1. DAŇOVÉ VÝDAJE NOVĚ

Za daňové výdaje lze považovat náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. No v praxi je někdy těžké posoudit, jestli se jedná o výdaj daňový nebo nedaňový a při případné daňové kontrole můžou nastat problémy. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/

2. DÚVaP 3-4/2023 – Výdaje v ZDP a výdaje v účetnictví – příspěvek /A5, str. 192/

3. DaÚ 2/2023 – Daňové parametry v ZDP po novele – příspěvek /A4, str. 80/

2. OPTIMALIZACE DANĚ 2023

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v daňovém přiznání minimalizovat svůj základ daně a tím i minimalizovat svou daňovou povinnost. Při této optimalizační činnosti je přitom důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Jak správně postupovat při optimalizaci daně?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 120/

2. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, cca str. 560/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o daních z příjmů, Zákon o DPH ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

3. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM

Pracujete jako mzdová účetní a potřebujete mít po ruce aktuální informace ohledně posledních novel pracovněprávních a sociálních zákonů? V našich publikacích najdete odborné texty doplněné názornými příklady z praxe.

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Poradce 11-12/2022 – Zákoník práce s komentářem – komentář /A5, str. 528/

2. DÚVaP 3-4/2023 – Povinnosti zaměstnance k náhradě škody – příspěvek /A5, str. 192/

3. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

4. PaM 3-4/2023 – Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 112/

4. DAŇOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám komplexní pohled na daně, od zpracování účetní závěrky a daňových přiznání až po novinky v zákoně o daních z příjmů po posledních novelách. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 8-9/2023 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/

2. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

3. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

4. DaÚ 2/2023 – Daňové limity – příspěvek /A4, str. 80/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

5. DPH BALÍČEK

Novelou zákona o DPH byl od 1. ledna 2023 zvýšen limit obratu pro povinnou registraci plátce daně, upřesněna pravidla pro určení místa plnění při prodeji zboží na dálku a provedeny dílčí změny v ustanoveních, která upravují podávání kontrolních hlášení ... a další změny. Potřebujete podrobné, komplexní informace?

Čtěte naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 7/2023 – Zákon o DPH s komentářem – komentář /A5, str. 328/

2. 1000 řešení 3-4/2023 – DPH po novele– praktické příklady /A5, str. 96/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. Zákony IB/2023 – Zákon o účetnictví, ČÚS ... – úplná znění zákonů /A5, str. 554/

5. DÚVaP 1-2/2023 – Povinnosti plátce DPH – příspěvek /A5, str. 144/

6. MZDOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám ucelené pracovněprávní informace ohledně zákoníku práce, zvýšení minimální mzdy, změny cestovních náhrad až po změněné odvodové povinnosti od roku 2023. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Zákony III/2023 – Zákoník práce, mzdové a platové předpisy ... – úplná znění zákonů /A5, str. 800/

2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/

3. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/

4. PaM 2/2023 – Zvýšení minimální mzdy a pracovněprávní nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 80/

5. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 80/

Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

Základ daně je předmět daně u fyzické i právnické osoby. Jak určit správný a co nejnižší základ daně je někdy problematické. Zákon o daních z příjmů nám určuje položky, které ho snižují, ale i položky které ho zvyšují. Pozor třeba dát i na to, že co je u jednoho poplatníka daňově odčitatelné, u druhého nemusí platit. A v praxi je to někdy těžké jednoznačně určit. Proto přicházíme na pomoc všem podnikatelům s publikací Optimalizace základu daně bez chyb, pokut a penále. Každý poplatník chce v daňovém přiznání legálně minimalizovat svou daňovou povinnost. V publikaci proto naleznete možnosti snížení základu daně pomocí paušální daně, slev na dani FO, využití spolupracujících osob, daňové ztráty, …

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v daňovém přiznání minimalizovat svůj základ daně a tím i minimalizovat svou daňovou povinnost. Při této optimalizační činnosti je přitom důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. V našem příspěvku si ukážeme následující vybraná hlediska této optimalizační činnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob a to v podmínkách roku 2022 a 2023:

• uplatnění režimu paušální daně ve smyslu zákonů č. 540/2020 Sb. a č. 366/2022 Sb.;
• uplatnění veškerých slev na dani podle § 35 a § 35ba písm. a) až písm. g) ZDP, které propadají při jejich neuplatnění v příslušném zdaňovacím období;
• využití institutu spolupráce osob a institutu rodinného závodu;
• varianty uplatnění odpočtu daňové ztráty v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích nebo v následujících pěti zdaňovacích obdobích;
• optimalizační možnosti uplatnění cestovních náhrad při použití automobilu podnikatele na pracovní cestě;
• podnikání doma s možností uplatnění daňových výdajů.

1. Paušální režim a paušální daň podnikatele

Zákonem č. 540/2020 Sb. došlo v zákoně o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2021 k zavedení paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti. Zavedením paušální daně došlo současně ke zrušení tzv. uplatnění daně stanovené paušální částkou dle § 7a ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2020. Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP tak může z hlediska daňového zvolit tři režimy:

• uplatňování prokazatelných výdajů ke zdanitelným příjmům
• uplatňování paušálních výdajů ke zdanitelným příjmům
• uplatnění paušální daně v rámci paušálního režimu.

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP související se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka.

1.1  Princip režimu paušální daně

Poplatník v paušálním režimu namísto standardního placení záloh na daň z příjmů odváděných správci daně (ve čtvrtletních nebo pololetních termínech), placení měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění odváděných OSSZ a měsíčních záloh na veřejné zdravotní pojištění odváděných příslušné zdravotní pojišťovně, platí uvedená tři plnění dohromady jednou platbou, a to každý měsíc příslušného zdaňovacího období ve stejné výši na jeden účet u správce daně (na tzv. společný osobní daňový účet). Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Při splnění všech zákonem stanovených podmínek již poplatník nemusí po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani mu nevznikají přeplatky a rovněž nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani pojistné přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Správu paušální zálohy vykonávají orgány Finanční správy.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu pro 1. pásmo paušálního režimu vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná plnění, přičemž u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %. Zálohy na obě pojistné pro 2. a 3. pásmo paušálního režimu jsou vyšší a jsou stanoveny pevnou částkou přímo v zákonu č. 589/1992 Sb. a 592/1992 Sb. (ve znění zákona č. 366/2022 Sb.).

1.2  Kdy může vstoupit poplatník do paušálního režimu?

Z ustanovení § 2a ZDP vyplývá možnost poplatníka vstoupit do paušálního režimu ve dvou časových situacích:

1)  k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období (dle § 2a odst. 1 ZDP)

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

a)  k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období

• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,
• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§ 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb.],
• není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a 
• není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení;

b)  ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu;

c)  k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

d)  podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu, ve kterém si zvolí pásmo paušálního režimu, a to dle § 38lc odst. 1 ZDP do desátého dne rozhodného zdaňovacího období (tedy do 10. ledna), přičemž § 38lc odst. 6 ZDP stanoví, že oznámení podané po lhůtě je neúčinné, tedy nezpůsobuje vstup poplatníka do paušálního režimu. Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářové podání, jeho náležitosti jsou uvedeny v § 38lc odst. 4 a 5 ZDP.

2)  v průběhu zdaňovacího období (dle § 2a odst. 2 ZDP)

 V průběhu zdaňovacího období může vstoupit poplatník do paušálního režimu při zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti. Musí se však jednat o zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a to v okamžiku, kdy poplatník žádnou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, nevykonává. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, v průběhu zdaňovacího období, se stane poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje. Pokud však poplatník již nějakou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, provozuje a vedle toho zahajuje v průběhu zdaňovacího období další činnost v jiném oboru, nemůže z titulu zahájení této nové činnosti v průběhu zdaňovacího období vstoupit do režimu paušální daně – musí počkat až na začátek dalšího zdaňovacího období. Přitom zahájením činnosti se rozumí i její znovuzahájení po jejím dřívějším přerušení.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je dle § 2a odst. 2 ZDP poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, pokud

a)  splňuje podmínky podle odstavce 1, přičemž podmínky podle odstavce 1 písm. a) a c) musí být splněny namísto k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ke dni zahájení této činnosti,

b)  v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl plátcem DPH, společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,

c)  v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti měl pouze

1. příjmy od daně osvobozené,

2. příjmy, které nejsou předmětem daně,

3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 50 000 Kč (ke zvýšení této částky z dosavadních 15 000 Kč došlo zákonem č. 366/2022 Sb.)

1.3   Tři pásma paušálního režimu

S účinností od 1. 1. 2023 jsou zavedena tři pásma paušálního režimu, a to pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti do 1 miliónu Kč, do 1,5 miliónu Kč a do 2 miliónů Kč. Vymezením rozhodných příjmů pro jednotlivá pásma se zabývá § 2a odstavec 5 ZDP. Zde se uvádí, že rozhodnými příjmy pro

a)  první pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše

• 1 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou (tedy bez ohledu na to, jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů),
• 1 500 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů,
• 2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % z příjmů,

b) druhé pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše

1 500 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou (tedy bez ohledu na to, jaké by k nim bylo možné uplatnit podle zákona o daních z příjmů výdaje procentem z příjmů),

2 000 000 Kč, pokud alespoň 75 % příjmů ze samostatné činnosti poplatníka tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % z příjmů nebo 60 % z příjmů,

c)  třetí pásmo paušálního režimu jsou příjmy ze samostatné činnosti do výše 2 000 000 Kč, a to bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou (s výjimkou poplatníků, kteří jak výše uvedeno spadají při příjmech do 2 miliónů Kč do prvního a druhého pásma).

Výdaji procentem z příjmů ve výše uvedeném smyslu se rozumí výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP, tj. výdaje, které by mohl poplatník uplatnit v případě, že by uplatňoval výdaje procentem z příjmů. Neznamená to, že poplatník tímto způsobem výdaje skutečně uplatňoval, ale jedná se o procentuální výši výdajů, které bylo případně možné uplatnit ve vazbě na charakter provozované činnosti.

Za příjmy ze samostatné činnosti pro účely výše uvedeného stanovení pásem paušálního režimu se nepovažují

a)  příjmy od daně osvobozené,

b)  příjmy, které nejsou předmětem daně, a

c)  příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Příklad 1

Podnikatel provozuje pouze řemeslnou živnost a hodlá od roku 2023 uplatnit paušální režim a platit paušální daň, protože nemá jiné zdanitelné příjmy, děti má dospělé, takže neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti a rovněž nehodlá uplatnit žádné nezdanitelné částky základu daně dle § 15 ZDP. Za rok 2022 dosáhl příjmy z podnikání ve výši 1 900 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje.

Ve smyslu znění § 7 odst. 7 ZDP lze u řemeslné živnosti uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 %. Vzhledem k tomu, že živnostník dosáhl za rok 2022 příjmy v částce nižší než 2 mil. Kč, může se přihlásit do prvního pásma paušálního režimu, ale může si zvolit (dobrovolně) rovněž druhé i třetí pásmo paušálního režimu. Z odlišné výše stanovené měsíční paušální zálohy pro jednotlivá pásma paušálního režimu vyplývá, že je výhodnější vstupovat do co nejnižšího pásma paušálního režimu, protože čím vyšší je toto pásmo paušálního režimu, tím vyšší jsou měsíční paušální zálohy a tím i celková roční daň z příjmů a obě pojistné.

Příklad 2

Poplatník s příjmy, u nichž lze předpokládat uplatnění 40 % paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP (daňový poradce, soukromý lékař, advokát, právník), se rozhodl od ledna 2023 vstoupit do paušálního režimu. V roce 2022 dosáhl zdanitelné příjmy ve výši 1 200 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Jiné zdanitelné příjmy nemá.

Protože poplatník dosáhl za rok 2022 příjmy v částce nižší než 1,5 mil. Kč, může se přihlásit do druhého pásma paušálního režimu, ale může si zvolit (dobrovolně) i třetí pásmo paušálního režimu, nemůže však vstoupit do prvního pásma paušálního režimu, neboť jeho příjmy v roce 2022 přesáhly 1 mil. Kč. V daném případě by byl vstup poplatníka do třetího. pásma paušálního režimu vhodný v situaci, pokud poplatník očekává, že se mu bude ve zdaňovacím období 2023 více dařit než v roce 2022 a že dosáhne vyšší příjmy z vykonávané samostatné činnosti překračující částku 1 500 000 Kč, takže v nastávajícím zdaňovacím období překročí limity pro pásmo, které dosud splňoval, ale naplní limity pro vyšší pásmo.

Důležitou povinností pro poplatníka v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, je vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu (viz § 7a odst. 8 ZDP).

Ve smyslu znění bodu 2 přechodných ustanovení k novele zákona o daních z příjmů se na poplatníka, který byl poplatníkem v paušálním režimu k 31. prosinci 2022 a nepřestal jím být uplynutím 31. prosince 2022, se hledí, jakoby k 1. lednu 2023 zvolil první pásmo paušálního režimu, pokud nepodá oznámení o změně zvoleného pásma paušálního režimu pro zdaňovací období kalendářního roku 2023.

1.4   Kdy poplatník přestává být v paušálním režimu?

Ze znění § 2a odst. 8 ZDP vyplývá, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím

a)  zdaňovacího období, ve kterém

1. přesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu, ledaže je jeho daň rovna paušální dani,

2. se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

3. se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nebo

4. nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno.

b)  zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu. Poplatník se může kdykoliv rozhodnout, že od dalšího zdaňovacího období již nechce být v paušálním režimu - oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu je předmětem § 38le ZDP. Z paušálního režimu nelze dobrovolně vystoupit k jinému okamžiku než ke konci zdaňovacího období, tedy k 31. prosinci příslušného zdaňovacího období.

c)  kalendářního měsíce, ve kterém přestane být

1. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, nebo

2. osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,

d)  kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo

e)  kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.

Pokud nastane některá ze skutečností uvedených v § 2a odst. 8 ZDP, dochází k situaci, že poplatník přestane (ať již ke konci zdaňovacího období, nebo ke konci kalendářního měsíce) být v paušálním režimu. V § 38lg odst. 1 ZDP se uvádí, že nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, má tedy povinnost sledovat, zda nenastala některá ze skutečností ukončujících účast v paušálním režimu, a případně o tom správce daně informovat. Pokud poplatník oznámení ve stanovené lhůtě nepodá, bude se jednat o nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, za které může být uložena pokuta podle § 247a DŘ.

1.5   Kdy je daň poplatníka v paušálním režimu ke konci zdaňovacího období rovna paušální dani?

Je nutno si uvědomit, že samotný vstup poplatníka do paušálního režimu neznamená, že poplatník bude mít na konci zdaňovacího období rovnu daň paušální dani. K tomu musí poplatník splnit určité podmínky vymezené v § 7a ZDP. Dle § 7a odst. 1 ZDP je daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období

a)  rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu

1. nepřesáhl, nebo

2. přesáhl, ale nepřesáhl rozhodné příjmy pro vyšší pásmo paušálního režimu a podá správci daně oznámení o jiné výši paušální daně na její výši odpovídající tomuto pásmu paušálního režimu,

b)  vedle rozhodných příjmů má pouze

1. příjmy od daně osvobozené,

2. příjmy, které nejsou předmětem daně,

3. příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

4. příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 1 až 3 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 50 000 Kč,

c)  není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k DPH, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a

d)  není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Dle znění § 7a odst. 4 ZDP za příjem ze samostatné činnosti se považuje také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím zdaňovacím období, za které nebyla daň poplatníka rovna paušální dani a za které poplatník neuplatňoval výdaje procentem z příjmů, zařazen v obchodním majetku.

Paušální daň činí dle § 7a odst. 6 ZDP součin počtu kalendářních měsíců zdaňovacího období, ve kterých byl poplatník v paušálním režimu, a zálohy na daň pro

a)  zvolené pásmo paušálního režimu, nebo

b)  pásmo paušálního režimu určující výši paušální daně v případě, že poplatník podá oznámení o jiné výši paušální daně správci daně, pokud jeho příjmy v tomto zdaňovacím období nepřesáhly rozhodné příjmy pro toto pásmo paušálního režimu.

Z § 7a odst. 7 ZDP vyplývá, že na poplatníka v paušálním režimu se pro účely daní z příjmů hledí jako na poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem daně, a to i v případě, že mu v rozhodném období tyto příjmy neplynou. Vychází se z toho, že vstup poplatníka do paušálního režimu je vázán na výkon činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti (poplatník musí být OSVČ podle zákona o důchodovém pojištění i podle zákona o veřejném zdravotním pojištění), podmínkou je tedy pouze výkon činnosti, ze které tyto příjmy standardně plynou. Může nastat situace, kdy poplatník nebude mít za zdaňovací období, ve kterém splní podmínky pro stanovení daně v paušální výši, žádné příjmy.

1.6   Výše paušální zálohy pro tři pásma paušálního režimu v roce 2023

V § 38lk ZDP se uvádí, že poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy pro zvolené pásmo paušálního režimu na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc. Tato paušální záloha zahrnuje

a)  zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,

b)  zálohu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a 

c)  zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

V § 38lk odst. 7 ZDP se uvádí, že měsíční záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí

a)  100 Kč pro první pásmo paušálního režimu,

b)  4 963 Kč pro druhé pásmo paušálního režimu a

c)  9 320 Kč pro třetí pásmo paušálního režimu.

V § 14 odst. 3 zákona č. 589/­1992 Sb. ve znění zákona č. 366/­2022 Sb. se uvádí, že výše měsíčního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí pro

a)  první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %,

b)  druhé pásmo paušálního režimu 25 500 Kč a

c)  třetí pásmo paušálního režimu 39 000 Kč.

V § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění zákona č. 366/2022 Sb. se uvádí, že vyměřovacím základem (roční) osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani pro zvolené pásmo paušálního režimu, je pro

a)  první pásmo paušálního režimu minimální vyměřovací základ podle odstavce 2,

b)  druhé pásmo paušálního režimu částka 319 200 Kč a

c)  třetí pásmo paušálního režimu částka 470 400 Kč.

Souhrnná tabulka měsíční výše zálohy na paušální daň v Kč v roce 2023

Tato paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Poplatníkům v paušálním režimu je u správce daně založen zvláštní osobní daňový účet, označovaný jako společný osobní daňový účet. Tento účet je určen pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná plnění. Dle § 38lk odst. 8 ZDP správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.

Souhrnná tabulka roční výše paušální daně v Kč za rok 2023

Více o této problematice najdete v odborné tematické publikaci Optimalizace daně 2023 bez chyb, pokut a penále.

Základními pracovněprávními vztahy jsou dle § 3 zákoníku práce pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Pozornost zaměříme na zdanění obou dohod. K jakým změnám ve zdanění dohody o pracovní činnosti došlo od 1. 1. 2023?

Příklady využití dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Řada zaměstnanců má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Dohody bývají uzavřeny zaměstnancem i u hlavního zaměstnavatele, a to na jiné činnosti, než činnost vyplývající z hlavního pracovního poměru. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku.

DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR DLE ZÁKONÍKU PRÁCE - Zákoník práce se řešením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zabývá v § 74 až § 77, přičemž z § 74 odst. 2 ZP vyplývá, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

Řešení dohody o provedení práce v § 75 ZP

Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, přičemž dohoda může být uzavřena jak na jednorázovou činnost, tak na déletrvající pracovní činnost zaměstnance s tím, že jediným omezením je časový limit 300 hodin v kalendářním roce.

Řešení dohody o pracovní činnosti v § 76 ZP

Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby, a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Společné zásady pro obě dohody dle § 77 ZP

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:

a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,

b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo

c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Další ustanovení ZP vztahující se na dohody

Výše odměny u obou dohod a podmínky pro její poskytování se dle znění § 138 zákoníku práce sjednávají v příslušné dohodě. Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16 odst. 1 zákoníku práce. V souladu se zněním § 111 odst. 1 zákoníku práce je nutno i u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti respektovat skutečnost, že odměna nesmí být nižší než minimální mzda (pro rok 2023 vyplývající z nařízení vlády č. 465/2022 Sb.).

Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr poskytnout dle § 155 zákoníku práce pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní cestu v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.

DOHODY A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ - Z § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění vyplývá, že nemocenského pojištění jsou účastni rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti i zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, přičemž platí následující podmínky pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění:

Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti

U těchto zaměstnanců platí podmínky účasti zaměstnanců na pojištění vymezené v § 6 zákona o nemocenském pojištění. Podle znění § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona je podmínkou účasti zaměstnance na nemocenském pojištění, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem). Částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Na základě sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. činí od 1. 1. 2023 částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 4 000 Kč (do konce roku 2022 se jednalo o částku 3 500 Kč).

Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce

U těchto zaměstnanců jsou stanoveny podmínky účasti zaměstnanců na pojištění v § 7a zákona o nemocenském pojištění. Dle znění § 7a odst. 1 jsou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) zákona a byl jim zúčtován započitatelný příjem (odměna z dohody) v částce vyšší než 10 000 Kč, přičemž jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč.

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je rovněž účasten pojištění, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 000 Kč. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele. Z § 8 zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.

DOHODY A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ - Podle znění § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jsou poplatníky pojistného rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Přitom platí podle § 3 odst. 3 tohoto zákona, že zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni důchodové pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.

DOHODY A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se uvádí, že pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem, přičemž za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, s následujícími výjimkami platnými pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr:

·         osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě na základě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (částka 10 000 Kč); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.

·         osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě na základě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka 4 000 Kč v roce 2023); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou tedy považováni pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud jejich příjem v kalendářním měsíci dosáhne od jednoho zaměstnavatele aspoň částky 10 001 Kč. Příjem z více dohod o provedení práce v kalendářním měsíci se sčítá a tento součet se posoudí s hranicí 10 000 Kč, zakládající vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění.

Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti v roce 2023 nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce výše 4 000 Kč, nepovažuje se tato osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel nemá povinnost odvádět za tuto osobu pojistné na zdravotní pojištění. Rovněž u dohody o pracovní činnosti se příjmy dosažené v kalendářním měsíci z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele pro vznik zdravotního pojištění sčítají a součet se posuzuje s hranicí 4 000 Kč.

ZDANĚNÍ DOHOD, POKUD POPLATNÍK UČINÍ PROHLÁŠENÍ K DANI - Pokud poplatník učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, zdanění odměny z dohod probíhá vždy podle § 38h odst. 1 ZDP, a to bez ohledu na výši odměny z dohody. Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Zálohy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Základem pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na daň je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených za kalendářní měsíc, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Vypočtenou měsíční zálohu na daň plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP (měsíční základní sleva na poplatníka, sleva na invaliditu a sleva na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad 1

Zaměstnanec se třemi pracovněprávními vztahy

Zaměstnanec má uzavřeny v roce 2023 u téhož zaměstnavatele souběžně tři pracovněprávní vztahy – pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele učinil prokazatelně prohlášení k dani. Za měsíc květen 2023 má zúčtovány následující příjmy:

·         příjem na základě pracovní smlouvy     28 000 Kč,

·         odměna z dohody o provedení práce     9 900 Kč,

·         odměna z dohody o pracovní činnosti   3 900 Kč.

Z odměny z dohody o provedení práce se neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění (příjem je nižší než 10 000 Kč), rovněž tak z odměny z dohody o pracovní činnosti se neodvádí pojistné (příjem je nižší než 4 000 Kč).

Zdanění u zaměstnance proběhne ze součtu příjmů 41 800 Kč následovně:

Příklad 2

Starobní důchodce a dohoda o provedení práce

Starobní důchodce uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 15. 6. 2023 do 31. 8. 2023, přičemž je mu zúčtována odměna za červen ve výši 8 000 Kč, za červenec ve výši 14 000 Kč a za srpen ve výši 16 000 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele učinil prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v červenci a srpnu, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla hranici 10 000 Kč, a proto v obou měsících odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za červen se z odměny neodvádí pojistné, protože odměna z dohody nepřekročila částku 10 000 Kč.

Vzhledem k tomu, zaměstnanec učinil prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne podle § 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.

Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování záloh na daň podle § 38ch ZDP. Pokud poplatník nemá kromě starobního důchodu, který je osvobozen od daně, jiné zdanitelné příjmy, uplatní v rámci ročního zúčtování záloh na daň základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a jeho daňová povinnost bude nulová. Zaměstnavatel mu vrátí sraženou zálohu na daň ve výši 280 Kč.

ZDANĚNÍ DOHOD, POKUD POPLATNÍK NEUČINÍ PROHLÁŠENÍ K DANI - Pokud poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, může se na něho vztahovat zdanění získaných příjmů z dohod dle § 6 odst. 4 ZDP, tj. s uplatněním zvláštní sazby daně – tzv. srážkové daně [dle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP]. Toto ustanovení § 6 odst. 4 ZDP se vztahuje na dva druhy vymezených příjmů poplatníka, který neučiní prohlášení k dani u zaměstnavatele podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP:

• pod písmenem a) je obsaženo zdanění příjmů plynoucích na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč a 
• pod písmenem b) je obsaženo zdanění příjmů malého rozsahu, tj. příjmů v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (v roce 2023 jde o částku 4 000 Kč).

Pro výpočet srážkové daně se zaokrouhluje základ daně dle § 36 odst. 3 ZDP na celé koruny dolů a rovněž daň zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Poplatník v těchto případech zdanění svých příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP nemusí tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud se však zaměstnanec rozhodne, může příjmy zdaněné srážkou daně uvést do daňového přiznání jako příjem podle § 6 ZDP a uplatnit veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP, slevy na dani podle § 35ba ZDP, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V tomto případě se dle § 36 odst. 6 ZDP daň sražená z těchto příjmů srážkou započte na jeho výslednou daň s tím, že přeplatek na dani mu správce daně vrátí. K daňovému přiznání doloží poplatník potvrzení od zaměstnavatele (plátce daně) ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP.

Upozornění na odlišné chápání částky 4 000 Kč pro účely zdanění a pro účely pojištění

Zatímco dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP platí, že srážková daň se použije pro příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění (částka 4 000 Kč v roce 2023), z § 6 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí alespoň částku 4 000 Kč (od 1. 1. 2023).

Více o této problematice najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 5/2023.

Poradce č. 11/2023 (III/2023)

·         Trestní zákoník po novelách s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2023 (III/2023)

·         Změny v právní úpravě bolestného

·         Změny ve zdanění dohody o pracovní činnosti v roce 2023

·         Jak a kdy čerpat dovolenou z roku 2022

·         Příspěvky zaměstnavatele na ošacení zaměstnancům

·         Zdravotní pojištění – když zaměstnanec nastupuje do zaměstnání

·         Software v majetku vybraných účetních jednotek

·         Zákaz kouření ve školách a praxe

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2023 (III/2023)

·         Daňový řád a datová schránka - novela

·         Zpětný leasing a DPH

·         Zákon o zaměstnanosti v roku 2023

·         Přestupky, sankce a lhůty ve zdravotním pojištění

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2023 (III/2023)

·         Odměňování za práci, srážky ze mzdy

·         Technické zhodnocení majetku

·         Soukromé právo v podmínkách zdravotního pojištění

·         Sociální pojištění

1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2023 (III/2023)

·         Daňové a nedaňové výdaje

·         Zaměstnavatelé a OSVČ bez minima ve ZP

·         Daně v praxi

·         Účetnictví

·         Zaměstnávání

·         Mzdy

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ

1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)

6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)

9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)

10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)

11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)

14. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)

NOVINKY

Aktualizace VI/2 (II/2023)

·         Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci

Aktualizace VI/1 (I/2023)

·         Energetický zákon

ZÁKONY 2023