Publikace Daňové a nedaňové výdaje vznikla na základě četných dotazů čtenářů – poplatníků daně z příjmů, jak v praxi uplatnit do daňových výdajů některé konkrétní jimi vynaložené výdaje.

Automobil

Uplatňování výdajů spojených s pořízením automobilu a následně pak s jeho provozem, závisí na skutečnosti, jakým způsobem poplatník automobil nabyl, zdali ho např. koupil, či získal formou finančního leasingu nebo bezúplatně, tj. darem nebo děděním. Z hlediska uplatňování příslušných provozních výdajů, je pro účely daně z příjmů fyzických osob rozhodující zda se jedná o vlastní automobil zahrnutý v obchodním majetku, nezahrnutý v obchodním majetku nebo o automobil vypůjčený, najatý nebo pořizovaný na finanční leasing.

1. Výdaje na pořízení automobilu koupí

Bude-li koupený automobil zahrnut do obchodního majetku podnikatele, lze výdaje na pořízení automobilu uplatnit do daňových výdajů prostřednictvím daňových odpisů podle § 26 až 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě se bude jednat o hmotný majetek ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tj. pořizovací cena převýší zákonný limit 40 000 Kč.

Obchodním majetkem se podle § 4 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci. Termín „obchodní majetek“ se vztahuje k příjmům podle § 7 zákona o daních z příjmů, tj. k příjmům ze samostatné činnosti. V žádném případě se nejedná o majetek pronajímaný v rámci příjmů z nájmu podle § 9 zákona.

2. Provozní výdaje

Mezi provozní výdaje patří výdaje na běžnou údržbu a opravy vozidla včetně výdajů na výměnu ojetých či poškozených pneumatik, nákup zimních pneumatik, které lze na straně poplatníka – fyzické osoby s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů uplatnit jen za předpokladu, že vozidlo je zahrnuto v jeho obchodním majetku. Dále se může jednat o pojistné automobilu.

Při uplatňování výdajů na pohonné hmoty při pracovních cestách uskutečněných automobilem do výdajů daňových, pokud podnikatel nepoužije paušální výdaj na dopravu, je třeba zásadně rozlišovat jaké vozidlo a kým bylo na pracovní cestu použito. V praxi se nejvíce vyskytují tyto kombinace:

-       vozidlo vlastní podnikatel a je zahrnuté v jeho obchodním majetku

a) vozidlo použil podnikatel nebo jeho spolupracující osoba

b) vozidlo použil zaměstnanec,

-       vozidlo vlastní podnikatel a není zahrnuté v jeho obchodním majetku

a) vozidlo použil podnikatel nebo jeho spolupracující osoba

b) vozidlo použil zaměstnanec,

-       pro pracovní cestu použil podnikatel nebo jeho spolupracující osoba najatý automobil,

-       pro pracovní cestu použil podnikatel nebo jeho spolupracující osoba automobil pořizovaný na finanční leasing.

Uplatnění výdajů spojených s pracovníci cestami podnikatele nebo jeho spolupracující osoby stanoví § 24 odst. 2 písm. k) nebo též § 24 odst. 2 písm. zt) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, výši výdajů zaměstnavatele spojených s pracovníci cestami zaměstnance stanoví § 24 odst. 2 písm. zh) zákona o daních z příjmů – viz heslo „Pracovní cesty“.

3. Finanční leasing automobilu

Podle § 21d odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se finančním leasingem pro účely daní z příjmů rozumí přenechání hmotného majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud

a)  je při vzniku smlouvy

1.  ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník předmětu finančního leasingu vlastnické právo k němu za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele předmětu finančního leasingu, nebo

2.  ujednáno právo uživatele na převod podle bodu 1,

b)  ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního leasingu měl při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, s výjimkou případu, že by předmět finančního leasingu byl při tomto odpisování již odepsán ve výši 100 % vstupní ceny,

c)  je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingu budou na uživatele převedeny

1.  užívací práva k předmětu leasingu,

2.  povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a 

3.  rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a

d)  je splněna minimální doba finančního leasingu; doba finančního leasingu se počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání.

Pokud si podnikatel pořídí automobil formou finančního leasingu, může jako daňový výdaj uplatnit úplatu. Úplatu je třeba vždy uplatňovat do daňových výdajů časově rozlišenou, a to jak na straně poplatníků, kteří vedou účetnictví, tak i na straně poplatníků vedoucích daňovou evidenci, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů.

Podmínkou pro uplatnění úplaty u finančního leasingu automobilu do daňových výdajů je nejen dodržení výše uvedené doby trvání finančního leasingu a výše kupní ceny, ale pro poplatníky fyzické osoby ještě povinnost vložit automobil do obchodního majetku (§ 24 odst. 4 zákona).

Pojem finanční leasing podle § 21d zákona se pro účely zákona o daních z příjmů týká pouze odpisovaného hmotného majetku

Doba trvání finančního leasingu automobilu

Podle § 21d odst. 2 zákona je počínaje r. 2015 minimální dobou finančního leasingu minimální doba odpisování hmotného majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku uzavření smlouvy. U hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu se tato doba zkracuje o 6 měsíců. Doba finančního leasingu se v souladu s § 21d odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání.

Minimální doba trvání finančního leasingu automobilu je 54 měsíců. Pokud se jedná o zahájení finančního leasingu automobilu, je třeba, aby automobil, který má uživatel k dispozici, byl opatřen registrační značkou.

Příklad

Podnikatel si 20. ledna 2020 sjednal finanční leasing osobního automobilu s tím, že celková úplata bude činit 1 800 000 Kč. Automobil vlastník podnikateli předal až 1. února 2020. Otázkou je, jak může podnikatel úplatu uplatňovat do daňových výdajů.

Finanční leasing automobilu musí trvat minimálně 54 měsíců. Ve zdaňovacím období 2020 může podnikatel uplatnit do daňových výdajů 11/54 z částky 1 800 000 Kč, v r. 2021 12/54 z částky 1 800 000 Kč. V dalších letech se bude postupovat obdobně.

Bezpečnost a ochrana zdraví

1.                  Bezpečnost a ochrana zdraví

Z hlediska daně z příjmů lze jako daňový výdaj uplatnit výdaje vynaložené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a dále pak na hygienické vybavení pracovišť, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o výdaje, které je zaměstnavatel povinen hradit včetně výdajů na pořízení osobních ochranných pracovních prostředků podle obecně závazných právních předpisů, kterými jsou např. zákoník práce, nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví upravuje dále zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dále i zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný zákon č. 258/2000 Sb., stanoví mimo jiné i podmínky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování.

Výdaje spojené s pořízením nadlimitních ochranných prostředků do výdajů daňových uplatnit nelze v souladu s § 25 odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů, a to ani v případě, že poskytnutí je v souladu s kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů.

Příklad

Zaměstnavatel poskytl zaměstnancům pracujícím ve venkovním pracovišti v zimě (na stavbě) pracovní rukavice s teplou vložkou, pracovní oděv, který má tepelnou izolaci a pracovní obuv chránící před chladem. Otázkou je, jak bude zaměstnavatel postupovat z hlediska daně z příjmů.

Zákon v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 stanoví, že na straně zaměstnavatele jsou daňovým výdajem výdaje spojené s pořízením ochranných prostředků v souladu s nařízením vlády č. 361/2007 Sb.

Pokud se jedná o zaměstnance, zákon v § 6 odst. 7 písm. b) stanoví mimo jiné, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, není hodnota ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obu­vi.

Příklad

Prodavačka musí stát téměř celý den na nohou. Otázkou je, zda si zaměstnavatel může uplatnit do daňových výdajů výdaje na nákup zdravotních sandálů pro tuto zaměstnankyni.

V případě nákupu zdravotní obuvi pro prodavačku jsou výdaje s tímto nákupem spojené výdaji daňovými podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 zákona. Jedná se o výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, které řeší zákoník práce a nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

Příklad

Podnikatel zaměstnává pracovníky, kteří provádějí montáž elektrotechnických zabezpečovacích systémů. K provádění této činnosti musí mít pravidelné opakované vyšetření zdravotní způsobilosti, které zaměstnavatel hradí. Otázkou je, zda je tento výdaj výdajem daňovým.

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů v § 2 stanoví, že pracovníci uvedení v § 1 odst. 1 musí být tělesně a duševně způsobilí a musí splňovat podmínky stanovené touto vyhláškou.

Výdaje spojené s povinností stanovenou výše uvedenou vyhláškou jsou výdaji daňovými, pokud je nehradí příslušná zdravotní pojišťovna.

2. Ochranné nápoje

Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 stanoví, že daňovým výdajem jsou i výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů, které lze uplatnit v rozsahu stanoveném zvláštními právními před­pisy. Poskytování ochranných nápojů se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (§ 104), zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (§ 7), nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (§ 8).

Daňovým výdajem jsou i výdaje na pořízení pitné vody, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnancům na pracovišti zajistit, a to bez ohledu na zdroj (vodovod, barely, lahve), v souladu s nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (§ 53), zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (v § 3 stanoví definici pitné vody), zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů.

Výdaje spojené s pořízením ochranných nápojů nad rozsah stanovený zvláštními právními předpisy, do výdajů daňových uplatnit nelze v souladu s § 25 odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů, a to ani v případě, že poskytnutí je v souladu s kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů.

Daňovým výdajem však na straně zaměstnavatele nejsou výdaje na pořízení nealkoholických nápojů v souladu s § 25 odst. 1 písm. zm) zákona o daních z příjmů. Jde např. o kávu minerálky apod. Podle pokynu GFŘ D – 22 se ustanovení § 25 odst. 1 písm. zm) zákona nevztahuje na daňovou uznatelnost nákladů na pořízení pitné vody ve smyslu § 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a to v jakékoli formě zajištění pitné vody na pracovištích (včetně balené pitné vody) a dále na pořízení ochranných nápojů v souladu se zvláštním předpisem (horké a studené provozy).

Postup na straně zaměstnanců

Na straně zaměstnanců se v případě osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů postupuje podle § 6 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené ustanovení stanoví, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, nejsou hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho udržování.

Zaměstnavatel je v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci povinen poskytnout zaměstnanci mimo jiné i pracovní oděvy a obuv a ochranné nápoje v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Poskytnutí těchto pracovních prostředků a ochranných nápojů, není na straně zaměstnance předmětem daně. Hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných nad rozsah stanovený zvláštním předpisem, je zdanitelným příjmem zaměstnance.

Pro úplnost doplňuji, že zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 8 stanoví, že hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Výjimkou jsou osobní ochranné pracovní prostředky, které nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním souladu s § 104 odst. 5 zákoníku práce.

(Více již najdete v odborné tematické publikaci Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020, v měsíčnících 1000 řešení 4-5/2020, DaÚ 4-5/2020 a úplné znění zákona o daních z příjmů s komentářem v Poradci 9-10/2020)

Nelegální zaměstnávání, tedy tzv. práce na černo, je fenoménem poškozujícím ekonomiku nejen v ČR, ale i ostatních členských státech EU. Oblastí nejvíce zasaženou nelegální prací je stavebnictví. Zdroje pro financování nelegálního zaměstnávání jsou pak např. v oblasti pohostinství, kde je stále velký pohyb hotových peněz. Díky tomu vzniká velký prostor pro machinace, které zaměstnavatelům umožňují ušetřit na odvodech a vyplácet zaměstnanci hotové peníze bez toho, aby byly odvedeny zákonem stanovené dávky. Pokud ale není ze mzdy zaměstnanců odváděno zdravotní a sociální pojištění, nebo je odváděno v nejnižší možné částce a část mzdy je vyplácena tzv. „stranou“ hotově, pak v případě nemoci klesá nárok takto zneužitého zaměstnance na výplatu dávek a v budoucnu to má vliv samozřejmě i na výplatu důchodu.

Podle údajů Státního úřadu inspekce práce bylo v roce 2018 provedeno celkem 8 339 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání, 104 z těchto kontrol pak bylo provedeno rámci mimořádných kontrolních akcí s celostátní působností. Kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání byly zaměřeny na nejrůznější zaměstnavatele s ohledem na možné podezření na umožnění výkonu nelegální práce. Výše uvedené kontroly byly provedeny u celkem 7 621 subjektů, z tohoto počtu bylo zkontrolováno celkem 2 732 fyzických osob a 4 889 právnických osob. Při těchto kontrolách bylo zjištěno celkem 7 216 porušení pracovněprávních předpisů, a to jak v oblasti dodržování povinností stanovených zákonem o zaměstnanosti, včetně zákazu nelegálního zaměstnávání, tak v oblasti základních institutů pracovněprávních vztahů a BOZP, které byly rovněž součástí předmětu kontroly. V rámci provedených kontrol bylo oblastními inspektoráty práce zjištěno celkem 4 583 osob vykonávajících nelegální práci. Z tohoto celkového počtu se v 763 případech jednalo o občany ČR, ve 225 případech o občany jiných členských států EU a v 3 595 případech o cizince ze zemí mimo EU. Nelegální práce byla zjištěna celkem u 1048 subjektů. V porovnání s rokem 2017 lze v roce 2018 sledovat výrazný nárůst v počtu nelegálně pracujících cizinců ze zemí mimo EU, zatímco počet nelegálně pracujících občanů ČR a občanů zemí EU je meziročně srovnatelný. Pokračuje tedy trend, započatý již v roce 2016, který zřejmě souvisí se situací na trhu práce a vysokou neuspokojenou poptávkou po pracovní síle.

Švarcsystém

V médiích infomují o kontrolách v oblasti nelegálního zaměstnávání.

Co je vlastně švarcsystém?

Švarcsystem není nikde formálně definován, ale je za něj považována praxe, kdy fyzické osoby vykonávají práci pro jinou osobu mimo pracovněprávní vztahy jako osoby samostatně výdělečně činné, a to na základě obchodněprávních nebo občanskoprávních smluv, kdy ale činnost OSVČ vykazuje znaky závislé práce (závislé činnosti). Poprvé byl ve větším rozsahu švarcsystém uplatněn podnikatelem Miroslavem Švarcem v 90. letech s cílem úspory nákladů (odvodů pojistného na veřejnoprávní pojištění). Od tohoto podnikatele pak pochází název tohoto jevu.

Za nelegální práci se podle § 5 zákona o zaměstnanosti považuje:

• závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah,
• práce vykonávaná cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo
• práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno.

Legální a nelegální práce

Práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah se považuje za nelegální práci.

Jak má zaměstnanec poznat, kdy podepisuje legální a kdy nelegální smlouvu o práci?

Legální práce je práce sjednaná podle zákoníku práce a ten ji nazývá „závislou prací“. Podle definice toho pojmu je závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Rozlišení, zda jde o závislou práci či jde naopak o výkon nezávislé práce (např. na základě živnostenského oprávnění či na základě zvláštních předpisů, jako je např. činnost advokáta, notáře, daňového poradce), má velmi závažné dopady do oblasti veřejnoprávních předpisů, a to především do oblasti daně z příjmů a do oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Obecně lze říci, že z hlediska těchto předpisů a především nákladů vynaložených subjektem, který si práci najímá, je ekonomicky výhodnější práce nezávislá. Tato skutečnost vedla počátkem 90. let k vytvoření tzv. švarcsystému (podle podnikatele, který se jmenoval Švarc), tj. k uzavírání namísto pracovního poměru obchodních smluv s osobami vlastnícími živnostenské oprávnění. Vedlo to k takovým paradoxům, že např. prodavači (včetně pokladních, a to i v obchodních řetězcích) byli najímáni do obchodního vztahu a museli si v důsledku toho obstarávat činnost živnostenským oprávněním. Stát se tomuto úniku finančních prostředků z veřejných zdrojů (daní, sociálního a zdravotního pojištění) začal bránit tím, že do zákona o zaměstnanosti vložil zákaz, a to jak pro fyzické, tak pro právnické osoby, zajišťovat výkon své běžné činnosti jiným způsobem zaměstnanci v pracovněprávních vztazích. Došlo tak zákonnou úpravou k zákazu „švarcsystému“, tj. zákazu výkonu běžné činnosti podnikatelských subjektů jiným způsobem než zaměstnanci v pracovněprávních vztazích. Tento zákon byl postupem doby jednotlivými novelami stále více oslabován a zmírňován, až současný platný zákon o zaměstnanosti takový zákaz vůbec neupravuje, nicméně jej nahradil zákazem nelegální práce.

Nástrojem, který v současné době brání zmíněným obchodněprávním vztahům (především na základě živnostenského oprávnění), je definice závislé práce v zákoníku práce a současně ustanovení, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávních vztazích.

Pokud by smluvní strany chtěly občanskoprávní či obchodněprávní smlouvou zastřít pracovní smlouvu (popř. dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr), bylo by nutno aplikovat § 555 NOZ. Podle tohoto ustanovení má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

Důsledky, že bylo uzavřeno takové zastřené právní jednání, tj. místo pracovněprávního vztahu občanskoprávní či obchodněprávní, se projeví rovněž v oblasti veřejného práva, neboť v takových případech mohou vzniknout nedoplatky v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění., se všemi sankcemi a důsledky, které právní úprava při porušení těchto předpisů upravuje. Navíc, jak již uvedeno shora, zákon o zaměstnanosti obsahuje v § 5 písm. e) definici nelegální práce. Nelegální prací je především práce fyzické osoby cizince, který vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle zákona vyžadováno. Kromě toho se podle § 5 písm. e) bod 1 ZZ za nelegální práci považuje výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Typicky se jedná o zastřené právní úniky podle § 555 NOZ. Jde smlouvy, které jsou označeny jako obchodněprávní, příp. občanskoprávní, přitom však výkon práce na základě takových smluv má všechny znaky závislé práce podle § 2 ZP.

Posouzení, zda jde o zastřené právní jednání, a tudíž zda se jedná o výkon závislé práce, bude vždy záviset od individuálního posouzení konkrétního případu. Pro toto posouzení je třeba komplexně zhodnotit všechny znaky a podmínky, za nichž je práce konána, a to s ohledem na skutečnou vůli smluvních stran. Teprve po takovém komplexním zhodnocení každého individuálního případu by mohl soud či správní orgán dospět k závěru, že jde o zastřené právní jednání a jsou naplněny všechny znaky a podmínky výkonu závislé práce.

Finanční kontrola nelegální práce

Kontrolní orgány zjišťují, jestli zaměstnanci vykonávají pro zaměstnavatele práci tzv. nelegálně nebo legálně.

Jakým způsobem kontrolní orgány zjišťují, o jakou práci se jedná?

Rozlišení, zda jde o závislou práci, či jde naopak o výkon nezávislé práce (např. na základě živnostenského oprávnění či na základě jiných předpisů, jako je např. činnost advokáta, notáře, daňového poradce), má velmi závažné dopady do oblasti zákona o dani z příjmů a zákonů o zdravotním a sociálním pojištění. Již před lety za existence správní praxe vytvořené finančními orgány a již existující judikatury vydalo Ministerstvo financí Pokyn D-285, ve kterém definovalo znaky a okolnosti ukazující na vztah závislé činnosti, z které by příjem měl podléhat dani z příjmu ze závislé činnosti.

Těmito znaky a okolnostmi jsou:

• plátce příjmu (ne)přímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje a nese odpovědnost z činnosti fyzické osoby,
• fyzická osoba má k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec,
• odměna je vypočítána dle délky pracovní doby nebo obdobným způsobem při odměňování v pracovněprávních vztazích,
• materiál, pracovní pomůcky, stroje potřebné k výkonu činnosti jsou poskytovány plátcem příjmu,
• vztah mezi plátcem a fyzickou osobou je dlouhodobý nebo soustavný.

Obecně lze konstatovat, že z hlediska zákona o daních a zákonů o pojistném na zdravotní a sociální pojištění a především nákladů vynaložených subjektem, který si práci najímá, je ekonomicky výhodnější práce nezávislá. Tato skutečnost vedla počátkem 90. let k vytvoření výše zmíněného švarcsystému, tj. k uzavírání namísto pracovních smluv různých obchodních smluv s osobami majícími živnostenské oprávnění. Vedlo to k takovým paradoxům, že i např. prodavači v obchodech a supermarketech byli najímáni do obchodních vztahů a museli si obstarávat živnostenské oprávnění.

Stát se tomuto úniku finančních prostředků na daních z veřejných zdrojů (daní, zdravotního a sociálního pojištění) začal bránit tím, že do zákona o zaměstnanosti vložil zákaz, a to jak pro fyzické, tak pro právnické osoby, zajišťovat výkon své běžné činnosti jiným způsobem než zaměstnanci v pracovněprávních vztazích. Došlo tak zákonnou úpravou k zákazu švarcsystému, tj. k zákazu výkonu běžné činnosti podnikatelských subjektů jiným způsobem než zaměstnanci v pracovněprávních vztazích.

Správná pracovní smlouva

Zaměstnavatel předložil zaměstnanci návrh pracovní smlouvy, kde je ujednání, že si bude zdravotní pojištění platit zaměstnanec sám.

Je pracovní smlouva v souladu s platnou legislativou?

Zásadně, pokud máte uzavřít smlouvu s tím, že zaměstnavatel za vás nebude hradit pojistné, tak to znamená, že se nejedná o pracovní smlouvu podle zákoníku práce. Aby pracovní smlouva mohla být uzavřena platně, musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout tři tzv. základní náležitosti pracovní smlouvy obsažené v § 34 ZP, a to:

·         druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat,

·         místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písm. a) vykonávána,

·         den nástupu do práce.

Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířejí než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance. Jak vyplývá z výše uvedeného, rozsah tzv. „podstatných náležitostí“ pracovní smlouvy zahrnuje pouze druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Vymezení druhu práce a místa výkonu práce je důležité pro rozsah dispoziční pravomoci zaměstnavatele se zaměstnancem. V rámci sjednaného druhu práce může zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat práci a zaměstnavatel je povinen ji vykonávat. Sjednaný druh práce je pro zaměstnavatele podkladem pro pracovní náplň nebo popis práce. V těchto dokumentech pak zaměstnavatel blíže konkretizuje zaměstnancovy povinnosti, vyplývající ze sjednaného druhu práce. Je logické, že zaměstnavatel může pracovní náplň nebo popis práce průběžně na základě svého jednostranného opatření měnit, ale vždy jen v rámci sjednaného druhu práce.

Kromě výše uvedených podstatných náležitostí pracovní smlouvy si může zaměstnavatel se zaměstnancem v pracovní smlouvě dohodnout i další náležitosti a podmínky, na kterých mají zájem, jako např. dobu trvání pracovního poměru, zkušební dobu, kratší pracovní dobu, mzdové či platové podmínky nebo souhlas zaměstnance se zpracováním osobních dat apod. Tyto věci však již nejsou nezbytné a i bez nich je pracovní smlouva platná. Neplatná by pracovní smlouva byla jen v těch částech, které by byly v rozporu se zákoníkem práce, resp. Jeho základními zásadami nebo s jinými právními předpisy.

Platí zásada, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatná jen tato část a další obsah pracovní smlouvy zůstává nedotčen. Pracovní smlouva se sjednává před vznikem pracovního poměru nebo nejpozději v den nástupu do zaměstnání. Pracovní smlouva (i když tak bývá v praxi označována) uzavřená později (např. za týden, měsíc apod.) již není pracovní smlouvou ve smyslu zákoníku práce, ale jen písemným potvrzením o ústně sjednané pracovní smlouvě.

Závislá práce rodinných příslušníků

V rodinném podniku pracují manželé.

Je taková spolupráce manželů možná?

Otázka závislé práce rodinných příslušníků je v praxi velmi častá. Podle § 318 ZP platí, že základní pracovněprávní vztah uvedený v § 3 nemůže být mezi manžely nebo partnery podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. Jak je vidět, předmětné ustanovení zakazuje existenci základního pracovněprávního vztahu (ať již založeného pracovní smlouvou, jmenováním, či některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) mezi mužem a ženou, kteří vstoupili do stavu manželského, a mezi osobami stejného pohlaví, které projevili vůli formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení o tom, že spolu vstupují do partnerství. Došlo tak ke zpřísnění právní úpravy platné za účinnosti starého zákoníku práce, kdy manželé mohli setrvat v pracovněprávním vztahu při výkonu práce, pokud k jeho vzniku došlo před uzavřením manželství. Dnes pracovněprávní vztahy existující mezi budoucími manžely, resp. partnery zanikají ze zákona dnem vzniku manželství, resp. partnerství. Nedotčeny zůstávají vztahy mezi druhem a družkou, a to bez zřetele na jejich osobní kvalitu, resp. počet narozených dětí. Pracovněprávní vztah může zaměstnavatel navázat bez omezení s jinými příbuznými, např. se synem či dcerou, se svým otcem či matkou. Pomáhá-li manžel (manželka, partner či partnerka), který není podnikatel, své manželce (manželovi, partnerovi či partnerce) v její (jeho) podnikatelské činnosti nebo vykonávají-li oba podnikatelskou činnost společně, jedná se o občanskoprávní vztah. V případě, že jeden z manželů (partnerů) je společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, je pracovněprávní vztah mezi druhým manželem a touto obchodní společností (družstvem) možný. Pokud zaměstnavateli (fyzické osobě) pomáhá při výkonu práce manžel či registrující partner, nemůže pomáhající osoba za druhého manžela (partnera) v pracovněprávních vztazích činit právní úkony ani řídit práce a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly. Takové oprávnění by mohl manžel či partner získat výhradně jen na základě písemné plné moci.

Zákaz vzniku existence pracovněprávního vztahu srovnatelný se zákazem uvedeným v § 318 ZP nebyl v zákoníku práce ani v jiných pracovněprávních předpisech před rokem 1991 obsažen. Je to smutný příklad porevolučního zpřísňování pracovního práva, které nemá oporu v lidské zkušenosti a zbytečně omezuje manžele či registrované partnery v dosahování jejich cílů. Tuto tvrdou právní úpravu do jisté míry změkčil nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Podle tohoto zákona je určitou možností spolupráce manželů provozování tzv. rodinného závodu. Podle § 710 NOZ platí, že za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Podle § 771 NOZ pak dále platí, že příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením a podle § 774 NOZ platí, že vznikem manželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela; v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem. Zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká.

Ke vzniku rodinného závodu se nevyžaduje žádného zvláštního úkonu, jako např. zakládací listiny apod. Rodinný závod není právnickou osobou a není ani nikde evidován. O rodinný závod se však nejedná v případě, kdy mezi členy existuje společenská nebo pracovní smlouva. Účast na rodinném závodu může vzniknout pouze členu rodiny, pokud trvale pracuje pro rodinný závod. Podle převažujících právních názorů se jedná o právní institut, akceptující bezesmluvní výpomoc rodinných příslušníků s podnikáním člena rodiny jako právem aprobované jednání, které není hodnoceno jako nelegální práce.

(Více již najdete v měsíčnících 1000 řešení 4-5/2020, Poradce 8/2020 a úplné znění zákoníku práce najdete v Zákonech IIIA/2020)

Mgr. Mária Kopčíková

Žádná práce zřejmě není úplně bez stresu. Existují obecně „uznávané“ více stresující profese a samozřejmě je tu ještě naše individuální vnímání stresu, naše individuální dispozice k jeho zvládání. Portál CareerCast zveřejňuje jednou ročně žebříček nejvíce stresujících povolání. První příčky tradičně obsazují vojáci, hasiči, záchranáři, ale i pracovníci PR agentur. Těsně za nimi následují manažeři velkých firem, novináři, účetní či policisté. Naopak mezi povolání s nízkou hladinou stresu portál zařazuje práci univerzitních profesorů, krejčích, klenotníků, dietologů, kadeřníků či knihovníků. Jak byste to zhodnotili vy? Kam byste zařadili svoje povolání? Jak stresující ho vnímáte?

Jak stres ovlivňuje pracovní výkon?

Pojem stres označuje nespecifickou obrannou reakci našeho organismu na podněty z okolí. Stres je psychický stav člověka, který se ocitne v situaci, kdy je ohrožován, cítí se ohroženě nebo ohrožení očekává. Jakou mírou stresu trpíme, se dá zjistit i podle chemických či fyziologických projevů našeho těla. Spouštěčem stresu jsou tzv. stresory. Jde o rozličné životní okolnosti, pozitivní i negativní. Určitá míra stresu je užitečná, protože představuje pobídku k činnosti. Proto rozlišujeme pozitivní a negativní stres. Pozitivní stres můžeme pociťovat například jako chvění či „motýli“ v žaludku, když očekáváme kladně emocionálně nabitou událost - rande, svatbu...

S negativním stresem jsou spojeny náročné životní situace, jako je např. úmrtí blízkých, ztráta práce, změna pracovní pozice, nemoc...

Specifickým druhem stresu je pracovní stres,

který vzniká při nadměrné pracovní zátěži. Studie ukázaly, že v dnešní době trpí pracovním stresem každý čtvrtý zaměstnanec. Častým jevem je zvyšování nároků na zaměstnance, snižování stavů - pracovních míst -, větší požadavky na míru flexibility zaměstnanců. Zaměstnavatelé využívají smlouvy na dobu určitou, takže zaměstnanci jsou vystaveni větší nejistotě. Všechny tyto změny v pracovním prostředí kladou na lidi stále větší požadavky a obvykle přinášejí více stresu. V pracovním prostředí platí, že někteří zaměstnanci jsou pod tlakem produktivnější a jejich výkon je poměrně vysoký, ale někdy je stres neúnosný až do té míry, že má na efektivitu práce opačný účinek. Tehdy už může mít nepříznivý vliv i na fyzické či duševní zdraví. Prožívání stresu může změnit způsob cítění, myšlení i chování daného člověka. Výsledky různých studií poskytují závěry ve smyslu nižší produktivity při dlouhodobém pracovním stresu. Objevují se častější absence, nedodržování termínů a snížená pracovní disciplína. Mohou se přidat potíže s koncentrací pozornosti, schopností si pamatovat, rozhodovat se rychle a flexibilně se učit.

Už je toho opravdu dost...

Stres dostává naše tělo do nerovnováhy. Naše tělo je moudré a v období této nerovnováhy se snaží zapojit všechny mechanismy, aby ve stresové situaci dokázalo nějak přežít. Stres vyvolává v organismu poplachovou reakci, která aktivuje mozek, žlázy s vnitřní sekrecí, nervový a imunitní systém. Výsledkem stresové situace je zvýšené prokrvení kosterního svalstva, které je třeba k útoku nebo útěku. Zvyšuje se i cirkulující objem krve, dochází ke zvýšení srdeční frekvence. Krátkodobý stres je prospěšný a vybudí k vyššímu výkonu, ale pokud stres přetrvává nebo se často opakuje, může dojít k poškození zdraví.

Odborníci radí, aby člověk, pokud v práci vnímá nadměrný stres, o tom komunikoval s nadřízeným. Vyslovují názor, že manažeři nemají zájem zbytečně své lidi přetěžovat. Ale když pracovníci nedají najevo, že už je toho na ně příliš, pro manažera je všechno v pořádku. Samotní pracovníci HR oddělení tvrdí, že zaměstnanec musí být ten, kdo stanoví jasnou stopku, že jeho hranice už byly dosaženy a při daném tempu či množství práce to dál nebude zvládat.

A pokud i navzdory rozhovoru s nadřízeným nedojde k úpravě pracovních podmínek, které by snížily hladinu stresu, je čas na otázku, zda to na dané pozici stojí za to.

Kdy už je třeba vnímat signály těla, které ohlašují nerovnováhu?

Mnoho lidí bohužel první signály těla nevnímá, nejsme zvyklí tělu naslouchat. Mnoho pracovníků až po opakovaných pracovních neschopnostech a návštěvách u lékaře připustí, že jejich problémy mohou být i jiného původu než jen somatického. Opatrní by měli být ti lidé, u kterých se objeví bolesti hlavy, potíže se spánkem, pokles energie, rychle se unaví, ztrácejí chuť k jídlu. Případně mají problém se uvolnit, začínají mít negativní postoj k práci i k sobě samému, objeví se depresivní nálady či úzkostné stavy. Obvykle lidé při uvedených prvních signálech hledají úlevu v lécích či alkoholu, ale jejich opakovaným užíváním se problém může jen prohlubovat. Je zřejmé, že dlouhodobý stres je velmi nebezpečný a může způsobit mnoho problémů. Jaké problémy to mohou být na úrovni tělesné i duševní?

TĚLESNÉ PROJEVY A DŮSLEDKY STRESU - Anebo i psychosomatické onemocnění. Tak mluvíme o onemocněních, která nemají dominantně somatickou příčinu v organismu - není nemocný žádný orgán, ale organismus projevuje symptomy onemocnění, jako by tělo skutečně nemocné bylo.

·         Situační/stresová hypertenze - stres u většiny lidí působí náhlé zvýšení krevního tlaku, kdy tlak „vystřelí“ do vysokých hodnot. Když se člověk často vystavuje stresové hypertenzi, časem se tlak fixuje a dochází k trvalé hypertenzi. Stres má negativní vliv na celý srdečně-cévní systém a z dlouhodobého hlediska může zvyšovat i riziko onemocnění srdce.

·         Bušení srdce - objevuje se jako odpověď organismu na silnou fyzickou či psychickou zátěž, ve chvílích stresu, vzrušení či po nadměrném užití stimulačních látek - i velkého množství kávy či povzbuzujících nápojů.

·         Oslabený imunitní systém - stres přímo tlumí aktivitu lymfocytů (bílých krvinek) a organismus se při dlouhodobém stresu neumí bránit běžným infekcím, což se projevuje například opakovanými opary či virózami.

·         Křeče svalstva a bolest dolních končetin - během stresu dochází ve svalech k výměně magnéziových a vápníkových iontů, což způsobuje křeče kosterních svalů, například v dolních končetinách. Pod odeznění stresu se křeč uvolní a objevuje se bolest. Také se může objevit nepříjemné pálení, bolest či pocity napětí v rukou a nohou, či dokonce svalový třes.

·         Trávicí problémy - stres způsobuje mnoho trávicích obtíží - křeče v oblasti břicha, nadýmání, zvracení či pálení žáhy. Některé osoby pociťují až žravost, jiné zase trpí nechutenstvím. Vliv stresu však může být ještě vážnější a vyústit do onemocnění trávicího traktu. Pokud se člověk ocitne ve vypjaté situaci, žluč v těle se nemůže dostatečně vyplavovat ze žlučníku, což může vést až k přetlaku. Následně se objevuje bolest žlučníku a píchání pod pravým žeberním obloukem. Pokud v důsledku stresu žluč dlouhodobě špatně odtéká, tvoří se žlučníkové kameny.

·         Kožní reakce - stres se může negativně projevit i na stavu naší pokožky. Hormony, které se v těle při stresu vyplavují, oslabují obrannou bariéru pleti, pokožka je vysušená, ztrácí jas, objevují se kruhy a váčky pod očima, hluboké vrásky a tváře jsou povislé.

·         Poruchy menstruačního cyklu - dlouhodobý stres se často negativně odrazí na způsobu výživy, pravidelnosti stravy či kvalitě jídla. To často vede ke zvýšení hmotnosti či naopak její prudké ztrátě. Toto, ale i hormonální nerovnováha způsobená stresem může sekundárně vést u ženy k různým poruchám menstruačního cyklu.

PSYCHICKÉ PROJEVY A DŮSLEDKY STRESU - Mnoho lidí ve stresu reaguje podrážděně, nervózně, neumějí se soustředit, nejsou schopni plánovat čas či rozdělovat úkoly. Častými důsledky dlouhodobého stresu jsou i tyto psychické stavy.

·         Úzkostné stavy - úzkost je emocionální stav, který vzniká v různých situacích ohrožení, ale i při nejistotě či neúspěchu. Je to přirozená reakce člověka na stres. Plíživě, postupně se úzkost projevuje různými symptomy - nervozita z běžných věcí, pocit slabosti, „bezdůvodná“ bolest žaludku nebo zvýšený tlak, snadné vylekání se, vyčítání si chyb z minulosti, vlastní podceňování, vyhýbání se lidem - i známým, přátelům -, poruchy spánku (neschopnost usnout, časté buzení v noci s následnou neschopností ve spánku pokračovat) ...

·         Panické ataky - panika se u disponovaných lidí často objevuje ve stresových situacích, jde o stavy velmi intenzivní úzkosti - paniky. Ataka přichází a je provázena celou řadou tělesných příznaků: bušení srdce, pocení, třes, sucho v ústech, potíže s dýcháním, bolesti nebo nepříjemné pocity na hrudníku, pocit roztřeseného žaludku, návaly horka nebo chladu, pocity znecitlivění či mravenčení. Mohou se objevit i změny duševního stavu: pocit závratě, mdloby, neklid, točení hlavy, pocit, že to, co se děje, není reálné, strach ze ztráty kontroly, z „pomatení se“, ze ztráty vědomí, ze smrti. Ataka trvá obvykle do 20 minut. Lidem, kteří těmito stavy trpí, je poměrně často nikdo nevěří, protože se jen velmi těžko vysvětlují ...

·         Tréma - tento pocit napětí, který se objevuje před očekávanou událostí, jako je vystoupení na veřejnosti, zkouška či prezentace, téměř všichni známe ze školních dob. Projevuje se zejména bušením srdce, bledostí, pocity staženého hrdla, mdlobami.

RADA!

Strach a úzkost jsou nenahraditelné pocity v životě člověka, které nás upozorňují na nebezpečí. Problémem se stávají, když jsou jen jakoby „planým poplachem“, jakýmsi pokaženým alarmem. Pokud podobné problémy člověka omezují a opakovaně ho limitují v běžném životě, je na místě vyhledat odbornou pomoc psychologa či psychiatra.

Poradce, měsíčník č. 9-10/2020 (III/2020)

·         Zákon o daních z příjmů s komentářem – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4-5/2020 (III/2020)

• Příjmy ze zahraničí DP FO a PO
• Sazby daně u služeb – změna
• Soutěže a výhry – zdanění příjmů
• Nedobytné pohledávky
• Vrácení nadměrného odpočtu
• Minimální vyměřovací základ

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 4/2020 (II/2020)

·         Archivace mzdové a účetní agendy

·         Zdaňování příjmů - komplexně

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4-5/2020 (III/2020)

·         Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se ZP - zvýšení

·         Srážky ze mzdy - nově

·         Sdílené pracovní místo

·         Zaměstnavatelé veřejné správy a zdravotní pojištění - nově

·         Ochrana osobních údajů před vznikem, během trvání a po skončení prac. poměru

·         Otazníky kolem podnikových stipendií

·         Školní stravování

1000 řešení – měsíčník č. 4-5/2020 (III/2020)

• Daňové výdaje
• Minimální VZ – poměrná část

·         Švarcsystém

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)
• 100 otázek Nemocenské pojištění, Zaměstnávání (řešení na otázky zaměřené na nemocenské pojištění po novele a zaměstnávání po novele)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)

·         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

·         Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

·         Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)

·         Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)

ZÁKONY I-VI 2020

·         Zákony IA - zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty, daňový řád… (IA/2020)

·         Zákony IB - zákon o účetnictví, prováděcí vyhlášky k účetnictví, živnostenský zákon … (IB/2020)

·         Zákony IIA – občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, občanský soudní řád … (IIA/2020)

·         Zákony IIB – trestní zákoník, trestní řád, zákon o přestupcích, zákon o Polici ČR … (IIB/2020)

·         Zákony IIIA – zákoník práce, zákon o zaměstnanosti, zákon o minimální mzdě …(IIIA/2020)

·         Zákony IIIB - zákon o nemocenském pojištění, zákon o důchodovém pojištění … (IIIB/2020)

·         Zákony IV – stavební zákon, katastrální zákon, zákon o zadávání veřejných zakázek … (IV/2020)

·         Zákony V – zákon o obcích, zákon o krajích, školský zákon …. (V/2020)

·         Zákony VIA – zákon o životním prostředí, zákon o ochraně ovzduší, vodní zákon … (VIA/2020)

·         Zákony VIB – zákon o odpadech, zákon o obalech, zákon o hospodaření energií… (VIB/2020)

PODÁVÁTE DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ?

Mohou Vám pomoci naše publikace:

Poradce, měsíčník č. 11/2020 (IV/2020)

·         Stavební zákon s komentářem – JUDr. Jiří Plos

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2020 (IV/2020)

·         DPH u opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

·         Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru

·         Stavební zákon po novele

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2020 (III/2020)

·         Vedení účetnictví pro podnikatele

·         Účetní odpisy – metody a formy + daňový pohled

·         Švarcsystém

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2020 (IV/2020)

·         EET - pokuty

·         Dny pracovního klidu v pracovněprávních souvislostech

·         Na co má zaměstnanec nárok při skončení pracovního poměru

·         Výdaje zaměstnavatele na pracovní cesty zaměstnanců z hlediska daně z příjmů (2.)

·         Stravování zaměstnanců veřejné správy

1000 řešení – měsíčník č. 6-7/2020 (IV/2020)

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

HORKÁ TÉMATA – najdete v tematických balíčcích: