|
TÉMA NOVIN ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PO NOVELE |
KDY OSVČ NENÍ POVINNA PLATIT ZÁLOHY NA POJISTNÉ?
Jaký má ve zdravotním pojištění vliv zaměstnání na placení záloh osobou samostatně výdělečně činnou? Jakou roli hraje u OSVČ nemoc po celý kalendářní měsíc nebo jen po část daného měsíce? Má-li občan současně více činností, musí být registrován u jedné zdravotní pojišťovny?
OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ, jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh (je-li to jejich povinností) a případného doplatku pojistného. Tento doplatek vychází z výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím kalendářním roce.
Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy, což je v roce 2015 částka 1 797 Kč. Naopak, od roku 2013 již neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že není (a nadále ani nebude) stanovena za rozhodné období kalendářního roku maximální výše pojistného a taktéž výše zálohy není omezena horní hranicí.
Ve zdravotním pojištění registrujeme několik případů (situací), kdy není povinností OSVČ zálohy ve zdravotním pojištění platit. Nejsou-li tedy zálohy placeny, pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi do podání Přehledu za podmínky, že tato povinnost vznikne.
ZAHÁJENÍ PODNIKÁNÍ U OSVČ – „STÁTNÍHO POJIŠTĚNCE“ – Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:
- v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
- nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to zn., že pojistné odvádějí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu výdajů.
Vykážou-li však tyto osoby za rok 2015 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.
Příkla
Žena na rodičovské dovolené začala podnikat v červenci 2015 a za 6 kalendářních měsíců své samostatné výdělečné činnosti vykáže příjmy 91 358 Kč a výdaje 52 847 Kč. Zálohy nebyly placeny.
Pojistné za rok 2015:
Pojistné = 0, 135 x 0,5 x (91 358 – 52 847) = 2 600 Kč
Od měsíce podání Přehledu za rok 2015 (tedy v roce 2016) bude pak tato osoba povinna platit následující měsíční zálohy:
Záloha = 2 600 : 6 = 434 Kč
NEMOC – V případě nemoci OSVČ je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena (alespoň minimální) záloha, neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen (mimo výjimek) minimální vyměřovací základ.
Zálohy na pojistné se neplatí (není to povinností) za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.
Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit, zpravidla kopií neschopenky, protože následně dochází v informačním systému zdravotní pojišťovny k úpravě výše zálohy na nulovou hodnotu na období těch kalendářních měsíců, ve kterých nemoc trvá po celý měsíc. Pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.
Příklad
OSVČ platí po celý rok 2015 minimální zálohy 1 797 Kč, dne 13. 2. 2015 utrpí při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské je do 9. 6. 2015. Za rozhodné období kalendářního roku 2015 vykáže ztrátu.
Kromě toho, že OSVČ dle výše uvedeného neplatí (resp. není povinna platit) za měsíce březen až květen zálohy na pojistné, nemusí být v těchto měsících dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část devíti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2015. Jinými slovy, zaplacením devíti záloh ve výši 1 797 Kč postupuje OSVČ v roce 2015 podle zákona.
PODNIKÁNÍ JAKO VEDLEJŠÍ ZDROJ PŘÍJMŮ – Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ. V měsících, ve kterých je OSVČ je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinností platit zálohy na pojistné. Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2015 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 9 200 Kč a zaměstnání trvá po celý příslušný kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.
Při podnikání jako vedlejším zdroji příjmů platí pro OSVČ ještě tyto zásady:
- i když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení,
- z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny,
- výše pojistného se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů, tedy bez nutnosti respektovat minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.
Ing. Jiří Hálek
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 4/2015)
KATEGORIE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
Kdy vzniká a zaniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění? Z titulu kterých příjmů je pojištěnec ve zdravotním pojištění OSVČ? Může být člen okrskové volební komise současně osobou bez zdanitelných příjmů? Řeší se pojištěním nepokryté období trvající kratší dobu než celý kalendářní měsíc?
Každý občan s trvalým pobytem na území České republiky je povinně účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění. Z této skutečnosti vyplývají pro občana – pojištěnce určitá práva a četné povinnosti, kdy jednou z těchto povinností je potřeba řešení pojistného vztahu tak, aby mu nevznikl ve zdravotním pojištění problém.
Pokud pojištěnec nevěnuje této záležitosti patřičnou pozornost, může se ocitnout v situaci, kdy v dané záležitosti obdrží od zdravotní pojišťovny výzvu nebo sdělení s vyčísleným dluhem na pojistném včetně penále, přičemž obojí je zdravotní pojišťovna povinna ze zákona uplatňovat.
Zdravotní pojištění
vzniká dnem narození za předpokladu, že se jedná o osobu s trvalým pobytem na území České republiky. Narozené dítě je pojištěno u té zdravotní pojišťovny, u které je v den narození pojištěna jeho matka. Zdravotní pojištění dále vzniká dnem zahájení zaměstnání u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky a také získáním trvalého pobytu na území ČR.
Zdravotní pojištění zaniká dnem:
a) úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,
b) kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem podle § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů
c) ukončení trvalého pobytu na území České republiky
Rozhodné období – kalendářní měsíc
Z hlediska řešení pojistného vztahu vyhodnocuje zdravotní pojišťovna jako rozhodné období kalendářní měsíc, přičemž nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní den. Proto postačí, když je pojištěnec evidován v rámci příslušného kalendářního měsíce třeba jen jeden den jako zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba, za kterou platí pojistné stát. U maximálního vyměřovacího základu je rozhodným obdobím kalendářní rok, ovšem od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění maximum určeno.
Kdy je pojištěnec zaměstnancem?
Podmínky, za kterých se osoby považují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou specifikovány v ustanovení § 5 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. Zde je současně taxativně vyjmenováno sedm skupin osob, které se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažují.
Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li osobě jako zaměstnanci (mimo výjimek) zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.
V právních podmínkách roku 2015 se tak ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažují
například:
- osoby činné na základě dohody o provedení práce (popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč,
- žáci nebo studenti s příjmy ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku,
- členové okrskových volebních komisí aj.
Osoby samostatně výdělečně činné
Pokud pojištěnec vykazuje ve své samostatné výdělečné činnosti příjmy podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP je z pohledu zdravotního pojištění OSVČ. Osoby považované ve zdravotním pojištění za OSVČ, tedy s povinností placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 5 písm. b) z. č. 48/1997 Sb. Mezi
OSVČ však nepatří osoby s příjmy:
- autorů za příspěvky do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně plynoucí ze zdrojů na území České republiky za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč (do konce roku 2013 se jednalo o částku maximálně 7 000 Kč),
- z kapitálového majetku. Za OSVČ se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje osoba s příjmy podle § 8 ZDP, kdy se jedná například o podíly na zisku společnosti, úroky, výhry a výnosy z vkladů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, plnění ze soukromého životního pojištění nebo dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem,
- příjmy z nájmu. Občan s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP taktéž neplatí z těchto příjmů pojistné, ať už se jedná o příjmy z nájmu nemovitostí (případně jejich částí) nebo příjmy z nájmu věcí movitých,
- ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů. Má-li pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy vyjmenované v ustanovení § 10 ZDP, nepodléhají tyto povinnosti placení pojistného. V praxi se nejčastěji jedná o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem.
Protože se z příjmů podle § 8 až 10 ZDP zdravotní pojištění neplatí, neřeší tyto příjmy pojistný vztah.
„Státní pojištěnec“
Pokud je pojištěnec registrován v příslušném kalendářním měsíci u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát (a to i po část tohoto kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den), má v tomto kalendářním měsíci svůj pojistný vztah vyřešen. To znamená, že se o placení pojistného v tomto měsíci starat nemusí, platbu aktuálně ve výši 845 Kč provede ve prospěch zdravotní pojišťovny pojištěnce stát.
Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Příslušné skutečnosti však musí zaměstnanec zaměstnavateli sdělit. V opačném případě se takové osoby musí o povinné náležitosti postarat samy. Kompletní výčet osob, za které je plátcem pojistného stát, naleznete ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb.
Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP)
S účinností od 1. 7. 2002 se z hlediska zdravotního pojištění považuje za OBZP takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá v rámci celého kalendářního měsíce příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti nebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci OBZP. Do 30. 6. 2002 se mohl v této kategorii ocitnout pojištěnec i v případě, kdy nebyl zaměstnán, nepodnikal anebo za něj neplatil pojistné stát po dobu kratší, než celý kalendářní měsíc, dokonce mohl být registrován v této skupině plátců pojistného u příslušné zdravotní pojišťovny třeba jen jeden kalendářní den.
Pojištěnec je OBZP například také tehdy, když pracuje pouze na dohodu o provedení práce s příjmem maximálně 10 000 Kč nebo na dohodu o pracovní činnosti při příjmu nedosahujícím 2 500 Kč za podmínky, že nemá nárok na registraci v některé z kategorií osob, za které je plátcem pojistného stát. Jako OBZP se může pojištěnec ocitnout i v případě, kdy při trvající dohodě poklesne jeho příjem (třeba jen na jeden kalendářní měsíc) pod 2 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo na 10 000 Kč a méně u dohody o provedení práce.
Osoba bez zdanitelných příjmů může být současně členem volební komise, což nepřicházelo v úvahu do listopadu 2011.
Ing. Jiří Hálek
(Více na toto téma najdete v měsíčníku PVS 4/2015)
|
|
|
WORKOHOLISMUS
Jako takový tento jev asi není třeba příliš představovat. Snad všichni to známe, když nám práce přerůstá přes hlavu, když se neumíme zastavit a vypnout a ještě večer kontrolujeme maily v mobilu. Co jsou však příčiny, které přivedou člověka k „závislosti na práci“? Proč někdo z nás neumí vysadit, relaxovat, odpoutat se od věcí souvisících s prací?
Workoholismus
je často spojován s mladými lidmi, kteří začali pracovat hned po ukončení školy. Nemají děti, závazky, v práci tráví hodně času. Na workoholismu není specifická ale jen kategorie mladými lidí, netýká se zrovna jen mužů nebo jen žen.
Workoholikem se může stát v podstatě každý. Workoholismus je často označován za pozitivní a prospěšný, uvádí se, že workoholici jsou lidé, kteří milují svoji práci a nejsou líní. Reálně – workoholismus je závislost jako každá jiná, ale se zaujetím prací má máloco společného.
Workoholik
je člověk zaměřený příliš na vlastní hodnocení, nadměrně sebekritický, obvykle se pohybující v extrémních polohách, přeceňuje své kompetence anebo je hyperkritický k sobě i k okolí.
Člověk závislý na práci opakovaně překračuje svoje tělesné i duševní možnosti, neumí odpočívat, a když už odpočívá, cítí se provinile. Cítí nutkání pracovat a na práci myslí skoro neustále. Chce všechno zvládnout sám a při týmové práci mívá problémy. Spěchá, i když k tomu nemá důvod.
Workoholici často práci považují za únik – před nepříjemnými pocity, před vlastní realitou vnějšího světa, před samotou. Při zvládání zátěže, kterou jim nadměrné pracovní nasazení přináší, často používají alkohol či cigarety. Workoholismus je aktuálně regulérní diagnostická kategorie. Může mít stejné důsledky jako alkoholismus nebo heroinismus. Člověk obvykle zakrývá svoje hlubší problémy anebo neschopnost vypořádat se s určitými situacemi. Někdy se do stavu závislosti dostane i zásluhou společnosti, tlaku ze strany zvyšujících se nároků na práci, ale i délku pracovní doby. Máme prostě strach ze ztráty zaměstnání. Proto si práci „nosíme i domů“, ale pak můžeme ztratit pojem o čase a nesledujeme dění okolo nás. Zde se objevuje riziko skutečně velké závislosti na práci.
Obraz workoholika – během let sledování tohoto problému ve společnosti stanovili
odborníci několik charakteristik workoholiků:
- Jsou nadměrně sebekritičtí a kritičtí ke svému okolí.
- Vyzdvihují význam povinnosti a mají sklon k moralizování.
- Mají sklon určovat si vlastní termíny pro dokončení práce a potom trvají na jejich dodržování, čímž se vystavují ještě většímu napětí.
- Sami sebe hodnotí podle vlastního výkonu. Obvykle jejich sebehodnocení kolísá mezi dvěma extrémními polohami – sklonem přeceňovat vlastní kompetence a přílišnou sebekritikou spojenou s pocity selhání
- Neumějí přijmout zpětnou vazbu anebo kritické poznámky ke své práci. Chápou to obvykle jako zevšeobecnění negativního hodnocení sebe samých.
- Dokážou akceptovat jen dokonalost, jinak se nevnímají jako dostatečně dobří a hodnotní.
Závislost na práci
může mít různé podoby, různé projevy, různé komplikace, stejně jako i příslušné odlišné formy pomoci. Takto rozděluje workoholiky Poppelreutter (in Nešpor, 1999).
Velikáš – takovému člověku jde především o obdiv, uznání, velikost a moc. Má sklon k přeceňování vlastní práce a podceňování práce druhých lidí. Týmová práce mu dělá značné problémy a v pracovním kolektivu je spíše neoblíbený.
Dobrák – pracuje s cílem, aby byl co nejvíce užitečný a co nejoblíbenější. Sám nic nechce a nechává se druhými využívat nebo i zneužívat. V některých povoláních se tento typ člověka objevuje častěji, často zde jde o pomocné práce – ve zdravotnictví a v sociální práci.
Pedant – pro takového člověka je nejdůležitější pořádek. Má rád pravidla, předpisy a disciplínu. Pro pedanta bývá velký problém přijímat nové myšlenky a nápady, i přesto, že by mu mohly být užitečné a usnadnily mu práci. Typickým povoláním je například účetní.
Rozpolcenec – typ rozpolceného a do sebe zahloubaného člověka. Chtěl by mít blízké vztahy s druhými lidmi, ale zároveň má z takových vztahů strach. Aby unikl tomuto vnitřnímu dilematu a konfliktu, vrhá se do jakékoli práce, ať už je užitečná nebo ne.
Startér – jde o člověka, který hledá nové podněty a překypuje energií. Nesnáší „nudu“ a aby se jí vyhnul, vyhledává nové a nové pracovní úkoly. S dokončováním úkolů, které si zadal, má problémy a často se zaplétá do zmatku, který kolem sebe nadělal.
Určité zvláštnosti se můžou objevit, pokud se zaměříme na workoholismus žen. Hlavně takových, které už mají děti, případně jsou to ženy starší s již odrostlými dětmi.
Když je workoholičkou žena, která má nezaopatřené děti, tyto pak trpí víc, než kdyby byl workoholikem otec. U žen vzniká větší riziko ze získání závislosti na návykových látkách – alkoholu či lécích. Netřeba zapomínat ani na to, že přepracované a závislé ženy mají větší sklon k depresím. Často zanedbávají svůj vzhled, což může mít perspektivně negativní účinek na jejich sebevědomí a partnerské vztahy.
Somatické a psychické problémy workoholiků
To, kde se únava, vyčerpání a stres projeví, určitě pocítí naše tělo. U workoholiků se obvykle v krátkém čase zhorší zdravotní stav. Bolesti hlavy, nechutenství či přejídání, problémy s trávením, bolesti žaludku. Všude tam může tělo vysílat signály, že něco není v pořádku. Též se mohou projevit srdečně cévní onemocnění, problémy s dýcháním, těžkosti v pohybové soustavě (klouby, svaly) či imunitní deficity. Workoholici mají často vysoký tlak, pijí hodně kofeinových nápojů, případně povzbuzujících drinků, obvykle víc kouří a užívají léky na různé zdravotní problémy, nespavost, zácpu…
V psychické oblasti a chování workoholika se můžou objevit následující problémy:
- Dotyčný častěji vybuchuje, stačí drobný podnět a už zvyšuje hlas, nevyčká klidného řešení konfliktů.
- Díky přílišné aktivitě a přílišné podrážděnosti mohou workoholici trpět nespavostí a být nesoustředění, bez schopnosti odpočívat. „Neumějí „nedělat nic“.
- Poměrně často se v takových situacích objevuje napětí v rodině a odcizení jejích členů. Workoholik ztrácí schopnost normální komunikace, nedokáže projevovat ocenění členům rodiny, náklonnost, normální projevy lásky a blízkosti, na které byli předtím zvyklí.
- Kvůli nadměrnému psychickému tlaku může dojít k selhávání v pracovním výkonu a spolehlivosti.
Závislost na práci se nějak vyvíjí
Jako jiné, i tato závislost se jaksi vyvíjí v čase. Nejprve jemné náznaky, později hluboká deprese.
Rané stadium – člověk stále myslí na práci, neumí odmítnout přesčasy, odmítá i dny volna či dovolenou.
Střední stadium – začíná problém se společenským životem. Člověk začíná být fyzicky vyčerpaný. Objeví se poruchy spánku. V tomto stadiu můžete najít člověka, jak sedí a tupě hledí do prázdna před sebou. Můžou se objevit somatické příznaky (jak popsáno výše).
Pozdní stadium – objevují se opakované bolesti hlavy, bolesti zad, vysoký krevní tlak a deprese. U těžkých workoholiků se mohou projevit infarkty či mozkové příhody.
Kdy vlastně vznikne závislost na práci? Potenciál stát se workoholikem mohou získat už děti. Hlavně ty, které byly vystrnaděny ze své dětské role a zatížené povinnostmi dospělých. Rizikové jsou i děti workoholiků, které za životní model dostanou ideu, že jediné, za co stojí být chválen, je práce. Ovšem, dítě vystavené hodnotovému žebříčku svých rodičů se s ním neustále konfrontuje.
Sporné jsou i pracovní nároky na dítě. Je dobře, když se dítě nenudí a věnuje se aktivitám, které ho rozvíjejí. Ale i těmi by mělo být zatěžováno přiměřeně. Nepotřebuje mít 6 kroužků každý týden. Prací dítěte je učení, aby dosáhlo dobrých studijních výsledků. A lehčí domácí práce adekvátní jeho věku. Neméně důležité jsou hry a volný čas strávený s kamarády, vrstevníky.
Opomenout nelze ani vliv společnosti. Ta, která je zaměřena především na výkon a úspěch za každou cenu, „vyrábí“ více workoholiků. Už u dětí či mladých lidí by se tedy rodina a škola měli zaměřovat na posilování takových hodnot, jako jsou zdraví, ochrana životního prostředí, rodina a korektní mezilidské vztahy. Zbavit se workoholismu je podobné, jako zbavit se závislosti na drogách. Je to dlouhodobá záležitost.
Jedinec si v podstatě buduje nový život. Musí pochopit, že jeho priority jsou někde jinde než v šestnáctihodinové práci. Velmi důležitá je podpora okolí, rodiny. A opatrnost při rozpoznávání – příznaků možné nové pracovní závislosti.
Otestujte se, jestli můžete trpět workoholismem
Pokud si nejste jistý, jestli vaše pracovní nasazení nepřerůstá do workoholismu, položte si následujících 10 otázek. Jestli aspoň na osm z nich odpovíte ano, pravděpodobně už problém s workoholismem máte.
1. Myslíte před spaním na práci, nebo se vám o ní zdá?
2. Jste přesvědčen, že v práci nejlépe zvládnete všecko sám?
3. Odmítáte kvůli práci setkání s přáteli nebo rodinou?
4. Používáte často větu „nemám čas“?
5. Jste netrpělivý, když musíte často čekat na odpovědi kolegů?
6. Pracujete nad váš čas déle než jednou za týden?
7. Jste podrážděný, když musíte přerušit rozdělanou práci?
8. Máte pocit viny, když nepracujete?
9. Dělá vám problém odpoutat se v myšlenkách od práce?
10. Podráždí vás, když uděláte i malou chybu?
Mgr. Mária Kopčíková
Použité zdroje:
Křivohlavý, J.: Psychologie smysluplnosti existence: Obrázky na vrcholu života. Grada na Praxi Grada, 1999, http: kapsych trun.sk.zvok práce.Paulovicova %20PF %20UMB.pdf
|
|
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
3.3.
|
4.3.
|
5.3.
|
6.3.
|
9.3.
|
10.3.
|
11.3.
|
12.3.
|
13.3.
|
16.3.
|
17.3.
|
18.3.
|
19.3.
|
20.3.
|
23.3.
|
24.3.
|
Austrálie |
dolar
|
AUD
|
19,048
|
19,212
|
19,359
|
19,303
|
19,519
|
19,403
|
19,437
|
19,638
|
19,826
|
19,788
|
19,791
|
19,547
|
19,651
|
19,635
|
19,645
|
19,647
|
Brazílie |
real
|
BRL
|
8,554
|
8,438
|
8,325
|
8,304
|
8,287
|
8,109
|
8,113
|
8,245
|
8,287
|
8,056
|
8,012
|
7,816
|
7,973
|
7,895
|
7,808
|
7,834
|
Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,007
|
14,061
|
14,043
|
14,021
|
13,958
|
13,933
|
13,95
|
13,955
|
13,964
|
13,963
|
13,959
|
13,899
|
13,97
|
14,022
|
14,05
|
13,994
|
Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,903
|
3,917
|
3,937
|
3,953
|
3,976
|
4,006
|
4,056
|
4,121
|
4,11
|
4,128
|
4,129
|
4,091
|
4,141
|
4,146
|
4,11
|
4,038
|
Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,683
|
3,683
|
3,683
|
3,678
|
3,664
|
3,658
|
3,661
|
3,659
|
3,662
|
3,661
|
3,657
|
3,643
|
3,663
|
3,681
|
3,688
|
3,672
|
EMU |
euro
|
EUR
|
27,49
|
27,45
|
27,465
|
27,42
|
27,3
|
27,25
|
27,285
|
27,29
|
27,305
|
27,31
|
27,305
|
27,185
|
27,32
|
27,425
|
27,48
|
27,375
|
Filipíny |
peso
|
PHP
|
55,492
|
55,715
|
55,942
|
56,173
|
56,53
|
56,714
|
57,348
|
58,207
|
58,205
|
58,214
|
58,197
|
57,264
|
57,518
|
57,235
|
56,786
|
56,056
|
Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,157
|
3,169
|
3,183
|
3,194
|
3,209
|
3,234
|
3,273
|
3,324
|
3,313
|
3,326
|
3,33
|
3,293
|
3,325
|
3,311
|
3,286
|
3,235
|
Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,583
|
3,579
|
3,583
|
3,581
|
3,583
|
3,571
|
3,583
|
3,576
|
3,571
|
3,568
|
3,572
|
3,555
|
3,573
|
3,585
|
3,597
|
3,582
|
Indie |
rupie
|
INR
|
39,527
|
39,688
|
39,642
|
39,786
|
39,913
|
40,034
|
40,45
|
41,105
|
41,213
|
41,003
|
41,112
|
40,755
|
41,12
|
41,031
|
40,859
|
40,319
|
Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,887
|
1,896
|
1,901
|
1,907
|
1,918
|
1,923
|
1,94
|
1,956
|
1,952
|
1,958
|
1,953
|
1,942
|
1,959
|
1,971
|
1,944
|
1,927
|
Japonsko |
jen
|
JPY
|
20,439
|
20,517
|
20,623
|
20,6
|
20,76
|
20,752
|
20,937
|
21,262
|
21,282
|
21,269
|
21,335
|
21,096
|
21,285
|
21,241
|
21,097
|
20,931
|
Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,091
|
2,084
|
2,097
|
2,107
|
2,114
|
2,075
|
2,068
|
2,098
|
2,107
|
2,072
|
2,086
|
2,063
|
2,084
|
2,096
|
2,104
|
2,096
|
Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,225
|
2,239
|
2,247
|
2,25
|
2,268
|
2,254
|
2,26
|
2,288
|
2,297
|
2,277
|
2,285
|
2,27
|
2,284
|
2,289
|
2,275
|
2,265
|
Kanada |
dolar
|
CAD
|
19,595
|
19,631
|
19,721
|
19,914
|
19,974
|
19,93
|
20,11
|
20,317
|
20,334
|
20,283
|
20,228
|
20,014
|
20,116
|
20,197
|
20,129
|
20,03
|
Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,055
|
8,998
|
8,963
|
8,979
|
8,987
|
8,928
|
8,865
|
8,972
|
8,994
|
8,911
|
8,991
|
8,939
|
8,988
|
9,045
|
9,043
|
8,984
|
Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,741
|
6,78
|
6,77
|
6,786
|
6,816
|
6,823
|
6,861
|
6,976
|
6,973
|
7,003
|
6,979
|
6,914
|
6,958
|
6,934
|
6,835
|
6,789
|
Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,639
|
1,634
|
1,642
|
1,646
|
1,64
|
1,621
|
1,634
|
1,654
|
1,673
|
1,668
|
1,673
|
1,657
|
1,675
|
1,682
|
1,689
|
1,674
|
MMF |
SDR
|
XDR
|
34,439
|
34,492
|
34,61
|
34,611
|
34,658
|
34,805
|
35,063
|
35,48
|
35,421
|
35,414
|
35,402
|
35,089
|
35,36
|
35,402
|
35,118
|
34,81
|
Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,193
|
3,188
|
3,188
|
3,209
|
3,193
|
3,177
|
3,157
|
3,153
|
3,178
|
3,166
|
3,143
|
3,092
|
3,071
|
3,175
|
3,155
|
3,173
|
Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
18,445
|
18,536
|
18,746
|
18,551
|
18,66
|
18,496
|
18,513
|
18,678
|
19,053
|
18,971
|
19,085
|
18,824
|
18,892
|
18,974
|
19,08
|
19,128
|
Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,615
|
6,602
|
6,582
|
6,624
|
6,63
|
6,617
|
6,594
|
6,597
|
6,601
|
6,574
|
6,614
|
6,568
|
6,59
|
6,642
|
6,659
|
6,642
|
Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,189
|
6,16
|
6,164
|
6,169
|
6,149
|
6,134
|
6,136
|
6,142
|
6,155
|
6,141
|
6,155
|
6,121
|
6,143
|
6,209
|
6,2
|
6,19
|
Rusko |
rubl
|
RUB
|
39,274
|
39,46
|
40,014
|
40,538
|
41,843
|
41,236
|
41,315
|
41,537
|
42,524
|
42,341
|
41,682
|
41,342
|
42,086
|
42,737
|
42,367
|
42,519
|
Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,961
|
18,029
|
18,054
|
18,095
|
18,193
|
18,195
|
18,316
|
18,596
|
18,679
|
18,605
|
18,603
|
18,409
|
18,544
|
18,524
|
18,398
|
18,3
|
Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,942
|
2,959
|
2,973
|
2,975
|
2,971
|
2,966
|
2,97
|
2,992
|
2,996
|
2,984
|
2,983
|
2,962
|
2,927
|
2,955
|
2,955
|
2,95
|
Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
25,628
|
25,565
|
25,676
|
25,63
|
25,52
|
25,488
|
25,487
|
25,611
|
25,679
|
25,649
|
25,732
|
25,502
|
25,717
|
25,881
|
26,039
|
25,919
|
Thajsko |
baht
|
THB
|
75,72
|
75,969
|
76,183
|
76,402
|
76,819
|
77,046
|
77,69
|
78,467
|
78,401
|
78,506
|
78,517
|
77,636
|
78,35
|
78,384
|
77,981
|
77,13
|
Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,761
|
9,701
|
9,703
|
9,573
|
9,66
|
9,62
|
9,62
|
9,845
|
9,931
|
9,789
|
9,871
|
9,789
|
9,831
|
9,884
|
9,854
|
9,806
|
USA |
dolar
|
USD
|
24,48
|
24,576
|
24,683
|
24,77
|
24,899
|
25,093
|
25,397
|
25,8
|
25,735
|
25,832
|
25,856
|
25,565
|
25,797
|
25,687
|
25,5
|
25,091
|
Velká Británie |
libra
|
GBP
|
37,67
|
37,731
|
37,836
|
37,806
|
37,808
|
37,916
|
38,265
|
38,788
|
38,514
|
38,185
|
38,298
|
37,759
|
37,778
|
38,184
|
37,885
|
37,41
|
Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,132
|
6,16
|
6,195
|
6,193
|
6,23
|
6,254
|
6,3
|
6,383
|
6,397
|
6,421
|
6,441
|
6,372
|
6,401
|
6,412
|
6,285
|
6,265
|
|
|