6. 3. 2020

·         Vyhlášení nouzového stavu - co aktuálně platí

Vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlašuje pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav na dobu od 14.00 hodin dne 12.

 

26. 3. 2020

·         Žadatelé o dávky nebudou muset na úřady, navrhuje vláda. Schválila i dotační program na ošetřovné pro OSVČ

Vláda Andreje Babiše ve čtvrtek 26. března projednala formou videokonference další opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 a na pomoc postiženým pandemií. Ministři odsouhlasili například mimořádné zrušení povinnosti doložit úřadům dokumenty potřebné na výplatu dávek, finanční pomoc pro lesníky a zemědělce či finanční prostředky na repatriaci Čechů ze zahraničí.

 

25. 3. 2020

·        Za účelem ochrany veřejného zdraví nařídilo Ministerstvo zdravotnictví pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu dvou osob

Na základě jednání vlády vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření, kterým se prodlužuje zákaz volného pohybu osob na území ČR s výjimkou například cest do zaměstnání či obstarávání základních životních potřeb, jako je například nákup potravin. Současně se nařizuje omezit pohyb na veřejně dostupných místech a omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru. Pobývat na veřejně dostupných místech se umožňuje nejvýše v počtu dvou osob, s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti či účasti na pohřbu.

 

24. 3. 2020

·         Podpora a úlevy pro podnikatele a zaměstnance

·        Novela zákona o ČNB umožní lepší koordinaci měnové a fiskální politiky

Vláda Andreje Babiše na jednání v úterý 24. března 2020 schválila novelu zákona o České národní bance, která centrální bance uvolňuje stávající omezení v obchodech na volném trhu.

 

23. 3. 2020

Vláda souhlasila s prodloužením omezení pohybu na veřejnosti až do 1. dubna, schválila také další kroky na podporu zaměstnavatelů.

 

23. 3. 2020

Ministerstvo školství chce kvůli epidemii odložit maturity a přijímací zkoušky až do zrušení krizového opatření.

 

 

Zdroj: https://www.vlada.cz/

 

Stát a banky uleví firmám a OSVČ v souvislosti s koronavirem. Přinášíme komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis.

 

• V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 se ministryně financí rozhodla využít své pravomoci a za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty přistoupit ve stanoveném rozsahu k hromadnému prominutí příslušenství daně a správního poplatku.

-        Tímto rozhodnutím daňovému subjektu na základě individuální žádosti alespoň částečně prominut úrok z prodlení, automaticky dojde i k prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, u níž zákon individuální prominutí nepřipouští.

• Stejně tak dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně

daňovému subjektu na základě individuální žádosti povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky.

• Dále se ministryně financí rozhodla prominout daňovým subjektům příslušenství daně spojené s pozdním podáním daňového tvrzení k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma daně z příjmů ze závislé činnosti odváděné plátcem, a s pozdní úhradou této daně, dojde-li ke splnění uvedených povinností nejpozději dne 1. 7. 2020.
• Plátcům DPH bude z důvodu předmětné mimořádné události prominuta též pokuta za nepodání kontrolního hlášení podle zákona o dani z přidané hodnoty, u níž vznikne povinnost k úhradě v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 (první pokuta za nepodání kontrolního hlášení v daném roce dle § 101j zákona o dani z přidané hodnoty nevzniká).

• Dojde k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky a žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení a k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o povolení posečkání.

 

 

ČÁSTEČNÁ NEZAMĚSTNANOST (KURZERBEIT) – ŘEŠENÍ PRO FIRMY

 

V důsledku virové pandemie řada zaměstnavatelů přistupuje ke zkrácení pracovní doby, např. jen na čtyři dny v týdnu, nebo zkracuje počet pracovních hodin v jednotlivých směnách. Jedná se o částečnou nezaměstnanost, tzv. kurzarbeit. Je to nejen současná situace, ale i případy, kdy se firmy potýkají s různými výrobními problémy, jako je např. nedostatek zakázek, druhotná platební neschopnost, provozní důvody, apod.

 

Těmito hospodářskými problémy s důsledky na zaměstnaneckou oblast, k nimž se ještě přidružují přírodní katastrofy, se několikráte zabývala vláda již od závěru roku 2014. Výsledkem bylo zpracování legislativního návrhu na úpravy v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále ZOZ). Novela ZOZ byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 17. 8. 2015 pod č. 203/2015 Sb. Tato legislativní výhoda nabyla účinnosti vyhlášením novely ve Sbírce zákonů, tedy od 17. 8. 2015. Po pěti letech se doplnění ZOZ stává velmi aktuální v současné době.

 

Příspěvek může Úřad práce poskytnout podle § 115 ZOZ zaměstnavateli na základě dohody uzavřené s ním po předchozím souhlasu vlády, pokud na jeho straně nastane překážka v práci z důvodu uvedeného v § 209 odst. 1 ZP nebo z důvodu přerušení práce způsobené živelní událostí podle § 207 písm. b) ZP spočívající v přírodní pohromě. Příspěvek nemohou dostat zaměstnavatelé uvedení v § 109 odst. 3 ZP, tzv., nepodnikatelské subjekty. Jsou to např. územní samosprávné celky, orgány státu, příspěvkové organizace, jejichž náklady jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů apod.

 

Důvody pro příspěvek

uvádí zákoník práce (dále ZP) v § 209 odst. 1 a v § 207 písm. b). Podle § 209 odst. 1 ZP se jedná o jinou překážku v práci tehdy, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jim poskytovaných službách. Zaměstnanci v těchto případech náleží náhrada mzdy nejméně 60 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel se o tom musí dohodnout s odborovou organizací. Pokud u něj odborová organizace nepůsobí, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem.

 

Příklad

Zaměstnavatel v důsledku ztráty zakázek a omezení výroby snižuje rozsah týdenní pracovní doby ze 40 hodin na 30 hodin.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jinou překážku v práci na jeho straně (částečná nezaměstnanost), je povinen poskytovat zaměstnancům, kterým byl snížen rozsah týdenní pracovní doby, i za tuto dobu náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Uzavře–li dohodu s odborovou organizací, bude poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy  nejméně 60 %  průměrného výdělku, náhrada může však být i vyšší. Nepůsobí–li u něj odborová organizace, může podat návrh k úřadu práce, aby rozhodl o výši náhrady mzdy. V tomto případě může náhradu mzdy poskytovat ve výši 60 %, nikoliv vyšší.

 

Ustanovení § 207 písm. b) ZP řeší situace, kdy v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí nemohl zaměstnanec pracovat po plně stanovenou týdenní pracovní dobu a zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci. ZP umožňuje, aby zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele za „zkrácení“ pracovní doby z uvedeného důvodu náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku

 

Podmínky pro příspěvek

Jsou stanoveny v § 115 ZOZ. Jedná se o situace, kdy zaměstnavatel:

-        nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby, což je ve většině zaměstnavatelů tzv. podnikatelského typu snížení týdenní pracovní doby ze 40 hodin na 32 hodin,

-        již zaměstnanci poskytuje pro některou z uvedených překážek v práci náhradu mzdy za podmínek a ve výši podle § 207 písm. b) nebo podle § 209 odst. 2 ZP (viz výše) a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s Úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku; zaměstnavatel bude hradit 50 %, stát (Úřad práce) 20 %,

-        se v dohodě o poskytnutí příspěvku zaváže, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP. Jedná se o organizační důvody, např. nadbytečnost zaměstnance.

 

Žádost o příspěvek

Musí obsahovat náležitosti uvedené v § 115 a 118 odst. 2 ZOZ. Je to např. dohoda s odborovou organizací o výši poskytované náhrady mzdy podle § 209 odst. 2 ZP a v případě překážky v práci podle § 209 odst. 1 ZP. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem. Dále by měl zaměstnavatel uvést podrobný popis důvodů, na základě kterých zaměstnavatel žádá o příspěvek a opatření, která již k řešení situace zavedl. Zejména se jedná o opatření v oblasti pracovní doby (např. nerovnoměrný rozvrh, úprava pracovní doby), využití konta pracovní doby nebo čerpání dovolené apod. V žádosti nesmí chybět seznam provozoven zaměstnavatele, jichž se žádost týká, včetně počtu dotčených zaměstnanců a popis výhledu překonání částečné nezaměstnanosti nebo živelní události.

 

Výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Právní úprava je provedena v § 115 odst. 3 ZOZ a je možné ji změnit jen zákonem, nikoliv nařízením vlády.

Podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí je průměrná mzda v národním hospodářství za 1. - 3. čtvrtletí 2019 částka 33 429 Kč. Příspěvek tedy může pro zaměstnance být maximálně ve výši 20 % jeho průměrného výdělku. Při vyšším průměrném měsíčním výdělku zaměstnance je příspěvek limitován částkou 6 685 Kč.

 

Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. Vláda může v odůvodněných případech stanovit delší dobu poskytování příspěvku. Může v nařízení rovněž uvést podrobnosti pro poskytování příspěvku, jako např. začátek a konec období, ve kterém lze o příspěvek požádat, některé další podmínky apod.

 

Více již najdete v odborné tematické publikaci Podnikání a koronavirus. Publikaci si můžete objednat již teď, hned po vydání Vám ji zašleme poštou.

 

Jaké možnosti dává zaměstnancům v době pandemie zákon o nemocenském pojištění? Jedná se o dávky nemocenské v době pracovní neschopnosti a karantény a dále zejména o ošetřovné.

 

 

Obecné podmínky vzniku nároku na dávky

a jejich výplatu jsou upraveny v § 14 až § 17 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o NP). Obecnou podmínkou nároku na dávky nemocenského pojištění, platnou pro všech šest dávek (nemocenské peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) je účast na nemocenském pojištění nebo trvání ochranné lhůty v tom dnu, v němž vznikla sociální událost. Sociální události podle definice tohoto pojmu se rozumí události, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény, vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo. Pro jednotlivé dávky jsou stanoveny další podmínky nároku na dávku. Je třeba rozlišovat podmínky nároku na dávku a podmínky pro poskytování (výplatu) dávky. Pro výpočet všech dávek je rozhodnou veličinou denní vyměřovací základ pojištěnce.

 

NÁHRADA MZDY PŘI PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI V KARANTÉNĚ - Dočasnou pracovní neschopností se podle § 55 zákona o NP rozumí stav, který pro poruchu zdraví (nebo jiné důvody uvedené v zákoně o nemocenském pojištění) neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou pojištěnou činnost. Dočasnou pracovní neschopností pojištěnce, který vykonává několik pojištěných činností, posuzuje ošetřující lékař pro každou pojištěnou činnost samostatně. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař podle § 57 zákona o NP. Karanténou se dle § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Nad rámec této definice karantény se pro účely zákoníku práce dále rozumí též izolace a mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jde-li o zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami a o zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku [§ 69 odst. 1 písm. b) a h) zákona o ochraně veřejného zdraví], brání-li tyto zákazy, omezení nebo nařízení zaměstnanci ve výkonu práce. Pojem izolace je dle § 2 odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví definován jako oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Karanténou se tak pro účely zákoníku práce rozumí karanténa, jak je definována v § 2 odst. 6 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví, a současně též izolace, jak je definována v § 2 odst. 5 zákona o ochraně veřejného zdraví, a mimořádná opatření uvedená v odstavci 4. Z pohledu zákoníku práce je karanténa považována za důležitou osobní překážku na straně zaměstnance stejně jako pracovní neschopnost a při obou překážkách přísluší zaměstnancům náhrada mzdy/platu stejně jako v případě pracovní neschopnosti podle § 192 ZP.

 

Dále platí, aby zaměstnanci vzniklo právo na náhradu mzdy (platu)nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle zákoníku práce musí být splněny následující 4 podmínky:

·         zaměstnanec v pracovněprávním vztahu nemůže z objektivních důvodů (nemoci) pracovat,

·         zaměstnanec nebyl vzat do vazby ani nenastoupil výkon trestu odnětí svobody,

·         zaměstnanec nečerpá neplacené volno,

·         zaměstnanec není účastníkem stávky.

 

Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu mzdy, poskytuje se pouze za pracovní dny. Pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě je nezbytně nutný rozvrh směn. Rozvrh směn nelze ničím nahradit. Podle § 84 ZP je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. To nelze ničím nahradit, jde o zákonnou povinnost zaměstnavatele, za jejíž nesplnění může být zaměstnavateli uložena pokuta. Na správně sestaveném rozvrhu směn záleží správné poskytování náhrady mzdy.

 

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti a karanténě totiž přísluší zaměstnanci, který splňuje podmínku nároku na výplatu nemocenského v rámci prvních 14 kalendářních dnů za dny, na které byly rozvrženy směna a dále za svátky, na které by připadla směna nebo za které by příslušela náhrada mzdy nebo za který by se mzda nekrátila.

 

DÁVKY NEMOCENSKÉHO - V případě pracovní neschopnosti nebo karantény má na nemocenské (dávka vyplácená státem) nárok zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným (nebo mu byla nařízena karanténa) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvá déle než 14 kalendářních dnů. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény – jak jsme uvedli výše – dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy (tzv. karenční doba, tzn. nevyplácení náhrady mzdy během prvních tří pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti, byla zrušena s účinností od 1. července 2019).

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař, a to vystavením Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenky).

V případě, že dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 dnů, předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli díl Žádost o nemocenské (další z dílů tzv. neschopenky). Zaměstnavatel pak tento díl předá příslušné OSSZ, čímž je podána žádost o nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. OSVČ předají tento podklad přímo příslušné OSSZ.

Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy nemoc trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ.

V případě nařízené karantény se uplatní nárok na nemocenské tiskopisem „Potvrzení o nařízení karantény“, který vystaví ošetřující lékař nebo hygienik, a to tak, že zaměstnanec svému zaměstnavateli předloží „Oznámení o nařízení karantény“. Tímto potvrzením se současně uplatní u zaměstnavatele nárok na náhradu mzdy od 1. do 14. dne trvání karantény.

Pokud je karanténa delší 14 kalendářních dnů, předá zaměstnanec zaměstnavateli „Potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské“. Zaměstnavatel postoupí doklad příslušné OSSZ. OSVČ předají tento podklad přímo příslušné OSSZ.

Vyplacení nemocenského za určité období (zpravidla v situaci, kdy karanténa trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ. OSVČ předají tento podklad přímo příslušné OSSZ.

 

OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S KARANTÉNOU V DOBĚ PANDEMIE - S ohledem na aktuální krizovou situaci a na základě závěrů z krizového štábu MPSV umožnila Česká správa sociálního zabezpečení poskytovatelům zdravotních služeb vystavovat namísto papírového tiskopisu o nařízení karantény eNeschopenku. Tento postup lze využít i při aplikaci mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR (aktuálně u občanů ČR vracejících se z Itálie). Smyslem a účelem tohoto mimořádného opatření je napomoci technickým řešením eNeschopenky k tomu, aby kontakt lékařů a potenciálně nakažených pojištěnců byl minimalizován (eNeschopenku je možno vystavit i distančně, např. na základě telefonického rozhovoru).

 

Nadále je však třeba, aby zaměstnanci o své situaci informovali též zaměstnavatele, především jej upozornili, že se v jejich případě nejedná o „běžnou“ dočasnou pracovní neschopnost ale o nařízenou karanténu. Je pouze třeba, aby vystavující lékař dodržel stanovené podmínky (vyplnění statistické značky nemoci Z209 a uvedení pojmu „karanténa“ do kolonky „profese“). Zaměstnavatelé následně obdrží elektronické notifikace úplně stejně jako v případě eNeschopenky. 

 

Ošetřovné úvodem

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o NP. Jde o jednu z důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance.

 

Podle § 39 zákona o NP vzniká při splnění podmínek účasti zaměstnance v nemocenském pojištění nárok na ošetřovné (a současně povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci) mimo jiné při:

• ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,
• ošetřování jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou,
• péči o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události.

 

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba, která potřebuje ošetřování či péči, žije se zaměstnancem v domácnosti. Splnění této podmínky se nevyžaduje v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pokud v důsledku zákazu přítomnosti dítěte ve škole musí zaměstnanec o dítě pečovat, jde o překážku v práci, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit jeho nepřítomnost v práci. Překážku v práci musí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného průtahu oznámit.

 

Podpůrčí doba, tj. maximální doba, po kterou lze vyplácet ošetřovné, činí:

• 9 kalendářních dnů,
• 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.

 

Výše ošetřovného činí za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu. Překážka v práci z důvodu ošetřování člena rodiny trvá i po uplynutí podpůrčí doby. V případě trvající potřeby pečovat o dítě je tedy zaměstnavatel i po uplynutí 9, resp. 16 kalendářních dnů i nadále povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Zaměstnanci už ovšem nepřísluší ošetřovné.

 

Opatření v době pandemie

V souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem s označením SARS-CoV-2 v České republice byla dne 10. března 2020 přijata na základě zákona o ochraně veřejného zdraví Ministerstvem zdravotnictví mimořádná opatření při epidemii. Obsahem tohoto mimořádného opatření je zákaz osobní přítomnosti žáků a studentů na všech typech škol pro potřebu ochrany před výskytem a šířením onemocnění COVID-19. Opatření Ministerstva zdravotnictví spočívající v zákazu výuky na všech typech škol bylo následně potvrzeno vládou prostřednictvím krizového opatření vydaného po vyhlášení nouzového stavu (usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 201 vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 74/2020 Sb.).

Uvedené opatření má přímé dopady do oblasti sociálního zabezpečení, zejména dopadá na hmotné zajištění rodičů při péči o menší nezaopatřené děti. Stávající právní úprava sice pamatuje na hmotné zajištění rodičů (zaměstnanců) při péči o děti mladší 10 let v případě uzavření škol z důvodu opatření při epidemii prostřednictvím ošetřovného jako dávky nemocenského pojištění, avšak tato dávka je časově limitovaná a z hlediska své konstrukce není určena k řešení tak závažné situace, jaká nyní v České republice nastala v souvislosti s koronavirem. Vláda proto navrhla přijmout v sociálním zabezpečení urychleně opatření, která mají u zaměstnanců bezprostředně zmírnit některé negativní finanční dopady tohoto mimořádného opatření při epidemii.

Návrh zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 předložila vláda Parlamentu, který ji má na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny projednal dne 23. března 2020. Zákon byl dne 24. března 2020 projednán Senátem. Pan prezident již avizoval, že takový zákon podepíše 26. Března 2020. Podle tohoto budou po dobu platnosti uvedených mimořádných opatření při epidemii upraveny podmínky provést po dobu platnosti uvedených mimořádných opatření při epidemii úpravu podmínek pro poskytování ošetřovného poskytovaného podle zákona o nemocenském pojištění z důvodu uzavření dětských zařízení a prodloužena doba výplaty ošetřovného po celou dobu trvání těchto opatření. Toto řešení má za cíl prodloužit výplatu ošetřovného po dobu trvání mimořádného, resp. krizového opatření, včetně rozšíření okruhu rodičů s možným nárokem na ošetřovné upřesněním podmínek pro poskytování ošetřovného při péči o rizikové skupiny dětí. Jedná se o mimořádnou právní úpravu, která bude platná pouze po dobu opatření přijatých v souvislosti se vznikem a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem s označením SARS-CoV-2.

 

Návrh zákona

Podle zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 se mimořádným opatřením při epidemii pro účely tohoto zákona rozumí krizové opatření přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) a mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem, která se týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách, jejichž uzavření je důvodem vzniku nároku na ošetřovné.

Nároky podle tohoto zákona vznikají jen v době platnosti mimořádného opatření při epidemii.

Toto ustanovení přesně specifikuje, která opatření při epidemii vydaná v roce 2020 se rozumí mimořádnými opatřeními pro účely tohoto zákona, a váže nároky vzniklé podle tohoto zákona pouze na dobu platnosti těchto opatření.

Východiskem všech úprav jsou ustanovení § 2 a § 3 zákona.

Podle ustanovení § 2 se za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení určeného pro děti předškolního věku se podle § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o NP se považuje též rozhodnutí zřizovatele zařízení o uzavření tohoto zařízení, pokud bylo učiněno v přímé souvislosti s mimořádným opatřením při epidemii.

Dětským zařízením podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o NP se rozumí též zařízení určené pro péči o děti, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.

Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o nezaopatřené dítě ve věku od 10 let, které je umístěno v zařízení určeném pro péči o děti, pokud toto zařízení bylo uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění.

Pro nárok na ošetřovné platí jinak zákon o nemocenském pojištění.

Uvedená ustanovení upřesňují výčet školských zařízení uvedených v ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) v bodu 1 a bodu 2 zákona o NP, a doplňuje je o předškolní zařízení a zařízení určené pro péči o děti alespoň v I. stupni závislosti, a to i tehdy, jestliže byla uzavřena zřizovatelem v souvislosti s přijetím opatření při epidemii vydanými v roce 2020. Současně se stanoví, aby se tato mimořádná opatření vztahovala i na nezaopatřené děti starší 10 let věku, jestliže jsou závislé na péči jiné osoby alespoň v I. stupni závislosti, neboť v jejich případech se hranice 10 let v celoplošném měřítku považuje za limitující a nevystihující potřebu zvýšené péče o tyto děti vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Tím budou podmínky pro vznik nároku na ošetřovné přizpůsobeny současné situaci vzniklé v důsledku mimořádných opatření při epidemii.

 

Podpůrčí doba u ošetřovného

se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii. To platí i v případě, že podpůrčí doba uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

Při výplatě ošetřovného za dobu podpůrčí doby prodloužené o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii se postupuje obdobně podle § 110 odst. 3 zákona o NP.

 

Toto ustanovení v zájmu zabezpečení rodin s dětmi stanoví, že podpůrčí doba podle § 40 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění se při vyhlášení mimořádných opatření prodlužuje o tolik kalendářních dnů, po které trvá platnost těchto mimořádných opatření. Umožňuje se přitom, aby ošetřovné v tomto rozsahu mohlo být přiznáno i zpětně před účinností tohoto zákona, neboť dosavadní podpůrčí doba v řadě případů již uplynula. Zároveň se stanoví, že orgány nemocenského pojištění budou při poskytování ošetřovného postupovat obdobným způsobem, jak postupovaly dosud při poskytování ošetřovného, tj. podle ustanovení § 110 odst. 3 ZNP. Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

 

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy 6/2020 a v odborné tematické publikaci Podnikání a koronavirus. Publikace si můžete objednat již teď, hned po vydání Vám je zašleme poštou.

 

Žijeme v prostředí přeplněném mikroorganismy, bakteriemi, viry i parazity a neustále přibývají nové druhy anebo ty, co už známe, zmutují do jiných podob. Styku s nimi se těžko vyhneme, neboť při každém doteku nebo nadechnutí vnikají do našich těl a jsou jich „miliony“. Jak bojovat s viry?

 

Naše přirozené obranné bariéry

(kůže, sliznice) by si s nimi sice měly většinou poradit, ale přece jen se nám jich do organismu dostane až až. V průběhu lidského vývoje se vyvinul imunitní systém, který by měl být v současnosti nejdokonalejším ochranným štítem člověka. Fungující obranná „hráz“ našeho těla patří mezi jeho nejvýkonnější „zařízení“ a musí být neustále v pohotovosti. Pokud máme z jakéhokoli důvodu oslabený imunitní systém, po nějakém čase začne organismus boj s vnějším nepřítelem prohrávat. Dlouhotrvající infekce nebo opakovaná virová onemocnění vyčerpávají obranný mechanismus a jeho funkce je oslabená. Proto si musíme nějak pomoci.

 

SLOVO VIRUS pochází z latiny a v překladu znamená „jed“. Viry se dokážou množit pouze uvnitř živých buněk, parazitují na nich, protože nemají vlastní aparát k syntéze bílkovin. Vedle množení může virus poškodit nebo změnit DNA (deoxyribonukleová kyselina), která je nositelkou genetické informace buňky, řídí její růst, dělení a regeneraci. Zdravé lidské tělo na jeho přítomnost reaguje produkcí antivirových proteinů, které brání přechodu infekce na sousední buňky. Imunitní reakce je přirozená obrana těla před cizorodými částicemi, čili i viry. Proti některým virózám je k dispozici účinné očkování, které imunitu člověka naučí ubránit se konkrétnímu viru.

 

Mezi nejznámější z přibližně čtyř tisíc virů, které vědci dosud rozpoznali, patří chřipka, žloutenka, herpes, bradavice, ebola, zika, HIV, SARS, MERS, koronavirus COVID-19 nebo spalničky. Některé viry mutují neustále, takže tělo není schopno vyvinout si trvalou odolnost. Také se zjistilo, že některé se, jak už bylo řečeno, dokážou do DNA pevně zabudovat, a tak se stanou dědičnými.

 

O existenci virů se vědělo přinejmenším od 19. století. Lidé tušili, že v prostředí se nacházejí jakési mikročástice, které vyvolávají infekci. Když se však vědci snažili dopátrat ke zdroji nákazy, nešlo jim to. První vakcíny proti virovým onemocněním vznikly dokonce dříve, než došlo k objevu virů jako takových. Vědci se snažili původce nákazy odfiltrovat z infikovaných tekutin, ale filtry neúčinkovaly a i výsledný filtrát dokázal nakazit dalšího hostitele. Z pokusů bylo zjevné, že virus bude zřejmě extrémně malý. Nedokázali ho zachytit ani mikroskopem. Až mnohem později bylo zjištěno, že viry (zpravidla) dokážou projít přes jemné filtry, které zachytí většinu bakterií, a že mimo živé buňky nedokážou viry růst a množit se. Komplexní struktury virů se však podařilo zobrazit až díky vynálezu elektronového mikroskopu v roce 1931.

 

Žádné virové onemocnění není možné léčit antibiotiky. Pokud je lékař předepíše, snaží se předejít bakteriální infekci, která může vzniknout v organismu, jenž oslabila virová onemocnění.

 

Nejlepší ochranou je očkování (pokud existuje očkovací látka) a „jednoduché“ typy prevence:

 

Otužování

je jednoduchý a dostupný způsob, jak zvýšit odolnost organismu. Prokrví celé tělo a pomůže zbavit se stresu. Otužovat se můžeme více způsoby. Nejčastěji začínáme sprchováním. Při otužování ve sprše je však důležité dodržet dvě zásady. Tou první je postupnost - začněte teplejší vodou, pokračujte vlažnou a očistu ukončete studenou. Během sprchování je dobré se hýbat. Nemusíte dělat žádné prudké pohyby, stačí, když budete přešlapovat. Druhou zásadou je pravidelnost. I když to někdy nemusí být příjemné, otužování nevynechejte ani jediný den, disciplína se vyplatí.

 

Tělo si na nižší teploty zvykne například i celoročním pravidelným pohybem na čerstvém vzduchu nebo spánkem v nepřetopené místnosti. Protože pohyb zvyšuje odolnost těla vůči nemocem, i v chladném počasí mu věnujte každý den alespoň půl hodiny.

 

Umývání rukou a dotknutých předmětů

Cesta viru či bakterie do těla je jednoduchá. Stačí se chytit například infikovaného nábytku, kliky nebo použitého nádobí. Když se prsty nesoucí virus následně dotknou sliznice úst, nosu nebo očí, dokáže virus proniknout do organismu. Protože lidé mají sklony dotýkat se tváře i víc než desetkrát za minutu, ke vzniku ohnisek nákazy prokazatelně významně přispívá nejen pobyt v blízkosti nemocného, ale i přenos dotekem.

 

Virus může přežívat v oděvu, papíru či kapesníku 8 až 12 hodin, na hladkých površích, jako jsou například dotekové obrazovky, klávesnice počítačů, rukojeti nákupních košíků a vozíků, madla v MHD nebo tlačítka výtahů či tlačítka pro chodce na stojanech semaforů, dokonce 24 až 28 hodin. Kromě poctivé hygieny rukou se proto vyplatí pravidelně umývat a dezinfikovat i plochy, kterých se často dotýkáme a v době výskytu nákaz nosit rukavice.

 

Pravidla umývání rukou

jsou jednoduchá. Důležité je použít mýdlo, nejlépe tekuté v chráněné dávkovací nádobě. Důležité je navlhčit ruce teplou vodou, pořádně je mydlit a nakonec důkladně opláchnout. Celá procedura by měla trvat 40 až 60 sekund. K mechanickému čištění rukou je třeba přistupovat zodpovědně a nevynechat žádnou část dlaně, hřbet rukou, prostor mezi prsty i pod nehty. Nejlepší je po umytí použít jednorázovou utěrku nebo čistý ručník. Ruce je vhodné umývat bez prstenů, náramků či hodinek. Pokud není dostupná čistá tekoucí voda a mýdlo, je třeba použít dezinfekční prostředek na alkoholové bázi. Celá procedura by měla trvat 20 až 30 sekund.

 

Kdy je třeba si umývat ruce:

·         po každém návratu domů (do práce...) z vnějšího prostředí,

·         před a po návštěvě nemocnice, lékaře,

·         po cestě v prostředcích hromadné dopravy,

·         před, během a po přípravě jídla,

·         před konzumací jídla,

·         před a po každém použití toalety,

·         před manipulací s miminkem a po výměně znečištěné plenky,

·         po manipulaci se zvířaty a jejich krmivem,

·         po manipulaci s odpadem a odpadkovým košem,

·         po vyčištění nosu, kašlání a kýchání - při kašli a kýchání si ústa nezakrýváme dlaní, důležité je použít kapesník, který je třeba ihned po použití zahodit do koše,

·         během nemoci,

·         při jakémkoli pocitu nečistých rukou.

 

Jak si správně umývat ruce:

·         navlhčíme si ruce teplou vodou a nabereme si dostatečné množství mýdla,

·         ruce si třeme způsobem dlaň o dlaň, potom pokračujeme přiložením dlaně pravé ruky na hřbet levé ruky s čištěním vnitřních stran prstů a potom opačně,

·         třením si čistíme spojené prsty pravé ruky proti levé ruce a potom opačně, následně si uzavřeme prsty jedné ruky do dlaně a třeme si je proti druhé dlani,

·         následuje čištění levého palce krouživým pohybem pravou rukou a potom opačně,

·         levou dlaň si čistíme krouživým pohybem spojenými prsty pravé ruky a potom opačně,

·         ruce si opláchneme vodou, důkladně si je utřeme jednorázovou utěrkou nebo čistým ručníkem,

·         utěrkou či ručníkem potom zastavíme tok vody.

 

Jak si správně dezinfikovat ruce s použitím dezinfekčního prostředku na bázi alkoholu:

·         naberte plnou dlaň dezinfekčního prostředku a naneste na celý povrch rukou,

·         pokračujte přeložením dlaně pravé ruky na hřbet levé ruky s čištěním vnitřních stran prstů a potom opačně,

·         dále si čistěte třením spojené prsty pravé ruky proti levé ruce a potom opačně,

·         prsty jedné ruky uzavřete do druhé dlaně a třete proti druhé dlani,

·         krouživým pohybem si čistěte levý palec pravou rukou a potom opačně,

·         spojenými prsty pravé ruky čistěte krouživým pohybem levou dlaň a potom opačně,

·         jakmile ruce oschnou, jsou vydezinfikované.

 

Potraviny a nápoje pro dobrou imunitu

Obranyschopnost těla je významně posilována pestrou a zdravou stravou. Za vhodné zdroje potřebných živin považujeme jablka, kysané zelí, řepu, citrusy, křen, česnek, zázvor, papriky, citrony, banány, limetky, pomeranče, para a kešu ořechy, ale i rukolu, cizrnu, dýňová semínka či krůtí a kuřecí maso. I když nebývá pocit žízně tak výrazný jako v horkém počasí, nezapomínejme na pití vody, neslazených nápojů a čajů. Pravidelné pití zdravých nápojů pomáhá zvlhčovat sliznice.

 

MUDr. Pavel Malovič

 

 

MÁM PANIKU, CO S TÍM?

 

Neobvyklé a negativně působící situace často vyvolávají u lidí neobvyklé chování, prožívají dominantní pocity strachu a úzkosti, chovají se neprakticky a jsou nevypočitatelní - panikaří. Jak kontrolovat panický záchvat?

 

Objevuje se strach o život, úzkost z praktických otázek,

jako jsou finance, kdo se postará o rodinu, co budeme jíst, zda nás a naše blízké nezdevastuje nemoc a podobně. Některé nepříjemné projevy strachu, úzkosti a paniky se mohou objevit v různé intenzitě. Objevují se problémy se spánkem, nechutenství, negativní myšlení, problémy se zvládáním ohrožení nemocí, se vztahy. Přítomny bývají fyzické symptomy jako bušení srdce, problémy s dýcháním, pocení, třes, průjem, nevolnost, trnutí končetin, bolesti a napětí svalů, zejména v oblasti krku a ramen, bolesti, píchání a pálení na hrudi.

 

Někdy se může stát, že strach a úzkost přerostou až do panických záchvatů. Panická ataka je masivní záchvat úzkosti spojený s uvedenými velmi intenzivními a stupňovanými tělesnými symptomy. To všechno vyvolá obavy, že jde o vážný zdravotní problém. Lidé tento stav popisují jako nejhorší pocit - mají strach o život a pocit, že zemřou. Může se dostavit i úplně nečekaně nebo během spánku, většinou v prvních hodinách po usnutí.

 

Ve skutečnosti panický záchvat neohrožuje život a většinou po čtvrthodině odezní, ale může negativně ovlivnit další hodiny a dny nejen osoby s panikou, ale i její blízké okolí. Pokud se něco takového stane, je třeba o tom bez obav říct svému lékaři a případně navštívit psychologa. Existuje mnoho způsobů, jak takové panické situaci zabránit. Neznamená to, že se skutečný zdravotní stav zhoršuje, ani to, že hrozí „blázinec“. Je to přirozená reakce těla na vrstvení množství stresových situací za sebou. Dá se to zvládnout, i když nejde vždy o jednoduchý proces a vyžaduje to trénink.

 

A.     Jak kontrolovat panický záchvat svým dlouhodobějším a pravidelným životním stylem či životosprávou?

1.      Zkuste dýchat pravidelně (asi 10 až 12 nadechnutí za minutu). Zkuste dýchat do břicha, ne do hrudníku. Trénujte zklidňující dýchání ve chvílích, kdy jste v pohodě, abyste se tuto techniku naučili dopředu.

2.      Zkuste relaxovat: cvičením, relaxačními a dechovými technikami, hudbou... alespoň hodinu dvakrát denně (ty je třeba se naučit dopředu, abyste je mohli využít, když je vám špatně).

3.      Snažte se své pocity v takové situaci vnímat víc jako pozorovatel a opakujte si formulky, které vás uklidní (například „vyplavuje se jen napětí z mého nitra, nic vážného se mi nestane“).

4.      Pravidelně se stravujte, nejraději více menších porcí během dne. Nezapomínejte na snídani, aby vám neklesla hladina cukru v krvi.

5.      Vyhýbejte se alkoholu, černému čaji, kávě, slazeným nápojům.

6.      Pro ženy: Právě před menstruací se snažte vyhnout stresovým situacím, neboť tehdy je větší pravděpodobnost, že dostanete panický záchvat.

7.      Naučte se být asertivní: to znamená umět říci ne nebo umět požádat o pomoc a umět si vyhradit čas jen pro sebe.

 

B.     Co dělat před nepříjemnou nebo těžkou situací (předtím, než se dostanete do situace, ve které si myslíte, že budete panikařit)?

1.      Pokuste se nespěchat, nestresovat se a udržet se v co nejklidnějším stavu.

2.      Pravidelně si najděte čas jen pro sebe... jezte každé tři hodiny, pijte hodně tekutin a zkuste se vyhnout kofeinu, zacvičte si (rozcvičte si ramena, hlavu, zápěstí).

3.      Zkuste trénovat dechové a relaxační techniky... (i 5 minut na toaletě před léčbou nebo vyšetřením může pomoci).

4.      Pokuste se nemyslet na to, co by mohlo dopadnout špatně... zkuste se něčím rozptýlit - hudbou, myslete na něco pěkného, popovídejte si se známým...

5.      A i když budete myslet na tuto stresující situaci, nevadí, připravte si dopředu víc reálných myšlenek, které vám pomohou zůstat klidnějšími (například: po léčbě nebývá vždycky nevolno, i když mi bude hůř, za chvíli to i tak přejde...).

 

C.     Co dělat během nepříjemné nebo stresující situace?

1.      Postavte se k tomu s klidem a pokuste se zpomalit.

2.      Snažte se nechtít z této situace utéct. To vás může jen více vystresovat.

3.      Odpoutejte svou pozornost k něčemu příjemnějšímu - hudba, knihy, rodina...

4.      I když začnete panikařit, nebojte se, zkuste znovu dostat pod kontrolu své dýchání. Dýchejte přirozeně a pomaleji (10-12krát za minutu, do břicha, ne do hrudníku) - tak, jak jste si to natrénovali, vyhněte se hlubokým nádechům. Můžete si s sebou vzít i papírový sáček a pomalu dýchejte do něj a z něj. Do vaší krve se znovu dostane přirozené množství oxidu uhličitého, který při takovém rychlém dýchání (hyperventilaci) chybí.

5.      Nesnažte se s tímto záchvatem bojovat... to může jen znovu prodloužit a zhoršit vaši reakci na něj.

6.      Pamatujte si, že i ten nejhorší záchvat úzkosti netrvá víc než 15 minut a budete v pořádku.

 

D.     Co dělat po takové stresující situaci?

Po takovém záchvatu se můžete cítit velmi vyčerpaní, naštvaní na sebe sama, že jste to nezvládli lépe, ve stresu, že se něco takového bude znovu opakovat. Co vám může pomoci?

1.      Zkuste si dopřát alespoň hodinku pro sebe... Oddechněte si a relaxujte (tak, jak je vám to osobně příjemné). Prošli jste si nepříjemnou a vyčerpávající situací a potřebujete si vydechnout. Zkuste jakoukoli relaxační techniku, dechovou, představujte si něco příjemného nebo poslouchejte hudbu.

2.      Snažte se popřemýšlet nad tím, co vám v této situaci pomohlo. Když se to stane příště, budete vědět, co vám znovu pomůže. Případně, co ještě byste v takové situaci mohli zkusit, abyste ji lépe zvládli. Pokud získáte víc sebedůvěry, že to zvládnete, zmírníte svůj strach z toho, že to znovu přijde. To může zabránit dalšímu takovému záchvatu, protože ten je často vyvolán právě strachem z toho, že přijde znovu...

3.      Odměňte se. Zasloužíte si to, když jste to zvládli.

4.      Zkušenost, že tento stav VŽDY nakonec odezní, že se vám nic zlého nestane, tedy že je to „jen ve vaší hlavě“, a to, co vám pomohlo záchvat zvládnout, jsou důležité momenty, které vám mohou v budoucnosti pomoci zvládnout záchvat lépe. Pokud se vám nedaří situaci zvládnout vlastními silami, určitě vyhledejte odbornou pomoc! Vždy se poraďte o svých symptomech hned na začátku i s lékařem.

 

MUDr. Pavel Malovič

 

Poradce, měsíčník č. 11/2020 (IV/2020)

·         Stavební zákon s komentářem – JUDr. Jiří Plos

 

Poradce, měsíčník č. 9-10/2020 (III/2020)

·         Zákon o daních z příjmů s komentářem – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2020 (IV/2020)

·         Stavební zákon po novele

• Epidemie koronavirusu a daňová oblast
• Samostatný základ daně v daňovém přiznání PO
• Nájem nemovitých věcí a daň z příjmů 

·         Účetní vnitropodnikové směrnice – aktuální přehled

·         DPH u opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

·         Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru

·         Plátci pojistného a rozhodné období ve ZP

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2020 (IV/2020)

·         Kurzarbeit – náhrady mzdy v krizových situacích

·         Koronavirus a pracovněprávní vztahy

·         Pandemie a ošetřovné

·         OSVČ a zdravotní pojištění aktuálně – Přehledy za rok 2019 a zálohy v roce 2020

·         Změny v právní úpravě životního minima

·         Česká republika po Brexitu a zdravotní pojištění

·         EET - pokuty

·         Dny pracovního klidu v pracovněprávních souvislostech

·         Na co má zaměstnanec nárok při skončení pracovního poměru

·         Stravování zaměstnanců veřejné správy

 

Aktualizace III/1 (III/2020)

·         Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

·         Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

 

Aktualizace V/2 (III/2020)

• Zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

 

 

ODBORNÉ PUBLIKACE – NOVINKY:

• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)
• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek ZDP a DPH po novele (řešení na otázky zaměřené na daň z příjmů fyzických a právnických osob a daň z přidané hodnoty po novele)
• 100 otázek Nemocenské pojištění, Zaměstnávání (řešení na otázky zaměřené na nemocenské pojištění po novele a zaměstnávání po novele)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)

·         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

·         Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

·         Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)

·         Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)

 

 

BUDETE PODÁVAT OPOŽDĚNÉ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ?

 

Určitě využijete naše publikace:

 

PUBLIKACE	PŮVODNÍ CENA	CENA PO SLEVĚ	UŠETŘÍTE
Účtování – zákony a předpisy - odborná tematická publikace	50 Kč	30 Kč	20 Kč
DÚVaP 4-5/2019 - Rodinné podnikání: formy a účetnictví komplexně	275 Kč	125 Kč	150 Kč
DÚVaP 1/2020 – Evidence tržeb, Paušální výdaje	169 Kč	130 Kč	39 Kč
DÚVaP 2-3/2020 – Účetní závěrka za rok 2019	275 Kč	130 Kč	145 Kč
PaM 1/2020 – Konec roku ve mzdové účtárně	176 Kč	100 Kč	76 Kč
1000 řešení 11-12/2019 - Optimalizace daně z příjmů FO	154 Kč	70 Kč	84 Kč
100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, Účetnictví  - odborná tematická publikace	150 Kč	75 Kč	75 Kč
Daňová optimalizace - odborná tematická publikace	259 Kč	120 Kč	139 Kč
Daňové a nedaňové výdaje 2019 - odborná tematická publikace	420 Kč	210 Kč	210 Kč
Daňové a mzdové zákony 2019 - odborná tematická publikace	290 Kč	100 Kč	190 Kč
DPH a Daňový řád (A6 formát) - úplná znění zákonů	150 Kč	75 Kč	75 Kč
100 otázek ZDP, DPH - odborná tematická publikace	150 Kč	100 Kč	50 Kč