1. DAŇOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám komplexní pohled na daně, od zpracování účetní závěrky a daňových přiznání až po novinky v zákoně o daních z příjmů po posledních novelách. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 8-9/2023 – Zákon o daních z příjmů s komentářem – komentář /A5, str. 560/

2. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

3. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

4. DaÚ 2/2023 – Daňové limity – příspěvek /A4, str. 80/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

2. DPH BALÍČEK

Novelou zákona o DPH byl od 1. ledna 2023 zvýšen limit obratu pro povinnou registraci plátce daně, upřesněna pravidla pro určení místa plnění při prodeji zboží na dálku a provedeny dílčí změny v ustanoveních, která upravují podávání kontrolních hlášení ... a další změny. Potřebujete podrobné, komplexní informace?

Čtěte naše publikace, které jsou určeny podnikatelům, účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Poradce 7/2023 – Zákon o DPH s komentářem – komentář /A5, str. 328/

2. 1000 řešení 3-4/2023 – DPH po novele– praktické příklady /A5, str. 96/

3. Zákony IA/2023 – Zákon o DPH, Daňový řád ... – úplná znění zákonů /A5, str. 576/

4. Zákony IB/2023 – Zákon o účetnictví, ČÚS ... – úplná znění zákonů /A5, str. 554/

5. DÚVaP 1-2/2023 – Povinnosti plátce DPH – příspěvek /A5, str. 144/

3. MZDOVÝ BALÍČEK

Přinášíme Vám ucelené pracovněprávní informace ohledně zákoníku práce, zvýšení minimální mzdy, změny cestovních náhrad až po změněné odvodové povinnosti od roku 2023. Potřebujete komplexní, podrobné informace?

Objednejte si naše publikace, které jsou určeny mzdovým účetním, podnikatelům, zaměstnavatelům, personalistům, živnostníkům, manažerům …

1. Zákony III/2023 – Zákoník práce, mzdové a platové předpisy ... – úplná znění zákonů /A5, str. 800/

2. Příručka mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 320/

3. Pomocník mzdové účetní 2023 – odborná tematická publikace /A5, str. 48/

4. PaM 2/2023 – Zvýšení minimální mzdy a pracovněprávní nároky zaměstnanců – příspěvek /A4, str. 80/

5. 100 otázek a odpovědí ZDP po novele, Cestovní náhrady – odborná tematická publikace /A5, str. 80/

4. DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ A UKONČENÍ ROKU

Kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň? Jaké změny týkající se daňového přiznání a účetní závěrky nastaly v průběhu roku? Jaké jsou výhody a nevýhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění? Potřebujete vyplněné vzory a tiskopisy pro daňová přiznání za rok 2022, názorné příklady, vysvětlení pojmů?

Vše potřebné se dozvíte v našich publikacích, které jsou určeny účetním, podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům, auditorům, manažerům ...

1. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 224/

2. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 128/

3. Daňové a nedaňové výdaje 2022 – odborná tematická publikace /A5, str. 560/

4. DÚVaP 1-2/2023 - Od účetní závěrky 2022 k daňovému přiznání PO – příspěvek /A5, str. 192/

5. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

5. INVENTARIZACE

Inventarizace je nejdůležitější část účetní závěrky, která zjistí skutečné (fyzické a dokladové) stavy majetku (aktiv) a závazků (pasiv). O zjištěné inventarizační rozdíly se odpovídajícím způsobem upraví evidované účetní stavy. Jak postupovat nejen při inventarizaci se dočtete v našich publikacích, které jsou určeny účetním, podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …

1. Zákony IB/2023 – Zákon o účetnictví, ČÚS ... – úplná znění zákonů /A5, str. 528/

2. Účetní souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace /A5, str.384/

3. DaÚ 1/2023 – Specifika vybraných účtů daní – příspěvek /A4, str. 80/

4. 1000 řešení 1-2/2023 – Konec roku v účetnictví – praktické příklady /A5, str. 96/

6. VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

Vnitropodnikové směrnice neslouží jen ke splnění si povinností, ale i jako nástroj kvalitního vnitřního řízení účetní jednotky. Majitel či management může správně formulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit i své cíle a záměry. Jaká je metodika tvorby vnitropodnikových směrnic?

Najdete v našich publikacích, které jsou určeny podnikatelům, účetním, zaměstnavatelům, personalistům, mzdovým účetním, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …

1. DÚVaP 1-2/2023 – Vnitropodnikové směrnice – účetní směrnice - odborná tematická publikace /A5, str. 192/

2. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice – pracovněprávní a účetní směrnice – odborná tematická publikace /A5, str.96/

3. PaM 12/2022 – Nové limity pro daňové příspěvky na stravování - příspěvek

/A4, str. 80/

4. DaÚ 12/2022 –-Význam lhůt pro personální práci - příspěvek

/A4, str. 80/

Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.

V roce 2021 se při uplatňování DPH postupuje nadále podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), který vychází ze směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen směrnice o DPH) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen prováděcí nařízení ke směrnici o DPH). V průběhu roku 2022 nabyl účinnosti tři krátké novely zákona o DPH.

Od 1. 1. 2022 nabyla účinnosti novela zákona o DPH, která byla provedena zákonem č. 343/2020 Sb., který byl schválen již v roce 2020 a nabyl z převážné části účinnosti od 1. 9. 2020. Touto novelou byly provedeny změny v § 89 zákona o DPH, v němž je upraven zvláštní režim pro cestovní službu. Od 1. 1. 2022 nabyla účinnosti také novela zákona o DPH, která byla provedena zákonem č. 371/2021 Sb. Touto novelou se upřesňují pravidla pro uplatnění první snížené sazby daně u zdravotnických prostředků, a to ve vazbě na novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Na jaře 2022 byla schválena novela zákona o DPH, která je součástí zákona č. 93/2022 Sb., která nabyla účinnosti zčásti od 27. 4. 2022 a zčásti od 1. 7. 2022. Touto novelizací byla do zákona o DPH implementována směrnice o společném obranném úsilí, která spočívá v zavedení možnosti osvobození od daně u zboží a služeb poskytnutých ozbrojeným silám členských států EU, pokud se tyto síly podílejí na společné bezpečnostní a obranné politice EU. Dále se do zákona o DPH touto novelou implementovala směrnice, kterou se zavádí dočasná osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v reakci na pandemii COVID 19.

Od 1. 1. 2023 nabyla účinnosti novela zákona o DPH, která je součástí zákona č. 366/2022 Sb., tj. tzv. daňového balíčku pro rok 2023, jímž je novelizován také zákon o daních z příjmů a další zákony. Touto novelou zákona o DPH se zejména zvýšil limit obratu pro povinnou registraci plátce daně a pro možnost zrušení registrace plátce na jeho žádost. S těmito změnami jsou spojena poměrně komplikovaná přechodná ustanovení, která nabyla účinnosti ve vazbě na zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů již od 3. 12. 2022. Podrobnější výklad ke změnám, které se týkají registrace plátce a jejího zrušení, je uveden v Informaci k novele zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2023 (dále jen informace GFŘ), kterou byla zveřejněna začátkem prosince 2022 na webových stránkách finanční správy. Další dílčí změny provedené touto novelou se týkají upřesnění pravidel pro určení místa plnění v případě prodeje zboží na dálku a dílčí změny jsou provedeny také v některých ustanoveních, která upravují podávání kontrolních hlášení. V následujícím textu jsou s využitím příkladů vysvětleny ve srovnání s dosavadním právním stavem nejvýznamnější věcné změny, které vyplývají z výše uvedené novely zákona o DPH, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023.

1.1  Zvýšení limitu obratu pro registraci plátců daně

Plátcem daně ze zákona nebo dobrovolně se může stát pouze osoba povinná k dani, kterou se podle § 5 zákona o DPH rozumí osoba, ať již právnická nebo fyzická, která uskutečňuje samostatně ekonomické činnosti. Plátcem se může podle § 6 zákona o DPH stát pouze osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, a to při překročení limitu obratu, jenž je pro účely DPH definován v § 4a zákona o DPH. Znamená to, že pravidla po registraci plátce daně podle § 6 zákona o DPH, jenž byl s účinností od 1. 1.2023 novelizován, se nevztahují na osoby povinné k dani, které nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu.

Obratem se pro účely DPH rozumí podle § 4a zákona o DPH souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za vymezená uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Do obratu se započítává úplata za vymezená uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, ke dni jejich uskutečnění, a to bez ohledu na to, zda je přijatá před či po uskutečnění plnění. Tuto skutečnost potvrzuje Informace k uplatňování DPH pro územně samosprávné celky zveřejněná na webových stránkách finanční správy. Úplata přijatá před uskutečněním plnění jako záloha se tedy zahrnuje do obratu až ke dni uskutečnění plnění. Tato pravidla osoby povinné k dani často nerespektují a z hlediska sledování limitu obratu to může vést k porušení zákona o DPH, jak je vysvětleno v následujícím příkladu.

90. Zahrnování úplat do limitu obratu

Osoba povinná k dani, která jako fyzická podniká na základě živnostenského oprávnění, nebyla dosud plátcem, protože se domnívala, že nepřekračuje limit obratu pro povinnou registraci, vede pro účely daně z příjmů daňovou evidenci. V srpnu 2022 přijala od zákazníka zálohu na budoucí dodání zboží ve výši 300 000 Kč. Zboží, k němuž se tato záloha vztahuje, dodala zákazníkovi v září 2022.

Jak postupovat z pohledu DPH?

Přijatou částku 300 000 Kč nebude fyzická osoba pro účely DPH zahrnovat do obratu za měsíc srpen 2022, kdy tuto částku přijala, ale až do obratu za měsíc září 2022, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění, k němuž se uvedená částka vztahuje. Tato osoba dodala v září 2022 zboží zákazníkovi za 250 000 Kč, ale zákazník zboží ve lhůtě splatnosti nezaplatil a po urgencích ji uhradila až v prosinci 2022. Fyzická osoba se mylně domnívala, že do jejího limitu obratu se tato částka nezahrne za měsíc září 2022, ale až za měsíc prosinec 2022, kdy byla uhrazena. V měsíci prosinci 2022 by se započtením částky 250 000 Kč sice překročila dosavadní limit obratu ve výši 1 000 000 Kč, ale nepřekročila nový limit obratu ve výši 2 000 000 Kč, a proto se domnívala, že dík opožděné úhradě za zboží se nestal plátcem. Částku 250 000 Kč však musí zahrnout do svého již za měsíc září 2022, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Pokud by se započtením částky 250 000 Kč překročila v září 2022 limit obratu ve výši 1 000 000 Kč, stala by se podle § 6 odst. 2 zákona o DPH plátcem od 1. 11. 2022, a to bez ohledu na to, že nepodal včas přihlášku k registraci. Pokud by správce daně později zjistil toto překročení limitu obratu, zaregistroval by tuto fyzickou osobu ve vazbě na překročení limitu obratu se zpětnou účinností od 1. 11. 2022. Od tohoto data by musela fyzická osoba již jako plátce daně podat daňová přiznání a kontrolní hlášení, která by byla posouzena jako opožděné podaná. Za opožděné přiznání daně by ji správce daně vyměřil úrok z prodlení a další sankce podle daňového řádu za nepodání přihlášky k registraci a opožděná podání daňových přiznání. Za opožděná podání kontrolních hlášení by jí byly vyměřeny sankce podle zákona o DPH.

Uskutečněnými plněními, která se zahrnují do obratu, jsou zejména zdanitelná plnění, tj. dodání zboží či poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, která podléhají příslušné sazbě daně, a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63 zákona o DPH, např. dodání zboží do jiného členského státu nebo vývoz zboží do třetích zemí. Do obratu se za splnění stanovených podmínek zahrnují také úplaty za některá osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně podle § 51 zákona o DPH.

Do obratu se nezahrnují úplaty za plnění s místem plnění mimo tuzemsko a obecně ani úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně vyjma stanovených případů, kdy se i úplaty za tato osvobozená plnění do obratu zahrnují. Do obratu se zahrnují úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, kterými jsou finanční činnosti podle § 54 zákona o DPH, penzijní činností podle § 54a zákona o DPH, pojišťovací činnosti podle § 55 zákona o DPH, dodání nemovitých věcí podle § 56 zákona o DPH a nájem nemovitých věcí podle § 56a zákona o DPH. Do obratu pro účely DPH se úplaty za tato plnění zahrnují, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Za příležitostní činnost se přitom považuje taková činnost, která není prováděna pravidelně, neexistuje ani předpoklad její soustavnosti, který je vyjádřen záměrnou opakovaností, na její uskutečňování není vyčleněný personál, náklady a úplata přijatá za takovou činnost je v porovnání s celkovým obratem minimální. Jedná se o činnost, která je uskutečněním něčeho výjimečného, nahodilého a nepředvídaného.

Do obratu se podle § 4a odst. 2 zákona o DPH nezahrnují úplaty z prodeje dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Z toho vyplývá, že např. úplatu za prodej dlouhodobého majetku, který byl předmětem smlouvy o finančním leasingu, po jejím skončení, nelze vyloučit z obratu, protože se jedná o obvyklou ekonomickou činnost leasingové společnost, která tento majetek prodává. Definice dlouhodobého majetku pro účely DPH přitom vyplývá z § 4 odst. 4 písm. d) zákona o DPH.

Plátcem se dosavadního znění § 6 odst. 1 zákona o DPH stala osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhl 1 000 000 Kč. Povinnost registrovat se podle § § 6 odst. 1 zákona o DPH přitom neplatila a nadále neplatí pro osobu, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, i kdyby při jejich provádění překročila limit obratu, plátcem daně se nestane. Povinnost registrovat se podle tohoto odstavce neplatí ani pro osobu povinnou k dani, která nemá sídlo v tuzemsku. Pro tuto osoby vyplývají specifická pravidla pro registraci z § 6c zákona o DPH.

Osoba povinná k dani, která překročí limit obratu, se podle § 6 odst. 2 zákona o DPH, který se novelou zákona o DPH nezměnil, stane plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve z jiných důvodů. Osoba povinná k dani, která překročí limit obratu, se stane k tomuto datu plátcem, a to i v případě, kdy podá přihlášku k registraci opožděně. Přihlášku k registraci je tato osoba povinna podat podle § 94 odst. 1 zákona o DPH nejpozději do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat, a to povinně elektronickou cestou.

Novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2023 se zvýšil dosavadní limit obratu pro povinnou registraci osoby povinné k dani jako plátce na 2 000 000 Kč. Vymezení obratu a způsob výpočtu tohoto limitu se přitom nezměnil. Praktické dopady této změny jsou vysvětleny v následujícím příkladu.

91. Překročení limitu obratu v roce 2023

Obchodní společnost, která byla založena začátkem roku 2022, překročí jako osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku v měsíci březnu 2023 limit obratu ve výši 2 000 000 Kč.

Jak je to z pohledu DPH?

Této obchodní společnosti vznikne podle § 94 zákona o DPH povinnost podat přihlášku k registraci plátce do 15. 4. 2023 a plátcem se stane od 1. 5. 2023. Pokud by přihlášku k registraci nepodala včas, a správce daně by zjistil překročení limitu obratu např. v březnu 2024, zaregistroval by tuto obchodní společnost ve vazbě na překročení limitu obratu se zpětnou účinností od 1. 5. 2023.

1.2  Přechodná ustanovení ke zvýšení limitu obratu pro povinnou registraci

Podle přechodných ustanovení, která nabyla účinnosti ode dne následujícího po zveřejnění zákona č. 366/2022 Sb. ve Sbírce zákonů, tj. od 3. 12. 2022, se osoba povinná k dani nestane plátcem podle § 6 zákona o DPH, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o DPH, která koncem roku 2022 (v listopadu 2022 nebo prosinci 2022) překročila dosavadní limit obratu 1 000 000 Kč, ale nepřesáhla nový limit 2 000 000 Kč. Tato úprava je odůvodňována tím, aby se tyto osoby již nemusely vzhledem ke zvýšení limitu obratu od 1. 1. 2023 zapojit do systému DPH, tj. nestaly se plátci, pokud jimi být nechtějí.

92. Překročení limitu obratu 1 000 000 Kč v prosinci 2022

Fyzická osoba, která začala podnikat v průběhu roku 2022, překročila dosavadní limit obratu pro povinnou registraci plátce ve výši 1 000 000 Kč v průběhu prosince 2022, ale nepřekročila nový limit obratu ve výši 2 000 000 Kč.

Jak postupovat v případě překročení limitu obratu?

Této fyzické osobě nevznikla povinnost podat podle § 94 zákona o DPH přihlášku k registraci do 15. 1. 2023 a plátcem se od 1. 2. 2023 nestane.

Pokud by osoba povinná k dani před účinností přechodných ustanovení podala přihlášku k registraci z titulu překročení obratu, stala by se plátcem pouze v případě, že do stanovené lhůty sdělením správci daně potvrdí úmysl stát se plátcem.

93. Překročení limitu obratu 1 000 000 Kč v listopadu 2022

Fyzická osoba, která začala podnikat v průběhu roku 2022, překročila dosavadní limit obratu pro povinnou registraci plátce ve výši 1 000 000 Kč v průběhu listopadu 2022, ale nepřekročila nový limit obratu ve výši 2 000 000 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

Tato fyzická osoba se tedy nemusela stát podle přechodných ustanovení plátcem, avšak podala podle § 94 zákona o DPH přihlášku k registraci do 15. 12. 2023 a písmeně do tohoto data sdělila správci daně, že se chce stát plátcem daně. Podle informace GFŘ je možno sdělit úmysl stát se plátcem jakýmkoliv způsobem, kterým je možno podle § 71 daňového řádu učinit podání. V informaci GFŘ se doporučuji učinit toto podání písemnou formou. Na základě uvedeného sdělení a přihlášky k registraci zaregistroval správce daně tuto fyzickou osobu jako plátce daně s účinností od 1. 1. 2023.

1.3  Zvýšení limitu obratu pro možnost zrušení registrace plátce

Novelou zákona o DPH byly v návaznosti na zvýšení limitu obratu pro povinnou registraci plátce s účinností od 1. 1. 2023 upraveny také podmínky pro zrušení registrace plátce na jeho žádost. K tomuto ustanovení se vztahují přechodná ustanovení, která nabyla účinnosti také od 3. 12. 2022, a to v návaznosti na možnost využití paušální daně z příjmů pro rok 2023. Podle dosavadního znění § 106b zákona o DPH mohl plátce požádat obecně o zrušení registrace po uplynutí jednoho roku od data registrace, pokud za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců jeho obrat ve smyslu definice v § 4a zákona o DPH nepřesáhl 1 000 000 Kč.

Možnost požádat o zrušení registrace platí nadále také v případě, kdy plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

94. Oznámení rozhodnutí o zrušení registrace plátce

Fyzická osoba, která byla plátcem daně od roku 2018, požádala v lednu 2023 o zrušení registrace plátce, protože její obrat za rok 2022 (12 předcházejících kalendářních měsíců) nepřekračoval 2 000 000 Kč. V únoru 2023 ji správce daně zrušil registraci.

Jak je správné řešení?

Zrušení registrace bylo fyzické osobě oznámeno 21. 2. 2022, a proto přestal být plátcem od 22. 2. 2023.

Novelou zákona o DPH se s činností od 1. 1. 2023 zvýšila dosavadní částka obratu 1 000 000 Kč, která byla dosud podmínkou pro zrušení registrace, na 2 000 000 Kč, a to logicky v návaznosti na zvýšení limitu obratu pro povinnou registraci plátce.

95. Zrušení registrace plátce na jeho žádost v roce 2023

Obchodní společnost se stala plátcem z důvodu překročení limitu obratu v roce 2016. Její obvyklé roční obraty činily cca 1 600 000 až 2 000 000 Kč. Za rok 2022 dosáhla obratu ve výši 1 880 000 Kč, a proto se rozhodla v lednu 2023 požádat správce daně o zrušení registrace.

Jak má obchodní společnost postupovat?

V žádosti o zrušení registrace musí být uveden důvod žádosti o zrušení registrace a obrat za posledních 12 měsíců. Podmínky pro zrušení registrace plátce podle § 106b zákona o DPH obchodní společnost splnila, a proto jí na základě této žádosti správce daně zrušil registraci.

Rozhodnutí, kterým jí byla zrušena registrace plátce, bylo oznámeno 9. 2. 2023, a proto následujícího dne, tj. od 10. 2. 2023, přestala být obchodní společnost plátcem.

96. Zrušení registrace plátce, který uskutečňuje pouze osvobozená plnění

Fyzická osoba, která byla plátcem daně, uskutečňovala v roce 2022 jak zdanitelná plnění, tak i osvobozený nájem nemovitých věcí. Od začátku roku 2023 přestala uskutečňovat zdanitelná plnění a uskutečňuje pouze osvobozený nájem nemovitých věcí.

Jaké je řešení daného případu?

I když úplaty za něj za předchozích 12 kalendářních měsíců překračují částku 2 000 000 Kč, může fyzická osoba požádat o zrušení registrace plátce, pokud prokáže správci daně, že uskutečňuje výhradně plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

O zrušení registrace může požádat také plátce, který přestal uskutečňovat ekonomickou činnost.

Podle § 106d odst. 1 zákona o DPH je plátce, který žádá o zrušení registrace, povinen prokázat správci daně, že pro zrušení registrace splnil zákonem stanovené podmínky. Podle § 106d odst. 2 zákona o DPH se nelze proti rozhodnutí, kterým je zrušena registrace na žádost plátce, odvolat, ani uplatnit jiné opravné prostředky. Podle § 106d odst. 3 zákona o DPH plátce přestává být plátcem dnem, který následuje po dni oznámení rozhodnutí, kterým je mu zrušena registrace.

Více o této problematice najdete v měsíčníku 1000 řešení 3-4/2023, úplné znění zákona o DPH s komentářem najdete v Poradci 7/2023, který právě vychází a v odborné publikaci 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi.

Vláda 21. prosince 2022 rozhodla, že od 1. ledna 2023 se zvýší minimální mzda. Základní sazba této mzdy je 17 300 Kč (do 1. ledna 2023 to byla částka 16 200 Kč) za měsíc a 103,80 Kč (dříve 96,40 Kč) za hodinu. Tím se zaručuje ochrana zaměstnanců před poskytováním nepřiměřeně nízkých mezd a vymezuje se nárok na mzdu ve stanovené nejnižší úrovni.

Pokud by si zaměstnanec vydělal méně po odečtení mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve zdraví ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli, zaměstnavatel mu rozdíl doplatí. Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy upraví.

Minimální odměna v dohodách

Zaměstnanci často využívají flexibilních forem zaměstnávání, např. v dohodách mimo pracovní poměr. Platí i v těchto případech minimální mzda? V uvedených vztazích nejde o mzdu, ale odměnu. Ochrana prostřednictvím minimální mzdy je pro všechny zaměstnance a typy odměn za práci podle ZP. Vztahuje se i na odměny za práci konanou podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Odměna za práce podle dohod není limitována, uplatňuje se smluvní volnost a přihlíží se k charakteru práce. Zaměstnavatel by však při jejím sjednávání měl dodržovat rovnost v pracovněprávních vztazích. Sjednaná odměna by měla odpovídat charakteru práce, pracoviště nebo vykonané práci a měla by být přiměřená. Pokud by odměna z dohody připadající na jednu hodinu nebyla ve výši minimální hodinové mzdy 96,40 Kč na hodinu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

Příklad 1

Zaměstnanec, který bude pracovat v dohodě o provedení práce, musí dostat odměnu za 300 hodin minimálně 31 140 Kč (do 1. ledna 2023 to bylo 28 920 Kč) a v dohodě o pracovní činnosti 2 076 Kč (dříve 1 928 Kč) za 20 hodin za týden.

VYŠŠÍ PŘÍSPĚVEK NA ZAPRACOVÁNÍ – Nová výše minimální mzdy se projevuje nejen v přímých částkách, které zaměstnanec dostane ve výplatě, ale má odraz v řadě dalších pracovněprávních předpisech. Jedním z nich je příspěvek na zapracování. Tento příspěvek má zabezpečit, aby uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33 zák. č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti), byla tato péče venována i u zaměstnavaelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Zejména se jedná osoby, které nastupují do pracovního procesu bezprostředně po absolvování školy. Mohou to však být i jiní zaměstnanci, kteří nastupují do pracovněprávního vztahu bez potřebných znalostí a dovedností a zaměstnavatel jim umožní zapracování, případně zaškolení podle § 228 zákoníku práce (dále ZP). Přitom i nadále platí povinnost zaměstnavatele, že musí zaučit zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace.

Příspěvek se poskytuje jednorázově zpětně na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem po dobu maximálně tří měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tedy 8 650 Kč (dříve 8 100 Kč). Celková částka může být 25 950 Kč (do 1. ledna 2023 částka 24 300 Kč).

PŘÍSPĚVEK PŘI PŘECHODU NA NOVÝ PODNIKATELSKÝ PROGRAM – Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 ZOZ. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (od 1. ledna 2023 je to 8 650 Kč). U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 51 900 Kč. Pojem „nový podnikatelský program“ může působit v personální praxi potíže. Je to změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

PŘÍPLATEK ZA PRÁCI VE ZTÍŽENÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ – Jednotlivé druhy škodlivin zhoršující pracovní prostředí uvádí nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Jsou to např. chemické škodliviny, koncentrace prachu, hluk, vibrace, ionizující záření, elektromagnetické záření, infračervené záření, působení laserů, infekční nákazy, chemické karcinogeny, zvýšený tlak vzduchu a jejich nejvyšší přípustná koncentrace.

Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby hodinové minimální mzdy. Jedná se o zaměstnavatele, kteří odměňují mzdou (tzv. podnikatelské subjekty). Tato částka je od 1. ledna 2023 ve výši 103,80 Kč (dříve 96,40 Kč), takže za 1 hodinu práce ve ztíženém pracovním prostředí poskytne zaměstnavatel příplatek nejméně ve výši 10,38 Kč (dříve 9,64 Kč). Pokud by ztěžujících vlivů bylo několik, např. prach a vibrace, a zaměstnanec za těchto podmínek pracoval, příplatek se násobí. Budou–li ztěžující vlivy např. dva, je příplatek za hodinu 2 x 103,80 Kč.

Nesprávná podnikatelská praxe se vyskytuje v případě nezapočítávání haléřových částek do hodinové sazby s odůvodněním, že jde o nevýrazné hodnoty. Opak se však výrazně projeví, jestliže je tento příplatek poskytován po dobu několika hodin nebo jestliže je více škodlivých vlivů na pracovišti.

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí je u nepodnikatelských subjektů

na rozdíl od zaměstnavatelů, kteří odměňují mzdou odlišný, neboť není přesně stanoven. V § 128 ZP je uvedena pouze jeho minimální výše, která je nejméně 5 % částky minimální mzdy. Od 1. ledna 2023 tedy částka nejméně 865 Kč za měsíc. Zaměstnavatel při stanovení této částky musí zohlednit míru rizika, intenzitu a dobu působení ztěžujících vlivů, kterým je zaměstnanec vystaven. V rámci stanoveného rozpětí zhodnotí zaměstnavatel rovněž současné působení více ztěžujících vlivů a to na rozdíl od příplatku poskytovaného ke mzdě (v podnikatelských subjektech), který je za každý ztěžující vliv uvedený v § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

NEVYPLACENÁ MZDA – Mnohdy se stává, že zaměstnavatel se dostane do platební neschopnosti, která mnohdy končí insolvenčním řízením. Z toho pak vznikají nepříznivé důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance. Zaměstnavatel není schopen jim vyplatit za vykonanou práci mzdu. „Pomocí“ může být zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, který v řadě ustanovení používá pojem „minimální mzda“. Zaměstnanci mohou žádat o vyplacení mzdy úřad práce. V případě, že zaměstnanec uplatňuje nárok na mzdu, úřad práce zjistí, zda na zaměstnavatele, který mzdu neposkytl, byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. V opačném případě zaměstnanec musí podat návrh na zahájení tohoto řízení. Má-li zaměstnanec k disposici doklady nebo důkazy, kterými může být prokázána výše jeho uplatňovaných nároků, může je přiložit k žádosti. Jde např. o pracovní smlouvu, mzdové vyúčtování, mzdový výměr, zápočtový list, potvrzení zaměstnavatele apod. Tento postup může urychlit rozhodování úřadu práce a přinést zaměstnanci dřívější poskytnutí mzdy. Souhlasí – li výše uplatňovaných mzdových nároků s údaji, které úřadu práce poskytuje zaměstnavatel, dostane zaměstnanec mzdu v požadované výši. Nelze – li výši mzdového nároku prokázat, úřad práce přizná mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni podání insolvenčního návrhu. Pokud se zaměstnanci podaří nesporně prokázat výši požadovaných mzdových nároků později, poskytne mu úřad práce mzdu ve výši rozdílu mezi minimální mzdou a prokázanou částkou.

PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK – Jestliže průměrný výdělek zaměstnance je nižší než minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy,upraví se podle § 357 odst. 1 ZP na částku odpovídající minimální nebo zaručené mzdě. Stejně se postupuje i při uplatnění pravděpodobného výdělku. Pro výpočet průměrného výdělku je rozhodující hrubá mzda, která byla zaměstnanci zúčtována v předchozím kalendářním čtvrtletí. Při rozhodování, které částky patří do základu pro výpočet průměrného výdělku, je nutné si uvědomit, co se rozumí mzdou. Do základu pro výpočet se započítávají jen částky, které jsou poskytovány za vykonanou práci. Za odpracovanou dobu, kterou se dělí příslušná hrubá mzda, se považuje doba skutečného výkonu práce, za níž přísluší mzda (plat). Jde např. o práci přesčas, doba účasti na školení či studiu k prohloubení kvalifikace apod. Do odpracované doby se nezapočítávají zejména překážky v práci, ať již jde o pracovní volno s náhradou mzdy nebo neplacené, dovolená, neomluvená nepřítomnost v práci, náhradní volno za práci přesčas nebo ve svátek, přestávky v práci na jídlo a oddech, studijní volno apod.

Do hrubého výdělku se zahrnuje mzda, zúčtovaná k výplatě v rozhodném období, bez ohledu na to, zda byla vyplacena až po jeho skončení. Do hrubé mzdy se však nezahrnuje plnění, která nemají povahu mzdy nebo platu, protože nejsou poskytovaná za práci. Většinou jde o plnění v souvislosti se zaměstnáním, jako např. náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, odměna za pracovní pohotovost, výnosy z kapitálových podílů, plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytovaná k pracovním a životním výročím, případně při odchodu do důchodu. Rovněž se do hrubého výdělku nezahrnují částky, které nevyjadřují pracovní výsledky či výkonnost zaměstnance.

MINIMÁLNÍ MZDA V DALŠÍCH ZÁKONECH – Minimální mzda ovlivňuje další pracovněprávní nároky. Nárok na výplatu daňového bonusu na dítě vznikne zaměstnanci, jehož roční příjem dosáhne šestinásobku minimální mzdy, tedy 103 800 Kč a měsíčně polovinu minimální mzdy, tedy 8 650 Kč (§ 35d zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Rovněž se zvýší sleva na dítě za jeho umístění do školky, a to na 17 300 Kč (§ 35bb cit, zákona). Z minimální mzdy se bude vycházet i při placení pojistného na zdravotní pojištění z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu, pokud by se nejednalo o zaměstnance, u nichž se pojistné za toto období neodvádí. Minimální mzda je rozhodující i pro placení pojistného u neomluvené absence nebo stávky. Zvyšuje se i možný výdělek pro občana, který je zařazen a evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce [§ 25 odst. 3 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti]. Může si měsíčně vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, tedy 8 650 korun. Stejnou výši výdělku může mít uchazeč o zaměstnání, pokud jeho měsíční odměna v dohodě o pracovní činnosti připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

ZARUČENÁ MZDA – Současně s minimální mzdou se od 1. ledna 2023 upravují i částky zaručené mzdy ve dvou skupinách prací. Jedná se o zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě. Zaručená mzda se rovněž nevztahuje na zaměstnance, kteří jsou odměňování platem, neboť u nich se uplatní katalog prací ve veřejných službách a správě (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.) a na zaměstnance pracující podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy (viz § 112 ZP) jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin. Pro 1. skupinu prací je zaručená mzda shodná s výší minimální mzdy. U zaměstnanců, kteří mají 40 hodinovou týdenní pracovní dobu je zvýšená zaručená mzda ve skupinách prací stanovena takto: 1. skupina prací: 17 300 Kč (dosud 16 200 Kč) a 8. skupina práce 34 600 Kč (dosud 32 400 Kč.). U zbývajících skupinách prací od 2. do 7. se zaručená mzda nezměnila. U 2. skupiny prací: 17 900 Kč, 3. skupina prací: 19 700 Kč, 4. skupina prací: 21 800 Kč, 5. skupina prací: 24 100 Kč, 6. skupina prací: 26 600 Kč, 7. skupina prací: 29 400 Kč.

Příklady prací

Výčet prací nezahrnuje a ani nemůže zahrnout všechny práce vykonávané zaměstnanci v tzv. podnikatelské sféře. U ostatních prací neuvedených v nařízení vlády, je třeba zařazení provést porovnáním. Při tomto porovnání musí zaměstnavatel respektovat obecné charakteristiky skupin prací uvedené v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a hlediska pro hodnocení prací (§ 110 odst. 3 ZP).

1. skupina práce: pracovnice v kuchyni, uklízečka, doručování zásilek,

2. skupina práce: manipulace s břemeny nad 15 kg, kopáčské práce, popelář, školník,

3. slupina práce: řidič nákladního vozidla, obráběč, pekař, holič, kadeřnice, laborant,

4. skupina práce: kuchař specialista, krejčí, složitější instalatérské a topenářské práce, letecký technik,

5. skupina práce: řidič autobusu, zajišťování personální a mzdové agendy, mzdová účetní, samostatný daňový specialista,

6. skupina práce: správce systému výpočetní techniky, tvorba informačního a komunikačního systému,

7. skupina práce: lékař, zubař, farmaceut, programátor,

8. skupina práce: tvůrčí systémové práce, vědecký výzkumný a vývojový pracovník.

Více již najdete v měsíčníku Práce a mzdy bez chyb, pokut a penále 2/2023.

Musí zaměstnavatel platit pojistné i tehdy, když vykazuje zaměstnanci neomluvenou absenci? Jak je zapotřebí postupovat, když chce zaměstnavatel skončit pracovněprávní vztah s absentujícím zaměstnancem? Které povinnosti musí zaměstnavatel splnit ve zdravotním pojištění, když se zaměstnancem prohraje pracovněprávní spor?

V praxi dochází k situacím, kdy zaměstnanec přestane bez omluvy (dlouhodobě) docházet do práce, přičemž komunikace s tímto zaměstnancem je v lepším případě hodně problematická, v horším případě žádná. Zaměstnavateli tak nezbývá, než vykazovat zaměstnanci po určitou dobu neomluvenou absenci, což může z hlediska délky trvání takové nepřítomnosti zaměstnance v práci časem přerůst (nejen ve zdravotním pojištění) v docela vážný problém.

Neomluvená absence a minimum ve zdravotním pojištění

Pokud budeme analyzovat tematiku neomluvené absence z pohledu placení pojistného na zdravotní pojištění, pak je primárně důležité, zda zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet zákonné minimum či nikoli.

V této souvislosti lze konstatovat, že v případě vykázané neomluvené absence je zapotřebí brát v aktuálně platných právních podmínkách v úvahu především tyto zásady:

• pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. Minimální vyměřovací základ principiálně vychází z minimální mzdy a je upraven v ustanovení § 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/1992 Sb.
• u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát) není důležité, zda neomluvená absence trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. V takových případech se pojistné vždy odvede ze skutečné výše příjmu, případně může být vyměřovací základ zaměstnance stanoven i v nulové hodnotě – bez ohledu na délku trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci.

Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci (není-li v takovém měsíci zúčtován příjem) je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli takovou částku pojistného, aby byl dodržen za rozhodné období kalendářního měsíce minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrná část.

Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance fakticky nehraje roli rozsah neomluvené absence, zásadní je skutečnost, zda musí zaměstnavatel přihlížet u zaměstnance k minimu platnému ve zdravotním pojištění či nikoli. Text se vztahuje k právním podmínkám zdravotního pojištění v roce 2022. Popisované postupy jsou platné i po datu 1. 1. 2023, samozřejmě s přihlédnutím k nové hodnotě minimální mzdy.

Příklad 1

Zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy měl celý kalendářní měsíc září 2022 neomluvenou absenci.

Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka minimální mzdy coby minimálního vyměřovacího základu zaměstnance v hodnotě 16 200 Kč. Pojistné činí 13,5 % z této částky, tedy 2 187 Kč. Toto pojistné zaplatí v plné výši zaměstnanec zaměstnavateli, který jej odvede v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za daný kalendářní měsíc. Absentující zaměstnanec se v příslušném měsíci samozřejmě započítává do celkového počtu zaměstnanců, uváděného na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, a rovněž má v daném měsíci řešen svůj pojistný vztah, jelikož je zaměstnán.

Příklad 2

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 4. 10. 2022, v měsíci říjnu měl pouze neomluvenou absenci.

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného dodržena za měsíc říjen poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 4 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte jako:

•    (4:31) x 16 200 = 2 090,32 Kč

kde

•    4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci říjnu

•    31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

•    16 200 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2022

Pojistné z této poměrné části minima činí 283 Kč (0,135 x 2 090,32) a uhradí jej zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem

Je-li sjednána pracovní smlouva a zaměstnanec (třeba dlouhodobě) nedochází do zaměstnání, pak má i za této situace vyřešený svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, kde je stále veden jako zaměstnanec. Pro zdravotní pojišťovnu není neomluvená absence zaměstnance důležitá a odhlásit jej lze až dnem skončení pracovněprávního vztahu. A za této situace jde o to, aby bylo toto ukončení právně relevantní, tedy aby nebyl zaměstnanci zavdán důvod k žalobě na neplatné rozvázání pracovního poměru (viz dále).

Zákoník práce a ukončení pracovního poměru

Jakkoli se pro zaměstnavatele stává vzniklá situace nepříjemnou z pohledu zdravotního pojištění, každopádně stojí před otázkou, jaký postup uplatnit z hlediska pracovněprávního. Pokud nebude chtít z nějakého konkrétního důvodu ukončit se zaměstnancem existující pracovněprávní vztah, bude mu nadále vykazovat neomluvenou absenci ve víře či naději, že zaměstnanec do práce přece jen nastoupí a své závazky vůči zaměstnavateli (pojistné na zdravotní pojištění fakticky placené zaměstnavatelem za zaměstnance z důvodu neomluvené absence) dodatečně vyrovná.

V takových případech však zaměstnavatelé zpravidla nejeví zájem o další setrvání zaměstnance v pracovním poměru a tedy o pokračování pracovněprávního vztahu s takovými zaměstnanci a chtějí (pokud možno co nejdříve) tento vztah ukončit. Optimálním způsobem vyřešení každé nestandardní situace je vzájemná dohoda mezi oběma i stranami, ovšem vzhledem k povětšinou velmi problematické komunikaci nelze za daného stavu tento způsob ukončení pracovněprávního vztahu předpokládat. Za takové situace nastupují mechanismy doručení výpovědi zaměstnanci ze strany zaměstnavatele, kdy se však v případě uplatnění takového postupu musí zaměstnavatel opírat o zákonný (nezpochybnitelný) důvod a písemnou výpověď zaměstnanci doručit.

Ve vazbě na příslušná ustanovení zákoníku práce lze vycházet zejména z následujících zákonných ustanovení:

§ 52 zákoníku práce

Výpovědní důvody, uvedené v tomto ustanovení, jsou dány tzv. kogentně (nezměnitelně). Z jednotlivých okruhů zde uvedených lze takové chování zaměstnance charakterizovat jako dříve používané porušování pracovní kázně, neboli povinností vyplývajících z uzavřeného pracovněprávního vztahu.

Zaměstnavatel tedy může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně uvedeného v tomto zákonném ustanovení, kdy na náš případ lze aplikovat písmeno g) tohoto ustanovení. V této souvislosti může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď tehdy, jsou-li dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr (viz dále). Dalším důvodem pak může být závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Tento důvod zákoník práce nedefinuje, proto je nutno vždy vycházet z konkrétních okolností každého jednotlivého případu s přihlédnutím k osobě zaměstnance a jeho pracovnímu zařazení, případně i s ohledem na formulace uvedené v textu pracovní smlouvy. Podotýkám, že i upozornění zaměstnance na možnost výpovědi musí být doručeno do vlastních rukou.

§ 55 zákoníku práce

Z důvodu neomluvené absence zaměstnance lze dovodit, že jeho počínání by mohlo zakládat důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. V odstavci 1 písm. b) tohoto ustanovení je specifikován důvod, kdy může zaměstnavatel výjimečně okamžitě zrušit pracovní poměr, a to tehdy porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Pojem porušení povinností zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem není v zákoníku práce definován. Proto je i při řešení těchto případů potřeba mít na zřeteli povahu konkrétního porušení povinností, dobu jeho trvání, celkovou situaci i osobu zaměstnance, tedy zda se jedná o jev u zaměstnance opakovaný nebo naopak nahodilý či mimořádný.

V případě, kdy se bude u zaměstnance prokazatelně jednat o dlouhodobou neomluvenou absenci, zakládající důvod k okamžitému ukončení pracovní smlouvy, začíná tzv. subjektivní lhůta běžet od okamžiku, kdy se zaměstnavatel dověděl, že jde o zaviněnou absenci. Právo zaměstnavatele zrušit okamžitě pracovní poměr pak zaniká uplynutím jednoho roku od posledního dne absence.

Doručení do vlastních rukou

Přijetím zákona č. 285/2020 Sb., kterým se změnil mj. zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce), nabyly dne 30. července 2020 účinnosti změny v oblasti doručování písemností v pracovněprávních vztazích.

Právní či jiné jednání, učiněné v písemné formě (doručovaná písemnost) a taxativním výčtem vyjmenované v ustanovení § 334 odst. 1 zákoníku práce, musí být zaměstnanci doručeno do vlastních rukou způsobem předepsaným v § 334 až 336 zákoníku práce.

Za těchto podmínek se doručují písemnosti týkající se:

• vzniku, změn a skončení pracovního poměru,
• vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
• mzdového výměru,
• záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

Písemnosti neuvedené v § 334 odst. 1 zákoníku práce nemusejí být zaměstnanci doručeny do vlastních rukou postupem deklarovaným v § 334 až 336 zákoníku práce.

Podle § 334 odst. 2 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel musí písemnost uvedenou v § 334 odst. 1 zákoníku práce doručit zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti. Jedná se tak o jediný přednostní způsob doručení. Není-li možné doručit zaměstnanci písemnost tímto způsobem, může si zaměstnavatel vybrat mezi těmito ostatními náhradními způsoby doručení:

• kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
• prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
• prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací,
• prostřednictvím datové schránky.

Protože zákon nestanoví pořadí použití jednotlivých způsobů doručení, je na zaměstnavateli, který náhradní způsob doručení dle své potřeby zvolí. Takže pokud nebylo možné doručit písemnost zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, může zaměstnavatel přistoupit k jejímu doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Zaměstnavatel však musí být v tomto případě velmi obezřetný, neboť v případě soudního sporu musí prokázat, že doručení písemnosti na pracovišti nebylo možné, a proto přistoupil k jedné z náhradních variant doručení.

Zaměstnavatel je povinen doručovat písemnost zaměstnanci na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec sdělil, nikoli na poslední adresu zaměstnance, která je zaměstnavateli známa. Jestliže si zaměstnanec písemnost nevyzvedne do 15 kalendářních dnů, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

Více již najdete v měsíčníku Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále 1/2023.

* * *

Poradce č. 7/2023 (I/2023)

·         Zákon o dani z přidané hodnoty po novele s komentářem

Poradce č. 8-9/2023 (I/2023)

·         Zákon o daních z příjmů po novele s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2/2023 (I/2023)

·         Nová úprava cestovních náhrad

·         Nová výše minimální mzdy a zdravotní pojištění

·         Teplotní podmínky na pracovišti - změny v NV o ochraně zdraví při práci

·         Změny v předpisech v souvislosti s novelou zákoníku práce

·         Nová legislativní úprava kurzarbeitu

·         Uplatnění slevy na manželku v rámci DP a ročního zúčtování záloh za rok 2022

·         Náklady na stravování v organizačních složkách státu a příspěvkových organizací - nová vyhláška

·         Hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení na vzdělávání - novela

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2/2023 (I/2023)

·         Daňové limity

·         Změna v limitu pro registraci k DPH od 1. 1. 2023

·         Mimořádné odpisy a další změny v ZDP

·         Uplatnění daňové ztráty

·         Kontrolní hlášení po novele

·         Otevírání účetních knih

·         Prodej zboží a DPH na dálku

·         Zdravotní pojištění k 1. 1. 2023 – změny

Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2023 (I/2023)

·         Výdaje v ZDP a účetnictví

·         Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

·         Příjmy ze samostatné činnosti a jejich zdanění

1000 řešení – měsíčník č. 3-4/2023 (I/2023)

·         DPH po novelách

·         Státní kategorie a zdravotní pojištění

·         Daně v praxi

·         Postupy účtování

·         Zaměstnávání

·         Veřejný sektor

ODBORNÉ TEMATICKÉ PUBLIKACE, KTERÉ VÁM POMOHOU V PODNIKÁNÍ

1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022(přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)

2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)

3. Daňové a nedaňové výdaje A-Z 2022 (výdaje, které lze uplatnit do daňových výdajů a výdaje nedaňové v abecedním pořadí)

4. 100 otázek a odpovědí Nemovitosti, Lex Ukrajina (praktická řešení na témata nemovitosti v podnikání z daňového a účetního hlediska a ukrajinští zaměstnanci a uprchlíci; přidaná nová kapitola Zákony, právní předpisy)

5. 100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi (problematika zaměstnávání a DPH řešena prostřednictvím dotazů a odpovědí; aktualizované zákony, vyhlášky a nařízení)

6. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)

7. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)

8. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2022 (dopady ekonomických, epidemiologických a geopolitických událostí roku z pohledu zpracování účetnictví uvádíme průběžně v textu a příkladech. Rok 2022 je také předposledním rokem, kdy se sestavuje účetní závěrka podle stávajících účetních předpisů; s účinností od 1. ledna 2024 Ministerstvo financí ČR připravuje nový zákon o účetnictví a novou prováděcí vyhlášku pro podnikatele. Na některé změny nového zákona o účetnictví v textu upozorníme)

9. Daňová přiznání FO a PO za rok 2022 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)

10. Pomocník mzdové účetní k 1. 1. 2023 (přehled sazeb, parametrů, vzorových výpočtů z oblasti mezd a platů a jejich zdanění. Přinášíme i aktuální přehled odvodů na zdravotní a sociální pojištění, pracovního práva, dávek nemocenského pojištění, důchodů, sociálních dávek a souvisejících oblastí…)

11. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)

12. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)

Poradce č. 10/2023 (III/2023)

·         Zákon o sociálním pojištění s komentářem

Poradce č. 11-12/2023 (IV/2023)

·         Zákoník práce po novele s komentářem

Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 3-4/2023 (II/2023)

·         Průměrná mzda zvyšuje v roce 2023 práva a nároky zaměstnanců

·         Novela zákona o důchodovém pojištění

·         Pracovnělékařské služby – novela

·         Jak správně provádět prevence rizik

·         Daňové limity v stravování v roce 2023

·         Srážky ze mzdy nově v roce 2023

·         Školní stravování

·         Právo stavby v účetnictví příspěvkových organizací

Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 3-4/2023 (II/2023)

·         Daň z příjmů fyzických osob – změny

·         Paušální režim a paušální daň v roce 2023

·         Cestovní náhrady – nově

·         Přehled OSVČ za rok 2022

·         Dobíjecí stanice z pohledu DPPO a DPH

·         Kurzové rozdíly – účtování

·         Spolupracující osoby ve zdravotním pojištění

·         Zaměstnávání rodičů s dětmi - specifika

Daňové a nedaňové výdaje 2023 (II/2023)

Každý druh výdaje bude probírán ve 4 kapitolách:

·         Právní minimum

·         Z pohledu daní z příjmů (ZDP)

·         Z pohledu DPH

·         Z účetního hlediska (PÚ)

ZÁKONY 2023