Em@ilové noviny
č.6/2024
28.3.2024
28.3.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. BALÍČEK DAŇOVÉ VÝDAJE 2024
O výdaji hovoříme jako o daňovém výdaji tehdy, pokud má daňovou účinnost (uznatelnost), a proto může snížit základ daně z příjmů. Mnoho změn do podnikatelského prostředí přinesl tzv. konsolidační balíček. Tímto změnám se věnuje i publikace Daňové a nedaňové výdaje pro rok 2024. Naleznete v ní abecedně seřazené daňové a nedaňové výdaje s mnoha příklady z praxe. Každý pojem je rozebrán dle zákona o daních z příjmů, účetnictví, DPH a z právního hlediska. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
2. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str. 384/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 449/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Odpisy majetku – účetně a daňové – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1804 Kč. Cena balíčku s 45 % slevou je 993 Kč. Ušetříte 811 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PO NOVELE
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob se týkají hlavně omezení či zrušení daňových výjimek. Dále došlo k mnoha změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Dále se změnila sazba daně pro fyzické osoby, změny nastaly v oblasti slev na dani, příspěvku na stravování, odpisů, zdaňování ostatních příjmů, změny nastaly i z titulu zvýšení minimální mzdy a mnohé další. O jaké konkrétní změny se jedná?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů po novele – komentář /A5, str. 560/
2. Zákony IB/2024 – Zákon o účetnictví, zákon o rezervách ... – úplná znění zákonů /A4, str. 464/
3. DaÚ 2/2024 – Slevy na dani na manželku za rok 2023 – změny v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 80/
4. PaM 3/2024 – Uplatnění progresivní daně u zaměstnance – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1278 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 831 Kč. Ušetříte 447 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. CESTOVNÍ NÁHRADY NOVĚ
Při pracovních cestách vznikají přímé či nepřímé zvýšené výdaje, zejména na dopravu a stravování. Tyto soukromé výlohy by měl nahradit zaměstnavatel, který přikázal vykonání pracovní cesty. Nárok na cestovní náhrady vzniká nejen u pracovních cest, ale také v některých dalších případech, jako je například přeložení nebo dočasné přidělení zaměstnance.
O jaké minimální cestovní náhrady se jedná? Jak se vypočtou? O kolik se tento rok zvýšilo stravné a náhrady za využívání motorových vozidel?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. DÚVaP 5-6/2024 – Cestovní náhrady v podnikání – příspěvek /A5, str. 184/
2. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
3. PaM 4-5/2024 – Náhrada zvýšených stravovacích výdajů při tuzemské a zahraniční pracovní cestě v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 1084 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 650 Kč. Ušetříte 434 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
4. PODNIKÁNÍ V KOSTCE
Jak správně postupovat při podnikání z hlediska zdanění mezd, optimalizace daně, zákoníku práce, občanského práva, BOZP, daňového řízení, správního řízení? Jaké jsou nejčastější chyby při podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 208/
2. Optimalizace daně – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
|
Cena balíčku je 1283 Kč. Cena balíčku s 43 % slevou je 681 Kč. Ušetříte 602 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PO NOVELE S KOMENTÁŘEM
Zákon o nemocenském pojištění je komplexní normou, která sjednotila nemocenské pojištění všech kategorií pojištěnců, hmotněprávní úpravu nemocenského pojištění, včetně posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto pojištění i procesní pravidla pro organizaci a provádění nemocenského pojištění. Zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. Zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do ledna 2024 celkem 85- krát novelizován. K 1. lednu 2024 byl novelizován celkem 4 krát a velká změna nastane ještě 1. července 2024, kdy dojde k zavedení pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce.
Je všeobecně známo, že zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nabyl účinnosti 1. ledna 2009. Nabytí účinnosti zákona bylo původně plánováno k datu 1. ledna 2007, tedy k datu nabytí účinnosti zákoníku práce č. 262/2006 Sb. oba zákony spojovala nová právní úprava zajištění v době dočasné pracovní neschopnosti. Zákoník práce obsahuje právní úpravu náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) po dobu trvání prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a zákon o nemocenském pojištění zase poskytování dávek nemocenského až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že se jednalo o „převratnou“ změnu, byla původně plánovaná účinnost zákona odložena nakonec o dva roky.
Sám zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 celkem 85krát novelizován, naposledy k datu 1. ledna 2024:
- zákonem č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
- zákonem č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
- zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů
- zákonem č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Zákon č. 349/2023 Sb. má však dělenou účinnost a podstatné změny, které přináší do zákona o nemocenském pojištění, nabudou účinnosti až 1. července 2024. Jedná se o zavedení pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce.
Největší novela zákona o nemocenském pojištění však byla provedena již před 10 lety, a to zákonem č.470/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012. Tato novela přinesla více jak 150 změn, které byly především legislativně technické a odstraňovaly některé nedostatky na základě zkušeností z praxe. Zásadní změnou, kterou tato novela přinesla, ale bylo rozšíření okruhu výdělečně činných osob, které jsou účastny na nemocenském pojištění při splnění podmínek daných zákonem.Šlo především o osoby činné na základě dohody o provedení práce a osoby, které jsou členy kolektivních orgánů.Tyto osoby byly spolu se svým zařazením mezi osoby nemocensky pojištěné zařazeny i mezi osoby důchodově pojištěné.
Z poslední doby jsou významné dvě novely zákona o nemocenském pojištění. První byla novela v r. 2017 (provedená zákonem č.148/2017 Sb.), která s účinností od 1. 1.2018 do právního řádu ČR zavedla novou dávku nemocenského pojištění „dávka otcovské poporodní péče“, pro kterou zákon o nemocenském pojištění zavedl legislativní zkratku „otcovská“.
Účelem této nové dávky je především posílení vazby mezi dítětem a jeho oběma rodiči v raných týdnech života dítěte, podpora a motivace otců k zapojení se do péče o novorozené dítě a rozvoj vztahů v rámci rodiny a kompenzace ucházejícího příjmu otce z důvodu péče o novorozené dítě a matku krátce po porodu. Obdobné opatření bylo zavedeno i v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů.
Otcovská byla v letech 2019 až 2021 poskytována z nemocenského pojištění otci dítěte po dobu jednoho týdne. Od 1. ledna 2022 se podpůrčí doba prodlužuje a dávka může být čerpána po 2 týdny. Nástup na otcovskou je možný v období 6 týdnů ode dne narození dítěte a výše této dávky za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu. Na dávku má nárok při splnění podmínek zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná (nemocensky pojištěná), pokud je otcem dítěte nebo osobou, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Dne 1. června 2018 nabyl účinnosti zákon č. 310/2017 Sb., kterým se mění zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto novelou zákona o nemocenském pojištění byla do systému nemocenského pojištění zavedena další dávka – dlouhodobé ošetřovné.
Cílem této dávky bylo finančně zajistit při splnění stanovených podmínek pojištěnce po dobu, po kterou nemůže vykonávat činnost, protože pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče. U dlouhodobého ošetřovného jsou ve srovnání s již existující dávkou nemocenského pojištění – ošetřovným – stanoveny odlišné podmínky nároku na dávku, odlišný okruh osob s nárokem na dávku a odlišná doba, po kterou bude dávka náležet. Z toho důvodu se také rozšířil okruh dávek náležejících z NP o tuto další dávku.
Zásadní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřující nemocensky pojištěná osoba (zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná), nevykonává po dobu poskytování dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, tedy ani činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. Dlouhodobá péče je péče poskytovaná v domácím prostředí. Pokud je ošetřovaná osoba přijata do nemocnice, není nárok na dlouhodobé ošetřovné po dobu jejího celodenního pobytu v nemocnici, a to ani v případě, jestliže by byla ze strany ošetřující osoby nadále poskytována hospitalizované osobě v určitém rozsahu péče i po dobu hospitalizace.
Vzhledem k tomu, že poskytování dlouhodobé péče ošetřované osobě je namáhavé, neboť tato péče je ze strany pojištěnce poskytována v průběhu celého dne (tedy. i v noci) zákonodárce neumožňuje souběh dlouhodobé péče s výdělečnou činností. Není možno vykonávat ani zaměstnání, z něhož není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, například na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně.
Všechny tyto změny jsou zapracovány do komentářů příslušných ustanovení.
Poznámka: Zpracováno podle právního stavu k 1. lednu 2024 s tím že jsou zapracovány změny, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, které nabudou účinnosti 1. července 2024.
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah působnosti
(1) Tento zákon upravuje nemocenské pojištění (dále jen „pojištění“) pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování jiné fyzické osoby nebo péče o ni, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění.
(2) Pojistné na pojištění upravuje zvláštní právní předpis1).
(3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění2).
Komentář k § 1
Zákon upravuje nemocenské pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (dále jen OSVČ).
DŮLEŽITÉ
Zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ
· dočasné pracovní neschopnosti,
· nařízené karantény,
· těhotenství a mateřství,
· péče otce o dítě po jeho narození,
· ošetřování jiné fyzické osoby nebo péče o ni,
· poskytování dlouhodobé péče,
· organizaci a provádění pojištění.
Nový systém nemocenského pojištění v zásadě převzal základní druhy peněžitých dávek z právní úpravy platné do konce roku 2008, tedy ze systému NP zaměstnanců (zejména ze zákona č. 54/1956 Sb. a zákona č. 88/1968 Sb.). Pouze došlo ke změně názvu podpory při ošetřování člena rodiny v ošetřovné. Jiná plnění, než čtyři dávky – nemocenské, mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek – nebyly ze systému NP až do r. 2017 poskytovány.
Zásadní změnu pro systém dávek přinesl r. 2017, resp. r. 2018. Zákonem č. 148/2017 Sb. byla s účinností od 1. 2. 2018 zavedena do systému NP nová dávka otcovská a zákonem č. 310/2017 Sb., byla s účinností od 1. 6. 2018 zavedena do systému NP šestá dávka – dlouhodobé ošetřovné.
Kdo se považuje pro účely NP za zaměstnance stanoví § 5 tohoto zákona Definici pojmu OSVČ obsahuje § 9 zákona o ZDP. Podle tohoto zákona se za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a:
a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo
b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení
Zákon také v taxativním výčtu vymezuje, co se rozumí samostatnou výdělečnou činností. Zákon neupravuje placení pojistného na NP. Pojistné na NP platí zaměstnavatelé spolu s pojistným na důchodové pojištění a s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ platí od 1. 1. 2009 pojistné na NP a pojistné na důchodové pojištění zvlášť. Placení pojistného upravuje zákon o PSZ.
V odstavci 3 se potvrzuje nadřazenost předpisů ES nad naší vnitrostátní právní úpravou. Je‑li právní vztah upraven předpisem ES, nelze na něj použít české právní předpisy. Předpisy ES koordinují v NP příslušnost k právním předpisům, to znamená, že určují příslušný stát, podle jehož předpisů bude pojištěna výdělečně činná osoba migrující mezi státy EU. V EU platí pravidlo, že táž osoba může být pojištěna pouze v jednom státě, i když vykonává činnost na území více států pro více zaměstnavatelů.
Předpisy ES zatím neurčují, jaké dávky by měly být z NP poskytovány, resp. v jaké výši a za jakých podmínek. Česká republika je však v NP vázána řadou úmluv, k nimž přistoupila. Tyto úmluvy obsahují minimální rozsah dávek, jejich výši i počet osob, které musí být účastny NP z celkového počtu výdělečně činných osob.
K zákonu o NP není vydána žádná prováděcí vyhláška, zákon tedy obsahuje kompletní úpravu NP. Zákon zrušil celkem 50 předpisů, zákonů a vyhlášek, z nichž nejznámější byly zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách a zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. Novým zákonem o NP došlo k sjednocení právní úpravy NP pro zaměstnance, pro osoby samostatně výdělečně činné, a i pro další skupiny osob (příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Bezpečnostní informační služby), jejichž účast na NP byla upravena zvláštními právními předpisy.
Ustanovení § 199 zákona sice obsahuje zmocnění, aby MPSV vydalo vyhlášku, v níž stanoví podrobnosti v souvislosti s uplatňováním nároku na dávku. MPSV však této možnosti nevyužilo.
Ministerstvo práce a sociálních věcí v oblasti NP pouze každoročně zveřejňuje formou sdělení vyhlašovaného ve Sbírce zákonů výši rozhodného příjmu pro účast na NP podle § 6 zákona a výši redukčních hranic pro výpočet denního vyměřovacího základu podle § 22 zákona.
Pro rok 2024 se jednalo o Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 313/2023 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2024.
§ 2
Účast na pojištění
Pojištění se účastní fyzické osoby
a) povinně, jde‑li o osoby uvedené v § 5 písm. a),
b) dobrovolně, jde‑li o osoby uvedené v § 5 písm. b) nebo o zahraniční zaměstnance [§ 3 písm.q)].
Komentář k § 2
Účast na NP je povinná nebo dobrovolná.
Povinně jsou pojištěny osoby, které zákon v § 5 písm. a) řadí pod pojem „zaměstnanec“, pokud mohou být účastny NP. Zákon stanoví v § 6 až § 10 podmínky pro vznik a trvání NP zaměstnanců. Zaměstnanec, který nesplňuje zde stanovené podmínky účasti na NP, se může k NP dobrovolně přihlásit.
Dobrovolně mohou být účastny NP OSVČ a zahraniční zaměstnanci. Okruh osob, které se považují za OSVČ vymezuje § 9 zákona o ZDP. Podmínky pro vznik a trvání NP těchto osob jsou uvedeny v § 11 až § 13 zákona.
Podle § 3 písm. q) zákona se zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je‑li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele.
Zákon o nemocenském pojištění po novele s komentářem je uveřejněn v měsíčníku Poradce 12/2024, který právě vychází.
PRÁCE NA DÁLKU V PRÁVNÍCH PODMÍNKÁCH ROKU 2024
K jakým změnám došlo v zákoníku práce a v zákonu o daních z příjmů při řešení výkonu práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nebo-li při výkonu práce na dálku?
Jedná se jednak o nové znění § 317 zákoníku práce s názvem „Práce na dálku“ a o zařazení nového § 190a a § 241a v zákoníku práce na základě zákona č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 a dále o změny v § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů na základě zákona č. 281/2023 Sb. a následně o změny v tomtéž ustanovení ZDP na základě zákona č. 349/2023 Sb. S těmito změnami souvisí i vyhláška MPSV č. 299/2023 Sb. účinná od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 a vyhláška MPSV č. 397/2023 Sb. účinná od 1. 1. 2024 (obě vyhlášky stanovují výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku).
OBECNĚ K VÝKONU PRÁCE NA DÁLKU - Výkon práce na dálku se stává v současné době významným zaměstnaneckým benefitem, a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci na dálku (například práci z domova). Při práci z domova zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele, ale zaměstnanec si určuje sám rozvrh pracovní doby a ovlivňuje si tak svůj pracovní režim. To klade na zaměstnance mnohem větší nároky, co se týče jeho zodpovědnosti, ale současně mu to dává mnohem větší prostor pro skloubení pracovního a soukromého života. Tento způsob výkonu práce na dálku je vhodný zejména pro činnosti, které může zaměstnanec vykonávat sám bez přispění dalších zaměstnanců, anebo kdy může k vlastnímu řešení komunikovat s ostatními přes telefon nebo internet.
K výhodám práce na dálku zejména patří:
- možnost vlastního rozvrhu pracovní doby,
- úspora času a cestovních nákladů, protože odpadá každodenní cesta na pracoviště,
- sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem,
- zajištění péče o děti.
Práce na dálku však přináší i jisté nevýhody, především:
- nezbytné vybavení vymezeného pracoviště pro práci na dálku, a dále nezbytné vybavení nářadím, nástroji, počítačem, tiskárnou, výkonným internetem a dalšími potřebnými předměty dle druhu výkonu práce na dálku,
- náročnost na kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň,
- ztráta kontaktu s kolegy v zaměstnání (s nadřízenými a spoluzaměstnanci).
Výkon práce na dálku dle novely zákoníku práce
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 zcela změnila znění § 317 s jeho novým označením „Práce na dálku“.
V odstavci 1 se uvádí, že výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak. Z odstavce 3 pak vyplývá, že zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona (jedná se například o krizový zákon č. 240/2000 Sb., nebo o zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví), a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.
Z ustanovení § 317 odst. 1 ZP jednoznačně vyplývá, že výkon práce na dálku je možný jen na základě sjednání písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a to před zahájením práce na dálku (ať se jedná o krátkodobý nebo dlouhodobý výkon práce na dálku). Výkon práce na dálku se zaměstnanci nelze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, ale jak kolektivní smlouva, tak vnitřní předpis zaměstnavatele může pro výkon práce na dálku podrobněji upravovat povinnosti související s evidencí pracovní doby, způsoby zadávání práce, předávání pracovních úkolů nebo oznamování překážek v práci.
V odstavci 4 tohoto ustanovení se stanoví, že dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí, že:
a) se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin,
b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak,
c) se pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 a čerpání dovolené uplatní stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit.
Závazek z dohody o práci na dálku lze dle odstavce 2 tohoto ustanovení rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.
V rámci zákona č. 281/2023 Sb. je obsažena i novela zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, která v § 12a vymezuje přestupky na úseku práce na dálku vztahující se na fyzické osoby – zaměstnavatele a v § 25a vymezuje přestupky na úseku práce na dálku právnických a podnikajících fyzických osob, za které lze udělit pokutu až do výše 300 000 Kč. Přestupku se tyto osoby dopustí tím, že
a) v rozporu s § 317 odst. 1 ZP neuzavře dohodu o práci na dálku písemně,
b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 nebo 3 ZP,
c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a § 194 ZP a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) ZP.
Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP „práce na dálku“ dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele nejen jako výkon práce z domova (tzv. home office), ale i možnost výkonu práce v dohodě se zaměstnancem i z dalších míst, jako je např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.
V návaznosti na stávající znění § 241 ZP se zákonem č. 281/2023 Sb. dále doplňuje do zákoníku práce nové ustanovení § 241a, kde se uvádí, že požádá-li:
a) těhotná zaměstnankyně,
b) zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, nebo
c) zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převážně sami dlouhodobě pečují o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost),
zaměstnavatele písemně o výkon práce na dálku podle § 317 ZP a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit.
Řešení náhrady výdajů při práci na dálku v zákoníku práce
Z hlediska náhrady výdajů, které vzniknou zaměstnanci při práci na dálku, jsou z hlediska zákoníku práce důležitá následující ustanovení:
§ 2 odst. 2 ZP – zde se uvádí, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, a to v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě
§ 190 odst. 1 ZP – zde se uvádí, že sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek. Toto ustanovení se nevztahuje na používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí § 157 až § 160 ZP.
Nově zavedené ustanovení § 190a v zákoníku práce zákonem č. 281/2023 Sb. (v rámci „hlavy VI – Náhrady nákladů při výkonu práce na dálku“), definuje nově náhrady nákladů při výkonu práce na dálku.
V jednotlivých odstavcích tohoto ustanovení se uvádí:
1) Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 tvoří
a) náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo
b) paušální částka náhrady nákladů vymezených v odstavci 3; ustanovení § 190 tím není dotčeno.
2) Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.
3) Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu.
4) Paušální částka podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou na základě údaje podle odstavce 3
a) v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku,
b) v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje podle odstavce 3 nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy stanovenou vyhláškou; paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
5) Zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3 ZP (je podnikatelským subjektem), může být poskytována paušální částka vyšší. Paušální částka je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo.
6) Je-li zaměstnanci poskytována paušální částka, platí, že zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly.
7) Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.
Shrnutí variant poskytování náhrady nákladů při výkonu práce na dálku ve smyslu § 190a ZP od 1. 10. 2023 a tudíž i v roce 2024:
- náhrada zaměstnancem prokazatelně vynaložených nákladů, např. na základě předložených dokladů, faktur apod. [§ 190a odst. 1 písm. a) ZP];
- paušální částka náhrady nákladů [§ 190a odst. 1 písm. b) ZP] – uplatnění této varianty je podmíněno písemným sjednáním v individuální nebo v kolektivní smlouvě nebo stanovením ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Paušální částka činí od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 na základě vyhlášky MPSV č. 299/2023 Sb. za každou započatou hodinu práce na dálku výši 4,60 Kč a od 1. 1. 2024 na základě vyhlášky MPSV č. 397/2023 Sb. výši 4,50 Kč;
- náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší [§ 190a odst. 2 ZP].
DAŇOVÉ ŘEŠENÍ PRÁCE NA DÁLKU U ZAMĚSTNANCE
Z § 6 odst. 7 ZDP vyplývá, že se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou následující náhrady související s výkonem práce na dálku:
1. Náhrady cestovních výdajů - § 6 odst. 7 písm. a) ZDP
Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance odměňované platem (nepodnikatelské subjekty), jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem zaměstnance.
V § 34 odst. 1 písm. b) ZP se uvádí, že pracovní smlouva musí obsahovat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána. Z toho textu vyplývá, že zaměstnavatel může se zaměstnancem smluvně dohodnout i více míst výkonu práce, např. může být smluvně dohodnuto, že místem výkonu práce je pracoviště zaměstnavatele i bydliště zaměstnance, anebo pouze bydliště zaměstnance. Ustanovení § 34a ZP stanoví, že není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji, než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce.
Cestovními výdaji zaměstnanců pracujících na dálku jsou výdaje vzniklé při pracovní cestě [§ 152 písm. a) ZP s vazbou na vymezení pracovní cesty v § 42 ZP] a při cestě mimo pravidelné pracoviště [§ 152 písm. b) ZP]. Pracovní cesta je v zákoníku práce definována v § 42 ZP jako cesta „k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce” a pro účely cestovních náhrad se za pracovní cestu považuje i cesta mimo pravidelné pracoviště [§ 156 odst. 2 ZP s vazbou na § 152 písm. b) ZP].
Pokud má tedy zaměstnanec při práci na dálku sjednáno pravidelné pracoviště v místě svého bydliště, pak jakákoli cesta vykonaná zaměstnancem v souvislosti s jeho výkonem práce mimo bydliště je považována za pracovní cestu, za niž mu náleží náhrada cestovních výdajů, a to i v případě, že ze svého pravidelného pracoviště jel do svého druhého místa výkonu práce, kterým může být sídlo (pracoviště) zaměstnavatele.
2. Náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce - § 6 odst. 7 písm. d) ZDP
V návaznosti na znění § 190 odst. 1 ZP pak z ustanovení § 6 odst. 7 písm. d) ZDP vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.
Může tak jít např. o používání vlastního počítače, tiskárny, mobilního telefonu pro účely prací na dálku, ale může se jednat též např. o pořízení pracovního stolu, kancelářských židlí, skříně či další vybavení pracovny zaměstnance pracujícího například z domova.
Z ustanovení § 6 odst. 8 ZDP pak plyne, že hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle § 6 odstavce 7 písm. b) až d) ZDP paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.
Více se dočtete v měsíčníku PaM 4-5/2024
|
2. duben Úterý (za neděli 31. 3. a svátek 1. 4.) |
Daně z příjmů – plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v únoru 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v únoru 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost) (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v únoru 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů z EU/EHP ze zdroje na území ČR, a hlášení o tomto zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2023 (§ 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za březen 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Oznámení OSVČ účtující v hospodářském roce zdravotní pojišťovně, kdy bude podávat daňové přiznání za rok 2023, pokud tak učiní později než k 31. 3. (§ 24 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
2. duben Úterý (za svátek 1. 4.) |
Daně z příjmů – poplatník |
Podání přiznání k dani z příjmů poplatníka za zdaňovací období kalendářní rok 2023, pokud nevyužil možnosti o měsíc pozdějšího elektronického podání, jeho přiznání nepodává „poradce“ ani nemá povinně auditovanou účetní závěrku (§ 33 odst. 1, § 136 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Splatnost daně z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářní rok 2023, pokud poplatník nevyužil možnosti o měsíc pozdějšího elektronického podání, jeho přiznání nepodává „poradce“ ani nemá povinně auditovanou účetní závěrku (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Sdělení poplatníka registrovaného k dani z příjmů právnických osob a případně také (dříve) podnikající fyzické osoby, že jim v roce 2023 nevznikla daňová povinnost (vyjma „neziskovek“ a společenství vlastníků jednotek) (§ 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) (§ 38mc, § 38t odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Daně z příjmů - plátce |
Podání vyúčtování „srážkové“ daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2023 (§ 38d odst. 9 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů) (§ 33 odst. 1 a 4, § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
8. duben Pondělí |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za březen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č.592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2023, pokud OSVČ není povinna podat přiznání k dani z příjmů za tento rok (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
16. duben Úterý |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2023 OSVČ nepodávající daňové přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak do 8 dnů po jeho podání) (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
22. duben Pondělí (za sobotu 20. 4.) |
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za březen 2024 (38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za duben 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2024(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2024(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. duben Čtvrtek
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2024 (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2024 (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za březen nebo I. čtvrtletí 2024 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání a zaplacení DPH identifikované osoby za březen 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za březen 2024 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daň z hazardních her |
Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za I. čtvrtletí 2024 (§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
30. duben Úterý |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v březnu 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v březnu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost) (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o tomto zajištění daně (§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2024 (§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) (§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců, kteří byli účastni důchodového pojištění za rok 2023 (§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) |
|
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU“ a „OSS - režim EU“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Podání přiznání a zaplacení DPH za březen 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 12/2024 – měsíčník (III/2024)
· Zákon o nemocenském pojištění s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6-7/2024 (III/2024)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2024 (III/2024)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6-7/2024 (II/2024)
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2024 (III/2024)
Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2024 (II/2024)
- Právní minimum
- Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
- Z pohledu DPH
- Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
6. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
7. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
8. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
10. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
11. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
12. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
13. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
14. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
15. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
