| |
TÉMA NOVIN
CESTOVNÍ NÁHRADY |
CESTOVNÍ NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮ V ROCE 2016
Pracovní cesty zaměstnanců jsou poměrně časté, ať už jde o kratší nebo delší výkony práce mimo jejich pravidelné pracoviště v tuzemsku nebo v zahraničí. Při cestách vznikají jejich účastníkům přímé či nepřímé zvýšené výdaje, zejména na dopravu a stravování. Měl by tyto soukromé výlohy nahradit zaměstnavatel, který přikázal vykonání pracovní cesty?
V zájmu ochrany zaměstnanců a pro předejití vzájemných sporů právní předpisy závazně stanoví, o jaké minimální cestovní náhrady se jedná a jak se vypočtou. Přitom nárok na cestovní náhrady vzniká nejen u pracovních cest, ale také v některých dalších, věcně obdobných případech, jako je například přeložení nebo dočasné přidělení zaměstnance.
KDY JE NÁROK NA CESTOVNÍ NÁHRADY - Podle § 151 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p.p. (dále také jen „ZP“) je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci – není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak – náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé ZP. Což souvisí s pracovněprávní zásadou, že závislá práce je vykonávána na náklady zaměstnavatele (§ 2 odst. 2 ZP).
Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se přitom rozumí nejen výdaje u nejznámějších pracovních cest, ale obecně výdaje, které vzniknou zaměstnanci při:
pracovní cestě,
cestě mimo pravidelné pracoviště,
mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště,
přeložení,
dočasném přidělení,
přijetí do zaměstnání v pracovním poměru,
výkonu práce v zahraničí.
Nejvýznamnější část cestovních náhrad se týká pracovních cest, které § 42 ZP vymezuje jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Místo výkonu práce je přitom jednou ze tří nezbytných náležitostí každé pracovní smlouvy.
Dále ZP rozlišuje zahraniční pracovní cestu, kterou se rozumí cesta konaná mimo území Česka. Pokud je konána pouze v ČR, pak je logicky tuzemskou pracovní cestou, což ale již ZP výslovně neuvádí.
Pro jednodušší vyjadřování budeme v souladu s vymezením ZP rozlišovat cestovní náhrady pro:
zaměstnance zaměstnavatele představujícího „veřejný sektor“, kterým je podle § 109 odst. 3 ZP:
- stát, územní samosprávný celek, státní fond,
- příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,
- školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.
zaměstnance zaměstnavatele, který nepatří mezi „veřejný sektor“ neboli jde o „soukromý sektor“:
- nejčastěji se jedná o podnikatele, ať už jde o obchodní korporaci nebo o živnostníka apod.
Princip zákoníku práce v oblasti cestovních náhrad (část sedmá ZP) je přitom následující:
Hlava I: Obecná ustanovení,
Hlava II: Cestovní náhrady pro „soukromý sektor“
- kde jsou stanoveny pouze minimální výše náhrad v zájmu ochrany zaměstnanců.
Hlava III: Cestovní náhrady pro „veřejný sektor“
- při poskytování cestovních náhrad se postupuje podle předešlé hlavy II, nestanoví-li hlava III jinak,
- hlava III stanoví jinak zejména maximální výše náhrad v zájmu ochrany veřejných rozpočtů.
Hlava IV: Společná ustanovení
- kde je mimo jiné také zmocnění ministerstev k úpravám základních parametrů výpočtů náhrad.
PRO ROK 2016 nedochází k žádné změně v právní úpravě cestovních náhrad, „pouze“ se tradičně mění základní parametrické částky, z nichž se náhrady počítají. V návaznosti na avizované zmocnění § 189 ZP totiž jako každý rok vyšly dvě ministerské vyhlášky stanovující minimální výše některých typů cestovních náhrad.
1. Vyhláška č. 385/2015 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, která od 1. 1. 2016 nahradila obdobnou vyhlášku č. 328/2014 Sb. pro rok 2015, a ta zase zrušila vyhlášku č. 435/2013 Sb. pro rok 2014. Ve vyhlášce Ministerstvo práce a sociálních věcí – v návaznosti na údaje Českého statistického úřadu o cenách vozidel, jídel ve veřejném stravování a pohonných hmot – stanoví tři typy údajů:
| Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel (Kč/km) |
Druh vozidla |
2014 |
2015 |
2016 |
| Jednostopá vozidla a tříkolky |
1,00 |
1,00 |
1,00 |
| Osobní silniční motorová vozidla |
3,70 |
3,70 |
3,80 |
Toto „kilometrovné“ se týká jen „soukromých“ vozidel zaměstnanců, resp. netýká se vozidel poskytnutých zaměstnavatelem. Pro nákladní automobily, autobusy a traktory stanoví ZP sazbu ve výši dvojnásobku osobních aut, tedy aktuálně pro rok 2016 ve výši 7,60 Kč/km. Použití přívěsu sazbu zvýší o 15 %.
Stravné (Kč) |
| Doba trvání pracovní cesty v kalendářním dni |
2014 |
2015 |
2016 |
| min. |
max.* |
min. |
max.* |
min. |
max.* |
| 5 až 12 hodin |
67 |
80 |
69 |
82 |
70 |
83 |
| 12 až 18 hodin |
102 |
123 |
104 |
125 |
106 |
127 |
| 18 až 24 hodin |
160 |
191 |
163 |
195 |
166 |
198 |
* Maximum sice platí pouze pro zaměstnavatele „veřejného sektoru“, ovšem z dále uváděných daňových důvodů není pro zaměstnavatele „soukromého sektoru“ výhodné tyto částky překračovat.
| Průměrná cena pohonných hmot (Kč/litr) |
Druh pohonné hmoty |
2014 |
2015 |
2016 |
| Benzin automobilový 95 oktanů |
35,70 |
35,90 |
29,70 |
| Benzin automobilový 98 oktanů |
37,90 |
38,30 |
33,00 |
| Motorová nafta |
36,00 |
36,10 |
29,50 |
Průměrné ceny odpovídají tržním cenám v uplynulém ročním období, takže postupně v čase ztrácejí na aktuálnosti. Proto je umožněno místo průměrných cen využít aktuální skutečné ceny pohonných hmot, které je ovšem zapotřebí prokázat dokladem o jejich pořízení v době před, případně během pracovní cesty.
2. Vyhláška č. 309/2015 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2016, která od 1. 1. 2016 nahradila obdobnou vyhlášku č. 242/2014 Sb. pro rok 2015, a ta zase zrušila vyhlášku č. 354/2013 Sb. pro rok 2014. Ve vyhlášce Ministerstvo financí – na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí vypracovaného podle podkladů zastupitelských úřadů o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejných stravovacích zařízeních, a s využitím statistických údajů mezinárodních institucí – stanoví stěžejní údaj pro výpočet náhrad u zahraničních pracovních cest. Jde o poměrně obsáhlý materiál uvádějící základní sazby zahraničního stravného jednotlivě pro téměř 200 států. U nejčastějších cílů českých firem zůstaly sazby shodné s rokem 2015, viz tabulka. Změny se týkají méně častých destinací: Afghánistán zvýšení z 35 na 40 EUR, Argentina ze 40 na 45 USD, Bolívie ze 40 na 45 USD, Čína ze 40 na 45 EUR, Etiopie ze 40 na 45 EUR, Hongkong ze 40 na 45 EUR, Írán z 35 na 40 EUR, Jordánsko z 35 na 40 EUR, Kanada ze 45 na 50 USD, Karibik – ostrovní státy z 50 na 55 USD, Lichtenštejnsko změna ze 45 EUR na 60 CHF, Mali zvýšení ze 40 na 45 EUR, Mongolsko z 35 na 40 EUR, Thajsko z 35 na 40 EUR, a Vietnam z 35 na 40 EUR. Tabulka uvádí jen částky pro tradiční státy nejčastějších cílů zahraničních pracovních cest českých podnikatelů.
| Základní sazby zahraničního stravného (Kč) – výběr států |
| Stát |
2014 |
2015 |
2016 |
| Francie |
45 EUR |
45 EUR |
45 EUR |
| Chorvatsko |
35 EUR |
35 EUR |
35 EUR |
| Německo |
45 EUR |
45 EUR |
45 EUR |
| Polsko |
35 EUR |
35 EUR |
35 EUR |
| Rakousko |
45 EUR |
45 EUR |
45 EUR |
| Rusko |
45 EUR |
45 EUR |
45 EUR |
| Slovensko |
35 EUR |
35 EUR |
35 EUR |
| Spojené státy americké |
50 USD |
50 USD |
50 USD |
| Velká Británie |
40 GBP |
40 GBP |
40 GBP |
Jde opravdu pouze o základní sazbu, z níž se teprve návazně počítá skutečný nárok na zahraniční stravné, který do značné míry závisí dále také na volbě zaměstnavatele, na délce zahraniční pracovní cesty v daném dni a rovněž na tom, zda během cesty bylo zaměstnanci poskytnuto bezplatné jídlo, viz dále.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM č. 2/2016)
CESTOVNÍ NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮ V ROCE 2016
7.5 Cestovní náhrady při zahraničních pracovních cestách
Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci následující náhrady:
náhrady jízdních výdajů,
náhrady jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny trvá-li zahraniční pracovní cesta déle než 1 měsíc a byla-li návštěva člena rodiny zaměstnavatelem sjednána nebo určena před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu. Jedná se o jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny do jeho bydliště nebo do jiného předem dohodnutého místa pobytu člena rodiny a zpět, nejvýše však v částce odpovídající jízdním výdajům do místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště anebo bydliště zaměstnance na území ČR. Za limitní se přitom považuje částka, která je pro zaměstnance nejvýhodnější,
náhrady výdajů za ubytování a to bez ohledu na výši ceny, je-li doložena řádným dokladem o ubytování,
,b>stravné v rámci tuzemské části pracovní cesty,
stravovací výdaje v cizí měně v rámci zahraniční části pracovní cesty,
náhrady nutných vedlejších výdajů.
Zaměstnavatel může při zahraniční pracovní cestě poskytnout zaměstnanci i další cestovní náhrady, např. kapesné. Kapesné je nenárokovou složkou cestovních náhrad, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Pokud chce poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci kapesné, musí příslušné procento kapesného stanovit prokazatelně před uskutečněním pracovní cesty. Zaměstnavatel může postupovat při stanovení výše kapesného u každého zaměstnance odlišně. Pokud poskytnutá výše kapesného zaměstnanci v podnikatelské sféře bude vyšší, než může poskytnout zaměstnavatel státní správy (tj. 40 % zahraničního stravného stanoveného ze základní sazby podle doby strávené v kalendářním dni v zahraničí bez vlivu jeho případného snížení za bezplatně poskytnutou stravu), bude rozdíl považován u zaměstnance za příjem, který je předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a rovněž bude tento rozdíl součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Kapesné je určeno na úhradu výdajů osobní povahy v průběhu zahraniční pracovní cesty. Nutno přitom odlišit kapesné od nutných vedlejších výdajů, kterými rozumíme jednoznačně výdaje vynaložené v souvislosti s pracovní cestou a nezbytně nutné pro její řádný průběh a pro splnění účelu cesty. Naproti tomu kapesné je zdrojem pro úhradu výdajů osobní potřeby, které nikterak nesouvisí s účelem a průběhem zahraniční pracovní cesty. Proto také zaměstnanec nemá povinnost v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty přesně uvádět, k jakému konkrétnímu účelu kapesné použil; v cestovním příkazu vyúčtuje kapesné pouze jako celkovou přiznanou částku.
Při zahraniční pracovní cestě přísluší zaměstnanci stravné v cizí měně a to podle doby, kterou stráví osoba v zahraničí. Výše základních sazeb zahraničního stravného je stanovena prováděcím právním předpisem, pro rok 2016 je to vyhláška MF č. 309/¬2015 Sb. Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.
Sjedná-li zaměstnavatel podnikatelské sféry (v kolektivní smlouvě) nebo určí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného, musí tato základní sazba činit v celých měnových jednotkách, s přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování, nejméně 75 % a u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby nejméně 50 % základní sazby zahraničního stravného zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát dle výše uvedené vyhlášky MF. Horní hranice zahraničního stravného není limitována a může sloužit k příslušné motivací zaměstnanců jako zaměstnanecká výhoda poskytovaná zaměstnavatelem.
Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na tuzemské stravné. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. Při vícedenní zahraniční cestě se tuzemské stravné stanoví vždy za každý kalendářní den samostatně.
Při poskytnutí jídla během zahraniční pracovní cesty, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, přísluší zaměstnanci v podnikatelské sféře zahraniční stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:
| Výše základní sazby stravného |
Snížení stravného za každé bezplatné jídlo (snídaně, oběd, večeře) dle § 170 odst. 5 ZP až o |
| stravné ve výši 1/3 základní sazby |
70 % |
| stravné ve výši 2/3 základní sazby |
35 % |
| stravné ve výši základní sazby |
25 % |
Nesjedná-li zaměstnavatel nižší hodnotu snížení zahraničního stravného v kolektivní smlouvě anebo ji neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu (např. ve vnitřním předpise, pracovní smlouvě apod.), přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou v tabulce.
Zaměstnavatel v podnikatelské sféře vždy sníží zahraniční stravné při bezplatně poskytnutém jídle charakteru snídaně, oběd nebo večeře, ale může se rozhodnout, jakou procentní výši snížení zahraničního stravného určí nebo sjedná.
Co se týče kapesného při zahraniční pracovní cestě, toto se stanovuje určeným procentem ze zahraničního stravného před jeho případným krácením za bezplatně poskytnuté jídlo a to podle § 180 zákoníku práce. Když zaměstnavatel v podnikatelské sféře poskytne kapesné ve vyšší výši, než může poskytnout zaměstnavatel ve státní správě, je rozdíl zdanitelným příjmem zaměstnance a součástí vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad 67
Zaměstnanec je vyslán v roce 2016 svým zaměstnavatelem na dvoudenní konferenci do Bratislavy, přičemž po oba dva dny strávil zaměstnanec v SR více než 18 hodin. Na hotelovém účtu je uvedena částka, která obsahuje jak výdaj za ubytování, tak za snídani. Oběd i večeři si hradí účastník sám. Doba strávená na tuzemské části zahraniční pracovní cesty je kratší v kalendářním dnu než 5 hodin. Zaměstnavatel má sjednáno ve vnitřním předpisu poskytnutí zahraničního stravného ve výši dle vyhlášky č. 309/¬2015 Sb. a míru snížení stravného ve výši maximálního krácení dle § 170 odst. 5 ZP.
Zaměstnanec má na zahraniční pracovní cestě zajištěno částečné bezplatné stravování, protože je mu poskytnuta druhý den pobytu snídaně v hotelovém zařízení. Zaměstnavatel má proto ze zákona oprávnění krátit stravné o jím stanovené procento a to ve výši 25 % z výše stravného.
Zaměstnanci bude poskytnuto zahraniční stravné ve výši:
1. den – stravné v plné výši 35 euro
2. den – snížené stravné o 25 % ve výši 26,25 euro
Toto snížení stravného v souladu s vnitropodnikovou směrnicí bude provedeno bez ohledu na výši hodnoty snídaně uvedené na dokladu o ubytování.
7.6 Použití soukromého vozidla zaměstnance na pracovní cestě
Zákoník práce rozeznává dva případy použití silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, k pracovní cestě zaměstnance. Jde o následující případy:
a) použití silničního motorového vozidla se souhlasem zaměstnavatele
Zaměstnanec použije se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem. V tomto případě přísluší zaměstnanci podle § 157 odst. 2 zákoníku práce náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.
b) použití silničního motorového vozidla na žádost zaměstnavatele
Zaměstnanec použije na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem. V tomto případě přísluší zaměstnanci podle § 157 odst. 3 zákoníku práce za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty.
V obou případech se může jednat o jakékoliv silniční motorové vozidlo s výjimkou vozidla zaměstnavatele, tedy např. může jít o vlastní vozidlo zaměstnance, nebo o vozidlo, které si zaměstnanec vypůjčil od známých, příbuzných či z půjčovny, ale může jít i o vozidlo zaměstnance, který je současně podnikatelem a vozidlo využívá pro podnikatelské účely, ale nemá je vložené do obchodního majetku, popř. půjde o vozidlo pořízené na finanční leasing.
Základní podmínkou pro poskytnutí základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty však je, že zaměstnanec použije soukromé silniční motorové vozidlo k výkonu pracovní cesty (tuzemské či zahraniční) na výslovnou žádost zaměstnavatele. Podle § 153 zákoníku práce určuje zaměstnavatel vysílající zaměstnance na pracovní cestu rovněž způsob dopravy. Pokud by zaměstnavatel například určil jako způsob dopravy autobus nebo vlak a zaměstnanec by se souhlasem zaměstnavatele použil na pracovní cestu svůj soukromý osobní automobil, nebude mít zaměstnanec nárok na proplacení cestovních náhrad za použití osobního automobilu.
Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel pro rok 2016 u zaměstnavatelů podnikatelské sféry nejméně 3,80 Kč/km, při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu zaměstnavatel sazbu základní náhrady za 1 km jízdy zvýší nejméně o 15 %. V případě, že zaměstnanec na základě žádosti zaměstnavatele použije na pracovní cestu soukromý nákladní automobil nebo autobus, popřípadě traktor, přísluší zaměstnanci sazba základní náhrady nejméně ve dvojnásobné výši. Nebyla-li výše sazby základní náhrady sjednána (v kolektivní smlouvě) nebo určena zaměstnavatelem (např. vnitřním předpisem) před vysláním zaměstnance na pracovní cestu, přísluší zaměstnanci sazba základní náhrady v minimální výši jak uvedeno (3,80 Kč/km u osobních silničních motorových vozidel).
Náhrada za spotřebované pohonné hmoty přísluší zaměstnanci ve výši násobku ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty vozidla. Při výpočtu výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty se vychází z ceny pohonné hmoty, kterou prokazuje zaměstnanec dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Prokazuje-li zaměstnanec cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost s pracovní cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen.
Jestliže zaměstnanec hodnověrným způsobem neprokáže cenu pohonné hmoty, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu pohonné hmoty stanovenou vyhláškou MPSV ČR. Pro rok 2016 platí průměrné ceny pohonných hmot za 1 litr pro poskytování cestovních náhrad zaměstnancům zveřejněné ve vyhlášce MPSV č. 385/2015.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku DÚVaP č. 5/2016)
|
|
| |
| ČTENÁŘI SE PTAJÍ, ODBORNÍCI ODPOVÍDAJÍ |
JAK UPLATITN PALIVO DO NÁKLADŮ OD AUT SPOLEČNÍKŮ
S.r.o. využívá dvě vozidla od svých společníků, za první automobil vyplácí cestovní (jízdní) náhrady, druhé má v dlouhodobém nájmu. Je nutno pro výpočet náhrady za palivo použít skutečnou cenu podle dokladů o nákupu, nebo lze použít vyšší (loňské) průměrné ceny PHM podle vyhlášky pro cestovní náhrady zaměstnanců?
V případě najatého automobilu je ohledně výloh za pohonné hmoty situace obdobná jako u firemního vozidla vlastněného poplatníkem (s.r.o.). V souladu s § 24 odst. 2 písm. k) bodem 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“) jsou daňově účinné výdaje za spotřebované pohonné hmoty v prokázané výši, tedy podle dokladů o nákupu. Proto u druhého vozidla najatého od společníka není důvod počítat náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Druhou možností nájemce (s.r.o.) je, že místo prokazování spotřeby uplatní jednoduše paušální výdaj na dopravu ve výši 5 000 Kč měsíčně, za podmínek § 24 odst. 4 písm. zt) ZDP. Naproti tomu u prvně zmíněného automobilu společníka, za jehož využití s.r.o. vyplácí cestovní (jízdní) náhrady bude pro s.r.o. v souladu s § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP daňově účinná prakticky jakákoli výše náhrady za jízdní výdaje. Ale z pohledu dotyčného společníka – poplatníka daně z příjmů – nebude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti pouze náhrada nepřesahující limit cestovních náhrad náležejících zaměstnancům veřejného sektoru ve smyslu § 6 odst. 7 písm. a) ZDP. Přitom podle relevantního ustanovení § 174, § 175 a § 158 zákoníku práce náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu vychází přednostně z dokladu zaměstnance (společníka) o nákupu pohonné hmoty, ze kterého je patrná zejména časová souvislost s příslušnou pracovní cestou pro jeho zaměstnavatele (s.r.o.). Teprve v případě, že zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty neprokáže, přichází na řadu zmíněná průměrná cena podle prováděcí vyhlášky (pro rok 2014 šlo o vyhlášku č. 328/2014 Sb.). Není přitom podstatné, že cena uvedená na předložených dokladech je případně nižší než cena podle vyhlášky, i tak je nutno náhradu za palivo vypočíst podle dokladu. Samozřejmě že v praxi je tomu obvykle tak, že dotyčný zaměstnanec (společník) čerpající cestovní náhrady ví, kolik je cena podle vyhlášky a má-li doklad o nákupu pohonné hmoty s nižší cenou, pak jej zkrátka nepředloží a tedy hodnověrně cenu neprokáže. Takže automaticky se pro výpočet náhrady jízdních výdajů bude vycházet z (vyšší) průměrné ceny dle vyhlášky.
UBYTOVÁNÍ ZAMĚSTNANCE SE SNÍDANÍ NA PRACOVNÍ CESTĚ
Zaměstnanec jede na pracovní cestu, kde musí zůstat přes noc, přičemž zaměstnavatel hradí hotel 2 000 Kč včetně snídaně v hodnotě 200 Kč.
Co bude daňovým nákladem zaměstnavatele a zdaní něco zaměstnavatel?
Pokud ubytování zaměstnance na pracovní cestě hradí hotelu přímo zaměstnavatel, jde o jeho provozní náklad, který je daňově účinný ve vazbě na účel předmětné pracovní cesty. Stejně bude posouzen i výdaj za snídani v hotelu, ovšem bezpečně jen když bude – coby vedlejší plnění – součástí ubytovací (hlavní) služby, tj. ubytování se snídaní. Problémem by ale mohla být samostatně účtovaná (fakturovaná) snídaně, která by – coby „občerstvení“ – pro zaměstnavatele asi nebyla daňově účinná s ohledem na speciální § 25 odst. 1 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (ZDP). Kvůli poskytnutí jídla (snídaně), na které zaměstnanec nepřispívá, by musel zaměstnavatel navíc krátit (snížit) nárok na stravné podle § 163 odst. 2 a 3 zákoníku práce.
Z pohledu zaměstnance se v každém případě pro něj daňově výhodně uplatní § 6 odst. 7 písm. a) ZDP. Takže jakákoli hodnota bezplatného stravování během pracovní cesty není vůbec předmětem zdanění – a tedy návazně ani zpojistnění – i když se jedná o poněkud přemrštěnou cenu hotelové snídaně za 200 Kč. Stejně jako u ubytovací služby přitom ani v případě snídaně daňově není významná samotná částka za tyto služby.
Dodejme, že problematikou souběhu výdaje zaměstnavatele za stravování během pracovní cesty a výplaty stravného coby cestovní náhrady zaměstnanci se zabýval Koordinační výbor č. 154/13.12.06 – Daňová uznatelnost nákladů zaměstnavatele od 1. 1. 2007. Přičemž stanovisko Ministerstva financí bylo následující:
„(...) v případě, kdy je zaměstnanci na pracovní cestě (např. při cestě na školení) zajištěno stravování, je náklad na školení včetně částky na stravování považován za daňově uznatelný výdaj (náklad). K této problematice bylo vyžádáno stanovisko odboru státního rozpočtu ke správné aplikaci rozpočtových pravidel. Protože ve veřejném sektoru je dotčené stravování považováno za součást školení, je shodný postup uplatněn i v soukromém sektoru. Protože se v daném případě podle stanoviska MPSV nejedná o náhradu cestovních výdajů (tj. nelze do konce roku 2006 aplikovat zákon o cestovních náhradách a od 1. 1. 2007 část sednou zákoníku práce), nepoužije se ani argumentace ustanovením § 24 odst. 2 písm. zh). Protože je zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce povinen poskytnout zaměstnanci stravné (pokud zajistí zaměstnavatel zaměstnanci na pracovní cestě bezplatné stravování, může stravné pouze krátit), je za daňově uznatelný výdaj (náklad) i částka ve výši poskytnutého stravného. (...)“ Daná problematika je zajímavá i z hlediska DPH, protože zatímco stravovací služba podléhá základní sazbě DPH (21 %), tak ubytovací služba první snížené sazbě DPH (15 %). V zákoně o DPH sice nenajdeme ani zmínku o vztahu tzv. hlavního a vedlejšího plnění, ovšem z judikátů Soudního dvora EU nepřímo vyplývá, že v případě ubytování se snídaní se snídaně posoudí jako vedlejší služba k hlavní ubytovací službě, pročež se první snížená sazba daně uplatní u celé ceny za ubytování, tj. včetně snídaně. Naproti tomu při ubytování s tzv. polopenzí či plnou penzí jde o dvě samostatné služby, proto se u stravovací služby uplatní základní sazba daně.
UBYTOVÁNÍ NA PRACOVNÍ CESTĚ PLACENÉ ZAMĚSTANCEM
Zaměstnanec byl na dvoudenní tuzemské pracovní cestě. K přenocování využil hotelu, který si uhradil sám. Daňový doklad o ubytování byl proto vystaven hotelem na jméno zaměstnance.
Je to daňový problém?
V souladu s § 151 zákona č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce, ve znění p.p. je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Což upřesňuje § 156 odst. 1 dtto, podle kterého je zaměstnavatel povinen za dále stanovených podmínek poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu mimo jiné také jeho výdajů za ubytování. Tento typ cestovní náhrady konkretizuje § 162 zákoníku práce, z čehož je pro tazatele nejdůležitější: „Zaměstnanci přísluší náhrada výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže.“ Jestliže využití hotelu bylo v souladu s podmínkami pracovní cesty – které měl zaměstnavatel předem vymezit – musí být tyto výlohy zaměstnanci plně nahrazeny. Problémem by bylo, když by se například jednalo o 4hvězdičkový hotel, přičemž zaměstnavatel výslovně povolil ubytování nejvýše v 3hvězdičkovém hotelu atp. Tato cestovní náhrada za ubytování je pro zaměstnavatele daňově plně uznatelná na základě § 24 odst. 2 písm. zh) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. a z pohledu zaměstnance se vůbec nejedná o předmět daně z příjmů podle § 6 odst. 7 písm. a) dtto, pročež návazně nepodléhá ani pojistným odvodům. Pokud cena za ubytování nepřesáhla 10 000 Kč, mohl být vystaven zjednodušený daňový doklad, který dle § 30 a § 30a zákona o DPH nemusí obsahovat označení ani DIČ osoby, pro niž se plnění uskutečnilo. Údaj navíc o tom, kdo ze zaměstnanců příjemce ubytovací služby byl v hotelu ubytován a cenu platil, není překážkou.
(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčníku PaM č. 2/2016)
|
|
| |
Částka číslo 48/2016 ze dne 19.4.2016
123/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů
124/2016 Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 16. dubna 2016
Částka číslo 49/2015 ze dne 25.4.2016
125/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
126/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
127/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
128/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
129/2016 Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů
130/2016 Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2015 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
131/2016 Sdělení Ministerstva zdravotnictví, kterým se mění sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 261/2015 Sb., o antigenním složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování pro rok 2016
Částka číslo 50/2016 ze dne 25.4.2016
132/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů
133/2016 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách)
Částka číslo 51/2016 ze dne 29.4.2016
134/2016 Zákon o zadávání veřejných zakázek
135/2016 Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek
Částka číslo 52/2016 ze dne 29.4.2016
136/2016 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
|
|
| |
DOBRÝ MANAŽER – DOBRÝ HEREC
„Ze sociologického hlediska je role manažera funkce, ve které manažer působí k jiným lidem“. Z hlediska managementu role vyjadřují specifické formy chování, které jsou potřebné k vykonávání úlohy daného pracovního místa nebo práce. Jaké typy manažerů známe?
Manažerské role existují ve vztahu
k podřízeným, nadřízeným, ke spolupracovníkům, majitelům a zákazníkům. Dělí se na:
formální role - vyplývají z pracovních a formálních vztahů pracovníka v organizační struktuře společnosti (ředitel, vedoucí a jiní),
neformální role - vyplývající z osobních vztahů mezi spolupracovníky (přítel, manžel).
Každý manažer zastává tři role, jsou to vedoucí, podřízený a spolupracovník. Základní role každého manažera spočívá v pomoci skupině spolupracovníků splnit určitou úlohu, udržet skupinu jako celek a zajistit, aby všichni spolupracovníci přispěli k řešení úloh podle svých schopností a možností. Vědomě či nevědomě manažeři v průběhu výkonu své specifické práce role hrají. Ke kvalitě manažera v přímé interakci s okolním světem přispívá kromě odborných poznatků i skutečnost, jak dobře se umí zorientovat v situaci, ve které se ocitne plánovaně nebo neočekávaně a musí adekvátně reagovat. Připustit tuto možnost a nevyžadovat jen formální vedení si můžeme v podstatě dovolit od časů vývoje behavioristické koncepce managamentu, která člověka z úrovně objektu posunula do pozice subjektu, s nárokem na pocity, potřeby a motivy. Konkrétně je možné uvést jméno Henryho Mintzberga, který přišel v roce 1973 ve své knize „The Nature of Managerial Work“ s konceptem manažerských rolí. Jeho pojetí se značně podobá sociálně- psychologickému pojetí role. Definoval manažerské role na základě zevšeobecňování svých pozorování práce mnohých vedoucích pracovníků v průběhu jejich pracovního dne.
Role je způsob chování,
které se očekává od nositele. Mezi jednotlivcem, který tato očekávání má a jednotlivcem, který je má naplňovat, je tedy přímý vztah. Hovoříme o definovateli role, který si vytváří soubor očekávání od druhých na základě svých představ a předcházejících zkušeností a který porovnává jednání druhé osoby se svým očekáváním. Na druhé straně je potom nositel, který sám pro sebe stanovuje požadavky role a potom plní nebo neplní očekávání definovatele. Všeobecné přijímání role pro určitou funkci vyplývá z organizační kultury a organizačních norem, které daný podnik přijme za své. Mezi nositelem a definovatelem role existuje nepsaná smlouva, která se jmenuje psychologická. Jde o vzájemné definování a nesení rolí, při kterém pracovník očekává adekvátní plat, pracovní dobu, jiné výhody a jistotu zaměstnání, také práci adekvátní kvalifikaci a podmínky pro osobní růst. Organizace a její manažer mají samozřejmě také očekávání, a sice že pracovník bude konat v souladu se zájmy zaměstnavatele, bude vystupovat v souladu s image organizace a utají fakta, které nemají uniknout na veřejnost, bude se snažit pracovat ve prospěch organizace, být vůči ní loajální. V tomto kontextu je důležité připomenout, že nedodržení psychologické smlouvy ze strany zaměstnavatele má za následek nespokojeného pracovníka, jeho odchod ze zaměstnání, či snížení pracovního výkonu, nedůslednost v práci, v krajním případě stávku zaměstnanců. Naopak, pokud smlouvu nedodrží organizace v osobě svého manažera, vede to k různým formám postihu pracovníka. Jde však vždy o negativní jev, který je důsledkem dlouhodobého podceňování individuálních potřeb či nedostatku zpětné vazby - tedy adekvátní reakce manažera na výkon a chování svého pracovníka.
Manažeři by měli sledovat potřeby, představy a očekávání svých zaměstnanců, protože psychologická smlouva není dogma a má proměnlivý charakter - časem se mohou měnit očekávání i představy pracovníka. Také je třeba si uvědomit, že jiné očekávání má zkušený pracovník, jiné nezaškolený, jiné pracovník ve středním věku, jiné mladý člověk. Pokud se tato dynamika podcení, dochází ke zbytečným konfliktům.
Jak dokonalý herec je z manažera
v interakci s lidmi, informacemi a rozhodovacími procesy? To jsou totiž nejdůležitější kategorie, do kterých je možné manažerské role zařadit rámcově. Každá z nich má potom další podkategorie, aby se zahrnulo do poznání manažerských rolí všechno, všichni a také sám manažer, projevující se jinak vůči podřízeným, kolegům či „vnějšímu světu“. První podkategorie se označuje pojmem interpersonální manažerské role. Z názvu plyne, že zde jde o vztah manažera a jiných lidí, se kterými se nevyhnutelně setkává v interním domácím prostředí a které potkává z různých důvodů i mimo podnik. Když se podíváme na důvody tak vidíme, že ty vznikají při různých příležitostech. Jde například o uzavření obchodní smlouvy, zadání úkolů podřízeným, jako i účast na slavnostním otevření pobočky či na jiné slavnostní události. Při každé příležitosti se manažer ocitá v jiné situaci a očekává se, že se v ní dostatečně zorientuje a ani sobě ani podniku neudělá „ostudu“, jinak řečeno, faux pas.
Manažer reprezentant
Už z názvu se dá odvodit, co to znamená, ocitnout se v takové roli a co v ní umět hrát. Jde o dva typy situací. První jsou ty aktivity, na kterých se vyžaduje účast manažera z legislativně-právních důvodů. Příkladem může být podpis oficiálního kontraktu s jinou organizací. Druhá oblast aktivit nevyžaduje účast manažera z předcházejícího důvodu, ale je podmíněná například společenským protokolem. Typickým příkladem jsou: účast na společenské události, které se organizuje na počest důležitého zákazníka, nebo účast na ceremoniálu při příležitosti přebírání ocenění organizace apod. V obou situacích je důležité, aby se manažer dobře připravil. Manažer musí pamatovat i na verbální vystupování, když se od něho očekává a připravit se musí tak, aby projev opět splnil očekávání okolí. Dobré jméno se totiž těžko buduje a tak lehce ztrácí. Velmi důležité je uvědomit si, že kompetence delegovat zde nejsou potřebné, manažer neřeší problémy, nerozhoduje. Jeho pozici by mohl určitě zastat i některý podřízený manažer, ale osobní účastí potvrzuje zainteresovanost nebo i motivuje.
Manažer vedoucí
Manažer jako vůdce zodpovídá za usměrňování a koordinaci činností podřízených pracovníků v zájmu dosažení cílů organizace. Součástí této manažerské role jsou víceré oblasti personálních činností, jako např. výběr pracovníků, rozmísťování, odměňování. Těžiště vůdcovské role spočívá v komunikaci a motivování pracovníků. Je to velmi významná role. Manažer tedy usměrňuje práci svých podřízených výkonných pracovníků, vyhledává jejich silné stránky, upozorňuje na zjištěné nedostatky, přičemž tento proces by měl být zakončen návrhy vhodných forem jejich osobního rozvoje. Práci svých podřízených v této roli i hodnotí, odměňuje a formuluje úlohy do budoucna.
Manažer spojovatel
Jde o interpersonální vztah manažera s jinými manažery na horizontální úrovni, ale i mimo organizaci. Pokud je v této roli manažer úspěšný, tak se mu daří udržovat vztahy mezi jednotlivými útvary jako i vztah organizace s jejím okolím. Role manažera jako koordinátora zahrnuje činnosti manažera ve vztahu k externímu prostředí, tj. k zákazníkům, dodavatelům, vládním institucím atd. Jde o kontakty mimo vertikální řetězce příkazů svým podřízeným. Zjednodušeně řečeno, manažer jako koordinátor má vytvořit síť kontaktů s institucemi z externího prostředí, které můžou přímo nebo nepřímo ovlivnit úspěšné fungování organizace.
Manažer jako pozorovatel
vyhledává, shromažďuje a uschovává informace potřebné pro pochopení fungování života podniku, jako i principů a skutečností z venkovního světa. Manažer musí neustále sledovat vnitřní tak i vnější prostředí organizace, aby mohl identifikovat změny, odkrýt problémy a příležitosti. Přitom využívá ústní, písemné ale i vizuální zdroje informací. Manažer musí tyto informace zhodnotit a rozhodnout o tom, které informace, kdy a jakým způsobem může optimálně využít při rozhodování. Informační zdroje může získávat formálně, účastí na poradě, v rámci informační podnikové sítě či z tisku, ale také neformálně, prostřednictvím rozhovorů na neformální platformě, na recepcích či ve sportovních klubech apod.
Manažer šiřitel
V této pozici je úlohou manažera poskytnout podřízeným takové informace, které nejsou schopni získat jinak. Je to integrální součást manažerské práce, která zahrnuje výměnu informací mezi manažerem a jeho podřízenými, nadřízenými, tak i ostatními manažery na tom stejném stupni managamentu. Manažer jim poskytuje informace i tehdy, když navzájem nemají rychlý a jednoduchý kontakt. Opět rozeznáváme dvě podoby podávání informací, a sice prostřednictvím role poradce nebo vedoucího. Je možné identifikovat zásadní rozdíly, informace je možné podat jako prostý fakt, nebo jim kromě deskriptivní podoby možno přisoudit i normativní charakter.
Manažer jako mluvčí
se soustřeďuje na výměnu informací mezi organizací a externím prostředím. Manažer jako oficiální představitel organizace poskytuje informace a stanoviska organizace pro masovokomunikační prostředky, zákazníky, nadřízené orgány apod. To znamená, že organizaci reprezentuje navenek nebo svůj útvar vůči jiným útvarům či ostatním. Je tu také prostor pro vytváření určitého image na veřejnosti, protože obhajuje zájmy podniku a brání různému napadání a šíření špatného jména ze strany okolí. Aby se proces řízení dynamizoval, musí nastat moment konání, kterým se završuje proces rozhodování. Bez jeho produktu- konkrétního rozhodnutí, by se nemohly dít žádné věci a nastala by stagnace. Ale i spektrum rozhodovacích situací je pestré, diferencuje se v závislosti od časového horizontu a věcné náplně.
Manažer podnikatel
Je to role velmi náročná a v ní se najdou nejvíce manažeři - stratégové. Důvodem je fakt, že role manažera jako podnikatele spočívá hlavně v rozhodování o získávání a využívání podnikatelských příležitostí. Je spojená s realizací změn, které jsou nevyhnutelné v každé organizaci v zájmu jejího dlouhodobého fungování v měnícím se vnějším prostředí. To znamená, že každý manažer má pracovat tak, aby dokázal reagovat na změny. V případě jejich složitosti a náročnosti je potřebné vypracovat nový projekt. Proto se v této roli spojuje i pozorovatel. Je průřezová a přispívá k rozvoji organizace, jejímu lepšímu postavení na trhu. Na manažera klade požadavek i adekvátního zvažování potencionálních rizik souvisejících s novými příležitostmi.
Manažer řešitel rušivých událostí
V této pozici musí manažer umět adekvátně reagovat na různé neočekávané skutečnosti, které by mohly ohrozit nebo ohrozí dosahování podnikových cílů. Vývoj v podniku reálně téměř vůbec neodpovídá ideálu a tedy i podnikové aktivity častokrát neprobíhají lehce. Vybočují z naplánovaného žádoucího stavu. Podstata role spočívá v řešení problémů, které v organizaci běžně vznikají. Manažer obvykle nemá přímou zodpovědnost za jejich vznik a způsob řešení. Podkladem může být řešení problémů vzniklých v souvislosti s novým zákonem, stávkou, bankrotem atd. Adekvátní reakcí manažera je navrácení organizační stability, odstranění rozporů ať už mezilidských nebo v rámci částečných cílů organizace.
Manažer distributor zdrojů
Jde o schopnost manažera hospodařit s takovými důležitými zdroji, jako jsou lidé, informace, finance, ale také moc. Součástí práce manažera je teda rozhodování o způsobu rozdělení zdrojů, které má organizace k dispozici. Nedostatek a význam jednotlivých zdrojů, ať už finančních, lidských, technologických atd., podtrhuje důležitost této rozhodovací úlohy manažera. Proto se jí zabývají všechny funkce řízení, tj. plánování, organizování, personalistika, vedení a kontrola. Problémy rozdělování zdrojů jsou odlišné podle úrovně organizace. Na vrcholové úrovni managamentu, kde se řeší strategické otázky organizace, alokace zdrojů závisí od její dlouhodobé orientace. Na střední úrovni managamentu se řeší problémy kratšího časového dosahu, např. může jít o problém výstavby nebo rekonstrukce výrobního objektu apod. Alokace zdrojů je důležitá i na operační úrovni managamentu, např. při řešení technických problémů výroby.
Manažer v této roli usiluje o optimální dispozičnost a proporčnost zdrojů, které se snaží maximálně využívat prostřednictvím vhodného přerozdělení relevantním útvarem či jiným organizačním jednotkám v podniku. Při této aktivitě samozřejmě přichází do styku s ostatními v organizaci, ať už výkonnými pracovníky nebo manažery na různých úrovních a musí se projevovat i jako vedoucí i jako šiřitel apod.
Manažer vyjednavač
Tato role se projevuje v různých typech jednání s jednotlivci i útvary, jako i s jinými organizacemi - s podřízenými, kolegy, odboráři, klienty, dodavateli, reprezentanty veřejné správy nebo lokální administrativou. V každé organizaci vzniká totiž celá řada konfliktů a jejich příčiny jsou velmi různorodé. Úlohou manažera je řešit tyto konflikty, protože v opačném případě se konflikt prohloubí a může ohrozit splnění cílů organizace. Manažer má vystupovat ve jménu organizace a jednat s jinými organizacemi, nebo může plnit tuto úlohu uvnitř organizace jako reprezentat některého útvaru a jednat s jinými útvary.
Ve snaze řešit konflikty, se manažer setkává, diskutuje, jedná a vyjednává se všemi účastníky s cílem dosáhnout vzájemné dohody. Proto vyjednávání a jednání jsou integrální součástí práce každého manažera. Platí zásada, že čím na vyšším hierarchickém postu manažer působí, tím více času věnuje vyjednávání. Musí však být splněná podmínka, že má možnost hospodařit se zdroji, jinými slovy, rozhodovat o nich.
Ing. Olga Poniščiaková, PhD
Použitá literatura:
• FRANTIŠEK BĚLOHLÁVEK, PAVOL KOŠŤAN, OLDŘICH ŠULEŘR: Management, Vydavateľstvo: Computer Press, 200; • MIKULÁŠ SEDLÁK: Základy manažmentu; • Wolters Kluwer (Iura Edition) (2012); • https://sk.wikipedia.org/wiki/Manažérska_rola.
| |
| |
Termíny pro praxi v KVĚTNU 2015
| 2. května
Pondělí (za sobotu 30. 4.)
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v březnu 2016 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (kromě příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v březnu 2016 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce daně o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za II. čtvrtletí 2016
(§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zam.)
|
| Soc. poj. – zaměstnavatel |
Povinnost všech zaměstnavatelů uzavřít evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) zaměstnanců, kteří jsou účastni důchodového pojištění za rok 2015
(§ 38 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociál. zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Podání kopie plné moci k zastupování poradcem zpracovávajícím daňové přiznání, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2015 do 1. 7. 2016
(§ 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání kopie plné moci k zastupování poradcem zpracovávajícím daňové přiznání, při odkladu termínu podání přiznání za rok 2015 do 1. 7. 2016
(§ 24 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 2. května
Pondělí (za svátek 1. 5.)
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2015 u OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 1. 4. 2016
(§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu OSVČ o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2015 u OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 1. 4. 2016
(§ 24 odst. 2, § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
| 9. května Pondělí (za svátek 8. 5.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ /za duben 2016
(§ 7 odst. 2, § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění)
|
| 10. května Úterý |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2015 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepředkládá poradce) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích až poslední den 2. 5. 2016 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu)
(§ 14a odst. 3, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2015 (pokud daňové přiznání nezpracovává a nepředkládá poradce) u OSVČ podávající Přehled o příjmech a výdajích až poslední den 2. 5. 2016 (jinak do 8 dnů po dřívějším podání Přehledu)
(§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 20. května
Pátek
|
Daně z příjmů- zaměstnavatel |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů z mezd za duben 2016
(§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za duben 2016
(§ 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za duben 2016
(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2016
(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2016
(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení)
|
| Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2016
(§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2016
(§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění)
|
| 25. května
Středa
|
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za duben 2016 u plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím
(§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za duben 2016 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období
(§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání souhrnného hlášení plátce za duben 2016, o intrakomunitárních plněních: dodání zboží, přemístění obchodního majetku, dodání zboží formou třístranného obchodu (byl-li plátce prostřední osobou) a poskytnutí služby (kterou má zdanit příjemce)
(§ 102 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za duben 2016, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení
(§ 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
(§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád)
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za duben 2016, o intrakomunitárních plněních: poskytnutí služby podle § 9 odst. 1, kterou má zdanit příjemce
(§ 102 odst. 2 a 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty)
|
| 30. května
Pondělí
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Předložení evidenčních listů důchodového pojištění zaměstnanců za rok 2015 České správě sociálního zabezpečení skrze okresní správy sociálního zabezpečení
(§ 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociál. zabezpečení)
|
| 31. května
Úterý
|
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně sražené v dubnu 2016 a hlášení plátce o dani sražené zahraničním poplatníkům (vyjma příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč)
(§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
Odvod zajištění daně sraženého v dubnu 2016 ze stanovených příjmů ze zdroje v ČR zahraničního poplatníka a hlášení plátce o provedeném zajištění daně
(§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů)
|
| Daň z nemovitých věcí |
Úhrada daně na rok 2016, pokud roční daň nepřesáhla 5 000 Kč, anebo sice přesáhla, ale poplatník nevyužije splátkování daně
(§ 15 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
Odvod první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2016, pokud daň přesáhla 5 000 Kč, poplatník neprovozuje zemědělskou výrobu a nechce daň zaplatit najednou
(§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí)
|
|
|
| |
|
Název krajiny
|
Název měny
|
Měna
|
18.4.
|
19.4.
|
20.4.
|
21.4.
|
22.4.
|
25.4.
|
26.4.
|
27.4.
|
28.4.
|
29.4.
|
| Austrálie |
dolar
|
AUD
|
18,458
|
18,395
|
18,574
|
18,56
|
18,639
|
18,564
|
18,538
|
18,516
|
18,16
|
18,141
|
| Brazílie |
real
|
BRL
|
6,865
|
6,821
|
6,689
|
6,691
|
6,751
|
6,725
|
6,734
|
6,759
|
6,79
|
6,776
|
| Bulharsko |
lev
|
BGN
|
13,819
|
13,814
|
13,814
|
13,814
|
13,818
|
13,827
|
13,828
|
13,826
|
13,821
|
13,828
|
| Čína |
renminbi
|
CNY
|
3,7
|
3,689
|
3,683
|
3,673
|
3,676
|
3,698
|
3,699
|
3,687
|
3,684
|
3,677
|
| Dánsko |
koruna
|
DKK
|
3,632
|
3,631
|
3,631
|
3,631
|
3,632
|
3,634
|
3,634
|
3,632
|
3,632
|
3,633
|
| EMU |
euro
|
EUR
|
27,025
|
27,02
|
27,02
|
27,02
|
27,025
|
27,045
|
27,045
|
27,025
|
27,035
|
27,045
|
| Filipíny |
peso
|
PHP
|
51,916
|
51,689
|
51,673
|
51,343
|
51,158
|
51,364
|
51,219
|
51,121
|
51,031
|
50,733
|
| Hongkong |
dolar
|
HKD
|
3,087
|
3,08
|
3,071
|
3,061
|
3,068
|
3,096
|
3,096
|
3,087
|
3,083
|
3,069
|
| Chorvatsko |
kuna
|
HRK
|
3,606
|
3,601
|
3,603
|
3,602
|
3,609
|
3,611
|
3,615
|
3,614
|
3,616
|
3,617
|
| Indie |
rupie
|
INR
|
35,962
|
35,884
|
35,856
|
35,866
|
35,911
|
36,091
|
36,058
|
35,971
|
35,982
|
35,803
|
| Indonesie |
rupie
|
IDR
|
1,818
|
1,813
|
1,812
|
1,807
|
1,809
|
1,82
|
1,82
|
1,814
|
1,813
|
1,806
|
| Japonsko |
jen
|
JPY
|
21,99
|
22,086
|
21,773
|
21,751
|
21,711
|
21,661
|
21,661
|
21,552
|
21,493
|
22,012
|
| Jihoafrická rep. |
rand
|
ZAR
|
1,644
|
1,636
|
1,668
|
1,672
|
1,677
|
1,671
|
1,657
|
1,653
|
1,653
|
1,654
|
| Jižní Korea |
won
|
KRW
|
2,087
|
2,078
|
2,116
|
2,102
|
2,1
|
2,101
|
2,094
|
2,08
|
2,08
|
2,088
|
| Kanada |
dolar
|
CAD
|
18,597
|
18,481
|
18,74
|
18,735
|
18,833
|
18,858
|
18,925
|
18,932
|
19,004
|
18,962
|
| Maďarsko |
forint
|
HUF
|
8,705
|
8,712
|
8,702
|
8,743
|
8,699
|
8,724
|
8,687
|
8,655
|
8,662
|
8,707
|
| Malajsie |
ringgit
|
MYR
|
6,129
|
6,083
|
6,132
|
6,143
|
6,117
|
6,16
|
6,15
|
6,104
|
6,113
|
6,117
|
| Mexiko |
peso
|
MXN
|
1,366
|
1,357
|
1,379
|
1,371
|
1,377
|
1,374
|
1,366
|
1,365
|
1,375
|
1,375
|
| MMF |
SDR
|
XDR
|
33,661
|
33,623
|
33,578
|
33,507
|
33,515
|
33,755
|
33,751
|
33,718
|
33,705
|
33,656
|
| Norsko |
koruna
|
NOK
|
2,905
|
2,896
|
2,918
|
2,927
|
2,937
|
2,924
|
2,917
|
2,929
|
2,939
|
2,927
|
| Nový Zéland |
dolar
|
NZD
|
16,548
|
16,565
|
16,754
|
16,647
|
16,616
|
16,53
|
16,488
|
16,467
|
16,38
|
16,603
|
| Polsko |
zlotý
|
PLN
|
6,289
|
6,275
|
6,279
|
6,302
|
6,272
|
6,218
|
6,157
|
6,168
|
6,158
|
6,163
|
| Rumunsko |
nové leu
|
RON
|
6,042
|
6,038
|
6,03
|
6,027
|
6,03
|
6,043
|
6,037
|
6,039
|
6,058
|
6,047
|
| Rusko |
rubl
|
RUB
|
36,015
|
35,189
|
36,292
|
36,198
|
36,562
|
36,43
|
36,207
|
36,026
|
36,648
|
36,782
|
| Singapur |
dolar
|
SGD
|
17,629
|
17,621
|
17,779
|
17,72
|
17,719
|
17,784
|
17,777
|
17,69
|
17,724
|
17,708
|
| Švédsko |
koruna
|
SEK
|
2,941
|
2,939
|
2,944
|
2,949
|
2,943
|
2,96
|
2,954
|
2,952
|
2,951
|
2,948
|
| Švýcarsko |
frank
|
CHF
|
24,75
|
24,749
|
24,736
|
24,697
|
24,594
|
24,607
|
24,65
|
24,577
|
24,579
|
24,647
|
| Thajsko |
baht
|
THB
|
68,266
|
68,216
|
68,257
|
68,111
|
67,994
|
68,593
|
68,476
|
68,027
|
68,099
|
67,949
|
| Turecko |
nová lira
|
TRY
|
8,387
|
8,373
|
8,402
|
8,439
|
8,452
|
8,484
|
8,43
|
8,458
|
8,469
|
8,465
|
| USA |
dolar
|
USD
|
23,948
|
23,889
|
23,821
|
23,743
|
23,798
|
24,014
|
24,014
|
23,946
|
23,916
|
23,811
|
| Velká Británie |
libra
|
GBP
|
33,971
|
33,85
|
34,216
|
34,157
|
34,341
|
34,529
|
34,832
|
34,891
|
34,896
|
34,74
|
| Izrael |
šekel
|
ILS
|
6,333
|
6,325
|
6,327
|
6,32
|
6,33
|
6,379
|
6,372
|
6,362
|
6,355
|
6,328
|
|
|
| |
| NEJVÍCE ČTENÁ TÉMATA A PUBLIKACE |
Poradce, měsíčník č. 10/2016 (IV/2016)
- Zákon o svobodném přístupu k informacím s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
- Nejdůležitější změny v ČÚS od roku 2016 – Ing. Vladimír Hruška
- Příjmy z nájmu a pachtu – Ing. Eva Sedláková
- Poznámka v katastru nemovitostí – JUDr. Jana Drexlerová
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Příjem z nabytí nemovité věci nabyté bezúplatně - Ing. Eva Sedláková
- Účtování o ojetých vozidlech (2.) - Ing. Karel Janda
- Sankce za nesplnění povinnost v oblasti DPH - Ing. Václav Benda
- Oceňování majetku - Ing. Karel Janda
- Promlčení a prekluze dle občanského zákoníku - Ing. Lukáš Hruška
- Klady a zápory zkušební doby - JUDr. Eva Dandová
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Pohledávky v účetnictví a opravné položky – Ing. Zdenka Cardová
- Daňové řešení benefitu – Ing. Ivan Macháček
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Smlouvy dle NOZ a jejich řešení - JUDr. Ladislav Jouza
- Občanský zákoník v pracovněprávních vztazích - Ing. Karel Janda
- Doručení výpovědi - poslední známa adresa zaměstnance - Kateřina Háchová
- Nejčastější omyly mzdové účetní ve zdravotním pojištění - Ing. Antonín Daněk
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 5/2016 (IV/2016)
- Termínovaný pracovní poměr – změny - JUDr. Ladislav Jouza
- Jak bezpečně ukončit pracovní poměr? - Ing. Karel Janda
- Určování výživného na nezletilé dítě – Ing. Jana Drexlerová
1000 řešení – měsíčník č. 5/2016 (IV/2016)
- Zákoník práce - JUDr. Ladislav Jouza
- Zdravotní pojištění - Ing. Antonín Daněk
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
Monotematiky:
Účetní závěrka podnikatelů za rok 2015 (sestavování účetní závěrky podnikatelů)
Daňová přiznání FO a PO za rok 2015 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání)
Roční zúčtování příjmů za rok 2015 (postup ročního zúčtování ze závislé činnosti)
Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2016 (přehled parametrů, sazeb, konstant, vzorových výpočtů ... z oblasti mezd a platů)
Daňové a nedaňové výdaje (2016) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
Povinnosti zaměstnavatel – (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)
Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)
Stavíme bez chyb, pokut a penále – (legislativní část, změny a novinky, slovník stavebních pojmů)
PŘIPRAVUJEME
Poradce, měsíčník č. 11/2016 (V/2016)
- Zákon o veřejných rejstřících s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal
- Daňová kontrola - Ing. Dalimila Mirčevská
- Dary poskytnuté zaměstnanci - Ing. Ivan Macháček
- Ochranná lhůta v nemocenském pojištění - JUDr. Tomáš Hejkal
- Sankce v účetnictví - Ing. Dalimila Mirčevská
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Daňové a účetní odpisy – Ing. Helena Machová
- Daňová ztráta – Ing. Ivan Macháček
- Novela vyhlášky o nakládání s odpady - Ing. Karel Janda
- Příjmy plynoucí manželů do a ze SJM - Ing. Eva Sedláková
- Dluhy v daňové evidenci - Ing. Eva Sedláková
Daně účetnictví – vzory a případy (DÚVaP) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Služby v DPH – Ing. Václav Benda
- Podnikání ve sdružení – Ing. Eva Sedláková
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Jak rozvrhnout pracovní dobu, práce na směny? - JUDr. Ladislav Jouza
- Koncepční novela zákoníku práce - JUDr. Lada Jouzová
- Příplatky ke mzdě - JUDr. Ladislav Jouza
Poradce Veřejné Správy – (PVS) – měsíčník, č. 6/2016 (V/2016)
- Obce, kraje a hlavní město Praha - Ing. Karel Janda
- DPH při prodeji pozemku v roce 2016 - Ing. Václav Benda
- Jak bezpečně ukončit pracovní poměr? (2.) - Ing. Karel Janda
1000 řešení – měsíčník č. 6/2016 (V/2016)
- Odpisy - Ing. Martin Děrgel
- Stavby bez chyb, pokut a penále - Ing. Karel Janda
- Daň z přidané hodnoty
- Účetnictví
- Zákoník práce
- Pracovní právo
|
|
| |
Obce a kraje po novelách
Důvodem novely je řešení problematiky sporných hranic obcí, jež vznikly nesouladem území obce s katastrálním členěním či absencí vlastního katastrálního území obce (souhrnně též „územní anomálie“) a které v současnosti výrazně komplikují výkon nejen územní samosprávy, ale i státní správy. Jak se bude nově řešit tento stav?
Balíček je určen především zastupitelům obcí a krajů, ale i ….
- 1. PVS 6/2016Obce a kraje po novelách - příspěvek – Ing. Karel Janda
/A4, str. 80/
- 2. 1 000 řešení 3-4/2016 - Veřejné zakázky - praktické příklady – JUDr. Jana Drexlerová
/A5, str. 120/
- 3. Aktualizace V/1 - Zákon o obcích, zákon o krajích - úplná znění zákonů
/A5, str. ???/
- 4. Zákony V/2016 - Zákon o obcích, zákon o krajích - úplná znění zákonů
/A5, str. 400/
Cena balíčku je 662 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 331 Kč.
Ušetříte 331 Kč.
Pohledávky a opravné položky
Zaúčtovat pohledávku není na první pohled žádný problém, ale zaúčtovat pohledávku tak, aby byla následně správně vykázána v konkrétní položce rozvahy, správně ji ocenit a správně i z hlediska daňového řešit problematické pohledávky vyžaduje velmi pečlivou práci a velmi dobrou znalost nejen účetních předpisů. Jak správně zaúčtovat pohledávky?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny účetním, podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům ...
- 1. DÚVaP 5/2016 - Pohledávky v účetnictví a opravné položky - příspěvek – Ing. Zdenka Cardová
/A5, str. 160/
- 2. DaÚ 3-4/2016 - Pohledávky v daňové evidenci - příspěvek – Ing. Eva Sedláková
/A4, str. 120/
- 3. PVS 2/2016 - Opravné položky k pohledávkám (1.) - příspěvek – Ing. Karel Janda
/A4, str. 80/
- 3. PVS 3-4/2016 - Opravné položky k pohledávkám (2.) - příspěvek – Ing. Karel Janda
/A4, str. 112/
Cena balíčku je 1 104 Kč.
Cena balíčku s 60 % slevou je 442 Kč.
Ušetříte 662 Kč.
Služby a DPH
Jak řešit DPH u jednotlivých poskytovaných služeb? Jak stanovit místo plnění? Jak se řeší DPH u krátkodobého nájmu dopravního prostředku, u služeb vztahujících se k nemovitosti, u přepravy osob, u cestovní služby nebo u přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku?
Ohledně těchto, ale i dalších služeb se dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny účetním, podnikatelům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, daňovým poradcům …
- 1. DÚVaP 6/2016Služby v DPH - příspěvek – Ing. Václav Benda
/A5, str. 160/
- 2. DaÚ 5/2016 - Povinná elektronická podání v oblasti DPH - příspěvek – Ing. Václav Benda
/A4, str. 80/
- 3. PVS 5/2016 - Dodání elektřiny a plynu obchodníkovi - příspěvek – Ing. Zdeněk Kuneš
/A4, str. 80/
- 4. 1000 řešení 1/2016 - Kontrolní hlášení od 1. 1. 2016 - praktické příklady – Ing. Karel Janda
/A5, str. 96/
- 5. Metodický pokyn D-300 a GFŘ D-6 - porovnání pokynů - příspěvek
/A5, str. 56/
Cena balíčku je 626 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 313 Kč.
Ušetříte 313 Kč.
Ukončení pracovního poměru
Které chyby dělají zaměstnavatelé i zaměstnanci v okamžiku, kdy dochází ke skončení pracovního poměru? Jak přistupovat k některým druhům skončení pracovního poměru a jaký je v nich rozdíl z pohledu zaměstnance?
Praktické rady najdete v našich publikacích, které jsou určeny zaměstnavatelům, zaměstnancům, personalistům, mzdovým účetním, podnikatelům, živnostníkům …
- 1. DaÚ 5/2016 - Porušování pracovních povinností - právní důsledky - příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A4, str. 80/
- 2. PaM 5/2016 - Jak důstojně ukončit pracovní poměr? - příspěvek – JUDr. Eva Dandová
/A4, str. 80/
- 3. 1000 řešení 5/2016 - Zákoník práce – praktické příklady k ukončení pracovního poměru - příspěvek – JUDr. Ladislav Jouza
/A5, str. 96/
- 4. Poradce 3-4/2016 - Zákoník práce s komentářem - úplné znění zákona s komentářem
/A5, 446 str./
- 5. Aktualizace III/1 - Zákoník práce - úplná znění zákona
/A5, str. 136/
Cena balíčku je 672 Kč.
Cena balíčku s 50 % slevou je 336 Kč.
Ušetříte 336 Kč.
Tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), faxem: 558 731 128, e-mailem: abo@i-poradce.cz (ceny jsou konečné)
Ceny balíčků jsou konečné, včetně DPH a distribučních nákladů. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
RÁDI ODPOVÍME NA VAŠE OTÁZKY TELEFONICKY NEBO E-
MAILEM DENNĚ V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
- Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
- Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
|
|
| |
| Adresa: |
|
E-mail: |
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
|
|
objednavky@exicon.eu
|
| |
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
|
|
|
|
|
| |
| Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L. |
|
|
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
|
| Copyright (c) MK Media, s.r.o, 2015 |