Nařízení GDPR představuje nový právní rámec osobních údajů v Evropě, který stanoví jednotná pravidla pro zpracování osobních údajů, včetně práv subjektů údajů (fyzických osob) ve všech státech Evropské unie včetně Islandu, Norska a Lichtenštejnska. Jaká je vazba GDPR a zákoníku práce, tedy problematiky mzdové a personální? Jaké jsou zásady zpracovávání osobních údajů? Jak postupovat v souladu s GDPR při uzavíraní pracovního poměru, při zpracovávání citlivých osobních údajů, při používání elektronické pošty?

1. Nařízení GDPR a pracovní právo

Ochrana osobních údajů a poskytování informací o zaměstnancích je v pracovním právu velice živá. To proto, že zaměstnavatelé disponují relativně velkým rozsahem informací, osobních údajů, které se vztahují k jednotlivým zaměstnancům. Jsou to jednak údaje, které zaměstnavatel potřebuje pro dodržení a plnění svých zákonných povinností, a často také informace, které byly od zaměstnance získány a dále jsou zpracovávány s jeho souhlasem. Značná část osobních údajů zaměstnanců je obsažena v tzv. osobním spisu, který je veden podle ustanovení § 312 ZP. Tento osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovněprávním vztahu, a dále je stanoveno, že do osobního spisu mohou nahlížet vedoucí zaměstnanci, kteří jsou zaměstnanci nadřízeni. I za staré právní úpravy i dnes z pohledu nařízení GDPR platí zásada, že shromažďovat osobní údaje je možno pouze v rozsahu odpovídajícím stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu. Tímto účelem v pracovním právu a v personalistice je plnění zákonných povinností zaměstnavatele stanovených buď přímo zákoníkem práce, nebo jinými právními předpisy.

Tyto povinnosti spočívají ve výpočtu mzdy, hlášení na správě sociálního zabezpečení a odvodu sociálního a zdravotního pojištění. K tomu jsou nutné tyto osobní údaje: Příjmení, Jméno, Všechna dřívější příjmení, Datum a místo narození, Rodné číslo, Číslo občanského průkazu. V případě, že zaměstnanec pobírá slevu na daních na své děti, musí zaměstnavatel dodat, a tudíž zpracovávat, rodná čísla dětí zaměstnanců. V případě, že zaměstnavatel svým zaměstnancům také vyplňuje daňová přiznání, potřebuje navíc mít informace o manželovi / manželce. Pro výpočet mzdy bývá často potřebné znát předchozí zaměstnání. Otázku, zda je zaměstnanec kuřák či nekuřák je rozumné vyřešit při přijímání: např. v kancelářích společnosti není dovoleno kouřit. Další dovednosti, ke kterým se zaměstnanec sám hlásí, lze brát jako jeho přednosti pro případ hledání jeho lepšího využití zaměstnavatelem.

Při nástupu do zaměstnání uzavírá zaměstnavatel s budoucím zaměstnancem pracovní smlouvu, která podle zákoníku práce obsahuje identifikační údaje zaměstnance (podle správního řádu jméno, příjmení, datum, místo narození a místo trvalého pobytu).

Zaměstnavatel má právo zpracovávat především tyto osobní údaje:

·         Pro evidenční listy důchodového pojištění zasílaných na OSSZ (podle § 37 zákona č. 582/1991 Sb.., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) jsou nezbytné tyto údaje: datum a místo narození, všechna dřívější příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu. Byl-li občan účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po ukončení důchodového pojištění v cizině, rovněž údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a cizozemském čísle pojištění).

·         Pro správný výpočet mzdy je nezbytným údajem: vzdělání a předchozí praxe.

·         Pro správný výpočet měsíčních záloh na daně (podle zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků) je nezbytným údajem: druh pobíraného důchodu.

·         Pro zjištění přesného data nároku na odchod do starobního důchodu (podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení): počet dětí (u žen).

·         Pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců (podle § 83 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti) je nezbytným údajem: zdravotní znevýhodnění.

·         Pro placení zdravotního pojištění (podle § 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění) je nezbytným údajem: zdravotní pojišťovna.

·         Za účelem hlášení zaměstnávání cizinců je nezbytným údajem: státní občanství

·         Prohlášení poplatníka daně z příjmu (podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní poplatků):

-        pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění a manžel/ka je zaměstnán/a je nezbytným údajem: příjmení a jméno manžela/ky, název a adresa zaměstnavatele,

-        pokud zaměstnanec uplatňuje zvýhodnění na vyživované dítě je nezbytným údajem: jméno, příjmení a rodné číslo dítěte.

Zaměstnavatel ovšem k osobním údajům zaměstnanců musí přistupovat jako k vlastnictví zaměstnanců, které má pouze propůjčené k určitým, předem daným a zákonem stanoveným účelům a používat je výhradně pro tyto své účely: výpočet mzdy, komunikace se zaměstnancem, možnost povýšení. Již v minulosti ustanovení § 13 zákona o ochraně osobních údajů stanovilo, že správce musí učinit taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému přístupu k osobním údajům. To samé platí i dnes podle nařízení GDPR A neoprávněnou osobou je každý, kdo nemá ze zákona povinnost s osobními údaji pracovat.

Tudíž je třeba mít personální spisy např. v uzamčených skříních, dostupné pouze oprávněným osobám. Možnost přistupovat do jejich elektronického zpracování musí být omezeno pouze na úzký počet zaměstnanců a je nutné všechna zpracování osobních údajů logovat (vést záznam), přičemž zpracováním se rozumí i nahlížení.

Týká se to obzvláště velkých zaměstnavatelů, kteří zpracovávají statisíce osobních údajů (a často velmi citlivých) a přesto není nijak zaznamenáno, kdo z možných, třeba 25 osob, do nich nahlížel. U menších zaměstnavatelů, se v praxi jeví problémem předávání výplatních listů zaměstnancům, což se často děje způsobem, při kterém si ostatní zaměstnanci mohou přečíst mzdu i odměny ostatních. Informace o mzdě a o odměnách jsou osobní údaje, které nelze zpřístupňovat ostatním.

2. Uzavírání pracovněprávního vztahu

Je všeobecně známo, že uzavřením pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, vzniká pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V důsledku toho dochází ke zpracování osobních údajů zaměstnanců zaměstnavatelem (zejména v rámci osobního spisu zaměstnance, který obsahuje pracovní smlouvu, platové výměry, doklady o vzdělání apod.). Tyto osobní údaje slouží pro zpracování výstupů v oblasti mzdové, daňové, důchodového, nemocenského a zdravotního pojištění.

Jak jsme si uvedli výše, k zákonům, které zaměstnavateli ukládají povinnost zpracovávat osobní údaje, patří zejména zákoník práce, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zaměstnavateli tak v řadě případů vzniká zákonná povinnost provádět zpracování osobních údajů zaměstnanců nezbytné pro dodržení jeho právních povinností uložených mu zvláštními zákony. Ani za platnosti staré právní úpravy (zákona o ochraně osobních údajů) ani dnes nemá zaměstnavatel povinnost oznamovat zpracování osobních údajů zaměstnanců Úřadu pro ochranu osobních údajů. Tady vždy platilo a platí i nadále, že v případě, kdy jde o zpracování osobních údajů, které zaměstnavateli správci ukládá zvláštní zákon (např. zákon o daních) nebo je takových osobních údajů třeba k uplatnění práv a povinností vyplývajících z jiného zvláštního zákona (zaměstnavatel např. dává zaměstnanci potvrzení o trvání pracovního poměru pro žádost o poskytnutí hypotéky), plní zaměstnavatel pouze svou zákonnou povinnost. Na zpracovávání osobních údajů zaměstnanců v rámci sjednávání pracovního vztahu a dále při zpracování personální a mzdové agendy se vždy vztahovala a bude vztahovat i za platnosti nové právní úpravy výjimka z oznamovací povinnosti.

K častému nedorozumění dochází při zpracování „citlivých osobních údajů“ zaměstnanců. Někteří zaměstnavatelé se nesprávně domnívají, že zpracovávají citlivé osobní údaje o zdravotním stavu zaměstnanců. Potvrzení lékaře nebo zdravotnického zařízení (např. ze vstupní nebo preventivní lékařské prohlídky) o tom, zda pracovník je, nebo není schopen vykonávat svoji práci, není citlivým údajem o zdravotním stavu ve smyslu článku 9 nařízení GDPR. Nevypovídá totiž konkrétně o zdravotním stavu zaměstnance, ale pouze o tom, zda je zaměstnanec způsobilý vykonávat pracovní úkony.

Citlivé osobní údaje o zdravotním stavu zaměstnanců je oprávněn zpracovávat např. lékař pracovnělékařské péče, nikoliv ovšem zaměstnavatel. Výjimkou může být případ zaměstnání zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. V tomto případě vyplývají povinnosti zaměstnavatelů související se zaměstnáváním zaměstnanců se zdravotním postižením ze zvláštních právních předpisů (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákoník práce). I v uvedených případech zpracování citlivých osobních údajů správce nepodléhá oznamovací povinnosti, a to opět proto, že mu toto zpracování ukládá zvláštní právní předpis.

V případě, že zaměstnavatel vyžaduje od svých zaměstnanců předložení výpisu z rejstříku trestů pro ověření způsobilosti pro výkon určitého zaměstnání v souladu s příslušným ustanovením zákoníku práce, není rovněž nutné plnit oznamovací povinnost. Výpis z rejstříku trestů, který dokládá beztrestnost, není citlivým osobním údajem ve smyslu článku 9 nařízení GDPR.

Zpracovávání osobních údajů o státní příslušnosti zaměstnanců souvisí se zaměstnáváním cizích státních příslušníků. Cizím státním příslušníkům, kteří na území naší republiky dlouhodobě pobývají (většinou z pracovních důvodů), je dle § 117a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, vydáván průkaz o povolení k pobytu. V tomto dokladu, kterým cizinci prokazují svoji totožnost, je dle přílohy nařízení Rady č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, uveden také údaj o státní příslušnosti, nikoliv tedy citlivý osobní údaj o národnostním původu, který zaměstnavatelé často mylně a nadbytečně od cizince vyžadují, přitom však takový údaj k žádnému zákonnému účelu zpracovávat nepotřebují. Naopak informaci o státní příslušnosti potřebuje mít zaměstnavatel k dispozici, aby mohl plnit další povinnosti, které mu ukládají zvláštní zákony (např. odvod pojistného za zaměstnance dle § 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti apod.). Ani v tomto případě, nedochází k oznamovací povinnosti.

3. Používání elektronické pošty

Jednou z nosných zásad zákoníku práce je, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování tohoto zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat, a to samozřejmě naráží na ochranu osobních údajů.

Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jejich telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů pro kontrolu telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Tyto povinnosti zaměstnance asi nepotřebují zvláštního komentáře. Z dikce závislé práce, stejně jako z povinnosti zaměstnavatele realizovat závislou práci na náklady zaměstnavatele, vyplývá nezbytnost ochrany majetku zaměstnavatele proti znehodnocení, a proto toto ustanovení ukládá zaměstnanci obecný zákaz užívat majetek zaměstnavatele k soukromým účelům bez souhlasu zaměstnavatele.

Kromě náhrady škody, může zaměstnavatel v případě, že dojde k zneužití majetku zaměstnavatele ze strany zaměstnance samozřejmě použít další prostředky, např. upozornění na možnost skončení pracovního poměru a výpověď

V praxi je největším problémem na pracovištích používání počítačů a elektronické pošty. Zaměstnanci pracující s počítači mají většinou přístup i k internetu nebo jiné elektronické poště a opět není pro ně problém odesílat soukromé zprávy formou elektronických dopisů neboli e mailů v pracovní době na pracovišti.

Zaměstnanec však nemůže ani třeba při uzavírání pracovního poměru souhlasit s tím, že zaměstnavatel může číst a kontrolovat obsah jeho elektronické pošty. Tím by se předem vzdal svých práv, navíc práva na ochranu soukromí, které je ve smyslu Listiny základních práv a svobod nezadatelné a nezcizitelné a takové ujednání pracovní smlouvy (či jiné smlouvy) by bylo předem neplatné. Monitorováním e-mailové korespondence se zabýval i Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém stanovisku č. 2/2009. Podle jeho názoru jsou elektronické dokumenty (např. soubory typu docx, xlsx, pdf či jpeg) podle § 562 OZ písemnostmi, byť nejsou listinami. Proto pro ně platí stejná pravidla jako pro ostatní písemnosti.

Ačkoliv e-mailová adresa patří zaměstnavateli, je-li složena ze jména a příjmení zaměstnance např. Jan.Svoboda@doména.cz, je e-mail na ni doručený soukromou elektronickou poštou a taková e-mailová adresa je sama o sobě vždy osobním údajem, avšak takovým osobním údajem, k jehož zpracování je zaměstnavatel oprávněn; včetně jeho zveřejnění, komunikuje-li takový zaměstnanec se třetími osobami. Naproti tomu věcně konstruovaná e-mailová adresa, např. info@doména.cz, je úřední elektronickou adresou, a to i v případě, že ji spravuje pouze jeden zaměstnanec.

To tedy opět znamená, že i e mailová pošta zaměstnanců tvoří jejich soukromí a zaměstnavatel nemá právo v žádném případě do ní nahlížet nebo ji monitorovat. Na druhé straně však zaměstnanec nemá právo využívat pracovní počítač k zasílání soukromých zpráv. Stejně jako v případě telefonních hovorů i na elektronickou poštu a její používání dopadá především čl. 13 Listiny základních práv a svobod. Zaměstnavatel jedině může zjistit e mailové adresy, na které zaměstnanec posílal poštu a požádat ho – v případě, že nezná tyto adresy – aby vysvětlil, komu byl předmětný e mail zaslán. Obsah e mailové zprávy však číst nemůže. Pokud se prokáže (ale jen na základě výpovědi zaměstnance), že šlo o poštu soukromého charakteru, pak by zaměstnavatel mohl teoreticky přistoupit k upozornění na možnost výpovědi.

Nakonec v případě využití, resp. zneužití počítačů na pracovišti je třeba ještě důrazněji připomenout, že každý zaměstnanec má svého vedoucího, který musí sledovat, do jaké míry dotyčný zaměstnanec využívá pracovní dobu k řádnému plnění pracovních úkolů a neporušuje právní a jiné předpisy včetně pracovního řádu zaměstnavatele. Samozřejmě za situace, kdy vedoucí zaměstnanec prokazatelně zjistí, že jeho podřízený např. stahuje data z pornografických internetových stránek, může přistoupit k výpovědi pro porušení pracovní kázně, neboť taková činnost je evidentním závažným porušením pracovních povinností.

Zaměstnanec nemá právo využívat pracovní počítač k zasílání soukromých zpráv, to je neoddiskutovatelná zásada. Počítač zaměstnavatele je pracovní prostředek zaměstnavatele a pracovní prostředky, stroje a přístroje zaměstnavatele nemůže zaměstnanec využívat pro svoji osobní potřebu. S ohledem na ústavní práva každého občana na ochranu soukromí však zaměstnavatel jedině může zjistit e mailové adresy, na které zaměstnanec posílal poštu a požádat ho – v případě, že nezná tyto adresy – aby vysvětlil, komu byl předmětný e mail zaslán. Na tom nic nařízení GDPR nezměnilo a tyto zásady platí i nadále, neboť jsou upraveny speciálním zákonem – zákoníkem práce.

(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících Poradce 10/19, PaM 6/19, PaM 9/18, PaM 7-8/18, 1000 řešení 7-8/18)

Místní poplatek je poplatek, jehož vybírání je specifickou pravomocí obce a jehož výnosy jsou příjmem obce. Některé poplatky mají především povahu paušálních úhrad za související služby poskytované obcí, jiné mají povahu místního zdanění (podílu obce na ziscích dosažených na jejím území) nebo převážně regulační funkci. Jaké je právní úprava poplatku ze psů a lázeňského poplatku?

Místní poplatky upravuje

zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen „zákon o místních poplatcích), který nabyl účinnosti 1. ledna 1991 a nahradit do té doby roztříštěnou právní úpravu. Až do roku 1990 totiž platil zákon č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích, který doplňovala vyhláška ministerstva financí č. 67/1966 Sb., o místních poplatcích. Některé místní poplatky byly stanoveny vyhláškami. Z Listiny základních práv a svobod však vyplývá, že práva a povinnosti smí být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích. To tedy v plné míře platí pro ukládání daní a poplatků.

Zákon o místních poplatcích. Za dobu své účinnosti (28 let) byl upraven a pozměněn celkem 21 novelami, naposledy novenou provedenou zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se měn některé zákony v oblasti daní. Řízení o místních poplatcích vykonává obecní úřad. Působnost stanovená obecnímu úřadu podle zákona o místních poplatcích je výkonem přenesené působnosti. Řízení ve věcech poplatků upravuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Stanovení poplatků

patří do samostatné působnosti obce, která je ve svém území obvodu zavedla. Poplatky zavádí obec obecně závaznou vyhláškou obce. V této vyhlášce upraví podrobnosti jejího vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případně osvobození od poplatků. U poplatku za užívání veřejného prostranství určí místa, která v obci podléhají poplatku za užívání veřejného prostranství. Obec ve své obecně závazné vyhlášce nesmí stanovit vyšší sazbu místního poplatku, než je maximální výše tohoto poplatku stanovená v zákoně.

Obce mohou vybírat tyto místní poplatky:

·         poplatek ze psů,

·         poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,

·         poplatek za užívání veřejného prostranství,

·         poplatek ze vstupného,

·         poplatek z ubytovací kapacity,

·         poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst

·         poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,

·         poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Původní znění zákona o místních poplatcích uvádělo samostatně kromě poplatku za užívání veřejného prostranství ještě poplatek z reklamních zařízení, dále dislokační poplatek (za umístění kanceláří, provozoven, skladů nebo jiných zařízení sloužících k podnikatelské nebo výdělečné činnosti, vyjímaje spoje a železniční dopravu) a poplatek z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Poplatky za hrací automaty, za odpadový systém a za zhodnocení pozemku byly do zákona přidány pozdějšími novelami.

POPLATEK ZE PSA je povinen platit držitel psa staršího 3 měsíce. Nikoliv jeho vlastník. Novelou provedenou zákonem č. 209/2003 Sb. došlo totiž k zásadní změně, neboť do té doby tmu bylo naopak. Zákon tak vyhověl obcím, které se snažily řešit neplatiče poplatků, kteří prohlašovali, že jsou jen držitelem psa a vlastníkem, že je někdo jiný v obci, která měla podstatně nižší poplatek než obec, kde se pes skutečně zdržoval.

Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců a to od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém pes tento věk dovršil. Stáří psa je shodné s povinností jeho očkování podle veterinárního zákona (od tří do šesti měsíců jsou psi, držení v zajetí, očkováni proti vzteklině, a poté vždy jednou za rok, podle zákona č. 166/1999 Sb., veterinárního zákona. Poplatkový subjekt je tedy vymezen věkem. Poplatková povinnost zaniká zánikem poplatkového objektu, tedy uhynutím psa nebo jeho ztracením.

Podle nového občanského zákoníku je pes považován za zvíře a zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, v kterém to neodporuje jeho povaze. V tomto smyslu ani nemůže porušit právo; za případné porušení práva odpovídá jeho vlastník. Ustanovení o tom, že zvíře je smysly nadaný tvor odlišuje zvíře od člověka nadaného nejen smysly, ale především rozumem. Z toho důvodu má člověk přirozená práce. Nicméně povaha zvířete, jako živého tvora, justifikuje jeho vyloučení z kategorie věcí, a proto se ustanovení o věcech na živá zvířata aplikují jen obdobně, tedy v rozsahu, v jaké to neodporuje povaze zvířete jako živého tvora.

Držitelem psa může být i jiná osoba, než jeho vlastník. Jedná se o osobu, která o psa pečuje stejně, jako by jej vlastnila. Navíc je prokazatelná skutečnost, že pes se u této osoby nachází.

Vedle rozpočtového významu může mít poplatek i roli regulační. Rozpočtový význam souvisí s náklady obce na udržování čistoty obce (ulic, parků, dalších veřejných prostranství). Regulační funkce může souviset se snahou obce limitovat počet psů chovaných v některých částech obce – výši poplatků může obec stanovit rozdílně pro různé lokality, např. s ohledem na hustotu zástavby, její typ, charakter (sídliště, vilová čtvrť, lázeňské či rekreační místo, historická část obce atp.).

Od poplatku ze psů je osvobozen držitel psa,

kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně některých zákonů, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis, jako např. zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti stanovená povinnost držitele honitby držet a používat v honitbě lovecké psy.

Sazba poplatku ze psů činí

až 1 500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici sazby zvýšit až o 50 %. V případě držení psa po dobu kratší než jeden rok se platí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu i započatých kalendářních měsíců.

Výše uvedená novela již v r. 2003 také rozšířila výčet poživatelů důchodů, kteří jsou oprávněni platit nižší sazbu poplatku a tím zohlednila jejich sociálně ekonomickou situaci. Dále rozšířila okruh osob osvobozených od poplatku o osoby provádějící výcvik psů určených k doprovodu osob tělesně postižených, o osoby provozující útulek pro opuštěné psy a o osoby, kterým zvláštní právní předpis stanoví povinnost držení a používání psa.

Pro jednoznačnou správu poplatku ze psů se konkrétním způsobem vymezuje poplatkové období a zavádí se možnost vybírat poplatek v poměrné části v případech, kdy je pes chován poplatníkem po dobu kratší než jeden kalendářní rok nebo v průběhu roku změní poplatník místo trvalého pobytu nebo sídla. Pokud správce poplatku vybírá poplatek na celé poplatkové období předem, považuje se zaplacená část poplatku za přeplatek a bude postupováno v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

V neposlední řadě je třeba připomenout, že povinnost platit poplatek podle místa trvalého pobytu se nevztahuje pouze na české občany; týká se i cizinců, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (jeho § 65 a násl.). Poplatkovou povinnost nemají cizinci s přechodným pobytem na území ČR bez ohledu na jeho délku. Ústavní soud ČR, 20. 12. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 22/94 zdůraznil, že institut trvalého pobytu je institutem veřejného práva, který má svůj nezastupitelný význam též v takových oblastech, jako je určování příslušnosti soudních, správních a jiných orgánů k řízení podle zvláštních předpisů.

Co se rozumí trvalým pobytem, zákonodárce výslovně definuje v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Nejvyšší soud ČR, v rozsudku sp. zn. 3 Cdon 195/96 zdůraznil, že v komplikovanějších případech, jestliže občan má byt, rodinu, rodiče nebo zaměstnání v rozdílných místech, nezbývá (jak ostatně dovodila soudní praxe) než vycházet z toho, ve kterém z těchto míst se občan zdržuje s úmyslem zdržovat se zde trvale. Na trvalý pobyt lze v těchto případech usuzovat z vnějších, často rozmanitých skutečností, zejména z povahy bydlení, dojíždění, společné domácnosti apod.

POPLATEK ZA LÁZEŇSKÝ NEBO REKREAČNÍ POBYT platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace, pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu. Uvedený poplatek představuje prostředek, kterým lze získat příjem na podporu a rozvoj turistického ruchu v obci. Lázeňský poplatek plní zejména fiskální funkci, kdy slouží jako zdroj příjmů z turistického ruchu v obci. Výnosy poplatku jsou často využívány ke zvelebování turisty navštěvovaných míst a také k pokrytí nákladů, které s sebou turistický ruch přináší (např. zvýšená produkce odpadů).

Poplatníky lázeňského poplatku jsou fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech nebo v místech soustředěného turistického ruchu, je-li účelem jejich pobytu léčení nebo rekreace. Ke vzniku poplatkové povinnosti je nutné, aby všechny čtyři uvedené podmínky byly naplněny zároveň, přičemž není rozhodný charakter stavby, ve které docházíí k ubytování.

Přechodným ubytováním fyzické osoby se rozumí ubytování mimo obec, ve které je tato osoba hlášena k trvalému pobytu ve smyslu § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, popř. dočasné ubytování osoby, která není v české republice hlášena k trvalému pobytu. Zpoplatnění pobytu fyzické osoby, která je v dané obci hlášena k trvalému pobytu, by vzhledem k účelu lázeňského poplatku postrádalo smysl. Přechodným ubytováním se tak rozumí zejména dočasné pracovní pobyty, dovolené, pobyty za účelem léčení, rekreace, studia apod. Další podmínkou je úplatnost pobytu. Zákon o místních poplatcích tuto podmínku blíže nerozvádí, z čehož vyplývá, že úplata může být jak peněžitá, tak nepeněžitá. Stejně tak je lhostejné, jaká je její výše. Úplata může být poskytnuta i třetí osobu, jako např. zaměstnavatelem nebo zdravotní pojišťovnou v případě lázeňského pobytu.

Lázeňskému poplatku může podléhat přechodné a úplatné ubytování pouze v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu. Pokud jde o lázeňská místa, nevznikají v praxi žádné pochybnosti o tom, která místa jimi jsou.

Lázeňské místo je vymezeno v § 2 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) a rozumí se jím území nebo část území obce, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona.

Jednotlivá lázeňská místa jsou na základě § 28 odst. 2 lázeňského zákona stanovena nařízením vlády. Lázeňskými místy jsou také oblasti, které svůj lázeňský status získaly na základě právních předpisů platných před nabytím účinnosti lázeňského zákona.

Naproti tomu žádný právní předpis nedefinuje, co se rozumí místem soustředěného turistického ruchu. Jedná se o neurčitý právní pojem a ani v odborné literatuře nepanuje shoda na tom, co se pod ním rozumí. Většina autorů se přiklání k názoru, že je nutné, aby v obci nebo jejím okolí existoval konkrétní objektivní prvek spojený s turismem (např. kulturní nebo přírodní památka, nábožensky významná stavba, významná turistická trasa či významný sportovní areál.

Odpovědnost za odvedení správné výše poplatku

nese ubytovatel, který by měl trvat na tom, aby mu ubytovaná osoba prokázala, že účel jejího pobytu je jiný než léčení nebo rekreace. Tento důkaz by měl ubytovatel předat správci poplatku při plnění ohlašovací povinnosti. V opačném případě se vystaví riziku, že správce poplatku zpochybní výši uvedeného poplatku a vyměří ubytovateli poplatek i za ty osoby, které jednoznačně neprokázaly, že důvod jejich pobytu je odlišný od léčení nebo rekreace. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybere a obci odvede ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba je plátcem poplatku.

Ubytovatelem se rozumí osoba,

která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel pod svou majetkovou odpovědností vybírá od poplatníků poplatek a následně jej odvádí správci poplatku. Na tuto povinnost nemá vliv ani skutečnost, že poplatník poplatek nezaplatil. V takovém případě se správce poplatku platebním výměrem obrátí na ubytovatele, a nikoliv na poplatníka, tedy ubytovanou osobu. Z pohledu zákona o místních poplatcích je irelevantní, zda je ubytovatel vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází ubytovací zařízení, nebo zda je jeho vztah k této nemovité věci jiný (nájemce, pachtýř apod.). Osoba ubytovatele tak může být odlišná od vlastníka ubytovacího zařízení.

(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM 6/19 a v měsíčníku Poradce 10/2019 najdete aktuální znění zákona o místních poplatcích s komentářem)

Mgr. Mária Kopčíková

Když máme dlouhodobě vyčerpány zdroje energie, když se neumíme radovat ze života, dostáváme se do stavu, který se nazývá syndrom vyhoření, známý také pod pojmem „burn-out“ syndrom. Je důsledkem dlouhodobě působícího stresu a nevhodného vyrovnání se s psychickou i fyzickou zátěží. K jeho hlavním projevům patří deprese, lhostejnost, ztížený kontakt, ztráta sebedůvěry, častá nemocnost a problémy v tělesné rovině.

MŮŽETE SI ŘÍCI, ŽE V DNEŠNÍ HEKTICKÉ DOBĚ JSME VYHOŘELÍ VŠICHNI – všichni jsme unavení, už od pondělí vyhlížíme pátek. U syndromu vyhoření však nejde o obyčejnou únavu, a nejde ani o přechodnou krizi. Žena, která vstává 6krát za noc k nemocnému dítěti, může být extrémně unavená, ale netrpí syndromem vyhoření. Při tomto problému se vždy objevuje otázka po smyslu vlastní práce (vlastního života).

Určitě jste zažili, že když se vám v práci dařilo, měli jste pocit smysluplnosti, těšilo vás připravovat nové projekty, zadání, pracovat na nich. Tento pocit vás posunoval dál. Ale když se nám nedaří, natož dlouhodobě, začínáme pochybovat, jaký to má celé smysl. Dostáváme se do stresu (peníze, úvěry, rodina, vlastní sebevědomí).

Než se „dopracujeme“ k vyhoření, trvá to několik měsíců. Celý tento proces většinou probíhá v několika fázích a trvá mnoho měsíců až let. Jednotlivá období (fáze) mohou být různě dlouhá.

Autoři Hennig a Keller (1996) popisují tyto fáze vývoje syndromu vyhoření:

·         Nadšení: vysoké ideály, vysoká angažovanost.

·         Stagnace: ideály se nedaří realizovat, mění se jejich zaměření. Požadavky klientů, jejich příbuzných nebo zaměstnavatele začínají obtěžovat.

·         Frustrace: pracovník vnímá klienta negativně, pracoviště pro něj představuje velké zklamání.

·         Apatie: mezi pracovníkem a klientem vládne nepřátelství, pracovník se vyhýbá odborným rozhovorům s kolegy a jakýmkoli aktivitám.

·         Syndrom vyhoření: dosažení stadia úplného vyčerpání – ztráta smyslu práce, cynismus, odosobnění, odcizení, zmizení reflexe vnitřních norem.

Některé fáze syndromu vyhoření mohou být na člověku výrazně viditelné, jiné mohou být jen naznačené a nevýrazné. Někdy si člověk uvědomuje, že je „přepracovaný“, jindy se necítí dobře a neví proč. Příčinu hledá většinou jinde, třeba ve svém životním rytmu a komunikačních stylech. Z poslední fáze úplně rozvinutého syndromu vyhoření je cesta zpět velmi obtížná. Je velmi náročné celý proces pochopit a zastavit ve fázích frustrace či apatie. Nejjednodušší je se syndromu vyhoření vyhnout. Ale pokud se vám to (anebo někomu z vašeho okolí) nepodařilo, je efektivní zasáhnout ve fázi stagnace.

Podstatou burn-out syndromu je fakt, že emoce zastaví vysoce výkonného člověka dřív, než by se fyzicky zničil. Abychom byli ve svém životě (osobním i pracovním) spokojeni, musí být vyvážený. Vyhoření je důsledkem ztráty této rovnováhy. Stav vyhoření nás přinutí zanechat všech činností, přehodnotit aktivity, pojmenovat reálné cíle.

Nejvíce ohroženi syndromem vyhoření jsou lidé, kteří se pohybují v prostředí zaměřeném na kontakt s druhými lidmi a službu. Obecně se za nejvíce rizikové považují tzv. pomáhající profese (zdravotníci, sociální pracovníci, učitelé). Ale tento problém se samozřejmě může objevit v jakémkoli povolání.

RIZIKA A VAROVNÉ SIGNÁLY - Jak už jsme uvedli výše, syndrom vyhoření nevzniká jen z jednoduché únavy či nadmíry práce. Lidé obyčejně ignorují varovné signály, nemají pocit, že je něčeho příliš, vždyť přece dnes všichni fungují v jednom kole, doba je taková – uspěchaná...

Nevymlouvejme se na dobu, podívejme se na svůj vlastní život a zkusme si odpovědět na tyto otázky (čím více „ano“ odpovědí, tím větší riziko rozvoje burn-out syndromu riskujete).

• Považujete za těžké říci „ne“ na další a další úkoly nebo zodpovědnost?
• Jste pod stálým tlakem náročných úkolů po delší dobu?
• Vaše vysoké nároky vám brání podělit se o práci s kolegy nebo podřízenými?
• Snažíte se dosáhnout příliš mnoha cílů po dlouhou dobu?
• Sami jste příliš velkou emocionální podporou pro okolí, a to už po dlouhou dobu?

Úplné vyčerpání je charakteristické tím, že postihuje ty nejproduktivnější osoby. Mnoho lidí, kteří se v tomto stavu ocitnou, ze svého místa neodejde. Každý den jsou tam, ve své kanceláři, u svého počítače, ale reálně neumí podat výkon, jako by rezignovali.

CO ZAPRIČIŇUJE SYNDROM VYHOŘENÍ - Kromě vnějších podmínek a okolností jsou to samozřejmě individuální vlastnosti každého z nás. Do jaké míry si připouštíme negativní situace, jak zvládáme zátěž a stres, jak rychle se umíme adaptovat v nových podmínkách, jakou sami pro sebe děláme prevenci – jak relaxujeme, odpočíváme, nabíráme nové síly.

• Stres a zátěž: v posledních letech velmi zdomácnělé pojmy. Stres má jistě negativní dopad na naše fyzické i psychické zdraví. Ale neumírá se na něj. Mohli bychom říci, že naše míra stresu je výslednicí dvou protikladně působících sil. Na jedné straně jsou to tzv. stresory (věci, které nás zatěžují), na druhé straně jsou tzv. salutory (naše obranné schopnosti, které máme dány, naučeny ke zvládání obtíží). Pokud v našem životě převažují stresory nad salutory, vzniká stres. Když člověk dlouhodobě žije ve stresových situacích, hrozí mu riziko psychického vyhoření.  
• Frustrace – neuspokojení potřeb a očekávání: každý člověk očekává po práci uznání, ocenění (finanční, společenské). V případě pozitivního hodnocení jde o saturaci – uspokojení –, ale když dostaneme negativní hodnocení, stáváme se frustrovanými. Jak jsme uvedli výše, u syndromu vyhoření se objevuje otázka po smyslu naší práce. Pokud není uspokojena tato potřeba – tedy nevidím smysl, nedostává se mi ocenění –, jsem frustrovaný, dojde k riziku vzniku syndromu vyhoření.
• Mezilidské vztahy: pro vznik burn-out syndromu jsou samozřejmě rizikové špatné vztahy, které máme s okolím. Pokud dlouhodobě žijeme v hádkách, sporech, konfliktech, když zažíváme agresivitu a hostilitu (vlastní i z okolí), když nezažíváme pocit respektu, ale naopak urážky a ponižování, jsme favoritem na cestě k vyhoření. Pokud dojde k narušení tzv. ochranné sociální sítě, kam patří nejbližší lidé, ztrácíme „půdu pod nohama“, smysl života a propadneme syndromu vyhoření.
• Emocionální zátěž: již jsme se zmínili o rizikových povoláních, co se týče syndromu vyhoření. Je pravdou, že častěji k němu dochází v těch profesích, kde jsou kladeny vysoké nároky na emocionální vztahy k lidem. V těchto povoláních je rizikový denní intenzivní kontakt s množstvím dalších lidí, přičemž od pracovníka je vyžadována velká míra empatie, pochopení. Kromě zdravotníků a učitelů patří mezi rizikové skupiny ještě i policisté, kurátoři, advokáti, pracovníci vězeňské služby (Křivohlavý, 1998).

VZNIK SYNDROMU VYHOŘENÍ - Na vzniku syndromu vyhoření se podílejí individuální faktory,

jako jsou například zvyšující se nároky na sebe samého, neschopnost požádat druhého o pomoc, zátěž v povolání a soukromí, stres, konfliktní napětí, ale i pracovní a organizační faktory (Bártlová, Jobánková, 2001).

1. Míra svobody a kontroly – člověku není dobře, pokud nemá žádnou volnost v rozhodování, ale ani tehdy, když má svobody a volnosti tolik, že neví, co s ní. Podobné je to s kontrolou. O svobodu jde tam, kde mluvíme o podmínkách tvořivého řešení úkolů, a o kontrolu tam, kde jde o zpětnou vazbu.
2. Autorita – centralizace autority do rukou jednoho jedince (všemocný/bezmocný), nebo naopak přílišné rozdělení autority. Patří sem i konflikty formální a osobní autority, tj. situace, kdy si pracovníci váží více toho, kdo má přirozenou autoritu, než toho, kdo má mít autoritu oficiálně.
3. Zodpovědnost – její nadměrná míra, např. při nedostatku prostředků potřebných k zodpovědné realizaci úkolu.
4. Neplnění úkolů – zejména dlouhodobých – vede ke krystalizaci podmínek pro vznik syndromu vyhoření.
5. Očekávání – syndrom vyhoření má zelenou tam, kde není přesně stanoveno, co se od koho očekává. Tam, kde jsou na vedoucích místech lidé s nedostatečnými schopnostmi vést a řídit. A také tam, kde jsou lidé schopní, ale nemají potřebné možnosti a prostředky k vykonávání toho, co by chtěli dělat.
6. Sociální komunikace – nedostatky horizontální a vertikální komunikace. Neinformovanost, resp. špatná informovanost vedení nebo podřízených, chybění skupinových rozhovorů o tom, co všechny trápí atd.
7. Nadměrné a nesmyslné požadavky kladené na lidi.
8. Organizační podmínky.

SYMPTOMY, PROJEVY, ZNAKY - Pojďme se podívat, jak to může například vypadat, když se člověk blíží vyhoření, jaké symptomy, projevy, znaky u něj můžeme pozorovat:

Příznaky začínajícího syndromu vyhoření

• snažíte se dělat stále víc a víc a přitom máte stále méně radosti z toho, co děláte,
• nejraději byte toho, co děláte, nechali,
• druzí lidé vám „jdou na nervy“, nemůžete s nimi už vydržet,
• uchýlili jste se k pití alkoholu či k lékům na spaní, na uklidnění nebo ke kávě a jiným „drogám“, jen abyste tuto situaci přežili,
• „povolili vám nervy“ – například když jste se na někoho bezmocně rozkřičeli nebo jste propukli v bezmocný pláč.

Psychické vyhoření, které dosáhlo aktivní úrovně

• v rozčilení jste pociťovali zdravotní problémy, případně bolesti v oblasti srdce,
• zažili jste úplné citové zhroucení,
• napadla vás myšlenka, že by bylo lepší, kdybyste nebyli,
• stalo se vám, že jste nebyli schopni ovládat svou zlost,
• cítili jste se tak vyčerpaní, že už jste nemohli dál,
• opustilo vás nadšení pro to, co děláte, ztratili jste ideály, které byli vaším „hnacím motorem“ pro činnost, kterou se zabýváte.

Stav psychického vyčerpání se stal chronickým

• neustále se vyhýbáte své práci (neděláte to, co byste měli dělat),
• je vám „zatěžko“ povykládat si s druhými lidmi,
• dali jste v zaměstnání výpověď bez důvodu,
• chybí vám síla k řešení každodenních úkolů běžného rodinného života,
• odmítáte mluvit s přáteli, blízkými o svých problémech,
• čím dál tím víc uvažujete o tom, že by bylo lepší, kdybyste nebyli,
• nejste schopni uznat, že nějaké psychické potíže máte a že je skutečně nutné vyhledat odbornou pomoc.

Jak se vyhnout syndromu vyhoření

I přesto, že vyhoření není příjemná záležitost, nemusí vůbec dojít do stadia, kdy se vzdáte své profese nebo rezignujete na život, je celkem dobré uvědomovat si jistá rizika a sám pro sebe dělat preventivní opatření, když vidíte (cítíte), že přihořívá.

Můžete vyzkoušet například tato doporučení:

1. Snižte příliš vysoké nároky. Kdo na sebe i druhé klade neustále příliš vysoké nároky, vystavuje se nebezpečí stresu. Přijměte skutečnost, že člověk je nedokonalý a chybující.

2. Nepropadejte syndromu pomáhajícího. Vyhnete se nadměrné citlivosti k potřebám druhých lidí. Pohybujte se v rozmezí mezi soucitem a emocionálním odstupem. Nesnažte se být zodpovědní za všechny a za všechno. Čím víc budete ostatním pomáhat, tím víc budou bezmocní.

3. Naučte se říkat NE. Nenechávejte se přetěžovat. Řekněte ne, když budete cítit, že je toho na vás kladeno příliš. Myslete někdy i na sebe.

4. Stanovte si priority. Nemusíte být všude a vždy. Nevyplýtvejte svou energii na nespočet aktivit. Soustřeďte se na činnosti, které si vyberete jako podstatné.

5. Dobrý plán ušetří polovinu času. Zacházejte rozumně se svým časem. Rozdělte si rovnoměrně práci. Větší úkoly si rozdělte na částečné etapy, které budete schopni zvládnout. Snažte se vyhnout odkládání práce.

6. Dělejte přestávky. Uvědomte si, že vaše zásoba energie je omezená. Nežeňte se z jedné činnosti do druhé.

7. Vyjadřujte otevřeně své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého.

8. Hledejte emocionální podporu. Vypovězená bolest, poloviční bolest. Najděte si vrbu, důvěrníka, kterému můžete otevřeně popsat své problémy.

9. Hledejte věcnou podporu. Všechny problémy nemůžete vyřešit sami. Není třeba lámat si se vším hlavu sám. Popovídejte si s kolegyněmi a kolegy, požádejte je o radu a návrhy na řešení.

10. Vyvarujte se negativního myšlení. Jakmile zabřednete do hloubání a sebelítosti, řekněte si „stop“. Položte si otázku: „Co je na mně dobrého?“ Radujte se z toho, co umíte a dokážete. Užívejte si také pozitivních stránek života. Vychutnávejte všechno, co má podle vás v životě nějakou hodnotu.

11. Předcházejte komunikačním problémům. Práci si dobře připravte, řekněte spolupracovníkům i klientům hned na začátku svá očekávání a cíle. Vyhýbejte se unáhleným rozhodnutím, planým slibům i výhružkám.

12. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu. V konfliktní situaci se nenechejte svést prvním negativním pocitem k impulzivnímu jednání. Uvědomte si váš manévrovací prostor a přiměřené způsoby řešení konfliktu. Konfliktní situaci můžete vyřešit paradoxní reakcí nebo humorem.

13. Následná konstruktivní analýza. Zpětně si projděte kritické situace. Analyzujte své chování, navrhněte alternativy řešení. Zapojte do analýzy kolegyně a kolegy.

14. Doplňte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku. Věnujte se aktivitám a vztahům, v nichž se cítíte dobře a jež vás naplňují. Osvojte si relaxační techniky.

15. Vyhledávejte věcné výzvy. Buďte otevření novým zkušenostem, dále se učte a vzdělávejte. Rozšiřování obzoru a repertoár komunikačních technik zlepšuje schopnost zvládat stres.

16. Využívejte nabídku pomoci. Pokud máte pocit, že v kritických situacích nereagujete dobře, měli byste se snažit změnit své chování. Zorganizujte mezi kolegyněmi a kolegy diskusní skupiny, požadujte po nadřízených supervizi vaší práce.

17. Zajímejte se o své zdraví. Berte vážně varovné signály vašeho těla. Zmírněte pracovní nasazení, dopřejte si dostatek spánku, zdravě se stravujte, sportujte, udělejte si radost.

Pokud se nám prevence vymkla z rukou,

bylo toho na nás opravdu hodně a „vyhořeli jsme“, je třeba se zastavit, promyslet novou strategii. V duchu uvedených příčin vzniku burn-out syndromu nabízejí odborníci rady, jak se z tohoto problému dostat zpět do rovnováhy a opět žít plnohodnotným životem.

Psycholožka M. Andrášiová doporučuje zaměřit se na:

-        Oblast individuální, týkající se lidí, kteří jsou obětí vyhoření: pokud došlo k vychýlení z rovnováhy, je třeba ubrat na straně stresorů (např. delegování pravomocí) nebo přidat na straně salutorů (posilování vlastní psychické odolnosti, relaxace). Velmi prospěšné je oddělit se na čas od zdroje problému a neočekávat příliš brzy změnu k lepšímu. Trvá několik měsíců, než se člověk z vyhoření zotaví. Pokud se vrátí ke způsobu práce, která ho k vyhoření přivedla, vyhoří opět – rychleji, snadněji a každá další rekonvalescence bude vyžadovat více času a energie. Zotavování se z vyhoření neznamená dostat se do stavu, jaký byl předtím, ale zbavit se nezdravých návyků a osvojit si nové.

-        Soubor negativních vlivů prostředí, ve kterém došlo k vyhoření: v rámci pracovního prostředí je vhodné uvolnění z centra napětí, změna pracovních nároků a zlepšení komunikace. Sociální faktory hrají prvořadý úkol jak v souboru příčin, tak i v souboru léčebných faktorů. Kvalitní sociální vazby na pracovišti i v soukromém životě poskytují emocionální podporu, sytí potřebu naslouchání – sdílení emocí –, umožňují získání uznání a povzbuzení. Tlumí prudké nárazy nepříznivých vlivů a životních událostí, jež často vyhoření provázejí, a působí kladně v prevenci vyhoření.

Použité zdroje:

Hennig, C., Keller, G. Antistresový program pro učitele. Praha: Portál, 1996.

Křivohlavý, J. Psychologie smysluplnosti existence: otázky na vrcholu života. Praha: Grada, 2006.

Křivohlavý, J. Jak neztratit nadšení. Praha: Grada, 1998.

Bártlová, S., Jobánková, M. Syndrom vyhoření na exponovaných pracovištích. Sestra, roč. 11, č. 7-8, 2001.

http://www.quido.cz

Poradce, měsíčník č. 10/2019 (III/2019)

·         Zákon o místních poplatcích s komentářem – Mgr. Petr Taranda

·         GDPR a mzdy – JUDr. Eva Dandová

·         Daňové řešení penzijního a životního pojištění – Ing. Ivan Macháček

·         DPH u společnosti po 1. 1. 2019 – Ing. Zdeněk Kuneš

·         Zdaňování příjmů ze závislé a  samostatné činnosti srážkou – Ing. Eva Sedláková

·         Judikatura NSS k daňovým podvodům – Mgr. Petr Taranda

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)

·         Likvidace s.r.o. – Ing. Martin Děrgel

·         DPH u právních služeb v roce 2019 – Ing. Václav Benda

·         Ukončení podnikání OSVČ – Ing. Martin Děrgel

·         Prodej výrobků a služeb – související tržby a náklady – Ing. Zdenka Cardová

·         Výdaje spojené s pořízení odcizeného majetku – Ing. Eva Sedláková

·         Převedení zaměstnance na jinou práci – JUDr. Ladislav Jouza

·         Nevyčerpaná dovolená za rok 2018 – Richard W. Fetter

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6-7/2019 (III/2019)

• Ukončení podnikání OSVČ, likvidace obchodní korporace a konkurs - komplexně – Ing. Martin Děrgel
• Pracovní poměr – chyby zaměstnavatelů – JUDr. Ladislav Jouza

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)

• Srážky ze mzdy v r. 2019 – podruhé nově – novela od 1. 7. 2019 – Richard W. Fetter

·         GDPR - meze ochrany soukromí zaměstnance – JUDr. Eva Dandová

·         Nový pokyn pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně – Ing. Zdeněk Morávek

·         Slevy na dani za umístění dítěte – Ing. Eva Sedláková

·         Zaměstnávání absolventů škol – Mgr. Olga Bičáková

·         Náležitosti mzdového listu, včetně příjmů od daně osvobozených – Ing. Eva Sedláková

·         Místní poplatky – JUDr. Eva Dandová

1000 řešení – měsíčník č. 4-5/2019 (II/2019)

·         Daňové a nedaňové výdaje – Ing. Eva Sedláková

·         Finanční a operativní leasing – Ing. Martin Děrgel

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE:

• Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
• Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)

·         Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále (komplexní pohled na bezpečnost na pracovišti)

·         Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále (daňová kontrola, mzdová kontrola, povinnosti zaměstnavatele)

·         Pracovněprávní výkladový slovník (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů souvisejících se zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy)

·         Stavíme bez chyb, pokut a penále (stavební zákon a související vyhlášky)

·         Výkladový slovník pro veřejný sektor (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů týkajících se veřejného sektoru)

·         Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška (úplné znění zákona a vyhlášky ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

·         Školský zákon a související vyhlášky, Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (úplná znění zákonů po novelách ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

·         100 otázek a odpovědí – daň z příjmů FO a PO – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů zákona o daních z příjmů)

·         100 otázek a odpovědí – účetnictví – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů účetnictví)

·         Účetní závěrka podnikatelů za rok 2018 (postupy při zpracovávání účetní závěrky za rok 2018 a praktické příklady)

·         Daňová přiznání, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání a ročního zúčtování)

·         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2019 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

·         Povinnosti zaměstnavatele 2019 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

• Daňové a mzdové zákony 2019 (aktuální znění zákonů po novele pro účetní a personální praxi)
• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)

Poradce, měsíčník č. 11/2019 (IV/2019)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda

·         Zákon o dani z příjmů – změny u právnických osob – Ing. Drahomíra Martincová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

·         DPH u finančního a operativního leasingu v roce 2019 – Ing. Václav Benda

·         DPH při poskytnutí peněz a platebních prostředků - Ing. Václav Benda

·         Změny v zákoně o daních z příjmů u PO – Ing. Martin Děrgel

·         Použití průměrných cen PHM nebo skutečné ceny? – Ing. Ivan Macháček

·         Kdy a proč zvolit radu zaměstnanců? – JUDr. Ladislav Jouza

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 8-9/2019 (V/2019)

• Novela zákona o DPH v příkladech – Ing. Václav Benda
• Dědění a darování z pohledu ZDP – Ing. Eva Sedláková

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

• Novela zákona o daních z příjmů – Ing. Ivan Macháček
• Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba – JUDr. Eva Dandová
• Příplatky ke mzdě (2.) – JUDr. Ladislav Jouza
• Přechodné ubytování zaměstnanců z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
• Benefit na zdravotnické služby, sport a rekreaci se zaměřením na příspěvek na masáže - Ing. Ivan Macháček
• Jaké chyby může zjistit zdravotní pojišťovna kontrolou u zaměstnavatele – Ing. Antonín Daněk

1000 řešení – měsíčník č. 6-8/2019 (V/2019)

·         DPH po novele – Ing. Václav Benda

·         Insolvenční zákon – novela – Mgr. Petr Taranda

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce