| |
TÉMA NOVIN
ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI V ZÁVISLÉ ČINNOSTI |
VÝPOČET MZDY A JEJÍ NÁHRADY
Odměňování za práci v závislé činnosti je ovlivněno tím, zda se jedná o tzv. podnikatelský subjekt nebo o zaměstnavatele v nepodnikatelské oblasti. V prvním případě zaměstnavatelé sjednávají nebo zaměstnancům stanoví mzdu, ve druhém případě se plat jednostranně stanoví v platovém výměru. Zákonná pravidla pro odměňování uvádí zákoník práce (dále ZP) v § 109 a následující.
1. Výpočet mzdy
1.1 Skupiny prací
Pro „výpočet“ mzdy neexistují žádné právní mechanismy a postupy. ZP stanoví v § 109 a 110 obecná kriteria pro poskytování mzdy. Její výše je závislá na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, obtížnosti pracovních podmínek. Významnou roli má pracovní výkonnost a dosahované pracovní výsledky zaměstnance. V § 110 ZP se konkretizují jednotlivá hlediska pro mzdu. Např. složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce. Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, např. do směn, dnů pracovního klidu apod.
Vedle obecných hledisek, která musí zaměstnavatel při sjednávání nebo stanovení mzdy hodnotit, existuje osm skupin prací. Zaměstnanec má být do některé ze skupin zařazen podle práce, kterou bude vykonávat. Zařazení do skupiny práce je vymezeno katalogem prací (dále „katalog“), který je přílohou k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Po zařazení profese (druhu práce) zaměstnance do některé z osmi skupin prací je u příslušné skupiny uvedena zaručená mzda. Ta se používá v případech, kdy není sjednána v kolektivní smlouvě.
1.2 Katalog prací
v první části obecně charakterizuje jednotlivé skupiny od nejjednodušších prací až po tvůrčí systémové nebo specializované práce. V další části katalogu jsou uvedeny příklady prací ve skupinách podle oborů. Jedná se např. o obor administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti, dále o cestovní ruch, komunální služby, drobnou výrobu, lesní výrobu, obchodní provoz a pohostinství, oděvní výrobu apod. Katalog v jednotlivých oborech uvádí příklady prací a skupiny, do kterých má být práce zařazena. Pokud by některý druh práce (profese) nebyl v oborech uveden, postupuje se analogicky, podle práce, která se sjednanému druhu nejvíce přibližuje.
2. Zaručená mzda
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., určuje zaručenou mzdu za hodinu i za měsíc v jednotlivých skupinách. Nejnižší úroveň zaručené mzdy za hodinu je od 1. ledna 2016 ve skupině prací od první do osmé:
58,70 Kč – 64,80 Kč – 71,60 Kč – 79,00 Kč – 87,20 Kč – 96,30 Kč – 106,30 Kč – 117,40 Kč. Měsíční zaručená mzda je od první do osmé skupiny prací: 9 900 Kč – 10 900 Kč – 12 100 Kč – 13 300 Kč – 14 700 Kč – 16 200 Kč – 17 900 Kč – 19 800 Kč. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se od 1. ledna 2016 zvýšily i pro poživatele invalidního důchodu.
3. Minimální mzda
je dalším zákonným limitem pro stanovení nebo sjednání mzdy. Od 1. ledna 2016 základní sazba této mzdy je 9900 Kč za měsíc nebo 58,70 Kč za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni. Poživatelé invalidních důchodů mají minimální mzdu 9300 Kč za měsíc nebo 55,10 Kč za hodinu.
Pokud by si zaměstnanec vydělal méně po odečtení mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve zdraví ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy upraví.
Ke mzdě přísluší zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na jednu odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Možnost volby doplatku do hodinové nebo měsíční minimální mzdy podmiňuje ZP sjednáním, stanovením nebo určením formy doplatku před započetím práce. V opačném případě je zaměstnavatel povinen použít doplatku do minimální hodinové mzdy (viz § 111 odst. 3 ZP).
4. Mzda statutárního zástupce
Mzdu statutárního orgánu sjednává nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil. To platí pro zaměstnance, kteří funkci statutárního orgánu vykonávají v pracovním poměru, a nikoliv na ostatní, jejichž postavení vyplývá ze zákona o obchodních korporacích (například předseda představenstva akciové společností, jednatel společností s ručením omezeným). Mzdu zaměstnance, který je statutárním orgánem, může určit i jiný orgán, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis.
Sjednání, stanovení nebo určení mzdy musí vždy předcházet výkonu práce, a to ať se jedná o výkon prací na začátku pracovního poměru, nebo o změny výkonu prací v jeho průběhu.
V případě, že stejnou úpravu neobsahuje již smlouva (kolektivní, pracovní nebo jiná) nebo vnitřní předpis, je zaměstnavatel povinen písemně informovat zaměstnance mzdovým výměrem v den nástupu do práce nebo v den, kdy nabývají účinnosti příslušné změny, o způsobu odměňování (forma mzdy, ukazatele, podle nichž je zaměstnanci poskytována mzda, mzdové sazby, působnost zaměstnanců, kteří o mzdách rozhodují, období pro poskytování jednotlivých mzdových složek apod.) a o termínu a místě výplaty mzdy.
5. Neplatně sjednaná mzda
Jako smluvní (dohodnutá nebo sjednaná) mzda se označuje způsob odměňování zaměstnance nebo skupiny zaměstnanců jednosložkovou mzdou, do níž zaměstnavatel zahrne v paušálních měsíčních částkách všechny sjednané složky mzdy, které chce zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout. Může se uplatnit jen u zaměstnavatelů (firem) dříve tzv. podnikatelského charakteru, na které se vztahuje § 113 ZP.
Platí zásada, podle které je pracovní (jiná) smlouva neplatná v té části, ve které je dohodnuta nižší mzda, než náleží podle kolektivní smlouvy nebo podle zákona. Pokud např. podniková kolektivní smlouva stanoví pro funkci vedoucího skladu mzdový tarif 12000 Kč měsíčně, nelze se zaměstnancem vykonávajícím tuto funkci sjednávat v pracovní smlouvě pouze 11000 Kč měsíčně, toto ujednání by bylo přímo ze zákona neplatné.
,b>
Sankci neplatnosti zákon však vyslovuje pouze pro případy, kdy je v pracovní smlouvě či jiné smlouvě sjednáno méně. Z uvedeného vyplývá, že zákon upřednostňuje nároky vzniklé z kolektivní smlouvy oproti nárokům vzniklým z pracovní (jiné) smlouvy, jsou-li pro zaměstnance výhodnější a naopak.
6. Stanovení platu
Stanovení nebo sjednání mzdy je založeno na smluvním principu, kdežto plat jako peněžité plnění se vztahuje na zaměstnance zaměstnavatele, kterým je
– stát,
– územní samosprávný celek,
– státní fond,
– příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
– školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona
s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.
6.1 Informace v platovém výměru
Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel podle § 31 ZP povinen seznámit fyzickou osobu s podmínkami odměňování, za nichž má práci konat. Obdobnou povinnost obsahuje § 37 odstavec 1 písm. f) ZP.
V den nástupu do práce je zaměstnavatel povinen podle § 136 ZP vydat zaměstnanci písemný platový výměr. Složky platu zaměstnanců ve veřejných službách a správě vymezuje ZP v § 122 a násl. Současně stanoví postup při jejich určování.
Protože výši platu nelze odvodit přímo z předpisu, měl by být zaměstnanec při vzniku pracovního poměru informován o výši platu a jeho pravidelně poskytovaných složek, o jejichž přiznání nebo výši rozhoduje zaměstnavatel. ZP ukládá zaměstnavateli tuto informaci zaměstnanci poskytnout nejpozději v den nástupu do práce, a to písemnou formou (platovým výměrem), a stejnou formou ji aktualizovat při změně výše platu nebo jeho jednotlivých složek. Změna platového výměru by měla obsahovat i odůvodnění změn jednotlivých složek platu, včetně osobního příplatku.
6.2 Platový výměr
Zaměstnavatel je povinen písemně informovat o právech a povinnostech zaměstnance vyplývajících z pracovního poměru, jestliže je pracovní smlouva neobsahuje. Informace musí obsahovat např. jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, nárok na dovolenou, údaj o mzdě a platu a způsobu odměňování, stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení. Dále musí uvést údaj o splatnosti platu, termínu výplaty, místu a způsobu vyplácení platu apod. Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru, a to i v případě změn těchto údajů.
Písemnou informaci musí dát zaměstnavatel zaměstnanci i tehdy, nebyla-li pracovní smlouva vůbec sjednána nebo pracuje-li zaměstnanec jen podle ústního dojednání. V tomto případě se však jedná o porušení právní povinnosti zaměstnavatelem s možnou sankcí ze strany inspektorátu práce. Zaměstnavatel informační povinnost může splnit i tím, že odkáže zaměstnance na příslušný právní předpis, ovšem jen v údajích, které se týkají dovolené, výpovědní doby, stanovení týdenní pracovní doby a jejího rozvržení.
6.3 Platové zařazení
Základní postup při zařazování zaměstnanců do platových tříd se stanoví v § 123 odstavec 2 ZP. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější práce, jejíž výkon na něm zaměstnavatel požaduje v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Zařazení prací do platových tříd stanoví nařízení vlády č. 222/¬2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen „katalog prací“).
Zvýšením platových tarifů ve veřejných službách a správě došlo i ke zvýšení platů zaměstnanců v těchto oborech. Tím automaticky se zvyšují i příplatky k platům, jako je např. příplatek za vedení apod.
6.4 Katalog prací
zařazuje práce do platových tříd podle jejich složitosti, namáhavosti a odpovědnosti a člení je podle druhu povolání. Hlediskem vyjadřujícím složitost práce je vzdělání, potřebné pro její řádný výkon. Vzděláním se pro tento účel rozumí vzdělání dosažené v rámci školské soustavy nebo, v případě terciárního vzdělání, v rámci ukončeného studijního programu.
V katalogu prací jsou uvedeny příklady vykonávaných prací, které se mohou vyskytovat v celé sféře veřejných služeb a správy. Jsou zde příklady prací vykonávaných nejen v obcích a zařízeních jimi zřizovaných, ale i v krajských úřadech a v zařízeních zřizovaných kraji. Do věcně souvisejících celků (částí, povolání) se soustředily všechny druhově příbuzné práce bez ohledu na to, v jakých zařízeních jsou vykonávány.
Platový tarif (plat) je pak dán průsečíkem zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně v příslušné tarifní tabulce, která je přílohou nařízení vlády č. 564/¬2006 Sb.
6.5 Platový tarif
Platový tarif (určení platu zaměstnavatelem) je průsečíkem zařazení zaměstnance do platové třídy a platového stupně. Platových stupňů je 12 a jsou odstupňovány podle délky započitatelné praxe. Do platového stupně 1 jsou zařazeni např. zaměstnanci územních samosprávných celků s praxí do 1 roku, 2 stupeň do 3 let, 3 stupeň do 4 let, 10 stupeň do 27 let, 11 stupeň do 32 let a 12 stupeň nad 32 let.
Zaměstnavatelé v oblasti veřejných služeb a správy mohou určit platový tarif zvláštním způsobem v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.
6.6 Zvláštní platový tarif
Zaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy jen zaměstnanci, který je zařazen do první až páté platové třídy, nebo tomu, kdo je zařazen do šesté a vyšší platové třídy a kdo vykonává umělecké, uměleckotechnické, umělecko-pedagogické práce nebo vyvíjí činnost sportovce nebo trenéra či výkonného letce. Podmínkou je, že okruh těchto zaměstnanců, jichž se tento způsob určení platového tarifu týká, a pravidla pro určení platového tarifu v rámci rozpětí nejnižšího až nejvyššího platového stupně příslušné platové třídy zaměstnavatel sjedná v kolektivní smlouvě nebo stanoví vnitřním předpisem.
Je-li zaměstnanec zařazen podle katalogu prací a platového stupně (zápočtu potřebné praxe) do šesté až patnácté platové třídy, nemůže zaměstnavatel zvláštní platový tarif využít. Výjimkou jsou zaměstnanci, kteří jsou uvedeni v písm. b) ustanovení § 6 nařízení vlády č. 564/¬2006 Sb. a předmětem jejich činnosti jsou zejména umělecké práce.
Příklad 1
Mzdová účetní městského úřadu je zařazena podle katalogu do 10. platové třídy, v níž byl minimální platový tarif 13620 Kč. Zaměstnavatel jí mohl určit plat bez ohledu na započitatelnou praxi v rámci příslušné (desáté) platové třídy.
Od 1. ledna 2015 tuto možnost nemá, neboť mzdová účetní je zařazena do vyšší než páté platové třídy. Zaměstnavatel se musí při určování platu držet platového stupně a katalogu prací.
6.7 Dodržování rovnosti v platech
Při zvláštním způsobu určování platového tarifu se může objevit úskalí: diskriminace nebo porušení rovnosti zaměstnanců. Zejména u zaměstnavatelů, kde pracuje více zaměstnanců a mají shodný druh práce (např. mzdová účetní, personalista), musí být odlišné určení platu u těchto zaměstnanců řádně odůvodněné. Nestačí pouze tvrzení, že často zaměstnanec bez delší praxe vykazuje lepší pracovní výsledky oproti zaměstnanci s delší praxí. Zaměstnanec s nižším platem by mohl oprávněně namítat, že byl diskriminován.
Tento rozdíl ve výši platu může být ovlivněn několika hledisky. Teprve jsou-li srovnávací hlediska ve svých výsledcích stejná, můžeme mluvit o diskriminaci. Jinak řečeno: zaměstnavatel by při určení platu nediskriminoval, liší-li se některé z hledisek uvedené v ZP (§ 110).
Rozdíly ve výši platu v rámci jedné platové třídy mohou být dány např. odlišnými pracovními podmínkami, pracovními schopnostmi a pracovní způsobilostí zaměstnance, pracovní výkonností a výsledky práce v závislosti na množství práce, dodržení termínů, kvality apod. Rozdíly v určení platového tarifu v rámci stejné platové třídy u zaměstnanců se shodným druhem práce mohou vznikat jen při nesplnění některých z uvedených zákonných hledisek. Jiné důvody a příčiny rozdílů nemohou v platech existovat.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku Poradce 9/2016)
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK V KOSTCE
Průměrný výdělek je v pracovněprávních vztazích používán především jako podklad pro výpočet různých příplatků ke mzdě, pro výpočet náhrad mezd z důvodu překážek v práci a při stanovení výše náhrady škody ze strany zaměstnance i zaměstnavatele. Z čeho určuje zaměstnavatel průměrný výdělek pro pracovněprávní účely? Může být prémie krácena při zápočtu této složky do hrubé mzdy s ohledem na neodpracovanou dobu v příslušném čtvrtletí? Jak postupovat při stanovení rozhodného období v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr?
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK SE ZJIŠŤUJE např. pro účely vyplácení náhrad (za dovolenou, při dočasné pracovní neschopnosti atd.), příplatků (práce přesčas, ve svátek, v noci atd.), odstupného, pro potřeby úřadu práce (stanovení výše podpory v nezaměstnanosti), ale i pro banky či jiné instituce poskytující úvěry (při žádostech zaměstnanců o úvěr) atd. Postup pro zjišťování průměrného výdělku je upraven v § 351 až § 362 ZP. Tato úprava je kogentní a nelze se od ní odchýlit. To vyplývá i z judikatury; rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 2671/2003) k tomu uvádí, že kogentní povaha pracovněprávních předpisů neumožňuje provést „bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku“ nad rámec vymezený zákonem na základě smluvního ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Průměrný výdělek je pro pracovněprávní účely velice významným právním institutem, neboť je základem pro zjišťování konkrétní výše četných nároků zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, jakož i některých nároků zaměstnavatelů.
Průměrný výdělek nepoužívají pouze zaměstnavatelé, ale na základě podkladů zaměstnavatelů jej používají také úřady práce jako podklad pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání, to vše zdvojnásobuje jeho význam. Právní úprava výpočtu průměrného výdělku je obsažena v části třinácté hlavě XVIII zákoníku práce, tedy v ustanoveních § 351 až § 362 ZP.
Mezi veřejností se v poslední době rozšířil názor, že výpočet průměrného výdělku přísluší především znalci (rozuměj soud¬nímu znalci z oboru pracovního práva), to je však mýtus, protože Nejvyšší soud již v několika rozsudcích zdůraznil, že výpočet průměrného výdělku je otázkou skutkovou a právní, protože kogentní ustanovení § 351 ZP výslovně stanoví, že má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 ZP (pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění podle této hlavy. Průměrný výdělek tedy nemůže vypočítávat soudní znalec, ale výhradně zaměstnavatel, resp. jeho mzdová účetní.
Úvodem je třeba připomenout také zásadu, která není v praxi vždy jasná, a to že průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li právní předpis jinak (viz § 352 ZP). Tato zásada, že platí již 20 let. Před r. 1993 se zaměstnanci pravidelně měsíčně ze mzdy strhávala daň a jeho výdělek na výplatní pásce byl čistou mzdou, tato mzda byla pevná a již dále neměnná. Od roku 1993, kdy se změnila daňová soustava, došlo ke změně stanovení mzdy a mzda se zásadně vyplácí jako hrubá. To že je zaměstnanci každý měsíc strhávána daň a pojistné (zdravotní a sociální) na tom faktu, že mzda je hrubou, nic nemění, protože měsíčně se odvádí ze mzdy pouze záloha na daň a záloha na pojistné, které se musí následující rok (v březnu) vyúčtovat a případně ještě doplatit.
Průměrný čistý výdělek se zjišťuje pouze v jediném případě, a to když je zaměstnanci vydáváno při skončení pracovního poměru potvrzení o zaměstnání (§ 313 ZP). Obecně totiž platí, že požádá-li o to zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen uvést v odděleném potvrzení údaje o výši průměrného výdělku a nyní i o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. To je totiž důležité pro úřad práce, aby mohl zaměstnanci – uchazeči o zaměstnání poskytnout podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. (§ 50 ZZ). Proto je třeba v tomto jediném případě vypočítat průměrný čistý výdělek. Podle § 356 odst. 3 ZP platí, že průměrný měsíční čistý výdělek se zjistí z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob podle sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, kdy se zjišťuje.
Proto platí, že v běžných případech není třeba k měsíčním odvodům záloh na daň a na pojištění přihlížet, neboť v běžných situacích za doby trvání pracovního poměru se zjišťuje pouze průměrný hrubý výdělek.
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK PRO PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚČELY ZJIŠŤUJE ZAMĚSTNAVATEL vždy z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Co je mzdou, je zcela jednoznačně určeno v § 109 až 135 ZP. Pokud jde o mzdu, je mzdou například základní mzda nebo smluvní mzda, osobní ohodnocení, odměny za práci, kromě odměny za pracovní pohotovost, příplatky ke mzdě (např. za práci přesčas, za práci v noci) či naturální mzda. Mzdou ale naopak není například náhrada mzdy (např. za dovolenou), cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost, zaměstnanecké benefity, věrnostní odměny, odměny poskytované k životním či pracovním výročím nebo u zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP odměny z FKSP. Obdobně je tomu v případě platu.
Průměrný výdělek se tedy zjišťuje ze mzdy (hrubé mzdy) zúčtované zaměstnanci v rozhodném období bez náhrad mzdy a jiných příjmů poskytovaných za dobu, kdy zaměstnanec nepracoval např. z důvodu dovolené nebo z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. Příklad – pokud zaměstnanec v uplynulém čtvrtletí tři týdny čerpal dovolenou, nebude se náhrada mzdy za toto období zahrnovat do průměrného výdělku.
Odpracovanou dobou je doba, za kterou přísluší zaměstnanci mzda. To je doba, kdy zaměstnanec skutečně koná práci, jako např. ve výše uvedeném příkladu doba bez oněch tří týdnů dovolené.
Z tohoto pravidla je však několik výjimek. Zákoník práce totiž v několika případech stanoví, že za dobu, ve které zaměstnanec de facto nepracuje, se mu mzda nekrátí. Proto musí být tato doba započítána do průměrného výdělku, protože jinak byl výsledný průměrný výdělek nepřesný. Jedná se o následující doby – podle § 210 ZP o dobu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, podle § 228 odst. 1 ZP o dobu zaškolení nebo zaučení, podle § 229 odst. 1 ZP o dobu odborné praxe absolventů škol a podle § 230 odst. 3 ZP o dobu účasti na školení v zájmu prohloubení kvalifikace. U zaměstnanců odměňovaných platem se jedná o následující doby – podle § 127 odst. 1 ZP o dobu čerpání náhradního volna za práci přesčas, podle § 135 odst. 1 ZP o dobu svátku, který připadl na obvyklý pracovní den zaměstnance a podle § 135 odst. 2 ZP o dobu čerpání náhradního volna za práci ve svátek.
Další výjimkou je mzda zúčtovaná v rozhodném období za práci přesčas konanou v jiném (zpravidla v minulé) rozhodném období. Zde opět platí, že tato mzda za přesčasovou práci se musí zahrnout do dosažené hrubé mzdy, protože jinak by zase došlo ke zkreslení průměrného výdělku.
Pro výpočet průměrného výdělku tedy platí následující vzorec
Pv = Hzm (Hzp) / Od
kde Pv = průměrný výdělek
Hzm (Hzp) = hrubá zúčtovaná mzda (hrubý zúčtovaný plat) za rozhodné období v Kč
Od = odpracovaná doba za rozhodné období v hodinách
Jinak v praxi není často jasné, proč při stejné výši měsíčního výdělku (sjednané nebo stanovené měsíční mzdy) vychází průměrný hodinový výdělek za jednotlivá kalendářní čtvrtletí různě. To je však dáno tím, že na každé kalendářní čtvrtletí připadá různý počet odpracovaných hodin, a to i v případě, že by zaměstnanec v každém čtvrtletí odpracoval všechny rozvržené směny (viz např. rok 2016, kdy při stanovené 40 hodinové týdenní pracovní době, která je rovnoměrně rozvržena na pondělí až pátek, připadá na první čtvrtletí 496 hodin a 24 hodin svátek, na druhé čtvrtletí pak 520 hodin, na třetí čtvrtletí pak 524 hodin a 24 hodin svátek a na čtvrté čtvrtletí 496 hodin a 24 hodin svátek).
V praxi se dále vyskytují nejasnosti ohledně zápočtu mzdy poskytnuté zaměstnanci v rozhodném období, za delší období než je kalendářní čtvrtletí. Jedná se zejména o pololetní či roční odměny, pololetní odměny se rozpočítávají do dvou následujících čtvrtletí a roční odměny se rozpočítávají do čtyř následujících čtvrtletí. Je na škodu věci, že zákonodárce v zákoníku práce nestanovil podrobnější pravidla pro tento postup. V praxi se běžně děje, že např. pololetní odměny se rozdělí na polovinu a započtou se dvou následujících čtvrtletí. Tento postup ale není zcela přesný, neboť nebere v úvahu, že zaměstnanec v některém čtvrtletí odpracoval více hodin a v druhém méně (např. z důvodu dovolené či nemoci). Správně by se měla částka pololetních odměn vydělit počtem hodin, které zaměstnanec v uplynulém pololetí (za které jsou odměny poskytovány) skutečně odpracoval a takto zjištěnou částku za „odpracovanou hodinu“ potom násobit zase počtem skutečně odpracovaných hodin v následujících dvou čtvrtletích.
Mzdové účetní si často žádají odpověď na otázku, zda může být prémie krácena při zápočtu této složky do hrubé mzdy
s ohledem na neodpracovanou dobu v příslušném čtvrtletí. Tím by bylo možno zabránit neúměrnému zvýšení (zkreslení) průměrného výdělku v důsledku delší nepřítomnosti v práci. Nicméně pravidlo o krácení zápočtu mzdové složky za neodpracovanou dobu zákoník práce nestanoví a jak jsme si uvedli úvodem, je právní úprava výpočtu průměrného výdělku v zákoníku práce kogentní, takže se nelze od ní odchýlit. Pro krácení mzdy tedy není v zákoně opora.
Je třeba si také uvědomit, že při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance je nutné jako odpracovaný den posuzovat i svátek, který připadne na obvyklý pracovní den zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, jedná se tedy o tzv. placený svátek. Mzda se zaměstnanci totiž v tomto případě zásadně nekrátí, takže je tento svátek placen mzdou. Tento zaměstnanec za něj neobdrží náhradu mzdy na rozdíl od zaměstnanců s jinou formou mzdy (hodinovou, úkolovou apod.), kterým mzda v důsledku svátku ujde. Pak podle výslovného ustanovení zákoníku práce platí, že zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. U těchto zaměstnanců, jimž za svátek přísluší náhrada mzdy, nesmí být tato doba posuzována jako odpracovaná.
Doba náhradního volna za práci ve svátek musí být posuzována jako odpracovaná doba u zaměstnanců odměňovaných platem, protože těm se za ni plat nekrátí. U těchto zaměstnanců zůstává odpracovanou dobou i doba práce ve svátek, protože náhradní volno přísluší namísto příplatku za tuto práci, nikoliv namísto celého platu, jak je tomu u práce přesčas.
U zaměstnanců odměňovaných mzdou ovšem náhradní volno za práci ve svátek odpracovanou dobou není, protože při něm nepřísluší mzda, ale náhrada mzdy.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM 3-4/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
PŘÍJMY Z VÍCE ZAMĚSTNÁNÍ
Zaměstnanec má současně více pracovněprávních vztahů.
Sčítají se pro zajištění odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu všechny příjmy zaměstnance?
Pro účely placení pojistného se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zaměstnance, zakládající účast na zdravotním pojištění, neboli vzniká povinnost zaměstnavatele platit z těchto příjmů pojistné na zdravotní pojištění. Pokud je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů dosaženo alespoň minimální mzdy, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu (nutno však přiložit doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele či zaměstnavatelů). Naopak dopočet se provádí tehdy, jestliže výše zúčtovaných příjmů nedosáhne za daný kalendářní měsíc alespoň 9 900 Kč. Za tohoto stavu, tedy v případě více souběžných zaměstnání s celkovou částkou příjmů do 9 900 Kč, pověřuje zaměstnanec k provedení doplatku pojistného do zákonného minima toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. Za těchto okolností je tedy průběžně nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů.
Pro daný účel se neberou v úvahu příjmy na dohodu o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč a na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč. V dané souvislosti podotýkáme, že od 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
SOUBĚH ZAMĚSTNÁNÍ S EVIDENCÍ NA ÚŘADU PRÁCE
Ve zdravotním pojištění je přípustný souběh zaměstnání s evidencí pojištěnce na úřadě práce.
Za jakých podmínek je daný souběh možný?
Takový souběh dvou kategorií je ve zdravotním pojištění přípustný tehdy, pokud výše zúčtovaného příjmu nepřesáhne v kalendářním měsíci polovinu aktuální výše minimální mzdy, což je v roce 2016 částka 4 950 Kč.
Při splnění této základní podmínky odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu. Pro zdravotní pojišťovnu naopak není akceptovatelný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace na úřadě práce.
VYSTAVOVÁNÍ POTVRZENÍ PRO JINÉHO ZAMĚSTNAVELE
Zaměstnanec v jednom zaměstnání výší dosaženého příjmu převyšuje minimální vyměřovací základ, v dalším nikoli.
Jak mají zaměstnavatelé postupovat, aby byl zajištěn postup v souladu se zákonem?
Může nastat situace, kdy má pojištěnec současně dvě nebo více zaměstnání, přičemž v některém zaměstnání nedosahuje minima 9 900 Kč. Aby zaměstnavatel s příjmem pod úrovní minimální mzdy nemusel provádět dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, musí mít k dispozici potvrzení od jiného („hlavního“) zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud takové potvrzení obdrží, odvádí pojistné ze skutečně dosaženého příjmu zaměstnance. V opačném případě, tedy pokud takové potvrzení nemá, dopočítává pojistné do minimálního vyměřovacího základu 9 900 Kč. Může však dojít k situaci, kdy zaměstnání s příjmem převyšujícím minimální vyměřovací základ skončí. V takovém případě by měl zaměstnavatel, který potvrzení vystavil, informovat jiného zaměstnavatele v tom smyslu, že s ohledem na tuto novou okolnost musí zabezpečit dodržení zákonného minima.
Alternativně lze uplatnit i postup, kdy zaměstnanec sám oznámí zaměstnavateli skončení zaměstnání, což si může zaměstnavatel ošetřit například vystavením čestného prohlášení zaměstnancem dle tohoto vzoru:
„Čestně prohlašuji, že pokud za mě nebude jiný zaměstnavatel odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, oznámím tuto skutečnost svému zaměstnavateli do osmi dnů od data skončení tohoto zaměstnání.“
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku 1000 řešení 2/2016)
|
|
| |
Částka číslo 31/2016 ze dne 17.3.2016
78/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 284/2011 Sb., o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky, ve znění nařízení vlády č. 268/2012 Sb., a ruší některá nařízení vlády
79/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
80/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
81/2016 Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
Částka číslo 32/2015 ze dne 21.3.2016
82/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.
83/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 33/2016 ze dne 21.3.2016
84/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích
85/2016 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Částka číslo 34/2016 ze dne 23.3.2016
86/2016 Nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Ostrožská Nová Ves a statutu lázeňského místa Ostrožská Nová Ves
Částka číslo 35/2016 ze dne 23.3.2016
87/2016 Nález Ústavního soudu ze dne 2. února 2016 sp. zn. Pl. ÚS 14/15 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 36/2016 ze dne 31.3.2016
88/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
89/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
90/2016 Zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
91/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Částka číslo 37/2016 ze dne 23.3.2016
92/2016 Nařízení vlády o povolání vojáků v činné službě k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s bezpečnostními opatřeními přijatými po teroristických útocích v Belgii
Částka číslo 38/2016 ze dne 31.3.2016
93/2016 Vyhláška o Katalogu odpadů
94/2016 Vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
95/2016 Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2016, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami
Částka číslo 39/2016 ze dne 31.3.2016
96/2016 Nařízení vlády o rekreačních plavidlech a vodních skútrech
|
|
| |
JAK VOLIT SLOVA
Kdysi se říkalo, že slovo dělá muže. My v tomto příspěvku zajdeme ještě dále a tvrdíme, že dnes klíčové slovo rozhoduje o tom, jestli si nás vůbec někdo všimne. V reálném i virtuálním životě. To, jak umíme volit slova, rozhoduje o místě, které se nám dostane pod sluncem úspěchu.
Mistři v šermování slovy jsou na výsluní – viz například případ politiků. Naproti tomu ryba, která neumí produkovat slova, se nikdy nestane členkou parlamentu, i kdyby šlo o mořskou pannu. Náš příspěvek ale není o umění žvanit, ale naopak o umění zaujmout. Zaujmout vhodnou volbou slov, jejichž prostřednictvím budeme komunikovat naše poselství jiným – spolupracovníkům, šéfům i neznámým.
Komunikace se dnes odvíjí ve dvou rovinách – rovině reálného světa a na internetu, který je často označován jako svět virtuální. Problémem je, že v těchto dvou světech platí pro komunikaci různá pravidla. V reálném světě musíme volit slova tak, abychom přesvědčili lidi.
Výběr slov rozhoduje o tom,
zda budeme působit přesvědčivě, nebo naopak nejistě. Nejčastější chybou, kterou lidé při volbě slov dělají, je, že zaměňují zdvořilost za neurčitost. Často používají slova „možná“, „bylo by“, „jestli“ apod. místo slov s jasným významem „určitě“, „budeme“. Fráze „bylo by dobré se setkat“ prakticky nic neřeší, fráze „navrhuji setkání v pondělí“ nutí partnera zaujmout jednoznačné stanovisko. Podobně „dovolil bych si zavolat“ je zbytečně vyumělkované a víc získáme, když použijeme jednoduché „zavolám“.
Chceme-li, aby naše komunikace byla jasná, výrazná a efektivní, dodržujme následující pravidla:
Promysleme si několik klíčových slov, kolem nichž vybudujeme naši komunikaci. Musí to být slova, která jednak přesně vyjadřují náš postoj, resp. zájem a jednak jsou všeobecně známá a mají jednoznačný význam.
Slovo „já“ používejme střídmě, aby nevznikl dojem, že jsme na světě jen my a ostatní tu jsou jen pro dekoraci.
Buďme přesní ve vyjadřování. Když se něco dá vyjádřit číslem, udělejme to: Místo „mnohem víc“ použijme „třikrát víc“.
Používejme terminologii zažitou v dané oblasti: když se vyjadřujeme k účetnímu problému, používejme slovník účetnictví, když jde o finance, užijme řeč finančníků.
Nebojme se mírně „přitlačit na pilu“, tj. ukázat, že si stojíme za svým. S člověkem, který je ohebný jako hadice, se v konečném důsledku hůř dospívá k dohodě než s tím, kdo umí jasně říci, o co mu jde.
Písemná komunikace v podniku
angličtina má kouzelné slovo „memo“, označující zprávy, které putují po podniku a jejich úkolem je nejen informovat, ale i žádat stanovisko, resp. schválení. Jeho kouzlo je i tom, že navíc slouží i jako záznam pro potřeby archivování. Proto je důležité, aby zpráva byla jednoznačná, srozumitelná a stručná. Formálně má strukturu dopisu: začíná úvodem, to nejdůležitější je v jádru a končí závěrem.
Pro jeho psaní platí následující pravidla:
Zvážíme, jestli to, co chceme komunikovat, může být zabaleno do interního oznámení – jestli máme dost informací, nebo jestli není lepší či efektivnější způsob jejich sdílení.
Uděláme si představu o adresátech – jejich postavení, povinnostech a potřebě naší informace.
Vybereme vhodný formát pro naši zprávu.
Zvolíme klíčová slova, kolem kterých napíšeme stručnou a výstižnou zprávu.
Přečteme si naše „dílo“, hledajíce nejen gramatické a logické chyby. Posoudíme, jestli jsme zvolili vhodná slova, styl a tón oznámení a jestli jsme si udrželi potřebný nadhled nad věcí.
Volba slov pro virtuální svět
jak jsme vzpomněli v úvodu, problém komunikace prostřednictvím virtuálního světa je v tom, že mezi nás a adresáta komunikace vstupuje stroj, který do velké míry ovlivňuje její úspěšnost. Chceme-li například potenciální zájemce prostřednictvím webové stránky informovat o naší nabídce, musíme ji formulovat tak, aby respektovala způsob fungování internetových vyhledávačů. Ty jsou navrženy tak, aby co nejvíc kopírovaly způsob fungování lidské mysli. Při rozhodování o relevanci zkoumaného dokumentu rozhodují na základě výskytu klíčových slov, jejich hustoty a polohy v dokumentu. Alfou a omegou jsou pro ně klíčová slova. Proto chceme-li obstát ve virtuálním světě, musíme dodržovat následující pravidla:
Klíčová je volba klíčových slov a spojení. Nevhodné klíčové slovo způsobí, že vyhledávače naši zprávu zařadí do nesprávného „šuplíku“, nebo ji budou zcela ignorovat. V prvním případě se zpráva bude zobrazovat lidem, kteří nejsou našimi potenciálními zákazníky, ve druhém případě se nezobrazí prakticky nikomu. Je třeba se zamyslet nad tím, jaká slova asi použije potenciální zákazník při svém hledání.
Použitá klíčová slova mají být dvojí: taková, která se při vyhledávání informací o našem typu produktu nejčastěji používají, a též taková, která jsou méně používaná, například synonyma k nejpoužívanějším klíčovým slovům. Tím si zajistíme, že naše zpráva se zobrazí i tehdy, když konkurenční zprávy nikoli.
Když například vyhledáváme dokumenty k určité problematice, řekněme „příprava slepičí polévky“, potom se v první řadě musíme zamyslet nad tím, jaké výrazy se užívají k označení tohoto druhu hrabavé drůbeže: slepice, kuře, případně kohout. To jsou tradiční klíčová slova. Chceme-li najít ty netradiční, musíme brát v úvahu i kontext, v němž se mohou vyskytnout – kromě vaření polévky se slovo slepice může spojovat i s chovem drůbeže, nebo může být použito jako metafora pro označení hloupého tvora. Je zřejmé, že k tomu, abychom se naučili vařit polévku, nemusíme vědět nic o chovu slípek a jejich mozkovém potenciálu. Protože použijeme upřesnění ve formě víceslovného spojení – klíčové fráze.
Klíčové fráze jsou věty a slovní spojení, které lidé často používají při uvažování o určitém problému. Například věty typu „jak něco udělat“ (jako uvařit slepičí polévku), „jak něco opravit“ (jako opravit mixér) apod. Při určování těch správných klíčových slov může pomoci vytvoření pojmové mapy. Je potvrzeno, že všichni lidé při formulování dotazů do vyhledávače uvažují přibližně ve stejných kategoriích.
Když si tedy představíme, že sami chceme najít náš článek a poskládáme klíčová slova, která nás napadnou, do pojmové mapy, dostaneme dost přesný obrázek o tom, jak budou při hledání postupovat ostatní.
Podvědomě tak vyhledáváme slova, charakterizující, o co v daném projevu, resp. webové stránce jde. Tak najdeme slova specifikující nejen téma, ale i způsob jeho zpracování. Pojmová mapa eliminuje nevýhody tradičního psaní: při tradičním psaní zatěžujeme paměť zbytečně velkým množstvím slov, která se jeví jako stejně důležitá, těžko se mezi nimi odhalují ty tzv. připomínající klíčová slova, která jsou od sebe značně vzdálená – abychom se dostali k následujícímu, musíme přežvýkat několik řádků hluchého textu. Slova, která my na první pohled považujeme za klíčová, jiní za taková nepovažují a přejdou je bez povšimnutí. Skutečně silná klíčová slova musí prezentovat určitou myšlenku, kterou si člověk zapamatuje. Článek je třeba strukturovat do jednotlivých odstavců a pro každý z nich určit primární a sekundární klíčové fráze a ty pak redukovat do klíčových slov. Existuje rozdíl mezi klíčovými slovy, která nám přicházejí na mysl v okamžiku, kdy něco píšeme, a klíčovými slovy, která nám později pomohou rozpomenout se na napsané. Jinými slovy, už při psaní toho, co chceme jiným nabídnout prostřednictvím vyhledávače, musíme pracovat ne s „tvořivými“ klíčovými slovy, ale s klíčovými slovy „připomínajícími“, která přijdou na mysl člověku, snažícímu se najít námi nabízené řešení problému.
Závěr
Při volbě klíčových slov vycházíme z poselství, které chceme předat jiným.
Uplatníme kreativitu. U všeobecného slova polévka může například použít spojení pochoutka k obědu.
Nepoužíváme víc než 10 klíčových slov, které by měly být mixem tradičních a netradičních. Při výběru nám pomůže databáze, kterou si postupně budujeme.
Vyhodnocujeme průběžně účinnost použití jednotlivých klíčových slov. Ta, která se ukážou jako neúčinná, nahradíme novými.
V komunikaci používáme přiměřenou frekvenci klíčových slov a frází. Příliš moc klíčových slov dělá komunikaci příliš umělou a vyhledávače to vysloveně penalizují. Příliš málo klíčových slov dělá komunikaci zase málo údernou.
Vyhledávače pracují, kromě jiného, s tzv. relevancí dokumentu, která se určuje nejen podle počtu a frekvence klíčových slov v něm, ale i podle jejich polohy a kontextu, v němž jsou použity.
Ing. Milan Konvit
| |
| |
Termíny pro praxi v Dubnu 2015
| 1. dubna
Pátek
|
Daně z příjmů – poplatník |
Podání přiznání k daním z příjmů za zdaňovací období kalendářního roku 2015, pokud není využit „poradce“ a účetní závěrka nepodléhá povinnému auditu
(§ 33 odst. 1, § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Splatnost daní z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářního roku 2015, pokud není využit „poradce“ a účetní závěrka nepodléhá povinnému auditu
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání plné moci k zastupování „poradcem“, který za poplatníka zpracuje a předloží daňové přiznání za rok 2015, a to až v prodlouženém termínu do 1. 7.
(§ 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Sdělení poplatníka registrovaného k dani z příjmů, že mu ve zdaňovacím období kalendářního roku 2015 nevznikla daňová povinnost (vyjma „neziskovek“)
(§ 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
(§ 38mc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daně z příjmů - plátce |
Podání vyúčtování „srážkové“ daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2015
(§ 38d odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
(§ 33 odst. 1, § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Podání vyúčtování pojistného na důchodové spoření plátcem pojistného (zaměstnavatelem) za rok 2015
(§ 26 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 33 odst. 1, § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| Důchodové spoření – poplatník |
Podání pojistného přiznání poplatníkem (účastníkem) důchodového spoření, za něhož jej neodvádí výhradně plátce (plátci) pojistného, a splatnost pojistného za rok 2015
(§ 12 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| 8 dubna
Pátek
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za březen 2016
(§ 7 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2015, pokud OSVČ není povinna podat přiznání k dani z příjmů za rok 2015
(§ 24 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| 15. dubna
Pátek
|
Daň silniční |
Zaplacení zálohy na daň silniční za I. čtvrtletí 2016
(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
| 18. dubna
Pondělí
(za sobotu 16. 4.)
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2015 OSVČ nepodávající přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak doplatek do 8 dnů po Přehledu)
(§ 8 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| 20. dubna
Středa
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za březen 2016
(38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za březen 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2016
(§ 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2016 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa alias „MOSS“
(§ 110r odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| 25. dubna
Pondělí
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2016
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2016
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za březen 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení DPH identifikované osoby za březen 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
| 30. dubna
Sobota
|
Daně z příjmů - plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 2. května 2016. |
| Zákonné pojištění úrazu |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. května 2016. |
| Soc. poj. – zaměstnavatel |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. května 2016. |
| Sociální pojištění – OSVČ |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. května 2016. |
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Pojistná povinnost se přesouvá na pondělí 2. května 2016. |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
18.3.
|
21.3.
|
22.3.
|
23.3.
|
24.3.
|
29.3.
|
30.3.
|
31.3.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,234
|
18,266
|
18,243
|
18,305
|
18,292
|
18,215
|
18,168
|
18,339
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
6,521
|
6,627
|
6,611
|
6,664
|
6,661
|
6,552
|
6,631
|
6,55
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,826
|
13,822
|
13,82
|
13,815
|
13,822
|
13,84
|
13,842
|
13,84
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,69
|
3,703
|
3,703
|
3,715
|
3,723
|
3,726
|
3,716
|
3,689
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,627
|
3,627
|
3,626
|
3,627
|
3,627
|
3,631
|
3,631
|
3,633
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,045
|
27,035
|
27,03
|
27,035
|
27,035
|
27,065
|
27,075
|
27,075
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
51,645
|
51,634
|
51,682
|
52,077
|
52,143
|
52,288
|
52,19
|
52,003
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,082
|
3,091
|
3,092
|
3,11
|
3,121
|
3,127
|
3,117
|
3,082
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,589
|
3,59
|
3,594
|
3,587
|
3,584
|
3,592
|
3,599
|
3,602
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,881
|
36,107
|
36,043
|
36,164
|
36,235
|
36,287
|
36,347
|
36,001
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,826
|
1,827
|
1,826
|
1,83
|
1,836
|
1,831
|
1,805
|
1,801
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,415
|
21,493
|
21,463
|
21,609
|
21,452
|
21,581
|
21,292
|
21,249
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,554
|
1,571
|
1,567
|
1,57
|
1,576
|
1,567
|
1,563
|
1,6
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,06
|
2,07
|
2,066
|
2,075
|
2,079
|
2,078
|
2,072
|
2,092
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,394
|
18,48
|
18,374
|
18,403
|
18,424
|
18,264
|
18,364
|
18,352
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,728
|
8,712
|
8,709
|
8,654
|
8,616
|
8,616
|
8,618
|
8,617
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,889
|
5,918
|
5,903
|
6,025
|
6,055
|
6,021
|
6,049
|
6,062
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,365
|
1,389
|
1,38
|
1,381
|
1,387
|
1,373
|
1,382
|
1,386
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
33,658
|
33,7
|
33,695
|
33,801
|
33,837
|
33,872
|
33,834
|
33,425
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,854
|
2,876
|
2,863
|
2,86
|
2,85
|
2,851
|
2,854
|
2,87
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,327
|
16,337
|
16,237
|
16,249
|
16,213
|
16,264
|
16,315
|
16,557
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,303
|
6,343
|
6,348
|
6,345
|
6,352
|
6,325
|
6,37
|
6,365
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,04
|
6,046
|
6,049
|
6,046
|
6,055
|
6,06
|
6,065
|
6,068
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
34,937
|
35,536
|
35,223
|
35,472
|
35,649
|
34,827
|
35,26
|
35,243
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,661
|
17,694
|
17,637
|
17,706
|
17,693
|
17,725
|
17,679
|
17,671
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,91
|
2,914
|
2,92
|
2,928
|
2,929
|
2,92
|
2,921
|
2,93
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,671
|
24,752
|
24,753
|
24,824
|
24,817
|
24,888
|
24,817
|
24,811
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
68,722
|
68,789
|
68,651
|
69,043
|
68,773
|
68,687
|
68,236
|
67,828
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,359
|
8,39
|
8,361
|
8,375
|
8,421
|
8,43
|
8,431
|
8,417
|
| USA |
dolar
|
USD
|
23,908
|
23,966
|
23,98
|
24,117
|
24,201
|
24,267
|
24,183
|
23,896
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
34,565
|
34,726
|
34,52
|
34,263
|
34,231
|
34,282
|
34,511
|
34,453
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,207
|
6,231
|
6,22
|
6,259
|
6,296
|
6,33
|
6,319
|
6,31
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 9/2016 (IV/2016)
- Energetický zákon s komentářem – Mgr. Martina Bártová
- Daňová ztráta z pohledu optimalizace – Ing. Ivan Macháček
- Insolvence z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
- Vypovězení smlouvy o důchodu – JUDr. Karin Vrchová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Novela zákona o daních z příjmů - Ing. Eva Sedláková
- Smluvní sankce a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Účty a zásady účtování na účtech aneb ČÚS č. 001 - Ing. Vladimír Hruška
- DPH při prodeji pozemků v roce 2016 - Ing. Václav Benda
- Oprava při neúčtování kursových rozdílů v předchozím období - Ing. Zdenka Cardová
- Pracovní volno při překážkách v práci - JUDr. Ladislav Jouza
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 3/2016 (II/2016)
- Kontrolní hlášení a další změny zákona o DPH od 1. 1. 2016 – Ing. Václav Benda
- Úvěry a zápůjčky v daních a účetnictví – Ing. Karel Janda
- Spol. s.r.o. v daních a účetnictví – Ing. Martin Děrgel
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Prodej akcií – nově - Ing. Ivan Macháček
- Vyšší podpora v nezaměstnanosti – aktuálně - Ing. Olga Bičáková
- Mateřská a rodičovská dovolená - Ing. Antonín Daněk
- OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2016 - Ing. Antonín Daněk
- Správní delikty podnikatelů a zaměstnavatelů - Ing. Olga Bičáková
- Průměrný výdělek v kostce - JUDr. Eva Dandová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 3-4/2016 (II/2016)
- Právní předpisy u neziskových subjektů – změny (2.) - Ing. Zdeněk Morávek
- Veřejné zakázky zadávané obcí (2.) - JUDr. Jana Drexlerová
- Pohledávky – opravné položky (2.) – Ing. Karel Janda
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2016 (II/2016)
- ČÚS pro podnikatele - novela - Ing. Martin Děrgel
- Veřejné zakázky - JUDr. Jana Drexlerová
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatel – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 10/2016 (II/2016)
- Zákon o svobodném přístupu k informacím s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
- Nejdůležitější změny v ČÚS od roku 2016 – Ing. Vladimír Hruška
- Příjmy z nájmu a pachtu - Ing. Eva Sedláková
- Poznámka v katastru nemovitostí - JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Příjem z nabytí nemovité věci nabyté bezúplatně – Ing. Eva Sedláková
- Účtování o ojetých vozidlech (2.) – Ing. Karel Janda
- Sankce za nesplnění povinnost v oblasti DPH – Ing. Václav Benda
- Oceňování majetku – Ing. Karel Janda
- Promlčení a prekluze dle občanského zákoníku - Ing. Lukáš Hruška
- Klady a zápory zkušební doby - JUDr. Eva Dandová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Pohledávky v účetnictví a opravné položky – Ing. Zdenka Cardová
- Daňové řešení benefitu – Ing. Ivan Macháček
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Smlouvy dle NOZ a jejich řešení - JUDr. Ladislav Jouza
- Občanský zákoník v pracovněprávních vztazích - Ing. Karel Janda
- Doručení výpovědi - poslední známa adresa zaměstnance - Kateřina Háchová
- Nejčastější omyly mzdové účetní ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Termínovaný pracovní poměr – změny - JUDr. Ladislav Jouza
- Jak bezpečně ukončit pracovní poměr? - Ing. Karel Janda
- Určování výživného na nezletilé dítě - Ing. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 5/2016 (IV/2016)
- Zákoník práce - JUDr. Ladislav Jouza
- Zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Odměňování za práci v závislé činnosti
Pro „výpočet“ mzdy neexistují žádné právní mechanismy a postupy. Zákoník práce stanoví obecná kriteria pro poskytování mzdy. Její výše je závislá na složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, obtížnosti pracovních podmínek. Významnou roli má pracovní výkonnost a dosahované pracovní výsledky zaměstnance. Z čeho určuje zaměstnavatel průměrný výdělek pro pracovněprávní účely?
Praktické informace ohledně mezd se dočtete v našich publikacích, které jsou určeny především mzdovým účetním, ale zaměstnavatelům, zaměstnancům, podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům …
- 1. Poradce 9/2016 - Výpočet mzdy a její náhrady - příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 296/
- 2. PaM 3-4/2016 - Průměrný výdělek v kostce - příspěvek - JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 112/
- 3. 1000 řešení 2/2016 - Minimální mzda – zvýšení od 1. 1. 2016 - praktické příklady – Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 192/
- 4. Aktualizace III/1 - Zákoník práce - úplné znění zákona
/A5, str. 136/
Cena balíčku je 592 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 296 Kč.
Ušetříte 296 Kč.
Vzory smluv dle NOZ II.
Smluvní vztahy patří nejen do každodenního života podnikatele, ale i každého občana. Problematika smluvních typů se zásadně změnila od platnosti nového občanského zákoníku. Na základě čtenářských ohlasů jsme připravili novou publikaci Vzory smluv dle NOZ II.
Balíček Vzory smluv dle NOZ je užitečnou pomůckou pro všechny fyzické osoby, podnikatele, živnostníky, auditory, ekonomy, podnikající manžele, daňové poradce, pracující důchodce, zaměstnavatele, personalisty, studenty …
- 1. Vzory smluv dle NOZ II. - vybrané vzory smluv (35 smluv) – Doc. František Klimeš
/A5, str. 160/
- 2. CD Vzory smluv dle NOZ II. - vybrané vzory smluv (35 smluv) – Doc. František Klimeš
- 3. CD Vzory smluv dle NOZ I. - (60 smluv) – Lukáš Hruška, Ing. Vladimír Hruška
- 4. Občanský zákoník I. - komentář – JUDr. Jiří Nesnídal
/A5, str. 320/
- 5. Občanský zákoník II. - komentář – JUDr. Zbyněk Pražák
/A5, str. 320/
Cena balíčku je 860 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 380 Kč.
Ušetříte 380 Kč.
Balíček účetní
Jste účetní a potřebujete mít aktuální informace ohledně zákona o účetnictví a prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví? V účetnictví tento rok nastalo mnoho změn a týkají se všech účetních jednotek. Jak vypadají nové účetní výkazy v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu? Jaká je nová podoba rozvahy, nová podoba výkazu zisku a ztráty, nová podoba příloh v účetní závěrce? Jak je upravena směrná účtová osnova?
V každodenní praxi určitě využijete balíček určený nejen účetním, ale i podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům …
- 1. DÚVaP 9/2015 - Průkaznost a rekonstrukce účetnictví - příspěvek – Ing. Vladimír Hruška
/A5, str. 152/
- 2. Poradce 5/2016 - Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví – novela od 1. 1. 2016 - příspěvek – Ing. Jiří Koch
/A5, str. 272/
- 3. DÚVaP 10/2015 - DPH – příručka pro podnikatele - příspěvek – Ing. Luděk Pelcl
/A5, str. 192/
- 4. Metodický pokyn D-300 a GFŘ D-6 - porovnání pokynů
/A5, str. 56/
- 5. DaÚ 1/2016 - Směrná účtová osnova a účtový rozvrh od 1. 1. 2016 - příspěvek – Ing. Zdenka Cardová
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 600 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 300 Kč.
Ušetříte 300 Kč.
Odvody pojistného nově
Minimální mzda představuje ve zdravotním pojištění významný parametr, od kterého se odvíjí placení pojistného zaměstnavateli v konkrétních specifických situacích a také placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. K datu 1. ledna 2016 dochází ke zvýšení minimální mzdy na částku 9 900 Kč. Jak se to odrazí v placení zdravotního pojištění?
Odpovědi najdete v naších příspěvcích, které jsou určeny zaměstnavatelům, zaměstnancům, mzdovým účetním, OSVČ, živnostníkům, podnikatelům …
- 1. PVS 11/2015 - Změna zdravotní pojišťovny – novela zákona - příspěvek – Ing. Antonín Daněk
/A4, str. 80/
- 2. Poradce 5/2016 - Minimální vyměřovací základ a jeho poměrná část od 1.1. 2016 - příspěvek – Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 272/
- 3. 1000 řešení 2/2016 - Minimální mzda – zvýšení od 1. 1. 2016 - řešení problémů - Ing. Antonín Daněk
/A5, str. 96/
- 4. PaM 2/2016 - Nezabavitelné částky a srážky ze mzdy – nově od 1. 1. 2016 - příspěvek – Richard W. Fetter
/A4, str. 80/
Cena balíčku je 585 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 390 Kč.
Ušetříte 195 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |