Základ daně je pro účely daně z příjmů FO osob definován v ustanovení § 5 ZDP. Základem daně je dle ustanovení§ 5 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak. Jak je to v případě úpravy základu daně FO?

Pro zjištění základu daně se pak dále použijí ustanovení § 23 až 33 ZDP

 V případě fyzických osob lze od základu daně odečíst nezdanitelné části základu daně uvedené v ustanovení § 15 ZDP.

Základem daně je ve smyslu ustanovení § 23 odst. 1ZDP rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

Ustanovení § 23 odst. 2 ZDP stanoví, že při zjištění základu daně se u daňových subjektů, kteří vedou účetnictví, vychází z VH (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu MÚS. Výsledek hospodaření je tedy v případě účetních jednotek výchozím údajem pro zjištění základu daně. ZDP pak dále upravuje jeho snížení nebo zvýšení podle ustanovení § 23, 24, popř. 25ZDP. Samotný základ daně se tedy nemusí shodovat s VH. V případě poplatníků, kteří nevedou účetnictví, se při zjištění základu daně podle tohoto ustanovení vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Ustanovení§ 23 odst. 10 ZDP upřesňuje, že se pro zjištění základu daně vychází z účetnictví vedeného podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „ZoÚ“), pokud zvláštní předpis nebo ZDP nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

ZDP v ustanovení § 24 definuje výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou daňově uznatelné. Toto ustanovení uvádí, že výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené ZDP, popř. zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny.

Daňově uznatelné položky musí vždy, kromě dalších podmínek, splňovat, že:

-        byly vynaloženy k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (§ 24 odst. 1ZDP) nebo jsou uvedeny v § 24 odst. 2 ZDP,

-        nevztahují se k příjmům, které nejsou předmětem daně, a příjmům osvobozeným jsou poplatníkem prokázány,

-        věcně a časově souvisí s daným zdaňovacím obdobím,

-        nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP umožňuje zahrnout do daňově uznatelných položek výdaje (náklady), které nejsou daňově uznatelnými, pokud jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu. Tyto výdaje lze uznat jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady, pokud tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Pokud tyto příjmy (výnosy) plynuly až v dalších obdobích, postupujeme se podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP (obdobně postupují i fyzické osoby s daňovou evidencí).

Podle ustanovení 23 odst. 4 písm. e) ZDP se do základu daně nezahrnují částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud přímo souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví.

Základ daně z příjmů se stanoví za zdaňovací období

Podle ustanovení § 16b ZDP je zdaňovacím obdobím daně z příjmů FO kalendářní rok (popř. hospodářský rok).

Základ daně se ve smyslu ustanovení § 5 odst. 6 ZDP upravuje:

O příjem zahrnutý do základu daně (§ 7 a 9) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci. Obdobně toto platí pro uplatněné výdaje (náklady).

·         O výdaje (náklady) uplatněné jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

·         O příjem ze závislé činnosti zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, lze snížit u poplatníka příjem ze závislé činnosti v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Příjem za daný kalendářní měsíc však může být snížen pouze do výše, ve které byl poplatníkovi zúčtován.

V případě poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se základ daně:

·         zvyšuje při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci (nebo na evidenci příjmů a výdajů podle § 9) ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence o hodnotu dluhů souvisejících s daňově uznatelnými výdaji, o zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a o přijaté zálohy, o zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách, o zůstatky dohadných účtů pasivních;

·         zvyšuje ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví při přechodu z daňové evidence (nebo z evidence příjmů a výdajů podle § 9) na vedení účetnictví o hodnotu zásob a cenin, o hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem;

·         zvyšuje o výši dluhu, kromě prominuté daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, dluhu ze smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných obdobných sankcí, který zanikl jinak než

-        splněním,

-        započtením,

-        splynutím práva s povinností u jedné osoby,

-        narovnáním,

-        dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty.

Jedná se např. o dluhy promlčené, proti kterým byly uplatněny výdaje (náklady) jako daňově uznatelné.

Příklad

Fyzická osoba A zapůjčí fyzické osobě B 100 000 Kč. Pokud fyzická osoba dluh odpustí, vzniká fyzické osobě B zdanitelný příjem ve výši 100 000 Kč.

Samotné přijetí peněz není ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4 písm. b)ZDP předmětem daně z příjmů a základ daně z příjmů neovlivní. Ke zvýšení základu daně dojde až ve zdaňovacím období odpuštění dluhu.

Pokud dojde k prominutí daně v souladu s daňovým řádem, není povinnost základ daně zvyšovat. Zvyšuje o hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a uplatňuje skutečné výdaje, poplatníkovi, který je spojenou osobou (ekonomicky, personálně či jinak spojenou, viz. § 23 ZDP), který vede účetnictví (s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingu), nedošlo-li k vyúčtování celkového dluhu v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny. Jedná se např. o situaci, kdy fyzická osoba (podnikatel) vedoucí daňovou evidenci zaplatila zálohu na nákup zboží společnosti s ručením omezeným, ve které je tato fyzická osoba jediným společníkem. Zvyšuje o příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně. Zvyšuje o částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým.

V případě poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se základ daně:

·         snižuje o hodnotu zásob pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost a o jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti;

·         snižuje při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci (nebo na evidenci příjmů a výdajů podle § 9) ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence o hodnotu pohledávek souvisejícími se zdanitelnými příjmy, o stav zásob a cenin, o zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy (s výjimkou úplaty u finančního leasingu a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26 ZDP), o zůstatky dohadných účtů aktivních;

·         snižuje ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví při přechodu z daňové evidence (nebo z evidence příjmů a výdajů podle § 9) na vedení účetnictví, o hodnotu přijatých záloh, o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů;

·         snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a uplatňuje skutečné výdaje, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví (s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingu), o které byl zvýšen základ daně podle § 5 odst. 10 ZDP, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový dluh.

Časová souvislost příjmů ze závislé činnosti

Příjmy ze závislé činnosti vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a zálohy sražené z těchto příjmů plátcem daně se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti.

(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících DaÚ 2/19, DÚVaP 1/19, DaÚ 11-12/18 a odborných tematických publikacích 100 otázek a odpovědí – daň z příjmů FO a PO, Daňové a mzdové zákony 2019)

Vzhledem k tomu, že zákonem č. 40/2009 Sb., byl vydán zcela nový trestní zákoník, který nabyl účinnosti 1. 1. 2010 a nahradil trestní zákon (zák. č. 140/1961 Sb.), účinný téměř padesát let, bylo nutno, aby také nakladatelství PORADCE na tuto zásadní změnu v našem trestním právu reagovalo, a proto v PORADCI 5/2011 (vydáno 9. 12. 2010) byla vydána první verze trestního zákoníku s komentářem. Od té doby bylo vydáno několik dalších publikací, které reagovaly na změny v trestní legislativě. Poslední vydání bylo v PORADCI 4/2017 (vydáno 14. 10. 2016). Zásadní změnou trestního zákona oproti nyní účinnému trestnímu zákoníku, bylo opuštění materiálně-formálního pojetí trestného činu a jeho nahrazení formálním pojetím trestného činu, které mělo vést k přesnějšímu vymezení skutkových podstat trestných činů, současně však trestní zákoník v ustanovení § 12 odst. 2 deklaroval pojem „společenské škodlivosti“.

Vedle nově existujícího trestního zákoníku však i nadále platí trestní řád, zákon č. 141/1961 Sb., s celou řadou změn a doplňků, který byl poprvé vydán s komentářem a judikaturou v PORADCI 4-5/2012 (vydáno 21. 11. 2011), naposledy v PORADCI 5-6/2018 (vydáno 23. 10. 2017).

Z výše uvedené chronologie je nesporné, že uvedené publikace trestního řádu a trestního zákoníku vycházely ve dvou časově rozdílných vydáních, každé zvlášť. Vydáním obou zákonů v jedné publikaci, ke stejné časové rovině, by mělo být dosaženo lepší přehlednosti. Tato publikace [stejně jako předchozí vydání trestního zákoníku a trestního řádu v samostatných vydáních] si v žádném případě neklade za cíl nahrazovat či konkurovat jiným trestním zákoníkům s komentářem, které slouží mj. také k pedagogické činnosti, a tomu také odpovídá jejich rozsah (a pořizovací náklady). Pokud v této publikaci je k některým ustanovením uveden komentář, jedná se pouze o snahu poskytnout základní informace k některým pojmům, případně změnám, které do zmíněného ustanovení podstatněji zasáhly [např. zák. č. 58/2017 Sb. komentář k § 56 tr. zákoníku či zák. č. 55/2017 Sb., komentář k § 77btr. ř. a následujícím; vycházeno je zejména z důvodových zpráv, kterými předkladatel zákona odůvodnil jejich existenci (zákonných ustanovení), případně jejich změny].

Prvořadým záměrem této publikace [a její výhodou] je snaha o co nejrychlejší přiblížení zmíněné problematiky obohacené o aktuální judikaturu veřejnosti. Tomuto účelu bezpochyby svědčí i to, že publikace neobsahuje komentář teoretického výkladu různých ustanovení a znaků trestných činů, jako je tomu běžné u rozsáhlejších komentářů, ale pro běžného čtenáře bezpochyby bližší aktuálnější judikaturu, která mu může pomoci jednak orientovat se v uvedené problematice a také mu může ev. pomoci při řešení vlastního problému. Aktuální judikatura [zahrnuty jsou judikáty vydané naposledy ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1-37/2018] rovněž umožňuje, aby tato publikace byla využita i právně informovanou částí čtenářů nakladatelství, neboť díky této aktuální judikatuře [téměř všechny publikace, které reagují na změny zákonů, vychází bez aktuální judikatury, a větší komentáře pak s několikaletým zpožděním v oblasti judikatury], se tato publikace může stát rychlým průvodcem i pomocníkem co nejširšímu okruhu našich čtenářů. Odkaz na judikaturu umožňuje rovněž vyhledání příslušných rozhodnutí a seznámení se případně s celou problematikou v judikatuře řešenou.

Jak již bylo shora uvedeno, trestní řád a trestní zákoník řeší velmi širokou materii, a proto největší pozornost byla věnována těm pasážím trestního řádu a trestního zákoníku, která jsou pro běžného občana z pohledu zachování jeho práv [právo na obhajobu, zahájení trestního řízení, ale také nejfrekventovanější trestnou činnost – krádež, podvod atd.] nejčastěji ustanoveními zmíněných zákonů dotčena. Ta ustanovení, která jsou v praxi méně často aplikována, jsou sice zmíněna, ale pokud k nim neexistuje ani odpovídající judikatura, je zřejmé, že z pohledu každodenního dosahu běžného občana jsou téměř nepodstatná, tudíž nejsou více rozváděna.

Komentář k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu je zpracován k právnímu stavu a judikatuře ke dni 30. 11. 2018 (zde lze ještě zmínit verzi u presidenta).

-       novela trestního zákoníku č. 287/2018 Sb.

Trestní zákoník, který byl novelizován zákonem č. 287/2018 Sb., přinesl celou řadu změn. Vzhledem k tomu, že komentářová a judikatorní část byly uzavřeny již k 30. 11. 2018 a nebylo na později přijatý zákon v příslušných pasážích na změny reagováno, je v několika následujících větách poukázáno na nejpodstatnější změny, ke kterým dochází s účinností přijatého zákona (1. 2. 2019).

Pozornost by měla být věnována změnám v § 70. Dále je nutno upozornit na zcela nová ustanovení § 135a a § 135b, která vymezují nové termíny. Přehlédnuty rovněž nemohou být změny, které se dotkly ustanovení § 214 a § 215 stejně jako následujících § 216 a § 217 a nově zavedeného § 216atr. zákoníku. V souvislosti se změnami zákonných ustanovení uvedenými v předchozí větě je vhodné uvést, že cílem navržené právní úpravy je odstranit legislativní nedostatky zjištěné Výborem expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (MONEYVAL) v rámci čtvrtého kola hodnocení 2 (hodnotící zpráva byla přijata na 35. plenárním zasedání Moneyvalu konaném ve dnech 11. – 14. dubna 2011), které podle hodnotitelů ztěžují efektivní postih praní špinavých peněz. Hlavním problémem stávající trestněprávní úpravy postihu praní špinavých peněz je podle hodnotitelů to, že jednání, která jsou mezinárodními dokumenty definována jako praní špinavých peněz, jsou v rámci trestního zákoníku postihována nejen jako trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 tr. zák.), ale zčásti také jako trestný čin podílnictví (§ 214 tr. zák.) a trestný čin nadržování (§ 366 tr. zák.). S ohledem na skutečnost, že stávající skutkové podstaty trestných činů postihující úmyslné a nedbalostní podílnictví obsahují jednání, která jsou výše citovanými úmluvami zabývajícími se postihem praní peněz podřazena pod praní špinavých peněz, bylo navrženo tyto trestné činy zrušit a příslušná jednání včlenit do skutkových podstat trestných činů postihujících úmyslnou a nedbalostní legalizaci výnosů z trestné činnosti. Uvedená změna je v souladu s požadavky hodnotitelů výboru Moneyval, který požaduje, aby všechny typy jednání podřaditelných podle relevantních úmluv pod praní špinavých peněz byly uvedeny v rámci jednoho trestného činu postihujícího praní peněz.

V návaznosti na čl. 3 odst. 1 písm. i) a odst. 2 směrnice o boji proti terorismu byl rozšířen stávající trestný čin teroristického útoku podle § 311 tr. zák. tak, aby postihoval neoprávněné zasahování do informačních systémů podle článku 421 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy.

Z čl. 23 písm. a) Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a z článku 25 a) Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci plyne povinnost postihovat svádění ke křivé výpovědi, není však odůvodnitelné, proč nepostihovat obdobná jednání, pokud jsou činěna vůči znalcům, tlumočníkům nebo osobám, které mají někoho jiného křivě obvinit. Jednání spočívající ve svádění svědka, znalce, tlumočníka či osoby lživě obviňující dosahuje stejné typové závažnosti. Výše uvedené skutečnosti vedly k přijetí nového ustanovení - § 347atr. zákoníku.

-       novela trestního řádu č. 287/2018 Sb.

Zákonem č. 287/2018 Sb., který byl přijat po zpracování judikatorní a komentářové části vydání této publikace, došlo mj. také k některým změnám v trestním řádu, na které je krátce upozorněno v tomto odstavci.

Mezi ustanovení trestního řádu je včleněno nové znění, a to § 7b) – které směřuje k uchování dat po stanovenou dobu v nezměněné podobě pro orgány činné v trestním řízení, přičemž mj. lze osobě, která např. taková data drží nařídit, aby učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat[jedná se o ustanovení, které má sloužit mj. k boji s počítačovou kriminalitou. Reaguje na článek 16 Úmluvy Rady Evropy o počítačové kriminalitě. Uchování dat vyžaduje, aby data, která již existují a jsou uložena, byla chráněna před zásahy ovlivňujícími jejich kvalitu nebo vedoucími k jejich změně, ztrátě či zničení. Uchování nezbytně neznamená „zmrazení“ dat (tj. že musí být nezbytně zcela nepřístupná komukoli a že tato data nebo jejich kopie nemůže být legitimně užívána). Ten, vůči komu příkaz k uchování dat směřuje, může mít i nadále přístup k těmto datům, záleží na přesném obsahu příkazu k uchování dat. Uvedený článek se týká všech typů uložených počítačových dat, data je třeba specifikovat v příkazu.]. Ustanovení, které se dotkne zejména oblasti advokacie je ustanovení § 35 tr. ř. Podle dosud platného znění nemohl se v některých případech obhájce v trestním řízení nechat zastoupit koncipientem [v řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a před Nejvyšším soudem]. Shora uvedenou novelou nebude sice dána možnost obhájci nechat se zastoupit v trestním řízení také před shora uvedenými soudy koncipientem, ale bude se moci nechat koncipientem zastoupit v případě potřeby nahlížení do spisů také před krajským soudem jako soudem prvního stupně, vrchními soudy a Nejvyšším soudem. Další změnou je např. skutečnost, že o vyloučení soudce nebo senátu Nejvyššího soudu nebude již rozhodovat tento soudce nebo senát, ale jiný senát téhož soudu [Nejvyššího soudu]. Bezpochyby změnou, která by měla mj. vést také k rychlosti řízení, jsou změny provedené v ustanoveních § 265rtr. ř. a § 268 tr. ř., ke způsobům vyhlášení rozsudku Nejvyšším soudem. Zbývající změny provedené zákonem č. 287/2018 Sb., spíše již jen kosmeticky reagují na změny provedené v jednotlivých ustanoveních trestního zákoníku týmž zákonem.

(Více se o tomto tématu se dočtete v měsíčnících Poradce 5-7/2019, Poradce 3/2019 a sborníku Zákony IIB/2019)

Ve velkém vzorku konzumentů alkoholu se prakticky ve všech zemích nacházejí i podnikatelé, i když vztah alkoholu a jejich činností vyznívá určitě nepochopitelně až paradoxně. Alkohol totiž ničí nejen zdraví organismu podnikatele, ale i schopnost správně se rozhodovat, kalkulovat, předvídat, riskovat, couvat, analyzovat. Působí tedy vytrvale a úspěšně na více frontách…

Konzumace alkoholu prudce roste

už ve věkové skupině 15 až 16-letých středoškoláků v mnoha evropských zemích. Rostou hlavně počty dívek, které alkoholu holdují, a klesá věková hranice. Signalizuje to mezinárodní srovnávací průzkum ESPAD, který se dělal ve 30 zemích Evropy mezi středoškoláky. Opakovaně opilí jsou nejvíc mladí Seveřané – Finové, Dáni, trochu střízlivější jsou Švédové. Naopak mladí lidé ze zemí jižní Evropy – Itálie, Řecka a Francie – jsou spíš požitkáři a každodenní opilost u nich není samozřejmostí. Ve Francii jsou teenageři údajně stále víc zdrženliví: jen 36 procent mladých Francouzů odpovědělo, že byli za posledních 12 měsíců opilí, zatímco evropský průměr je 52 procent. Jenže i když mladí Francouzi pijí méně, častěji umírají při dopravních nehodách způsobených alkoholem. Švédi se opíjejí víc, ale potom si nesednou do auta. Ve Francii lze sledovat i jiný paradox: zatímco mladí pijí méně, dospělí jsou „velcí pijani“.

Alkohol je dávkou kalorií

Někteří manažeři jsou přesvědčeni, že díky sklence tvrdého alkoholu lépe stráví sytá jídla a budou osvěženi. Alkohol je ale přitom jen další dávkou kalorií. Jeden gram čistého alkoholu dodává tělu energii, která se rovná sedmi kaloriím – je to sice méně než při příjmu tuku, ale víc než při konzumaci cukrů, kromě toho jsou to jen „prázdné kalorie“, tedy nemají žádnou výživovou hodnotu. Během chemické přeměny se alkohol v organismu mění na glukózu, která, když ji nevyužijeme, se přemění na tukovou tkáň. Kdo pije relativně hodně alkoholu, přibírá i proto, že alkohol podávaný k jídlu, povzbuzuje apetit. Když si chceme zachovat zdraví, neměli bychom vypít víc než jeden nebo dvě sklenice vína nebo lahev piva denně, ale i to představuje určité riziko.

Každý desátý až patnáctý člověk prohrává svůj souboj s rozkošemi alkoholu (podle různých statistik) do té míry, že se musí podrobit léčbě, a téměř třetina naší populace má vážné problémy s alkoholismem.

MUŽSKÝCH PIJÁKŮ JE OPROTI DÁMÁM O POLOVINU VÍC,

ale tento rozdíl se za krátkou dobu může radikálně snížit. Podle posledních zkoumání v rámci porovnávacího evropského výzkumu se totiž příslušnice něžného českého a slovenského pohlaví „vyšvihly“ už na třetí místo v Evropě! A přitom právě ženský organismus je mimořádně citlivý na pití alkoholu. Bez diskriminačních úvah – když muž a žena se stejnou hmotností (váhou těla) vypijí totéž množství alkoholu, žena bude mít pro méně výkonný metabolismus (schopnost látkové přeměny v organismu) až o třetinu vyšší hladinu alkoholu v krvi! Podle odborníků pravidelná konzumace alkoholu dva až třikrát týdně zvýší u ženy riziko výskytu nádoru prsu…

Alkohol ničí organismus úspěšně na více frontách

Chemická továrna lidského organismu – játra se dlouhodobým pitím zvětšují a už na dotek přes břišní stěnu mohou být citlivá. V pozdějším období začne přestavba jejich struktury, původní jaterní buňky se mění na vazivové, játra tvrdnou. Tím se stlačují cévy a krevní oběh uvnitř jater se mění, poškozuje. Krev nemůže protékat játry v dostatečné míře, „neprotlačí“ se přes ně a dochází k dalším poškozením s možným smrtelným následkem.

Poškozuje se i trávicí trakt – v jícnu vznikají „křečové žíly“ – varixy a zánět výstelky – sliznice. Nežádoucím způsobem se zvyšuje tvorba žaludečních šťáv, což poškozuje stěny žaludku s možným zhoubným následkem. 

Narušuje se i činnost pankreasu a může vzniknout cukrovka. Srdce se taky hlásí s problémy – bodavé bolesti za hrudní kostí, bušení, arytmie. Objevuje se vysoký krevní tlak. Mozek poškozuje alkohol ještě výrazněji než játra.

Je destrukčním činitelem – vrahem mozkových buněk, dochází ke ztrátě psychické svěžesti, demenci, úbytku intelektuálních schopností, periferní nervstvo je poškozeno hlavně nedostatkem přívodu vitaminů, které alkohol ničí (především ze skupiny B) a projevy jako mravenčení a trnutí rukou, bolesti a křeče svalů, třes rukou a nejistá potácivá chůze nenechají na sebe dlouho čekat. Původní mladistvý vzhled člověka se mění v „trosku“.

Jakou dobu potřebuje alkohol, než vymizí z krve (v hodinách)

SILNÉ OSOBNOSTI DOKÁŽOU PROTI KONZUMACI ALKOHOLU BOJOVAT

hlavně svojí schopností najít si alternativu především ve změně pitného režimu. Někdy totiž jde jen o závislost na chuti alkoholu a ta se dá upravit například požíváním kvalitního a správně vychlazeného nealkoholického piva. Pijáci vína přestanou mít chuť na svoji oblíbenou značku, když začnou ještě předtím, než si dají první dávku, jíst ovoce, zejména jablka. Alkohol jim k tomu jednoduše přestane „pasovat“. Předtím ale mohou ještě udělat „nultý“ krok tím, že si začnou ředit víno kvalitní minerálkou – i ta jim postupně odebere chuť pít čisté víno a sníží alkoholové riziko.

Závěr

Sportování a udržování dobré kondice ubírá chuť na pití, hlavně „tvrdého“. Vytrvalostní aktivity (běh, jízda na kole, kolečkové brusle apod.), které způsobují vylučování „hormonů štěstí“ – endorfinů, potlačují chuť konzumovat všechny typy tvrdého alkoholu.

MUDr. Pavel Malovič 

Poradce, měsíčník č. 5-7/2019 (XII/2018)

§  Trestní zákon s komentářem – JUDr. Jan Engelmann

§  Trestní řád s komentářem – JUDr. Jan Engelmann

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3/2019 (I/2019)

• Zdaňování příjmů ve vazbě na rezidentství  - Ing. Dalimila Mirčevská
• Nemocenské pojištění v r. 2019 - Ing. Antonín Danek
• Opravné a dodatečné daňové přiznání - Ing. Martin Děrgel
• Zákon o dani z příjmů po novele - Ing. Eva Sedláková
• Otazníky kolem pracovní cesty – JUDr. Eva Dandová
• Několik poznámek  k náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti – JUDr. Eva Dandová

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 2/2019 (XII/2018)

§  Účetní závěrka za rok 2018 - Ing. Vladimír Hruška

§  Vybrané okruhy zdanění FO - Ing. Ivan Macháček 

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3/2019 (I/2019)

§  Právní důsledky vyšší minimální mzdy – JUDr. Ladislav Jouza

§  Vyšší příspěvky zaměstnavatelům - JUDr. Ladislav Jouza

§  Významné hodnoty zdravotního pojištění od 1. 1. 2019 v číslech a datech – Ing. Antonín Daněk

§  Právní řád poskytuje ochranu nízkokvalifikovaným pracovníkům – Mgr. Olga Bičáková

§  Vyšší příspěvky za poškozené zdraví – JUDr. Ladislav Jouza

§  Nekolidující zaměstnání v r. 2019 s novými výdělkovými možnostmi – Richard W. Fetter

§  Daňové odpisy u neziskových organizací – Ing. Zdeněk Morávek

§  Právní postavení starostů – JUDr. Ladislav Jouza

1000 řešení – měsíčník č. 2-3/2019 (I/2019)

§    Daňové přiznání FO – Ing. Eva Sedláková

§    Daňové přiznání PO – Ing. Martin Děrgel

§    Daň z příjmů

§    Daň z přidané hodnoty

§    Účetnictví

§    Odvody

§    Zákoník práce

ODBORNÉ PUBLIKACE:

§  Daňové a nedaňové výdaje (2018) – (uplatňování skutečně vynaložených výdajů do výdajů daňových

§  Vzory smluv dle NOZ II. – (komentované vzory smluv)

§  Ekonomický a personalistický slovník – (ekonomické pojmy a výrazy, se kterými se setkávají nejen podnikatelé, ekonomové, účetní, ale i pracovníci na úřadech a ve školách)

§  Podnikáme bezpečně a ekonomicky bez chyb, pokut a penále (komplexní pohled na bezpečnost na pracovišti)

§  Kontrola podnikatele bez chyb, pokut a penále (daňová kontrola, mzdová kontrola, povinnosti zaměstnavatele)

§  Pracovněprávní výkladový slovník (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů souvisejících se zákoníkem práce a dalšími pracovněprávními předpisy)

§  Stavíme bez chyb, pokut a penále (stavební zákon a související vyhlášky)

§  Výkladový slovník pro veřejný sektor (cca 2 000 pojmů a odborných výrazů týkajících se veřejného sektoru)

§  Zákon o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška (úplné znění zákona a vyhlášky ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

§  Školský zákon a související vyhlášky, Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (úplná znění zákonů po novelách ve formátu A6 z edice Zák§ny do kapsy)

§  100 otázek a odpovědí – daň z příjmů FO a PO – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů zákona o daních z příjmů)

§  100 otázek a odpovědí – účetnictví – (řešení problémů podnikatelské praxe z pohledů účetnictví)

§  Účetní závěrka podnikatelů za rok 2018 (postupy při zpracovávání účetní závěrky za rok 2018 a praktické příklady)

§  Daňová přiznání, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (aktuální informace pro zpracování daňových přiznání a ročního zúčtování)

§  Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2019 (přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů … z oblasti mezd a platů)

§  Povinnosti zaměstnavatele 2019 (práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele)