1. DAŇOVÉ VÝDAJE NOVĚ

Za daňové výdaje lze považovat náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. No v praxi je někdy těžké posoudit, jestli se jedná o výdaj daňový nebo nedaňový a při případné daňové kontrole můžou nastat problémy. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/

2. DÚVaP 3-4/2023 – Výdaje v ZDP a výdaje v účetnictví – příspěvek /A5, str. 192/

3. DaÚ 2/2023 – Daňové parametry v ZDP po novele – příspěvek /A4, str. 80/

2. OPTIMALIZACE DANĚ 2023

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v daňovém přiznání minimalizovat svůj základ daně a tím i minimalizovat svou daňovou povinnost. Při této optimalizační činnosti je přitom důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků. Jak správně postupovat při optimalizaci daně?

Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 120/

2. Daňové a nedaňové výdaje 2023 – odborná tematická publikace /A5, cca str. 560/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o daních z příjmů, Zákon o DPH ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

3. BALÍČEK MZDOVÝM ÚČETNÍM

Pracujete jako mzdová účetní a potřebujete mít po ruce aktuální informace ohledně posledních novel pracovněprávních a sociálních zákonů? V našich publikacích najdete odborné texty doplněné názornými příklady z praxe.

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Poradce 11-12/2022 – Zákoník práce s komentářem – komentář /A5, str. 528/

2. DÚVaP 3-4/2023 – Povinnosti zaměstnance k náhradě škody – příspěvek /A5, str. 192/

3. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – odborná tematická publikace /A5, str. 96/

4. PaM 3-4/2023 – Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 112/

4. DAŇOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám komplexní pohled na daně, od zpracování účetní závěrky a daňových přiznání až po novinky v zákoně o daních z příjmů po posledních novelách. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 8-9/2023 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/

2. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

3. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

4. DaÚ 2/2023 – Daňové limity – příspěvek /A4, str. 80/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

5. DPH BALÍČEK

Novelou zákona o DPH byl od 1. ledna 2023 zvýšen limit obratu pro povinnou registraci plátce daně, upřesněna pravidla pro určení místa plnění při prodeji zboží na dálku a provedeny dílčí změny v ustanoveních, která upravují podávání kontrolních hlášení ... a další změny. Potřebujete podrobné, komplexní informace?

Čtěte naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 7/2023 – Zákon o DPH s komentářem – komentář /A5, str. 328/

2. 1000 řešení 3-4/2023 – DPH po novele– praktické příklady /A5, str. 96/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. Zákony IB/2023 – Zákon o účetnictví, ČÚS ... – úplná znění zákonů /A5, str. 554/

5. DÚVaP 1-2/2023 – Povinnosti plátce DPH – příspěvek /A5, str. 144/

6. MZDOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám ucelené pracovněprávní informace ohledně zákoníku práce, zvýšení minimální mzdy, změny cestovních náhrad až po změněné odvodové povinnosti od roku 2023. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Zákony III/2023 – Zákoník práce, mzdové a platové předpisy ... – úplná znění zákonů /A5, str. 800/

2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/

3. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/

4. PaM 2/2023 – Zvýšení minimální mzdy a pracovněprávní nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 80/

5. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 80/

Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

Odměňování za práci patří mezi pracovní podmínky, jejichž úpravu stanoví zákon. Jedná se o jedno ze základních práv zaměstnance a současně jde i o povinnost zaměstnavatele poskytovat za práci mzdu nebo plat. V souvislosti s rostoucí inflací a zvyšováním životních nákladů jsou otázky kolem odměňování vysoce aktuální. Ve výkladu s praktickými příklady se zabýváme aktuální a komplexní úpravou odměňování, jak je obsažena v zákoníku práce a v dalších pracovněprávních předpisech, zejména v nařízeních vlády. Protože do mzdově právní oblasti patří i úprava průměrného výdělku a srážek ze mzdy, uvádíme výklad i k těmto oblastem.

1. Systém odměňování podle zákoníku práce

V části šesté zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále ZP), počínaje § 109, je soustředěna úprava obecných ustanovení o mzdě, platu, odměnách z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ustanovení specifických pro mzdu, plat, odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, mzdu nebo plat při výkonu jiné práce, odměnu za pracovní pohotovost a dále úprava společných ustanovení vztahujících se k podmínkám splatnosti a výplaty mzdy, platu, odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odměny za pracovní pohotovost, včetně provádění srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu.

1.1  Jednotné principy odměňování

V § 109 až 112 ZP se stanoví společné jednotné principy odměňování pro všechny skupiny zaměstnanců, kterými jsou ochrana proti mzdám (platům) nepřiměřeně nízkým, proti diskriminaci v odměňování a charakteristika jednotlivých plnění za práci podle jejich určení – pro zaměstnance v tzv. podnikatelské sféře – mzdy, pro zaměstnance v tzv. nepodnikatelské sféře (ve veřejných službách a správě) – platy a pro zaměstnance všech zaměstnavatelů, kteří vykonávají práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce – odměny z dohody.

V § 113 až 121 ZP je specifická úprava pro ochranu zaměstnanců ve mzdové oblasti v tzv. podnikatelské sféře, jejímž předmětem je určení způsobů utváření mezd, ochrana zaměstnanců při kompenzaci práce v obtížných pracovních podmínkách (přesčas, ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a v sobotu a v neděli), při poskytování mzdy v naturální formě a při uplatnění konta pracovní doby. Úprava v těchto ustanoveních je sestavena tak, aby poskytovala zaměstnancům náležitou ochranu a aby zabraňovala možnému poškozování zájmů fyzických osob, které jsou v pracovněprávních vztazích v nevýhodném postavení. Cílem uvedené úpravy je rovněž vytvoření dostatečného prostoru v procesu utváření mezd pro stimulaci zaměstnanců a pro vytváření optimálních (účinných) mzdových systémů jako nástroje řízení.

1.2  Určování odměny za práci

V § 122 až 135 ZP se komplexně stanoví postup při určování platu zaměstnancům ve veřejných službách a správě, včetně působnosti zaměstnavatelů v této oblasti a možností sjednání platů v kolektivních smlouvách. ZP v této části vychází z osvědčených zásad platové úpravy.

Ustanovení § 136 ZP se týká odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce). Smluvní volnost se omezuje stanovením spodní hranice odměny formou minimální mzdy a ochranou proti diskriminaci.

V § 109 odstavci 1 se stanoví základní právo zaměstnance na plnění za vykonanou práci s odkazem na další ustanovení ZP nebo na další zvláštní právní předpisy. Tímto vymezením je dána odlišnost odměn za práci od ostatních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s pracovním poměrem, která odměnou za práci nejsou (například náhrady mzdy nebo platu).

1.3  Stejná odměna pro muže a ženy

Směrnice Rady ES č. 75/117/EEC ukládá členským státům Evropské unie povinnost uplatnit zásadu stejné odměny pro muže i ženy do svých vnitrostátních právních systémů. Stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty znamená, že vykonávají-li konkrétní muž a žena u jednoho zaměstnavatele stejnou práci, to znamená stejnou ve všech aspektech této práce (stejná složitost, odpovědnost, namáhavost, stejná obtížnost pracovních podmínek, stejné pracovní schopnosti a pracovní způsobilost a stejná pracovní výkonnost a výsledky práce), musí mít tato žena stejnou výši mzdy jako tento muž.

Podmínky pro poskytování mzdy musí být stejné pro muže a ženy. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, přísluší stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance a při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.

Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle stupně vzdělání, rozsahu dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody a za zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.

Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti, zdravotní závadnosti nebo obtížnosti práce dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.

Příklad 1

Podle čeho se posuzují pracovní schopnosti a výkonnost zaměstnance?

Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci.

Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

Příklad 2

Může žena uplatňovat svůj mzdový nárok v případě diskriminace u soudu?

Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může na základě ustanovení § 110 ZP uplatnit u soudu nárok na vyrovnání tohoto neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel. Musel by pak prokázat, že použil ve smyslu nového ustanovení hlediska, která nevedou k výdělkové diskriminaci podle pohlaví, a že podle těchto hledisek byla poskytnuta odpovídající výše mzdy bez ohledu na další hlediska.

Mzda se může lišit podle kvalifikační náročnosti práce dané požadovaným stupněm vzdělání, rozsahem dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce (podle odborné praxe), podle složitosti předmětu práce (např. podle složitosti technického, technologického zařízení, výroby nebo provozu, informačních, obchodních, ekonomických, správních a jiných systémů) a pracovní činností (např. manipulační a obslužné práce) apod.

1.4  Diskriminace ve mzdách

Je nejčastějším případem porušování rovnosti v pracovněprávních vztazích mezi muži a ženami. Není žádným tajemstvím, že téměř čtvrtina zaměstnaných žen má za stejnou práci nižší mzdu než muži. Nelze to však ve všech případech považovat za jejich diskriminaci. Rozdíl ve výši mzdy mezi muži a ženami může být ovlivněn několika hledisky. Teprve jsou–li ve svých výsledcích stejná, můžeme mluvit o diskriminaci a o oprávněnosti žen domáhat se např. mzdového rozdílu soudní cestou. Jinak řečeno: zaměstnanec nemá nárok na stejnou mzdu při výkonu stejné práce, liší-li se některé z hledisek uvedené v ZP.

Rozhodují výsledky práce

Jedním z hledisek je kvalifikační náročnost práce dané požadovaným stupněm vzdělání, rozsahem dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon práce, podle složitosti předmětu práce (např. podle složitosti technologického zařízení, výroby nebo provozu, obchodních systémů apod.) a pracovní činností (např. manipulační a obslužné práce) apod.

ZP tato hlediska definuje velmi jasně a pragmaticky: složitost, obtížnost, namáhavost práce, kvalifikace zaměstnance, rovnocenné pracovní podmínky a prostředí a hlavně – stejné výsledky práce. Pokud jsou tyto zákonné předpoklady splněny u muže a ženy, kteří vykonávají stejnou práci, nemělo by docházet ke mzdové diskriminaci.

Rozdíly ve výši mzdy mohou dále být

-       podle odlišných pracovních podmínek a pracovních režimů (např. směnné provozy), podle negativních vlivů pracovního prostředí apod.,

-       podle pracovních schopností a pracovní způsobilosti zaměstnance,

-       podle pracovní výkonnosti a výsledků práce v závislosti na množství práce, dodržení termínů, kvality apod.

Jak je vidět, rozdíly v odměňování mohou vznikat jen při nesplnění některých z uvedených zákonných hledisek. Jiné důvody a příčiny rozdílů nemohou ve mzdách existovat.

Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může na základě ustanovení § 110 ZP uplatnit u soudu nárok na vyrovnání tohoto neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel. Musel by prokázat, že použil při odměňování hlediska, která nevedou k výdělkové diskriminaci podle pohlaví, a že podle těchto hledisek byla poskytnuta odpovídající výše mzdy bez ohledu na další hlediska.

1.5  Odměňování a pracovní výkonnost

Pracovní schopnosti a pracovní způsobilost zaměstnance se posuzují podle odborné a duševní způsobilosti, smyslových předpokladů, popřípadě podle tělesné způsobilosti konat danou práci.

Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

Žena, která má nižší výdělek než muž, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, může na základě ustanovení § 110 ZP uplatnit u soudu nárok na vyrovnání tohoto neoprávněného rozdílu. Oprávněnost rozdílu výše mzdy mezi mužem a ženou je povinen prokázat v případě soudního sporu zaměstnavatel. Musel by pak prokázat, že použil ve smyslu nového ustanovení hlediska, která nevedou k výdělkové diskriminaci podle pohlaví, a že podle těchto hledisek byla poskytnuta odpovídající výše mzdy bez ohledu na další hlediska.

Mzda se může lišit podle kvalifikační náročnosti práce dané požadovaným stupněm vzdělání, rozsahem dalšího vzdělání a praktických znalostí a dovedností požadovaných pro výkon této práce (podle odborné praxe), podle složitosti předmětu práce (např. podle složitosti technického, technologického zařízení, výroby nebo provozu, informačních, obchodních, ekonomických, správních a jiných systémů) a pracovní činností (např. manipulační a obslužné práce) apod.

1.6  Kdo prokazuje diskriminaci

Současně s přijetím zákona o zákazu diskriminace a dodržování rovnosti č. 198/­2009 Sb., s účinností od 1. září 2009 byl novelizován občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.) Ten v novém § 133a řeší jednu ze stěžejních otázek nové právní úpravy, kdo prokazuje diskriminaci nebo porušení rovnosti. Pro pracovní oblast to znamená: Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace v oblasti pracovní včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, je žalovaný povinen prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.

Přenesení důkazního břemene ve věcech pracovních, např. mzdových, na zaměstnavatele však neznamená, že by poškozený (diskriminovaný) zaměstnanec (žalobce) nebyl bez důkazních povinností. Znevýhodněná osoba musí v soudním řízení nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ní nebylo zacházeno obvyklým, tedy neznevýhodňujícím způsobem.

Dále musí znevýhodněná osoba tvrdit, že znevýhodňující zacházení bylo motivováno diskriminačním znakem. Tuto motivaci ovšem prokazovat nemusí, ta se v případě důkazu odlišného zacházení předpokládá. Je však vyvratitelná, prokáže-li se dokazováním opak. Opak „vyjde najevo tehdy, jestliže druhý účastník (např. zaměstnavatel) prokáže, že nedošlo k porušení zásady stejného zacházení“.

1.7  Důkaz opakem

Přenesení důkazního břemene v těchto případech na zaměstnavatele ještě neznamená, že v návrhu poškozeného zaměstnance mohou chybět tvrzené skutečnosti nebo návrhy na provedení důkazů. Jedná se např. o nepřímé svědky (osoby, jimž poškozený nezákonné jednání sdělil), listinné nebo znalecké důkazy apod., pokud jsou k dispozici. Mnohdy nemusí stačit pro soudní rozhodnutí, aby např. poškozená zaměstnankyně podala návrh k soudu s tím, že zaměstnavatel jí nevyhověl v požadavku na poskytnutí náhrady škody v částce 100 tisíc korun za porušení zásady rovnosti a neuvedla žádné skutečnosti nebo návrhy.

Soudní řízení probíhá zcela obvykle, jako je tomu v ostatních případech: výslech účastníků, přednesení důkazů a jejich hodnocení jednotlivě a ve vzájemném souhrnu. Soud hodnotí důkazy zaměstnavatele prokazující to, že on nebo jeho zaměstnanec se jednání uvedeného v návrhu nedopustil. Přenesení důkazního břemene znamená, že zaměstnavatel prokazuje opak tvrzení a věrohodnost důkazů, které jsou uvedeny v návrhu na zahájení soudního řízení.

Pokud soud nebude mít skutečnosti tvrzené žalobcem (zaměstnancem) např. o diskriminaci za prokázané, může žalobu zamítnout nebo žalobce vyzvat k uvedení nebo doplnění důkazů. Předseda senátu pak podle § 43 OSŘ vyzve účastníka řízení, aby návrh v určeném termínu doplnil o potřebné důkazy. Přitom účastníka řízení poučí o tom, jak by doplnění mělo vypadat. Nedoplní-li účastník řízení tyto důkazy, nelze pro tento nedostatek v soudním řízení pokračovat a soud nemůže rozhodnout, usnesením návrh poškozeného na náhradu škody může zamítnout.

Více o této problematice najdete v měsíčníku Daně, účetnictví – vzory a případy 5-6/2023.

Trestní zákoník je základním předpisem trestního práva hmotného. Primárně se dělí na obecnou a zvláštní část. Obecná část stanoví např. působnost trestního zákoníku a obsahuje ustanovení, která jsou společná všem nebo více trestným činům, když například vymezuje vznik a zánik trestní odpovědnosti, okolnost vylučující protiprávnost, ukládání trestu, zahlazení odsouzení, definici pachatele trestného činu atd. Zvláštní část pak definuje jednotlivé trestné činy s uvedením znaků, které jsou pro konkrétní trestný čin charakteristické a čím se např. liší navzájem (rozdíl mezi loupeží a krádeží, podvodem a úvěrovým podvodem či zpronevěrou atd.). Současně také každé ustanovení v trestním zákoníku vymezené v jeho zvláštní části stanoví, jaký druh trestu je možno pachateli trestného činu za jeho protiprávní jednání uložit.

Tato novelizace vychází po více jak čtyřech letech, kdy byl vydán tehdy souhrnný trestní zákoník a trestní řád v nakladatelství PORADCE pod č. 2019/5-7 v prosinci 2018. Toto vydání obsahuje nejen novelizovaná ustanovení trestního zákoníku, ale zejména judikaturu doplněnou o judikaturu přijatou v letech 2018-2022, čímž bezpochyby vzhledem k jejímu přiřazení k příslušným paragrafům může přispívat k rychlejší orientaci. Je potřebné současně uvést, že pokud tato publikace odkazuje na dřívější úpravu, je jí myšlena zejména úprava provedená zákonem č. 140/1961 Sb. Tento odkaz je záměrný vzhledem k tomu, že značná část judikatury převzaté do trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb.) pochází z doby existence již zmíněného trestního zákona a je stále použitelná, případně její části či některé výkladové pojmy, tudíž lze i pro ten případ se staršími komentáři pracovat. [jen pro dokreslení v rozhodnutí pod č. 5635 – Československé trestní zákony, vydané v Praze v roce 1946 nákladem právnického knihkupectví a nakladatelství Linhart, je k loupeži mj. uvedeno, že „pouhé nečekané vytržení z ruky, neprovázené zlým nakládáním, není ještě násilím, jaké ma na mysli § 190“ ř. z. č. 117 ze dne 27. května 1852. Judikát – rozhodnutí č. 19/1972 pak uvádí, že „neočekávané vytrhnutí věci z ruky ještě není násilím ve smyslu § 173 odst. 1 tr. zák., a proto přisvojení si cizí věci tím, že se jí pachatel zmocní tímto způsobem, ještě není loupeží, ale krádeží]. Z uvedeného by mělo být patrno, že odkaz na dřívější judikaturu není samoučelný. Od posledního vydání došlo k několika novelizacím trestního zákoníku. Tato publika s ohledem na její rozsah si neklade za cíl výkladem – komentářem se podrobněji vyjadřovat k různým termínům hmotného práva. Pokud jsou zmiňovány některé novelizace, je tomu tak z důvodu, že se podstatněji dotkly příslušných ustanovení trestního zákona a také z toho důvodu jsou v mnoha případech uváděny odkazy na důvodovou zprávu, aby čtenář, pokud by měl zájem, měl snadnější přehled. Účelem publikace je především poskytnout čtenáři základní novelizovaný text trestního zákoníku doplněný o stávající judikaturu ke konci roku 2022.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ ČÁST

HLAVA I

PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ

Díl 1

Žádný trestný čin bez zákona

§ 1

Zákaz retroaktivity

Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.

Komentář k § 1

Ze znění trestního zákoníku (oproti předchozí právní úpravě provedené zák. č. 140/1961 Sb., platným do 1. 1. 2010) vyplývá, že trestný je pouze takový skutek, jehož trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán, přičemž zákonem ve smyslu shora uvedeném se rozumí nejen tento trestní zákoník, ale i jiné zákony vymezující trestné činy a odpovědnost za ně (srov. § 110 tr. zák.). Uvedené ustanovení je v souladu s čl. 39 Listiny základních práv a svobod (nulla poena sine lege) – jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož i jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání uložit.

§  Z judikatury

Roz. 30/21 – Není porušením zákazu retroaktivity v neprospěch pachatele (čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, § 1 tr. zákoníku), který se uplatní i ve vztahu k právnické osobě jako pachateli trestného činu (§ 1 odst. 2 t. o. p. o.), pokud byla právnická osoba odsouzena za trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku, jehož se dopustila tím, že jednáním uskutečněným až po nabytí účinnosti zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, sebe nebo jiného obohatila ke škodě cizího majetku, jestliže k tomu záměrně fyzická osoba jednající za právnickou osobu využila omylu, který vyvolala jiná nebo tatáž fyzická osoba již přede dnem 1. 1. 2012.

To platí např. tehdy, jestliže fyzická osoba (třeba v postavení člena statutárního orgánu určité obchodní společnosti) vyvoláním nebo využitím omylu příslušného orgánu státu nebo zamlčením podstatných skutečností v době do 31. 12. 2011 dosáhla vydání rozhodnutí o schválení provozu fotovoltaické elektrárny provozované obchodní společností a následného vyplácení vyšší podpory obnovitelných zdrojů energie, pokud obchodní společnost od 1. 1. 2012 prostřednictvím téže fyzické osoby nebo prostřednictvím dalších osob na základě pokynů této fyzické osoby prováděla fakturaci a nechala si vyplácet takovou podporu, ačkoliv na ni neměla nárok.

Díl 2

Časová působnost

§ 2

Trestnost činu a doba jeho spáchání

(1) Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele ­příznivější.

(2) Jestliže se zákon změní během páchání činu, užije se zákona, který je účinný při dokončení jednání, kterým je čin spáchán.

(3) Při pozdějších změnách zákona, který je účinný při dokončení jednání, jímž je čin spáchán, se užije zákona nejmírnějšího.

(4) Čin je spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat.

Komentář k § 2

V tomto ustanovení je upravena tzv. časová působnost trestních zákonů. Současné znění umožňuje použití dřívějšího zákona za předpokladu, že použití dřívějšího zákona je pro pachatele příznivější než ustanovení tohoto zákona, tj. v daném případě připouští tzv. retroaktivitu.

Důležité

Použití nového zákoníku je nutno posuzovat jako celek, aby konečný výsledek byl pro pachatele příznivější a nestačí tedy vycházet jen ze srovnání trestních sazeb starého a nového zákona.

Z judikatury

Roz. 11/91 – K výkladu ustanovení § 16 odst. 1 věta za středníkem tr. zák. o použití pozdějšího, pro pachatele příznivějšího zákona v případě trestného činu vraždy spáchaného před účinností zákona č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Použití nového práva je však třeba posuzovat jako celek, aby konečný výsledek byl pro pachatele příznivější. Nutné je hodnotit starý a nový zákon jak z hlediska ustanovení zvláštní části, tak i se zřetelem k ustanovení obecné části trestního zákona. Při posouzení otázky, jaký zákon použít, nemůže tedy jít jen o srovnání trestních sankcí starého a nového zákona. Přitom je rozhodný výsledek srovnání trestů, které by byly při použití zákonů jako celků pachateli za konkrétních posuzovaných okolností uloženy. Otázku aplikace ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. je nutno řešit i za situace, kdy výrok o vině, o níž bylo rozhodnuto podle trestního zákona účinného před 1. 7. 1990, je pravomocný a v novém rozhodnutí po tomto datu je ukládán pouze trest, neboť podle citovaného zákonného ustanovení je třeba rozumět trestností činu nejen možnost pachatele uznat vinným, ale i uložit mu přiměřený trest.

Roz. 53/06

Roz. 17/07

Roz. 27/08 – Jestliže alespoň jeden dílčí útok pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.) byl spáchán za účinnosti nového (pozdějšího) trestního zákona, pak se trestný čin v celém rozsahu pokračování pokládá za spáchaný až po nabytí účinnosti nového (pozdějšího) zákona, a to bez ohledu na skutečnost, zda z hlediska ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. jde o zákon, který je pro pachatele příznivější, či nikoli.

Závěr o trestnosti všech dílčích útoků pokračujícího trestného činu podle nového (pozdějšího) zákona však v takovém případě předpokládá, že ta část pokračujícího trestného činu (tzn. některý jeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností nového (pozdějšího) zákona, naplňuje zákonné znaky některé skutkové podstaty i podle trestního zákona dřívějšího, účinného v době jejího spáchání (srov. č. 7/1994-I. Sb. rozh. tr.).

Roz. 59/09 – (viz § 67)

Roz. 1/11 – I – (viz § 16)

Roz. 48/11 – I – Trestností činu ve smyslu § 2 odst. 1 tr. zákoníku se rozumí možnost, že pachatel bude pro určitý trestný čin odsouzen, tj. po zažalování bude pro tento trestný čin uznán vinným a uložen mu trest. Jsou to tedy všechny podmínky relevantní pro výrok o vině i o trestu, a to i v případě, že nejprve nabude právní moci výrok o vině posuzovaným trestným činem a teprve později je rozhodováno o trestu, který má být obviněnému za takový trestný čin uložen.

Trestní stíhání totiž končí až odsouzením pachatele pravomocným výrokem o vině a trestu, resp. upuštěním od potrestání (§ 12 odst. 10, § 122 odst. 1 tr. ř.). Zrušením odsuzujícího pravomocného rozsudku, i když jen ve výroku o trestu, v řízení o mimořádných opravných prostředcích (o dovolání, stížnosti pro porušení zákona nebo obnově řízení) vzniká ve věci právní stav neskončeného trestního stíhání. Odsuzující výrok o vině, který byl ponechán jako pravomocný, není překážkou pro následné zastavení trestního stíhání pro některý z důvodů jeho nepřípustnosti podle § 11 odst. 1 tr. ř. (např. z důvodů milosti nebo amnestie prezidenta republiky, promlčení, úmrtí obviněného nebo jeho prohlášení za mrtvého apod.).

Roz. 48/11 – II – Skutek se posuzuje podle toho práva, jehož použití je pro obviněného nejpříznivější, a to bez rozdílu, zda jde podle dřívějšího a pozdějšího práva o stejné či různé skutkové podstaty. Přitom se použije ve všech směrech buď jen práva účinného v době činu, anebo jen práva pozdějšího. Platí tedy zásada, že dřívějšího nebo nového zákona je třeba užít jako celku.

Zásada vyplývající z ustanovení § 2 odst. 1 tr. zákoníku, že trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona, jestliže je to pro pachatele příznivější, se uplatní i při posuzování otázky, zda je či není promlčena trestní odpovědnost podle § 34 odst. 1 tr. zákoníku (resp. promlčeno trestní stíhání podle § 67 odst. 1 tr. zák.), v tom smyslu, že se vychází z délky promlčecí doby určené trestní sazbou trestu odnětí svobody toho trestného činu, jehož kvalifikace podle této zásady připadá v úvahu.

Roz. 53/11 – I – Za situace, kdy byl čin spáchán za účinnosti trestního zákona a trestní řízení se vedlo zčásti v době před účinností nového trestního zákoníku (do 1. 1. 2010) a bylo skončeno až za účinnosti trestního zákoníku, tj. po 1. 1. 2010, přičemž ve smyslu § 2 odst. 1 tr. zákoníku je pro obviněného příznivější právní posouzení činu podle trestního zákoníku, tak se podle nové právní úpravy z § 34 odst. 1 tr. zákoníku odvozená délka promlčecí doby (která je přitom kratší než podle předchozí úpravy v ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák.) uplatní toliko do budoucnosti, tzn. pouze ve vztahu k době, která běží od účinnosti nového trestního zákoníku, resp. od poslední skutečnosti přerušující běh promlčecí doby podle dřívějšího ustanovení § 67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák.

Účinky procesních úkonů provedených před 1. 1. 2010, jimiž v souladu se zákonem, tj. s ustanovením § 67 odst. 3 písm. a), b) tr. zák., došlo k přerušení promlčecí doby se novým trestním zákoníkem zpětně neruší, byť jde o úkony, s nimiž od 1. 1. 2010 již není spojeno přerušení promlčecí doby ve smyslu ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) b) tr. zákoníku (k tomu srov. rozhodnutí č. 59/2009 Sb. rozh. tr.).

Roz. 54/12 – Skutek, který byl spáchán za účinnosti zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a o němž se rozhoduje již za účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, může být posouzen jako trestný čin jen tehdy, když naplňuje zákonné znaky určité skutkové podstaty podle obou těchto zákonů. Jestliže jím měl být spáchán trestný čin, jehož subjektivní stránka vyžaduje zavinění z nedbalosti (§ 5 tr. zák., § 16 tr. zákoníku), přičemž podle trestního zákoníku musí jít o hrubou nedbalost (§ 16 odst. 2 tr. zákoníku), lze skutek posoudit jako trestný čin jen tehdy, když soud vyvodí u obviněného (pachatele) hrubou nedbalost. To platí i tehdy, pokud soud v takovém případě nakonec dospěje k závěru, že při posuzování trestnosti činu z hlediska časové působnosti zákona (§ 16 odst. 1 tr. zák., § 2 odst. 1 tr. zákoníku) není pro pachatele příznivější použití trestního zákoníku a že čin je třeba kvalifikovat podle trestního zákona.

Roz. 21/12 – (viz § 205)

Roz. 41/13 – (viz § 65)

Roz. 2/14 – Byl-li určitý skutek spáchán v době do 31. 12. 2009 a má-li být i po tomto datu posouzen jako trestný čin porušování (porušení) povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 255a odst. 1 tr. zák. nebo § 221 odst. 1 tr. zákoníku, lze ho považovat za trestný čin, jen když soud dovodí u pachatele zavinění z vědomé nedbalosti [§ 5 písm. a) tr. zák., § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], která má zároveň povahu hrubé nedbalosti (§ 16 odst. 2 tr. zákoníku), i když vzhledem k časové působnosti trestních zákonů (§ 16 odst. 1 tr. zák., § 2 odst. 1 tr. zákoníku) bude nakonec skutek kvalifikován podle trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 (srov. rozhodnutí č. 54/2012 Sb. rozh. tr.).

Roz. 30/21 – (viz § 1)

§ 3

Užití zákona účinného v době rozhodování

(1) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje.

(2) O ochranném opatření se rozhodne vždy podle zákona účinného v době, kdy se o ochranném opatření rozhoduje.

komentář k § 3

Ze současně platných ustanovení vyplývá, že pokud bude soud rozhodovat o vině obviněného a dospěje k závěru, že pro pachatele bude příznivější použití dřívějšího zákona (viz § 2 odst. 1 tr. zák.), bude moci uložit pouze takový druh trestu, který zná zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje. Uvedené zásady se musí bezpodmíněčně použít v případě rozhodování o ochranném opatření.

Díl 3

Místní působnost

§ 4

Zásada teritoriality

(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán na jejím území.

(2) Trestný čin se považuje za spáchaný na území České republiky,

a)  dopustil-li se tu pachatel zcela nebo zčásti jednání, i když porušení nebo ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti v cizině, nebo

b)  porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem chráněný trestním zákonem nebo měl-li tu alespoň zčásti takový následek nastat, i když se jednání dopustil v cizině.

(3) Účastenství je spácháno na území České republiky,

a)  je-li tu spáchán čin pachatele, kdy místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle odstavce 2, nebo

b)  jednal-li tu zčásti účastník činu spáchaného v cizině.

(4) Jednal-li účastník na území České republiky, užije se na účastenství zákona České republiky bez ohledu na to, zda je čin pachatele v cizině trestný.

komentář k § 4

Znění tohoto ustanovení, jak je již uvedeno v samotném jeho názvu, vyjadřuje zásadu teritoriality. Podle této zásady se ustanovení tohoto zákona vztahují na celé území České republiky, bez ohledu na to, kdo je pachatelem jednání podřaditelného pod ustanovení trestních zákonů.

Pouze okrajově lze zmínit, že pod jurisdikci trestního zákona budou spadat i pachatelé jednající v rozporu s trestním zákonem na palubě lodi či letadla, tzv. zásada vlajky, kdy česká jurisdikce je odvozena od registrace tohoto prostředku [oproti dřívější úpravě provedené v § 17 odst. 2 písm. a) trest. zák. bude jako trestné posouzeno, dopustil-li se pachatel zčásti jednání na území republiky]. Nově toto ustanovení v odstavci 3. a 4. upravuje spáchání účastenství na území republiky.

§ 5

Zásada registrace

Podle zákona České republiky se posuzuje též trestnost činu, který byl spáchán mimo území České repub­liky na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, ­které jsou registrovány v České republice. Místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle § 4 odst. 2 a 3.

komentář k § 5

Jedná se v podstatě o ustanovení totožné s dřívější úpravou provedenou v § 17 odst. 3 trest. zák.

§ 6

Zásada personality

Podle zákona České republiky se posuzuje i trestnost činu, který v cizině spáchal občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt.

komentář k § 6

Toto ustanovení umožňuje postih občana České republiky (též osoby bez státní příslušnosti, která má na území České republiky trvalý pobyt) za trestné činy spáchané v cizině.

§  Z judikatury

Roz. 47/87 – I – Pri skúmaní zavinenia dopravnej nehody, ktorej účastníkom bol československý občan v cudzine, sa použijú pravidlá cestnej premávky toho štátu, kde bol spáchaný trestný čin. Obvinený československý občan, vodič motorového vozidla, sa nemôže zbaviť trestnej zodpovednosti tým, že tieto pravidlá nepoznal, lebo pred cestou je povinný sa s týmito pravidlami zoznámiť.

Roz. 47/11 – III – (viz § 269)

Roz. 47/11 – II – Působnost českého trestního zákona může být založena i v případech, ve kterých je obsažen mezinárodní (cizí) prvek, který může zainteresovat i cizí trestní, ale i mimotrestní právní úpravu. Aplikace cizího mimotrestního práva při řešení otázky trestní odpovědnosti přichází v úvahu zejména při výkladu tzv. normativních znaků skutkových podstat trestných činů a při posuzování protiprávnosti činu. Jestliže čin naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu obsahuje cizí prvek, který je třeba podřadit právě pod normativní znak, lze při jeho výkladu použít cizí mimotrestní právo za předpokladu, že české trestní právo chrání takový právní pojem, instituci nebo vztah, vyjádřený v posuzovaném normativním znaku. Jde o otázku tzv. věcné (předmětné) působnosti trestního zákona, tj. dosahu jeho skutkových podstat. Normativní znaky vyjadřující osobní a soukromá práva, zájmy nebo instituty, které jsou uznávány všude, a nejen na území, kde působí právo, které je založilo, mohou a musí být posuzovány podle cizího práva, jestliže si to vyžaduje vyskytující se cizí prvek. Naproti tomu normativní znaky vyjadřující pojmy a instituce veřejnoprávní povahy (orgán státní správy, orgán veřejné moci, veřejný činitel, úřední osoba atd.) zpravidla nemohou být posuzovány podle cizího práva, neboť trestní zákon cizí zájmy tohoto druhu obvykle nechrání, a pokud je chce chránit, je třeba, aby to bylo v příslušné normě náležitě vyjádřeno.

     Znakem každého trestného činu je i protiprávnost, která se zpravidla dovozuje z celého právního řádu a obyčejně se vzhledem k sekundární povaze trestního práva opírá o právní normy nacházející se mimo trestní zákon, a proto se v konkrétním případě dovozuje především z mimotrestních právních předpisů (např. předpisů upravujících dopravní provoz – srov. č. 29/1981 Sb. rozh. tr., zdravotnických předpisů, předpisů o bezpečnosti práce). Působnost těchto předpisů je až na výjimky omezena na území státu, který je vydal. Jestliže byl čin spáchán na území cizího státu a byl jím porušen předpis tohoto druhu, protiprávnost činu – pokud na něj dopadá tzv. věcná i místní působnost českého trestního zákona – nelze posuzovat podle českého práva, ale vždy je nutno uplatnit právo státu, na jehož území byl čin spáchán.

§ 7

Zásada ochrany a zásada
univerzality

(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), padělání a pozměnění peněz (§ 233), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235), výroby a držení padělatelského náčiní a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku (§ 236), neoprávněné výroby peněz (§ 237), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323), násilí proti úřední osobě (§ 325), padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v pro­s­toru váleč­ných operací (§ 414), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415), zneužití vlajky a příměří (§ 416) a ublížení parlamentáři (§ 417) i tehdy, spáchal-li takový trestný čin v cizině cizí státní příslušník nebo osoba bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt.

(2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu, který byl spáchán v cizině proti občanu České republiky nebo proti osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, jestliže je čin v místě spáchání činu trestný nebo jestliže místo spáchání činu nepodléhá žádné trestní pravomoci.

Komentář k § 7

Uvedené ustanovení bylo obdobně upraveno dříve v § 19 trest. zák. Uvedené ustanovení bylo doplněno zák. č. 455/2017 Sb., o výčet některých ustanovení (např. § 312a, § 312d, § 321e a další).

§ 8

Subsidiární zásada univerzality

(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, i tehdy, jestliže

a)  čin je trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán,

b)  pachatel byl dopaden na území České republiky, proběhlo vydávací nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu cizímu státu nebo jinému oprávněnému subjektu a

c)  cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který žádal o vydání nebo předání pachatele k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, požádal o provedení trestního stíhání pachatele v České republice.

(2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku.

(3) Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.

Komentář k § 8

Subsidiární zásada univerzality byla dříve upravena v § 20 trest. zák. Pokud se v tomto ustanovení hovoří o cizím státním příslušníkovi, rozumí se jím osoba mající jinou státní příslušnost než českou. Osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, se pak rozumí osoba bez státního občanství a která zde nemá povolen pobyt podle zvláštních předpisů. Aby bylo možno uvedená ustanovení aplikovat, musí být zároveň splněny podmínky:

-        čin musí být trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán,

-        pachatel byl dopaden na území republiky, proběhlo vydávací nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání cizímu státu nebo jinému subjektu k trestnímu stíhání oprávněnému,

-        cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který žádal o vydání nebo předání pachatele k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, požádal o provedení trestního stíhání pachatele v České republice (úprava provedena zák. č. 105/2013 Sb.).

Uvedenou změnou se má předejít marně činěným úkonům trestního řízení, stejně jako konfliktům jurisdikcí, za situace, že by osoba byla současně stíhána ve více státech. Žádost cizího státu o provedení trestního stíhání v ČR může být současně žádostí o převzetí trestního řízení z cizího státu do ČR. Podstatné je, že pachateli nelze uložit přísnější trest, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.

Úplné znění zákona s komentářem najdete v měsíčníku Poradce 11-12/2023.

Poradce č. 11-12/2023 (III/2023)

·         Trestní zákoník po novelách s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2023 (III/2023)

·         Změny v právní úpravě bolestného

·         Změny ve zdanění dohody o pracovní činnosti v roce 2023

·         Jak a kdy čerpat dovolenou z roku 2022

·         Příspěvky zaměstnavatele na ošacení zaměstnancům

·         Zdravotní pojištění – když zaměstnanec nastupuje do zaměstnání

·         Software v majetku vybraných účetních jednotek

·         Zákaz kouření ve školách a praxe

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2023 (III/2023)

·         Daňový řád a datová schránka – novela

·         Mimořádné odpisy v roce 2023 – výhody

·         Příjmy pojištěnce ve zdravotním pojištění

·         Prodej nemovitých věcí – osvobození příjmů

·         Slevy na dani z příjmů FO

·         Příklady z praxe – slevy na dani z příjmů FO

·         Zpětný leasing a DPH

·         Kontrolní hlášení – změny

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2023 (III/2023)

·         Odměňování za práci, srážky ze mzdy

·         Technické zhodnocení majetku

·         Soukromé právo v podmínkách zdravotního pojištění

·         Sociální pojištění

1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2023 (III/2023)

·         Daňové a nedaňové výdaje

·         Zaměstnavatelé a OSVČ bez minima ve ZP

·         Daně v praxi

·         Účetnictví

·         Zaměstnávání

·         Mzdy

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ

1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)

6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)

9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)

10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)

11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

13. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)

14. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)

Poradce č. 13/2023 (IV/2023)

·         Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6-7/2023 (IV/2023)

·         Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – novela

·         Důchodové pojištění – valorizace

·         Brigády zaměstnanců na dočasné a příležitostné (sezonní) práce

·         Sleva zaměstnanci na nákup produktů zaměstnavatele

·         Chyby při výpočtu průměrného výdělku

·         Působnost územních samosprávných celků ve školství

·         Povinnosti obce při likvidaci odpadu

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2023 (IV/2023)

·         EET – zrušení od 1. 1. 2023

·         Kdy zdanit příjmy z nájmu?

·         Progresivní daň u FO – jak se jí vyhnout

·         Příjmy z příležitostných činností

·         Dodání knih a časopisů a DPH

·         Daňová evidence OSVČ

·         Rekvalifikace a školení zaměstnanců

·         Skončení zaměstnání – postupy zaměstnavatele ve ZP

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 7-8/2023 (V/2023)

·         Finanční deriváty v účetnictví

·         Rodinné podnikání v účetnictví a ZDP

·         Finanční a operativní leasing

NOVINKY

Aktualizace V/1 (III/2023)

·         Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Aktualizace VI/2 (II/2023)

·         Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci

Aktualizace VI/1 (I/2023)

·         Energetický zákon

ZÁKONY 2023