištění –
zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za leden 2014
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) |
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za leden 2014
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) |
| Důchodové spoření –
zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření zaměstnanců zapojených do spoření za leden 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za leden 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
25. února
Úterý |
DPH |
Podání přiznání k DPH plátce s měsíčním zdaň. obdobím za leden 2014 a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Předložení výpisu z evidence za leden 2014 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
Podání souhrnného hlášení plátce za leden 2014, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za leden 2014, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za leden 2014, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) |
28. února
Pátek |
Daně z příjmů –
plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v lednu 2014 a hlášení plátce daně o této dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Odvod zajištění daně sraženého v lednu 2014 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
3.2.
|
4.2.
|
5.2.
|
6.2.
|
7.2.
|
10.2.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,934
|
18,115
|
18,148
|
18,288
|
18,12
|
18,054
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,475
|
8,437
|
8,425
|
8,49
|
8,494
|
8,44
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,074
|
14,075
|
14,078
|
14,075
|
14,062
|
14,085
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,365
|
3,36
|
3,355
|
3,366
|
3,342
|
3,334
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,689
|
3,689
|
3,69
|
3,689
|
3,685
|
3,692
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,525
|
27,53
|
27,535
|
27,525
|
27,5
|
27,545
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
44,905
|
44,936
|
44,881
|
45,14
|
45,101
|
44,876
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,626
|
2,622
|
2,619
|
2,629
|
2,611
|
2,604
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,596
|
3,595
|
3,603
|
3,598
|
3,595
|
3,601
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
32,592
|
32,563
|
32,506
|
32,701
|
32,529
|
32,352
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,666
|
1,669
|
1,668
|
1,674
|
1,666
|
1,659
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
19,981
|
20,084
|
20,119
|
20,104
|
19,816
|
19,782
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,833
|
1,831
|
1,829
|
1,831
|
1,824
|
1,816
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,881
|
1,879
|
1,887
|
1,89
|
1,886
|
1,884
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,408
|
18,389
|
18,379
|
18,445
|
18,304
|
18,286
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,972
|
7,973
|
7,975
|
7,972
|
7,965
|
7,978
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,833
|
8,901
|
8,96
|
8,954
|
8,905
|
8,86
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,093
|
6,123
|
6,135
|
6,139
|
6,084
|
6,054
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,529
|
1,52
|
1,524
|
1,54
|
1,518
|
1,519
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
31,227
|
31,198
|
31,15
|
31,252
|
31,076
|
31,044
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,255
|
3,231
|
3,255
|
3,277
|
3,268
|
3,296
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,538
|
16,612
|
16,716
|
16,798
|
16,707
|
16,709
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,517
|
6,548
|
6,565
|
6,572
|
6,566
|
6,59
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,125
|
6,188
|
6,182
|
6,158
|
6,136
|
6,155
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
57,984
|
58,018
|
58,256
|
58,584
|
58,349
|
58,106
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
15,994
|
16,048
|
16,032
|
16,08
|
15,963
|
15,91
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
3,117
|
3,12
|
3,118
|
3,132
|
3,104
|
3,114
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
22,518
|
22,538
|
22,536
|
22,523
|
22,472
|
22,519
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
61,904
|
62,145
|
62,064
|
62,172
|
61,764
|
61,553
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,015
|
9,052
|
9,083
|
9,172
|
9,115
|
9,107
|
| USA |
dolar
|
USD
|
20,391
|
20,362
|
20,332
|
20,399
|
20,262
|
20,199
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
33,323
|
33,206
|
33,081
|
33,213
|
33,089
|
33,127
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,79
|
5,766
|
5,746
|
5,747
|
5,732
|
5,736
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 7/2014 (II/2014)
- Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda
- Změny prováděcí vyhlášky pro podnikatele k zákonu o účetnictví – Ing. Jiří Koch
- Redukční hranice nemocenského pojištění v r. 2014 – JUDr. Eva Dandová
Poradce, měsíčník č. 8-9/2014 (II/2014)
- Zákon o dani z příjmů s komentářem – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2-3/2014 (II/2014)
- Předměte daně z příjmů FO od roku 2014 – Ing. Eva Sedláková
- Daňová přiznání k daním z příjmů za r. 2013 – Ing. Eva Sedláková
- Spolupracující osoby a DP v r. 2013 – Ing. Ivan Macháček
- Pronájem bytové jednotky z hlediska daně z příjmů – Ing. Vlasta Ptáčková
- Nájem a pacht v NOZ – JUDr. Jana Drexlerová
- Personální agenda po NOZ – JUDr. Ladislav Jouza
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2014 (II/2014)
- Účtový rozvrh pro podnikatele – Ing. Vladimír Hruška
- Zákon o daních z příjmů – novela v příkladech – Ing. Eva Sedláková
- Pracovní smlouvy v ZP a NOZ – JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2-3/2014 (II/2014)
- Přiznání FO za rok 2013 – Ing. Helena Machová
- Změna v ZP v návaznosti na NOZ – JUDr. Ladislav Jouza
- Dovolená z roku 2013 – JUDr. Lada Jouzová
- Zákoník práce a NOZ v praxi mzdové účetní – JUDr. Ladislav Jouza
- Změny náhrad cestovních výdajů od 1. ledna 2014 – JUDr. Marie Salačová
- Prodej a pacht závodu – JUDr. Zdeněk Budovec
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 2-3/2014 (II/2014)
- Daňové změny u neziskových poplatníků – Ing. Zdeněk Morávek
- Novela zákona o DPH od 1.1.2014 – Ing. Zdeněk Kuneš
- Vymezení obratu a podmínky pro registraci obcí v roce 2014 – Ing. Václav Benda
- Spotřebitel v NOZ – JUDr. Jana Drexlerová
- Kolektivní smlouvy a vnitřní předpisy zaměstnavatele ve světle novely ZP – JUDr. Jana Drexlerová
- Veřejná práce pro obec – JUDr. Ladislav Jouza
- Výpověď z nájmu bytu dle NOZ – JUDr. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 2-3/2014 (II/2014)
- Daňová přiznání FO a PO za rok 2013 – Ing. Ivan Macháček
- Daň z příjmů – novela od 1. 1. 2014 – Ing. Eva Sedláková
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013 – Ing. Jiří Koch
- účetní zásady,
- účetní knihy,
- inventarizace
- účetní závěrka
Pomocník mzdové účetní – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Roční zúčtování příjmů za rok 2013 – Ing. Martin Děrgel
- ze závislé činnosti,
- z funkčních požitků,
- roční zúčtování záloh
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013 – Ing. Jiří Koch
- fyzické osoby
- právnické osoby
- vzory podání
- vyplnění tiskopisy
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 10/2014 (II/2014)
- Zákon o pojistném na sociální zabezpečení... s komentářem – JUDr. Tomáš Hejkal
- Novinky v zákoně o rezervách od roku 2014 – Ing. Vladimír Hruška
- Obchodní korporace z pohledu daní a účetnictví – Ing. Dalimila Mirčevská
- Nemovitosti dle nové právní úpravy – JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4/2014 (III/2014)
- Finanční leasing podnikatelů vedoucích DE - Ing. Eva Sedláková
- Uplatnění DPH u automobilů - Ing. Zdeněk Kuneš
- Nájem a pacht v NOZ - JUDr. Jana Drexlerová
- Změny v účetní závěrce od roku 2014 - Ing. Vladimír Hruška
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 4-5/2014 (III/2014)
- Účetní souvztažnosti pro podnikatele - Ing. Vladimír Hruška
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2-3/2014 (III/2014)
- Ústní ukončení pracovního poměru - Ing. Ivan Macháček
- Potvrzování důležitých skutečností ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Kódy používané ve zdravotním pojištění při zaměstnávání cizinců - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č.4/2014 (III/2014)
- Zákaz smluvních pokut malým písmem v obchodních podmínkách - Richard W. Fetter
- Nelegální práce – aktuální judikatura - Richard W. Fetter
1000 řešení – měsíčník č. 4/2014 (III/2014)
- Novela zákona o DPH - Ing. Václav Benda
Vážení čtenáři,
pokud jste si nestihli předplatit ediční ročník 2014 jednotlivých měsíčníků, můžete tak učinit
telefonicky: 558 731 125, 731 126, 731 127, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz.
Těšíme se na Váš zájem o naše publikace i v roce 2014, první číslo nového ročníku vyjde již v prosinci 2013.
|
|
| |
Účetní závěrka za rok 2013
Příprava a vyhotovení účetní závěrky je pracná a zdlouhavá. Co se skrývá za přípravnými uzávěrkovými pracemi? Jaké jsou nepovinné části účetní závěrky? Jak řešit specifické případy, které mohou nastat v praxi? Jaké další povinnosti mají účetní jednotky po sestavení účetní závěrky? Jaké jsou změny účetních předpisů týkající se roku 2013? Vše se dozvíte v našich publikacích určených účetním, mzdovým účetním, podnikatelům, daňovým poradcům, zaměstnavatelům, zaměstnancům.
- DÚVaP 2/2014 - Od účetní závěrky 2013 k přiznání DPPO
- příspěvek
/A5, str. 160/
- Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013 - monotematika
/A5, str. 168/
- Zákony I 2013 + všechny aktualizace
- úplná znění zákonů (daňové, účetní, správa daní)
/A5, str. 1184/ - jen do vyprodání zásob
- CD E-Poradce zdarma
- Daňové výdaje 2013 zdarma
Cena balíčku je 609 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 295 Kč.
Ušetříte 314 Kč.
Daňová přiznání za rok 2013 (I.)
Pro r. 2013 Ministerstvo financí vydalo příslušný formulář vzor č. 20. Ve formuláři „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob“ byly pro zdaňovací období 2013 provedeny změny, které navazují na změnu ZDP počínaje r. 2013. Jaké údaje byly do formuláře tento rok doplněny? Dozvíte se v našich příspěvcích. Balíček je určen: mzdovým účetním, účetním, podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům, zaměstnavatelům, zaměstnancům.
- DaÚ 12/2013 - Paušální výdaje a daňové přiznání FO za rok 2013 - - příspěvek
/A4, str. 80/
- PaM 12/2013 - Daňové přiznání za rok 2013 - příspěvek
/A4, str. 80/
- Zákony I 2013 + všechny aktualizace - úplná znění zákonů (daňové, účetní, správa daní)
/A5, str. 1184/
- Daňová přiznání FO a PO za rok 2013 - monotematika
/A5, str. 128/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 844 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 422 Kč.
Ušetříte 422 Kč.
Daňová přiznání za rok 2013 (II.)
Pro r. 2013 Ministerstvo financí vydalo příslušný formulář vzor č. 20. Ve formuláři „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob“ byly pro zdaňovací období 2013 provedeny změny, které navazují na změnu ZDP počínaje r. 2013. Jaké údaje byly do formuláře tento rok doplněny? Dozvíte se v našich příspěvcích. Balíček je určen: mzdovým účetním, účetním, podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům, zaměstnavatelům, zaměstnancům.
- DaÚ 11/2013 - Tvorba a čerpání rezerv v daňovém přiznání - příspěvek
/A4, str. 80/
- DÚVaP 2/2014 - Daňové přiznání FO a PO - příspěvek
/A4, str. 160/
- Zákony I 2013 + všechny aktualizace - úplná znění zákonů (daňové, účetní, správa daní)
/A5, str. 1184/ - jen do vyprodání zásob
- CD E-Poradce zdarma
- Daňové výdaje 2013 zdarma
Cena balíčku je 710 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 355 Kč.
Ušetříte 355 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem:
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2014 |