OPATŘENÍ VLÁDY ČR v souvislosti s koronavirem

 

9. 4. 2020

Vláda rozhodla o prodloužení nouzového stavu do 30. dubna, podpoří kulturní instituce více než miliardou korun

Na mimořádném jednání ve čtvrtek 9. dubna 2020 schválila vláda Andreje Babiše prodloužení nouzového stavu na území České republiky do 30. dubna 2020. Ministři projednali i několik změn v již vyhlášených mimořádných opatřeních a schválili také finanční pomoc státním i nestátním kulturním institucím. Rozhodli také posílit účast Armády ČR při zvládání pandemie koronaviru o dalších 2 000 vojáků, kteří vypomohou Policii ČR.

 

9. 4. 2020

Podpora a úlevy pro podnikatele a zaměstnance

Ministerstvo financí připravilo pro fyzické a právnické osoby balíček daňových úlev, například prominutí červnových záloh na daň z příjmu či posunutí termínu pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitostí, …

 

 

7. 4. 2020

Upravuje se režim na hranicích. Po Velikonocích bude možné v odůvodněných případech vycestovat do zahraničí

Od 14. dubna mohou občané v nezbytných a jasně odůvodněných případech vycestovat do zahraničí. Návrh Ministerstva vnitra vychází vstříc lidem, kteří např. musejí jet do zahraničí vyřídit úřední povinnosti, vyjet na služební cestu, na pohřeb, za rodinou nebo v jiné mimořádné naléhavé situaci. Podmínkou bude prodloužení nouzového stavu.

 

6. 4. 2020

Individuálně sportovat bude možné bez roušek, vláda od čtvrtka umožní i provoz některých prodejen

Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 6. dubna přistoupila k částečnému uvolnění přísných protiepidemických opatření. Od úterý umožní lidem individuálně sportovat bez roušek, ve čtvrtek budou moci otevřít některé dosud povinně zavřené obchody a od úterý 14. dubna bude možné vycestovat z České republiky v nezbytných případech.

 

3. 4. 2020

Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila opatření k řešení urgentních výzev ve výzkumu

Vzhledem k okolnostem a opatřením přijatým Úřadem vlády ČR v souvislosti se situací kolem koronaviru zrušilo předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovace pravidelné zasedání RVVI ve Strakově akademii k termínu 27. března 2020 a vyhlásilo k vybraným bodům původně plánovaného programu hlasování per rollam s termínem do 31. března. K hlavním bodům hlasování patřily Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+ a Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami. Závěry jednání reflektují aktuální situaci ohrožení koronavirovou pandemií.

 

1. 4. 2020

Vláda požádá poslance o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů, Parlamentu předloží i balík zákonů na pomoc s koronavirem

Vláda Andreje Babiše schválila na mimořádném jednání ve středu 1. dubna 2020 několik návrhů zákonů, které předloží Parlamentu k projednání ve stavu legislativní nouze. Obsahují další řadu kroků, které mají pomoci se zvládnutím dopadů epidemie koronaviru na společnost. Kabinet rovněž požádá o prodloužení trvání nouzového stavu o dalších 30 dnů, tedy až do 11. května.

 

Zdroj: https://www.vlada.cz/

 

Česká republika přijala ke zmírnění dopadů pandemie na ekonomiku některá opatření, která by měla pomoci zejména podnikajícím subjektům tento nepříznivý dopad překlenout.

 

Termín podání daňových přiznání

Prvním významným opatřením se automatické posunutí termínu pro podání a současně úhradu daně z příjmů, a to pro fyzické i právnické osoby. Termín je posunut pro všechny poplatníky do 1. 7. 2020 s tím, že není nutné o tento odkad individuálně žádat a není nutné splnit žádné speciální podmínky. Současně s tímto posunem termínu nejsou spojeny žádné sankce. To vyplývá přímo z Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události čj. MF-7108/2020/3901-2 zveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 4/2020. Z bodu III. tohoto rozhodnutí vyplývá, že se promíjí pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 a podle bodu IV. je potom promíjen úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, které se váží k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem. Toto prominutí se týká daňových subjektů, kteří mají jinak povinnost podat daňové přiznání v neprodloužené lhůtě (tedy nemají povinný audit nebo nemají daňového poradce) za podmínky, že k podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 dojde nejpozději dne 1. 7. 2020 a že dojde k úhradě daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 nejpozději dne 1. 7. 2020.

Příklad

Pan Novák podniká na základě živnostenského oprávnění, provozuje řemeslnou živnost. Vede daňovou evidenci, takže nemůže mít povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a ani nevyužívá služeb daňového poradce. Vzhledem k epidemii koronaviru se mu nepodařilo včas uzavřít rok 2019 a daňové přiznání tak podal až v průběhu června 2020.

Jak vyplývá z výše uvedeného, pokud pan Novák podá daňové přiznání do 1. 7. 2020, bude mu automaticky prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání, a pokud bude daň zaplacena do 1. 7. 2020, bude mu automaticky prominut úrok z prodlení za pozdní úhradu daně.

 

Je potřeba zdůraznit, že posunutí termínu, či přesněji prominutí souvisejících sankcí, se týká pouze daně z příjmů, nikoliv tedy DPH či jiných daní. V těchto případech je nutné postupovat jinak, blíže k tomu pokyn GFŘ D-44 (viz dále).

 

Dále platí, že poplatník má možnost požádat o posečkání úhrady daně, případně rozložení její úhrady na splátky, a to za podmínek podle § 156 daňového řádu. Je to současně jeden z postupů doporučovaných Finanční správou.

Posečkání je možné povolit z těchto důvodů:

–        pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,

–        pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,

–        pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,

–        není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo

–        při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Je zřejmé, že současná situace může k těmto případům vést, proto lze předpokládat, že správci daně budou posečkání povolovat, je to i avizováno Finanční správou. Poměrně přehledná informace k problematice posečkání je zveřejněna pod odkazem https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-danovy-system-cr/letak.pdf a metodický pokyn GFŘ k posečkání zde https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-sprava-dani-a-poplatku/2015-Metodicky-pokyn-k-poseckani.pdf.

 

Podle výše uvedeného rozhodnutí zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 navíc platí, že daňovým subjektům je prominut úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019. A dále platí, že všem daňovým subjektům je prominut správní poplatek za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Jinak podání této žádosti standardně podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč.

 

Kromě výše uvedených automatických prominutí, které se ale týkají pouze daně z příjmů a pouze pro určité období, mohou daňové subjekty využít i individuální žádosti o prominutí úroku z prodlení a posečkání úhrady daně, které se budou týkat typicky jiných daní. Pokud bude daňovému subjektu na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu alespoň částečně v souvislosti s šířením koronaviru prominut úrok z prodlení, automaticky dojde i k prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, u níž zákon individuální prominutí nepřipouští. Stejně tak dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu v případech, kdy bude v souvislosti se šířením koronaviru daňovému subjektu na základě individuální žádosti podle § 156 daňového řádu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky.

Účelem tohoto prominutí je řešení individuálních situací, kdy okolnosti související se šířením koronaviru materiálně znemožnily daňovému subjektu plnění jeho povinností (typicky např. onemocnění či karanténa daňového subjektu, jeho jednatele či klíčových zaměstnanců). Prominutí se bude aplikovat bez časového omezení a bude dopadat na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty; k akcesorickému prominutí pokuty dojde vždy u té daně, u které došlo k prominutí úroku, popř. k posečkání.

 

Plátcům daně z přidané hodnoty bude z důvodu předmětné mimořádné události prominuta též pokuta za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, tedy v případech, kdy plátce podá kontrolní hlášení dodatečně, aniž by k tomu byl vyzván. Prominuty budou ty pokuty, u níž vznikne povinnost k úhradě v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 (první pokuta za nepodání kontrolního hlášení v daném roce dle § 101j zákona o dani z přidané hodnoty nevzniká). Důvodem prominutí je zvýšení tolerance nejméně závažných pochybení ze strany daňových subjektů za situace, kdy okolnosti související se šířením koronaviru snižují jejich akceschopnost při plnění povinností. Tolerance nicméně bude platná pro všechny plátce daně a s ohledem na administrativní dopady nebude požadováno prokázání toho, že zpoždění bylo zapříčiněno právě šířením tohoto viru. Promíjení vyšších pokut potom upravuje pokyn GFŘ D-44, jak je uvedeno dále.

 

Takže pokud bychom to stručně zrekapitulovali, potom se promíjí:

–        pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmu za rok 2019, pokud bude podáno do 1. 7. 2020, a to automaticky všem daňovým subjektům,

–        úrok z prodlení a úrok z posečkané částky související s pozdní úhradou daně z příjmů za rok 2019, pokud k úhradě daně dojde nejpozději 1. 7. 2020, a to automaticky všem daňovým subjektům,

–        pokuta za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020, a to automaticky všem plátcům,

–        správní poplatek ve výši 1 000 Kč, za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky a za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení (týká se pouze vyšších pokut ve výši 10. 30 a 50 tis. Kč), za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020, a to automaticky všem daňovým subjektům,

–        správní poplatek ve výši 400 Kč, za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020, a to automaticky všem daňovým subjektům,

–        pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud na základě individuální žádosti došlo alespoň částečně k prominutí úroku z prodlení nebo k povolení posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky, v tomto případě se prominutí týká pouze konkrétních žadatelů.

Ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 byl dále zveřejněn pokyn GFŘ D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Tento pokyn upravuje postup orgánů Finanční správy České republiky při rozhodování o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč v souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými k prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nákazy koronavirem. Tento pokyn se vztahuje na úroky z prodlení podle § 252 daňového řádu a úroky z posečkané částky dle § 157 odst. 2 daňového řádu na všech druzích daně a na pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000 Kč až 50 000 Kč, tedy s výjimkou pokuty ve výši 1 000 Kč, která je řešena výše uváděným rozhodnutím. Pokyn se vztahuje na případy, kdy vydání výzvy související s kontrolním hlášením nastalo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Z pohledu prominutí úroků pokyn nijak časově omezený není.

 

Z pohledu prominutí úroků pokyn odkazuje na pokyn GFŘ D-21, z pohledu prominutí pokuty v souvislosti s kontrolním hlášením potom na pokyn GFŘ D-29. V pokynu D-44 se uvádí, že při posuzování žádostí o prominutí bude postupováno v souladu s těmito pokyny, ale nad jejich rámec přidává další ospravedlnitelné důvody, a to že daňový subjekt věrohodně prokáže, že prodlení s úhradou daně je důsledkem působení mimořádných opatření souvisejících s nákazou koronavirem a dále že daňový subjekt nebo jeho zástupce věrohodně prokáže, že vznik pokuty za nepodání kontrolního hlášení je důsledkem působení mimořádných opatření souvisejících s nákazou koronavirem.

 

Daňový subjekt je oprávněn prokázat naplnění některého důvodu jakýmikoli prostředky

V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu). V případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat např. o seznamu stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod.

Dále již správce daně postupuje v souladu s pokyny GFŘ D-21 a D-29. O prominutí příslušenství daně nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení musí daňový subjekt požádat formou žádosti. Na žádost o prominutí úroku nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení neexistuje speciální formulář, tzn., že se jedná o podání, u kterých daňový řád nepředpokládá konkrétní formu. Jako každé jiné podání vůči správci daně musí však i toto podání splňovat požadavky uvedené v § 70 daňového řádu, především pak z podání musí být zřejmé: kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Z pohledu lhůty pro podání potom platí, že žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení musí být podána nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru.

Prominout úroky z prodlení a úroky z posečkané částky lze až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže. Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení lze až poté, co související kontrolní hlášení bylo následně podáno. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí.

 

Pokud daňový subjekt potřebuje řešit úroky z prodlení týkající se jiné daně než je daň z příjmů, nebo pokutu za nepodané kontrolní hlášení jinou než 1 000 Kč, a tyto případy mají souvislost s epidemií koronaviru, postupuje podle pokynu GFŘ D-44. Žádosti podané do 31. 7. 2020 jsou osvobozeny od správních poplatků.

 

Je zásadní, aby v případě, že pro prominutí je stanoven termín 1. 7. 2020, tento termín byl skutečně dodržen, protože v opačném případě by případné sankce byly stanoveny již od 1. 4. 2020, nikoliv od 1. 7. 2020. V takovém případě je ale možnost využít individuálního prominutí na základě žádosti o prominutí příslušenství, jak je uvedeno výše, a to v souladu s pokynem GFŘ D-44. Stejně tak by bylo nutné postupovat v případě, že by poplatník měl povinnost podat daňové přiznání v termínu k 1. 7. 2020 a tento termín by z důvodu opatření proti šíření koronaviru nestihl. Opět by tedy bylo nutné podat individuální žádost v souladu s pokynem GFŘ D-44, která by ovšem v těchto případech měla mít vzhledem k úpravě tohoto pokynu velmi vysokou pravděpodobnost úspěchu.

Současně ještě doplňujeme, že uvedená opatření se ve stejném rozsahu týkají i právnických osob, které mají zdaňovacím obdobím hospodářský rok, i v tomto případě platí termín 1. 7. 2020.

 

Další opatření v daňové oblasti

jsou zveřejněna ve Finančním zpravodaji č. 5/2020. Jedná se o rozhodnutí č. MF-7633/2020/3901-2 o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události, kterým se promíjí další skupina sankcí, která by vznikla v důsledku šířením nákazy koronavirem. První případ prominutí se týká pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, u kterého lhůta pro podání uplyne v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Pokud bude toto daňové přiznání podáno do 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání, která by jinak byla uložena podle § 250 odst. 1 daňového řádu.

Jako počátek rozhodného období byl stanoven den 31. 3. 2020, neboť k tomuto dni uplyne první lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ode dne vyhlášení nouzového stavu vládou České republiky.

Obdobně je tomu potom také s úhradou této daně, která je splatná poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a to bez ohledu na to, zda je splatná formou zálohy či nikoliv. Pokud bude tato daň či záloha na ní zaplacena nejpozději 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí úroku z prodlení podle § 252 daňového řádu a úroku z posečkané částky podle § 157 daňového řádu, protože uvedené prominutí se vztahuje i na případy, kdy bylo v rozhodném období povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 8. 2020 a daňový subjekt přesto daň do 31. 8. 2020 uhradí. Pokud daňový subjekt v této lhůtě předmětné platební povinnosti neuhradí, lze úrok z posečkané částky prominout na základě individuální žádosti podle § 259b daňového řádu.

Pro úplnost doplňme, že v souladu s § 32 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, je daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden příslušný vklad, a pokud se jedná o nemovité věci nezapisované do katastru nemovitostí, potom v souladu s § 33 tohoto zákonného opatření je daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která není evidována v katastru nemovitostí.

 

Příklad

K zápisu vkladu do katastru nemovitostí došlo 15. 2. 2020. Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, a současně lhůta pro platbu daně, případně zálohy na ní, uplyne 31. 5. 2020.

Pokud bude daňové přiznání podáno a daň (příp. záloha na ni) zaplacena nejpozději 31. 8. 2020, dojde k automatickému prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání a úroku z prodlení za pozdní úhradu daně. Není potřeba podávat žádnou žádost, k prominutí dochází automaticky na základě rozhodnutí zveřejněného ve Finančním zpravodaji č. 5/2020.

 

Dále byla uvedeným rozhodnutím prominuta záloha na daň z příjmů, která je splatná 15. 6. 2020. Toto prominutí se týká všech poplatníků daně z příjmů, a to jak právnických, tak i fyzických osob. Zálohu k 15. 6. 2020 nikdo platit nemusí, a to opět bez jakýchkoliv sankcí. Nicméně podle mého názoru nic nebrání tomu, aby byla tato záloha uhrazena dobrovolně, pokud např. poplatník i přes nastalou situaci očekává za rok 2020 vyšší daňovou povinnost. Prominutí se ale týká pouze záloh podle § 38a ZDP, netýká se tedy zaměstnanců, resp. poplatníků s příjmy ze závislé činnosti.

 

Dále toto rozhodnutí upravuje situaci, kdy poplatník podal individuální žádost o prominutí vyšší pokuty za nepodání kontrolního hlášení, tj. 10 000 Kč, 30 000 Kč nebo 50 000 Kč, a tato pokuta mu byla na základě této individuální žádosti alespoň částečně prominuta. V takovém případu dochází k prominutí pokuty podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období, které je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u něhož došlo k prominutí této pokuty za nepodání kontrolního hlášení, pokud k podání opožděného daňového přiznání došlo nejpozději v den, kdy bylo podáno toto opožděné kontrolní hlášení. Důvodem této úpravy je také skutečnost, že u této pokuty zákon individuální prominutí nepřipouští.

Individuální žádost o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení bude posuzována podle výše uvedeného pokynu GFŘ D-44.

 

Konečně předmětným rozhodnutím dojde k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 celního kodexu Unie a k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o povolení úlevy na dani nebo cle podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie. Prominutí se bude vztahovat na období ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Důvodem je zpřístupnění těchto institutů pro co nejširší okruh daňových subjektů.

 

Odložení spuštění 3 a 4 vlny elektronické evidence tržeb

Příslušný zákon byl v době sestavování tohoto příspěvku již ve stavu legislativní nouze schválen jak poslaneckou sněmovnou, tak senátem, a dokonce i podepsán prezidentem, pouze se čekalo na jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Jedná se o sněmovní tisk č. 788 a příslušná úprava je postavena tak, že subjekt evidence tržeb není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března 2020.

 

Osvobození OSVČ od povinnosti hradit zálohy na sociální pojištění

Opět se jedná o návrh zákona, který byl již schválen a podepsán prezidentem a chybí pouze jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Návrh zákona byl projednáván jako sněmovní tisk č. 787. Podle této úpravy nejsou OSVČ, a to jak vykonávající hlavní tak i vedlejší SVČ, povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Pokud byla záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020.

Současně se stanoví, že se roční pojistní snižuje o výši těch záloh, které nebyly OSVČ povinny platit, neboť jinak by vznikaly velké nedoplatky na ročním pojistném. To znamená, že od vypočteného pojistného za rok 2020 si OSVČ odečte nejen zálohy, které byly v roce 2020 zaplaceny (tj. zálohy za leden, únor a září až prosinec 2020), ale též zálohy, jejichž placení bylo za období březen až srpen 2020 prominuto. Pojistné se však snižuje maximálně o šestinásobek minimální zálohy pro OSVČ podle druhu výdělečné činnosti (hlavní nebo vedlejší) platné pro rok 2020.

A nakonec se také stanoví, že období, po které nebyly placeny zálohy na pojistné, se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu podle § 16 zákona o důchodovém pojištění považovat u OSVČ s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu, aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se vypočítává procentní výměra důchodu.

 

Obdobné změny v oblasti zdravotního pojištění

Právní úprava je zapracována do nového § 28c zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. První změnou je posunutí termínu pro podání tvz. Přehledu OSVČ, podání přehledu za rok 2019 může podle navržené právní úpravy realizovat OSVČ až do 3. 8. 2020.

Dále zákon zavádí plošné odpuštění záloh na pojistné v období měsíce března až srpna 2020 až do výše pojistného vypočítaného z minimálního vyměřovacího základu. Splacení pojistného vzniklého v tomto období, které je vyšší než pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, poté může (ale nemusí) OSVČ odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 v roce 2021, resp. do 8 dní po podání tohoto přehledu. Protože se jedná o možnost poskytnout OSVČ, předpokládá se, že některé OSVČ, které nejsou v mimořádnou situací tolik zasaženy, budou pojistné nad rámec pojistného vypočteného z minimálního vyměřovacího základu nadále platit prostřednictvím záloh ve standardním termínu, čímž předejdou tomu, aby v příštím roce musely jednorázově provést vysoký doplatek pojistného.

I návrh tohoto zákona je již projednán a schválen a po podpisu prezidenta, opět tedy schází pouze zveřejnění ve Sbírce zákonů.

 

Současně by měly být projednány změny v oblasti ošetřovného, a to zejména prodloužení ošetřovného na celou dobu uzavření školského či obdobného zařízení (dosud maximálně 9, případně 16 kalendářních dní) a ošetřovné by mělo náležet při péči o dítě do 13 let věku (dosud pouze 10 let věku). Dále platí, že je řešena i možnost poskytování ošetřovného OSVČ, podle informací MPSV ČR bude v případě živnostníků (OSVČ) výpadek jejich příjmů z důvodu péče o děti sanovat dle dohody vlády program Ministerstva průmyslu a obchodu.

 

Program Antivirus, nebo-li program ochrany zaměstnanosti

Prostřednictvím tohoto programu chce stát kompenzovat zaměstnavatelům náklady na mzdy, čímž budou ochráněna pracovní místa, protože zaměstnavatelé nebudou muset sáhnout k propouštění. Kompenzace má náležet zaměstnavatelům, jejichž hospodářská činnost bude ohrožena v důsledku šíření nákazy, bude poskytován příspěvek na plnou či částečnou úhradu náhrad mezd, které budou zaměstnancům náležet z důvodu překážky na straně zaměstnance (nařízení karantény) nebo na straně zaměstnavatele (překážka – uzavření provozovny z důvodu nařízení vlády uzavřít provoz), bude-li prokázáno, že překážka v práci vznikla v důsledku nákazy koronaviru.

 

Více již najdete v měsíčníku Daně a Účetnictví bez chyb, pokut a penále 6/2020 a v odborné tematické publikaci Podnikání a koronavirus.

 

Poskytování zaměstnaneckých benefitů zaměstnancům je součástí motivace zaměstnanců a vede k posílení pozitivního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli. V návaznosti na důsledky šíření koronaviru SARS CoV-2 v ČR se v textu zaměříme na tři zaměstnanecké benefity: práce z domova, poskytnutí zápůjček zaměstnancům, poskytnutí sociálních výpomocí zaměstnancům. Jak má zaměstnavatel postupovat při poskytování uvedených benefitů z hlediska daně z příjmů?

 

 

Mezi benefity patří i další výhody poskytované zaměstnavatelem,

které umožňuje zákoník práce, jako jsou např. nadstandardní délka dovolené, vyšší výše odstupného při rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem, volno pro zařizování soukromých potřeb zaměstnance, zavedení pružného rozvržení pracovní doby, zavedení konta pracovní doby, příplatek k výši nemocenských dávek do výše běžné mzdy zaměstnance, poskytování nadlimitní výše stravného při tuzemských pracovních cestách a nadlimitní výše stravného a kapesného při zahraničních pracovních cestách, dále pak poskytování zaměstnaneckých akcií a opčních programů, bezplatné poskytování služebního auta i pro soukromé účely (manažerské auto), zajišťování nebo hrazení dopravy do zaměstnání a ze zaměstnání, poskytnutí bezplatného přechodného ubytování, zřizování firemních školek apod.

 

V § 6 odst. 9 ZDP nalezneme velký výčet osvobození poskytovaných benefitů od daně z příjmů ze závislé činnosti, přičemž podmínka pro osvobození od daně se někdy váže na poskytování zaměstnaneckých benefitů z fondu kulturních a sociálních potřeb, a u zaměstnavatelů, kteří tento fond netvoří, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo z výdajů (nákladů), které nejsou u zaměstnavatele výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V § 6 ZDP nalezneme rovněž pro některá plnění zaměstnavatele limity, do jejichž výše není plnění zaměstnavatele předmětem daně příjmů ze závislé činnosti (§ 6 odst. 7 ZDP), a limity, do jejichž výše jsou poskytované zaměstnanecké benefity na straně zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů závislé činnosti (§ 6 odst. 9 ZDP), a nad tyto limity podléhá plnění zaměstnavatele na straně zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti (ze superhrubé mzdy).

 

Stěžejním ustanovením zákona o daních z příjmů pro zaměstnavatele je § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou daňově uznatelnými výdaje (náklady) vynaložené zaměstnavatelem na pracovní a sociální podmínky, na péči o zdraví a na zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, pokud práva zaměstnanců vyplývají:

·    z kolektivní smlouvy,

·    z vnitřního předpisu zaměstnavatele,

·    z pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,

·    z jiné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,

pokud zákon o daních z příjmů nebo jiný zvláštní zákon nestanoví jinak.

 

PRÁCE Z DOMOVA (HOME OFFICE) se stává v současné době významným zaměstnaneckým benefitem, a stoupá počet profesí, ve kterých je možné vykonávat částečně (jeden nebo několik dnů v týdnu) nebo plně práci z domova. Podstatou home office je, že zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele, přičemž pracovní režim si řídí sám zaměstnanec – zaměstnanec si určuje rozvrh pracovní doby a ovlivňuje si tak svůj pracovní režim. To klade na zaměstnance mnohem větší nároky, co se týče jeho zodpovědnosti, ale současně mu to dává mnohem větší prostor pro skloubení pracovního a soukromého života.

 

Práce z domova z pohledu zákoníku práce

Ve stávajícím znění zákoníku práce (dále ZP) dosud nenalezneme přímou definici práce z domova. Práci z domova lze podřadit mezi tzv. zvláštní povahu práce některých zaměstnanců, řešenou v § 317 ZP. Zde se uvádí, že na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje tento zákon s tím, že:

a) se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,

b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (§ 199 odst. 2 ZP) nebo jde-li o náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP; pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP platí pro tohoto zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit,

c) mu nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

 

Z výše uvedeného znění zákoníku práce vyplývají principy práce z domova:

·       jedná se o práci mimo pracoviště zaměstnavatele, přičemž tomu nic nebrání, když zaměstnanec dochází dle potřeby na pracoviště za účelem převzetí podkladů, předání výsledků práce nebo komunikace s ostatními zaměstnanci;

·       zaměstnanec si sám rozvrhuje pracovní dobu, ve které má splnit pracovní úkoly uložené zaměstnavatelem – zaměstnavatel není povinen a ani oprávněn rozvrhnout zaměstnanci pracujícímu z domova pracovní dobu, zaměstnavatel je limitován jen tím, že množství práce, které zaměstnanci přidělí, musí být zvládnutelné průměrným zaměstnancem ve stanovené týdenní pracovní době.

 

Dohoda o výkonu práce z domova může být součástí pracovní smlouvy, nebo může být uzavřena jako samostatná dohoda upravující podmínky výkonu práce, včetně ujednání podmínek odměňování, ujednání o náhradách za používání vlastního pracovního zařízení, vlastních přístrojů a nářadí používaných v rámci práce z domova, ujednání o náhradě nákladů za telekomunikační poplatky hrazené zaměstnancem ad. Vždy však bude obsahovat specifické ujednání o jedné z podstatných náležitostí pracovního poměru, kterou je místo výkonu práce.

V případě, že zaměstnanec pracuje v rámci svého rozhodnutí ve svátek, nenáleží mu za takovou práci ani náhrada mzdy, ani náhradní volno, ani příplatek. Totéž se týká práce přesčas, ke které se zaměstnanec sám rozhodne. Krom těchto dvou výjimek stanovených přímo v § 317 písm. c) ZP má zaměstnanec pracující z domova nárok na všechny ostatní příplatky, které zákoník práce umožňuje a upravuje.

 

Na výkon práce z domova se vztahují další důležitá ustanovení zákoníku práce:

·                  § 2 odst. 2 ZP – zde se uvádí, že závislá práce má být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, a to v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě

·                  § 151 ZP – zde se uvádí, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé ZP.

 

K výhodám práce z domova patří:

• sladění pracovních povinností s rodinným a osobním životem,
• možnost vlastního rozvrhu pracovní doby,
• úspora času a cestovních nákladů s ohledem na to, že odpadá cesta na pracoviště,
• zajištění péče o děti (výhodné v případě jejich volna)

 

Mezi nevýhody práce z domova lze počítat:

• ztráta kontaktu s kolegy v zaměstnání (s nadřízenými a spoluzaměstnanci),
• nezbytné vybavení vymezeného pracoviště doma,
• nezbytné vybavení nářadím a potřebnými předměty dle druhu výkonu práce z domova,
• náročnost na kontrolu své práce a nutná vlastní sebekázeň,
• zvýšené náklady na elektřinu, vytápění, internet a další služby a nutnost jejich sledování.

 

Daňové řešení nákladů zaměstnance

vynaložených při práci z domova vychází ze znění § 6 odst. 7 ZDP, přičemž touto otázkou se zabýval i příspěvek KOOV číslo 546/26.06.19 „Daňové souvislosti práce z domova (home office)“, který byl uzavřen na jednání s GFŘ dne 20. 11. 2019.

 

K daňovému ošetření nákladů zaměstnance kompenzovaných zaměstnavatelem, které mu vznikly z titulu práce z domova, GFŘ v rámci příspěvku KOOV uvádí, že zákoník práce nezná pojem “práce z domova”, ani nijak šířeji neřeší související problematiku, pouze definuje “zvláštní povahu práce některých zaměstnanců” v § 317 ZP. Současná právní úprava stojí na zásadě, že závislá práce musí být vykonávána na náklady a odpovědnost zaměstnavatele ve smyslu § 2 odst. 2, § 151 a § 346b odst. 2 ZP. Za předpokladu splnění všech zákonných podmínek daných zákoníkem práce je zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci náklady, které mu prokazatelně vzniknou při výkonu práce, ať už zaměstnanec práci vykonává na pracovišti zaměstnavatele nebo pracuje např. z domova. Tyto náklady nemohou však být zahrnuty ve mzdě či platu. Zároveň platí, že pokud zaměstnanci žádné náklady spojené s výkonem práce mimo pracoviště zaměstnavatele nevzniknou, zaměstnavatel nic hradit nebude. Výši nákladů, které zaměstnavateli vznikly, je zaměstnanec povinen prokázat. Zaměstnanec tedy musí poskytnout zaměstnavateli součinnost pro stanovení výše náhrady nákladů. Za předpokladu, že tedy práce bude vykonávána v souladu se zákoníkem práce a budou splněny podmínky ZDP pro poskytnutí náhrady výdajů vynaložených zaměstnancem dle § 6 odst. 7 ZDP, pak v případě kompenzace vynaložených nákladů zaměstnancem při práci z domova nevzniká na straně zaměstnance zdanitelný příjem. Přitom je na zaměstnavateli, aby prokázal, že plnění poskytnuté zaměstnanci je skutečně kompenzací jím účelně vynaložených nákladů.

 

Dle ustanovení § 6 odst. 7 ZDP se za příjmy ze závislé činnosti v souvislosti s prací z domova nepovažují a předmětem daně nejsou:

 

·     písm. a) – náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance neziskové organizace, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem zaměstnance.

 

Z § 34 odst. 1 písm. b) ZP vyplývá, že pracovní smlouva musí obsahovat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel může se zaměstnancem smluvně dohodnout i více míst výkonu práce, např. může být smluvně dohodnuto, že místem výkonu práce je pracoviště zaměstnavatele i bydliště zaměstnance, anebo pouze bydliště zaměstnance. Ustanovení § 34a ZP stanoví, že není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji, než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce.

Cestovními výdaji zaměstnanců pracujících z domova jsou výdaje vzniklé při pracovní cestě [§ 152 písm. a) ZP s vazbou na vymezení pracovní cesty v § 42 ZP] a při cestě mimo pravidelné pracoviště [§ 152 písm. b) ZP]. Pracovní cesta je v zákoníku práce definována v § 42 ZP jako cesta „k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce” a pro účely cestovních náhrad se za pracovní cestu považuje i cesta mimo pravidelné pracoviště [§ 156 odst. 2 ZP s vazbou na § 152 písm. b) ZP].

Pokud má tedy zaměstnanec při práci z domova sjednáno pravidelné pracoviště v místě svého bydliště, pak jakákoli cesta vykonaná zaměstnancem v souvislosti s jeho výkonem práce mimo bydliště je považována za pracovní cestu, za niž mu náleží náhrada cestovních výdajů, a to i v případě, že ze svého pravidelného pracoviště jel do svého druhého místa výkonu práce, kterým může být sídlo (pracoviště) zaměstnavatele.

V případě, že je smluvně dohodnuto, že pravidelným místem výkonu práce je sídlo (pracoviště) zaměstnavatele a zaměstnanec má sjednáno v pracovní smlouvě své bydliště jako další místo výkonu práce, které není shodné s pravidelným pracovištěm, lze poskytovat náhrady cestovních výdajů zaměstnanci i za cesty konané v souvislosti s výkonem práce mezi oběma místy výkonu práce (tj. mezi bydlištěm a sídlem/pracovištěm zaměstnavatele).

V případě, že pravidelné pracoviště zaměstnance je sjednáno v místě pracoviště zaměstnavatele, pak při práci z domova nejsou zaměstnanci v souvislosti s jeho výkonem práce z domova poskytovány cestovní náhrady.

 

·     písm. d) – náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce

 

V § 190 odst. 1 ZP se uvádí, že sjedná-li zaměstnavatel, popř. vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek. Může jít např. o používání vlastního počítače, tiskárny, mobilního telefonu pro účely prací z domova, ale může se jednat též např. o pracovní stůl, kancelářské židle, skříně či další vybavení pracovny zaměstnance pracujícího z domova.

 

Z ustanovení § 6 odst. 8 ZDP pak plyne, že hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle § 6 odstavce 7 písm. b) až d) ZDP paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

 

Příklad

Zaměstnanec na základě dohody se svým zaměstnavatelem pracuje z domova a bude zaměstnavateli k dispozici na svém soukromém mobilu. V dodatku pracovní smlouvy zaměstnance je sjednána následující forma paušálních náhrad za využití soukromých věcí zaměstnance při práci z domova:

·       za využití počítače, softwaru, monitoru, klávesnice, tiskárny náhrada 55 Kč za den

·       za využití nezbytného nábytku (pracovní stůl, otočná kancelářská židle, poličky, skříň) náhrada 25 Kč za den

·       za využití mobilu náhrada 20 Kč za den

Celkové denní paušální náhrady činí 100 Kč. Celkové měsíční paušální náhrady pak při dohodnuté práci doma 5 pracovních dnů v týdnu činí 100 Kč x 5 dnů x 4 týdny = 2 000 Kč.

Paušální měsíční náhrada za opotřebení vlastního majetku zaměstnance nebude předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a ani předmětem pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel si může uplatnit výši zaplacených paušálních náhrad do daňově uznatelných výdajů (nákladů).

 

Příklad

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Se zaměstnavatelem se dohodl, že bude po dobu dvou měsíců pracovat z domova. I při práci z domova zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci stravenku za zvýhodněnou cenu.

Dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena u zaměstnance hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Mezi závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů patří i poskytování stravenky. Tedy i při poskytnutí stravenky zaměstnanci při jeho práci z domova pro zaměstnavatele, jde u zaměstnance o osvobození tohoto nepeněžního příjmu od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Podle § 317 ZP se na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Pokud zaměstnavatel nemůže tomuto zaměstnanci pracovní dobu rozvrhnout a určit tak začátek a konec směny včetně přestávek na oddech, nemůže kontrolovat dodržování pracovní doby, a tudíž nemůže být u tohoto zaměstnance splněna jedna ze základních podmínek pro nárok na stravenku, která by byla daňově účinným výdajem zaměstnavatele. V daném případě totiž není splněna jedna z podmínek pro daňovou uznatelnost příspěvku na závodní stravování zaměstnavatelem dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, a to že přítomnost zaměstnance v práci během směny trvá alespoň tři hodiny. V tomto případě pak může poskytnutou stravenku hradit zaměstnavatel ze sociálního fondu nebo se jedná o nedaňový náklad zaměstnavatele (blíže stanovisko GFŘ uvedené v rámci projednání příspěvku KOOV, uvedené v závěru této kapitoly)

 

·       písm. e) – povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem

 

GFŘ v rámci svého stanoviska při projednání příspěvku KOOV uvádí, že ze znění § 6 odst. 8 ZDP je zřejmé, že v tomto ustanovení není uvedena možnost paušalizace pro § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, tj. pro povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovené právním předpisem – jako je např. plnění typu – náklady na vytápění/chlazení, elektrickou energii, telekomunikační služby vč. internetového připojení, náklady na úklid domácí kanceláře, apod. Zákon o daních z příjmů tedy předpokládá prokázání přímo skutečných výdajů.

 

Dále GFŘ uvádí, že zaměstnavatel je povinen hradit náklady, které zaměstnanci prokazatelně vzniknou při výkonu práce, ať už zaměstnanec práci vykonává na pracovišti zaměstnavatele, nebo pracuje např. z domova. Zároveň platí, že pokud zaměstnanci žádné náklady spojené s výkonem práce mimo pracoviště zaměstnavatele nevzniknou, zaměstnavatel nic hradit zaměstnanci nebude. Výši nákladů, které zaměstnavateli vznikly, je zaměstnanec povinen prokázat a jsou nezbytné i pro samotné stanovení paušální náhrady, tzn. je nutné kdykoliv dokázat rozložit a doložit výdajovými doklady, ze kterých se vycházelo při stanovení paušálu, tzn., zaměstnavatel nemůže stanovit paušální náhradu pouze na základě kvalifikovaného odhadu bez potřebných výdajových dokladů, či za použití znaleckého posudku, takto postupuje i správce daně při dokazování.

 

Příklad

Zaměstnanec si vymezil v rodinném domku jednu místnost s podlahovou plochou 20 m2 k zajišťování výkonu práce z domova. Celková podlahová plocha domu je 100 m2. Práce z domova byla zahájena počátkem března 2020 a trvá do konce roku 2020. Za rok 2020 činí dle faktur dodavatelů uhrazené náklady na teplo 27 500 Kč, na vodné a stočné 7 610 Kč a na elektřinu 11 900 Kč.

Zaměstnanec, který pracuje z domova, může požadovat po zaměstnavateli úhrady poměrné části výdajů vynaložených na spotřebu elektrické energie, vody, plynu a vytápění. Tato poměrná část spotřeby médií se stanoví na základě vhodně zvoleného kritéria, kterým je nejčastěji poměr podlahové plochy místnosti, ve které zaměstnanec vykonává výkon práce k celkové podlahové ploše bytu nebo rodinného domu.

V našem případě činí poměr podlahové plochy využívané k práci z domova 20 %. Celkové roční výdaje na spotřebu médií činí 47 010 Kč, takže zaměstnanec může po svém zaměstnavateli požadovat v rámci prací z domova za rok 2020 částku:

47 010 Kč x 0,20 x 10 měsíců: 12 měsíců = 7 835 Kč

Důkazní povinnost přísluší jednoznačně zaměstnanci, který musí svému zaměstnavateli prokázat, proč takto postupoval.

 

V případě používání mobilních telefonů (pevné linky) lze požadovat zaměstnancem po zaměstnavateli úhradu veškerých poplatků za provoz mobilního telefonu nebo jejich poměrnou část a to podle toho, jak je mobilní telefon využíván k výkonu práce z domova anebo současně i k soukromým potřebám. Pokud poplatník používá mobil (případně pevnou linku) jak pro komunikaci v rámci výkonu práce z domova, tak k soukromým účelům, měla by částka za výdaje na spoje kompenzované zaměstnavatelem odpovídat reálnému poměru uskutečněných služebních a soukromých hovorů. Je nutno rozklíčovat celkové telefonní poplatky (paušál a hovorné) na výdaje kompenzované zaměstnavatelem a na soukromé výdaje.

 

Možnosti postupu poplatníka jsou následující:

·       vedení podrobné evidence všech hovorů sloužících ke komunikaci v rámci výkonu práce z domova na základě přehledu uskutečněných hovorů;

·       porovnání úhrady výdajů za telefon např. za příslušné období (např. za celý rok) před zahájením prací z domova a při průběhu výkonu práce z domova. Při tomto porovnání nutno zohlednit případné úpravy ceny hovorného a poplatků poskytovatele těchto služeb.

 

Otázkou kompenzace výdajů na připojení k internetu při práci z domova se zabývali předkladatelé příspěvku na KOOV. Uvádí v něm, že zaměstnavatelé zpravidla kladou velké nároky na zaměstnance z důvodu nutnosti připojení k internetu tak, aby zaměstnanec mohl efektivně pracovat mimo svoji kancelář (tj. v rámci home office). Může tak nastat situace, že někteří zaměstnanci při práci z domova vynaloží vyšší náklady na připojení k internetu a někteří nikoliv, jelikož jejich stávající internetové připojení, které mají doma k dispozici, je postačující.

 

V situaci, kdy to vyžadují pracovní nároky zaměstnavatele, měl by zaměstnavatel kompenzovat zaměstnanci náklady na připojení k internetu související s prací zaměstnance z domova. Výpočet kompenzace by se měl opírat o míru využití internetu pro závislou práci z domova a případné soukromé využití zaměstnancem. V návaznosti na situaci se může jednat o veškeré náklady, pokud je připojení k internetu využíváno výhradně pro výkon práce zaměstnance z domova, případně o poměrnou část nákladů dle počtu dnů, ve kterých zaměstnanec pracoval z domova k celkovým pracovním dnům v příslušném kalendářním měsíci.

 

Kompenzace zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnutá za práci z domova je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, a to ve smyslu znění § 24 odst. 1 ZDP a v případě paušalizovaných náhrad ve smyslu § 24 odst. 2 písm. x ZDP.

 

K otázce daňové uznatelnosti výdajů na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů, jejichž daňová uznatelnost závisí na splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, GFŘ v rámci svého stanoviska při projednání příspěvku KOOV uvádí, že podle tohoto ustanovení jsou zde vymezené výdaje na pracovní a sociální podmínky daňově uznatelné, přitom jednou z nezbytných podmínek jejich daňové uznatelnosti, je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvající alespoň 3 hodiny. V situaci, kdy zaměstnanec pracuje v režimu § 317 ZP (tzn. nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje), je rozhodující, zda lze v těchto případech stanovit směnu, kterou se podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Pokud lze v souladu se zákoníkem práce v těchto případech směnu stanovit a příspěvek na stravování naplní podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, lze tento náklad u zaměstnavatele považovat za daňově uznatelný.

 

BEZÚROČNÉ ZÁPŮJČKY POSKYTNUTÉ ZAMĚSTNANCI - Zápůjčkou se zabývá § 2390 až § 2394 ObčZ a rozumí se jí situace, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zatímco výpůjčka se vztahuje na věci určené individuálně, pak zápůjčka se vztahuje na věci určené druhově. Zápůjčka může být peněžitá nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky.

Daňové řešení bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem vyplývá z § 6 odst. 9 písm. v) ZDP. Zde se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 6 odst. 3 ZDP a zahrnuje se do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.

 

Příjem zaměstnance v podobě majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček se zdaňuje až do okamžiku, kdy úhrnná výše jistiny, tj. zůstatek nesplacené zápůjčky, klesne pod stanovený limit, tj. 300 000 Kč. Při výpočtu příjmu v podobě majetkového prospěchu se přihlédne ke splátkám zaměstnance, o které se v průběhu roku úhrnná výše nadlimitní jistiny postupně snižuje. Zjistí se, ve kterých kalendářních měsících byl stanovený limit překročen, a za tato období (příslušné kalendářní měsíce) se spočítá úrokové peněžní zvýhodnění a nejpozději při výpočtu mzdy za měsíc prosinec se tento příjem zahrne do úhrnu příjmů ze závislé činnosti zaměstnance. Příjem plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky se určí jako výše obvyklého úroku, tedy úroku, který je v dané době obvykle používán peněžními ústavy v daném místě při poskytování obdobných produktů veřejnosti.

 

V pokynu GFŘ č. D-22 k § 6 odst. 3 (v případě sjednaného úroku) a k § 6 odst. 9 písm. v) ZDP (v případě bezúročných zápůjček) se uvádí, že úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Tento výpočet se pro účely zdanění provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Takto vypočtený úrok je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. V případě, kdy je sjednán se zaměstnancem úrok nižší, než je úrok obvyklý, je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem.

 

Za zaměstnance jsou podle § 6 odst. 2 ZDP pro účely zdanění považováni také společníci a jednatelé. Příjmy za práci společníků společnosti s r. o. jsou podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP považovány za příjmy ze závislé činnosti. Rovněž tak odměny jednatele společnosti s r. o. jakožto člena orgánu právnické osoby jsou podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP považovány za příjmy ze závislé činnosti. Podle znění § 6 odst. 2 ZDP je poplatník s příjmy ze závislé činnosti označen jako „zaměstnanec“. Pokud je tedy společníkovi nebo jednateli s r.o. poskytnuta za obdobných podmínek jako ostatním zaměstnancům společnosti s r.o. bezúročná zápůjčka nebo zápůjčka se zvýhodněným nízkým úrokem, a společník a jednatel mají příjmy zdaňované dle § 6 ZDP, bude se na daňové zvýhodnění v souvislosti s touto zápůjčkou společníkovi a jednateli vztahovat znění § 6 odst. 9 písm. v) ZDP.

 

Zápůjčky budeme sledovat a sčítat vždy u stejného zaměstnavatele a jeho zaměstnance. Z hlediska zdanění a odvodů tedy nastávají u bezúročné zápůjčky dva možné režimy:

·       majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky v úhrnu do 300 000 Kč je osvobozen od daně z příjmů a nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění,

·       majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky v úhrnu nad 300 000 Kč je na straně zaměstnance zdanitelným příjmem, a to ve výši úroku obvyklého, který se zdaní jako příjem ze závislé činnosti a vypočte se jen z částky přesahující stanovený limit. Zároveň se takto stanovená hodnota majetkového prospěchu zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

 

V případě, že zaměstnanec obdrží bezúročnou zápůjčku od svého zaměstnavatele převyšující částku 5 mil. Kč, nevztahuje se na něj oznamovací povinnost ve smyslu § 38w ZDP. U zaměstnance bude totiž ve smyslu § 6 odst. 9 písm. v) ZDP osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti pouze příjem v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce do úhrnné výše jistiny 300 000 Kč. Zbývající „odpuštěný“ úrok z částky jistiny nad 300 000 Kč bude předmětem zdanění.

 

Příklad

Zaměstnavatel poskytne počátkem května 2020 zaměstnanci na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce částku 400 000 Kč se splatností jistiny jednorázově v září 2021.

V daném případě je od daně z příjmů na základě znění § 6 odst. 9 písm. v) ZDP u zaměstnance osvobozen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky do výše jistiny 300 000 Kč. Z přesahující výše jistiny 100 000 Kč stanoví zaměstnavatel obvyklý úrok, jaký poskytují banky např. ve výši 5 %. Částku 3 356 Kč vypočteného úroku za část roku 2020 bude zaměstnavatel zaměstnanci přidaňovat jako nepeněžní příjem v rámci zdanění ze superhrubé mzdy a současně tuto částku zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Obdobně bude postupovat zaměstnavatel v roce 2021 do doby jednorázového splacení jistiny.

 

Příklad

Zaměstnavatel poskytl v březnu 2020 zaměstnanci na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce částku 300 000 Kč. Zaměstnanec má uzavřen ještě další pracovní poměr s druhým zaměstnavatelem, který mu rovněž v roce 2020 poskytne bezúročnou zápůjčku ve výši 200 000 Kč.

Ve smyslu § 6 odst. 9 písm. v) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč. Z toho vyplývá, že v daném případě je od daně z příjmů u zaměstnance osvobozen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky od prvního zaměstnavatele ve výši 300 000 Kč, i majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky u druhého zaměstnavatele ve výši 200 000 Kč.

 

Příklad

Zaměstnavatel poskytne dne 1. 5. 2020 zaměstnanci bezúročnou zápůjčku na řešení finanční situace ve výši 200 000 Kč. Splácení zápůjčky je ve smlouvě sjednáno průběžně vždy k prvnímu dni každého kalendářního měsíce počínaje červnem 2020 ve výši 5 000 Kč. Tentýž zaměstnavatel poskytne zaměstnanci ještě druhou zápůjčku dne 1. 10. 2020 na pořízení vybavení bytu, a to ve výši 150 000 Kč. V této smlouvě je sjednáno splácení zápůjčky počínaje lednem 2021 ve výši rovněž 5 000 Kč. U obou zápůjček zaměstnavatel stanoví obvyklý úrok ve výši 6 % p. a.

Postup zaměstnavatele bude spočívat v tom, že si musí vypočíst nesplacenou hodnotu první a druhé jistiny v jednotlivých měsících. Jak vyplývá z následující tabulky, k překročení limitní výše pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dojde poprvé za měsíc říjen 2020

 

Měsíc 2020	Jistina 1. smlouva	Jistina 2. smlouva	Jistina celkem	Jistina nad 300 000 Kč	Úrok 6 % p. a.
Květen	200 000	–	200 000	–	–
Červen	195 000	–	195 000	–	–
Červenec	190 000	–	190 000	–	–
Srpen	185 000	–	185 000	–	–
Září	180 000	–	180 000	–	–
Říjen	175 000	150 000	325 000	25 000	127,40
Listopad	170 000	150 000	320 000	20 000	98,63
Prosinec	165 000	150 000	315 000	15 000	76,44

 

Zaměstnavatel ve výplatě za měsíc prosinec 2020 navýší hrubou mzdu zaměstnance pro výpočet zálohy na daň o nepeněžní příjem z titulu poskytnutí dvou bezúročných zápůjček o částku 302 Kč. Současně o tuto částku zvýší vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

 

Poskytnuté zápůjčky zaměstnancům nejsou u zaměstnavatele daňovým výdajem (nákladem). Zápůjčka je poskytována z vyčleněných finančních prostředků:

·                   z fondu kulturních a sociálních potřeb u zaměstnavatelů, na které se vztahuje vyhláška o tvorbě a použití FKSP,

·                   ze sociálního fondu u zaměstnavatelů, kteří tento fond vytváří v rámci rozdělení zisku po jeho zdanění,

·                   ze zisku po jeho zdanění.

Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z případného zdanitelného peněžního příjmu zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad zaměstnavatele.

 

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 6/2020 a v odborné tematické publikaci Podnikání a koronavirus.

 

Jarní procitnutí se oslavuje podle různých národů různě, přičemž u nás k tomu neodmyslitelně patří polévání studenou vodou, rozdávání kraslic, ale i zvýšená konzumace alkoholických nápojů a přejídání … Čas velikonočních svátků a s ním související okolnosti mohou být v některých bodech velmi dobrou inspirací pro zamyšlení se na téma zdravý životní styl.

 

 

Postní období je zdravé

- mnoho redukčních a léčebných diet doporučuje tzv. očišťovací dny, což znamená pravidelné výrazné omezení konzumace pevné stravy, kterou nahrazují zeleninové a ovocné šťávy, a to je určitou formou hladovky. Očistný den může být do stravovacího režimu zařazen prakticky každý týden, nejlépe vždy v pondělí. Důvodem je ve většině případů zvýšený energetický příjem (a větší objem potravy) v době víkendu. V průběhu očistného dne se organismus zbaví nahromaděných zbytků požité potravy ve střevech a s nimi i dalších toxických látek kolujících v organismu, které přijal v průběhu stravování. Tímto způsobem může být umožněn odpočinek všem orgánům, které jsou zapojeny do zpracování přijímané potravy. Občasné, tzv. přerušované hladovky, vycházejí v zásadě z původního režimu v přírodě – většina zvířat takové přerušované hladovění absolvuje nedobrovolně, mnohokrát se hladovka protáhne i na více dní. Člověk se však postupně v průběhu svého vývoje vymanil ze závislosti na cyklech potravy a tím nevědomky zhoršil svůj zdravotní stav.

 

Mnoho experimentů dokázalo, že po vícedenní hladovce je organismus člověka schopen znovu fungovat mnohem lépe a dochází k úpravě některých porušených životních funkcí. Možná i proto se tento systém nazývá fyziologicky prospěšné hladovění.

 

Existují různé způsoby takové léčebné a osvěžující hladovky a velmi zajímavý systém má tento postup ve čtyř fázích (podle arménského badatele Arakeljana):

-        Jeden den v týdnu 24 hodin hladovky.

-        Jedenkrát za 14 dní dva souvislé dny hladovky.

-        Jednou za 3 měsíce souvislá týdenní hladovka.

-        Jednou za 1 rok souvislých 20 dní hladovky.

 

Pro dnešního člověka jsou zajímavé první dvě fáze – ty je ochoten akceptovat. Když je střídá v pravidelných intervalech, mají pro jeho organismus určitě význam. V pojmu „hladovka“ se skrývá vynechání pevné stravy a konzumují se jen tekutiny nejrůznějšího složení, které mohou být obohaceny vitamíny a minerálními látkami. Někdo ještě používá bylinkové čaje a speciální ovocné a zeleninové šťávy. Jiní přidávají zvláštní přírodní produkt mumio, nebo žen-šen. Takový systém se určitým způsobem přibližuje praxi jogínů a starověkých křesťanů, kteří si takto očišťovali tělo a umožňovali duši koncentraci a poznání nepoznatelného.

 

Několikadenní hladovka

může iniciovat žádoucí redukci hmotnosti, později stačí jen „očistné dny“. Správně volenou hladovkou se dá velmi výrazně korigovat nebezpečí vývoje diabetu (cukrovky), poruchy tukového metabolismu apod. Pro zdraví se zdá být nutné použití krátkodobé hladovky po období výrazněji zvýšeného příjmu potravy (po víkendech, různých svátcích atd.). Když nic jiného – tak docílíme udržení stálé tělesné hmotnosti. Hladovka však vyžaduje vůli a nácvik. Doporučuje se začít jednou za 14 dní jen 24 hodinami hladovky, v jejich průběhu se přijímá dostatek tekutin. Optimální je zahájit tento proces v neděli večer, další strava pak následuje v pondělí večer – musí být málo vydatná, nesmí docházet k přejídání. Vhodná je hustá zeleninová polévka s těstovinami a nic víc. Ještě lepší je vydržet až do úterního rána, kdy je dobré dát si obilní směs s různými semínky, hrozinkami a nízkotučným bílým jogurtem. Ten, kdo trpí zácpou, může v průběhu pondělka použít „projímadlo“ z heřmánkového vývaru v množství asi 0,5 litru. Je třeba ještě připomenout nutnost příjmu většího množství tekutin v průběhu hladovky (aspoň 3 litry čisté přefiltrované vody za den).

 

Jeden recept na čerstvou zeleninovou šťávu: 150 g červené řepy, 100 g hlávkové kapusty, 5 g celeru a 150 g mrkve nastrouháme na nerezovém struhadle a přelijeme dvěma litry studené, předtím převařené vody. V nádobě uložíme do chladu a tmy na 24 hodin. Pijeme po 1 dcl tak, abychom za den vypili aspoň litr.

 

Víkendový energizér – pro zaneprázdněné

Začněte už v pátek lehkou večeří v podobě salátu se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy s hnědou rýží. Jídlo posypte čerstvými bylinkami. K tomu si můžete dopřát maximálně trochu ovoce a bílý jogurt. Uvolnění se doporučuje masáží, koupelí nebo sprchou. Choďte brzy spát. Během víkendu relaxujte. Hned po probuzení vypijte aspoň půl litru vody. Pokožku si masírujte kartáčem, osprchujte se. Potom si chvilku zacvičte (doporučují se strečinkové nebo jogínské cviky). Na snídani si dejte pohár zeleninové šťávy. A na oběd to samé.

 

MUDr. Pavel Malovič

 

* * *

 

Poradce, měsíčník č. 11/2020 (IV/2020)

·         Stavební zákon s komentářem – JUDr. Jiří Plos

 

Poradce, měsíčník č. 9-10/2020 (III/2020)

·         Zákon o daních z příjmů s komentářem – Ing. Eva Sedláková, Ing. Drahomíra Martincová

 

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2020 (IV/2020)

·         Stavební zákon po novele

• Epidemie koronavirusu a daňová oblast
• Samostatný základ daně v daňovém přiznání PO
• Nájem nemovitých věcí a daň z příjmů 

·         Účetní vnitropodnikové směrnice – aktuální přehled

·         DPH u opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky

·         Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru

·         Plátci pojistného a rozhodné období ve ZP

 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2020 (IV/2020)

·         Kurzarbeit – náhrady mzdy v krizových situacích

·         Koronavirus a pracovněprávní vztahy

·         Pandemie a ošetřovné

·         OSVČ a zdravotní pojištění aktuálně – Přehledy za rok 2019 a zálohy v roce 2020

·         Změny v právní úpravě životního minima

·         Česká republika po Brexitu a zdravotní pojištění

·         EET - pokuty

·         Dny pracovního klidu v pracovněprávních souvislostech

·         Na co má zaměstnanec nárok při skončení pracovního poměru

·         Stravování zaměstnanců veřejné správy

 

Aktualizace III/1 (IV/2020)

·         Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

·         Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

·         Zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020

 

Poradce Veřejné Správy (PVS) 6/2020 (IV/2020)

• Zákon č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

 

 

TAKÉ TYTO ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ V ČASE PANDEMIE

 

• 100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce (řešení na otázky zaměřené na oblastí ochrany osobních údajů, vybrané řešení případů z praxe podle zákoníku práce, odměňování a cestovní náhrady)
• 100 otázek Optimalizace daně, Účetnictví (řešení na otázky zaměřené na optimalizaci daně, paušální výdaje, vedení účetnictví, účetní závěrku a daňovou evidenci)

·         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2020 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

·         Povinnosti zaměstnavatele 2020 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

·         Daňové a mzdové zákony 2020 (daňové a mzdové zákony aktualizované k 1. 1. 2020)

·         Souvztažnosti pro podnikatele 2020 (souvztažnosti – aktuální znění)

• Příručka mzdové účetní 2020 (příručka mzdové účetní s příklady)
• 100 otázek Mzdy nově, Archivace (praktická řešení týkající se zpracování a zdaňování mezd a archivace)
• Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2020 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)
• 100 otázek Daňové výdaje, Odpisy (praktická řešení z praxe týkající se daňových výdajů a odpisů)
• Podnikání a koronavirus (komplexní přehled opatření a jejich podrobný popis týkající se daňového řádu, daně z příjmů, DPH, EET, zákoníku práce, mezd)

 

 

 

 

BUDETE PODÁVAT OPOŽDĚNÉ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ?

 

Určitě využijete naše publikace:

 

PUBLIKACE	PŮVODNÍ CENA	CENA PO SLEVĚ	UŠETŘÍTE
Účtování – zákony a předpisy - odborná tematická publikace	50 Kč	30 Kč	20 Kč
DÚVaP 4-5/2019 - Rodinné podnikání: formy a účetnictví komplexně	275 Kč	125 Kč	150 Kč
DÚVaP 1/2020 – Evidence tržeb, Paušální výdaje	169 Kč	130 Kč	39 Kč
DÚVaP 2-3/2020 – Účetní závěrka za rok 2019	275 Kč	130 Kč	145 Kč
PaM 1/2020 – Konec roku ve mzdové účtárně	176 Kč	100 Kč	76 Kč
1000 řešení 11-12/2019 - Optimalizace daně z příjmů FO	154 Kč	70 Kč	84 Kč
100 otázek a odpovědí Optimalizace daně, Účetnictví  - odborná tematická publikace	150 Kč	75 Kč	75 Kč
Daňová optimalizace - odborná tematická publikace	259 Kč	120 Kč	139 Kč
Daňové a nedaňové výdaje 2019 - odborná tematická publikace	420 Kč	210 Kč	210 Kč
Daňové a mzdové zákony 2019 - odborná tematická publikace	290 Kč	100 Kč	190 Kč
DPH a Daňový řád (A6 formát) - úplná znění zákonů	150 Kč	75 Kč	75 Kč
100 otázek ZDP, DPH - odborná tematická publikace	150 Kč	100 Kč	50 Kč