Em@ilové noviny
č.7/2024
15.4.2024
15.4.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. BALÍČEK DAŇOVÉ VÝDAJE 2024
O výdaji hovoříme jako o daňovém výdaji tehdy, pokud má daňovou účinnost (uznatelnost), a proto může snížit základ daně z příjmů. Mnoho změn do podnikatelského prostředí přinesl tzv. konsolidační balíček. Tímto změnám se věnuje i publikace Daňové a nedaňové výdaje pro rok 2024. Naleznete v ní abecedně seřazené daňové a nedaňové výdaje s mnoha příklady z praxe. Každý pojem je rozebrán dle zákona o daních z příjmů, účetnictví, DPH a z právního hlediska. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
2. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str. 384/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 449/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Odpisy majetku – účetně a daňové – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1804 Kč. Cena balíčku s 45 % slevou je 993 Kč. Ušetříte 811 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PO NOVELE
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob se týkají hlavně omezení či zrušení daňových výjimek. Dále došlo k mnoha změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Dále se změnila sazba daně pro fyzické osoby, změny nastaly v oblasti slev na dani, příspěvku na stravování, odpisů, zdaňování ostatních příjmů, změny nastaly i z titulu zvýšení minimální mzdy a mnohé další. O jaké konkrétní změny se jedná?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů po novele – komentář /A5, str. 560/
2. Zákony IB/2024 – Zákon o účetnictví, zákon o rezervách ... – úplná znění zákonů /A4, str. 464/
3. DaÚ 2/2024 – Slevy na dani na manželku za rok 2023 – změny v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 80/
4. PaM 3/2024 – Uplatnění progresivní daně u zaměstnance – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1278 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 831 Kč. Ušetříte 447 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. CESTOVNÍ NÁHRADY NOVĚ
Při pracovních cestách vznikají přímé či nepřímé zvýšené výdaje, zejména na dopravu a stravování. Tyto soukromé výlohy by měl nahradit zaměstnavatel, který přikázal vykonání pracovní cesty. Nárok na cestovní náhrady vzniká nejen u pracovních cest, ale také v některých dalších případech, jako je například přeložení nebo dočasné přidělení zaměstnance.
O jaké minimální cestovní náhrady se jedná? Jak se vypočtou? O kolik se tento rok zvýšilo stravné a náhrady za využívání motorových vozidel?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. DÚVaP 5-6/2024 – Cestovní náhrady v podnikání – příspěvek /A5, str. 184/
2. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
3. PaM 4-5/2024 – Náhrada zvýšených stravovacích výdajů při tuzemské a zahraniční pracovní cestě v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 1084 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 650 Kč. Ušetříte 434 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
4. PODNIKÁNÍ V KOSTCE
Jak správně postupovat při podnikání z hlediska zdanění mezd, optimalizace daně, zákoníku práce, občanského práva, BOZP, daňového řízení, správního řízení? Jaké jsou nejčastější chyby při podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 208/
2. Optimalizace daně – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
|
Cena balíčku je 1283 Kč. Cena balíčku s 43 % slevou je 681 Kč. Ušetříte 602 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
VYBRANÉ BENEFITY – DAŇOVÉ ŘEŠENÍ
V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024, které vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení ZDP na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Uvedeme si rovněž daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.
K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024.
Benefity poskytované v nepeněžní formě
Daňové řešení u zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP]
Na základě úpravy ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je s účinností od 1. 1. 2024 od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období ve formě:
1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Na otázku osvobození nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnanci ve formě pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP je na základě stanoviska GFŘ uvedeného v rámci příspěvku KOOV číslo 525/20.06.18 třeba aplikovat ustanovení zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách (dále jen ZZS), protože ZDP pojem zdravotnické zařízení nedefinuje. Podle § 4 odst. 1 ZZS se zdravotnickým zařízením rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb a tyto prostory pak slouží poskytovateli zdravotních služeb pro poskytování služeb definovaných v § 2 odst. 2 ZZS. Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb (blíže § 74 a § 75 ZZS).
Zatímco v roce 2023 bylo nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na benefity specifikované v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP u zaměstnance zcela osvobozené od daně z příjmů bez ohledu na jeho výši s výjimkou poskytnutí rekreace a zájezdu (zde byla limitována výše osvobození v úhrnu 20 000 Kč za zdaňovací období), pak v roce 2024 se jedná o limitní výši osvobození všech benefitů poskytovaných zaměstnanci v nepeněžní formě dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.
Podle § 21g odst. 2 ZDP se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle ustanovení § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Nařízením vlády č. 286/2023 Sb. byl stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2022 ve výši 40 638 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 ve výši 1,0819. Z toho vyplývá průměrná mzda uplatněná pro rok 2024 ve výši 40 638 Kč x 1,0819 = 43 966,25 Kč, po zaokrouhlení 43 967 Kč.
Pro rok 2024 tedy činí roční limit daňového osvobození na veškerá nepeněžní plnění definovaná v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvku na rekreaci a zájezd poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci ve výši 21 983,50 Kč.
Příjem zaměstnance v podobě nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nad stanovený limit bude podléhat dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
K § 6 odst. 9 písm. d) ZDP se v pokynu GFŘ č. D-59 uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky o FKSP).
Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele. Půjde o případ, kdy zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy na rekreaci, vstupenky, průkazky, čipy nebo permanentky. Přitom další podmínkou pro osvobození tohoto plnění zaměstnanci od daně z příjmů ze závislé činnosti je, že toto nepeněžní plnění je poskytováno zaměstnavatelem z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj.
V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému uvádí, že úhrnný limit, do jehož výše budou nepeněžní plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP včetně příspěvků na rekreaci a zájezd osvobozena, se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud jsou tedy zaměstnanci poskytována tato nepeněžní plnění více zaměstnavateli současně v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance bude posuzován u každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu za všechny zaměstnavatele. Na zaměstnavateli bude, aby vedl úplnou a průkaznou evidenci poskytnutých nepeněžních benefitů jednotlivým zaměstnancům v návaznosti na sledování hranice pro osvobození dle tohoto ustanovení.
Jestliže hodnota nepeněžních plnění poskytnutých zaměstnanci v určitém zdaňovacím období přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
Nepeněžní plnění poskytované ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jako benefit pro rodinné příslušníky zaměstnance se považuje za příjem zaměstnance. Tato skutečnost je důležitá nejen pro přiznání osvobození u plnění využitých rodinnými příslušníky, ale zejména v návaznosti na celkový roční limit pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, do jehož výpočtu u konkrétního zaměstnance vstupují i plnění poskytnutá jeho rodinným příslušníkům. Za zdanitelný příjem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d) ZDP bude považována částka, která by za zdaňovací období přesahovala stanovený limit pro osvobození včetně hodnoty předmětných plnění poskytnutých rodinným příslušníkům zaměstnance.
Daňové řešení benefitů u zaměstnance [§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP]
Ze znění nového ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou osvobozeny příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka
· na sportovní nebo kulturní akci,
· pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků,
· pořádání takové akce je u zaměstnavatele obvyklé,
· a forma a rozsah akce jsou přiměřené.
Z pohledu zaměstnance jde o nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, a je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu stanoveného pro osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se k výše uvedenému ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) zákona blíže uvádí:
a) Podmínky, za kterých je plnění od daně osvobozeno
Pořadatelem akce musí být zaměstnavatel, a to včetně kulturního nebo sportovního programu (přitom není vyloučeno, aby si zaměstnavatel pro zorganizování akce najal profesionálního dodavatele služeb).
Kulturní a sportovní akcí ve smyslu tohoto ustanovení tedy není např. koncert či sportovní zápas pořádaný jiným pořadatelem, kdy vstupenky na takovou kulturní či sportovní akci by byly součástí společenské akce širšího rozsahu pořádané zaměstnavatelem – tyto vstupenky by představovaly příspěvek na kulturní nebo sportovní akce, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Z věcného hlediska je třeba rovněž rozlišit sportovní nebo kulturní akci pořádanou zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků a nepeněžní plnění, které má povahu rekreace nebo zájezdu, jehož daňový režim upravuje § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
Musí být omezen okruh účastníků – zaměstnanci, rodinní příslušníci, případně obchodní partneři, půjde tedy v principu o akci „jen pro zvané“.
b) Přiměřenost a obvyklost pořádané akce
Obvyklost pořádání akce je posuzována s ohledem na existující běžné standardy v podnikatelské praxi, v návaznosti na okruh osob, pro které je akce pořádána (pouze zaměstnanci, zaměstnanci včetně rodinných příslušníků, obchodní partneři atd.), druh pořádané akce (sportovní den pro děti, sportovní hry pro zaměstnance apod.) a pravidelnost pořádané akce.
Přiměřenost rozsahu akce bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy konané akce, tzn. celopodniková akce, akce určená pouze pro určitý okruh lidí (oddělení, vrcholoví manažeři atd.), také dána místem pořádání akce, tedy lokalitou, ve které se akce pořádá. Exotické destinace již nebudou zpravidla považovány za přiměřené k naplnění obvyklého cíle či smyslu dané akce a dále pravidelností opakované akce (např. 1x či 2x ročně, akce pořádané 1x týdně nesplňují obvyklost ani přiměřenost pořádané akce).
Podmínka omezeného okruhu účastníků je posuzována jako omezení možnosti účastnit se akce pořádané zaměstnavatelem podle podmínek určených zaměstnavatelem, tedy v návaznosti na obvyklou praxi by se mělo jednat o akci pro zvané osoby z řad zaměstnanců zaměstnavatele a jejich rodinných příslušníků, popřípadě obchodních partnerů a dalších zvaných hostů, kteří se budou akce účastnit. Z pokynu GFŘ D-59 vyplývá, že plnění pro rodinné příslušníky může zaměstnavatel pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo manželského svazku, ale i např. na faktickém soužití, za rodinné příslušníky budou tedy považovány osoby, které se zaměstnance fakticky žijí (tvoří společně hospodařící domácnost) a vyživované děti.
Výše uvedené by měl být zaměstnavatel schopen prokázat, měl by proto uchovávat důkazní prostředky ohledně okruhu osob, které se účastnily dané akce, například podle seznamu hostů, seznamu adresátů rozeslaných pozvánek apod.
Daňové řešení benefitů
u zaměstnavatele
Daňové řešení zaměstnavatele výše uvedených benefitů vyplývá z § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., Daňově uznatelnými jsou u zaměstnavatele práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Není-li tedy v ZDP stanoveno jinak, lze za daňově uznatelné považovat náklady na veškerá práva zaměstnanců na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.
Specifickým ustanovením je ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb., na základě něhož jsou daňově neuznatelnými výdaji zaměstnavatele nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě
1) příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
2) možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 1 až 3 ZDP.
Pokud příjmy zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP převýší stanovený limit pro osvobození od daně z příjmů a budou tak podléhat zdanění jako běžný příjem ze závislé činnosti, budou v poměrné části související náklady zaměstnavatele na jejich poskytnutí daňově uznatelné dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy. Tato vazba se však vztahuje pouze na nepeněžitá plnění ve formě uvedené v ustanovení § 25 odst. odst. 1 písm. h) ZDP.
V souvislosti s novou úpravou ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se na základě bodu 4 přechodných ustanovení k novele ZDP nová právní úprava [tj. limit pro osvobození nepeněžitých plnění podle § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) ve znění po nabytí účinnosti tohoto zákona] uplatní na všechna příslušná nepeněžitá plnění, která byla poskytnuta ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. ledna 2024) bez ohledu na zdaňovací období zaměstnavatele, kterým vždy nemusí být kalendářní rok. Takto tedy u nepeněžitého plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl například v lednu roku 2024, bude na straně zaměstnance posuzován nový limit pro osvobození a na straně zaměstnavatele budou výdaje na toto plnění daňově neuznatelné podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, pokud bude toto plnění u zaměstnance osvobozené, a to i tehdy, když zdaňovacím obdobím tohoto zaměstnavatele je hospodářský rok a jeho nové zdaňovací období začíná běžet například až od 1. dubna 2024.
Sportovní vybavení k dispozici
zaměstnancům
Z úvodní části ustanovení § 6 odst. 7 písm. e) ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. vyplývá, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně dále nejsou plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Jak toto znění zákona souvisí s možnými zaměstnaneckými benefity? V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od l. ledna 2024 nalezneme k výše uvedenému následující stanoviska.
Příkladem aplikace znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP mohou být plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci v podobě možnosti využít sportovní nebo jiné podobné vybavení, které je k dispozici na pracovišti zaměstnavatele a má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance. Takovým sportovním vybavením mohou být v přiměřeném rozsahu různé cvičební nástroje či pomůcky, které má zaměstnanec volně k dispozici na pracovišti v rámci své pracovní doby, např. rotoped, veslovací stroj, žebřiny, činky, horolezecká stěna, fotbálek, šipky, stolní tenis, boxovací pytel, kulečníkový stůl atd. Zaměstnavatel poskytnutím možnosti odreagování zaměstnance na pracovišti vytváří vhodné pracovní podmínky, podporuje efektivitu pracovního výkonu zaměstnanců v rámci budované firemní kultury a pracovního prostředí vyhovujícího pro daný typ práce. Z pohledu zaměstnance je využívání sportovního vybavení na pracovišti chápáno jako nástroj k dosažení lepšího výkonu práce pro zaměstnavatele. Toto plnění proto není považováno za příjem ze závislé činnosti a není předmětem daně ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.
V Metodické informaci GFŘ se dále zdůrazňuje, že se musí jednat o sportovní vybavení nacházející se na pracovišti zaměstnavatele a jeho využívání zaměstnanci v průběhu pracovní doby nebo v časové souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, tedy i bezprostředně před nebo po jeho započetí (v soukromém sektoru není neobvyklé, že zaměstnanec dle vlastního rozhodnutí pracuje na svých pracovních úkolech např. o víkendu, proto není vhodné fixovat využití tohoto sportovního vybavení pouze na pracovní dobu ve smyslu zákoníku práce). V případě, že zaměstnanci bude umožněno bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou cenu využívat sportovní vybavení mimo vazbu na prováděné pracovní aktivity, to zn. využití sportovního vybavení nebude mít přímou souvislost s výkonem práce pro zaměstnavatele, vzniká na straně zaměstnance nepeněžní příjem z titulu nepeněžního plnění, který bude od daně osvobozen dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP do souhrnného limitu poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období společně s ostatními druhy nepeněžních plnění. Překročí-li v souhrnu za zdaňovací období hodnota takovýchto plnění využitých zaměstnancem u daného zaměstnavatele limit pro osvobození těchto plnění, vzniká na straně zaměstnance zdanitelný příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.
a) Podmínky, za kterých plnění není předmětem daně
Sportovní vybavení na pracovišti je využíváno v časové souvislosti s výkonem práce, tedy v jeho průběhu nebo bezprostředně před započetím či po skončení výkonu pracovních činností.
- Povaha sportovního vybavení musí odpovídat deklarovanému cíli, mimo jiné i ve vazbě na druh práce vykonávané zaměstnanci v rámci podnikání zaměstnavatele, tedy sloužit k odreagování, ke snížení stresu, k lepší efektivitě práce zaměstnance, k navázání lepších vztahů na pracovišti apod.
Využívání sportovního zařízení na pracovišti nesmí primárně sloužit k účelnému zlepšení celkové tělesné a fyzické zdatnosti, ke zlepšení dovedností v daném odvětví sportu a podobným cílům, které spadají převážně do osobní sféry zaměstnance (specificky však musí být posuzovány situace, kdy je udržování kondice úzce provázáno s pracovní náplní konkrétního zaměstnance, např. v případě učitele tělocviku či člena ostrahy, kdy se může jednat o obdobu prohlubování odborné kvalifikace).
Musí se jednat o sportovní vybavení či služby, které se nacházejí na pracovišti zaměstnavatele, nesmí se jednat o plnohodnotnou alternativu komerčního sportoviště či služby.
b) Přiměřenost sportovního vybavení na pracovišti
Přiměřenost sportovního vybavení či služby je obdobně dána předmětem činnosti zaměstnavatele, počtem zaměstnanců, stylem zvoleným pro podobu či koncept pracoviště s ohledem na trendy v této oblasti, druhem vykonávané práce apod.
I pro tento účel platí, že se nesmí jednat o plnohodnotnou alternativu komerčního sportoviště či služby.
U zaměstnavatele se v tomto případě jedná o náklady sloužící k dosažení, zajištění a udržení příjmů ve smyslu § 24 odst. 1 ZDP, resp. náklady vynaložené na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců podle § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.
Nepeněžní plnění
a neuplatnění pojistného
Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnanci a osvobozené od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vyplývá to z obou pojistných zákonů:
· z § 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, vyplývá, že vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění.
· z § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, vyplývá, že vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.
Benefity poskytované
v peněžní formě
U zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci. Bez ohledu na výši poskytnuté peněžní úhrady zaměstnavatelem se jedná u zaměstnance o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím rovněž do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Protože § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak v případě peněžního plnění zaměstnavatele nebude postupováno dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP, ale zaměstnavatel může využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Více se dočtete v měsíčníku DaÚ 6-7/2024.
PRÁVO STAVBY
Právo stavby bylo znovu zavedeno do českého právního řádu prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a to s účinností od 1. 1. 2014. Je to tedy prakticky již poměrně dlouhá doba (10 let), kdy tato nová možnost a současně zajímavý právní nástroj je k dispozici pro řešení vztahů v případě stavby umístěné na cizím pozemku, nebo která má být na cizím pozemku teprve nově postavena.
Ani v roce 2014 se nejednalo až tak zcela o překvapivou právní novinku, která by byla historicky zcela neznámá a po právní stránce poněkud neprozkoumaná. Na úvod bude tedy vhodné provést malou právní exkurzi do minulosti a obeznámit se s tím, co bylo inspirací pro znovuzavedení využití práva stavby.
V tomto historickém ohlédnutí může být zajímavé zjištění, že právo stavby bylo po právní stránce v poněkud dávnější minulosti upraveno například zákonem č. 88/1947 Sb., o právu stavby. Ovšem s dalšími změnami, které následovaly po roce 1950, se právo stavby takříkajíc vytratilo na dlouhou dobu z našeho právního prostředí. Za vhodnější právní řešení bylo považováno rozdělení vlastnického práva ke stavbě a vlastnického práva k pozemku, na kterém se stavba nachází. Byla tedy umožněna situace, a to jako poměrně běžná praxe, aby stavbu vlastnil jiný subjekt, než ten, který vlastní příslušný pozemek (případně pozemky).
Právo stavby není, ani v minulosti nebylo výjimečným specifikem platícím pouze pro českou legislativu. V okolních státech se lze rovněž setkat s právem stavby a současně také s mnohem bohatšími zkušenostmi s uplatňováním tohoto právního nástroje, neboť byla v jejich právním prostředí zachována kontinuita. Důvodem pro využívání práva stavby v okolních státech bylo mimo jiné zajištění bytové výstavby a snaha o snížení cen, neboť právo stavby umožňovalo, aby nebylo nutné vynakládat v souvislosti s výstavbou též větší jednorázovou částku na koupi lukrativního pozemku.
Bezprostředním předchůdcem současné právní úpravy práva stavby byl zákon č. 88/1947 Sb., o právu stavby. Ovšem co je staré, nemusí být nutně špatné a beznadějně překonané, což český zákonodárce zřejmě vzal rovněž v potaz pro novou legislativní úpravu práva stavby. Mnohé z tohoto stařičkého zákona totiž bylo převzato do současného nového občanského zákoníku (NOZ).
Některá ustanovení nové právní úpravy v novém občanském zákoníku dokonce souzní prakticky doslovně s původní právní úpravou. Až to dává na mysl určité podezření, zda zákonodárce poněkud „opisoval“ to, co bylo v minulosti v československém právním řádu již vymyšleno, vyzkoušeno a příslušným způsobem legislativně zakotveno k právu stavby.
Počínaje rokem 2014 se konal velký návrat k původnímu konceptu práva, kdy pozemek a stavba patří stejnému vlastníkovi (tedy pokud nejde o stanovené výjimky z této velmi staré zásady označované v právnické literatuře jako „superficies solo sedit“. Nebo jinak, poněkud volněji řečeno a z latiny přeloženo: „stavba je součástí pozemku“.
Ovšem platná právní úprava práva stavby je však jen jednou stranou pomyslné mince. Smlouvu o zřízení práva stavby je nutné po praktické stránce též vyřešit účetně a posoudit příslušné souvislosti z daňového hlediska. Jako druhou, odvrácenou stranu této mince si tak můžeme představit účetní a daňové souvislosti a příslušná konkrétní komplexní řešení práva stavby, zahrnující nejenom právní, ale rovněž i účetní a daňová hlediska.
Naprostým základem při hledání účetního řešení práva stavby je určitá znalost právních souvislostí a současně i důležitých zásad, které přináší právní úprava práva stavby v novém občanském zákoníku.
Smlouva o zřízení práva stavby je zcela ponechána právníkovi, aby smlouvu připravil a sepsal, avšak následně její již prakticky hotová a podepsaná podoba přináší někdy noční můru, neřkuli bezesné noci zainteresovaným účetním, anebo narychlo přivolanému daňovému poradci. Není to samozřejmě způsobeno tím, že by smlouva o zřízení práva byla po stránce právní sestavena nějak špatně. Důvody jsou jiné. Jak máme „zaúčtovat stavební plat a příslušné náklady na dotčenou stavbu, jak postupovat účetně a daňově, jak odepisovat“, tak zní například častý dotaz ze strany zainteresovaných účetních.
Pokud jde o historické právní souvislosti práva stavby, již byl v úvodu zmíněn zákon č. 88/1947 Sb., o právu stavby. Při pročtení tohoto zákona si můžeme povšimnout, že do značné míry obsahuje prakticky stejná ustanovení, která si můžeme o právu stavby přečíst v současné právní úpravě práva stavby zachycené v příslušných ustanoveních NOZ.
Ovšem ani tímto zvídavým a krátkým ohlédnutím do minulosti není historie práva stavby zcela vyčerpána, neboť právo stavby bylo před uvedenou právní normou upraveno například zákonem ze dne 26. dubna 1912, č. 86 ř. z., o právu stavby.
Právo stavby je velmi starý právní nástroj k řešení vztahů v případě stavby na cizím pozemku. Nejedná se tedy o zcela převratnou právní novinku. Právní úprava, která platí dnes, je tak poplatná z převážné části tomu, co platilo kdysi v minulosti.
2.1 Právo stavby ve prospěch Stavebníka
Stavebník a vlastník pozemku se dohodli, že právo stavby se zřizuje ve prospěch Stavebníka za úplatu, a to ve výši 48 000 Kč ročně. Vlastník pozemku a Stavebník se dále dohodli na sjednání inflační doložky s tím, že Vlastník pozemku je oprávněn jednostranně zvýšit úplatu o roční míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za uplynulý kalendářní rok vyhlášenou ČSÚ, a to počínaje rokem 2023 pro úplatu hrazenou v roce 2024. Doba trvání práva stavby je 50 let, počíná běžet rokem 2023.
Jak postupovat v dané situaci?
Pro výpočet budeme předpokládat, že v roce 2023 byla splátka pokrácena na 2 měsíce a v posledním roce 2063 stavebník uhradí splátku za 10 měsíců. Faktura na roční splátku je vždy vystavena v měsíci březnu na celý kalendářní rok. Zadání se může jevit jako složité, avšak matematické řešení je poměrně jednoduché.
Opět nejvhodnější postup je převést příslušnou známou částku stavebního platu pro účely výpočtu na kalendářní měsíc.
Stavebník má hradit částku 48 000 ročně, což odpovídá měsíční částce 4 000 Kč. Období 50 let lze přepočítat na 600 měsíců (50 × 12 = 600). Pořizovací cena práva stavby tak vychází ve výši 600 měsíců × 4 000 Kč = 2 400 000 Kč. Takový výpočet lze provést k počátku doby trvání práva stavby. Tento výpočet však je pouze nouzový, protože nezohledňuje skutečnost, že výše splátek se postupně zvyšuje v závislosti na inflační doložce.
2.2 Účetní pohled na právo stavby
Stavebník je účetní jednotkou, která si stanovila vnitřním účetním předpisem, že právo stavby zařadí do dlouhodobého majetku až v případě, pokud jeho ocenění překračuje částku 5 000 000 Kč. Ze smlouvy o zřízení práva stavby účetní jednotka zjistila, že právo stavby je oceněno ve výši 1 000 000 Kč. Roční splátku práva stavby tak účtuje přímo do nákladů.
Je daný postup správný?
Daný postup je porušením účetních předpisů. Správný postup je takový, zařadit právo stavby do položky „Stavby“ a do nákladů účtovat příslušnou částku účetních odpisů práva stavby.
Stručné shrnutí účetního pohledu na právo stavby:
- jedná se vždy o dlouhodobý hmotný majetek, vykazovaný v rozvaze v položce „Stavby“, pokud se nejedná o „Zboží“;
- účetně se odepisuje od okamžiku, kdy je způsobilé k užívání;
- stavba vyhovující právu stavby je nedílnou součástí práva stavby, avšak účetně se odepisuje samostatně.
2.3 Výše stavebních platů
Stavební plat je sjednán ve výši 10 000 Kč měsíčně, počíná běžet měsícem leden. Doba trvání práva stavby je 5 let, což je 60 měsíců. Předpokládejme pro zjednodušení, že je sjednána inflační doložka, která se uplatní počínaje druhým rokem. Dále předpokládejme pro zjednodušení, že její skutečná výše byla první 3 roky ve výši 5 %, další 2 roky ve výši 10 %.
Jaký to má vliv na účetní postup?
Výše stavebních platů v jednotlivých letech:
1. rok = 10 000 Kč × 12 = 120 000 Kč, 2. rok = 120 000 Kč × 1,05 = 126 000 Kč, 3. rok = 126 000 Kč × 1,05 = 132 300 Kč, 4. rok = 132 300 Kč × 1,1 = 145 530 Kč, 5. rok = 155 530 Kč × 1,1 = 160 083 Kč.
Celkem se jedná o částku ve výši součtu stavebních platů, tj. částku 723 996 Kč.
V případě, pokud stavebník ocení právo stavby pořizovací cenou ve výši 60 měsíců × 10 000 Kč, bude formou účetních odpisů uplatňovat do nákladů částku 120 000 Kč = 600 000 Kč / 5 let. Pokud bude rozdíl oproti původní výši stavebního platu z důvodu navýšení o inflaci účtovat do nákladů přímo, bez toho, že by navyšoval pořizovací cenu, pak 2. rokem zaúčtuje do nákladů částku 6 000 Kč (výpočet: 126 000 Kč – 120 000 Kč), 3. rokem částku 12 300 Kč (výpočet 132 300 Kč – 120 000 Kč), 4. rokem částku 25 530 Kč a 5. rokem částku 40 083 Kč. Celkem tedy zaúčtuje přímo do nákladů (pokud nenavýší pořizovací cenu) částku ve výši 83 913 Kč. Formou účetních odpisů zaúčtuje do nákladů částku 600 000 Kč.
Celkem tedy bude v nákladech částka 83 913 Kč + 600 000 Kč = 683 913 Kč. Kontrolní výpočet (součet ročních splátek stavebních platů): 120 000 Kč + 126 000 Kč + 132 300 Kč + 145 530 Kč + 160 083 Kč = 683 913 Kč.
V případě, pokud by stavebník pravidelně zvyšoval pořizovací cenu a upravoval i výši účetních odpisů, vyšel by tento výsledek: 1. rok účetní odpis ve výši 120 000 Kč, pořizovací cena 600 000 Kč, 2. rok účetní odpis ve výši 126 000 Kč, pořizovací cena 624 000 Kč, 3. rok účetní odpis ve výši 132 300 Kč, pořizovací cena 642 900 Kč, 4. rok účetní odpis ve výši 145 530 Kč, pořizovací cena 669 360 Kč, 5. rok účetní odpis ve výši 160 083 Kč a pořizovací cena 683 913 Kč. Kontrolní výpočet (účetní odpisy celkem): 120 000 Kč + 126 000 Kč + 132 300 Kč + 145 530 Kč + 160 083 Kč = 683 913 Kč.
Lze si povšimnout, že v obou případech vychází z nákladového hlediska každoročně stejná částka. Kupříkladu 5. rokem stavebník uplatňuje v prvním případě částku 120 000 Kč (účetní odpisy) a částku 40 083 Kč jako jednorázový náklad. Ve druhém případě uplatňuje do nákladů částku 160 083 Kč (účetní odpisy). Nákladově tedy vycházejí obě varianty stejně, avšak v prvním případě je pořizovací cena práva stavby 600 000 Kč a ve druhém případě jde o skutečně vyčíslenou částku celkových splátek stavebních platů ve výši 683 913 Kč.
2.4 Právo stavby ve prospěch Stavebníka za úplatu
Vlastník pozemku a Stavebník se dohodli, že právo stavby se zřizuje ve prospěch Stavebníka za úplatu, a to ve výši 24 000 Kč ročně. Vlastník pozemku a Stavebník se dále dohodli na sjednání inflační doložky s tím, že Vlastník pozemku je oprávněn jednostranně zvýšit úplatu o roční míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za uplynulý kalendářní rok vyhlášenou ČSÚ, a to počínaje rokem 2023 pro úplatu hrazenou v roce 2024. Doba trvání práva stavby je 50 let, počíná běžet rokem 2023.
Jak postupovat v daném případě?
Pro výpočet budeme předpokládat, že právo stavby vzniklo již v měsíci lednu 2023. Stavebník pořídil právo stavby za účelem jeho postoupení na jiného stavebníka. Pro účely zaúčtování musí zjistit pořizovací cenu tohoto Zboží. Jediné, co však lze zjistit ze smlouvy o zřízení práva stavby v prvním roce je to, že stavebník průměrně zaplatí měsíčně 2 000 Kč (výpočet: 24 000 Kč / 12 měsíců) a doba trvání práva stavby je 600 měsíců (50 let × 12 měsíců). Pořizovací cena Zboží je tedy v daném okamžiku 600 × 2 000 Kč = 1 200 000 Kč. Nabízí se tedy zaúčtování MD 132 D 325, 1 200 000 Kč, což je částka, která je spočitatelná z dané smlouvy o zřízení práva stavby.
Co však již nelze ze smlouvy zjistit, je postupné navyšování stavebního platu z důvodu sjednané inflační doložky. Nyní si lze pro ilustraci a jednoduchost představit, že ve stejném roce 2023 došlo k postoupení práva stavby na jiného stavebníka. Stavebník, který právo stavby postoupil, tedy zaúčtuje v roce 2023 prodej práva stavby jako prodej zboží. To znamená MD 504 D 132, 1 200 000 Kč. Ovšem tímto prodejem se automaticky nezbavuje povinnosti hradit stavební plat vlastníkovi pozemku v následujících letech, neboť stavební plat zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno (pokud to smlouva neřeší). Takže v dalších letech se musí vypořádat s tím, jak bude účtovat rozdíl způsobený zvýšením stavebního platu z důvodu sjednané inflační doložky.
Pokud se například v roce 2024 stavební plat zvýší o inflaci ve výši 10 %, dojde k navýšení roční částky na 26 400 Kč = 24 000 Kč × 1,1. Tato částka se pak finančně projeví v roce 2024, avšak s tím, že může dojít k dalšímu navýšení z důvodu inflace v roce 2025 a letech následujících. Pokud bychom však řešili rok 2024, lze dojít výpočtem k tomu, že za zbývajících 49 let původní stavebník uhradí vlastníkovi pozemku více o 117 600 Kč = (26 400 Kč – 24 000 Kč) × 49 let. Samozřejmě je důležité, jakou částku má tedy zaúčtovat do nákladů v roce 2024 v situaci, kdy právo stavby postoupil již v roce 2023. Účetní případ „nákup a prodej zboží“ tedy nastal v roce 2023, avšak „následky“ stavebník ponese v nákladech i po dalších 49 let, kdy trvá právo stavby a bude hradit vlastníkovi pozemku stavební plat, jehož výši však nelze přesně určit a vyčíslit předem. To za předpokladu, že vlastník pozemku nesouhlasil s tím, aby stavební plat mu hradil nový stavebník, který právo stavby od původního stavebníka „odkoupil“.
2.5 Vyřazení stavby
Právo stavby bylo zřízeno k pozemku, na kterém se nachází již existující stavba. V účetnictví vlastníka pozemku je tato stavba oceněna pořizovací cenou ve výši 20 000 000 Kč, její účetní zůstatková cena je 15 000 000 Kč. Pokud by vlastník pozemku tuto stavbu vyřadil ze svého účetnictví, znamenalo by to zaúčtovat do nákladů částku 15 000 000 Kč.
Jaké je řešení dané situace?
Problém spočívá v tom, zda je nutné účtovat o vyřazení takové stavby. V tomto pohledu se též nabízí úvaha, zda to není obdobná situace jako v případě nájemní smlouvy. Vlastník pozemku dostává od stavebníka stavební plat, obdobně jako pronajímatel dostává od nájemce nájemné. Pokud tedy vlastník pozemku i nadále bude takovou stavbu evidovat ve svém účetnictví, bude ze stejného ocenění stavbu i nadále účetně odepisovat, neboť tato stavba mu generuje další příjmy v podobě stavebního platu. Ke změně ocenění stavby dojde až v okamžiku, kdy skončí právo stavby a vlastník pozemku finančně poskytne náhradu stavebníkovi za dotyčnou stavbu dle § 1255 NOZ.
Nutno však vzít do úvahy, že ve smlouvě o zřízení práva stavby může být ujednání, že stavebník je oprávněn stávající stavbu zbořit a postavit stavbu novou.
Vyřadit stávající stavbu z účetnictví vlastníka pozemku a pak ji zařadit v ocenění ve výši náhrady stavebníkovi po skončení práva stavby však naráží na některé jiné problémy.
2.6 Stavební plat
Stavebník, který nevede účetnictví, je povinen hradit vlastníkovi pozemku po dobu 60 let stavební plat v roční výši 12 600 Kč. Vstupní cenu práva stavby je v tomto případě snadné určit, jedná se o částku 60 × 12 600 Kč = 756 000 Kč.
Jaký je postup v daném případě?
Předpokládejme, že právo stavby vzniklo v dubnu 2024 (přesněji například 25. 4. 2024 a skončí v tento dubnový den v roce, ve kterém uplyne 60 let). Měsíční daňový odpis práva stavby je 756 000 Kč / (60 × 12) = 1 050 Kč. Na zdaňovací období 2024 tak připadá daňový odpis ve výši 8 měsíců × 1 050 Kč = 8 400 Kč. Daňový odpis byl stanoven s přesností na měsíce a byl zahájen až od měsíce květen 2024 (§ 30 odst. 7 ZDP).
Obdobně v případě stavebníka, který vede účetnictví a právo stavby účetně časově odpisuje jako dlouhodobý hmotný majetek (zde pak záleží na tom, od kterého měsíce zahajuje účetní odpisy, pokud až od měsíce následujícího po měsíci uvedení do užívání, pak vychází účetní odpis pro rok 2024 ve výši 1 050 Kč × 8 měsíců = 8 400 Kč).
2.7 Smlouva o postoupení práva stavby
Stavebník pořídil právo stavby od jiného stavebníka (byla uzavřena smlouva o postoupení práva stavby). Změna nabyla účinnosti dne 15. 2. 2024. Právo stavby zanikne ke dni 21. 5. 2040. Nový stavebník uhradí za dobu trvání práva stavby stavební platy v celkové částce 3 920 000 Kč (v této částce ale nejsou zahrnuty změny stavebního platu z důvodu inflace). Počet měsíců trvání práva stavby je 15 × 12 + 11 + 5 = 196. Trvání práva stavby zasáhne do 17 kalendářních roků, avšak v roce 2024 jen po dobu 11 měsíců a v roce 2040 jen po dobu 5 měsíců. To znamená, že po dobu 15 kalendářních roků bude trvat právo stavby vždy 12 měsíců. Celkem tedy 196 měsíců. Měsíční odpis práva stavby je v částce 3 920 000 Kč / 196 = 20 000 Kč. V roce 2024 bude tedy možné uplatnit účetní odpis ve výši 11 × 20 000 Kč = 220 000 Kč, v dalších letech 12 × 20 000 Kč = 240 000 Kč, v posledním roce 2040 ve výši 5 × 20 000 Kč = 100 000 Kč.
Jak postupovat v pohledu účetnictví?
Postup v účetnictví je obdobný. Stavebník, který pořídil právo stavby od jiného stavebníka, bude účtovat o pořízení dlouhodobého hmotného majetku pomocí účtu 021. Pořizovací cena práva stavby je v daném případě 3 920 000 Kč. Zaúčtování MD 021, D 325, 3 920 000 Kč. Účetní odpisy se zaúčtují zápisem MD 551, D 081. Změny výše stavebního platu, pokud se stavebník rozhodne je účtovat jako navýšení pořizovací ceny práva stavby, zaúčtuje MD 021, D 325. Tím ovšem dojde ke změně výše účetních odpisů, které budou účtovány MD 551, D 081.
Musí být dodrženo, že dlouhodobý hmotný majetek lze účetně odepsat maximálně do výše pořizovací ceny. Tedy při skončení práva stavby bude stavebník evidovat na příslušných účtech 021 a 081 stejné částky (jen s rozdílným znaménkem mínus v případě účtu 081), vyřazení práva stavby pak zaúčtuje MD 081, D 021 ve výši pořizovací ceny.
Více se dočtete v měsíčníku 1000 řešení 3-4/2024.
|
2. duben Úterý (za neděli 31. 3. a svátek 1. 4.) |
Daně z příjmů – plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v únoru 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v únoru 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost) (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v únoru 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů z EU/EHP ze zdroje na území ČR, a hlášení o tomto zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2023 (§ 38ch odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za březen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za březen 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Oznámení OSVČ účtující v hospodářském roce zdravotní pojišťovně, kdy bude podávat daňové přiznání za rok 2023, pokud tak učiní později než k 31. 3. (§ 24 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
2. duben Úterý (za svátek 1. 4.) |
Daně z příjmů – poplatník |
Podání přiznání k dani z příjmů poplatníka za zdaňovací období kalendářní rok 2023, pokud nevyužil možnosti o měsíc pozdějšího elektronického podání, jeho přiznání nepodává „poradce“ ani nemá povinně auditovanou účetní závěrku (§ 33 odst. 1, § 136 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Splatnost daně z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářní rok 2023, pokud poplatník nevyužil možnosti o měsíc pozdějšího elektronického podání, jeho přiznání nepodává „poradce“ ani nemá povinně auditovanou účetní závěrku (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Sdělení poplatníka registrovaného k dani z příjmů právnických osob a případně také (dříve) podnikající fyzické osoby, že jim v roce 2023 nevznikla daňová povinnost (vyjma „neziskovek“ a společenství vlastníků jednotek) (§ 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) (§ 38mc, § 38t odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Daně z příjmů - plátce |
Podání vyúčtování „srážkové“ daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za rok 2023 (§ 38d odst. 9 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů) (§ 33 odst. 1 a 4, § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
8. duben Pondělí |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za březen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č.592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2023, pokud OSVČ není povinna podat přiznání k dani z příjmů za tento rok (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
16. duben Úterý |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2023 OSVČ nepodávající daňové přiznání (pokud Přehled podala až 8. 4., jinak do 8 dnů po jeho podání) (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
22. duben Pondělí (za sobotu 20. 4.) |
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za březen 2024 (38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za duben 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za březen 2024(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za březen 2024(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za březen 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za březen 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
25. duben Čtvrtek
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2024 (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za březen nebo za I. čtvrtletí 2024 (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za březen nebo I. čtvrtletí 2024 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání a zaplacení DPH identifikované osoby za březen 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za březen 2024 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daň z hazardních her |
Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za I. čtvrtletí 2024 (§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
30. duben Úterý |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v březnu 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v březnu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (s výjimkou odměn za závislou činnost) (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů z EU/EHP ze zdroje na území ČR a hlášení o tomto zajištění daně (§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2024 (§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) (§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců, kteří byli účastni důchodového pojištění za rok 2023 (§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) |
|
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za I. čtvrtletí 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU“ a „OSS - režim EU“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Podání přiznání a zaplacení DPH za březen 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 12/2024 – měsíčník (III/2024)
· Zákon o nemocenském pojištění s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6-7/2024 (III/2024)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2024 (III/2024)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6-7/2024 (II/2024)
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2024 (III/2024)
Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2024 (II/2024)
- Právní minimum
- Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
- Z pohledu DPH
- Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
6. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
7. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
8. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
10. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
11. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
12. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
13. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
14. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
15. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
