Em@ilové noviny
č.8/2024
30.4.2024
30.4.2024
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. BALÍČEK DAŇOVÉ VÝDAJE 2024
O výdaji hovoříme jako o daňovém výdaji tehdy, pokud má daňovou účinnost (uznatelnost), a proto může snížit základ daně z příjmů. Mnoho změn do podnikatelského prostředí přinesl tzv. konsolidační balíček. Tímto změnám se věnuje i publikace Daňové a nedaňové výdaje pro rok 2024. Naleznete v ní abecedně seřazené daňové a nedaňové výdaje s mnoha příklady z praxe. Každý pojem je rozebrán dle zákona o daních z příjmů, účetnictví, DPH a z právního hlediska. Jak správně postupovat při posuzování daňových a nedaňových výdajů?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...
1. Daňové a nedaňové výdaje 2024 – odborná tematická publikace /A5, str. 544/
2. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str. 384/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 449/
4. DÚVaP 1-2/2024 – Odpisy majetku – účetně a daňové – příspěvek /A5, str. 192/
|
Cena balíčku je 1804 Kč. Cena balíčku s 45 % slevou je 993 Kč. Ušetříte 811 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
2. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PO NOVELE
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob se týkají hlavně omezení či zrušení daňových výjimek. Dále došlo k mnoha změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to jak na straně zaměstnanců, tak na straně zaměstnavatelů. Dále se změnila sazba daně pro fyzické osoby, změny nastaly v oblasti slev na dani, příspěvku na stravování, odpisů, zdaňování ostatních příjmů, změny nastaly i z titulu zvýšení minimální mzdy a mnohé další. O jaké konkrétní změny se jedná?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. Poradce 10-11/2024 – Zákon o daních z příjmů po novele – komentář /A5, str. 560/
2. Zákony IB/2024 – Zákon o účetnictví, zákon o rezervách ... – úplná znění zákonů /A4, str. 464/
3. DaÚ 2/2024 – Slevy na dani na manželku za rok 2023 – změny v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 80/
4. PaM 3/2024 – Uplatnění progresivní daně u zaměstnance – příspěvek /A4, str. 80/
|
Cena balíčku je 1278 Kč. Cena balíčku s 35 % slevou je 831 Kč. Ušetříte 447 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
3. CESTOVNÍ NÁHRADY NOVĚ
Při pracovních cestách vznikají přímé či nepřímé zvýšené výdaje, zejména na dopravu a stravování. Tyto soukromé výlohy by měl nahradit zaměstnavatel, který přikázal vykonání pracovní cesty. Nárok na cestovní náhrady vzniká nejen u pracovních cest, ale také v některých dalších případech, jako je například přeložení nebo dočasné přidělení zaměstnance.
O jaké minimální cestovní náhrady se jedná? Jak se vypočtou? O kolik se tento rok zvýšilo stravné a náhrady za využívání motorových vozidel?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, daňovým poradcům, ekonomům, manažerům …
1. DÚVaP 5-6/2024 – Cestovní náhrady v podnikání – příspěvek /A5, str. 184/
2. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
3. PaM 4-5/2024 – Náhrada zvýšených stravovacích výdajů při tuzemské a zahraniční pracovní cestě v roce 2024 – příspěvek /A4, str. 112/
|
Cena balíčku je 1084 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 650 Kč. Ušetříte 434 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
4. PODNIKÁNÍ V KOSTCE
Jak správně postupovat při podnikání z hlediska zdanění mezd, optimalizace daně, zákoníku práce, občanského práva, BOZP, daňového řízení, správního řízení? Jaké jsou nejčastější chyby při podnikání a jak se jim vyhnout?
Dočtete se v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům ...
1. DÚVaP 3-4/2024 – Mzda zaměstnance - zdanění – příspěvek /A5, str. 208/
2. Optimalizace daně – odborná tematická publikace /A5, str. 112/
3. Vzory smluv, žalob a podání – odborná tematická publikace /A5, str. 448/
4. Poradce 13/2023 – Zákon o BOZP s komentářem – komentář /A5, str. 240/
|
Cena balíčku je 1283 Kč. Cena balíčku s 43 % slevou je 681 Kč. Ušetříte 602 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
OSVČ VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ
Základními povinnosti podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů nebo dále v návaznosti na podaný Přehled o výši daňového základu (dále jen Přehled) pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.
Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále.
Pokud si OSVČ řádně neplní své povinnosti, vystavuje se nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Na co si tedy musí dát podnikatel pozor, aby mu v roce 2024 nevznikl ve zdravotním pojištění problém?
3.1 Placení pojistného, resp. záloh na pojistné
Zásadní povinností OSVČ je platit zálohy na pojistné (případně doplatek pojistného) pravidelně, tj. včas a ve správné výši.
Jaké jsou u OSVČ lhůty pro provedení povinných plateb?
Zálohy na pojistné se platí při zahájení podnikání jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů a dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den.
Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny ty OSVČ, které jsou souběžně se svojí samostatnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů.
V prvním kalendářním roce podnikání nemusejí platit zálohy ty OSVČ, za které je plátcem pojistného současně stát.
3.2 Předkládání Přehledu osobou samostatně výdělečně činnou
OSVČ je povinna předložit v určeném termínu zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku)řádný Přehled nebo opravný Přehled.
Může být OSVČ za nedodržení této povinnosti finančně postižena?
Řádný Přehled je OSVČ povinna podat ve stanovených termínech zejména podle toho, zda jí daňové přiznání zpracovává daňový poradce či nikoli. V případě dodatečně zjištěných změn ve výsledcích podnikatelské činnosti je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně opravný Přehled s uvedením správných údajů. Jestliže tedy dojde ke změně údajů v daňovém základu, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla. To znamená, že opravný Přehled lze (přesněji je povinností) podat v podstatě kdykoli po podání řádného Přehledu.
Neoznámení dodatečně provedených změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny). Nepodání nebo opožděné podání řádného nebo opravného Přehledu je pod sankcí, kdy za takové provinění může zdravotní pojišťovna stanovit tzv. pravděpodobné pojistné a ještě uložit pokutu až 50 000 Kč.
3.3 Volba hlavního zdroje příjmů
V případě souběhu zaměstnání s podnikáním si pojištěnec s ohledem na reálné či očekávané příjmy sám rozhoduje, která z těchto činností bude hlavním zdrojem jeho příjmů.
Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění?
Je-li hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, musí být zaměstnavatelem odváděno v roce 2024 pojistné z vyměřovacího základu nejméně 18 900 Kč. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí být minimum dodrženo a rovněž není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné – za podmínky, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud je hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, musí být pravidelně placeny měsíční zálohy, od ledna 2024 nejméně v částce 2 968 Kč. V zaměstnání nemusí být minimum 18 900 Kč respektováno, pojistné se odvádí ze skutečné výše dosaženého příjmu. Zaměstnavateli však musí být formou čestného prohlášení potvrzeno, že zaměstnanec platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.
U OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí tohoto rozhodného období je kalendářní měsíc. To také znamená, že pojištěnec může v průběhu kalendářního roku i vícekrát změnit charakter své samostatné výdělečné činnosti, kdy po část roku může být jeho podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů a v některých měsících pak zdrojem příjmů vedlejších. Proto by měl mít zaměstnavatel jistotu, že podnikání je u jeho zaměstnance po celou dobu skutečně hlavním zdrojem příjmů, a tudíž se nemusí zabývat problematikou minima v zaměstnání.
Když příjem zaměstnance nedosahuje částky 18 900 Kč, provádí zaměstnavatel standardním způsobem dopočet a doplatek pojistného do této hodnoty minima.
3.4 Platby formou trvalého příkazu
Jedná se o vhodný způsob plnění zákonné povinnosti OSVČ.
Kdy musí OSVČ upravit v peněžním ústavu trvalý příkaz?
OSVČ si neuvědomí, resp. si uvědomí opožděně, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu (ke zvýšení minimální zálohy zpravidla dochází od 1. 1. kalendářního roku, kdy tuto zálohu platí většina OSVČ), musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu.
Jinak je porušeno zákonné ustanovení, podle kterého je mimo jiné nutno od měsíce, ve kterém je podán Přehled, platit novou výši zálohy ve vazbě na výsledky podnikatelské činnosti v předcházejícím kalendářním roce. V této souvislosti upozorňujeme, že od 1. ledna 2024činí minimální záloha OSVČ částku 2 968 Kč.
3.5 Snížení zálohy na pojistné
OSVČ si sama nemůže snížit výši placené zálohy na pojistné, o snížení zálohy rozhoduje zdravotní pojišťovna na základě žádosti podané OSVČ.
Kdy lze u OSVČ snížit výši měsíčně placené zálohy?
Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než příjem připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze v roce 2024 provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bude (nebo měl být) podán Přehled v roce 2025.
OSVČ může požádat v roce 2024 o snížení zálohy na pojistné v případě, že její průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden kalendářní měsíc roku 2024bude alespoň o jednu třetinu nižší, než takový příjem připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v roce 2023. To znamená, že činil-li průměrný měsíční příjem podnikatele po odpočtu výdajů v roce 2023 např. 60 000 Kč, lze požádat o snížení zálohy tehdy, jestliže průměrný měsíční příjem po odpočtu výdajů bude činit v průběhu roku 2024 nejvýše 40 000 Kč. Sníženou zálohu platí OSVČ taktéž ve stanovených zákonných termínech, tj. od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
V této souvislosti je zapotřebí upozornit na skutečnost, že žádost o snížení zálohy lze v roce 2024 standardně podat nejdříve 1. dubna 2024, neboť v tomto roce musí být pro daný účel vyhodnoceny nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí. Pokud podnikatel předloží žádost např. v červnu 2024, budou se posuzovat příjmy po odpočtu výdajů za měsíce leden – květen 2024.
3.6 Správné placení pojistného
Při platbě zálohy na pojistné, resp. při úhradě doplatku pojistného musí OSVČ uvést správné číslo účtu a správný variabilní symbol.
Jak se postupuje, když není platba správně zaplacena?
Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, anebo tyto platby vůbec nehradí, považuje se taková platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále.
Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně, neboť plátce lze v takovém případě stěží identifikovat. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba dohledána a plátci přiřazena.
3.7 Prominutí penále ve zdravotním pojištění
Jestliže OSVČ neprovádí povinné platby podle zákona, musí počítat s postihem ze strany zdravotních pojišťoven, které se při výkonu svých práv racionálně soustřeďují především na dlužníky, resp. na ty plátce, kteří tuto zásadní povinnost porušují.
Kdy a za jakých podmínek lze ve zdravotním pojištění požádat o prominutí vyměřeného penále?
Ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. ukládá zdravotním pojišťovnám vymáhat (mimo výjimek dále uvedených) dlužné pojistné a penále vůči všem plátcům, to znamená, že pojišťovna si selektivně nemůže vybrat, kterému plátci dlužné pojistné a penále vyměří, a kterému nikoli. Jinak postupují zdravotní pojišťovny v případě porušení zákonných povinností, kdy buď mohou uložit sankční postih ve formě pokuty nebo vyřešit provinění plátce například upozorněním nebo domluvou.
Penále vznikne, pokud není úhrada provedena podle zákona, tedy záloha na pojistné nebo případný doplatek pojistného jsou zaplaceny po dni splatnosti nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, anebo není úhrada provedena vůbec. Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
Zjistí-li zdravotní pojišťovna u plátce dluh na pojistném, vyzve zpravidla nejprve dlužníka k dobrovolné úhradě tohoto jeho dluhu.
Pokud plátce svůj závazek vůči zdravotní pojišťovně ve stanovené lhůtě dobrovolně nevyrovná, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr nebo využije institutu výkazu nedoplatků. V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. ledna 2022 zvýšila hranice penále, o kterém rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny, ze 20 000 Kč na 30 000 Kč.
Odstranění tvrdosti je možné pouze u penále a přirážek k pojistnému (nikdy nelze zpochybňovat oprávněný nárok zdravotní pojišťovny na pojistné), a to na základě žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby, přičemž tato žádost musí být podána nejpozději do nabytí právní moci rozhodnutí (platebního výměru), kterým byla vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále. V praxi to znamená, že žádost o odstranění tvrdosti může být podána v patnáctidenní lhůtě od doručení platebního výměru. Pouze v případech, kdy se dodatečně objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do dne nabytí právní moci rozhodnutí, může být žádost o odstranění tvrdosti podána i později, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí.
V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může (přesněji musí) být žádost podána do 8 dnů ode dne jeho vykonatelnosti, tedy ode dne doručení.
Do konce roku 2021 platilo, že se nevymáhalo dlužné pojistné, které u jednoho plátce a u jedné zdravotní pojišťovny nepřevyšovalo 50 Kč. Novelou zákona č. 371/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 zvýšila nevymáhaná částka dlužného pojistného do 200 Kč. Pokud však vznikne další dluh na pojistném, připočítá se k tomuto novému dluhu i dlužná částka pojistného dosud nevymáhaná. Jinak se v tomto směru postupuje u penále. Zdravotní pojišťovna penále nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. To znamená, že takové penále nebude již nikdy uplatňováno a ani se k dalšímu – v příštích letech nově vzniklému penále – nepřipočítává. Zdravotní pojišťovna rovněž nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.
3.8 Oznamování zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti
Jedná se o velmi důležitou povinnost OSVČ ve zdravotním pojištění, kdy v případě jejího porušení hrozí OSVČ pokuta až 10 000 Kč.
Jaké jsou možnosti podání této informace zdravotní pojišťovně?
Platí, že oznámení je nutno provádět do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje. Některé OSVČ si rovněž neuvědomují povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti i v případech, kdy jsou současně zaměstnány a pojistné za ně odvádí zaměstnavatel, nebo za situace, kdy jejich samostatná výdělečná činnost nezakládá povinnost podání daňového přiznání (nízké příjmy). I když není ze zákona povinností podnikatele oznamovat ve zdravotním pojištění přerušení podnikání, je nanejvýš vhodné takto učinit, jinak bude zdravotní pojišťovna vyžadovat placení záloh, podávání Přehledu atd., neboť jí nová okolnost (tedy přerušení podnikání) nebude známa. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecním živnostenském úřadě, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Jednotlivé díly tohoto formuláře pak tento úřad rozešle příslušným institucím a pojištěnec je tak zbaven povětšinou neoblíbeného „běhání po úřadech“. Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky. Výkonem podnikatelské činnosti v paušálním režimu má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.
Vzhledem k zavedení více pásem paušálního režimu jsou ve vyšších pásmech tohoto režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu paušální dani, vznikne přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
3.9 Žádost OSVČ o vrácení přeplatku podaná formou předloženého Přehledu
Výsledkem podnikatelské činnosti nemusí být doplatek pojistného.
Jaké možnosti připouští právní úprava zdravotního pojištění v situaci, když OSVČ vznikne při zúčtování kalendářního roku přeplatek na pojistném?
Pokud zaplacené zálohy převyšují částku pojistného, které je OSVČ na základě výsledku vlastní podnikatelské činnosti povinna za rozhodné období daného kalendářního roku zaplatit, dochází k přeplatku.
V případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem: OSVČ může buď požádat zdravotní pojišťovnu o použití přeplatku na úhradu (části) záloh na pojistné pro příští období anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se vždy považuje i předložení Přehledu. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od podání Přehledu, a to za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.
Přeplatek u OSVČ se samostatnou výdělečnou činností jako jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů nemůže vzniknout tehdy, pokud jsou placeny zálohy v minimální zákonné výši, což byla v roce 2023 měsíční částka 2 722 Kč.
3.10 Specifické podmínky v případě nemoci
Rozhodným obdobím pro placení pojistného je u OSVČ kalendářní rok, jeho nejkratší poměrnou částí je pak kalendářní měsíc. Pokud OSVČ podniká třeba jen po část kalendářního měsíce, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.
Jaké podmínky platí, když nemoc podnikatele trvá pouze část kalendářního měsíce nebo naopak po celý kalendářní měsíc?
Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.
Zcela jiné podmínky však platí za situace, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit, neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně případně navazujícího odvodu pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.
V případě nemoci musí OSVČ oznámit (a doložit) zdravotní pojišťovně období trvání nemoci, tj. její zahájení a ukončení, pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že se minimální vyměřovací základ sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) jako osoba samostatně výdělečně činná. Neboli za takový kalendářní měsíc nemusí být u OSVČ dodržen v rámci rozhodného období kalendářního roku (a při ročním zúčtování) minimální vyměřovací základ.
Více se dočtete v měsíčníku 1000 řešení 3-4/2024.
VLASTNÍ KAPITÁL OBCHODNÍCH KORPORACÍ
Pokud chceme hovořit o vlastním kapitálu obchodní korporace, mnozí z nás okamžitě zareagují tak, že hovoříme o části pasivní strany rozvahy. Na pasívní straně bilance nacházíme (vedle vlastního kapitálu) ještě rezervy, závazky a pasivní časové rozlišení. Z tohoto pohledu tedy máme oblast našeho článku vytýčenu poměrně jednoznačně. Ano, na dalších stránkách tohoto příspěvku se zaměříme na část pasivní strany rozvahy s tím, že vedle řešených příkladů ukážeme a upozorníme na některé poměrně nové záležitosti, které se váží právě k této problematice.
Pro správné sestavení (nejen) pasivní strany rozvahy je nezbytné nahlédnout do vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška). Zde, konkrétně v příloze č. 1, je uvedeno uspořádání a označování položek rozvahy (bilance).
Problematika vlastního kapitálu je zajímavá především z pohledu účetních předpisů. Ale nesmíme opomenout ani na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obchodních korporacích), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník), či zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Na tyto zákony se budeme v našem příspěvku odkazovat.
Abychom nezaměňovali některé výrazy, které se v praxi často používají, uděláme si na začátek krátký přehled pojmů, s odkazem na příslušnou legislativu. Tím bychom měli zamezit nepřesnému využívání a chápání těchto pojmů. Je třeba však uvést, že ne všechny se přímo vztahují na námi probírané téma.
|
Pojem |
Význam |
Legislativa |
|
Jmění |
Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů. |
Občanský zákoník, § 495 |
|
Majetek |
Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. |
Občanský zákoník, § 495 |
|
Obchodní majetek fyzické osoby |
Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů fyzických osob se pro účely daní z příjmů rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci. |
Zákon o daních z příjmů, § 4 odst. 4 |
|
Obchodní majetek právnické osoby |
Obchodním majetkem poplatníka daně z příjmů právnických osob se pro účely daní z příjmů rozumí veškerý majetek, který: a) mu patří, pokud jde o poplatníka právnickou osobu, b) k němu patří, pokud jde o poplatníka, který není právnickou osobou. |
Zákon o daních z příjmů, § 20c |
|
Vlastní kapitál |
Definován v účetních předpisech, jako součet řádků: – Základní kapitál – Ážio a kapitálové fondy – Fondy ze zisku – Výsledek hospodaření minulých let – Výsledek hospodaření běžného účetního období – Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (viz dále) |
Vyhláška, příloha č. 1 |
|
Základní kapitál |
Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů. |
Zákon o obchodních korporacích, § 30 |
Vlastní kapitál nalezneme v účetních předpisech, konkrétně ve Vyhlášce. V následujícím přehledu se pokusíme uvést jeho rozklad. Položkami uvedenými v pravém sloupci se dostáváme na detailní řádky rozvahy v plném rozsahu. V závorce uvádíme označení příslušného rozvahového řádku.
|
Vlastní kapitál v rozvaze – strana pasiv (v plném rozsahu) |
||
|
Vlastní kapitál v rozvaze – strana pasiva (zkrácený rozsah – rozšířená varianta) |
|
|
|
Vlastní kapitál (A.) |
Základní kapitál (A.I.) |
Základní kapitál (A.I.1.) |
|
Vlastní podíly (A.I.2.) |
||
|
Změny základního kapitálu (A.I.3.) |
||
|
Ážio a kapitálové fondy (A.II.) |
Ážio (A.II.1.) |
|
|
Kapitálové fondy (A.II.2.) |
||
|
– Ostatní kapitálové fondy (A.II.2.1.) |
||
|
– Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (A.II.2.2.) |
||
|
– Oceňování rozdílu z přecenění při přeměnách obchodních korporací (A.II.2.3.) |
||
|
– Rozdíly z přeměn obchodních korporací (A.II.2.4.) |
||
|
– Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (A.II.2.5.) |
||
|
Fondy ze zisku (A.III.) |
Ostatní rezervní fondy (A.III.1.) |
|
|
Statutární a ostatní fondy (A.III.2.) |
||
|
|
Výsledek hospodaření minulých let (A.IV.) |
Nerozdělitelný zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (A.IV.1.) |
|
|
Jiný výsledek hospodaření minulých let (A.IV.2.) |
|
|
|
Výsledek hospodaření běžného účetního období (A.V.) |
|
|
|
Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (A.VI.) |
|
V části zvýrazněného podkladu tabulky uvádíme Vlastní kapitál v rozvaze – strana pasiva (zkrácený rozsah – rozšířená varianta). Tuto verzi rozvahy mohou sestavit malé účetní jednotky bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, popřípadě i mikro účetní jednotky bez povinností ověření účetní závěrky auditorem, pokud nevyužijí možnost sestavit rozvahu ve zkráceném rozsahu – základní varianta. Tato varianta spočívá ve vykázání jen samotné položky Vlastní kapitál (položka A.). Takovouto rozvahu mohou sestavit mikro účetní jednotky bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem.
Poznámka
Vlastní kapitál může nabývat nejen kladných, ale i záporných hodnot, pokud dosažené ztráty společnosti převýšily hodnotu základního kapitálu i ostatních složek vlastního kapitálu.
Postupně se zaměříme na jednotlivé položky vlastního kapitálu.
- Položka A. Vlastní kapitál
Jedná se o součtovou položku, ve které se sčítají položky: A.I. Základní kapitál, A.II. Ážio a kapitálové fondy, A.III. Fondy ze zisku, A.IV. Výsledek hospodaření minulých let, A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období a A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku.
- Položka A.I. Základní kapitál
Jedná se o součtovou položku, ve které se sčítají položky: A.I.1. Základní kapitál, A.I.2. Vlastní podíly a A.I.3. Změny základního kapitálu.
- Položka A.I.1. Základní kapitál
Položka „A.I.1. Základní kapitál“ obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků, základní kapitál obchodních korporací povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu. (individuální podnikatel – viz dále).
Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty 411 a 491.
Důležitá poznámka
Syntetické účty používané v tomto článku jsou účty, které se obvykle v praxi vyskytují. Je nezbytné ale upozornit na skutečnost, že při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví, na základě svého rozhodnutí, v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy, jak ji uvádí Vyhláška příloze č. 4. V účetních jednotkách se lze setkat i s jiným (odlišným) značením syntetických účtů. Doufáme, že laskaví čtenáři, v případě potřeby, přizpůsobí zde navrhovaná čísla syntetických účtů svým potřebám.
Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:
411 – Základní kapitál
Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů (viz § 30 zákona o obchodních korporacích).
Na příslušném účtu účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy vykazovaném v položce „A.I.1. Základní kapitál“ se zaúčtuje základní kapitál a jeho změny podle právní formy účetní jednotky a podle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 012 Změny vlastního kapitálu. Ten uvádí základní postupy účtování změn vlastního kapitálu a bližší informace ohledně jednotlivých typů obchodních korporací.
Než se dostaneme k dalším položkám vlastního kapitálu, pokusme se nejdříve charakterizovat obchodní korporace a družstvo tak, jak je definuje zákon o obchodních korporacích. Jde o výčet nejdůležitějších informací vztahující se k dané problematice.
1. Obchodní korporace – obecně
Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (zákon o obchodních korporacích je zkráceně nazývá společnost) a družstva. Pojem korporace ani společnost není blíže definován, nicméně z logiky věci vyplývá, že pod pojmem společnost je chápána právnická osoba. Občanský zákoník uvádí, že právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu. Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis.
Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma. Pokud není uvedeno, na jaký čas se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou.
Více zakladatelů zakládá právnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy. Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Za právnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám. Jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila.
Jménem právnické osoby je její název. Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Je asi logické, že název nesmí být klamavý.
Při ustanovení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby. Do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla.
Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby.
Zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě.
Jak je uvedeno přímo v občanském zákoníku, právnická osoba si tvoří orgány:
– individuální – o jednom členu nebo
– kolektivní – o více členech.
Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (jinak člen voleného orgánu), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby. Je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.
Zakladatelské právní jednání může:
– stanovit pro schopnost orgánu usnášet se vyšší počet zúčastněných, vyžádat pro přijetí rozhodnutí vyšší počet hlasů nebo stanovit postup, kterým lze způsob rozhodování orgánu měnit,
– připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků,
– určit, že v případě dosažení rovnosti hlasů při rozhodování voleného orgánu právnické osoby rozhoduje hlas předsedajícího.
Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení. Zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil.
Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Pokud náleží působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán.
Právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku a právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace. Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona. Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem v likvidaci.
Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osobě likvidátora, kterým může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem právnické osoby, povolá příslušný orgán právnické osobě bez zbytečného odkladu nového likvidátora. Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání.
Pozn.: za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu.
Likvidátor uspokojí v průběhu likvidace přednostně pohledávky zaměstnanců, s výjimkou, je-li právnická osoba v úpadku. Likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. Dále likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby. V případě, kdy likvidátor v průběhu likvidace zjistí, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.
Jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty nebo oznámení, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku, ke které připojuje podpisový záznam.
Jak se můžeme dočíst v občanském zákoníku, konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku předloží likvidátor ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce. Ten, kdo se stal likvidátorem, předloží konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku tomu orgánu právnické osoby, který má působnost ho z funkce odvolat, popřípadě působnost ho kontrolovat. Není-li takový orgán, předloží likvidátor tyto doklady a návrhy ke schválení soudu.
Tolik krátce k občanskému zákoníku tak, jak definuje právnické osoby. Nyní se vraťme do zákona o obchodních korporacích. Jak již bylo řečeno, obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (obecně společnosti) a družstva.
Společnostmi jsou:
· osobní společnosti (poznámka: osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku):
– veřejná obchodní společnost a
– komanditní společnost
· kapitálové společnosti:
– společnost s ručením omezeným a
– akciová společnost
– evropská společnost a
– evropské hospodářské zájmové sdružení.
Družstvy jsou:
– družstvo a
– evropská družstevní společnost.
V případě, kdy kapitálová společnost nebo družstvo uvádí na obchodních listinách také údaj o svém základním kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze upsané a splacené části základního kapitálu.
Akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené zákonem o obchodních korporacích, a to:
– způsobem umožňujícím dálkový přístup,
– pro veřejnost bezplatně,
– jednoduše dostupným způsobem po zadání elektronické adresy (internetové stránky).
Pozn.: Pokud společnost s ručením omezeným zřídí internetové stránky, musí postupovat obdobně.
Více se dočtete v měsíčníku DÚVaP 5-6/2024.
|
2. květen Čtvrtek (za svátek 1. 5.) |
Sociální pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení za rok 2023 OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 2. 4., ledaže má „paušální daň“; pozn.: dle metodiky ČSSZ se pojistná lhůta 1 měsíc počítá od 1. 4. (svátek), kdy končí lhůta pro přiznání, jejíž odklad na 2. 4. se totiž týká pouze daně (§ 15 odst. 1, § 23 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Daně z příjmů – poplatník |
Elektronické podání přiznání k dani z příjmů poplatníka za zdaňovací období kalendářní rok 2023, pokud nevyužil poradce a nemá povinný audit účetní závěrku (§ 33 odst. 1, § 136 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Splatnost daně z příjmů (doplatku) za zdaňovací období kalendářní rok 2023, když poplatník podal přiznání elektronicky, nevyužil poradce a nemá povinný audit (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
2. květen Čtvrtek |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Podání Přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za rok 2023 OSVČ podávající daňové přiznání bez poradce ve lhůtě do 2. 4., ledaže má „paušální daň“; pozn.: zdravotní pojišťovny počítají měsíční pojistnou lhůtu od posledního dne až odložené daňové lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů 2. 4. (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
9. květen Čtvrtek (za svátek 8. 5.) |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za duben 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
10. květen Pátek |
Sociální pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na sociální pojištění za rok 2023, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 2. 5.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 14a odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Doplacení pojistného na zdravotní pojištění za rok 2023, pokud OSVČ podala pojistný Přehled o příjmech a výdajích až 2. 5.; jinak do 8 dnů od dřívějšího podání (§ 8 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
20. květen Pondělí
|
Daň z příjmů – zaměstnav. |
Odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (z mezd) za duben 2024 (§ 38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy na květen 2024 poplatníka v paušálním režimu, zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za duben 2024(§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za duben 2024(§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za duben 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za duben 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
27. květen Pondělí (za sobotu 25. 5.) |
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za duben 2024 plátce s měsíčním zd. obdobím (§ 99, § 99a, § 101, § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení plátce za duben 2024 - u všech právnických osob, zatímco u osob fyzických jen pokud mají měsíční zdaňovací období (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za duben 2024 o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemcem, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za duben 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za duben 2024 o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
31. květen Pátek |
Daně z příjmů- plátce |
Odvod „srážkové“ daně z příjmů ve smyslu§ 36 sražené v dubnu 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v dubnu 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36 (kromě odměn za závislou činnost § 6 odst. 4) (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v dubnu 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů EU nebo EHP ze zdroje na území ČR a hlášení plátce o zajištění daně (§ 38e odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Sociální pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za květen 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za květen 2024(§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Daň z nemovitých věcí |
Úhrada daně na rok 2024, pokud roční daň nepřesáhla 5 000 Kč, anebo sice přesáhla, ale poplatník nevyužije možnost úhrady daně ve splátkách (§ 15 odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
|
|
Úhrada první ze dvou splátek (á 50 %) daně na rok 2024, pokud daň přesáhla 5 000 Kč, poplatník neprovozuje zemědělskou výrobu a neplatí daň najednou (§ 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
||
|
DPH |
Podání přiznání a zaplacení DPH za duben 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
Poradce 12/2024 – měsíčník (III/2024)
· Zákon o nemocenském pojištění s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 6-7/2024 (III/2024)
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 6-7/2024 (III/2024)
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 6-7/2024 (II/2024)
1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2024 (III/2024)
Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2024 (II/2024)
- Právní minimum
- Z pohledu daní z příjmů (ZDP)
- Z pohledu DPH
- Z účetního hlediska (PÚ)
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)
6. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
7. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
8. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady (publikace přináší aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny v novele ZDP ohledně paušálního režimu, mimořádných odpisů, osvobození od daně, slev na dani a další; třetí kapitola se věnuje cestovním náhradám, stravnému a pracovním cestám)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2023 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska)
10. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, Automobil v podnikání (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy, ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů pracovněprávní problematiku týkající se zaměstnaneckých benefitů, dovolené, odměňování, náhrady škody a ve třetí kapitole automobil z hlediska odpisů, daňových výdajů, technického zhodnocení a účtování)
11. 100 otázek a odpovědí Zákoník práce po novele, Nájem nemovitostí (publikace přináší v první kapitole aktualizované právní předpisy týkající se pracovněprávní oblasti, školství a veřejné správy; ve druhé kapitole řeší formou praktických příkladů změny po novele zákoníku práce a ve třetí kapitole problematiku týkající se nájmu nemovitostí z pohledu daní a účetnictví)
12. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
13. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
14. Daňová přiznání FO a PO za rok 2023 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
15. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
Poradce 13/2024 – měsíčník (V/2024)
· Zákon o dani z nemovitých věcí s komentářem
· Zákon o dani silniční s komentářem
· Přestupky (sankce) v zákoně o účetnictví - změny a doplnění
· Uplatnění mimořádných odpisů a odpisování nadlimitního motorového vozidla v roce 2024
· Odpočet daně při nákupu osobního automobilu
· Změny v uplatnění progresivní daně
· Pomoc zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů - nová pravidla a valorizace
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 8/2024 (V/2024)
· Letní brigády studentů
· Vyšší náhrada za nevyplacenou mzdu - od 1. 5. 2024
· Příspěvek na podporu zaměstnávání zdravotně postižených – zvýšení
· Mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele – novela
· Uplatnění minimální a průměrné mzdy v údajích zaměstnance v roce 2024
· Zdravotní pojištění – letní brigády studentů a sezónní zaměstnávání
· Základní vzdělávání - aktuálně platná pravidla
· Fondy příspěvkových organizací podle aktuální právní úpravy
· Školy v přírodě, výlety
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 8/2024 (V/2024)
· Studentské brigády a sezonní zaměstnávání
· Minimální mzda po novele
· Pronájem nemovitostí – odpisy
· Dodání vody a sazby DPH
· Poskytovatelé platebních služeb a DPH
· Odpisování nadlimitního automobilu
· Pohledávky zdravotních pojišťoven
· Mzdové a platové problémy v praxi
1000 řešení – měsíčník č. 5-6/2024 (V/2024)
· Letní brigády a sezonní zaměstnávání
· OSVČ a daň z příjmů nově
· Občané SR a zdravotní pojištění v ČR
· Daň z příjmů · DPH
· Účetnictví · daňová evidence
· Obce · školy
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Spotřební daně · Daň z nemovitosti · Rozpočtová pravidla
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Mezinárodní správa daní
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
