Nový zákon, zákon o zpracování osobních údajů v nejbližších dnech nahradí zákon o ochraně osobních údajů a  bude s přímo použitelným Obecným nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) u nás do budoucna základním předpisem v oblasti ochrany osobních údajů. Jaká pravidla přinese nový zákon?

Ochrana osobních údajů

není jen téma našeho práva, je to problematika, která se řeší na úrovni Evropské unie. A právě na této platformě bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Nařízení je anglicky označované General Data Protection Regulation (GDPR). Jeho účinnost nastala 25. května 2018. Od tohoto data je tedy základním předpisem i u nás. Kromě GDPR však budeme mít i nadále tuto oblast regulovanou našimi vnitrostátními zákony. Dosud platil zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ale ten bude v nejbližší době nahrazen novým zákonem o ochraně osobních údajů, který momentálně je u podpisu pana prezidenta.

Ochrana osobních údajů patří mezi základní osobnostní práva člověka. Zaručuje ji přímo Ústava (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) ve svém čl. 2 odst. 4. Podle tohoto článku „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“

Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) jde ve vymezení těchto práv ještě dále a v čl. 10 uvádí, že každý má právo:

• aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno,
• na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě a
• právo na ochranu osobních údajů,
• přitom musí být respektováno právo občana na ochranu osobních údajů, která je součástí práva na soukromí a ochranu osobnosti.

Ochranu osobních údajů nelze však posuzovat izolovaně. Vedle Ústavy a Listiny základních práv a svobod, které jsou ústavněprávním základem práva občana na ochranu osobnosti, musíme vzít v úvahu i další naše předpisy, zejména občanský zákoník, zákoník práce nebo školský zákon.

Dosud byla oblast ochrany osobních údajů obecně regulována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, který je nahrazen shora uvedeným nařízením, tímto zákonem a doprovodným zákonem. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, implementoval směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Z této směrnice koncepčně vychází i nařízení GDPR, proto jeho základní struktura a klíčové instituty si jsou blízké.

Hlavním cílem nového zákona

o ochraně osobních údajů je provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (v praxi zvaná „trestněprávní směrnice“). Nový zákon samozřejmě také v dotčených oblastech reaguje na nařízení GDPR. Jeho cílem je zajistit soulad vnitrostátní právní úpravy s nařízením GDPR i s trestněprávní směrnicí a adaptovat český právní řád na relevantní ustanovení těchto předpisů.

Zákon sám po stanovení působnosti a definicích obsahuje principy nebo zásady ochrany dat, pak práva subjektu údajů, povinnosti správců a zpracovatelů, mezinárodní transfery, dozorové úřady a jejich spolupráce, soudní a správní ochrana, odpovědnost a sankce, sektorová ustanovení. Na rozdíl od směrnice však nařízení GDPR nepředpokládá a ani neumožňuje, aby se provedlo v rámci národní legislativy, pokud tak není v nařízení přímo umožněno. Nebylo tedy možné do nového zákona znovu přebírat pojmy a jiné součásti nařízení GDPR. Zákon o zpracování osobních údajů tak musí být aplikován současně s nařízením GDPR. Obdobně jako u současného zákona o ochraně osobních údajů platí, že obecná úprava je v tomto předpisu a zvláštní výjimky a postupy jsou dle potřeby v jiných zákonech.

Hlavním cílem nového zákona

je provést transpozici směrnice trestněprávní směrnice. Předkládaná novela rovněž v dotčených oblastech reaguje na nařízení GDPR s cílem zajistit tak soulad vnitrostátní právní úpravy s těmito právními akty Evropské unie, adaptovat český právní řád na relevantní ustanovení tohoto nařízení a tím splnit povinnost, která plyne České republice z členství v Evropské unii. Neprovedení transpozice by znamenalo nesplnění závazků plynoucích z členství České republiky v Evropské unii, což by ve svém důsledku vedlo k uvalení finančních sankcí.

Nový zákon o zpracování osobních údajů má také formou adaptace zajistit soulad vnitrostátní právní úpravy s nařízením GDPR, jehož hlavním cílem je účinná ochrana osobních údajů v celé Evropské unii, která vyžaduje posílení a podrobné vymezení práv subjektů údajů a povinností těch, kdo osobní údaje zpracovávají a o jejich zpracování rozhodují, a dále též rovnocenné pravomoci dozorových úřadů při monitorování a zajišťování souladu s pravidly ochrany osobních údajů, jakož i rovnocenné sankce za jejich porušování v členských státech.

Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje, aby volný pohyb osobních údajů v Evropské unii nebyl omezován z důvodů souvisejících s ochranou osobních údajů fyzických osob. Jednotná úroveň ochrany fyzických osob v celé Evropské unii zamezí rozdílům bránícím volnému pohybu osobních údajů v rámci vnitřního trhu a poskytne hospodářským subjektům, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, právní jistotu a transparentnost, které fyzickým osobám ve všech členských státech zajistí stejnou úroveň práv vymahatelných právními prostředky a správcům a zpracovatelům uloží povinnosti a úkoly, prostřednictvím důsledného monitorování zpracování osobních údajů a rovnocenných sankcí ve všech členských státech, jakož i účinné spolupráce mezi dozorovými úřady jednotlivých členských států. Z těchto důvodů bylo přijato nařízení, které je tak přímo použitelným právním předpisem. Platí tak tedy, že zákon nemůže zdvojovat právní úpravu obsaženou v nařízení, do zákona tak nelze opětovně přepisovat definice (správce, zpracovatel, osobní údaj) či jednotlivá práva subjektu údajů ani jiné prvky nařízení. Zákon o zpracování osobních údajů tak obsahuje pouze tu právní úpravu, kdy nařízení GDPR předpokládá, že národní legislativa bude přijata (např. k využití výjimek, které jsou v nařízení obsaženy).

Zákon však kromě adaptace nařízení GDPR transponuje i trestněprávní směrnici 2016/680, která upravuje zpracování osobních údajů justičními a policejními orgány. Z toho pak vychází struktura nového zákona.

Úvodní ustanovení zákona tak stanoví působnost zákona, která člení na zpracování, na které dopadá nařízení GDPR nebo jež do působnosti tohoto nařízení vtahuje hlava II. U justičních a policejních orgánů tak dochází k tzv. „smíšenému“ či „trestněprávnímu“ zpracování podle trestněprávní směrnice, které je obsaženo zejména v hlavě III. Hlava IV pak obsahuje zpracování osobních údajů, které je vyňatu z působnosti práva Evropské unie které se týká bezpečnosti a obrany ČR, tj. zpracování osobních údajů, k němuž dochází v rámci zpravodajských služeb, při některých zpracováních osobních údajů prováděné zejména Národním bezpečnostním úřadem.

Hlava V. pak řeší postavení nezávislého kontrolního úřadu, jehož úkolem je právě kontrola ochrany osobních údajů. Nový zákon tak řeší zásadní otázku, kterou je nutno řešit, a to je model dozoru nad zpracováním osobních údajů a s tím související kapacity Úřadu pro ochranu osobních údajů pro výkon úkolů a pravomocí podle čl. 57 a 58 nařízení GDPR. Okruh dosud úřadem vykonávaných činností je nařízením GDPR rozšiřován a měněn tak, aby dozor nad ochranou osobních údajů mohl být účinně vykonáván i v nových podmínkách, vůči novým technologiím ochrany údajů a procesními postupy obstál zejména v prostředí internetových technologií a výpočetní techniky vůbec.

Z dosavadní právní úpravy je převzata organizace řízení Úřadu pro ochranu osobních údajů i kontrolní mechanismus, přičemž je rozšiřován model vedení úřadu (předseda a místopředsedové). Nemění se však zásadně řídící role předsedy, který je druhou instancí v kontrolních, nápravných i sankčních rozhodováních Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Jádro dosavadního systému dozoru nad ochranou osobních údajů podle starého zákona o ochraně osobních údajů spočívalo v provádění kontrol procesně podle kontrolního řádu, věcně podle kontrolního plánu a na základě vyhodnocení nápadu stížností a dotazů. Regulace byl založen na registraci oznámení o zpracování údajů, která správci podávali Úřadu pro ochranu osobních údajů. Prvek registrace, byl dosud klíčový, je nařízením GDPR bez náhrady zrušen. V praxi jsou kontrolní případy, tj. podněty, u nichž je shledáno důvodné podezření z porušení zákona, zařazené do ročního plánu kontrol na základě vyhledávácí činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů, která zahrnuje i poznatky z mezinárodní spolupráce na úrovni Evropské unie.

Hlava VI. a část druhá nového zákona obsahuje část týkající se správního trestání a nezbytná přechodná a závěrečná ustanovení. V rámci skutkových podstat přestupků jsou upravena, jak porušení nařízení GDPR, kde je vyhrazen prostor domácí úpravě, tak porušení, která se označují jako přestupky dle národní úpravy správního trestání (a tím této úpravě podřazují). Formulace skutkových podstat přestupků, které se odvíjí od výslovné úpravy nařízení GDPR, zohledňují zvláštní povahu předpisů evropského práva a principy tvorby právní úpravy přestupků.

(Více o tomto tématu se dočtete v měsíčnících PaM 7-8/2019, GDPR a Zákon o zpracování osobních údajů – edice Zák§ny do kapsy A6 formát a komentář k zákonu o zpracování osobních údajů najdete v měsíčníku Poradce 12-13/2019)

Spojení slov „optimalizace daní“ či „zjednodušení administrativy“ není vůbec nepřístojným

či neslušným výrazem, i když se občas někteří k tomuto pojmu takto staví.

Pokusíme se uvést nejdůležitější, či nejčastěji využívané způsoby optimalizace daní, zjednodušení administrativních činností či jiných návrhů, se kterými se můžeme setkat v praxi. Publikace není určena nebo zaměřena na nějakou konkrétní skupinu podnikatelů, pro určitý typ podnikatelské aktivity, anebo pro specifickou formu podnikání. Uvádíme jich celkem víc než pět desítek, ale zdaleka nejde o úplný výčet. U každého pojmu pokládáme otázku, která by pro čtenáře mohla být, při rozhodování či hledání optimální varianty, vhodná či mít napovídající charakter. Odkazujeme na příslušnou legislativní normu a v dalším textu se pokoušíme (alespoň krátce či heslovitě) objasnit jejich konkrétní využití. Pro detailní podmínky je samozřejmě nezbytné nahlédnout do příslušné legislativní normy.

Pokud dochází ke stanovení daňové povinnosti v souladu se zákonnými normami, není důvod cokoliv namítat. Z tohoto hlediska je tedy nezbytné vědět a znát, jakým způsobem se dostat k nejlepšímu, nejvhodnějšímu, nejvýhodnějšímu, nejpříhodnějšímu či nejpříznivějšímu stavu daňové povinnosti. Má to však jednu podmínku: optimalizovat svou daňovou povinnost by se podnikatel (podnikatelský subjekt) měl snažit po celé účetní či zdaňovací období a ne teprve po dokončení výpočtu příslušného řádku daňové povinnosti, kde vychází (obvykle z pohledu podnikatele) ne příliš příznivá hodnota. Dále je nezbytné uvést, že v dále uvedených bodech se vyskytují i obecně platné neboli „nedaňové“ optimalizační doporučení, postupy či návrhy. Ty se nedají konkretizovat v podobě určitého zákona, paragrafu a odstavce. Nicméně, při úvahách nad tím, jak optimalizovat

daně či zjednodušovat administrativu, je velice důležité uvažovat i o těchto věcech či postupech. V tomto okamžiku máme na mysli například správný výběr osoby, které zpracovává účetnictví či daňové přiznání, a která by měla již být zárukou průběžné daňové optimalizace. Prolistovat následující stránky by tedy bylo vhodné ještě před samotným sestavováním daňového přiznání. Možná se přitom někteří

čtenáři zamyslí nad svým „podnikáním“ a náš přehled jim poslouží při úvahách nad tím, „jak dále“. Pokud laskavý podnikatel najde alespoň jeden či několik námětů a motivů pro zamyšlení, bude splněn záměr této publikace. Je třeba však zdůraznit, že není v silách (na daném rozsahu) uvést veškeré možnosti či návrhy. Z tohoto důvodu přivítáme další náměty či návrhy, které by bylo vhodné doplnit do uvedených bodů, a v případě zájmu podnikatelské veřejnosti navrhnout a nabídnout tyto (zde

neuvedené) možnosti i ostatním čtenářům v blízké budoucnosti. Jistě to stojí za to.

2. Majetek jako forma optimalizace

Ø  Zákon o daních z příjmů

1. Samostatné věci movité

Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů v § 7 stanoví mimo jiné, že dlouhodobým

hmotným majetkem jsou i hmotné movité věci a jejich soubory:

-        se samostatným technicko-ekonomickým určením,

-        s dobou použitelnosti delší než jeden rok a

-        od výše ocenění určené účetní jednotkou,

a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.

Hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané jako dlouhodobý hmotný majetek, tj. pod limit stanovený účetní jednotkou, se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách, tj. na účtu třídy 1 – Zásoby nebo třídy 5 – Náklady. Podnikatelé – účetní jednotky vedoucí účetnictví, si musí určit limit, od kterého budou účtovat o dlouhodobém hmotném majetku. V případě, že limit stanovený účetní jednotkou převýší pro hmotné movité věci – dlouhodobý hmotný majetek, částku 40 000 Kč (bude např. činit 70 000 Kč), budou o:

-        výdajích spojených s pořízením hmotných movitých věcí do stanoveného limitu účtovat jako o zásobách a

-        o výdajích nad stanovený limit účtovat jako o dlouhodobém hmotném majetku, který budou účetně odpisovat.

Z hlediska zákona daně z příjmů musí poplatníci rozlišovat kdy jsou účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku výdajem daňovým podle § 24 odst. 2 písm. v) bod 1 zákona o daních z příjmů a kdy je naopak jako daňový výdaj není možno uplatnit v souladu s § 25 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů. Citovaný § 25 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů stanoví, že daňovým výdajem nejsou účetní odpisy dlouhodobého majetku a hodnota majetku, nebo její část, zaúčtovaná

na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle účetních předpisů, ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.



Příklad

Podnikatel vedoucí účetnictví si určil limit pro dlouhodobý hmotný majetek 50 000 Kč. V letošním roce si koupil stroj za 47 000 Kč. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel bude o tomto majetku v ceně pod stanovený limit (tj. 50 000 Kč) účtovat jako o zásobách, tj. na účtu třídy 1 nebo třídy 5. Z hlediska daně z příjmů však výdaje spojené s pořízením tohoto stroje nejsou výdaji daňovými v souladu s § 25 odst. 1 písm. zg) zákona o daních z příjmů. Jako daňový výdaj lze uplatnit pouze daňové odpisy stroje podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.

2. Technické zhodnocení

Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů v § 7 odst. 7 stanoví mimo jiné, že dlouhodobým hmotným majetkem je tak technické zhodnocení, a to od výše ocenění

stanoveného v § 47 odst. 4 vyhlášky:

a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,

b) drobného hmotného majetku.

Citovaný § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/ 2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ (§ 6 odst. 1 věta první) a „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období. Limit pro hodnotu technického zhodnocení od r. 2014 již není 40 000 Kč, jak stanoví zákon o daních z příjmů, ale jeho výši si určí účetní jednotka sama.

3. Účetní odpisy jako daňový výdaj

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů pro poplatníky vedoucí účetnictví v bodě 1 stanoví, že daňovým výdajem jsou účetní odpisy s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a to pouze u hmotného majetku, který není vymezen pro účely zákona o daních z příjmů jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku:

-        nabytého vkladem člena obchodní korporace s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku,

-        nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku,

-        nabytého přeměnou, jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající nebo rozdělované

-        obchodní korporace ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou.



Příklad

Podnikatel vedoucí účetnictví si určil limit pro dlouhodobý hmotný majetek 30 000 Kč. V letošním roce si koupil stroj za 32 500 Kč. Jak bude postupovat?

Podnikatel bude o tomto majetku v ceně nad stanovený limit účtovat jako o dlouhodobém hmotném majetku, tj. na účtu třídy 0 – Dlouhodobý majetek. Tento dlouhodobý hmotný majetek bude účetně odpisovat. Z hlediska daně z příjmů se nejedná o hmotný majetek – samostatnou hmotnou movitou věc podle § 26 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, protože vstupní cena nepřevýšila zákonný limit 40 000 Kč. Daňovým výdajem na straně podnikatele vedoucího účetnictví budou účetní odpisy stroje v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů.

(Více se o tomto tématu se dočtete v nové odborné tematické publikaci Optimalizace základu daně a dále v publikacích Daňové a mzdové zákony 19, Účtování - zákony a předpisy, 100 otázek účetnictví a v měsíčních DaÚ 3/19, 1000 řešení 1/19)

Drogy jako heroin, kokain, pervitin, crack či marihuana dokážou z člověka udělat závislou trosku, artefakt lidské bytosti – rozpadající se osobnost po fyzické i psychické stránce. To je dnes už známý a nezpochybnitelný fakt, proti kterému se společnost brání a bojuje ze všech sil.

Neodolatelná přitažlivost moderních technologií,

které přinesly nový druh závislosti – na první pohled nezhoubné a relativně „bezpečné“, stále ještě považované jen za více méně roztomilý druh specifické zábavy, ventil na uvolnění intelektuální energie, vyvíjející se však do hrozivé podoby, připomínající nejpesimističtější vize spisovatelů scifi žánru o virtuálním světě. Záležitosti nepříjemné jak pro samotného závislého člověka, tak pro jeho blízké, rodinu, přátele a spolupracovníky. Mnohoúčelový internet s online hazardem a pornografií, chaty, počítačové hry, DVD, MP3, seriálové simulace reality, vícerozměrná komunikace prostřednictvím mobilních telefonů – to vše v různých variantách může způsobovat závislost, která je v konečném důsledku a v mnoha perspektivách ještě hrozivější než ta klasická, chemická. Nepříjemně gradující situace v technologicky expandujících vyspělých státech, která se u nás už diskrétně projevuje a sílí, varuje poměrně velmi výrazně. Internet, který poskytuje exponenciální nárůst základních, všestranných i specializovaných poznatků. Aby člověk nebyl informačním analfabetem a stal se gramotným, musí umět rozeznat, kdy se u něho vytváří informační potřeba (a kdy spotřeba), dokázat si ji zorganizovat a správně použít. V třetím tisíciletí se o to snažíme už u dětí na základních školách, které ještě neumí posuzovat hodnoty a závazky. V případě špatného pedagogického vedení a možnosti odpozorovat nevhodné vzory (můžou jimi být nejen starší spolužáci, ale i učitelé a rodiče) se děti už v útlém věku přestávají ovládat a cítí nutkavou potřebu být stále v kybersvětě. Začíná to tím, že všechny možné činnosti, i stravování, vykonávají podle možnosti před internetem a tvrdí, že jim tak lépe chutná.

Odcizují se rodině, okolí, ztrácejí kamarády ve skutečném světě,

ztrácejí kontakt s realitou. Experti na počítačovou problematiku tvrdí, že se problém dramatizuje a zaměňuje za počítačovou euforii z objevení něčeho nového. Mnozí si jistě vzpomenou na vlastní zkušenosti bezhlavého surfování, chatování nebo videoher. Většina z nás se ale z kybersvěta vrátila zpátky do reality. V současnosti je ale faktem, že mnoho počítačových maniaků bez ohledu na věk setrvává ve světě virtuální reality tak dlouho, že můžeme mluvit o závislosti na internetu (Internet Addiction Disorder – IAD). Postižené osoby dlouhodobě zanedbávají své osobní i rodinné vztahy, školní pracovní i sociální povinnosti.

Objevují se poruchy chování a koncentrace, zanedbaný vzhled a současně i fyzické problémy, jako např. bolesti páteře, ramen, rukou, prstů, hlavy, zhoršování zraku (suché oči), nekontrolovatelná nadváha atd.

SEDM HLAVNÍCH SYMPTOMŮ, které na rozvoj problému ukazují:

-        Ztráta kontroly nad časem: Postižený přestává zvládat svůj časový harmonogram a období strávené u blikající obrazovky jde na úkor jiných aktivit, které byly pro něho dosud typické, marně slibuje, že čas strávený u počítače omezí, ale nedaří se mu to. Postupně nad sebou ztrácí kontrolu.

-        Lhaní: Postižený nemluví pravdu o tom, co přes den dělal nebo kolik času strávil na internetu.

-        Změna psychického stavu: Objevuje se nekontrolovatelný nepokoj, nesoustředěnost, ztráta koncentrace, zvýšená nervozita, podrážděnost, nespavost.

-        Změna osobnosti: Potenciálně postižený se stává prostřednictvím internetu někým jiným, než ve skutečnosti je, žije dvojí život, někdy až schizofrenního typu. Vlastně ani neví, jakého pohlaví jsou jeho noví virtuální přátelé, kteří mají neutrální přezdívky, ví o nich jen to, co o sobě napíšou oni sami.

-        Emocionální nestabilita: Pocit štěstí po sednutí k počítači a připojení na internet střídají pocity viny z množství promrhaného času stráveného surfováním a zanedbávání povinností ve škole, práci, rodině i péči o blízké.

-        Zoufalství: Potenciálně postižený reaguje velmi podrážděně i na minimální podnět, nebo je zoufalý, když z nějakého důvodu nemůže strávit libovolný čas u počítače. Vehementně si brání své právo využívat počítač nehledě na to, že tento čas by měl věnovat obvyklým činnostem ve škole, práci nebo rodině.

-        Fixace (připoutání): Dotyčný často myslí na práci s počítačem i při jiných aktivitách, např. ve škole, na rodinném výletě, během práce v zaměstnání. Počítač a připojení na internet jsou pro něho důležitější než jakákoli soukromá, pracovní nebo školní záležitost. Peníze určené na jiné účely neustále investuje do inovace hardware a přídavných programů a vylepšení počítače.

Osoby, které se našly v některém ze sedmi bodů, riskují, že se stanou závislými na některé službě internetu. Když se našly ve dvou a více bodech a stav trvá více měsíců, může nastat vážnější problém – postupující až agresivní závislost.

Při nadužívání internetu se velmi často objevují i některé patologické následky:

a) Vytváří se určitý podmíněný reflex (zrychlení srdeční frekvence až bušení srdce, stoupající krevní tlak, zadržování dechu přecházející do „hysterického dýchání“) při připojení.

b) Při „pobytu“ v menší skupině na internetu (chatování) se člověk dostane do stavu mysli podobného transu nebo meditaci (absolutní koncentrace na obrazovku monitoru bez schopnosti vnímat bezprostřední okolí).

c) Při rychlém posouvání textu se vytvářejí obrazové halucinace a snové představy.

d) Vyvíjí se extrémní rozrušení, když vnitřní svět připojeného uživatele vyruší nějaký podnět z vnějšího světa.

Nepřehlédnutelným faktorem ovlivňujícím nadměrné užívání internetu a postupnou závislost na něm jsou i individuální dispozice jedince. Pokud někdo trpí trvalými psychickými těžkostmi, může plynule přejít ke komunikaci prostřednictvím sítě, kde mu anonymita dovolí problémy tajit a lákavá izolovanost umožní vyhýbat se kritickým situacím reálného světa.

Závěr

I když diagnóza závislosti na internetu IAD nebyla doposud zařazena oficiálně do diagnostických záznamů a jednotná definice této „psychické poruchy“ vlastně neexistuje, v mnoha evropských zemích se realizuje výstavba a provoz klinik specializovaných na léčbu tohoto typu závislosti.

MUDr. Pavel Malovič

Poradce, měsíčník č. 11/2019 (IV/2019)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty s komentářem – Ing. Václav Benda

·         Zákon o dani z příjmů – změny u právnických osob – Ing. Drahomíra Martincová

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)

·         Likvidace s.r.o. – Ing. Martin Děrgel

·         DPH u právních služeb v roce 2019 – Ing. Václav Benda

·         Ukončení podnikání OSVČ – Ing. Martin Děrgel

·         Prodej výrobků a služeb – související tržby a náklady – Ing. Zdenka Cardová

·         Výdaje spojené s pořízení odcizeného majetku – Ing. Eva Sedláková

·         Převedení zaměstnance na jinou práci – JUDr. Ladislav Jouza

·         Nevyčerpaná dovolená za rok 2018 – Richard W. Fetter

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 8/2019 (IV/2019)

• Novela zákona o DPH v příkladech – Ing. Václav Benda
• Dědění a darování z pohledu ZDP – Ing. Eva Sedláková

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6/2019 (IV/2019)

·         GDPR - meze ochrany soukromí zaměstnance – JUDr. Eva Dandová

• Srážky ze mzdy v r. 2019 – podruhé nově – novela od 1. 7. 2019 – Richard W. Fetter

·         Nový pokyn pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně – Ing. Zdeněk Morávek

·         Slevy na dani za umístění dítěte – Ing. Eva Sedláková

·         Zaměstnávání absolventů škol – Mgr. Olga Bičáková

·         Náležitosti mzdového listu, včetně příjmů od daně osvobozených – Ing. Eva Sedláková

·         Místní poplatky – JUDr. Eva Dandová

1000 řešení – měsíčník č. 4-5/2019 (II/2019)

·         Daňové a nedaňové výdaje – Ing. Eva Sedláková

·         Finanční a operativní leasing – Ing. Martin Děrgel

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE:

• Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)
• Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)

·         Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále (komplexní pohled na bezpečnost na pracovišti)

·         Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále (daňová kontrola, mzdová kontrola, povinnosti zaměstnavatele)

·         Pracovněprávní výkladový slovník (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů souvisejících se zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy)

·         Stavíme bez chyb, pokut a penále (stavební zákon a související vyhlášky)

·         Výkladový slovník pro veřejný sektor (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů týkajících se veřejného sektoru)

·         Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška (úplné znění zákona a vyhlášky ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

·         Školský zákon a související vyhlášky, Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (úplná znění zákonů po novelách ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

·         100 otázek a odpovědí – daň z příjmů FO a PO – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů zákona o daních z příjmů)

·         100 otázek a odpovědí – účetnictví – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů účetnictví)

·         Účetní závěrka podnikatelů za rok 2018 (postupy při zpracovávání účetní závěrky za rok 2018 a praktické příklady)

·         Daňová přiznání, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání a ročního zúčtování)

·         Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2019 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

·         Povinnosti zaměstnavatele 2019 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)

• Daňové a mzdové zákony 2019 (aktuální znění zákonů po novele pro účetní a personální praxi)
• Zákoník práce s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění zákoníku práce s komentářem, platy ve veřejné správě)
• Školský zákon s komentářem – zaměstnávání (aktuální znění školského zákona s komentářem, zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyhlášky ke školskému zákonu)
• Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Zákon o volbě prezidenta republiky – aktuální znění
• Daňové a nedaňové výdaje (2019) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových)
• Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Zákon o DPH, Daňový řád (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• GDPR – nařízení, Zákon o zpracování osobních údajů (úplná znění zákonů ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)
• Optimalizace daně (postupy, jak vykázat optimální daňovou povinnost, tj. daňovou povinnost přiměřenou výšce obratu a ziskovosti odvětví podnikání)

Poradce, měsíčník č. 12-13/2019 (IV/2019)

·         Zákon o zpracování osobních údajů s komentářem – JUDr. Eva Dandová

·         Zákon o ochranných známkách s komentářem – JUDr. Jiří Nesnídal

·         Přechod na paušální výdaje – novela – Ing. Ivan Macháček

·         Dlouhodobé a krátkodobé závazky v rozvaze – Ing. Zdenka Cardová

·         Trestné činy daňové, poplatkové a devizové – JUDr. Jan Engelmann

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

·         DPH u finančního a operativního leasingu v roce 2019 – Ing. Václav Benda

·         DPH při poskytnutí peněz a platebních prostředků - Ing. Václav Benda

·         Změny v zákoně o daních z příjmů u PO – Ing. Martin Děrgel

·         Použití průměrných cen PHM nebo skutečné ceny? – Ing. Ivan Macháček

·         Kdy a proč zvolit radu zaměstnanců? – JUDr. Ladislav Jouza

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 9/2019 (V/2019)

• Zálohy a závdavky v účetnictví a daních – Ing. Martin Děrgel
• Praktický průvodce účtováním podnikatelských subjektů – Ing. Vladimír Hruška
• Chyby při zaměstnávání na dohody – JUDr. Eva Dandová

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 7-8/2019 (V/2019)

• Zákon o zpracování osobních údajů - nový zákon – JUDr. Eva Dandová
• Stěžejní změny ve zdanění právnických osob – novela – Ing. Ivan Macháček
• Zdanění drobných přivýdělků – novela zákona o dani z příjmů – Richard W. Fetter
• Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba – JUDr. Eva Dandová
• Příplatky ke mzdě (2.) – JUDr. Ladislav Jouza
• Přechodné ubytování zaměstnanců z hlediska daně z příjmů – Ing. Eva Sedláková
• Benefit na zdravotnické služby, sport a rekreaci se zaměřením na příspěvek na masáže - Ing. Ivan Macháček
• Jaké chyby může zjistit zdravotní pojišťovna kontrolou u zaměstnavatele – Ing. Antonín Daněk

1000 řešení – měsíčník č. 6-8/2019 (V/2019)

·         DPH po novele – Ing. Václav Benda

·         Insolvenční zákon – novela – Mgr. Petr Taranda

·         Daň z příjmů

·         Daň z přidané hodnoty

·         Účetnictví

·         Odvody

·         Zákoník práce