Publikace Daňové a nedaňové výdaje vznikla na základě četných dotazů čtenářů – poplatníků daně z příjmů, jak v praxi uplatnit do daňových výdajů některé konkrétní jimi vynaložené výdaje. Publikace je určena odborným pracovníkům v oblasti daně z příjmů, účetním, daňovým, ekonomickým a právním poradcům. Publikaci využijí čtenáři, kteří provozují samo statnou činnost, zemědělští podnikatelé, čtenáři, kteří mají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku, zaměstnavatelé i samostatně podnikající osoby, včetně čtenářů, kteří mají nahodilé příjmy. S touto publikací, jako výborný zdroj informací, je vhodné využít řadu zákonů, které ve sbornících vydává Poradce s. r. o. pro jednotlivé roky, a to zejména občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, na které publikace Daňové a nedaňové výdaje odkazuje.

A

Automobil – DV, NV

A. Zákon o daních z příjmů

Uplatňování výdajů spojených s pořízením automobilu a následně pak s jeho provozem, závisí na skutečnosti, jakým způsobem poplatník automobil nabyl, zdali ho např. koupil, či získal formou finančního leasingu nebo bezúplatně, tj. darem nebo děděním. Z hlediska uplatňování příslušných provozních výdajů, je pro účely daně z příjmů fyzických osob rozhodující zda se jedná o vlastní automobil zahrnutý v obchodním majetku, nezahrnutý v obchodním majetku nebo o automobil vypůjčený, najatý nebo pořizovaný na finanční leasing.

1. Výdaje na pořízení automobilu koupí

Bude-li koupený automobil zahrnut do obchodního majetku podnikatele, lze výdaje na pořízení automobilu uplatnit do daňových výdajů prostřednictvím daňových odpisů podle § 26 až 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě se bude jednat

o hmotný majetek ve smyslu § 26 odst. 2 písm.

a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tj. pořizovací cena převýší zákonný limit 40 000 Kč.

Obchodním majetkem se podle § 4 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky

majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci. Termín „obchodní majetek“ se vztahuje k příjmům podle § 7 zákona o daních z příjmů, tj. k příjmům ze samostatné činnosti.

V žádném případě se nejedná o majetek pronajímaný v rámci příjmů z nájmu podle § 9 zákona.

2. Provozní výdaje

Mezi provozní výdaje patří výdaje na běžnou údržbu a opravy vozidla včetně výdajů na výměnu ojetých či poškozených pneumatik, nákup zimních pneumatik, které lze na straně poplatníka – fyzické osoby s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů uplatnit jen za předpokladu, že vozidlo je zahrnuto v jeho obchodním majetku. Dále se může jednat o pojistné automobilu. Při uplatňování výdajů na pohonné hmoty při pracovních cestách uskutečněných automobilem do výdajů daňových, pokud podnikatel nepoužije paušální výdaj na dopravu, je třeba zásadně rozlišovat jaké vozidlo a kým bylo na pracovní cestu použito. V praxi se nejvíce vyskytují tyto kombinace:

– vozidlo vlastní podnikatel a je zahrnuté v jeho obchodním majetku

a) vozidlo použil podnikatel nebo jeho spolupracující osoba

b) vozidlo použil zaměstnanec,

– vozidlo vlastní podnikatel a není zahrnuté v jeho obchodním majetku

a) vozidlo použil podnikatel nebo jeho spolupracující osoba

b) vozidlo použil zaměstnanec,

– pro pracovní cestu použil podnikatel nebo jeho spolupracující osoba najatý

automobil,

– pro pracovní cestu použil podnikatel nebo jeho spolupracující osoba automobil pořizovaný na finanční leasing.

Uplatnění výdajů spojených s pracovními cestami podnikatele nebo jeho spolupracující osoby stanoví § 24 odst. 2 písm. k) nebo též § 24 odst. 2 písm. zt) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, výši výdajů zaměstnavatele spojených s pracovními cestami zaměstnance stanoví § 24 odst. 2 písm. zh) zákona o daních z příjmů – viz heslo „Pracovní cesty“.

3. Finanční leasing automobilu

Podle § 21d odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se finančním leasingem pro účely daní z příjmů rozumí přenechání hmotného majetku, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud

a) je při vzniku smlouvy

1. ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník předmětu finančního leasingu vlastnické

právo k němu za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele předmětu finančního leasingu, nebo

2. ujednáno právo uživatele na převod podle bodu 1,

b) ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního leasingu měl při rovnoměrném odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, s výjimkou případu, že by předmět finančního leasingu byl při tomto odpisování již odepsán ve výši 100 % vstupní ceny,

c) je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingu budou na uživatele převedeny

1. užívací práva k předmětu leasingu,

2. povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a

3. rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a

d) je splněna minimální doba finančního leasingu; doba finančního leasingu se počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání.

Pokud si podnikatel pořídí automobil formou finančního leasingu, může jako daňový výdaj uplatnit úplatu. Úplatu je třeba vždy uplatňovat do daňových výdajů časově rozlišenou, a to jak na straně poplatníků, kteří vedou účetnictví, tak i na straně poplatníků vedoucích daňovou evidenci, a to

v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů. Podmínkou pro uplatnění úplaty u finančního leasingu automobilu do daňových výdajů je nejen dodržení výše uvedené doby

trvání finančního leasingu a výše kupní ceny, ale pro poplatníky fyzické osoby ještě

povinnost vložit automobil do obchodního majetku (§ 24 odst. 4 zákona). Pojem finanční leasing podle § 21d zákona se pro účely zákona o daních z příjmů týká pouze odpisovaného hmotného majetku

Doba trvání finančního leasingu automobilu

Podle § 21d odst. 2 zákona je počínaje r. 2015 minimální dobou finančního leasingu minimální doba odpisování hmotného majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku uzavření smlouvy. U hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu se tato doba zkracuje o 6 měsíců. Doba finančního leasingu se v souladu s § 21d odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů počítá ode dne, kdy byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání. Minimální doba trvání finančního leasingu automobilu je 54 měsíců. Pokud se jedná o zahájení finančního leasingu automobilu, je třeba, aby automobil, který má uživatel k dispozici, byl opatřen registrační značkou.

Příklad

Podnikatel si 20. ledna 2019 sjednal finanční leasing osobního automobilu s tím, že celková úplata bude činit 1 800 000 Kč.

Automobil vlastník podnikateli předal až 1. února 2019. Jak může podnikatel úplatu uplatňovat do daňových výdajů?

Finanční leasing automobilu musí trvat minimálně 54 měsíců. Ve zdaňovacím období 2019 může podnikatel uplatnit do daňových výdajů 11/54 z částky 1 800 000 Kč, v r. 2020 12/54 z částky 1 800 000 Kč. V dalších letech se bude postupovat obdobně.

B. Zákon o účetnictví

4. Automobil v účetnictví

Automobil může být nejen různým způsobem pořízen (například nákupem, formou finančního leasingu, darem, vkladem, směnou, aktivací), ale z pohledu účetnictví může být zařazen do různého majetku (zejména do dlouhodobého hmotného majetku, ale i do zásob zboží, případně do drobného hmotného majetku). S jeho zařazením souvisí si možnost uplatnění daňových výdajů (DV) resp. nedaňových výdajů (NV). Při pořízení automobilu nákupem a jeho zařazení do dlouhodobého hmotného majetku jsou DV daňové odpisy. Pokud účetní jednotka odpisuje automobil jiným způsobem, než jsou daňové odpisy, potom účetní odpisy jsou účetními náklady (NV), které se na daňovém přiznání (přiznání k dani z příjmů právnických osob, případně fyzických osob, které vedou účetnictví) vylučují ze základu daně a do základu daně se naopak zahrnou odpisy podle zákona o daních z příjmů

Při pořízení automobilu nákupem a jeho zařazení do drobného hmotného majetku (kdy při zařazení funkčního automobilu do tohoto majetku je jeho cena nižší než vymezené ocenění účetní jednotkou pro dlouhodobý hmotný majetek), je jeho DV pořizovací cena při jeho pořízení, avšak

do limitu vymezeného zákonem o daních z příjmů (do 40 000 Kč včetně). Při pořízení automobilu nákupem a jeho zařazení do zásob zboží musí být splněna podmínka, že byl pořízen za účelem jeho prodeje (výše ocenění není rozhodující). Potom DV (nákladem) je pořizovací cena v okamžiku prodeje automobilu a to i v případě, že prodejní cena (tržba za prodej) bude nižší než pořizovací cena

(Více se o tomto tématu se dočtete v odborné tematické publikaci Daňové a nedaňové výdaje 2019 a v měsíčnících Poradce 4/2019 a 1000 řešení 4-5/2019)

Zákon č. 4/2019 Sb., kterým se mění zákon o spotřebních daních, nejenže nově upravuje výši vratky spotřební daně u tzv. zelené nafty podle § 57 zákona o spotřebních daních, ale mění i způsob vedení evidence k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně a jinak upravuje i zdaňovací období, za které se podává daňové přiznání. Jaká bude vratka spotřební daně v roce 2019?

Právní stav k 1. lednu 2019

Dnem 1. ledna 2019 nabyl účinnosti článek I bodu 3 zákona č. 453/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění p.p., na základě, kterého se zemědělcům a osobám hospodařících v lesích vrací daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b)1nebo v § 45 odst. 2 písm. c)2 nebo j)3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve výši 4 380 Kč/1000 l nakoupených minerálních olejů. V rámci tohoto zákona byl etapově rozšířen okruh činnosti, na které se vratka vztahuje, včetně nových částek daně, které měly být příslušným osobám vráceny, a to s postupnou účinnosti od 1. března a 1. července roku 2017. Poslední změna u vratky spotřební daně byla datována k 1. lednu 2019 s tím, že dojde ke zrušení vrácení daně ve výši 9 500 Kč a 7 000 Kč/1000 l a stanovení jen jedné částky vrácené daně ve výši 4 380 Kč/1000 l, která byla původně určena jen pro rostlinnou výrobu. Toto ustanovení zákona č. 453/2016 Sb. mělo původně jen nastínit, jakým způsobem či v jakých činnostech bude vratka spotřební daně realizována v roce 2019 s tím, že sazba byla posazena nízko pro případ nepříznivého ekonomického vývoje. Návrh tohoto zákona byl poslancům rozeslán 16. 6. 2016, ke konci roku 2016 byl schválen a vyšel ve Sbírce zákonů ČR. V té době se předpokládalo, že novela tohoto zákona bude schválena a nabude účinnosti právě k 1. 1. 2019, což se nestalo. K 1. 1. 2019 tak platí nejen tento zákon, ale i prováděcí vyhláška č. 176/2017 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese.

Právní stav k 1. únoru 2019

Na uvedený právní stav reaguje změnový zákon, který v novém znění § 57 nejenže mění sazby daně, ale zavádí i nová pravidla pro vratku spotřební daně a zároveň podle předkladatelů má celkově zjednodušit evidenci k prokazování nároku na vratku spotřební daně. Účinnost změnového zákona u vratky spotřební daně je datována k prvnímu dnu kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tj. k 1. únoru 2019.

Jaká bude vratka spotřební daně v roce 2019

Pro vratku spotřební daně platí od 1. ledna jeden režim (do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti změnového zákona) a od 1. února druhý – nový režim. Změnový zákon ale v přechodných ustanoveních umožní uplatnit nárok na vrácení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese, který vznikl od 1. ledna 2019, v novém režimu, tj. podle § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti změnového zákona, tj. 1. února 2019. Přechodná ustanovení současně říkají, že pro nárok na vrácení daně z minerálních olejů, který vznikl před 1. lednem 2019, se použije § 57 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2019.

O vratku spotřební daně může požádat osoba podnikající podle zákona upravujícího zemědělství4, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebo osoba, která provádí hospodaření v lese podle lesního zákona5. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) za cenu obsahující daň nebo tyto oleje vyrobila a tyto nakoupené nebo vyrobené minerální oleje použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese. Oproti předcházející úpravě § 57 zákona nemůže být uplatněna vratka u minerálních olejů vedených v § 45 odst. 2 písm. c) zákona. Osoby, kterým vznikl nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat.

Tak jako dosud nárok na vrácení daně se nevztahuje na toho, komu byla vrácena daň z uvedených minerálních olejů podle § 156 nebo 15a7 zákona, či osobu, která je ke dni podání daňového přiznání v likvidaci, úpadku nebo která je povinna vrátit veřejnou podporu v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

Další nepatrnou změnou bylo vymezení pojmu „Zemědělská výroba“, kterou se pro účely zákona rozumí

a)  rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu,

b)  chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů včetně produkce těchto chovných nebo plemenných zvířat evidovaných podle plemenářského zákona; hospodářskými zvířaty se pro účely spotřebních daní rozumí skot, koně, prasata, drůbež, ovce nebo kozy,

c)  rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství.

Oproti původní úpravě byly nově stanoveny případy a podmínky pro vrácení spotřební daně, zejména byly stanoveny dvě sazby daně a dvě pásma chovu hospodářských zvířat. Takže spotřební daň se ve výši

a)  9 500 Kč/1000 l minerálních olejů vrací osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, provozující

-        chov hospodářských zvířat za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje rostlinnou výrobu,

-        rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje chov hospodářských zvířat,

-        rostlinnou výrobu a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat nad 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech, nebo

-        rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat do 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech,

b)  4 380 Kč/1000 l minerálních olejů vrací osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu provozující zemědělskou prvovýrobu, na kterou nelze uplatnit sazbu podle písmene a), nebo provádějící hospodaření v lese za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech.

Vrací se daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu a v případě směsí minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) se vrací daň, snížená o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.

V souvislosti se změnou pravidel pro vrácení daně se nově v zákoně vymezily a upravily pojmy pro uplatnění vratky spotřební daně v rámci nového režimu.

Pro účely spotřebních daní se tak rozumí:

a)  intenzitou chovu hospodářských zvířat podíl počtu hospodářských zvířat, která jsou chována osobou podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, přepočteného na velkou dobytčí jednotku, a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura vedené pro tuto osobu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství,

b)  citlivou plodinou plodina, na kterou je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a

c)  zastoupením citlivých plodin a révy vinné podíl výměry zemědělské půdy s citlivými plodinami a révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství.

Evidence a prokazování nároku

Zásadní změnou při uplatňování vratky spotřební daně je změna vedení evidence k prokázání nároku, kterou vede osoba, která o vratku žádá, a to ve změně údajů, které musí shromažďovat a stanovení některých povinností přímo ze zákona, nikoliv stanovených „pouhou“ vyhláškou. Samozřejmě některé parametry a podmínky pro uplatnění nároku na vrácení daně prováděcí vyhláška má stanovit, jedná se o

a)  způsob výpočtu výše nároku na vrácení daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese,

b)  výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce,

c)  způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat včetně přepočtu hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky a

d)  způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné.

Tak jako dosud se nákup minerálních olejů pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje dokladem o prodeji minerálních olejů a jejich výroba interním dokladem. Rovněž tak doklady, kterými se prokazuje nákup nebo výroba minerálních olejů, se vedou v časové souslednosti.

Jak doklad o prodeji, tak interní doklad má v § 57 odst. 10 a 11 zákona speciálně stanovené náležitosti:

Doklad o prodeji minerálních olejů

a)  obchodní firma nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b)  obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození kupujícího,

c)  množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1 zákona, jejich obchodní označení a kód nomenklatury,

d) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,

e) výše spotřební daně celkem,

f) datum vystavení dokladu o prodeji,

g) číslo dokladu o prodeji.

Interní doklad

a) obchodní firma nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození výrobce,

b) množství minerálních olejů v jednotkách podle § 47 odst. 1 zákona, obchodní označení a kód nomenklatury,

c) sazba spotřební daně platná v den uvedení minerálních olejů do volného daňového oběhu,

d) výše spotřební daně celkem,

e) datum vystavení interního dokladu,

f) číslo interního dokladu.

Evidence o skutečné spotřebě

Podmínkou pro vrácení daně je skutečná spotřeba nakoupených minerálních olejů, která se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese prokazuje evidencí o skutečné spotřebě.

Evidence o skutečné spotřebě obsahuje tyto údaje:

a) místo spotřeby minerálních olejů,

b) druh vykonávané práce, při níž došlo k použití minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese,

c) celkové množství spotřebovaných minerálních olejů,

d) jednoznačnou identifikaci právního důvodu, na jehož základě osoba provádí hospodaření v lese podle lesního zákona, pokud se jedná o tuto osobu.

Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů a ústřední evidence hospodářských zvířat

Změnový zákon navíc umožňuje v případě rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat prokázat spotřebu evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona (dále jen pro obě evidence společně „ústřední evidence“). V tomto případě se má za to, že spotřeba je prokázána tím, že pro osobu, která má nárok na vrácení spotřební daně, jsou v příslušné evidenci evidovány hospodářská zvířata nebo zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura.

Volbu způsobu prokazování spotřeby pro daný kalendářní rok provede osoba s nárokem na vratku prvním daňovým přiznáním podaným za tento kalendářní rok, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně za rostlinnou výrobu nebo chov hospodářských zvířat. Zvolený způsob prokazování se použije pro všechny činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat vykonávané touto osobou a nelze jej změnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání.

V případě, že osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, si zvolí k prokázání spotřeby minerálních olejů ústřední evidenci, platí, že za jednotlivé kalendářní měsíce spotřebovala množství minerálních olejů odpovídající množství minerálních olejů stanovenému podílem z ročního normativu minimální spotřeby. Roční normativ minimální spotřeby se stanoví jako minimální spotřeba minerálních olejů na činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat za kalendářní rok.

K tomu se v pozměňovacím návrhu ke změně vládního návrhu zákona (sněmovní tisk č. 183) uvádí, že norma byla stanovena na základě zkušeností nejefektivnějšího podniku s tím, že málo efektivní podnik má možnost prokázat nárok skutečné spotřeby formou evidence skutečné spotřeby.

Dojde-li ke změně skutečností, které jsou rozhodné pro určení výše nároku na vrácení daně, hledí se na tuto změnu tak, že nastala uplynutím posledního dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k ní došlo. V pozměňovacím návrhu je uveden příklad, že pokud tedy došlo ke změně například 15. dubna, pak se tato změna považuje za nastalou ke konci dne 31. března. Pokud by tato změna spočívala v prodeji hospodářského zvířete, platí, že si za měsíc duben nemůže vrácení daně za toto zvíře nárokovat prodávající, ale kupující.

Pro určení kategorie normativu minimální spotřeby u rostlinné výroby pro daný kalendářní rok je rozhodným dnem 15. květen tohoto roku. Pokud k tomuto datu nebyla zemědělská půda, pro kterou se kategorie normativu určuje, pro osobu podnikající podle zákona upravujícího zemědělství v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů evidována, je rozhodným dnem pro určení kategorie normativu minimální spotřeby poslední den kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu, na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda evidována. Podle pozměňovacího návrhu v případě, že na danou osobu není půda k 15. květnu evidována, je kategorie normativu minimální spotřeby určena podle stavu, který v evidenci platil posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu, na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda evidována. V případě, že na tuto osobu přestane být daný pozemek v průběhu roku evidován, respektive v případě, kdy k zaevidování dojde v průběhu kalendářního roku, uplatní tato osoba v souladu s odstavcem 16 § 57 zákona jen poměrnou část ročního normativu. Podílové rozdělení normativů minimální spotřeby v kalendářním roce bude upravovat vyhláška připravená Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem financí.

(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku DaÚ 4-5/2019 a Aktualizaci I/2)

Ignorování objektivních procesů, jevů, faktů a argumentů neprospívá hledání rezerv v efektivnosti. To platí i v případě subjektivních pohledů na dodržování pracovní etiky, firemní loajality, štábní (úroveň administrace) a vnitropodnikové firemní kultury. Rezervy jsou jak na straně zaměstnanců, tak zaměstnavatelů.

JOB CREDIBILITY  – anglický termín označuje profesionální etiku v tom nejširším slova smyslu. To znamená nejen interně – směrem dovnitř firmy –, ale i externě – navenek ve vztahu ke klientům a dalšímu vnějšímu okolí. Velmi častá nespokojenost především ze strany majitelů firem a manažerů podniků v soukromém sektoru je signalizována právě z této oblasti. Dominují stížnosti na zanedbávání, ale i úplné ignorování vnitropodnikové kultury a spekulativně-zištnou neloajálnost podřízených pracovníků vůči podnikateli a jeho firmě. Často je to pravda. Je to však i důsledek špatné komunikace a selhávání osvěty i nezbytného vzdělávání. Mnoho majitelů si totiž pod loajalitou představuje různé věci (často i nesystémové a nezdravé jevy). To by však nebyl hlavní problém. Ten totiž spočívá v tom, že majitelé nejpřísnější loajalitu od pracovníků automaticky očekávají, ale vůbec nikdy jim nevysvětlili a už vůbec písemně nezakotvili do náplní práce (popisů práce), co to konkrétně v jejich případě na jejich pracovní pozici znamená.

IGNOROVÁNÍ POPISŮ PRÁCE – Jestliže jsme začali zdůrazněním časté nespokojenosti majitelů firem a podnikatelů s jejich zaměstnanci, zkusme obrátit list a pojmenovat naopak velmi časté výhrady zaměstnanců vůči jejich zaměstnavatelům v oblasti soukromé praxe. Jednou z frekventovaných priorit je deficit té štábní kultury, na kterou byli zvyklí v předešlých zaměstnáních ve státním sektoru nebo ve velkých firmách (koncerny, korporace, akciovky).

ABSENCE PŘESNĚ DEFINOVANÝCH PRACOVNÍCH NÁPLNÍ, nazývaných také popisy práce. Současně absence písemného organizačního řádu a náčrtu jasné hierarchicky uspořádané organizační struktury. Ze strany majitele firmy nestačí definovat, že já jsem zde absolutní vládce a šéf a že každý schopný pracovník musí umět vycítit, co je přesně kdy ve firmě třeba dělat. To není možné, neboť častokrát to v konkrétní den neví ani sám majitel firmy. Zdánlivá triviálnost – nestanovit přesný popis pracovní činnosti, nedoručit jej pracovníkovi a nevysvětlit si všechno i ústně – může postupně vést ke katastrofám. Není to příklad velkých firem (akciové společnosti, koncerny, holdingy). Jsou to spíše příklady živnostníků a malých podnikatelů.

DEFICIT KVALIFIKOVANÉ OPONENTURY – Když se firmě a podnikateli daří a když zaměstnanci dostávají včas plat, mají tendenci se o pracovní náplně nestarat. Když však nastanou problémy a hledá se pomyslný „černý Petr“, identifikují se různí viníci a pracoviště je najednou plné kritiky – opodstatněné i smyšlené. Aby bylo možné odlišit objektivitu (fakta, důkazy, argumenty) od subjektivity (pocity, názory, zvykové právo) bezpečně a spravedlivě, je nutný racionální pracovní dialog. Ten občas musí mít i charakter konfrontace a kvalifikované oponentury. Jejich podkladem však musí být nejen pracovní smlouva a konkrétně stanovené cíle a úkoly pracovníka ve sledovaném období, ale zejména a především důkladný popis pracovní činnosti. Jedním z dobrých zdrojů zisku pro personálně-poradenské firmy je dnes fakt, že až nyní (po letech a opakovaných problémech) pomáhají firmám při hledání vyšší kvality provádění personálního auditu, utváření pevné organizační struktury a formulování jasné pracovní náplně.

CHYBĚJÍCÍ PRODUKTIVNÍ KOMUNIKACE – Jak v případě nespokojenosti s loajalitou pracovníků u majitelů firem, tak i v případě nesouhlasu zaměstnanců s ignorováním a chyběním popisů pracovní činnosti by se problémy mohly snadno vyřešit (nebo by k problémům nemuselo vůbec dojít), kdyby lépe fungovala komunikace. Věcná a konstruktivní komunikace na bázi faktů a argumentů. Fakta a argumenty se lépe vysvětlují, když se opírají o pilíře. Nutným pilířem v pracovněprávním vztahu je kromě pracovní smlouvy i pracovní náplň (popis pracovní činnosti).

Zejména proč? Protože majitel může cítit, že je s něčím u pracovníka nespokojen, ale současně pracovník je se sebou samým spokojen, neboť podle jeho nejlepšího vědomí a svědomí pracuje dost a má například mnoho přesčasů.

ROZDÍLNÝ STYL PRÁCE V PRIVÁTNÍM A STÁTNÍM SEKTORU – Velmi často se setkáváme v i s jevem, že když přijde do soukromé firmy pracovat pracovník z veřejného nebo státního sektoru, očekává více práce – ale i lepší plat. Za samozřejmost však považuje, že se mu jasně vysvětlí, co a jak je třeba dělat. A jakkoli se tento názor zdá alibistický, považuji ho za správný. Přesně k tomuto účelu slouží pracovní náplně (popisy pracovní činnosti). Když se charakter práce prudce mění, jednou za rok se dá změnit i popis pracovní činnosti. Pracovní trh přes personálně-poradenské firmy vysílá signály, že majitel sice chce přijmout toho šikovného pracovníka ze státní správy, ale nejspíš ho nepřijme, neboť má strach, že ve státní správě se méně pracuje a lidé odtud jsou prý lenivější a neschopnější. Někdy to přerůstá až do takových extrémů, že pokud má šikovný člověk v pracovním životopise uvedeno méně odpracovaných let v privátním než státním sektoru, podnikatel ho ani nechce do práce přijmout. Je mnoho rozdílů mezi prací ve státním a soukromém sektoru. Ale základ pracovněprávního vztahu je stejný. Pragmatik na tom dokáže stavět, hlupák to může odsuzovat i ignorovat.

SPOLEČNÝM JMENOVATELEM JE HLEDÁNÍ KOMPROMISU – Podnikatelé si paradoxně v době neustále vysoké nezaměstnanosti soustavně stěžují na nekvalitní lidské zdroje a na to, že správného a šikovného člověka do firmy už léta nelze sehnat. Ne vždy je pravda taková, mnohokrát je to i o kontraproduktivitě. Produktivní přístup k lidským zdrojům znamená považovat pracovníky za nejcennější kapitál firmy. Nejen od nich tvrdě vyžadovat práci a plnění povinností, ale důstojně a zejména jasně definovat i jejich práva.

Společným jmenovatelem hledání dobrých pracovních modelů ve vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je zejména průsečík produktivní komunikace. V pracovně-právní oblasti do ní určitě patří jako samozřejmost i kvalitně udělané a sdělené popisy pracovní činnosti.

Závěr – Získání dlouhodobého produktivního statusu „job credibility“ si žádá i prevenci vůči riziku nedorozumění a špatné komunikace. Takovou systémovou prevencí jsou nepochybně i popisy pracovní činnosti (pracovní náplně) zaměstnanců. Zdánlivě malé a dlouho neřešené riziko vzniku nedorozumění v pracovních vztazích může znamenat často i předzvěst velkého rizika – končícího i krachem firmy.

Ing. Emil Burák, Ph.D.

Poradce, měsíčník č. 10/2019 (III/2019)

·         Zákon o místních poplatcích s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         GDPR a mzdy – JUDr. Eva Dandová

·         Daňové řešení penzijního a životního pojištění – Ing. Ivan Macháček

·         DPH u společnosti po 1. 1. 2019 – Ing. Zdeněk Kuneš

·         Zdaňování příjmů ze závislé a  samostatné činnosti srážkou – Ing. Eva Sedláková

·         Judikatura NSS k daňovým podvodům – Mgr. Petr Taranda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4-5/2019 (II/2019)

• Zákon o spotřebních daních – novela – Ing. Jan Šmolík
• Poskytování digitálních služeb po 1. 1. 2019
• DPH u přepravy osob v roce 2019 – Ing. Václav Benda
• Paušální výdaje a základ daně – Ing. Eva Sedláková
• Zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění – Ing. Antonín Daněk

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 4-5/2019 (III/2019)

·         Obchodování s EU a zahraničím v DPH – Ing. Václav Benda

·         Rodinné podnikání – Ing. Ivan Macháček

·         Zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění v právních podmínkách roku 2019 – Ing. Antonín Daněk

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4-5/2019 (II/2019)

·         Srážky ze mzdy - změny v roce 2019 – JUDr. Ladislav Jouza

·         Meze ochrany soukromí zaměstnance – JUDr. Eva Dandová

·         Pracovněprávní souvislosti s insolvenčním zákonem – JUDr. Ladislav Jouza

·         Výpověď pro porušování léčebného režimu zaměstnance – JUDr. Jana Drexlerová

·         Aktuální judikatura k firemním i osobním financím a peněžitým nárokům – Richard W. Fetter

·         Kombinované úvazky ve školství – JUDr. Eva Dandová

·         Odpočitatelná položka u veřejně prospěšných poplatníků – JUDr. Zdeněk Morávek

1000 řešení – měsíčník č. 4-5/2019 (II/2019)

·         Daňové a nedaňové výdaje – Ing. Eva Sedláková

·         Finanční a operativní leasing – Ing. Martin Děrgel

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE:

• Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
• Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)

·         Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále (komplexní pohled na bezpečnost na pracovišti)

·         Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále (daňová kontrola, mzdová kontrola, povinnosti zaměstnavatele)

·         Pracovněprávní výkladový slovník (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů souvisejících se zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy)

·         Stavíme bez chyb, pokut a penále (stavební zákon a související vyhlášky)

·         Výkladový slovník pro veřejný sektor (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů týkajících se veřejného sektoru)

·         Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška (úplné znění zákona a vyhlášky ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

·         Školský zákon a související vyhlášky, Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (úplná znění zákonů po novelách ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

·         100 otázek a odpovědí – daň z příjmů FO a PO – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů zákona o daních z příjmů)

·         100 otázek a odpovědí – účetnictví – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů účetnictví)

·         Účetní závěrka podnikatelů za rok 2018 (postupy při zpracovávání účetní závěrky za rok 2018 a praktické příklady)

·         Daňová přiznání, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání a ročního zúčtování)

·         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2019 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

·         Povinnosti zaměstnavatele 2019 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

• Daňové a mzdové zákony 2019 (aktuální znění zákonů po novele pro účetní a personální praxi)
• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)

Poradce, měsíčník č. 11/2019 (IV/2019)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda

·         Zákon o dani z příjmů – změny u právnických osob – Ing. Drahomíra Martincová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)

• Kdy a proč zvolit radu zaměstnanců? – JUDr. Ladislav Jouza
• Otazníky kolem výpovědi ze zdravotních důvodů – JUDr. Eva Dandova
• Použití zvláštního režimu jednoho správního místa od 1. 1. 2019 při poskytnutí telekomunikační služby – Ing. Zdeněk Kuneš

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6-7/2019 (IV/2019)

• Konkurz komplexně – Ing. Martin Děrgel
• DPH v příkladech – Ing. Václav Benda
• Pracovní poměr – chyby zaměstnavatelů – JUDr. Ladislav Jouza

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)

• Srážky ze mzdy v r. 2019 – podruhé nově – novela od 1. 7. 2019 – Richard W. Fetter

·         GDPR - meze ochrany soukromí zaměstnance – JUDr. Eva Dandová

·         Nový pokyn pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně – Ing. Zdeněk Morávek

·         Slevy na dani za umístění dítěte – Ing. Eva Sedláková

·         Zaměstnávání absolventů škol – Mgr. Olga Bičáková

·         Náležitosti mzdového listu, včetně příjmů od daně osvobozených – Ing. Eva Sedláková

1000 řešení – měsíčník č. 6-7/2019 (V/2019)

·         Insolvenční zákon – novela – Mgr. Petr Taranda

·         Zákon o DPH po novele – Ing. Václav Benda

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce