TÉMA NOVIN

VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ U PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ

Podrobné informace k výsledku hospodaření podnikatelé zjišťují ve výkazu zisku a ztráty. To je asi informace, která nikoho nepřekvapí. Poněkud v jiném světle se však bude jevit vazba jednotlivých nákladových či výnosových položek na celkový výsledek, a především spojitost na další výkaz – rozvahu. V případě, kdy chceme odvodit vazbu mezi příslušným řádkem (hodnotou) uvedenou ve výsledovce s příslušným řádkem rozvahy (bilance), dostáváme se při studování výkazu zisku a ztráty do poněkud náročnější pozice.

Pro pomoc při této úvaze, popřípadě k jiným účelům, jsme se pokusili propojit jednotlivé řádky výkazu zisku a ztráty sestavované v plném rozsahu – v druhové členění s výkazem rozvaha sestavovaná taktéž v plném rozsahu. Prvotně nahlížíme do Výkazu zisku a ztráty, který rozebíráme po jednotlivých řádcích formou pyramidového či stromečkového rozkladu. V každém tomto řádku jsme se pokusili uvést obvykle sem přiřazované syntetické účty (musí vždy vycházet z účtového rozvrhu účetní jednotky).

Ke každému tomuto účtu připojujeme nejčastěji používané souvztažné účty, s uvedením jejich názvu (je nezbytné vždy posoudit individuální přístup každé účetní jednotky k možnosti tvorby syntetických účtů!), významu naznačené účetní operace, a právě vazbu na výkaz rozvaha. Je samozřejmé, že v případě, kdy výkaz zisku a ztráty má vazbu na jiný řádek tohoto výkazu, uvádíme i tyto souvztažnosti.

Jak jsme již uvedli, vycházíme v tomto článku z výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu – druhové členění. Výkaz zisků a ztráty je účetní výkaz, který poskytuje informace o tom, jaký zisk (popřípadě ztrátu) vykázala účetní jednotka. Výkaz zisku a ztráty zachycuje výnosy a náklady za účetní období, přičemž:

-         náklady jsou obvykle definovány jako peněžně vyjádřené účelné a účelové vyjádření prostředků a práce v průběhu hospodářské činnosti dané účetní jednotky,

-         výnosy se dají definovat jako v penězích vyjádřený ekvivalent za předané a odběratelem uznané výkony.

Rozdíl mezi náklady a výnosy představuje výsledek hospodaření, který může nabývat kladných hodnot (zisk) nebo hodnot záporných (ztráta), popřípadě může skončit výsledek hospodaření na nulové hodnotě (například veřejná obchodní společnost). Výsledek hospodaření z výkazu zisku a ztráty je přenášen do rozvahy, konkrétně do příslušné položky vlastního kapitálu. Na rozdíl od rozvahy (sestavujeme ji k určitému datu – rozvahovému dni), výkaz zisku a ztráty sestavujeme vždy za dané účetní období.

Pro účtování nákladů a výnosů platí zásady pro jejich časové rozlišování. Náklady a výnosy zachycují účetní jednotky podle těchto zásad:

a) náklady a výnosy se účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisejí,

b) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se účtují do výnosů běžného roku,

c) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě nákladů příštích období nebo výdajů příštích období na příslušných účtech účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv,

d) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě výnosů příštích období nebo příjmů příštích období na příslušných účtech účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.

Možná ještě poslední informaci k tomuto tématu. Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li:

a) o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření,

b) o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.

V celém našem příspěvku čerpáme z vyhlášky č. 500/­2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška) a příslušných Českých účetních standardů pro podnikatele.

Abychom dokázali správně určit, jak má výkaz zisků a ztrát dané účetní jednotky vypadat, musíme vyjít ze dvou skutečností: je nezbytné správně zařadit účetní jednotku do příslušné kategorie a rozhodnout, zda podléhá auditu. První důležité kritérium, které má dopad na sestavování účetní závěrky, bude nové rozdělení účetních jednotek do jednotlivých kategorií. Jedná se o tyto kategorie účetních jednotek: mikro, malé, střední a velké.

Poznámka: vycházíme zde zákona č. 316/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/­2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/­2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny (dále novela zákona o účetnictví), kterým došlo k navýšení limitů.

Mikro účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a) aktiva celkem 11 000 000 Kč (před novelou zákona o účetnictví 9 000 000 Kč),

b) roční úhrn čistého obratu 22 000 000 Kč (před novelou zákona o účetnictví 18 000 000 Kč),

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Poznámka: Hodnota aktiva celkem se zjišťuje z rozvahy a jedná se o hodnotu netto. V případě obratu jde o obrat roční (čistý), popřípadě přepočtený. Počet zaměstnanců se zjišťuje jako průměrný přepočtený stav během účetního období.

Malá účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a) aktiva celkem 120 000 000 Kč (před novelou zákona o účetnictví 100 000 000 Kč),

b) roční úhrn čistého obratu 240 000 000 Kč

(před novelou zákona o účetnictví 200 000 000 Kč),

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:

a) aktiva celkem 600 000 000 Kč (před novelou zákona o účetnictví 500 000 000 Kč),

b) roční úhrn čistého obratu 1 200 000 000 Kč

(před novelou zákona o účetnictví 1 000 000 000 Kč),

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velká účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.

Pro doplnění uveďme, že za velkou účetní jednotku se vždy považuje:

-         subjekt veřejného zájmu – jedná se o účetní jednotky se sídlem v ČR, které jsou obchodní společnosti s emitovanými investičními cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společností a zdravotní pojišťovny a

-         vybraná účetní jednotka – jedná se o organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

V případě, kdy vznikne nová účetní jednotka, tak v prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti se postupuje podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž bylo možno důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.

Vzhledem k náročnosti a komplikovanosti vymezení kategorií účetních jednotek, jak je výše naznačeno, pokusme se shrnout uvedené informace do následující tabulky:

Vazba kategorizace účetních jednotek na audit účetních závěrek

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (vztahuje se například na banky pojišťovny, politické strany), a dále:

-         velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu),

-         střední účetní jednotky.

I v této záležitosti došlo novelou zákona o účetnictví ke změně. S účinností od 1. 1. 2026 mají povinnost nechat ověřit auditorem svou účetní závěrku pouze střední a velké účetní jednotky.

Pro správné rozhodnutí, jaký výkaz zisku a ztráty musí daná účetní jednotka použít, se vychází z výše uvedených informací.

Výkaz zisků a ztráty v plném rozsahu musí sestavit:

a) účetní jednotka, která je obchodní společností, a

b) z ostatních účetních jednotek ta, která je

1. velkou účetní jednotkou,

2. střední účetní jednotkou,

3. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

4. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Poznámka: výkaz zisků a ztráty v plném rozsahu obsahuje všechny položky podle Přílohy č. 2 (druhové členění) nebo Přílohy č. 3 Vyhlášky (účelové členění).

Výkaz zisků a ztráty ve zkráceném rozsahu může sestavit:

a) účetní jednotka, která není obchodní společností nebo

b) nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Poznámka: Výkaz zisků a ztráty ve zkráceném rozsahu obsahuje položky označené písmeny, římskými číslicemi a výpočtové položky podle Přílohy č. 2 nebo 3 Vyhlášky.

A ještě jedna důležitá informace: výkaz zisku a ztráty uvádí hodnoty ve dvou sloupcích:

-         skutečnost v účetním období (ve sledovaném účetním období),

-         skutečnost za minulé účetní období.

Položky vztahující se k provoznímu výsledku hospodaření

Provozní výsledek hospodaření je sumarizací položek tržeb z prodeje výrobků a služeb, tržeb za prodej zboží, výkonové spotřeby, změny stavu zásob vlastní činnosti, aktivace osobních nákladů, úprav hodnot v provozní oblasti, ostatních provozních výnosů a ostatních provozních nákladů.

Grafické znázornění výkazu v popisovaných položkách:

A nyní k jednotlivým položkám * Provozního výsledku hospodaření podrobně.

Více informací najdete v měsíčníku DÚVaP 7-8/2026.