| |
TÉMA NOVIN
ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON |
ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON
Jaké změny právní úpravy živnostenského podnikání nastaly poslední dobou? Jaké potenciální nebezpečí neúmyslného neoprávněného podnikání podnikatelům hrozí? V jaké výši hrozí sankce za správní delikty a tresty za trestné činy?
Živnostenské podnikání je nejčastějším způsobem podnikání
v České republice. Trvale se zvyšuje počet držitelů živnostenských oprávnění. Podle statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu bylo ke dni 31. prosince 2014 bylo na území České republiky 2 375 752 držitelů živnostenských oprávnění, v tom 1 974 925 fyzických osob a 400 827 právnických osob. Oproti 31. prosinci 2013 došlo ke zvýšení o 82 544 osob. Rychleji roste počet živnostensky podnikajících fyzických osob, než osob právnických. Ke dni 31. března 2015 bylo účinných 3 498 996 živnostenských oprávnění. Živnostenským podnikáním se zabývá téměř 19 % z celkového stavu obyvatel České republiky. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992, patří mezi zákony, u nichž dochází k častým změnám. Do současné doby byl novelizován 135 zákony a k jeho změně došlo i jedním nálezem Ústavního soudu. Některé novely přinesly jen změny administrativního a formálního charakteru. Většina z nich zasáhla do věcného obsahu živnostenského zákona, některé i významně změnily jeho filozofickou podstatu.
Dnem 1. ledna 2015 se stal účinným zákon č. 140/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Tento zákon ze dne 18. června 2014 je platný ode dne vyhlášení v částce 59 Sbírky zákonů dne 22. července 2014. Téměř pololetní doba legisvakace, tj. období od okamžiku nabytí platnosti zákona jeho vyhlášením do okamžiku nabytí jeho účinnosti, umožňuje dokonalé seznámení se s novou právní úpravou. Ke stejnému dni nabyl účinnosti též zákon č. 267/2014 Sb. ze dne 23. října 2014, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Oba novelizující zákony snížily administrativní zátěž
při zahájení živnostenského podnikán i v jeho průběhu. Snížením administrativního zatížení se sleduje jak úspora nákladů vynakládaných na splnění informačních povinností uložených obecnými právními normami a dalšími opatřeními státu, tak i snížení spotřeby času potřebného k jejich naplnění. Přijetí těchto novelizujících zákonů je realizací usnesení vlády č. 308 ze dne 27. dubna 2010, jímž byl stanoven plán s cílem snížit administrativní zátěž podnikatelů o 25 % oproti roku 2005.
Změna zasáhla i identifikátory
živnostensky podnikajících fyzických i právnických osob. Sjednotila se terminologie používaná v zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů – dále jen živnostenský zákon“ s terminologií zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. I v živnostenském zákonu se nyní stejně jako v § znění § 3 odst. 3 písm. g) a § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, věcně odlišuje pobyt od místa pobytu. Pobytem se, bez ohledu na jeho délku, rozumí stav. Bydliště je místem trvalého pobytu. Proto se v ustanovení § 5 odst. 2 nahradila slova „trvalý pobyt na jejím území“ (rozumí se na území České republiky) slovy „místo trvalého pobytu na jejím území“.
Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
K terminologickému sjednocení se zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, došlo nahrazením pojmu „identifikační číslo“ pojmem „identifikační číslo osoby“ a pojmem „identifikační číslo provozovny“. Tyto pojmy jsou identifikátorem osoby vedené v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci. Zkratka IČ se tak nahrazuje zkratkou IČO, příp. IČP. Náhradou slova „pracovník“ slovem „zaměstnanec“ se dosáhlo terminologického souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
Obecná poznámka
Při odkazu na určité ustanovení zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, v textu tohoto článku je v závorce nebo i v textu uváděno jen označení příslušného paragrafu, odstavce a písmene. Název zákona či jiné právní normy je uveden pouze v případech, kdy se odkaz vztahuje na jiný právní předpis než živnostenský zákon.
Ohlášení živnosti
má charakter univerzální registrace. Tuto významnou změnu snižující administrativní náročnost při zahájení živnostenské činnosti přinesla ustanovení § 45a nově vloženého do živnostenského zákona s účinností od 1. ledna 2015.
Fyzické osoby mají při zahájení živnostenského podnikání širokou registrační povinnost. Tuto zákonnou povinnost splní podáním přihlášky k registraci u místně příslušného územního pracoviště finančního úřadu, u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a u příslušné zdravotní pojišťovny. Všechny tyto povinnosti může fyzická osoba splnit současně s ohlášením živnosti nebo s podáním žádosti o koncesi na živnostenském úřadu. Povinnost daňové registrace mají i právnické osoby.
Obecní živnostenské úřady jsou jednotnými kontaktními místy (§ 13 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů). Z této skutečnosti též vyplývá možnost podat ohlášení nebo žádosti o koncesi kterémukoliv obecnímu živnostenskému úřadu. Místní příslušnost těchto úřadu stanovena není.
Povinnou registraci k daním
u správce daní (§ 125 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů) je možno učinit podáním přihlášky k registraci současně s ohlášením ohlašovací živnosti nebo současně s podáním žádosti o koncesi. Stejně lze postupovat i při oznámení změn. Tento postup nemohou využít fyzické osoby, které mají zpřístupněnou datovou schránku. Ty mají povinnost podávat registrační přihlášku výhradně v elektronické podobě s využitím datové schránky (§ 72 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řad, ve znění pozdějších předpisů). Tato výjimka se vztahuje i na právnické osoby.
Oznámení zahájení SVČ
místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nebo Pražské správě sociálního zabezpečení nebo Městské správě sociálního zabezpečení Brno je povinností, kterou ukládá ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Oznámení se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Podáním u živnostenského úřadu je povinnost oznámení splněna (§ 48d odst. 1 zákona ČNR č. 582/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).
Podáním přihlášky k důchodovému pojištění
při ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi se fyzické osoby, které živnostenské podnikání provozují jako vedlejší činnost, mohou přihlásit k důchodovému pojištění. Jedná se o osoby, které nesplňují podmínky pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění. Tyto osoby vymezuje ustanovení § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Provozování živnosti se u nich považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Do této skupiny přísluší např. zaměstnanci, kteří jsou účastníky důchodového pojištění z titulu svého zaměstnání. Dále pak uživatelé invalidního nebo starobního důchodu a nezaopatřené děti (např. studenti), ženy nebo muži na rodičovské dovolené pobírající rodičovský příspěvek, ženy na mateřské dovolené nebo pobírající nemocenské z důvodu těhotenství nebo porodu. Tyto osoby podávají každoročně přihlášku k účasti na důchodovém pojištění (§ 10 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Mohou ji prostřednictvím živnostenského úřadu podat při zahájení podnikání nebo při ohlášení další živnosti nebo požádání o další koncesi.
Účast na nemocenském pojištění
OSVČ je dobrovolná a vzniká podáním přihlášky na předepsaném tiskopisu [§ 11 písm. b) zákona č. 187/2008 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů]. Přihlášku je možné podat živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti nebo při podání žádosti o koncesi.
Oznámení volného pracovního místa
nebo jeho obsazení místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce, na území hlavního města Prahy pobočce pro hlavní město Prahu je již jen právem, nikoli povinností zaměstnavatele (§ 35 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Toto oznámení je možné učinit též u místně příslušného obecního živnostenského úřadu (§ 35 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).
Účast na veřejném zdravotním pojištění
je povinná pro všechny fyzické osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost [§ 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Každý držitel živnostenského oprávnění je povinen zdravotní pojišťovně, jejímž je pojištěncem, oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti. Tuto oznamovací povinnost může splnit ohlášením obecnímu živnostenskému úřadu (§ 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Neoprávněného podnikání se dopustí ten,
kdo neoprávněně poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání. Oprávněnost podnikání je podložena živnostenským oprávněním nebo zvláštním oprávněním k jiné než živnostenské činnosti. Činnost realizovaná bez těchto oprávnění je neoprávněným podnikáním.
Z pohledu živnostenského zákona se neoprávněným podnikáním rozumí situace:
- kdy fyzická či právnická osoba vykonává podnikatelskou činnost, která naplňuje veškeré znaky živnosti, aniž vlastní příslušné živnostenské oprávnění,
- kdy fyzická nebo právnická osoba sice vlastní živnostenské oprávnění na určitou činnost, však vykonává úkony, které jsou již nad rámec oprávnění, jež vlastní a které náleží do jiné živnosti,
- kdy fyzická nebo právnická osoba provozuje činnost v době sankčního pozastavení provozování živnosti.
Živnostenský zákon upravuje zvlášť neoprávněné podnikání právnických osob a osob fyzických, také výše sankce se liší podle tohoto kritéria. Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Výše sankce již není odvislá od toho, jaký majetkový prospěch osoba neoprávněným podnikáním získala.
Neoprávněné podnikání, jehož se dopustí fyzická osoba, která není podnikatelem, se klasifikuje jako přestupek. Neoprávněné podnikání právnické osoby a podnikající fyzické osoby je jiným správním deliktem. Za určitých podmínek se neoprávněné podnikání stává trestným činem.
Správním deliktem se rozumí takové porušení právních povinností, které není trestným činem. Pojem „správní delikt“ není definován žádným obecně platným právním předpisem. Patří však mezi právní pojmy s vysokou frekvencí výskytu v soukromoprávních i veřejnoprávních zákonech.
Zákonně upravena a tím i definována je jen jedna část správních deliktů – přestupky. Přestupky jsou jednou z forem správního deliktu. Jejich obecnou právní úpravu podává zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“). Skutečnost, že přestupky jsou druhem správního deliktu, explicitně vyjadřuje ustanovení § 2 odst. 1 zákona o přestupcích: „Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů nebo o trestný čin“. Přestupky jako druh správních deklaruje i živnostenský zákon začleněním § 61 Přestupky do hlavy II Správní delikty části páté zákona.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku DaÚ 5-6/2015)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ŽIVNOSTENSKÝ REJSTŘÍK
Stále se hovoří o dokladech ukládaných do živnostenského rejstříku, a to v podobě elektronických
kopií. Lze do živnostenského rejstříku uložit pouze vybranou část předloženého dokumentu?
Do živnostenského rejstříku by měly být ukládány elektronické kopie, jež jsou úplným zobrazením dokladů, které jsou předloženy živnostenskému úřadu. V praxi však nelze vyloučit případ, že vzhledem k povaze dokladu bude do živnostenského rejstříku uložena elektronická kopie, avšak pouze určitá vybraná část předmětného dokumentu. Naskenování pouze vybrané části dokladu může přicházet příp. v úvahu u rozsáhlých dokladů (např. daňových přiznání, příloh nájemních smluv obsahujících popis pronajímané nemovitosti apod.). Takto uložené doklady tvoří součást spisu živnostenského úřadu, jenž uložil doklad do živnostenského rejstříku; v budoucnu budou využity také živnostenskými úřady, které jej využijí v rámci svých řízení (podnikatel tak nebude doklad znovu předkládat, zůstanou-li nezměněné skutečnosti tímto dokladem osvědčované) – z toho důvodu musí mít doklad dostatečnou vypovídací hodnotu. Pokud jsou založeny jenom určité vybrané části dokumentu, musí být vždy zaručeno, a to pro účely dalšího využití zmíněnými jinými živnostenskými úřady, že nedojde k znehodnocení dokladu. Posouzení toho, zda v každém konkrétním případě je nezbytné pořídit elektronickou kopii dokladu celého či pouze vybrané části, je kompetenční záležitostí příslušného živnostenského úřadu.
ŽÁDOST ŽIVNOSTENSKÉHO ÚŘADU
Zahraniční FO, která je účastníkem řízení, vlastní průkaz totožnosti, jež neobsahuje údaj o adrese bydliště.
Jak má FO postupovat, má-li být vyhověno žádosti živnostenského úřadu?
Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 36 odst. 5) hovoří o povinnosti účastníka řízení (nebo jeho zástupce) předložit na výzvu správního orgánu průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti je pro účely správního řádu považován doklad, který je veřejnou listinou, obsahující jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, příp. bydliště mimo území České republiky. Z tohoto dokladu musí být zřejmá rovněž podoba držitele průkazu totožnosti a musí obsahovat příp. jiný údaj, který by správnímu orgánu umožnil identifikovat osobu předkládající doklad, a to jako oprávněného držitele uvedeného průkazu. V případě, že průkaz neobsahuje údaj o adrese bydliště osoby, má tato osoba povinnost, a to na žádost živnostenského úřadu, doložit tento údaj jiným hodnověrným způsobem (tzn. jiným dokladem, např. potvrzením příslušného orgánu).
KONTROLNÍ NÁKUP
Nastala situace, ze které vyplývá možné neoprávněné provozování živnosti podnikající osobou.
Jakým způsobem lze provést tzv. „kontrolní“ nákup?
Provedení kontrolního nákupu je třeba zvážit (tzn. bude proveden jako bezprostřední úkon předcházející kontrole, nebo bude kontrolní nákup proveden během prováděné kontroly po předložení pověření ke kontrole). Kontrolní nákup měl být vždy proveden tak, aby jeho prostřednictvím bylo dosaženo relevantních zjištění a poznatků, která potvrdí či vyvrátí možné spáchání správního deliktu nebo přestupku, a protokol o kontrole byl skutečně důkazním prostředkem. Kontrolní nákup by neměl provádět pouze jeden pracovník; kontrolní nákup a jeho průběh bude vždy součástí kontrolního protokolu, a to včetně dalších příloh (např. pokladního paragonu o nákupu).
DOKLADY
V zájmu zjednodušení agendy spojené s živnostenským podnikáním se do živnostenského rejstříku údajně ukládají elektronické kopie dokladů, které pořizují živnostenské úřady.
Z jakých dokladů jsou pořizovány elektronické kopie, které doklady jsou v takovéto podobě ukládány do živnostenského rejstříku a které doklady ukládat nelze?
Doklady, z nichž živnostenské úřady pořizují elektronické kopie, jsou doklady, jež budou živnostenskému úřadu předloženy ohlašovatelem, žadatelem o koncesi, resp. podnikatelem při ohlášení živnosti, podání žádosti o koncesi nebo při oznámení změny. Ukládat lze pouze doklady, které stanoví živnostenský zákon; nelze např. ukládat zakladatelské dokumenty právnických osob, výpisy z evidence Rejstříku trestů České republiky, které si pořizuje sám živnostenský úřad, plné moci. Elektronické kopie jsou pořizovány z originálů dokladů nebo z úředně ověřených kopií těchto dokladů. Důvodem je nutnost toho, aby elektronické kopie měly v dostatečné míře vypovídací hodnotu a svou povahou odpovídaly konvertovanému dokladu. Za originál dokladu lze považovat také kopii daňového přiznání, bude-li opatřeno originálním razítkem finančního úřadu. Po digitalizaci jsou do živnostenského rejstříku ukládány doklady prokazující praxi v oboru, zejména přiznání k dani z příjmů, kde je obor podnikání uveden jako hlavní – převažující – činnost. Jsou to také účetní doklady (např. vybrané faktury, z nichž je zřejmé, že předmětná činnost byla provozována v příslušném období).
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 5/2015)
|
|
| |
Částka číslo 28/2015 ze dne 2.4.2015
57/2015 Nařízení vlády o stanovení rozsahu údajů zapisovaných do informačního systému o služebním platu a způsobu jejich zapisování
58/2015 Nařízení vlády o stanovení kategorií obcí výkonu služby a koeficientů pro výpočet služebního příspěvku
59/2015 Nařízení vlády o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání
Částka číslo 29/2015 ze dne 2.4.2015
60/2015 Nařízení vlády o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti
Částka číslo 30/2015 ze dne 3.4.2015
61/2015 Vyhláška o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony provedené Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o zdravotnických prostředcích
62/2015 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích
Částka číslo 31/2015 ze dne 7.4.2015
63/2015 Vyhláška o vzoru průkazu státního zaměstnance pověřeného vykonávat ve služebních úřadech kontrolu ve služebních vztazích státních zaměstnanců
64/2015 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 32/2015 ze dne 9.4.2015
65/2015 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitro-zemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů
66/2015 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 33/2015 ze dne 15.4.2015
67/2015 Vyhláška o pravidlech plavebního provozu (pravidla plavebního provozu)
Částka číslo 34/2015 ze dne 15.4.2015
68/2015 Nařízení vlády o stanovení seznamu speciálních odborností a činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výše stabilizačního příspěvku
69/2015 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993
70/2015 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
71/2015 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Částka číslo 35/2015 ze dne 15.4.2015
72/2015 Nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními
Částka číslo 36/2015 ze dne 15.4.2015
73/2015 Nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě
74/2015 Nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat
75/2015 Nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů
76/2015 Nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství
|
|
| |
PŮVAB CYKLISTIKY
Jarní a letní měsíce jsou ideálním obdobím pro různé formy jízdy na kole. Počasí se už relativně stabilizuje, teploty vzduchu ještě nejsou příliš vysoké, příroda voní a sluneční záření ještě nemá svou příliš ostrou sílu. Pro někoho znamená pohyb na dvou kolech nostalgický návrat do dětství, pro jiného nevyhnutelný způsob dopravy a pro dalšího – fyzickou aktivitu různé intenzity, kterou kompenzuje svůj jinak nezdravý způsob života.
Jízda na kole patří mezi tzv. aerobní aktivity
(„aerobní“ znamená „žijící jen v přítomnosti vzduchu“ anebo „využívající kyslík“). Jde o vytrvalostní pohyb – takové pohybové činnosti, které vyžadují zvýšený přísun kyslíku během delšího období a vytvářejí pro organismus příznivé změny – zlepšuje se plicní ventilace, zvyšuje se celkové množství krve a tato krev je schopna lépe rozvádět kyslík.
Tím se:
- zlepšuje celková odolnost organismu,
- udržuje se stav svěžesti, pracovitosti i mládí a
- v rámci prevence se snižuje riziko poškození aparátu srdce a cév.
Opakovaným překonáváním určité vzdálenosti jízdou na kole ve správné intenzitě se získává často ztracená anebo porušená psychická i fyzická rovnováha organismu.
Jízda na kole má svoje pravidla, limity, výhody i nevýhody. Výborně posiluje svalstvo a pomáhá zvyšovat výkonnost plic, srdce a cév. Ale především je třeba mít správné kolo – dnes existuje celá „alchymie výběru“, ale jsou specializované prodejny, ve kterých vám dokáže pomoci odborník bez vlivu reklamy a ekonomického tlaku a cennými připomínkami může přispět i tělovýchovný lékař spolu s ortopedem a fyziatrem.
Důležitá je instruktáž o nastavení sedla a správném držení těla
při jízdě, aby se příliš nenamáhala páteř a bederní klouby. Když je chodidlo cyklisty v nejnižším bodu na pedálu, noha by měla být pohodlně natažená. Sedadlo nastavené příliš vysoko způsobí to, že se cyklista musí příliš natahovat při šlapání na pedály a současně si velmi namáhá dolní část zad. Příliš nízko nastavené sedadlo působí nadměrné ohýbání dolní části zad, což vede k přetěžování nepřiměřeným tlakem na meziobratlové ploténky. Zároveň se zbytečně přetěžuje svalstvo nohou, protože pracuje v nesprávném úhlu. Když se cyklista příliš naklání dopředu a celou svoji váhu (hmotnost těla) přenáší na řidítka, zbytečně přetěžuje krk a ramena a nadměrně ohýbá páteř. Když velmi silně šlape do pedálů, vychyluje z přímé polohy bedra se stehny a koleny. Proto je během jízdy ideální vytrvalý a rovnoměrný pohyb při šlapání na pedály stejnou silou obou dolních končetin. Nejvýraznějším problémem jízdy na kole je však asi nedostatek cyklostezek a cestiček. Jízda po vozovce totiž představuje takové riziko, hlavně pro lidi ve vyšším věku, které nemusí vyvážit ani ostatní přednosti tohoto sportu. I proto se dost často vyznavači cyklistiky uchylují ke stacionárním kondičním bicyklům.
Vhodné je začínat jezdit pomalým tempem, nastavit si pedály na „komfortní pocit“ a postupně zvyšovat rychlost. Ještě než vyjedeme, je vhodné si udělat pár cviků, aby byly dolní končetiny rozcvičené a snížilo se případné riziko jejich přetížení či poškození.
Příklady rozcvičení
- Ohýbání kolena vleže – lehneme si na břicho s nataženými dolními končetinami a mírně napnutými špičkami nohou. Ohneme nejprve jednu nohu tak, abychom patou dosáhli co nejblíže k sedacím svalům (k zadku), což způsobí prodloužení svalu v přední části bedra a stehna. Pár sekund udržíme tuto polohu, uvolníme a desetkrát opakujeme.
- „Zpevňování“ kolena – posadíme se a natáhneme dolní končetinu, ale nenapneme ji. Rukou
si pevně chytíme koleno tak, aby se palec opíral o vnitřní hranu jablka, napneme stehno a pocítíme tlak jablka proti palci. Pět sekund držíme napnutí, povolíme a desetkrát opakujeme.
Z medicínského hlediska je jízda na kole mimořádně vhodný sport, když k němu máte danosti – to znamená, umíte udržet rovnováhu na kole a vlastníte zdravotní „povolení“ od lékaře – nemíváte kolapsové stavy, závratě a poruchy rovnováhy (časté při problémech s krční páteří, vysokým či nízkým tlakem, cukrovkou a při onemocněních srdce nebo štítné žlázy), anebo netrpíte záchvatovými a křečovými chorobami a jízdu na kole vám neschválil neurolog (nemáte epilepsii, tetanus).
Cyklistika je sport vytrvalostní, což znamená velký přínos pro vaše plíce, srdce a cévy. Srdce „naučíte“ pracovat díky ježdění ekonomicky (v klidu bude počet jeho úderů pod šedesát za minutu), cévy budou pružnější a plíce dokážou využívat efektivně a naplno svoji kapacitu.
Lékařské týmy,
které se zabývají zvyšováním kvality života, aktivního zdraví a „trvalého udržování mladosti, svěžesti a dlouhověkosti“, zjistily, že vytrvalostní pohybová aktivita, které způsobí výdaj „jen“ 1500 kilokalorií týdně, „zaručuje“ delší a kvalitnější život v solidní fyzické a psychické kondici. Je také i dobrým prostředkem v boji proti nadváže. Někdo se nemusí spokojit s touto intenzitou pohybu, ale: výdaj by neměl přesáhnout 3000 kilokalorií, protože by mohl nastat paradoxní účinek – kvalita života by se naopak mohla jistým způsobem snížit...
Jaké pohybové aktivitě odpovídá výdaj 1500 kilokalorií týdně?
- Hodina intenzivního vytrvalostního běhu.
- Hodina hraní fotbalu.
- Dvě hodiny pomalého běhu (vyklusávání).
- Dvě hodiny plavání.
- Tři hodiny hraní badmintonu.
- Tři hodiny hraní tenisu.
- Čtyři hodiny stolního tenisu.
- Čtyři hodiny tancování.
- Čtyři a půl hodiny rychlé chůze.
- Pět a půl hodiny hraní golfu.
- Devět hodin pomalé jízdy na kole.
Jestliže máte problémy s páteří, pánevními nebo kolenními klouby, je vhodné se poradit s tělovýchovným lékařem, ortopedem a fyziatrem, jestli vám cyklistiku doporučí. Obvykle nejsou problémy ani kontraindikace, protože při správně dávkované zátěži je cyklistika vhodná i pro lidi s kloubními postiženími.
Dosti obtížná je jízda na kole s hemeroidy
– i zde je dobré konzultovat lékaře – zda a jak jezdit, případně jaké ochranné pomůcky využít, jaké má být sedlo a podobně. Nepříjemné uzlíkovité rozšířeniny žil v oblasti konečníky – hemoroidy („zlatá žíla“) cyklistovi, který při výkonu musí sedět, velmi znepříjemňují osobní i sportovní život. Tlačí, svědí, bolí, svrbí, tlačí a nezřídka i krvácejí – znejišťují a znervózňují. Požitek a výkonnost cyklisty jsou limitované těžkostmi, schopnost soustředit se na výkon je snížená... Vznik hemoroidů není doposud zcela objasněný, v některých případech hraje značnou roli dědičnost (pravděpodobně jde o vrozenou slabost žilových stěn), jindy – i v případě cyklistického sportu – může být příčinou „sedavé sportování“. Hemoroidy ale často vznikají i jako následek nesprávného stravování, nadměrného užívání antibiotik a dalších léků i nepravidelného vyprazdňování (chybí probatické kultury ve střevech) a u žen i při graviditě. Nemohou používat „náhodné“ veřejné WC, protože všude není možnost pro nutné intimní ošetření a precizní hygienu, což může mít za následek zánětlivé komplikace. Základní předpoklady prevence a úspěšné léčby spočívají v perfektní očistě, správném stravovacím režimu a tím i regulaci vylučování. Při zánětlivých komplikacích se kromě sedacích koupelí např. ve vývaru z dubové kůry používají nejrůznější masti, čípky a gely, podle ordinace lékaře. Hemoroidy by neměl nikdo „laicky“ léčit, protože bez poučení a správné terapie mají tendenci ke zhoršení. A navíc – dnes jsou už moderní chirurgické metody, s jejichž pomocí se dá tento problém rychle a radikálně vyřešit.
Ochranné pomůcky jsou v cyklistice nutností
proti pádu a úrazu:
- přilba,
- chrániče na lokty a kolena,
- v případě cyklisty s postižením bederního kloubu (koxartróza) i speciální podvlékací kalhoty s ohranou postiženého kloubního spojení.
Nezapomínejme ani na brýle (nejlépe s bočními kryty) na ochranu proti UV slunečnímu záření, ale i proti proudění vzduchu (ocení to zejména oči vyčerpané obrazovkou počítače), vniknutí prachových částic, pelu anebo drobného hmyzu do očí. Netrénovaný organismus by se měl vyhýbat terénním nerovnostem, prudkým stoupáním či klesáním, měl by jezdit po dobré silnici na rovině, první dávka – seznamovací – nemusí překročit 10 km a postupně se dá přidávat. Nezapomeňte však – když se někam vydáme, musíme se i vrátit, a to obvykle po té samé trase. Jestliže chceme jezdit na kole do práce ve městě, doporučuje se nošení masky na ochranu proti výfukovým plynům a velká trpělivost i opatrnost, protože řidiči silnějších dopravních prostředků nemusí být dostatečně tolerantní!
Při jízdě na kole, která trvá déle než hodinu, musíme mít s sebou aspoň jeden a půl litru vody nebo jiné tekutiny na dodržování pitného režimu, a to i v jakémkoliv počasí. Doporučují se řídké iontové nápoje, ředěná minerální voda, studený ovocný čaj. Káva a energetické nápoje (energizmy s kofeinem či guaranou) anebo alkohol se při cyklistice nedoporučují.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Termíny pro praxi v dubnu 2015
15. dubna
Středa
|
Daň silniční |
Zaplacení zálohy na daň silniční za I. čtvrtletí 2015
(§ 10 odst. 1 a 4 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční)
|
16. dubna
Čtvrtek
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2014 OSVČ nepodávající přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak doplatek do 8 dnů po Přehledu)
(§ 8 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
20. dubna
Pondělí
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za březen 2015
(38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2015
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za březen 2015
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2015
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2015
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2015
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2015
(§ 25 odst. 3 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za březen 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za březen 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
| DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2015 u uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa alias „MOSS“
(§ 101r odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
27. dubna
Pondělí
(za sobotu 25. 4.)
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za březen nebo za I. čtvrtletí 2015 u plátců (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za březen nebo I. čtvrtletí 2015 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2015, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za březen 2015, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za březen 2015, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
30. dubna
Čtvrtek
|
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v březnu 2015 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2015 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce o tomto zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2015
(§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.)
|
| Soc. poj. – zaměstnavatel |
Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců, kteří jsou účastni důchodového pojištění za rok 2014
(§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Podání kopie plné moci k zastupování "poradcem" zpracovávajícím daňové přiznání, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2014 do 1. 7. 2015
(§ 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání kopie plné moci k zastupování "poradcem" zpracovávajícím daňové přiznání, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2014 do 1. 7. 2015
(§ 24 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
1.4.
|
2.4.
|
7.4.
|
8.4.
|
9.4.
|
10.4.
|
13.4.
|
14.4.
|
15.4.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
19,451
|
19,465
|
19,212
|
19,348
|
19,447
|
19,631
|
19,8
|
19,671
|
19,621
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
7,864
|
8,113
|
8,089
|
8,083
|
8,132
|
8,38
|
8,387
|
8,381
|
8,326
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,072
|
14,056
|
14,081
|
14,041
|
13,996
|
13,995
|
14,002
|
14,078
|
13,98
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
4,127
|
4,125
|
4,074
|
4,086
|
4,064
|
4,095
|
4,172
|
4,177
|
4,168
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,686
|
3,687
|
3,685
|
3,676
|
3,664
|
3,664
|
3,665
|
3,667
|
3,661
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,53
|
27,545
|
27,54
|
27,46
|
27,375
|
27,375
|
27,38
|
27,395
|
27,345
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
57,245
|
57,328
|
56,836
|
56,839
|
56,677
|
57,169
|
58,061
|
58,109
|
58,041
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,3
|
3,297
|
3,255
|
3,266
|
3,252
|
3,278
|
3,342
|
3,35
|
3,34
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,601
|
3,602
|
3,613
|
3,604
|
3,598
|
3,604
|
3,615
|
3,621
|
3,606
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
40,922
|
41,023
|
40,625
|
40,642
|
40,514
|
40,847
|
41,501
|
41,589
|
41,491
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,957
|
1,96
|
1,941
|
1,95
|
1,946
|
1,97
|
2,006
|
1,999
|
1,994
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,343
|
21,311
|
21,092
|
21,068
|
21,044
|
21,188
|
21,504
|
21,538
|
21,585
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,096
|
2,116
|
2,114
|
2,139
|
2,138
|
2,155
|
2,148
|
2,136
|
2,135
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,307
|
2,315
|
2,313
|
2,32
|
2,311
|
2,329
|
2,364
|
2,355
|
2,364
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
20,04
|
20,174
|
20,116
|
20,246
|
20,299
|
20,289
|
20,453
|
20,562
|
20,571
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,194
|
9,227
|
9,17
|
9,181
|
9,23
|
9,212
|
9,208
|
9,23
|
9,218
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,908
|
6,911
|
6,875
|
6,962
|
6,946
|
7,002
|
7,063
|
7,005
|
6,995
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,667
|
1,68
|
1,684
|
1,696
|
1,696
|
1,705
|
1,706
|
1,697
|
1,685
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
35,295
|
35,27
|
34,894
|
35,073
|
34,956
|
35,08
|
35,501
|
35,507
|
35,489
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,162
|
3,172
|
3,167
|
3,147
|
3,155
|
3,16
|
3,178
|
3,204
|
3,224
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
19,133
|
19,038
|
19,015
|
19,04
|
19,125
|
19,301
|
19,476
|
19,31
|
19,3
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,74
|
6,783
|
6,757
|
6,767
|
6,815
|
6,815
|
6,814
|
6,827
|
6,818
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,243
|
6,242
|
6,237
|
6,218
|
6,228
|
6,225
|
6,21
|
6,21
|
6,199
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
44,12
|
44,183
|
44,231
|
45,886
|
46,69
|
48,898
|
50,191
|
49,57
|
49,765
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
18,625
|
18,681
|
18,617
|
18,649
|
18,619
|
18,765
|
18,958
|
18,909
|
18,992
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,964
|
2,975
|
2,934
|
2,929
|
2,925
|
2,93
|
2,933
|
2,936
|
2,933
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
26,309
|
26,391
|
26,391
|
26,309
|
26,226
|
26,209
|
26,338
|
26,408
|
26,439
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
78,652
|
78,606
|
77,76
|
77,724
|
77,411
|
78,104
|
79,549
|
79,618
|
79,748
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,786
|
9,832
|
9,738
|
9,774
|
9,73
|
9,814
|
9,811
|
9,79
|
9,668
|
| USA |
dolar
|
USD
|
25,586
|
25,563
|
25,232
|
25,315
|
25,205
|
25,407
|
25,901
|
25,963
|
25,886
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
37,864
|
37,785
|
37,472
|
37,696
|
37,684
|
37,667
|
37,797
|
37,968
|
37,895
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,433
|
6,426
|
6,402
|
6,435
|
6,405
|
6,445
|
6,499
|
6,487
|
6,494
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 10/2015 (III/2015)
- Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev s komentářem – JUDr. Jiří Nednídal
- Prodej závodu – Ing. Dalimila Mirčevská
- Opravy při chybném účtování spotřebovaných nákupů v minulých obdobích – Ing. Zdenka Cardová
- Ochrana spotřebitele v pojišťovnictví – JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Paušální výdej počínaje r. 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Příjmy ze zahraničí v přiznání DPFO 2014 - Ing. Martin Děrgel
- Novela zákona o DPH - Ing. Zdeněk Kuneš
- Oprava základu dané a výše daně v roce 2015 - Ing. Václav Benda
- Ceniny v účetnictví a daních - Ing. Karel Janda
- ZP a Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 - Ing. Antonín Daněk
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 5/2015 (II/2015)
- Zákon o daních z příjmů – změny po novele - Ing. Eva Sedláková
- Alkohol na pracovišti a BOZP - JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Bezúročné zápůjčky - nově - Ing. Ivan Macháček
- Komplikované případy z personální činnosti - JUDr. Ladislav Jouza
- Naturální mzda versus nepeněžní benefit - Ing. Martin Děrgel
- Dohody o pracovní činnosti – problémové situace - Ing. Antonín Daněk
- Příjmy ze závislé činnosti - Ing. Helena Machová
- Náhrady cestovních výdajů – změny - JUDr. Marie Salačová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 4/2015 (II/2015)
- Zákon o dani z nemovitých věcí – novela - JUDr. Jana Drexlerová
- Klady a zápory pružní pracovní doby - JUDr. Eva Dandová
- Obec vydává právní předpisy – Ing. Karel Janda
- Jak stanovit nezaopatřenost dítěte? – JUDr. Jana Drexlerová
- Regulace bankovních poplatků v ČR – JUDr. Jana Drexlerová
- Lázeňská rehabilitační péče – novela zákona – Ing. Antonín Daněk
- Fond kulturních a sociálních potřeb – JUDr. Eva Dandová
1000 řešení – měsíčník č. 4/2015 (II/2015)
- ZDP od 1. ledna 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Daňové a nedaňové výdaje - Ing. Ivan Macháček
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (II/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
Vzory smluv dle NOZ (IX/2014)
- Komentované vzory smluv podle nového občanského zákoníku – Lukáš a Vladimír Hruškovi
Vzory smluv dle zákoníku práce (XII/2014)
- Komentované vzory smluv podle zákoníku práce – JUDr. Ladislav Jouza
Příručka mzdové účetní (XII/2014) – Ing. Luděk Pelcl
- odměňování, minimální mzda
- zdravotní a sociální pojištění
- daňové zvýhodnění, slevy na dani
- minimální vyměřovací základ
Pomocník mzdové účetní (I/2015) – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (III/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 11/2015 (IV/2015)
- Zákon o omezení plateb v hotovosti s komentářem – Mgr. Petr Taranda
- Zdaňování příjmů z ležící pozůstalosti – Ing. Eva Sedláková
- Veřejné zakázky po novele – JUDr. Jiří Nesnídal
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Porušení podmínek odpočtu u penzijního a životního pojištění v r. 2015 - Ing. Ivan Macháček
- Zdaňování příjmů z nájmu nemovité věci - Ing. Eva Sedláková
- Novela zákona o DPH - Ing. Zdeněk Kuneš
- Cizí měna v DPH - Ing. Martin Děrgel
- Přechod dluhů na dědice - JUDr. Jana Drexlerová
- Dohoda o změně pracovní smlouvy - JUDr. Jana Drexlerová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2015 (IV/2015)
- Finanční a operativní leasing v účetnictví a daních - Ing. Martin Děrgel
- Švarz systém - Ing. Zdeněk Burda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Dohoda o provedení práce – aktuální změny - Richard W. Fetter
- Mzdy v cizí měně - Ing. Martin Děrgel
- Právní ochrana majetku zaměstnavatele - JUDr. Lada Jouzová
- Prává a povinnosti právního jednání - JUDr. Ladislav Jouza
- Paušální výdaje a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- Konkurenční doložka a zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Ochrana osobních dat - Ing. Karel Janda
- Zastupování obce ve správě daní - Ing. Karel Janda
- Svobodný přístup k informacím – JUDr. Jana Drexlerová
- Právní úprava sousedských vztahů – JUDr. Jana Drexlerová
- Pracovní řád ve školství – JUDr. Eva Dandová
1000 řešení – měsíčník č. 5/2015 (IV/2015)
- Školský zákon - novela - JUDr. Eva Dandová
- Živnostenský zákon - JUDr. Irena Fleischmanová
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
1000 řešení – měsíčník č. 6/2015 (IV/2015)
- Finanční leasing a nájem (operativní leasing) - Ing. Ivan Macháček
- Daňové a účetní odpisy - Karel Starý
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Nemovité věci - komplexně
Jak zdaňovat příjmy z nájmu nemovité věci? Jak postupovat při uplatnění výdajů pronajímatele z hlediska daně z příjmů? Jaké novinky přinesla novela zákona o dani z nemovitých věcí? Více ohledně nemovitých věcí se již dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, živnostníkům, daňovým poradcům, obecným úřadům, stavebníkům.
- DaÚ 2-3/2015 - Novela vyhlášky pro podnikatele – právo stavby
- příspěvek
/A4, str. 120/
- PVS 4/2015 - Zákon o dani z nemovitých věcí - novela - příspěvek
/A4, str. 80/
- Aktualizace I/1 - Zákon o dani z nemovitých věcí - úplné znění zákona
/A5, str. 16/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o daních z příjmů, Zákon o dani z přidané hodnoty - úplná znění zákonů
/A6, str. 336/
Cena balíčku je 780 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 390 Kč.
Ušetříte 390 Kč.
Opravy při chybném účtování
Nesprávné zaúčtování je věcí, která se může stát nejen začínající účetní. Jak opravit chybné účtování? Jak opravit chybné účtování spotřebovaných nákupů v minulých účetních obdobích a při chybném účtování výkonů v minulých obdobích?
Odpovědi najdete v balíčku, který je určen účetním, podnikatelům, živnostníkům, OSVČ ...
- DaÚ 5-6/2015 - Opravy při chybném účtování výkonů v minulých obdobích - příspěvek
/A4, str. 120/
- DÚVaP 12/2014 - Vedení účetnictví pro podnikatele - příspěvek
/A5, str. 152/
- Poradce 10/2015 - Opravy při chybném účtování spotřebovaných nákupů v minulých obdobích - příspěvek
/A5, str. 240/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o účetnictví, České účetní standardy
- úplné znění zákona + ČÚS
/A6, str. 128/
Cena balíčku je 620 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 310 Kč.
Ušetříte 310 Kč.
Paušální výdaje v r. 2015
Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti nebo s příjmy z nájmu si může vybrat, jakým způsobem uplatní daňové výdaje. Zvolit si může paušální výdaje, kde se mu podstatně sníží administrativa, protože v tom případě nemá povinnost vést evidenci výdajů včetně jejich prokazování při případné kontrole. Jaké jsou výhody a jaké nevýhody uplatňování výdajů paušálem? Jaká pravidla platí pro rok 2015?
Najdete v balíčku, který je určen podnikatelům, živnostníkům, OSVČ, účetním, daňovým poradcům ...
- DaÚ 4/2015 - Paušální výdaje v r. 2015
- příspěvek
/A4, str. 180/
- Poradce 8-9/2015 - Zákon o daních z příjmů s komentářem
- komentář
/A5, str. 432/
- Daňové a nedaňové výdaje 2015 (monotematika) - uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových - příspěvek
/A5, str. 264/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o daních z příjmů, Zákon o dani z přidané hodnoty - úplná znění zákonů
/A6, str. 336/
- 1000 ř 4/2015 - Daňové a nedaňové výdaje - praktické příklady
/A5, str. 96/
Cena balíčku je 860 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 420 Kč.
Ušetříte 440 Kč.
Přeměny obchodních společností a družstev
Rekodifikace soukromého práva zasáhla i zákon o přeměnách obchodních společností a družstev. Početní změny v tomto směru jsou jednak věcné, jednak terminologické. Určitá část změn byla vynucena nutností implementace evropských směrnic. Dále bylo třeba vyřešit problémy s aplikací zákona při uskutečňování přeměn v podnikatelské praxi. Za jakých podmínek se uskutečňuje přeměna obchodních společností a družstev fúzí, rozdělením, převodem jmění na společníka nebo změnou právní formy? Jaké změny přinesla časově poslední novela zákona?
Najdete v publikacích v našem balíčku, který je určen akciovým společnostem, společnostem s r.o., komanditním společnostem, veřejným obchodním společnostem ....
- Poradce 10/2015 - Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev - komentář
/A5, str. 240/
- Poradce 7/2015 - Povinnosti a odpovědnost jednatele s r.o.
- příspěvek
/A5, str. 288/
- Občanský zákoník II. část - zákon s komentářem
/A5, str. 320/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o státní službě - úplné znění zákona
/A6, str. 80/
Cena balíčku je 541 Kč.
Cena balíčku s 40 % slevou je 320 Kč.
Ušetříte 221 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |