TÉMA NOVIN

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Nejenom v souvislosti se zavedením JMHZ se rovněž mění řada souvisejících právních předpisů, které mají přímou souvislost se mzdovou problematikou. Zmínit lze alespoň novelizaci právních předpisů upravujících sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmů. Některé změny budou nabíhat postupně, což například znamená, že některé změny týkající se konkrétně daně z příjmů budou platit již pro rok 2026, avšak některé jsou odloženy až pro rok 2027, pokud jde o změny týkající se srážkové daně vybírané zvláštní sazbou daně. V oblasti zdravotního pojištění jde například o povinnosti související se zavedením povinné elektronické komunikace se zdravotními pojišťovnami a některé další důležité změny.

3. Zdravotní pojištění

3.1 Základní informace

Právní úprava zdravotního pojištění

Právní úprava zdravotního pojištění v ČR je obsažena zejména v následujících předpisech:

·         Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

·         Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Okruh osob, na které se vztahuje zdravotní pojištění

Veřejnému zdravotnímu pojištění podle českých předpisů podléhají:

a)  osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR (bez ohledu na jejich státní občanství),

b)  osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR (je nutné však respektovat skutečnosti související s členstvím ČR v EU).

Kromě těchto osob jsou zdravotně pojištěny též další fyzické osoby uvedené v § 2 zákona č. 48/1997 Sb. nebo fyzické osoby, které podléhají příslušným koordinačním nařízením EU (viz kapitolu „Cizinci a zdravotní pojištění“). Jedná se zejména o občany EU, kteří jsou výdělečně činní, ať už důvodu zaměstnání nebo podnikání, týká se to též jejich nezaopatřených rodinných příslušníků. Někteří cizinci však jsou vyňati ze zdravotního pojištění (například cizinci působící v diplomatických službách, podrobněji viz text dále).

Tyto osoby jsou pro účely veřejného zdravotního pojištění označovány jako „pojištěnci“.

Osoby, které jsou vyňaty z veřejného zdravotního pojištění (§ 2 odst. 5)

Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty:

·         Osoby, které na území ČR vykonávají nelegální práci (to znamená v případě, pokud fyzická osoba cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území ČR, je-li podle zvláštních předpisů vyžadováno).

·         Osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR a jsou činné v ČR:

-         pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo

-         pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR.

V případě občanů s trvalým pobytem na území ČR jsou vyňati z českého systému veřejného zdravotního pojištění:

·         Osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné na zdravotní pojištění v souladu s § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. Za dlouhodobý pobyt v cizině se přitom považuje nepřetržitý pobyt delší 6 měsíců. Uvedená osoba musí učinit o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení (Prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, příslušný tiskopis lze nalézt na internetových stránkách Všeobecné zdravotní pojišťovny http://www.vzp.cz/platci/tiskopisy. Od dne, kdy zanikla povinnost této osoby platit pojistné až do dne, kdy se opětovně přihlásí u příslušné zdravotní pojišťovny, však už nemá nárok na poskytování hrazených služeb (blíže viz § 13 až § 15 zákona č. 48/1997 Sb.). Povinnost platit pojistné zaniká dnem, který pojištěnec uvedl v prohlášení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto prohlášení doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.

V případě opětovného přihlášení je pojištěnec povinen předložit zdravotní pojišťovně:

-         doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud takový doklad nepředloží, je povinen doplatit zdravotní pojišťovně zpětně pojistné za příslušnou dobu, jako by dlouhodobě v cizině nepobýval.

·         Osoby, pokud vykonávají výdělečnou činnost v rámci států Evropské unie ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Ve vztahu k Islandu, Norsku, Lichtenštejnsku (do 31. 5. 2012) a Švýcarsku (do 31. 3. 2012) se postupovalo podle nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72. Od 1. 4. 2012 se k aplikaci nových nařízení zavázalo Švýcarsko, od 1. 6. 2012 pak Island, Lichtenštejnsko, Norsko. Tyto osoby však musí po návratu doložit dobu výkonu výdělečné činnosti (zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti), případně dobu pojištění tak, aby po nich nemohlo být českou zdravotní pojišťovnou požadováno doplacení pojistného za dobu pobytu v cizině, případně za část této doby, nepokrytou zdravotním pojištěním.

Právo na výběr zdravotní pojišťovny

·         Pojištěnec (to znamená například i zaměstnanec) má právo na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li zákon jinak (§ 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Omezení volby zdravotní pojišťovny platí pro novorozence, které se stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození (§ 11a). Dále se omezení týká vojáků v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a žáků vojenských škol (uvedené osoby jsou pojištěny u Vojenské zdravotní pojišťovny dle § 11 odst. 3).

·         Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu kalendářního pololetí (§ 11a). Ovšem pozor, přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny.

·         Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách jednotlivých zdravotních pojišťoven. Viz následující tabulku:

3.2 Zaměstnavatelé

Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí:

·         Právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu (tzn. zákona o daních z příjmů),

-         zaměstnává zaměstnance

-         a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR.

·         Organizační složka státu.

Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí:

·         činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle zákona o daních z příjmů.

Lze zdůraznit, že pojem „zaměstnání“ je pojat velmi široce. V zásadě každá činnost, ze které plynou fyzické osobě příjmy ze závislé činnosti ve smyslu zákona o daních z příjmů, je pro účely veřejného zdravotního pojištění považována za „zaměstnání“. Tedy kupříkladu i činnost člena orgánu právnické osoby (například jednatele, člena správní rady, člena představenstva) je z tohoto pohledu považována za zaměstnání, i když není vykonávána v pracovněprávním vztahu.

3.3 Zaměstnanci

Při používání příslušných pojmů je vždy nutné respektovat definice, které jsou používány daným právním předpisem. Pojem „zaměstnanec“ definovaný pro účely zákoníku práce tudíž nemusí být shodný se stejným označením, které používá jiný právní předpis. Z tohoto důvodu je vhodné si přesně vymezit, jak chápat pojem „zaměstnanec“ z pohledu právních předpisů upravujících oblast zdravotního pojištění.

Kdo je zaměstnancem pro účely zdravotního pojištění

Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje (§ 5):

·         fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou:

-         osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

-         žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku (výše příjmu nerozhoduje), tyto příjmy jsou přitom osvobozené od daně z příjmů,

-         osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmů ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (tzv. započitatelný příjem, v případě dohody o provedení práce do roku 2024 částka nad 10 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2025 částka ve výši 25 % průměrné mzdy, blíže k tomu viz kapitolu „Dohoda o provedení práce a nemocenské pojištění“; pro rok 2026 jde o částku 12 000 Kč dle Sdělení MPSV 396/2025 Sb., započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

-         člena družstva, který vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (od roku 2025 částka 4 500 Kč), jak vyplývá z nařízení vlády č. 282/2024 Sb., uvedená částka vychází jako výsledek výpočtu 43 682 Kč x 1,0658 = 46 556 Kč, po vydělení 10 vychází 4 655,62 Kč, po zaokrouhlení na 500 Kč dolů vychází 4 500 Kč, viz též Sdělení MPSV č. 308/2014 Sb.).

-         člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

-         osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (od roku 2025 částka 4 500 Kč); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

-         dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (od roku 2025 částka 4 500 Kč),

-         člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů.

Od 1. 1. 2026 se tedy mění podmínky v případě příjmu člena družstva (už není uvedeno, že jde o člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu). Dále se výčet výjimek rozšiřuje o příjem člena společenství vlastníků jednotek, pokud nedosáhl započitatelného příjmu.

Příklad 32

Žák středního odborného učiliště vykonává odbornou praxi ve školní provozovně. S touto provozovnou nemá uzavřen žádný pracovněprávní vztah. Za provedenou práci v rámci praktického výcviku obdržel:

a)  odměnu ve výši 2 500 Kč,

b)  odměnu ve výši 4 000 Kč,

c)  odměnu ve výši 5 000 Kč. 

Výše odměny není pro účely zdravotního pojištění v uvedeném případě důležitá. Jak vyplývá z definice „zaměstnance“, nejedná se v daném případě o zaměstnance, z odměny nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. V případě, že se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, není pro účast na zdravotním pojištění stanovena podmínka, týkající se výše příjmu.

Příklad 33

Starobní důchodce dosáhl v roce 2026 odměnu z dohody o provedení práce ve výši 11 999 Kč za měsíc květen a ve výši 12 000 Kč za měsíc červen. Postup: Jedná se o odměnu z dohody o provedení práce. V případě, pokud byl v kalendářním měsíci zúčtován započitatelný příjem do 11 999 Kč, není v daném měsíci starobní důchodce účasten nemocenského pojištění (§ 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. a Sdělení MPSV č. 396/2025 Sb.). Pak z odměny z dohody o provedení práce nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Tato hranice 11 999 Kč však byla překročena za měsíc červen, byť o pouhou 1 Kč. To znamená, že za měsíc červen již bude dotyčný starobní důchodce považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a z odměny vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o starobního důchodce, z tohoto hlediska není důležitá, na výši limitní částky 11 999 Kč měsíčně to nemá vliv. Obdobně v případě, pokud by se jednalo o fyzickou osobu, která má nárok na předčasný starobní důchod, předdůchod nebo invalidní důchod.

Od roku 2025 je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (to znamená i zdravotního pojištění) v případě, pokud odměna z dohody o provedení práce dosáhne aspoň 25 % průměrné mzdy, vyhlášené MPSV ve Sbírce zákonů (výše částky se zaokrouhluje na 500 Kč, v roce 2026 jde již o příjem ve výši 12 000 Kč). V roce 2025 byl pro tyto účely hraniční měsíční příjem ve výši 11 500 Kč, kdy vznikla zaměstnanci účast na nemocenském pojištění, jak vyplývá z novely zákona o nemocenském pojištění provedené zákonem č. 470/2024 Sb.

Příklad 34

Žena, která pobírá rodičovský příspěvek, dosáhla odměnu z dohody o pracovní činnosti ve výši 8 000 Kč za práci vykonanou v období od 1. dubna do 30. dubna 2026, dále ve výši 2 200 Kč za měsíc květen 2026, kdy byla 14 dní nemocná. Postup: Jedná se o odměnu z dohody o pracovní činnosti, dosažený příjem je rozhodující, z odměny za duben vznikne povinnost odvést zdravotní pojištění za měsíc duben. Za měsíc květen nebyl dosažen příjem ve výši 4 500 Kč, z odměny za měsíc květen nevznikne povinnost odvést zdravotní pojištění. Okolnost, že se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, ani skutečnost, že byla po část měsíce nemocná, nemá vliv na limit ohraničený částkou 4 500 Kč měsíčně (započitatelný příjem rozhodný pro účely účast na nemocenském pojištění od roku 2025).

Více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti

Pro úplnost je možné zmínit změny, které přinesla novela zákona č. 48/1997 Sb., provedená zákonem č. 267/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015. Na základě uvedené novely se postupuje takto:

a)  příjmy z více dohod o pracovní činnosti uzavřené u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci se sčítají (obdobně v případě více dohod o provedení práce). Až do 31. 12. 2014 se příjmy v uvedeném případě posuzovaly samostatně (to znamená, že se nesčítaly),

b)  započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce (obdobně v případě dohody o pracovní činnosti) považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.

Započitatelný příjem

Pojem „započitatelný příjem“ – viz § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o částku, která je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění. Není však pro účely zdravotního pojištění rozhodující, v jaké výši byl příjem sjednán (rozhoduje pouze skutečně dosažený příjem).

Výše příjmu, který osoba v kalendářním měsíci dosáhla, je rozhodující pro posouzení, zda se jedná pro účely zdravotního pojištění o zaměstnance, v následujících případech:

·         člena družstva, který vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován (na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2025 již může mít člen družstva sjednán s družstvem pracovněprávní vztah, jedná se o změnu provedenou na základě novely provedené zákonem, č. 289/2025 Sb. od 1. 1. 2026),

·         osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti,

·         osoby činné na základě dohody o provedení práce,

·         člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován (novela od 1. 1. 2026, provedená zákonem, č. 289/2025 Sb.),

·         dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Pokud osoba, spadající do uvedených skupin, nedosáhne v kalendářním měsíci započitatelný příjem (nedosáhne v roce 2026 příjem alespoň 4 500 Kč), není z titulu tohoto příjmu považována pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel z tohoto příjmu neodvádí zdravotní pojištění.

Pro účely zdravotního pojištění již neplatí další pravidla, známé z dřívější doby, jako například

·         není vyloučen vztah trvající kratší dobu než 15 kalendářních dnů (krátkodobé zaměstnání),

·         nepoužívá se pojem „zaměstnání malého rozsahu“.

Podrobné informace najdete v odborné tematické publikaci Příručka mzdové účetní 2026.