| |
TÉMA NOVIN
FINANČNÍ A OPERATIVNÍ LEASING |
FINANČNÍ A OPERATIVNÍ LEASING Z HLEDISKA DANĚ Z PŘÍJMŮ
Finanční ani operativní leasing nejsou pro české podnikatele ničím výjimečným, přesto k nim jejich účetní přistupují zpravidla se zvýšenou opatrností, a to zejména proto, že v nich jde obvykle o značné částky zavazující smluvní strany na poměrně dlouhou dobu. Pro leasingy obecně platí, že na jejich základě uživatel může po určitou dobu využívat cizí majetek dlouhodobé spotřeby. Nejčastěji jde o automobil nebo o výrobní zařízení s relativně vysokou pořizovací cenou, resp. u nájmů o stavby, nebytové prostory a zemědělské pozemky. Díky těmto smlouvám o přenechání věci k užití jinému tak lze může kdokoli „cizí“ ihned využívat – obvykle pro potřeby svého podnikání – dražší věc, aniž by musel uhradit vysokou částku za její nákup nebo sjednávat úvěr.
1.2 Právní hledisko
Leasingovou smlouvu lze obecně vymezit jako smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu (tzv. poskytovatel leasingu neboli leasingový pronajímatel) poskytne druhé straně (tzv. uživatel alias příjemce leasingu nebo leasingový nájemce) na dobu určitou do užívání předmět, který si vybral (určil) uživatel zpravidla u třetí smluvní strany, kterým je dodavatel, výrobce či dovozce. Přičemž rozlišujeme:
1. Finanční leasing, jehož účelem je dlouhodobé užívání předmětu leasingu a zpravidla také pořízení věci:
- přenos rozhodující části rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na uživatele,
- právo nebo povinnost převodu vlastnického práva k předmětu leasingu na uživatele za cenu obvykle podstatně nižší než tržní (zůstatková cena) nebo s zcela bezúplatně.
2. Operativní leasing, jehož účelem je spíše jen krátkodobé (vyjma nemovitých věcí) používání dané věci:
- většina rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu zůstává na pronajímateli,
- nájemce nemá žádný smluvní nárok na možný přechod vlastnického práva k předmětu leasingu.
V praxi se lze dále setkat s řadou podvariant leasingu, významnější uplatnění má tzv. zpětný leasing, jehož účelem je získání provozního peněžního kapitálu uživatele dané věci, a to s daňovou výhodou leasingu:
- uživatel (a současně vlastník) daného předmětu jej prodá leasingové společnosti,
- současně si tuto věc ale od leasingové společnosti zpátky pronajme na finanční leasing,
- na konci trvání finančního leasingu se standardně vrátí vlastnické právo k věci uživateli.
U operativního leasingu se obvykle přebírají příslušná ustanovení občanského zákoníku o nájemní smlouvě (§ 2201 a následující NOZ), třebaže mezi běžným nájmem a operativním leasingem jsou rozdíly:
- nájemní smlouvu lze uzavřít pouze na nájem věcí, zatímco předmětem operativního leasingu mohou obecně být i jiné majetkové hodnoty (např. počítačové programy),
- leasingová společnost často nepředává předmět leasingu ve stavu způsobilém k obvyklému užívání, jelikož např. jeho montáž nebo instalaci věci si zajišťuje příjemcem leasingu,
- uzavření podnájemní smlouvy bývá při operativním leasingu vázáno na předchozí souhlas pronajímatele,
- příjemce leasingu nemá vždy smluvní právo na náhradu vadné věci jinou věcí sloužící témuž účelu,
- po skončení operativního leasingu se neaplikuje § 2230 NOZ o automatickém prodlužování nájmu.
Problematičtější právní situace nastává u finančního leasingu. Od soukromoprávní úpravy nájmu (užívání věci) a pachtu (užívání i požívání věci) je již značně vzdálen, a to zejména z následujících důvodů:
- účelem finančního leasingu je v konečném výsledku pořízení předmětu smlouvy příjemcem leasingu (uživatelem) a nikoli pouze jeho dočasné užívání, k čemuž je zpravidla taktéž výslovně zavázán,
- leasingová společnost pořizuje věc od dodavatele (výrobce, dovozce, prodejce) podle pokynů uživatele,
- příjemce leasingu přejímá nebezpečí škody na předmětu leasingu i nebezpečí spojená s jeho provozem (předáním předmětu leasingu) a nese obvykle náklady spojené s jeho provozem, údržbou a opravami,
- během trvání leasingu by měl uživatel formou splátek uhradit celou pořizovací cenu předmětu leasingu a samozřejmě také přiměřený zisk za tuto převážně finanční službu,
- pestrá paleta forem finančního leasingu, zejména ohledně režimu splátek, které nemají povahu nájemného,
- také zde je z věcné podstaty vyloučeno pravidlo nájemních smluv o automatickém prodlužování nájmu.
Z naznačených důvodů jsou smlouvy o finančním leasingu sjednány jako typově nepojmenovaná (inominátní) smlouva, tedy smlouva, která není jako speciální typ smlouvy upravena v zákone (§ 1746 NOZ):
- „Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.“
Nepříznivým důsledkem je značné zvýšení významu jednotlivých sjednaných ustanovení těchto leasingových (nepojmenovaných) smluv, protože právní opora předvídaná obecnými natožpak speciálními ustanoveními NOZ je poměrně značně vzdálená. Tím obecně roste riziko jednostranně nevýhodných smluvních ujednání, zvláště co se týká možností předčasného ukončení leasingu ze strany uživatele. Právní experti proto doporučují uvádět do nepojmenovaných smluv bezpečnostní klauzuli o konkrétním smyslu a účelu uzavřené smlouvy – v daném případě o finančním leasingu – a to s jednoduchou a jasnou formulací:
- „Účelem a smyslem této smlouvy je právo uživatele využívat předmět leasingu po sjednanou dobu leasingu a následný převod vlastnických práv k tomuto předmětu na něj.“
Dodejme, že Asociace leasingových společností ČR v zájmu prohloubení právní jistoty účastníků doporučuje v rámci finančního leasingu využívat všeobecné podmínky, které zveřejnila na internetu (http://www.clfa.cz). Ve vazbě na § 1751 odst. 3 NOZ totiž platí, že při uzavření smlouvy mezi podnikateli (!) lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. Takže tyto zpravidla obsáhlé texty již pak není zapotřebí k smlouvě přikládat.
Třebaže v Česku nemáme anglosaský precedentní systém obecné závaznosti soudních rozhodnutí, byl názor soudu na charakter leasingu zapracován do daňově definice finančního leasingu od roku 2015. Jednalo se o rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 25/2007–59, který lze dohledat na www.nssoud.cz.
Příklad 2
Definiční znaky operativního ¬leasingu podle soudu
Obecně lze klasifikovat leasingovou smlouvu jako smlouvu o pronájmu konkrétní věci na předem stanovené období a za dohodnuté splátky, přičemž součástí smlouvy bývá i ujednání o možnosti koupi pronajaté věci. V praxi se rozlišují dva základní druhy leasingu, tzv. leasing finanční a leasing operativní.
Operativní leasing je ve své podstatě běžný nájem. Uživateli leasingu (nájemci) je umožněno užívání věci a pronajímatel odpovídá za provozuschopnost majetku. Operativní leasing obvykle nezakládá právo na následné odkoupení věci (v některých případech však nelze takové následné odkoupení při operativním leasingu vyloučit). Pořizovací cena předmětu nájmu není plně kryta nájemným. Doba nájmu je zpravidla kratší, než je životnost předmětu nájmu. Z hlediska daňově uznatelných nákladů plyne obvykle pro nájemce možnost uplatnit výdaje na běžnou údržbu, ale rozhodující je vždy smluvní ujednání. Úhradu opravy z titulu poškození by měl v obvyklých vztazích naopak jako výdajovou položku uznanou vlastník – pronajímatel. U operativního leasingu bývá obvykle smlouva sjednávána na kratší dobu, případně vrácení věci a zájem nájemce na jejím dalším využití se pak odráží i v povinnostech stran (leasingová společnost nese náklady s údržbou, servisem, pojištěním atd.).
Příklad 3
Definiční znaky finančního leasingu podle soudu
Finanční leasing spočívá v dlouhodobém pronájmu věci nájemci, přičemž jeho cílem je – po skončení doby nájmu – převod vlastnictví k najaté věci na nájemce. Praktickým smyslem uzavření této smlouvy je skutečnost, že nájemce získá předmět do svého užívání (později do svého vlastnictví), aniž by za něj musel zaplatit celou vstupní cenu najednou. Nájemce platí pronajímateli náhradou za užívání věci předem stanovené nájemné, resp. splátky. Toto nájemné v sobě zahrnuje hodnotu pronajímané věci (odpisů), úrokové zatížení, riziko, zisk a případné další náklady pronajímatele. Na rozdíl od nájemní smlouvy, kde představuje nájemné cenu za užívání cizí věci, leasingová úplata je cenou finanční služby. Převod vlastnictví je u finančního leasingu většinou zajištěn opčním právem, tedy na základě výzvy nájemce, anebo k němu může docházet též automaticky.
Finanční leasing dlouhodobě a za úplatu převádí na nájemce nejen veškerá užívací práva k předmětu leasingu, ale i povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a rizika s užíváním věci v rozsahu stanoveném smlouvou. Podstatným znakem finančního leasingu je otázka nesení rizik. Při finančním leasingu nepřechází nebezpečí škody na věci od pronajímatele na druhou smluvní stranu až s přechodem vlastnictví k předmětu smlouvy, ale zásadně okamžikem předání předmětu leasingu. Nájemce přejímá smlouvou o finančním leasingu nebezpečí škody na předmětu leasingu i nebezpečí spojená s jeho provozem a nese zpravidla náklady spojené s jeho provozem, údržbou a opravami. Ukončením doby nájmu vzniká právo převést předmět nájmu do vlastnictví nájemce, anebo toto vlastnictví samo přechází.
V případě finančního leasingu vystupuje poskytovatel leasingu, resp. pronajímatel, fakticky v pozici poskytovatele úvěru. Úhrn leasingových splátek reprezentuje součet kupní ceny předmětu a nákladů na financování koupě i kalkulovaného zisku poskytovatele. V rámci finančního leasingu se obvykle uživateli poskytuje oprávnění koupit si po vypršení doby leasingu jeho předmět za zůstatkovou cenu.
Vždy je nutné při posuzování, zda se v daném případě jedná o operativní či finanční leasing, vycházet z ekonomického obsahu transakce, nikoli pouze z názvu či formy. Při tomto posouzení, je třeba s ohledem na výše uvedené podstatné znaky finančního leasingu a operativního leasingu, posoudit obsah konkrétní smlouvy. (...)
Možnost poskytování jak operativního tak finančního leasingu je v České republice velmi liberální. Poskytovatelem obou forem leasingu může být kterákoliv obchodní korporace nebo fyzická osoba při splnění obecných základních podmínek pro podnikání. Leasing obecně je na základě živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění p.p., řazen mezi volné živnosti, které upřesňuje prováděcí předpis – nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění p.p., a to konkrétně:
- obor činnosti č. 58: „Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“:
- Nákup nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje, prodej nemovitostí, zprostředkování nákupu, prodeje a pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor. (...),
Poznámka:
Podle § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona sice živností není pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, ovšem finanční leasing coby „smlouva o pořízení majetku“ má s ohledem na závěrečný prodej věci blíže k prodeji nemovitosti nežli k prostému pronájmu (operativnímu leasingu).
- obor činnosti č. 59: „Pronájem a půjčování věcí movitých“:
- Pronájem věcí movitých s následnou koupí najatých věcí (finanční leasing, a podobně). Pronájem a půjčování věcí movitých, zejména dopravních prostředků bez obsluhy (osobních a nákladních automobilů, jízdních kol a podobně), strojů a zařízení bez obsluhy, spotřebního zboží, oděvů, sportovních potřeb, technických přístrojů pro domácnost. Pronájem koní (k pracovním, sportovním a podobným účelům) a jiných zvířat, zejména hospodářských, bez obsluhy.
- Obsahem činnosti není pronájem nemovitostí, poskytování spotřebitelského úvěru, pronájem věcí movitých s obsluhou, půjčování zbraní, střeliva a bezpečnostního materiálu, pronájem software, půjčování zvukových a zvukově-obrazových záznamů a webhosting.
Leasingové firmy v ČR nepotřebují, stejně jako ve většině evropských států, ke své komerční činnosti zvláštní licenci. A doplňme, že banky mohou podle § 1 odst. 3 písm. b) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění p.p., vykonávat finanční pronájem (finanční leasing), pokud jej mají povolen v udělené bankovní licenci.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku DÚVaP 6/2015)
FINANČNÍ LEASING V DANÍCH Z PŘÍJMŮ 2015
Častým způsobem pořízení movitých věcí, zvláště vozidel je finanční leasing. Vyznačuje se tím, že k převodu vlastnického práva dochází až po určité době (zpravidla 3 až 5 let), kdy byl pořizovatel v roli uživatele dané věci. Definice finančního leasingu se od roku 2015 výrazně rozšířila, aby více odpovídala jeho ekonomické podstatě. O které určující znaky byla definice doplněna?
Definice finančního leasingu 2015
Avizovaná novela zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1996 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“) s účinností od 1. 1. 2015 rozšiřuje a zpřesňuje definici finančního leasingu následovně. Současně jsou dvě z podmínek daňové znatelnosti úplaty začleněny přímo do této definice.
Poznámka
Pro přehlednost je vypuštěný text přeškrtnut a nově vložený ztučněn.
„Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud
a) je při vzniku smlouvy
1. ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci, nebo
2. ujednáno právo uživatele na převod podle bodu 1,
b) ke dni převodu vlastnického práva není kupní cena vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět finančního leasingu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu převodu vlastnického práva bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, s výjimkou případu, že by užívaná věc byla při tomto odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny,
c) je při vzniku smlouvy ujednáno, že po dobu trvání finančního leasingu budou na uživatele převedeny
1. užívací práva k předmětu leasingu,
2. povinnosti spojené s péčí o předmět leasingu a
3. rizika spojená s užíváním předmětu leasingu a
d) je splněna minimální doba finančního leasingu; doba finančního leasingu se počítá ode dne, kdy byla věc byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání.“
Definice finančního leasingu
se tedy výrazně rozšířila, aby více odpovídala jeho ekonomické podstatě. Doplnění určujících znaků v písmenu b) a c) by mělo napomoci v odstranění pochybností, zda uskutečněná transakce mezi smluvními stranami je z hlediska obsahu finančním leasingem nebo se jedná o běžný nájem alias operativní pronájem. Obvyklým znakem finančního leasingu je skutečnost, že kupní cena předmětu leasingu je v okamžiku převodu vlastnického práva podstatně nižší než jeho aktuální tržní cena. Za tímto účelem byla definice doplněna v písmenu b) s tím, že z důvodů zamezení výkladových nejasností obsahuje věcně shodnou podmínku vztahující se ke kupní ceně předmětu leasingu, jakou byla podmínka daňově účinnosti úplaty v § 24 odst. 4 písm. b) ZDP ve znění před Novelou (testování kupní ceny ve vztahu k vypočtené zůstatkové ceně, pokud není tato zůstatková cena již nulová). Z legislativně technických důvodů byl vypuštěn odkaz na § 31 odst. 1 písm. a) ZDP a nahrazen slovním vyjádřením způsobu odpisování použitého pro výpočet zůstatkového ceny v podobě „rovnoměrného odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování“.
Charakteristické znaky finančního leasingu
asi nejkomplexněji rozebírá rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 25/2007 – 59. Dominantní je přitom přenesení odpovědnosti za předmět leasingu (včetně údržby a oprav) a také přenesení nebezpečí vztahujících se k předmětu leasingu (poškození, pokles tržní hodnoty dané věci) z poskytovatele leasingu na jeho uživatele. Což se nově dostává přímo do daňové definice. Rozlišení věcné podstaty transakce pomocí více kritérií je významné pro identifikaci finančního leasingu v situaci, kdy operativní pronájem obsahuje prvky jako je sjednání opce k jeho předmětu a kdy se délka pronájmu blíží době obvyklé u finančního leasingu apod. Při zachování stávajícího znění definice finančního leasingu, neobsahující jeho další určující znaky, je poplatník vystaven riziku překlasifikace smlouvy o operativním pronájmu na smlouvu o finančním leasingu a daňové neuznatelnosti úplat v základu daně z příjmů s ohledem na výši kupní ceny při prodeji předmětu v období na konci smlouvy, vycházející z uzavřené smlouvy o operativním pronájmu.
Dále se definiční znaky finančního leasingu rozrostly o dvě staronové podmínky spočívající v testu kupní ceny (nesmí převýšit zůstatkovou cenu, ledaže tato by již byla nulová) a minimální doby trvání leasingu (kde došlo také k věcné úpravě, viz dále). Obě byly přesunuty z § 24 odst. 4 ZDP, kde doposud podmiňovaly daňovou uznatelnost úplaty, zatímco nově se bez jejich naplnění vůbec nejedná o finanční leasing ve smyslu daní z příjmů; což je legislativně vhodnější. Jak si ještě dále upřesníme, poslední třetí z dosavadních podmínek daňové účinnosti úplaty u finančního leasingu – zahrnutí do obchodního majetku – zůstala v § 24 odst. 4 ZDP.
Minimální doba finančního leasingu od roku 2015
Zatímco do konce roku 2014 byla minimální doba finančního leasingu podmínkou daňové účinnosti úplaty, nově je jednou z definičních podmínek, a změnilo se také její obsahové vymezení v § 21d odst. 2 ZDP:
„Minimální dobou finančního leasingu je minimální doba odpisování hmotného majetku uvedená v § 30 odst. 1 nebo doba odpisování podle § 30a nebo 30b v okamžiku uzavření smlouvy. U hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 2 nebo 3 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu se tato doba zkracuje o 6 měsíců. U nemovitých věcí musí doba finančního leasingu trvat nejméně 30 let.“
Minimální doba finančního leasingu se tak jednak stává nově jedním z definičních znaků finančního leasingu, a jednak jde o legislativní zkratku, s níž mohou pracovat další ustanovení zákona. Věcnou změnou je sjednocení vazby minimální doby trvání finančního leasingu na minimální dobu odpisování hmotného majetku i u nemovitých věcí a současně je nově umožněno zkrácení doby finančního leasingu o 6 měsíců i na hmotný majetek zaevidovaný - kromě dosavadních odpisových skupin 2 a 3 – také v odpisových skupinách 4 až 6.
Pro hmotný majetek v 1. odpisové skupině tudíž i nadále musí být minimální doba leasingu 3 roky, odpovídá tedy minimální době odpisování. Lze předpokládat, že tato změna rozhodně nepodpoří již tak chabou praxi finančního leasingu hotelů, administrativních budov a obchodních domů spadajících do odpisové skupiny 6, pro kterou je minimální doba odpisování 50 let a nová minimální doba finančního leasingu 49 a půl roku.
Poznamenejme, že speciální minimální doba finančního leasingu určená dobou odpisování stanovenou v § 30a (12, resp. 24 měsíců), resp. § 30b ZDP (240 měsíců) se týká tzv. mimořádně odpisovaného hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, resp. technologických částí fotovoltaických elektráren.
Podmínka zahrnutí do obchodního majetku
Jak jsme si výše uvedli, ze tří dosavadních podmínek daňové účinnosti úplaty u finančního leasingu v § 24 odst. 4 ZDP ve znění do 31. 12. 2014 se ze dvou staly definiční znaky finančního leasingu v § 21d odst. 1 ZDP: test maximální kupní ceny versus zůstatková cena a minimální doba leasingu. Poslední, třetí podmínka v § 24 odst. 4 ZDP po Novele zůstala – zahrnutí věci do obchodního majetku uživatele - ale rozšířila se na všechny poplatníky, nejen na fyzické osoby. Pro srovnání uveďme starou (přeškrtnuto) a novou (podtrženo) podmínku.
Úplata u finančního leasingu hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že (…) po ukončení finančního leasingu hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 převedený majetek do svého obchodního majetku.
Výdajem podle odstavce 1 je také úplata u finančního leasingu hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, pokud po jeho ukončení je tento hmotný majetek zahrnut do obchodního majetku.
Poplatníci DPPO ani nemají jinou možnost, než odkoupenou či bezúplatně převzatou věc od leasingové společnosti zahrnout do obchodního majetku. Jak plyne z § 20c ZDP totiž žádný „neobchodní majetek“ nemají: „Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který
a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu,
b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou.“
Naproti tomu fyzické osoby „neobchodní alias osobní majetek“ mají a bylo by pro ně obecně daňově výhodné zahrnout předmět leasingu po nabytí vlastnických práv právě do něj a nikoli do obchodního majetku. Při prodeji takovéto věci by se totiž zpravidla nejednalo o zdanitelný příjem – ze samostatné činnosti, případně o ostatní příjem podle § 10 ZDP – ale v souladu s podmínkami § 4 odst. 1 písm. a) až c) ZDP o příjem osvobozený od daně. To by ale nahrávalo čistě daňovým spekulacím s finančním leasingem oproti klasické přímé koupi majetku s nutností jeho odpisů, kde platí daňová podmínka zahrnutí do obchodního majetku poplatníka. Proto je nutné, aby daňový zákon trval na podmínce zahrnutí odkoupeného, resp. bezúplatně převzatého předmětu leasingu do obchodního majetku uživatele, který je fyzickou osobou.
Tento pojem vymezuje § 4 odst. 4 ZDP:
Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku DaÚ 2-3/2015)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
ÚPLATA U FINANČNÍHO LEASINGU V PŘÍPADĚ PŘERUŠENÍ PODNIKÁNÍ
Živnostník, který vede daňovou evidenci, využívá k podnikání osobní automobil pořízený
formou finančního leasingu, přičemž smlouva o finančním leasingu je uzavřena
na dobu 54 měsíců od 1. 5. 2013. V roce 2015 podnikatel vážně onemocněl a od 20.
srpna do 10. ledna 2016 přeruší podnikání. Jak bude poplatník postupovat u úplaty v době přerušení podnikání?
Podnikatel může uplatnit do daňových výdajů roku 2015 a 2016 pouze úplatu finančního leasingu v poměrné výši odpovídající době trvání podnikání. To znamená, že v daném případě uplatní poplatník v roce 2015 do daňových výdajů 5/54 celkové výše úplaty finančního leasingu a v roce 2016 uplatní do
daňových výdajů 12/54 celkové výše úplaty finančního leasingu. Poměrná výše úplaty se u poplatníků vedoucích daňovou evidenci stanoví podle pokynu GFŘ č. D-22 s přesností maximálně na kalendářní měsíce, a to i za každý započatý měsíc.
FINANČNÍ LEASING VOZIDLA A PRACOVNÍ CESTA
Podnikatel pořídil osobní automobil na základě finančního leasingu, přičemž nájemné neuplatňuje do daňových výdajů. V průběhu trvání leasingové smlouvy používá podnikatel automobil k pracovním cestám. Může si podnikatel uplatnit do daňových výdajů základní náhradu a náhradu výdajů za spotřebované PHM dle vyhlášky MPSV?
Pokud používá podnikatel automobil pořízený v rámci finančního leasingu k pracovní cestě v průběhu trvání leasingové smlouvy, tj. do dne následného převedení vlastnického práva na uživatele věci za kupní cenu nebo bezúplatně, může podnikatel při pracovní cestě ve smyslu znění § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP zahrnout do daňových výdajů pouze spotřebu pohonných hmot v prokázané výši na základě doložených dokladů o jejich nákupu. Tento postup bude uplatněn i v případě, že podnikatel (fyzická osoba) použije k pracovní cestě automobil v průběhu trvání leasingové smlouvy, přičemž neuplatňuje úplatu jako daňový výdaj (náklad). V průběhu trvání leasingové smlouvy se stále jedná o vozidlo, které není ve vlastnictví fyzické osoby, proto nelze použít postup uvedený v ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP. S účinností od 1. 1. 2014 na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. je oddělen finanční leasing od nájmu, přičemž v § 21d se uvádí, že na finanční leasing se nevztahují ustanovení ZDP o nájmu. Ovšem v § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP zůstalo znění, dle kterého jsou daňově uznatelnými výdaje (náklady) na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši, tedy na základě doložených dokladů o jejich nákupu. Zákonodárce opomenul upravit znění tohoto ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP, když došlo s účinností od 1. 1. 2014 k odluce finančního leasingu od nájmu. Náprava je obsažena až v novele ZDP účinné od 1. 1. 2015 (zákon č. 267/2014 Sb.), když znění § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 se upravuje v tom smyslu, že jsou daňově uznatelnými výdaje (náklady) na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka, pořizovaným na finanční leasing nebo v nájmu v prokázané výši. Podle bodu 31 přechodných ustanovení k novele ZDP doplněné znění tohoto ustanovení lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2014.
PRACOVNÍ CESTA PO SKONČENÍ FINANČNÍHO LEASINGU VOZIDLA
Podnikatel po skončení finančního leasingu používá vozidlo k pracovním cestám sloužícím k podnikání i k nájmu bytů (nájem bytů v jiném městě). Vozidlo zahrne po ukončení finančního leasingu do svého obchodního majetku, ale následně je vyřadí z obchodního majetku a používá je pro svou soukromou potřebu, protože si hodlá pro účely podnikání pořídit nové vozidlo formou operativního leasingu. Jaké výdaje na PHM související s provozem vozidla si může poplatník uplatnit?
Pokud podnikatel zařadí po skončení leasingové smlouvy a převedení vlastnického práva automobil do svého obchodního majetku, může podnikatel při pracovní cestě zahrnout do daňových výdajů podle znění § 24 odst. 2 písm. k) bod 1 ZDP pouze spotřebu pohonných hmot v prokázané výši na základě doložených dokladů o jejich nákupu. Pokud podnikatel vozidlo následně z jakýchkoliv důvodů vyřadí z obchodního majetku, může uplatnit při použití tohoto vozidla na pracovní cestu pouze náhrady
výdajů za spotřebované pohonné hmoty ve smyslu § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP. Sazbu základní
náhrady nelze uplatnit. Z ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP vyplývá, že daňově uznatelným výdajem (nákladem) jsou výdaje na pracovní cesty na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem, které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale bylo u poplatníka předmětem finančního leasingu a úplatu u finančního leasingu uplatnil jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
ODLIŠNÝ TERMÍN UZAVŘENÍ LEASINGOVÉ SMLOUVY A PŘEDÁNÍ VOZIDLA UŽIVATELI
Podnikatel, který vede DE, převzal nákladní automobil od leasingové společnosti k užívání dne 27. 6. 2015, ale leasingová smlouva byla sjednána až dne 1. 7. 2015 s určením zahájení finančního leasingu od 1. 7. 2015 v délce 54 měsíců. Kolik poměrných částí z celkové úplaty může podnikatel uplatnit do daňových výdajů v roce 2015?
Přestože byl předmět finančního leasingu přenechán uživateli ve stavu způsobilém obvyklému užívání již dne 27. 6. 2015, v tento den ještě leasingová smlouva sjednána nebyla. Proto za měsíc červen 2015 nelze uplatňovat do daňových výdajů úplatu. Smlouva je v daném případě sjednána od července 2015, a proto v roce 2015 lze uplatnit do daňových výdajů uživatelem šest poměrných částí z celkové úplaty finančního leasingu.
Pro uplatnění úplaty jako daňový výdaj z hlediska počítání doby finančního leasingu
platí dvě podmínky, které nutno splnit současně:
- musí být platně uzavřena smlouva o finančním leasingu hmotného majetku a
- předmět finančního leasingu je přenechán uživateli ve stavu způsobilém obvyklému
užívání.
(Více na toto téma najdete v měsíčníku 1000 řešení 6/2015)
|
|
| |
Částka číslo 37/2015 ze dne 17.4.2015
77/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a další související zákony
78/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a další související zákony
79/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
80/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů
81/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
82/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
83/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
84/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
85/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů
86/2015 Zákon, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
87/2015 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva
88/2015 Vyhláška o odměně správce pověřeného správou podílu v obchodní korporaci a o náhradě jeho hotových výdajů
Částka číslo 38/2015 ze dne 17.4.2015
89/2015 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 508/2004 Sb., kterým se stanoví vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
90/2015 Vyhláška o vydání zlaté mince „Žďákovský obloukový most“ po 5 000 Kč
91/2015 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Částka číslo 39/2015 ze dne 20.4.2015
92/2015 Nařízení vlády o pravidlech pro organizaci služebního úřadu
93/2015 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 621/2004 Sb.
94/2015 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Částka číslo 40/2015 ze dne 20.4.2015
95/2015 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2014 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
96/2015 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o zveřejnění seznamu států, do nichž lze překročit vnější hranici s občanským průkazem
97/2015 Nález Ústavního soudu ze dne 27. ledna 2015 sp. zn. Pl. ÚS 19/14 ve věci návrhu na zrušení § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Částka číslo 41/2015 ze dne 28.4.2015
98/2015 Nařízení vlády o provedení § 101a zákona o sociálních službách
99/2015 Nález Ústavního soudu ze dne 27. ledna 2015 sp. zn. Pl. ÚS 16/14 ve věci návrhu na zrušení § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., a § 34 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Částka číslo 42/2015 ze dne 30.4.2015
100/2015 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů
101/2015 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně
102/2015 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
|
|
| |
MANAGEMENT VLASTNÍHO – PRACOVNÍHO ČASU
Kolikrát za poslední měsíc jste si řekli: „Zase jsem nestihl ani polovinu z toho, co jsem chtěl“, nebo „Den by měl mít aspoň 40 hodin“. Tyto a podobné věty se už jaksi staly součástí našich životů, někdo „nestíhá“ permanentně, někdo jen „sezónně“, když se práce nahromadí více.
Chodíme s mobilem
u ucha, případně s druhým v kapse, ale není neobvyklé vidět po ulici chodit lidi, kteří jakoby si vykládali sami se sebou. Ale když přijdete blíže, zjistíte, že mají hands free aparát na uchu. Někteří díky tomuto výdobytku techniky souběžně ťukají do laptopu, kopírují papíry, listují v papírech … Otázkou je, jak kvalitně potom dokážou vykonávat obě činnosti, jak jsou chyboví a v konečném důsledku i unavení.
Zorganizovaný čas
– jsou lidé, o kterých si řeknete, že si umí perfektně zorganizovat čas, mají přesně rozdělenou práci, plánují dlouho dopředu, pracovní listy s úkoly dne nejsou pro ně ničím neobvyklým. Na druhé straně spektra jsou pak „chaotici“, kteří mají na stole hromady papírů, lístečků se vzkazy a snaží se reagovat na to, co se zrovna objeví. Přesto, že se mohou snažit vyhovět všem kolem, zůstává jim stále velký kus neudělané a nevyřízené práce. Co to tedy znamená mít dobře zorganizovaný čas? Ve zkratce – že stihnete udělat skutečně důležité úkoly. Management pracovního času vám umožní víc se koncentrovat a využívat vaše schopnosti. Je to spíše management sebe samého, uvědomění si jistých skutečností a zamyšlení se nad prioritami.
Zkuste si odpovědět na následující otázky, které směřují k vašemu běžnému fungování v pracovním procesu:
1. Dokážete odmítnout požadavky kolegů (nadřízených, podřízených) anebo telefonáty, které kdykoliv přijdou?
2. Umíte říct „teď nemá čas“, když si k vám do kanceláře někdo přijde přátelsky popovídat?
3. Vyřizujete jen úkoly nebo telefonáty, které vám patří?
4. Jste spokojen s tím, jak se vám daří „stíhat“ vaše pracovní povinnosti?
Pokud jste odpověděli ANO – gratuluji, zřejmě nemáte problém dobře zvládat svůj čas. A jestli jste na většinu z těchto otázek odpověděli NE, pokuste se zamyslet nad tím, proč to tak je. Možná si hned se čtením těchto řádků sami odpovídáte, důvody znáte, ale chybí vám nějaký návod, jak je odstranit? Jak si to aspoň trochu odlehčit? Zřejmě vám nedáme lék, žádná pilulka na zefektivnění vlastní práce není, to je jen a jen ve vašich rukou. Ale dovolíme si vám nabídnout několik tipů na zamyšlení.
Kdo anebo co nám krade čas?
Někdy jsme to my sami, když místo rychlého zpracování nějaké zprávy meditujeme víc nad formou než nad obsahem, když se snažíme poslouchat kolegu a reagovat na jeho otázky a souběžně hledat podklady k dané zprávě… ani jedno pak neděláme pořádně. No a na druhé straně jsou tu i „zloději času“, které byste měli klepnout přes prsty, spousta nepřiměřeně dlouhých telefonátů, mítinky a porady s neefektivním řízením, příliš mnoho „návštěv“ a požadavků, které by se mohly vyřídit jinak nebo dokonce někým jiným. Úkoly, které řešíme za pochodu, tak jak nám přicházejí na stůl, když už pak „hoří“, způsobují to, že neselektujeme to opravdu důležité. Mnoho času nám ukradne i špatná a neefektivní komunikace bez zpětné vazby, díky níž nedostaneme všechny potřebné informace – následně vyřizujeme telefonáty nebo maily, abychom se k těm informacím dostali. No a jestli jsme v pozici vedoucího, tak je to možná i přehnaná nedůvěra vůči ostatním členům týmu a málo delegování z naší strany.
Na trénincích s lidmi často mluvíme o tom, aby si udělali přehled „svých vlastních zlodějů času“. Zkusíte to i vy? Označte si, co se na vás vztahuje.
- Úsilí udělat příliš moc najednou.
- Chybí přehled o očekávaných úkolech a aktivitách.
- Přeplněný pracovní stůl, kde se nevyznám.
- Papírování a neefektivní čtení.
- Nevhodný způsob zakládání písemností (hledání poznámek, adres, telefonních čísel).
- Telefonická vyrušení.
- Neohlášení návštěvníci.
- Neschopnost říkat NE.
- Neúplná (opožděná) informovanost.
- Nedostatečná sebedisciplína.
- Neschopnost dokončit daný úkol.
- Rozptylování, hluk.
- Dlouhé porady.
- Nepřesná komunikace.
- Soukromé rozhovory.
- Sklon všecko odkládat, skladovat.
- Úsilí znát všechna fakta.
- Čekání na pomalé stroje (zastaralé technologie, pomalý počítač).
- Nedostatečné delegování.
- Nejsou stanoveny priority.
- Odkládání úkolů na později.
- Zbytečné řeči směřující jinam než k vyřešení úkolu.
- Příliš velký perfekcionismus.
- Neužitečná pošta.
- Neshody s kolegy.
Teď by logicky mělo následovat odstraňování těch faktorů, které jste si sami označili. Někdy to nejde hned, je ale dobré o tom přemýšlet a některé kroky aplikovat opravdu neodkladně. Pozitivní efekt vás může motivovat, abyste v „chytání zlodějů“ pokračovali i dále.
Chci svůj čas využívat efektivně
– jestliže je vaším cílem efektivní využívání pracovního času, je prvořadé vymezit si hranice své práce. Tedy CO mám dělat a JAK to mám dělat. Tyto hranice by měly být vymezeny i pracovní náplní (nejlépe písemně). Následně je třeba je ukázat a jasně pojmenovat směrem k podřízeným a případně k nadřízeným. Je vhodné udělat si přehled toho, co skutečně děláte po celý den, do detailů. Všechny telefonáty, maily, osobní setkání zapisovat do denního přehledu minimálně po dobu jednoho týdne. Tento přehled by měl být podrobný, z minuty na minutu. Je docela fajn vědět, kolik času vám zabere např. napsání mailu nebo plánování porady. Druhým důležitým bodem je vytvořit si seznam „rušičů“, tedy věcí a lidí, kteří vás z práce vyrušili a z jakého důvodu to bylo. Pro tento účel si udělejte tabulku, kterou mějte stále po ruce a vpisujte do ní KDO a PROČ vás vyrušil.
Co je nejdůležitější věc, kterou v práci máte udělat? Už jsme zmínili výše, že cíle pracovní činnosti by měly být (ideálně písemně) zpracované v pracovní náplni.
Tedy by mělo být jasné, kdo má jaké úkoly, za co je zodpovědný, případně kdo na koho v práci navazuje.
1. Na základě toho byste si mohli vypracovat svůj pracovní program. Které činnosti se opakují (denně, týdně, měsíčně)? Které činnosti je potřeba řešit operativně?
2. Jestliže vykonáváte i činnosti „za jiné“, odhodlejte se některé věci prostě nevyřešit anebo je přenechejte jiným. Možná je vyřeší později a ne úplně podle vaší představy, ale i přesto – začněte delegovat!
3. Veďte si seznam úkolů, které přišly na váš stůl a nepatří vám.
4. Poznačte si, které úkoly upřednostňujete před jinými. Obvykle jako první řešíme to, co je relativně lehké, poměrně bezproblémové. Složitější úkoly odsouváme stranou a pak se nám hromadí.
Existuje jednoduchý postup, podle Coveyho, podle něhož můžete přistupovat k řešení vašich pracovních povinností a jejich plánování.
Pro plánování činností můžete použít i tento model rozdělení aktivit do tří skupin:
1. Co musím udělat (i když mi to není příjemné, ale je to nutné s ohledem na splnění cíle).
2. Co bych měl udělat.
3. Co chci udělat (co je mi příjemné, co dělám rád).
Váš denní plán by mohl obsahovat činnosti jako:
- Resty z minulých dní.
- Priority naplánované na tento den.
- Periodicky se opakující činnosti (podklady pro účtárnu, měsíční report majiteli).
- Nové procesy, které vás čekají (plánované spuštění nového software).
- Plánování vlastních činností a kolik vám to zabere času.
Tento sumář činností si můžete udělat ke konci předchozího dne, abyste získali přehled, co vás ten následující den čeká. Případně při pohledu na napsané aktivity můžete ještě rozhodnout, jestli něco nezměníte. Časové rozdělení dne je vhodné vnímat jako součet operativních činností + plánované činnosti + časová rezerva na „hořící“ věci. Kolik procent z celého času byste věnovali právě této rezervě? Odborníci doporučují minimálně 20 %. Několik tipů pro tvorbu „to do listu“ – seznam věcí a úkolů k vyřízení (z anglického „to do a list“) může být přehlednější, když použijete zkratky, kterým budete rozumět, využijete barevné rozlišovače, např. na označení priority úkolu nebo na označení člověka, jemuž jste úkol delegovali.
Několik možností, jak postupovat:
1. Udělejte přehled činností, které je třeba druhý den vyřídit, zrealizovat.
2. Každou položku označte prioritou (viz výše).
- Naléhavé a potřebné (Pozor, hoří!).
- Potřebné, ale méně naléhavé (Třeba, ale ležérně).
- Naléhavé, ale ne potřebné (Zase někdo chce čísla).
- Příjemné, ale ne naléhavé ani potřebné (typ“To počká“).
3. Soustřeďte se na první dva typy úkolů.
4. U každého úkolu vyznačte, kdo jej může udělat:
- JÁ.
- Nemusím JÁ, mohu delegovat.
- Musím delegovat.
Nejprve delegujte, postupujte úkoly jiným lidem, za jasně stanovených podmínek – KDO má udělat, JAK má udělat, DOKDY má udělat, JAK vás má informovat o splnění úkolu.
5. Udělejte seznam tak, že na něm bude jen 60 % úkolů, které se dají v daném dni vyřídit. Jakmile nějaký úkol vyřídíte, vyškrtněte jej ze seznamu.
6. Jestli už operativní a tvořivé práce máte nad hlavu, vyberte si některý z úkolů typu „počká“ a udělejte si radost změnou pracovní činnosti. Je dobré si zároveň vyhradit, kolik času této aktivitě věnujete, a dorazit to!
7. Na konci pracovní doby zhodnoťte, co všecko jste ze seznamu stihli a co zůstalo jako „rest“ na zítra. Připište úkoly na další den a stanovte jim priority.
8. Sami sebe pochvalte za to, co se vám podařilo a s čím jste spokojení.
Jste stále jen člověk
– možná se vám zdají výše uvedené řádky příliš náročnou činností. Ano, efektivně využívat svůj čas, to je náročná věc. Resp. naučit se této efektivitě. Přestože literatura uvádí jistá doporučení, jak na to – a my jsme vám je nabídli, neměli byste pracovat proti vašemu individuálnímu biologickému rytmu. Lepší výkon pravděpodobně dosáhnete, když budete respektovat svoji vlastní křivku výkonu. Víte, kdy máte „nejlepší“ období, kdy jste schopni tvořit složité, koncepční úkoly. V čase útlumu výkonu vyřizujte rutinní činnosti a věnujte se činnostem, které nevyžadují vysokou koncentraci pozornosti. Abyste si udrželi dobrý výkon, po každé zhruba hodině intenzivní práce a soustředění by bylo vhodné dát si krátkou přestávku. Když budete pracovat příliš dlouho bez přestávky, výkonnost půjde dolů. Když zase budete mít přestávky moc dlouhé, můžete mít problém opětovně „nastartovat“ do práce a znovu se zkoncentrovat. To, že se rozhodnete něco udělat se svým využíváním pracovního času, je pěkné. Ale stále je to jen rozhodnutí, které musíte překlopit do praxe. Zde je důležité být důsledný a disciplinovaný. Když se vám i jen jeden den nevydaří podle vašich představ, nevzdávejte to a pokoušejte se dál. Postupně přijdete na to, jaký způsob plánování vám vyhovuje, jaké pomůcky (papírové či elektronické) jsou pro vás více přehledné. Co jste schopni změnit v krátké době, či naopak to potrvá déle, protože to vyžaduje i spolupráci kolegů, podřízených, případně nadřízených v práci.
Kromě pracovního času máte i „jiné časy“, které je dobré vnímat a které vám v konečném důsledku mohou přispět k lepšímu pracovnímu výkonu.
- Zdravotní čas – potřebujete pro udržení zdraví: spánek, jídlo, odpočinek, cvičení, duševní relaxace.
- Čas na rodinu – doba, kdy se věnujete rodině a domácnosti.
- Čas na zábavu – doba, kterou využijete úplně podle svých představ.
Není přesně stanovený poměr, který by měl být mezi těmito časy. Je to na vás a hlavně na tom, zda s tím, jak vaše situace vypadá, budete spokojeni. Někdy trávíme příliš moc času v práci (anebo prací třeba i z domova), což znamená méně času pro ostatní – rodinu, zábavu. Budete s tím spokojení? Nebudou trpět vaše vztahy s blízkými? Někdy nejdeme na oběd, „hodíme“ do sebe nějaký fast food, kávu z automatu a pracujeme dál. Nebude ale trpět naše zdraví? Nevypěstujeme si žaludeční vředy nebo nepřivodíme si infarkt ve čtyřicítce?
Závěr
Přejeme vám, abyste našli dostatek odhodlání na změnu ve vašem využívání pracovního času, zejména když právě v této oblasti pociťujete jisté rezervy.
Mgr. Mária Kopčíková
Použitá literatura:
Caunt, John: Time Management (Computer Press 2007)
Uhling, Beatrice: Time Management (Jak se stát pánem svého času) (Grada 2008)
| |
| |
Termíny pro praxi v KVĚTNU 2015
4. května
Pondělí (za svátek 1. 5.)
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2014 u OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 1. 4. 2015
(§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2014 u OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 1. 4. 2015
(§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
11. května
Pondělí (za svátek 8. 5.) |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za duben 2015
(§ 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
12. května
Úterý |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2014 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepředkládá poradce) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích až poslední den 4. 5. 2015 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu)
(§ 14a odst. 3, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2014 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepředkládá poradce) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích až poslední den 4. 5. 2015 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu)
(§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
20. května
Středa
|
Daně z příjmů- zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za duben 2015
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2015
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2015
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavate |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2015
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na soc. zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2015
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2015
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2015
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění)
|
| Důchodové spoření – zaměstnavatel |
Odvod záloh na důchodové spoření za účastnící se zaměstnance za duben 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za duben 2015
(§ 19 zákona č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření)
(§ 137 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
25. května
Pondělí
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za duben 2015 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Předložení výpisu z evidence za duben 2015 u plátce, který uskutečnil nebo přijal zdanitelné plnění ve zvláštním režimu (tuzemského) přenesení daňové povinnosti
(§ 92a odst. 3, 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za duben 2015, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za duben 2015, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za duben 2015, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH)
|
30. května
Sobota
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Předložení evidenčních listů důchodového pojištění zaměstnanců za rok 2014 České správě sociálního zabezpečení skrze okresní správy sociálního zabezpečení
(§ 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění soc. zabezpečení)
|
31. května
Neděle
|
Daně z příjmů- plátce |
Daňové povinnosti se přesouvají na pondělí 1. června. |
| Daň z nemovitých věcí |
Daňová povinnost se přesouvá na pondělí 1. června. |
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
16.4.
|
17.4.
|
20.4.
|
21.4.
|
22.4.
|
23.4.
|
24.4.
|
27.4.
|
28.4.
|
29.4.
|
30.4.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
19,653
|
19,938
|
19,849
|
19,835
|
19,838
|
19,91
|
19,657
|
19,779
|
19,784
|
19,975
|
19,94
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
8,395
|
8,498
|
8,437
|
8,378
|
8,46
|
8,472
|
8,476
|
8,528
|
8,578
|
8,647
|
8,445
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
14,016
|
14,052
|
14,053
|
14,02
|
14,023
|
14,04
|
14,009
|
14,037
|
14,028
|
14,042
|
14,029
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
4,177
|
4,143
|
4,1
|
4,124
|
4,133
|
4,128
|
4,105
|
4,096
|
4,075
|
4,052
|
4,023
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,671
|
3,682
|
3,684
|
3,676
|
3,675
|
3,681
|
3,673
|
3,68
|
3,678
|
3,682
|
3,676
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,415
|
27,485
|
27,485
|
27,42
|
27,42
|
27,465
|
27,4
|
27,455
|
27,44
|
27,47
|
27,435
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
58,227
|
57,764
|
57,476
|
57,783
|
57,961
|
57,865
|
57,53
|
57,286
|
57,272
|
56,832
|
56,289
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,343
|
3,31
|
3,278
|
3,299
|
3,307
|
3,299
|
3,282
|
3,273
|
3,27
|
3,243
|
3,218
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,617
|
3,628
|
3,631
|
3,624
|
3,621
|
3,625
|
3,61
|
3,609
|
3,613
|
3,62
|
3,62
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
41,536
|
41,216
|
40,731
|
40,605
|
40,737
|
40,625
|
40,164
|
39,9
|
39,879
|
39,816
|
39,319
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
2,009
|
1,996
|
1,977
|
1,984
|
1,978
|
1,982
|
1,963
|
1,963
|
1,952
|
1,937
|
1,927
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,666
|
21,533
|
21,395
|
21,473
|
21,464
|
21,384
|
21,183
|
21,222
|
21,223
|
21,116
|
20,912
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
2,132
|
2,129
|
2,127
|
2,113
|
2,116
|
2,107
|
2,076
|
2,083
|
2,093
|
2,112
|
2,1
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,364
|
2,359
|
2,354
|
2,363
|
2,367
|
2,372
|
2,346
|
2,352
|
2,359
|
2,353
|
2,326
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
20,645
|
20,856
|
20,849
|
20,867
|
20,955
|
20,879
|
20,799
|
20,93
|
20,845
|
20,832
|
20,688
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
9,204
|
9,134
|
9,119
|
9,205
|
9,219
|
9,148
|
9,086
|
9,106
|
9,1
|
9,116
|
9,068
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,994
|
7,02
|
7,009
|
7,06
|
7,046
|
7,082
|
7,013
|
7,079
|
7,105
|
7,071
|
7,006
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,691
|
1,686
|
1,674
|
1,665
|
1,661
|
1,658
|
1,649
|
1,652
|
1,645
|
1,642
|
1,631
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
35,566
|
35,421
|
35,229
|
35,308
|
35,322
|
35,38
|
35,143
|
35,17
|
35,18
|
35,052
|
34,84
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
3,257
|
3,283
|
3,274
|
3,248
|
3,255
|
3,254
|
3,217
|
3,239
|
3,254
|
3,274
|
3,272
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
19,437
|
19,584
|
19,596
|
19,625
|
19,75
|
19,729
|
19,212
|
19,191
|
19,249
|
19,311
|
19,172
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,822
|
6,82
|
6,839
|
6,875
|
6,91
|
6,863
|
6,819
|
6,842
|
6,851
|
6,865
|
6,838
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,203
|
6,225
|
6,22
|
6,197
|
6,179
|
6,203
|
6,195
|
6,218
|
6,212
|
6,239
|
6,218
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
51,113
|
51,495
|
50,069
|
47,919
|
47,739
|
48,296
|
49,602
|
49,517
|
49,102
|
48,161
|
48,328
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
19,027
|
18,957
|
18,921
|
18,954
|
18,982
|
19,003
|
18,878
|
18,969
|
19,001
|
19,031
|
18,849
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,944
|
2,969
|
2,958
|
2,948
|
2,953
|
2,954
|
2,921
|
2,926
|
2,932
|
2,928
|
2,959
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
26,559
|
26,616
|
26,698
|
26,659
|
26,745
|
26,59
|
26,384
|
26,557
|
26,468
|
26,251
|
26,148
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
79,824
|
79,203
|
78,524
|
78,94
|
79,17
|
79
|
78,402
|
77,93
|
77,533
|
77,163
|
75,917
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
9,554
|
9,522
|
9,467
|
9,456
|
9,539
|
9,421
|
9,327
|
9,289
|
9,322
|
9,417
|
9,331
|
| USA |
dolar
|
USD
|
25,911
|
25,662
|
25,41
|
25,569
|
25,627
|
25,568
|
25,434
|
25,366
|
25,343
|
25,14
|
24,939
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
38,237
|
38,23
|
38,18
|
38,098
|
38,154
|
38,523
|
38,211
|
38,348
|
38,298
|
38,425
|
38,316
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,511
|
6,513
|
6,486
|
6,508
|
6,498
|
6,503
|
6,452
|
6,464
|
6,454
|
6,452
|
6,441
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 11/2015 (IV/2015)
- Zákon o omezení plateb v hotovosti s komentářem – Mgr. Petr Taranda
- Účetní metody – Ing. Vladimír Hruška
- Veřejné zakázky po novele 2015 – JUDr. Jiří Nesnídal
- Zdaňování příjmů z ležící pozůstalosti – Ing. Eva Sedláková
- Závdavek, záloha a kvitance v NOZ – JUDr. Jana Drexlerová
- Pracovní podmínky mladistvých – JUDr. Eva Dandová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Živnostenský zákon po novelách - Ing. Karel Janda
- Porušení podmínek odpočtu na penzij. spoření a život. pojištění ... - Ing. Ivan Macháček
- Zdaňování příjmů z nájmu nemovité věci - Ing. Eva Sedláková
- Dodatečné daňové přiznání - Ing. Helena Machová
- Přechod dluhů na dědice - JUDr. Jana Drexlerová
- Manželé na jednom pracovišti - JUDr. Ladislav Jouza
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2015 (IV/2015)
- Finanční a operativní leasing v daních a účetnictví - Ing. Martin Děrgel
- Švarcsystém aneb „nelegální práce“ - Ing. Zdeněk Burda
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2015 (IV/2015)
- Dohoda o provedení práce – aktuální změny - Richard W. Fetter
- Mzdy v cizí měně - Ing. Martin Děrgel
- Právní ochrana majetku zaměstnavatele - JUDr. Lada Jouzová
- Klady a zápory práce z domova - JUDr. Eva Dandová
- Odměny členů orgánů právnických osob včetně jednatele - Ing. Eva Sedláková
- Významná rozhodnutí pro poskytování stravenek - JUDr. Marie Salačová
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5-6/2015 (IV/2015)
- Osobní údaje – jejich ochrana - Ing. Karel Janda
- Svobodný přístup k informacím - JUDr. Jana Drexlerová
- DPH u léků a zdravotnických prostředků – Ing. Václav Benda
- Dotace z EU a nárok na odpočet daně – Ing. Václav Benda
- Školský zákon – velká novela – JUDr. Eva Dandová
- Pracovní řád ve školství – JUDr. Ladislav Jouza
- Cestovní náhrady ve školství – vybrané problémy – Ing. Zdeněk Morávek
1000 řešení – měsíčník č. 5/2015 (IV/2015)
- Živnostenský zákon - JUDr. Irena Fleischmanová
- Školský zákon - novela - JUDr. Eva Dandová
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
1000 řešení – měsíčník č. 6/2015 (IV/2015)
- Finanční leasing a nájem (operativní leasing) - Ing. Ivan Macháček
- Daňové a účetní odpisy - Karel Starý
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (II/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
Vzory smluv dle zákoníku práce (XII/2014)
- Komentované vzory smluv podle zákoníku práce – JUDr. Ladislav Jouza
Příručka mzdové účetní (XII/2014) – Ing. Luděk Pelcl
- odměňování, minimální mzda
- zdravotní a sociální pojištění
- daňové zvýhodnění, slevy na dani
- minimální vyměřovací základ
Pomocník mzdové účetní (I/2015) – Ing. Miroslav Bulla
- nemocenské pojištění,
- přídavky na dítě,
- cestovní náhrady
- mzdy a platy
Daňové a nedaňové výdaje 2015 (III/2015) – Ing. Eva Sedláková
- daňově uznatelné výdaje
- nedaňové výdaje
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 12-13/2015 (V/2015)
- Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění s komentářem – Ing. Antonín Daněk
- Pasivní strana rozvahy – Ing. Vladimír Hruška
- Dodatečné a opravné daňové přiznání – Ing. Martin Děrgel
- Problematické zásoby – Ing. Zdenka Cardová
- Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu – novela od 1. 5. 2015 – JUDr. Ladislav Jouza
- Zákon o státní službě a státní zaměstnanec – Ing. Jan Šmolík
- Novela stavebního zákona – JUDr. Jiří Plos
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7/2015 (VI/2015)
- Solidární zvýšení daně pro rok 2015 - Ing. Eva Sedláková
- Škody a daň z příjmů - Ing. Helena Machová
- DPH u stravovacích a ubytovacích služeb - Ing. Václav Benda
- Opravy při chybném účtování služeb v minulých obdobích - Ing. Zdenka Cardová
- Odpovědnost členů dozorčích rad - JUDr. Jana Drexlerová
- Klady a zápory dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr - JUDr. Eva Dandová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 7/2015 (V/2015)
- Daňové odpisy - Ing. Eva Sedláková
- Účetní odpisy - Ing. Zdenka Cardová
- Rodinné podnikání - Ing. Ivan Macháček
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7/2015 (V/2015)
- Rozvrhování a evidence pracovní doby (2.) - JUDr. Jana Drexlerová
- Ústní výpověď - Richard W. Fetter
- Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Prává a povinnosti právního jednání - JUDr. Ladislav Jouza
- Nemocenské: Ochranná lhůta - nároky - Richard W. Fetter
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 7/2015 (VI/2015)
- Úraz při cestě ze stravování na pracoviště - Richard W. Fetter
- Zdravotní pojištění pro začínající (2.) - Ing. Antonín Daněk
- Právní úprava sousedských vztahů (2.) – JUDr. Jana Drexlerová
- O posuzování vlivů na životní prostředí (2.) – Zákon č. 100/2001 Sb.
1000 řešení – měsíčník č. 7/2015 (V/2015)
- Zásoby - Karel Starý
- Daně z příjmů
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
|
|
| |
Majetek v daních po novele
Jaké jsou daňové souvislosti obchodního majetku u podnikající fyzické osoby v roce 2015? Jak řešit z pohledu daní situace související s použitím majetku zařazeného v SJM k podnikání? Jak řešit použití majetku pro soukromé účely poplatníka? Umíte správně stanovit vstupní cenu pro odpisování majetku? Který hmotný majetek je vyloučen z odpisování? Toto vše a ještě mnohem více najdou v balíčku podnikatelé, účetní, živnostníci, daňový poradci, auditoři, ekonomové, ale i občané, kteří majetkem disponují.
- DÚVaP 2/2015 - Obchodní majetek – změny po novele - příspěvek
/A5, str. 184/
- DaÚ 4/2015 - Odpisy – majetek vyloučený z odpisování - příspěvek
/A4, str. 80/
- PVS 2-3/2015 - Pořízení majetku v příspěvkových organizacích - příspěvek
/A4, str. 112/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o daních z příjmů, Zákon o dani z přidané hodnoty - úplná znění zákonů
/A6, str. 336/
Cena balíčku je 940 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 376 Kč.
Ušetříte 564 Kč.
Vše o daňové evidenci
Poplatníci, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje paušální částkou z dosažených vedou daňovou evidenci. Jaké změny v daňové evidenci nastaly počátkem roku? Jak řešit příjmy ze SVČ a rozdělení příjmů na spolupracující osobu? Chcete v tomto roce přejít z daňové evidence na vedení účetnictví? Jaké jsou odlišnosti postavení dluhů v daňové evidenci oproti postavení dluhů v účetnictví?
Odpovědi nejen na tyto dotazy vám nabízí balíček, který je určen poplatníkům, kteří vedou daňovou evidenci, podnikatelům, živnostníkům, OSVČ, účetním, daňovým poradcům ...
- DaÚ 2-3/2015 - Příjmy ze SVČ a rozdělení příjmů na spolupracující osobu - změny - příspěvek
/A4, str. 120/
- PaM 1/2015 - Přechod z DE na vedení účetnictví v roce 2015 - příspěvek
/A4, str. 80/
- DaÚ 4/2015 - Majetek vyloučený z odpisování - příspěvek
/A4, str. 80/
- Metodický pokyn D-300 a GFŘ D-6 - porovnání pokynů
/A5, str. 56/
Cena balíčku je 782 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 391 Kč.
Ušetříte 391 Kč.
ZDP + DPH v kostce po novém
V zákonech o daních z příjmů a o dani z přidané hodnoty nastaly rozsáhlé změny. Stihli jste se již ve všech změnách zorientovat? Pokud ne, přichystali jsme pro vás komplexní balíček, ve kterém všechny novely najdete. Změny vám také přiblíží dva komentáře, praktické příklady z praxe a také edice zákony do kapsy, v praktickém malém formátu...
Balíček je užitečnou pomůckou pro všechny podnikatele, živnostníky, daňové poradce, účetní, auditory, zaměstnavatele.
- Poradce 7/2015 - Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem - komentář
/A5, str. 288/
- Poradce 8-9/2015 - Zákon o daních z příjmů s komentářem
- komentář
/A5, str. 432/
- Edice Zákony do kapsy - Zákon o daních z příjmů, Zákon o dani z přidané hodnoty - úplná znění zákonů
/A6, str. 336/
- 1000 řešení 1/2015 - Zákon o DPH po novele - praktické příklady
/A5, str. 96/
Cena balíčku je 551 Kč.
Cena balíčku s 30 % slevou je 385 Kč.
Ušetříte 166 Kč.
Cestovní náhrady v roce
Tak jako každý rok, i tento rok došlo ke změně sazeb náhrad cestovních výdajů. Došlo ke změně sazeb stravného, sazeb základní náhrady a průměrných pohonných hmot pro používání soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách zaměstnanců. Potřebujete mít informace ohledně cestovních náhrad?
Najdete je v našem balíčku, který je určen zaměstnavatelům, zaměstnancům, mzdovým účetním, podnikatelům ...
- PaM 4/2015 - Náhrada cestovních výdajů - změny - příspěvek
/A4, str. 80/
- PVS 2-3/2015 - Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2015 - tabulka
/A4, str. 120/
- DÚVaP 3-4/2015 - Vnitropodnikové směrnice pro podnikatele - příspěvek
/A5, str. 240/
- Edice Zákony do kapsy - Zákoník práce - úplné znění zákona
/A6, str. 160/
Cena balíčku je 726 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 363 Kč.
Ušetříte 363 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
ExiCon, s. r. o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 44853530
DIČ: 2022854900
IČ DPH: SK2022854900
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 51548/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) Exicon s.r.o., 2011 |