| |
TÉMA NOVIN
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V ROCE 2014 |
KOMENTÁŘ K ZÁKONU O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
Jednou z nevýznamnějších změn, která s sebou přinesla také výrazný dopad do oblasti pojistného na sociální zabezpečení, bylo především vydání nového zákona o nemocenském pojištění, který byl sice schválen již dnem 14. března 2006 a publikován ve Sbírce zákonů pod č. 187/2006 Sb. (dále jen „ZNP“), avšak nabyl účinnosti až od 1. ledna 2009. Nezanedbatelný vliv na vývoj právních předpisů v oblasti výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti měly následné novelizace, kterých bylo jen od roku 2009 do současnosti již devatenáct, a to zejména ty, které souvisely se změnami v účasti na nemocenském pojištění a se zahájením přípravných prací na realizaci Jednoho inkasního místa. Poslední změny nabyly účinnosti od 1. ledna 2014.
V důsledku toho se však platná právní úprava jeví mnohým jako ne zcela přehledná anebo minimálně méně srozumitelná. Proto považuji za vhodné v tuto chvíli uvést pár poznámek k novelizovanému zákonu č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPSZ“) s důrazem na nejvýznamnější změny a doplnění, a to i ve vazbě na další právní předpisy ve znění účinném od 1. ledna 2014.
Komentář k § 1
V úvodním ustanovení zákonodárce vymezil pojem pojistného na sociální zabezpečení spolu s vyjádřením jednotlivých složek, ze kterých se skládá, zároveň určil věcné okruhy těch problémů, na které ve formě placení tohoto pojistného občan nebo jiný, zákonem určený povinný subjekt, přispívá. Z tohoto ustanovení proto vyplývá, že placením pojistného na sociální zabezpečení jsou zajištěny prostředky pro
důchodové pojištění, které zabezpečuje občana ve stáří, při invaliditě a při ztrátě životního partnera (manžela i manželky) a „živitele“ (rodiče),
nemocenské pojištění, které zabezpečuje občana v době pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu, při ošetřování nemocného člena rodiny a v mateřství, tj. při mateřské, resp. rodičovské dovolené nebo při převedení na jinou vhodnou práci z důvodu těhotenství a mateřství,
státní politiku zaměstnanosti, jejímž cílem je v souladu s právem Evropských společenství dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti a která zahrnuje zejména zabezpečování práva na zaměstnání, tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce a další činnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti.
Viz též:
důchodové pojištění – § 1 a § 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
nemocenské pojištění – § 1 a § 2 ZNP,
politika zaměstnanosti – § 1 a § 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Komentář k § 2
Zákon tímto ustanovením předurčuje, kam by měly být směrovány finanční prostředky vybírané buď přímo ve formě pojistného, anebo ve formě dalších plnění, jejichž placení ukládají příslušné právní předpisy ve formě sankcí (tj. včetně penále, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a pokut).
Již od přijetí právní úpravy placení pojistného na sociální zabezpečení jsou všechna tato plnění výlučně příjmem státního rozpočtu, nyní nově až na jednu drobnou výjimku. Prostřednictvím orgánů státní správy s těmito prostředky proto hospodaří jako výhradní vlastník stát, který z prostředků plynoucích do státního rozpočtu hradí rovněž veškeré výdaje na dávky nemocenského i důchodového pojištění. Avšak pouze pro pojistné na důchodové pojištění je zaveden samostatný účet státního rozpočtu a také jen pro toto pojistné platí, že se musí i do každoročního zákona o státním rozpočtu zapracovávat jako samostatná příjmová položka. Je však třeba uvést, že aplikace tohoto postupu ještě v žádném případě neznamená oddělení financování důchodového pojištění od státního rozpočtu a dokonce ani nezajišťuje, že prostředky sociálního pojištění nemohou být použity k jiným účelům. Nabízí se také otázka, zda by k výraznějšímu zprůhlednění pohybu těchto prostředků nepřispělo zavedení obdobné samostatné příjmové položky i pro oblast nemocenského pojištění.
Jedinou výjimkou ze zásady, že vybrané pojistné je příjmem státního rozpočtu je ta část pojistného od osob účastných dobrovolného důchodového pojištění, která představuje pojistné na důchodové spoření, pokud se jedná o osoby účastné důchodového spoření, které okresní správy sociálního zabezpečení neprodleně převádí na účet vedený u Specializovaného finančního úřadu, který ji následně převede obdobně jako výnos pojistného na důchodové spoření na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle právního předpisu upravujícího důchodové spoření.
Viz též:
pravidla hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky – § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
pojistné – § 4 ZPSZ,
pojistné na důchodové spoření osob účastných dobrovolného důchodového pojištění v části, ve které není příjmem státního rozpočtu – § 16 odst. 7 ZPSZ.
Komentář k § 3
V odstavci prvním je uvedeno základní rozlišení poplatníků pojistného, kteří jsou za podmínek stanovených tímto zákonem povinni platit pojistné. Jsou jimi zaměstnavatelé, kteří jsou zároveň plátci pojistného, a zaměstnanci.
- Zaměstnavatelé
Přitom podstatnou novinkou u zaměstnavatelů je skutečnost, že pro vzájemné rozlišení jednotlivých subjektů, ať už se jedná o právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, není již rozhodující celkový počet zaměstnanců. A proto se stalo rovněž bezpředmětným a zaniklo jejich rozdělování na tzv. organizace nebo malé organizace.
Počet zaměstnanců je pro zaměstnavatele ve vztahu k orgánům nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení nyní důležitý v zásadě pouze ve dvou případech.
V prvém případě pro účely placení pojistného ve vyšší sazbě, kterou si zaměstnavatel sám dobrovolně zvolí pro kalendářní rok, aby mohl od úhrnu odváděného pojistného odečíst polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy, platu nebo odměny nebo na snížené odměně za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (blíže viz komentář k ustanovení § 9 odst. 2).
A ve druhém případě pro účely provádění kontroly plnění povinností v nemocenském a důchodovém pojištění, kde orgány nemocenského a důchodového pojištění mohou vyzvat takového zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců účastných nemocenského nebo důchodového pojištění, aby se dostavil v určeném termínu na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou, a to za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Pro tyto účely se vychází z počtu zaměstnanců, které zaměstnavatel zaměstnává ke dni, ve kterém okresní správa tuto výzvu vyhotovila. Vyplývá to z ustanovení § 89 odst. 1, písm. d) ZNP a ustanovení § 12 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPSZ“).
- Zaměstnanci
Poplatníky pojistného, kteří jsou povinni platit pojistné prakticky vždy, jsou rovněž zaměstnanci. Těmi se pro účely tohoto zákona rozumějí vedle zaměstnanců v pracovním poměru i další osoby vykonávající činnosti uvedené v právních vztazích uvedených v odst. 1 písmeno b) pod bodem 1 – 20, jestliže jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.
Uvedení zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění za podmínek, že
vykonávají zaměstnání
1. na území České republiky, za což se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, jestliže místo výkonu práce je trvale v České republice, nebo
2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie,
sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodného příjmu.
Přitom podmínka sjednání částky započitatelného příjmu ze zaměstnání za kalendářní měsíc ve výši částky rozhodného příjmu je rozhodující také pro posouzení, že se nejedná pouze o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Takovým je zaměstnání, ve kterém podmínky sjednání započitatelného příjmu není splněna, protože započitatelný příjem buď je sjednán v nižší částce, než kolik činí rozhodná částka příjmu, anebo není započitatelný příjem sjednán vůbec. U zaměstnanců činí rozhodný příjem 2 500 Kč za kalendářní měsíc. V této výši bude částka rozhodného příjmu platit zřejmě ještě několik let, protože ke zvýšení částky rozhodného příjmu dojde teprve od 1. ledna takového kalendářního roku, ve kterém jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (tedy průměrné mzdy) bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.
Což znamená, že průměrná mzda bude muset nejprve dosáhnout nebo překročit 30 000 Kč. Rozhodný příjem se pak stanoví ve výši zmíněné desetiny z této částky po tomto zaokrouhlení.
Pouze u zaměstnanců, kteří jsou činní na základě dohody o provedení práce, platí, že jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže splňují podmínku místa výkonu zaměstnání a jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč, tj. od částky 10 001 Kč a vyšší.
Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění při splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění nově bez ohledu na to, po jakou dobu jejich zaměstnání trvalo nebo mělo trvat. Pokud zaměstnanec nemá sjednanou částku započitatelného příjmu aspoň v částce rozhodného příjmu, bude účasten nemocenského pojištění v každém kalendářním měsíci po dobu trvání takového zaměstnání, ve kterém dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu.
Účast na pojištění vznikne zaměstnanci rovněž tehdy, když v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a v kalendářním měsíci dosáhl na započitatelných příjmech z těchto zaměstnání v úhrnu aspoň částku rozhodného příjmu. Účasten nemocenského pojištění je však nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
Z hlediska hodnocení účasti na nemocenském pojištění a tím i placení pojistného na sociální zabezpečení je významné také to, když započitatelný příjem byl zaměstnanci zúčtován až po skončení zaměstnání malého rozsahu, neboť takto zúčtovaný příjem se považuje pro účely nemocenského pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.
To, co bylo řečeno u zaměstnání malého rozsahu, platí v podstatě obdobně i pro zaměstnání na základě dohody o provedení práce s tím rozdílem, že u tohoto zaměstnání je rozhodným příjmem částka vyšší než 10 000 Kč. Také tento zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod v kalendářním měsíci dosáhl aspoň částku 10 001 Kč. I zde je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění nejvýše po dobu trvání takovýchto dohod v kalendářním měsíci a za zaměstnání u téhož zaměstnavatele se přitom považuje rovněž takovéto zaměstnání u právního nástupce zaměstnavatele.
Při posuzování účasti na nemocenském pojištění jsme byli doposud zvyklí, že se výše uvedené podmínky zkoumaly pouze u právních vztahů výslovně vyjmenovaných v ZNP, resp. v ZPSZ jako například u zaměstnanců v pracovním poměru, u soudců, poslanců, členů vlády, u prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, u předsedy Energetického regulačního úřadu a u všech dalších vyjmenovaných právních vztahů, resp. činností a funkcí. Prostě a jednoduše, kdo v tomto seznamu nebyl, účasti na nemocenském pojištění podléhat nemohl. Pokud byla v jednotlivých letech vytvořena nová činnost nebo bylo rozhodnuto, že by výkon některé z již existujících činností měl účasti na nemocenském pojištění podléhat, jako tomu bylo například naposledy u příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, u prokuristů či likvidátorů, musely být tyto právní vztahy do příslušných zákonů výslovně doplněny.
- Zjednodušení podmínek placení
V souvislosti s rekodifikací soukromého práva a v návaznosti na zahájení přípravných prací na vytvoření Jednoho inkasního místa bylo rozhodnuto zjednodušit podmínky placení pojistného na sociální zabezpečení i na veřejné zdravotní pojištění a v maximální možné míře je přizpůsobit podmínkám placení daně z příjmu. Proto byly s účinností od 1. ledna 2014 zařazeny do okruhu osob účastných nemocenského pojištění také fyzické osoby neuvedené v jednotlivých bodech vyjmenovávajících konkrétní právní vztahy. Může se tedy jednat fakticky o jakoukoliv činnost ve vztazích upravených jakoukoliv smlouvou, jestliže je splněna níže uvedená obecná podmínka.
Výjimku z tohoto okruhu osob mají pouze členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva.
Obecná podmínka, která nyní platí pro všechny osoby označené za zaměstnance, spočívá v tom, že v době zaměstnání (činnosti pro zaměstnavatele) jednotlivým zaměstnancům v souvislosti s jejich zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.
Podle „Pokynu č. D – 285 k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti“, č. j.: 53/79 983/2005 – 532 ze dne 10. srpna 2005, zveřejněném ve Finančním zpravodaji 9/1/2005, je „podstatným a základním rysem závislé činnosti skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce). Vymezení pojmu „závislá činnost“ však nemůže být redukováno pouze na činnost vykonávanou podle příslušných příkazů a pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Prakticky to znamená, že definiční prvek závislosti při závislé činnosti tak bude dán především povahou vykonávané činnosti, znaky a okolnostmi, za kterých je práce vykonávána a zda na uzavření pracovně-právního vztahu je dán zájem obou smluvních stran.“
Na první pohled se tedy jeví, že výčet jednotlivých právních vztahů uvedených v bodech 1. až 19. tohoto ustanovení je vcelku bezpředmětný, neboť i právní vztahy v nich vyjmenované se „vejdou“ do ustanovení bodu 20., je však třeba uvést, že jejich vypuštění by způsobilo spíše zmatek a nepřehlednost právní úpravy, a proto k němu zákonodárci nepřistoupili. V nemocenském pojištění je vyjádření těchto vztahů potřebné zejména pro bližší specifikaci dne vzniku a zániku pojištění pro jednotlivé specifické právní vztahy a současně pro vyjádření některých odlišností při čerpání dávek nemocenského pojištění. Tak je tomu například u ošetřovného, u kterého je stanoveno, že nárok na něj nemají
a) příslušníci,
b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
c) domáčtí zaměstnanci,
d) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,
f) pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,
g) zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,
h) zahraniční zaměstnanci,
i) členové kolektivních orgánů právnických osob, neuvedených v jiných bodech ZNP.
Účast na nemocenském pojištění a tím i účast na důchodovém pojištění a současně povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, pokud se v zákoně nestanoví jinak. A jinak se stanoví například u zaměstnance v pracovním poměru, u kterého se za den, ve kterém tento zaměstnanec začal vykonávat práci, považuje též den přede dnem započetí výkonu práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mu mzda nebo plat nekrátí.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku Poradce 10/2014)
SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ OD 1. LEDNA 2014 - ZMĚNY
V článku se zaměříme na nejvýznamnější změny, jako je např. zkrácení doby výplaty náhrady mzdy zaměstnavatelem v době dočasné pracovní neschopnosti, elektronizace podání a jiných úkonů v sociálním pojištění, rozšíření okruhu pojištěných osob atd.
NÁHRADA MZDY V DOBĚ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Ke zkrácení doby poskytování náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatelem při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance ze tří na dva týdny dojde od ledna 2014, aniž by bylo nutno přijímat jakoukoliv změnu v platné právní úpravě.
Povinnost poskytovat svému zaměstnanci uznanému dočasně práce neschopným náhradu mzdy nebo platu za období prvních 14 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti byla totiž do zákoníku práce zakotvena v souvislosti s vydáním nového zákona o nemocenském pojištění od ledna 2009. V souvislosti se zavedením tohoto opatření byla zaměstnavatelům snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění z 3,3 % na 2,3 %. V průběhu roku 2010 vláda přijala následně tzv. „balíček úsporných opatření“ jehož součástí bylo mimo jiné též prodloužení období, ve kterém zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy nebo platu zaměstnanci, ze 14 na 21 dnů. Platnost tohoto opatření byla však časově omezena, a to pouze na dobu od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že od ledna 2014 se nestane nic jiného, než že začne opět platit původní právní úprava.
Pro posouzení otázky, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, bude mít nárok na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele po dobu 21 nebo 14 dnů, je rozhodující datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Zkrácení doby poskytování náhrady mzdy nebo platu se vztahuje jen na ty dočasné pracovní neschopnosti, jejichž vznik spadá do období po 31. 12. 2013. Pro úplnost je vhodné dodat, že nadále zůstává v platnosti, že zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy nebo platu svému zaměstnanci jen za dny, které jsou pro něj dny pracovními a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění s tím, že náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Výjimkou je pouze dočasná pracovní neschopnosti z důvodu nařízení karantény, kdy náleží náhrada mzdy nebo platu od prvního dne. Nejdéle ji však zaměstnavatel poskytuje do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského a do dne skončení pracovního poměru.
OKRUH OSOB PODLÉHAJÍCÍCH NEMOCENSKÉMU A DŮCHODOVÉMU POJIŠTĚNÍ - Ještě v minulém století, což není zas tak dlouho, se otázka zajištění výhodami sociálního (nemocenského a důchodového) pojištění považovala za přednost. Mít zaměstnaní tzv. „pod penzí“ znamenalo dokonce určitou společenskou prestiž. Postupem času, zejména v závislosti na rozvoji sociálních služeb a na celkovém zvýšení úrovně sociálního zabezpečení poskytovaného státem, se však tento pocit u mnohých osob zcela vytratil a někdy to působí až dojmem, že podléhat sociálnímu pojištění a v důsledku toho mít povinnost platit pojistné na toto pojištění je spíše považováno za trest. V důsledku toho se pak projevuje tendence preferování takových právních vztahů, jejichž existence není spojena s povinností být sociálně pojištěn. Tím se však zvyšuje podíl osob, u kterých by mohlo vznikat riziko, že v případě nějaké sociální události (např. nemoci, úrazu, invalidity, stáří) se ocitnou na pokraji hmotné nouze a bídy, kdy se o ně stát, a tudíž všichni daňoví poplatníci, bude muset postarat, aniž by si takové osoby na to odpovídajícím způsobem přispěly.
Zmíněným tendencím čelí stát tím,
že od 1. ledna 2014 zpřesňuje okruh osob podléhajících nemocenskému a důchodovému pojištění. Je pravda, že k této změně přispěla i snaha po zjednodušení pravidel a kritérií pro výběr pojistného na sociální zabezpečení a jeho přizpůsobení výběru daní v rámci přípravných prací na vytvoření Jednoho inkasního místa (JIM). Od 1. ledna 2014 byly proto do okruhu osob podléhajících nemocenskému a důchodovému pojištění doplněny také osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení a fakticky rovněž všechny fyzické osoby, které nejsou uvedeny v dosavadním výčtu nemocensky a důchodově pojištěných osob, jestliže jsou v právním vztahu (zaměstnání), ze kterého jim v souvislosti s tímto zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny.
Všechny tyto osoby se považují za zaměstnance, a to od okamžiku zahájení výkonu činnosti pro zaměstnavatele, tj. od vstupu do zaměstnání až do skončení doby zaměstnání, resp. do skončení období, ve kterém tato činnost měla nebo mohla být vykonávána.
Výjimkou z tohoto výčtu, kterou se podařilo prosadit doplňujícím poslaneckým návrhem, jsou pouze členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva. Proto uvedení neuvolnění zastupitelé nadále z této činnosti nebudou účastni nemocenského ani důchodového pojištění. Jinak u všech ostatních základním kritériem pro posouzení toho, zda ta či ona osoba spadá do okruhu těch, které mohou být účastny nemocenského a důchodového pojištění, a tím pádem se stát i poplatníky pojistného, zůstává existence jakéhokoliv „pracovního“ vztahu (tedy nikoli již ne jen toho, který je výslovně uveden v zákoně), ve kterém osoba vykonává práce (činnosti), jež jsou považovány za výkon závislé činnosti a v důsledku toho jsou i příjmy z ní zdaňovány daní ze závislé činnosti, a to ode dne nástupu do zaměstnání, resp. zahájení výkonu činnosti (práce), nebo by takové příjmy byly touto daní zdaněny, pokud by podléhaly zdanění v České republice. Teoreticky by tato změna především zaměstnavatelům měla zjednodušit posuzování, komu mají srážet pojistné na sociální zabezpečení a za koho mají toto pojistné platit.
(Více se o tomto tématu dočtete v měsíčníku PaM 1/2014)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
VZNIK DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Zaměstnanec A navštívil dne 31. 12. 2013 ráno svého ošetřujícího lékaře a ten jej uznal z důvodu chřipkového onemocnění dočasně práce neschopným.
Který den je datem vzniku dočasné pracovní neschopnosti?
Datem vzniku dočasné pracovní neschopnosti je den 31. 12. 2013. Zaměstnanec A bude mít tedy nárok na náhradu mzdy nebo platu od svého zaměstnavatele v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení pak bude mít až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
NÁROK NA NEMOCENSKÉ
Zaměstnanec B dne 31. 12. 2013 řádně odpracoval pracovní směnu, která mu na tento den připadla. V podvečer si při neopatrné manipulaci se zábavní pyrotechnikou způsobil zranění pravé ruky. Ošetřující lékař jej ještě ten den uznal z důvodu zranění dočasně práce neschopným.
Od kterého dne bude mít zaměstnanec nárok na nemocenské?
S ohledem na skutečnost, že zaměstnanec B měl v tento den směnu již odpracovanou, považuje se ze zákona pro účely podpůrčí doby za den vzniku dočasné pracovní neschopnosti následující kalendářní den. Datem vzniku dočasné pracovní neschopnosti tedy v tomto případě bude den 1. 1. 2014 a zaměstnanec B bude mít proto nárok na náhradu mzdy od svého zaměstnavatele jen v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení pak bude mít zaměstnanec od 15. dne trvání pracovní neschopnosti.
DODATEČNĚ PŘIZNANÁ ODMĚNA PO SKONČENÍ ZAMĚSTNÁNÍ
Zaměstnanci byla po ukončení pracovního poměru z důvodu odchodu do starobního důchodu ke dni 30. listopadu 2013 vyplacena ze mzdových prostředků odměna ve výši 15 000 K, a to v lednu 2014. Z této částky mu nebylo sraženo sociální pojištění, protože se jedná o starobního důchodce, který odešel do důchodu v předchozím kalendářním roce. V měsíci únoru t.r. byla provedena kontrola ČSSZ, která konstatovala, že z této částky být pojistné sraženo mělo a že se tudíž jedná o nedoplatek na sociálním pojištění. ČSSZ k tomu hned vyčíslila i penále.
Jde skutečně o chybu a kdo je za ni zodpovědný, zda je to mzdová účetní externí firmy, nebo zaměstnanec?
Do vyměřovacího základu zaměstnance patří vždy i započitatelné příjmy, které byly zaměstnanci vyplaceny po skončení zaměstnání. Výjimku z této zásady tvoří pouze tzv. nezapočitatelné příjmy, mezi nimiž sice jsou uvedena také plnění, která byla poskytnuta poživatelům starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, avšak to pouze tehdy, když jim byla poskytnuta až po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Tato právní úprava byla do zákona zahrnuta proto, aby se předešlo situacím, kdy bývalý zaměstnanec, který již je řadu let v důchodu, obdrží od svého zaměstnavatele např. dar k významnému životnímu jubileu, jehož hodnota je taková, že již podléhá zdanění, aby z hodnoty tohoto daru byl nucen zaplatit i pojistné na sociální zabezpečení. V daném případě však byl bývalý zaměstnanec poživatelem starobního důchodu jen něco málo přes jeden měsíc, a proto tato odměna nemůže být považována za zmíněný „nezapočitatelný“ příjem.
Pokud jde o způsob, jakým se odvádí pojistné na sociální zabezpečení, je zaměstnavatel povinen odvádět i to pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Zákon zaměstnavateli ukládá srazit pojistné odváděné za zaměstnance z těch příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval a odvést je příslušné správě sociálního zabezpečení. Jestliže tak zaměstnavatel neučinil, vznikl mu dluh na pojistném, ke kterému ze zákona nabíhá penále. To musí uhradit zaměstnavatel, neboť nesplnil zákonem stanovenou povinnost. Jediné, co může zaměstnavatel požadovat na zaměstnanci, to je úhrada té částky, kterou mu vyplatil navíc v důsledku toho, že mu nesrazil pojistné na sociální zabezpečení. Nemůže však na něj přenést penalizaci, která vznikla v důsledku nesplnění zákonných povinností ze strany zaměstnavatele. Na tom nic nemění ani skutečnost, že mzdy zaměstnavateli zpracovává externí mzdová účetní. Ta totiž vystupuje v daných otázkách jménem zaměstnavatele. Je již jen věcí smluvních vztahů a řešením otázky odpovědnosti za způsobenou škodu, zda zaměstnavatel bude mít možnost požadovat úhradu škody od mzdové účetní, která mzdy spolu s odvody pojistného na sociální zabezpečení zpracovávala.
Zaměstnavatel je povinen srazit pojistné odváděné za zaměstnance odvést je příslušné správě sociálního zabezpečení. Vznikne-li mu v důsledku zanedbání této povinnosti dluh na pojistném, ke kterému ze zákona naběhlo penále, je povinen toto penále hradit zaměstnavatel. Zaměstnanec penále neplatí. Vůči mzdové účetní externě zpracovávající mzdy spolu s odvody pojistného na sociální zabezpečení může částku stanoveného penále uplatnit jen z titulu odpovědnosti za způsobenou škodu.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku PaM 1/2014 a 1000 řešení 4/2014)
|
|
| |
Částka číslo 14/2014 ze dne 13.3.2014
32/2014 Nařízení vlády o zacházení s pyrotechnickými výrobky
33/2014 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
34/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy, ve znění pozdějších předpisů
35/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
36/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění vyhlášky č. 126/2011 Sb.
37/2014 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Částka číslo 15/2014 ze dne 17.3.2014
38/2014 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2018, 0,85 %
39/2014 Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2014–2025, 2,40 %
Částka číslo 16/2014 ze dne 17.3.2014
40/2014 Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 4. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 k nepřípustnosti ústavní stížnosti, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání
Částka číslo 17/2014 ze dne 18.3.2014
41/2014 Nařízení vlády o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou
42/2014 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin
43/2014 Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 15. března 2014
|
|
| |
JARNÍ PROCITNUTÍ
Velikonocemi se nazývá okruh křesťanských památných dní. Této skupině svátků předchází období půstu v trvání 40 dní (od Popeleční středy), v němž se od věřících mezi osmnácti a šedesáti lety života vyžaduje, aby nejedli maso a dosyta se najedli jen jednou za den.
Jarní procitnutí se oslavuje
podle různých národů různě, přičemž u nás k tomu neodmyslitelně patří polévání studenou vodou, rozdávání kraslic, ale i zvýšená konzumace alkoholických nápojů a přejídání... Čas velikonočních svátků a s ním související okolnosti mohou být v některých bodech velmi dobrou inspirací pro zamyšlení se na téma zdravý životní styl.
Postní období je zdravé
- mnoho redukčních a léčebných diet doporučuje tzv. očišťovací dny, což znamená pravidelné výrazné omezení konzumace pevné stravy, kterou nahrazují zeleninové a ovocné šťávy, a to je určitou formou hladovky. Očistný den může být do stravovacího režimu zařazen prakticky každý týden, nejlépe vždy v pondělí. Důvodem je ve většině případů zvýšený energetický příjem (a větší objem potravy) v době víkendu. V průběhu očistného dne se organismus zbaví nahromaděných zbytků požité potravy ve střevech a s nimi i dalších toxických látek kolujících v organismu, které přijal v průběhu stravování. Tímto způsobem může být umožněn odpočinek všem orgánům, které jsou zapojeny do zpracování přijímané potravy. Občasné, tzv. přerušované hladovky, vycházejí v zásadě z původního režimu v přírodě – většina zvířat takové přerušované hladovění absolvuje nedobrovolně, mnohokrát se hladovka protáhne i na více dní. Člověk se však postupně v průběhu svého vývoje vymanil ze závislosti na cyklech potravy a tím nevědomky zhoršil svůj zdravotní stav.
Mnoho experimentů dokázalo, že po vícedenní hladovce je organismus člověka schopen znovu fungovat mnohem lépe a dochází k úpravě některých porušených životních funkcí. Možná i proto se tento systém nazývá fyziologicky prospěšné hladovění.
Existují různé způsoby takové léčebné a osvěžující hladovky a velmi zajímavý systém má tento postup ve čtyř fázích (podle arménského badatele Arakeljana):
- Jeden den v týdnu 24 hodin hladovky.
- Jedenkrát za 14 dní dva souvislé dny hladovky.
- Jednou za 3 měsíce souvislá týdenní hladovka.
- Jednou za 1 rok souvislých 20 dní hladovky.
Pro dnešního člověka jsou zajímavé první dvě fáze – ty je ochoten akceptovat. Když je střídá v pravidelných intervalech, mají pro jeho organismus určitě význam. V pojmu „hladovka“ se skrývá vynechání pevné stravy a konzumují se jen tekutiny nejrůznějšího složení, které mohou být obohaceny vitamíny a minerálními látkami. Někdo ještě používá bylinkové čaje a speciální ovocné a zeleninové šťávy. Jiní přidávají zvláštní přírodní produkt mumio, nebo žen-šen. Takový systém se určitým způsobem přibližuje praxi jogínů a starověkých křesťanů, kteří si takto očišťovali tělo a umožňovali duši koncentraci a poznání nepoznatelného.
Několikadenní hladovka
může iniciovat žádoucí redukci hmotnosti, později stačí jen „očistné dny“. Správně volenou hladovkou se dá velmi výrazně korigovat nebezpečí vývoje diabetu (cukrovky), poruchy tukového metabolismu apod. Pro zdraví se zdá být nutné použití krátkodobé hladovky po období výrazněji zvýšeného příjmu potravy (po víkendech, různých svátcích atd.). Když nic jiného – tak docílíme udržení stálé tělesné hmotnosti. Hladovka však vyžaduje vůli a nácvik. Doporučuje se začít jednou za 14 dní jen 24 hodinami hladovky, v jejich průběhu se přijímá dostatek tekutin. Optimální je zahájit tento proces v neděli večer, další strava pak následuje v pondělí večer – musí být málo vydatná, nesmí docházet k přejídání. Vhodná je hustá zeleninová polévka s těstovinami a nic víc. Ještě lepší je vydržet až do úterního rána, kdy je dobré dát si obilní směs s různými semínky, hrozinkami a nízkotučným bílým jogurtem. Ten, kdo trpí zácpou, může v průběhu pondělka použít „projímadlo“ z heřmánkového vývaru v množství asi 0,5 litru. Je třeba ještě připomenout nutnost příjmu většího množství tekutin v průběhu hladovky (aspoň 3 litry čisté přefiltrované vody za den).
Jeden recept na čerstvou zeleninovou šťávu: 150 g červené řepy, 100 g hlávkové kapusty, 50 g celeru a 150 g mrkve nastrouháme na nerezovém struhadle a přelijeme dvěma litry studené, předtím převařené vody. V nádobě uložíme do chladu a tmy na 24 hodin. Pijeme po 1 dcl tak, abychom za den vypili aspoň litr.
Detox recepty
Víkendový energizér – pro zaneprázdněné
Začněte už v pátek lehkou večeří v podobě salátu se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy s hnědou rýží. Jídlo posypte čerstvými bylinkami. K tomu si můžete dopřát maximálně trochu ovoce a bílý jogurt. Uvolnění se doporučuje masáží, koupelí nebo sprchou. Choďte brzy spát. Během víkendu relaxujte. Hned po probuzení vypijte aspoň půl litru vody. Pokožku si masírujte kartáčem, osprchujte se. Potom si chvilku zacvičte (doporučují se strečinkové nebo jogínské cviky). Na snídani si dejte pohár zeleninové šťávy. A na oběd to samé. Po obědě si dopřejte 45-minutovou procházku. Pijte tekutiny bez bublinek. Na večeři si můžete dát čtyři druhy zeleniny, připravené např. na páře. Do postele jděte brzy. Do „normálního“ života se od pondělka vracejte postupně, kdybyste se hned pustili do těžkých jídel, mohlo by vás to nepříjemně nadýmat.
Monodieta
Stejně jako víkendový energizér má výhodu v tom, že se drží krátce a tedy není pravděpodobné, že se dostaví nežádoucí vedlejší účinky. Můžete jíst několik jídel, které sestávají z jediné potraviny. Měla by obsahovat škrob, nebo pomalu se uvolňující cukr. Sníží se množství toxinů, kterými si zatěžujete tělo.
Syrová monodieta: 1 a 1/2 kg zvoleného druhu syrového ovoce nebo zeleniny denně.
Vařená monodieta: 1 – 1 a 1/2 brambor nebo do 1/2 kg suché hmotnosti hnědé rýže, pohanky nebo prosné kaše. Potravinu vařte ve vodě, na talíři ji můžete polít čajovou lžičkou olivového oleje a citronovou nebo limetkovou šťávou.
Vhodné pro energizér a monodietu
Jablka - pomáhají snižovat cholesterol, protože jsou bohaté na vlákninu.
Hrozny - je v nich hodně draslíku a pomalu uvolňují cukr.
Hrušky - mají vysoký obsah vlákniny, vitaminu C a draslíku.
Papája - obsahuje enzymy napomáhající trávení.
Mrkev - zmírňuje pálení žáhy.
Celer - zvyšuje tvorbu moči, což zintenzivňuje detoxikaci a pomáhá snížit krevní tlak.
Nekonzumujte!
Uzeniny – obsahují množství soli, která zadržuje vodu a zvyšuje krevní tlak.
Sladkosti – vysoký kalorický příjem, nežádoucí zatížení trávicího traktu.
Tvrdý alkohol (hlavně barvený) – vysoký kalorický příjem, nežádoucí zatížení trávicího traktu, ledvin a jater.
MUDr. Pavel Malovič
| |
| |
Termíny pro praxi v březnu 2014
10. března
Pondělí
(za sobotu 8. 3.) |
Zdravotní poj. – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za únor 2014
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) |
17. března
Pondělí
(za sobotu 15. 3.) |
Daně z příjmů – poplatník |
Odvod čtvrtletní zálohy na daň z příjmů na rok 2014, pokud poslední známá daňová povinnost poplatníka přesáhla 150.000 Kč.
(§ 38a odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
| Daně z příjmů – platební zpro-středkovatel |
Oznámení platebního zprostředkovatele (datovou zprávou) o výplatách příjmů úrokového charakteru zejména občanům jiných státu EU, resp. EHP za rok 2013
(§ 38fa odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
20. března
Čtvrtek |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za únor 2014
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
Elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti zálohově sražené z mezd za rok 2013 včetně příloh (listinné podání bylo nutné podat už do 1. 3.)
(§ 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za únor 2014
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za únor 2014
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za únor 2014
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za únor 2014
(§ 9 odst. 3 a 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za únor 2014
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za únor 2014
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) |
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření zaměstnanců zapojených do spoření za únor 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení (elektronické) k záloze na pojistné na důchodové spoření za únor 2014
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
12.3.
|
13.3.
|
14.3.
|
17.3.
|
18.3.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
17,634
|
17,795
|
17,795
|
17,777
|
17,967
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,341
|
8,37
|
8,37
|
8,33
|
8,378
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,985
|
13,987
|
13,987
|
13,986
|
14,015
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,205
|
3,197
|
3,197
|
3,204
|
3,184
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,665
|
3,665
|
3,665
|
3,665
|
3,673
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,35
|
27,355
|
27,355
|
27,355
|
27,415
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
44,111
|
43,997
|
43,997
|
44,084
|
43,978
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
2,536
|
2,526
|
2,526
|
2,537
|
2,538
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,572
|
3,572
|
3,572
|
3,574
|
3,58
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
32,168
|
32,069
|
32,069
|
32,197
|
32,246
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,724
|
1,724
|
1,724
|
1,735
|
1,742
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
19,171
|
19,09
|
19,09
|
19,451
|
19,425
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,809
|
1,829
|
1,829
|
1,831
|
1,837
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
1,839
|
1,836
|
1,836
|
1,839
|
1,843
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
17,684
|
17,729
|
17,729
|
17,769
|
17,855
|
| Litva |
litas
|
LTL
|
7,921
|
7,922
|
7,922
|
7,923
|
7,94
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,732
|
8,772
|
8,772
|
8,698
|
8,802
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
5,989
|
5,999
|
5,999
|
6,008
|
6,019
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,483
|
1,487
|
1,487
|
1,482
|
1,495
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
30,497
|
30,482
|
30,482
|
30,557
|
30,613
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,299
|
3,313
|
3,313
|
3,293
|
3,301
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,658
|
16,843
|
16,843
|
16,808
|
16,982
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,472
|
6,477
|
6,477
|
6,448
|
6,514
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,064
|
6,071
|
6,071
|
6,061
|
6,086
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
53,931
|
53,834
|
53,834
|
53,69
|
54,219
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
15,53
|
15,518
|
15,518
|
15,571
|
15,587
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
3,086
|
3,091
|
3,091
|
3,084
|
3,107
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
22,495
|
22,494
|
22,494
|
22,563
|
22,537
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
60,725
|
60,701
|
60,701
|
61,039
|
61,361
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,79
|
8,823
|
8,823
|
8,812
|
8,873
|
| USA |
dolar
|
USD
|
19,693
|
19,618
|
19,618
|
19,703
|
19,715
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
32,716
|
32,74
|
32,74
|
32,698
|
32,699
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
5,675
|
5,667
|
5,667
|
5,684
|
5,698
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 10/2014 (III/2014)
- Zákon o pojistném na sociální zabezpečení... s komentářem – JUDr. Tomáš Hejkal
- Novinky v zákoně o rezervách od roku 2014 – Ing. Vladimír Hruška
- Obchodní korporace z pohledu daní a účetnictví – Ing. Dalimila Mirčevská
- Nemovitosti dle nové právní úpravy – JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 4/2014 (III/2014)
- Povinná elektronická forma podání – Ing. Václav Benda
- Zdaňování autorských honorářů v roce 2014 – Ing. Vlasta Ptáčková
- Opravné položky k pohledávkám podle zákona o rezervách – Ing. Helena Machová
- Nové vymezení příjmů ze závislé činnosti – Ing. Ivan Macháček
- Konsolidovaná účetní závěrka – Ing. Vladimír Hruška
- Zápočtový list a pracovní posudek – JUDr. Ladislav Jouza
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2014 (II/2014)
- Účtový rozvrh pro podnikatele – Ing. Vladimír Hruška
- Zákon o daních z příjmů – novela v příkladech – Ing. Eva Sedláková
- Pracovní smlouvy v ZP a NOZ – JUDr. Eva Dandová
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 4/2014 (III/2014)
- Aktuální změny v pracovním právu – JUDr. Ladislav Jouza
- Ústní ukončení pracovního poměru – Ing. Ivan Macháček
- Potvrzování důležitých skutečností ve zdravotním pojištění – Ing. Antonín Daněk
- Kódy používané ve zdravotním pojištění při zaměstnávání cizinců – Ing. Antonín Daněk
- OSVČ a přeplatek ve zdravotním pojištění za rok 2013 – Ing. Antonín Daněk
- Cestovní náhrady zaměstnanců v roce 2014 – Ing. Martin Děrgel
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 4/2014 (III/2014)
- Katastrální vyhláška – novela zákona – Ing. Karel Janda
- Zákaz smluvních pokut malým písmem v obchodních podmínkách – Richard W. Fetter
- Nelegální práce – aktuální judikatura – Richard W. Fetter
- Příplatky k platu – aktuálně – JUDr. Ladislav Jouza
- Zastupování obce ve správě daní – Ing. Karel Janda
- Změny finanční legislativy – aktuálně – Ing. Eduard Komárek
1000 řešení – měsíčník č. 4/2014 (III/2014)
- Novela zákona o DPH – Ing. Zdeněk Kuneš
- Sociální pojištění – JUDr. Tomáš Hejkal
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Zákoník práce
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013 – Ing. Jiří Koch
- účetní zásady,
- účetní knihy,
- inventarizace
- účetní závěrka
Pomocník mzdové účetní – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Roční zúčtování příjmů za rok 2013 – Ing. Martin Děrgel
- ze závislé činnosti,
- z funkčních požitků,
- roční zúčtování záloh
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2013 – Ing. Jiří Koch
- fyzické osoby
- právnické osoby
- vzory podání
- vyplnění tiskopisy
Připravujeme monotematiku:
Daňové a nedaňové výdaje 2014 – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 11/2014 (IV/2014)
- Zákon o účetnictví s komentářem – Ing. Zdenka Cardová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2014 (IV/2014)
- Opravné daňové přiznání - Ing. Martin Děrgel
- Dodání vybraných nemovitých věcí - Ing. Zdeněk Kuneš
- Zákaz smluvních pokut malým písmem v obchodních jednáních - Richard W. Fetter
- Souběh pracovního poměru a dohody u téhož zaměstnavatele - Richard W. Fetter
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 5-6/2014 (III/2014)
- Účetní souvztažnosti pro podnikatele - Ing. Vladimír Hruška
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2014 (IV/2014)
- Podání opravného daňového přiznání - Ing. Eva Sedláková
- Dopady NOZ na pracovní právo - JUDr. Ladislav Jouza
- Srážky se mzdy - JUDr. Jana Drexlerová
- Dovolená v roce 2014 - JUDr. Ladislav Jouza
- Práce dětí - JUDr. Eva Dandová
- Příjmy osvobozené od daně - Ing. Helena Machová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č.5/2014 (IV/2014)
- Skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů - JUDr. Ladislav Jouza
- Uplatňování DPH u elektroodpadu - Ing. Zdeněk Kuneš
- DPH u nájmu v roce 2014 - Ing. Václav Benda
1000 řešení – měsíčník č. 5/2014 (IV/2014)
- Opravné daňové přiznání - Ing. Ivan Macháček
- Zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Vážení čtenáři,
pokud jste si nestihli předplatit ediční ročník 2014 jednotlivých měsíčníků, můžete tak učinit
telefonicky: 558 731 125, 731 126, 731 127, faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz.
Těšíme se na Váš zájem o naše publikace i v roce 2014, první číslo nového ročníku vyjde již v prosinci 2013.
|
|
| |
Souvztažnosti pro podnikatele
Účetní souvztažnosti pro podnikatele jsou v každém případě každodenním pomocníkem či rádcem při řešení složitých účetních případů pro všechny účetní, mzdové účetní, podnikatele, daňové poradce. Jak se promítnou změny, které nastaly novelou zákona o účetnictví, v účetních souvztažnostech?
- DÚVaP 56/2014 - Účetní souvztažnosti pro podnikatele - příspěvek
/A5, cca str. 400/
- 1000 řešení 1/2014 - Novela zákona o účetnictví - příspěvek
/A5, str. 96/
- Zákony I/2014 - (daňové, účetní, správa daní...)
- úplné znění zákonů k 1. 1. 2014
/A5, str. 816/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 477 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 334 Kč.
Ušetříte 143 Kč.
Pojistné na sociální zabezpečení
Jaké změny nastaly od 1. ledna v sociálním pojištění? Například zkrácení doby výplaty náhrady mzdy zaměstnavatelem v době dočasné pracovní neschopnosti, elektronizace podání a jiných úkonů v sociálním pojištění, rozšíření okruhu osob atd. Více se již dozvíte v komentáři a příspěvcích určených všem mzdovým účetním, zaměstnavatelům, podnikatelům, živnostníkům, pracujícím důchodcům, studentům.
- Poradce 10/2014 - Zákon o pojistném na sociální zabezpečení s komentářem - komentář
/A5, str. 224/
- PaM 1/2014 - Sociální pojištění od 1. 1. 2014 - změny - příspěvek
/A4, str. 80/
- PaM 2-3/2014 - Kdy se stanoví pravděpodobná výše pojistného na sociální zabezpečení? - příspěvek
/A4, str. 120/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 645 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 323 Kč.
Ušetříte 322 Kč.
Exekuční řízení
Téma ochrany povinného je aktuální vzhledem k tomu, že narůstá počet prováděných exekucí. Jaké jsou zásady ochrany a obrany povinného? Kdy může být exekuce odložena? Kdy může povinný podat návrh na zastavení exekuce?
Dozvíte se v příspěvcích, které jsou v balíčku určenému: exekutorům, auditorům, podnikatelům, fyzickým osobám.
- DaÚ 9/2013 - Ochrana povinného v exekučním řízení - příspěvek
/A4, str. 80/
- PaM 9/2013 - Započtení až na polovinu mzdy podle NOZ - příspěvek
/A4, str. 80/
- Zákony II/2014 - (občanské, obchodní korporace, exekuční řád...) - úplné znění zákonů k 1. 1. 2014
/A5, str. 816/
- CD E-Poradce zdarma
Cena balíčku je 542 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 271 Kč.
Ušetříte 281 Kč.
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů.
Jen do vyprodání zásob.
Balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem:
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 – 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |