Em@ilové noviny
č.1/2054
15.1.2025
15.1.2025
Vážení čtenáři!
Andrea Súkeníková
odpovědná redaktorka
redakce@i-poradce.cz
1. ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ZA ROK 2024
Před sestavením účetní závěrky je nezbytné provést a zaúčtovat řadu transakcí, které jsou specifické právě pro tuto oblast.
Co všechno je potřebné připravit na ukončení účetního roku? Co je potřebné zkontrolovat v této závěrečné fázi vedení účetnictví podnikatelů? Jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
Publikace Vám budou doručeny v průběhu ledna 2025.
1. 1000 řešení 11-12/2024 – Účetní závěrka podnikatelů za rok 2024 – příspěvek a praktické příklady
/A5, cca str. 144/
2. DÚVaP 1-2/2025 – Výdaje v ZDP a účetnictví - příspěvek
/A5, cca str. 184/
3. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady
/A5, str. 128/
|
Cena balíčku je 980 Kč. Cena balíčku s 30 % slevou je 686 Kč. Ušetříte 294 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč
|
2. KONEC ROKU VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ
Konec kalendářního roku je spojen se zvýšenou pracovní agendou mzdové účetní. Jedná se nejen o pracovní povinnosti spojené s pracovněprávní tematikou, ale i se sociálními otázkami – zejména v důchodové a mzdové oblasti. Tento rok nastaly v těchto zákonech různé změny. O jaké změny se jedná? Co nelze koncem roku opomenout?
Potřebné informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 11-12/2024 – Konec roku ve mzdové účtárně – příspěvek
/A4, str. 112/
2. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
3. DÚVaP 1-2/2025 – Dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce - příspěvek
/A5, str. 192/
4. Souvztažnosti pro podnikatele – odborná tematická publikace
/A5, str. 384/
|
Cena balíčku je 1 366 Kč Cena balíčku s 50 % slevou je 683 Kč. Ušetříte 683 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
3. KONEC ROKU V ÚČETNICTVÍ
S přípravou účetní závěrky je spojena řada jednorázových, každoročně se opakujících účetních operací. Může se zdát, že se jedná o operace rutinní, notoricky známé, které se každoročně opakují. Není to však pravda. Co všechno je nutno připravit na ukončení účetního roku a jaké změny v zákonech nastaly v průběhu tohoto roku?
Publikace jsou určeny především účetním, ale i podnikatelům, daňovým poradcům, živnostníkům, ekonomům …
1. 1000 řešení 9-10/2024 – Společnost s.r.o. v daních a účetnictví – praktické příklady
/A5, str. 128/
2. Optimalizace daně 2023 – odborná tematická publikace
/A5, str. 112/
3. DaÚ 6-7/2024 – Opravné položky - účtování - příspěvek
/A4, str. 112/
4. Aktualizace I/2 – Zákon o daních z příjmů, zákon o archivnictví a spisové službě – úplná znění zákonů
/A5, str. 208/
|
Cena balíčku je 1065 Kč. Cena balíčku s 40 % slevou je 639 Kč. Ušetříte 426 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
4. ZÁKONÍK PRÁCE PO NOVELE
Novela zákoníku práce přinesla zásadní změny do mzdově - právní oblasti s účinností od 1. srpna 2024. S účinností od 1. ledna 2025 přinesla novela do oblasti pracovní doby flexibilní prvky a řadu ustanovení uvolnila. Novela upravila i problematiku dovolených.
Jaké další změny novela přinesla?
Aktuální informace najdete v našich publikacích, které jsou určeny mzdovým účetním, personalistům, podnikatelům, zaměstnavatelům, manažerům, ekonomům ...
1. PaM 10/2024 – Novela zákoníku práce, Minimální a zaručená mzda - změny – příspěvky
/A4, str. 80/
2. PaM 4-5/2024 – Personální chyby po novele ZP - příspěvek
/A4, str. 112/
3. Aktualizace III/3 – Zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání - úplná znění zákonů
/A5, str. 96/
4. Poradce 12/2024 – Zákon o nemocenském pojištění s komentářem - komentář
/A5, str. 248/
|
Cena balíčku je 1062 Kč Cena balíčku s 40 % slevou je 637 Kč. Ušetříte 425 Kč.
Poštovné a balné je 112 Kč.
|
Cena balíčků je včetně DPH. Uvedená nabídka je platná do vyprodání zásob. Vydavatelství si vyhrazuje právo nahradit vyprodanou publikaci jinou – adekvátní k obsahu balíčku.
ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ A JEHO ÚPRAVY POČÍNAJE ROKEM 2025
Zjištěný základ daně z příjmů fyzických osob se před snížením o nezdanitelné částky a odčitatelné položky musí ještě upravit, tj. snížit či zvýšit o příslušné částky dané zákonem o daních z příjmů. Základem daně z příjmů fyzických osob je v souladu s § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů (dále někdy jen zákon) částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až § 10 není stanoveno jinak. Uvedená definice základu daně se vztahuje na příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona a na příjmy z nájmu podle § 9 zákona. Stanoveno jinak je u příjmů ze závislé činnosti podle § 6, u příjmů z kapitálového majetku podle § 8 a u ostatních z příjmů podle § 10 zákona. U příjmů ze závislé činnosti nelze uplatnit žádné daňové výdaje, u příjmů z kapitálového majetku lze uplatnit pouze zákonem stanovené výdaje a u ostatních z příjmů lze uplatnit pouze výdaje na jejich dosažení, nikoli na zajištění a udržení.
U příjmů ze samostatné činnosti a u příjmů z nájmu je třeba v situacích stanovených zákonem ještě základ daně za zdaňovací období upravit. Za zdaňovací období se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje v souladu s § 16b zákona kalendářní rok. To platí i v případě, že poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti vedoucí účetnictví účtují v hospodářském roce.
Pro zjištění základu daně se na straně poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti vedoucích daňovou evidenci, vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Zákon o daních z příjmů v § 7b ukládá poplatníkům s příjmy podle § 7 zákona povinnost vést údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a dluzích. Poplatník vedoucí daňovou evidenci, který má příjmy a výdaje v cizí měně postupuje při přepočtu cizí měny na českou podle § 38 zákona o daních z příjmů. To znamená, že přepočet cizí měny na českou provede:
1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo
2. jednotným kurzem.
Kursem pro přepočet daně je v souladu s § 38 odst. 5 zákona kurs devizového trhu vyhlášený ČNB.
Jednotným kursem se v souladu s § 38 odst. 7 zákona pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně.
Jednotný kurs za příslušné zdaňovací období zveřejňuje Generální finanční ředitelství vždy po uplynutí příslušného roku v pokynu řady D.
Pro zjištění základu daně na straně poplatníků vedoucích účetnictví se v souladu s § 23 odst. 2 písm. a) zákona vychází z výsledku hospodaření, který se upraví, jak stanoví zákon o daních z příjmů. Jedná-li se o úpravy základu daně, poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti a z nájmu musí postupovat zejména podle § 5 a § 23 zákona.
Příklad 1
V roce 2022 byla sepsána mezi fyzickými osobami pachtovní smlouva na pacht pozemku. Pachtýř (nájemce) vede účetnictví. Pachtovné bylo stanoveno pevnou částkou a procentuelní částkou ve vztahu na obrat (5 % z obratu). Propachtovatel a pachtýř se nedohodli na výši procentuální částky a proto v r. 2025 sepsali dohodu o narovnání, že procentuální částka je stanovena následujícím způsobem:
· za rok 2022 15 000 Kč
· za rok 2023 16 000 Kč
· za rok 2024 17 000 Kč.
Dohadné položky pachtýř na procentuální část pachtovného netvořil. Výsledek této dohody o narovnání (pachtovné) je nákladem roku 2025 nebo je nutné podat za předmětné roky dodatečná daňová přiznání a zvýšit u pachtýře náklady?
Dodatečné daňové přiznání poplatník podávat nebude. Podle stanoviska k § 23 odst. 2 bod 4 písm. g) v pokynu GFŘ D-59, se jedná o náklad r. 2025, kdy byla dohoda o narovnání uzavřena.
Příklad 2
Zemědělský podnikatel vedoucí účetnictví požádal v r. 2024 Státní zemědělský intervenční fond o přiznání dotace, jedná se o nenárokovou dotaci na provoz, podnikatel nevěděl, jakou částku dostane a zdali mu vůbec bude přiznána. O poskytnutí této dotace bylo rozhodnuto až ve 2. čtvrtletí r. 2025, kdy ji poplatník i obdržel. Správce daně požaduje, aby poplatník dotaci zdanil již v r. 2024. Je postup správce daně správný?
Podá-li žádost o dotaci poplatník vedoucí účetnictví, a je-li na základě podání této žádosti zcela jisté, že dotaci obdrží (např. má právní nárok na poskytnutí dotace nebo smlouvu ze které je zřejmé, že dotaci obdrží), pouze není známa její přesná výše, pak o takové pohledávce účtuje v souladu s § 10 odst. 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný § 10 odst. 7 vyhlášky stanoví, že položka – Dohadné účty aktivní, obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše. To znamená, že taková pohledávka ovlivní výsledek hospodaření a tím i základ daně z příjmů [nejedná-li se o dotaci od daňové povinnosti osvobozenou v souladu s § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů].
V případě, že se však jedná o nenárokovou dotaci a poplatníkovi nebylo do konce zdaňovacího období 2024 známo, zda dotaci obdrží a pokud ji obdrží, tak v jaké výši, pak postupuje podle § 3 odst. 1 zákona o účetnictví. Ten stanoví mimo jiné, že účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí; není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. Zákon o účetnictví nestanoví, že bez ohledu na jiné skutečnosti se musí vždy účtovat do stejného účetního období náklady a s nimi související výnosy. Nelze-li zásadu účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, se kterým časově a věcně souvisí, z objektivních důvodů dodržet, lze účtovat i v účetních obdobích, v nichž byly uvedené skutečnosti zjištěny.
Pokud poplatník v roce podání žádosti nevěděl, zda dotaci vůbec obdrží, nemohl o ni účtovat ve výsledku hospodaření. O takové „podmíněné pohledávce“ mohl účtovat pouze na podrozvahovém účtu nebo ji mohl uvést v příloze k účetní závěrce. To znamená, že taková pohledávka ve zdaňovacím období, kdy poplatník podal žádost, neovlivní výsledek hospodaření, tedy ani základ daně z příjmů. O poskytnuté dotaci poplatník poté účtuje až v období, kdy bylo rozhodnuto, že ji obdrží, resp. kdy ji již obdržel, čímž ovlivní i základ daně.
Pro úplnost je třeba doplnit, že přijaté dotace na straně poplatníků daně z příjmů, kteří nevedou účetnictví, jsou zdanitelným příjmem [nejsou-li od daňové povinnosti osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů], v tom zdaňovacím období, kdy je poplatník obdrží.
Příklad 3
Podnikatel se soudí s dodavatelem o náhradu ušlého zisku. Kdy má podnikatel vedoucí účetnictví o náhradě účtovat, tj. již v okamžiku podání žaloby nebo až na základě rozhodnutí soudu a jak bude upravovat výsledek hospodaření z hlediska daně z příjmů?
Podle pokynu Generálního finančního ředitelství D – 59 k § 23 odst. 2 zákona se pro zjištění základu daně uplatní částky ovlivňující základ daně k rozhodnému datu, kterým je například v návaznosti na vydané rozhodnutí soudu, datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
V případě vymáhání nároku na náhradu ušlého zisku soudní cestou, bude okamžik zaúčtování příslušné pohledávky na účet účtové třídy 3 – Zúčtovací vztahy, doručení rozhodnutí soudu o platnosti tohoto nároku. Uvedená pohledávka se současně zaúčtuje ve prospěch účtové třídy 6 – Výnosy a tím ovlivní i základ daně z příjmů podnikatele. Výsledek hospodaření není třeba v daném případě upravovat.
1. Daňová ztráta – § 5 odst. 3 a § 34 odst. 1
Zákon v § 5 odst. 3 stanoví mimo jiné, že pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a § 9, tj. příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen “daňová ztráta”) se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 v zdaňovacích obdobích podle § 34.
K výše uvedenému § 5 odst. 3 zákona vydalo Generální finanční ředitelství stanovisko zveřejněné v pokynu D– 59, ve kterém se uvádí, že ztrátou se rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá.
Zákon v § 34 odst. 1 stanoví, že od základu daně lze odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví, nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví.
Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč.
Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět.
Zákon umožňuje poplatníkům na základě jejich rozhodnutí uplatnit daňovou ztrátu zpětně 2 zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které daňová ztráta stanoví, a to do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. Pokud se tak poplatník rozhodne, uplatní odečet této ztráty dodatečným daňovým přiznáním.
Příklad 4
Podnikatel vykázal za zdaňovací období 2024 vyměřenou daňovou ztrátu 40 000 000 Kč. Otázkou je, jak ji odečte od základu daně.
Daňovou ztrátu z r. 2024 může podnikatel odečíst od základu daně za r. 2023 a 2022, do celkové výše 30 000 000 Kč, a to dodatečným daňovým přiznáním. Měl-li poplatník za zdaňovací období 2023 a 2022 kladnou daň, kterou již zaplatil, vznikne mu přeplatek. O vrácení vratitelného přeplatku si může poplatník standardně požádat.
Zbývající část daňové ztráty ve výši 10 000 000 Kč poté odečte od základu daně v následujících 5 letech, to je nejpozději v r. 2029.
Příklad 5
Podnikatel vykázal za r. 2023 ztrátu z podnikání 70 000 Kč, v tomto roce měl příjem ze závislé činnosti 200 000 Kč. V r. 2024 měl dílčí základ daně z podnikání 50 000 Kč, ze závislé činnosti 160 000 Kč, dílčí základ daně z nájmu garáže 10 000 Kč. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Ztrátu 70 000 Kč z r. 2023 nemohl poplatník odečíst od příjmů ze závislé činnosti již v r. 2023 a celou ji musel převést do roků následujících, pokud nevyužil možnosti odečíst ji formou dodatečného daňového přiznání v r. 2022 a 2021. Pokud tak neučinil, může v r. 2024 odečíst ztrátu ve výši 60 000 Kč (tj. pouze od dílčích základů daně z podnikání a z nájmu).
Příklad 6
Podnikatelka ukončila ke dni 31. 12. 2023 živnost s tím, že za r. 2021 má část nevyčerpané ztráty 10 000 Kč. V měsících leden až březen 2024 měla příjmy z nájmu domu podle § 9 zákona o daních z příjmů. V květnu dům prodala a protože nesplnila podmínky pro osvobození příjmů z prodeje domu, má ještě v r. 2024 příjmy podle § 10 zákona. Bude moci uplatnit ztrátu z r. 2021, kterou vykázala u příjmů ze živnosti, když živnost již v r. 2024 nevykonávala?
Jedná-li se o uplatnění daňové ztráty na straně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 3 stanoví mimo jiné, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10, a to po dobu následujících 5 let.
Z výše uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že ztrátu vykázanou u příjmů ze živnosti podle § 7 zákona za r. 2021 lze odečíst v r. 2024 od příjmů z nájmu podle § 9 zákona a od příjmu z prodeje domu, který je příjmem dílčího základu daně podle § 10 zákona, tj. ostatním příjmem.
Příklad 7
Výsledek hospodaření poplatníka skončil podle účetnictví ztrátou ve výši 80 000 Kč. V nákladech je zaúčtována částka 10 000 Kč na reprezentaci. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podle § 23 zákona se pro zjištění základu daně u poplatníků, kteří vedou podvojné účetnictví, vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), upraveného jak stanoví zákon o daních z příjmů. Ztráta poplatníka činila podle účetnictví 80 000 Kč, zákon o daních z příjmů v § 25 stanoví, že jako daňový výdaj nelze uznat výdaje na reprezentaci. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že z hlediska daně z příjmů musí poplatník provést úpravu výsledku hospodaření, tedy výše ztráty: 80 000 – 10 000 = 70 000 Kč.
Jako odčitatelnou položku podle § 34 zákona o daních z příjmů může poplatník uplatnit ztrátu pouze ve výši 70 000 Kč a nikoli ztrátu účetní. Úpravu výsledku hospodaření poplatník provede na tiskopise daňového přiznání, o této úpravě se neúčtuje.
· uplatnění daňové ztráty při úmrtí poplatníka
Z hlediska daně z příjmů fyzických osob se v případě úmrtí poplatníka postupuje v souladu s § 239a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
Jedná-li se o daňovou ztrátu zůstavitele daňový řád stanoví, že daňovou povinností zůstavitele se pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
Daňovou ztrátu vzniklou zůstaviteli, může od základu daně odečíst osoba spravující pozůstalost. Zákon o daních z příjmů v § 38ga stanoví, že podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní
a) nezdanitelnou část základu daně,
b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35,
c) daňové zvýhodnění.
Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnit jakoukoliv položku odčitatelnou od základu daně podle § 34 zákona, tj. i daňovou ztrátu, v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávaného osobou, která spravuje pozůstalost a plní tak daňové povinnosti na účet pozůstalosti.
Více se již dočtete v měsíčníku DÚVaP 1-2/2025.
VEDLEJŠÍ PŘÍJEM Z PODNIKÁNÍ – ZMĚNY
Vedlejší samostatná výdělečná činnost je v praxi oblíbená, a to nejenom mezi zaměstnanci, ale i důchodci či studenty. Podnikání při zaměstnání, v důchodu, během studia nebo na rodičovské dovolené může být daňově výhodné. Rovněž v rámci výpočtu záloh a konečných odvodů sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Pro rok 2025 se dokonce zvyšuje limit, kdy se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění vůbec neplatí.
Za osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen OSVČ) se podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která:
Osobu, která nesplňuje výše uvedené podmínky pro výkon SVČ, tj. neukončila povinnou školní docházku a nedosáhla uvedeného věku, nelze považovat za OSVČ. Za výkon SVČ na území České republiky se považuje výkon SVČ konané jak na území ČR, tak mimo území ČR, pokud je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z českých právních předpisů. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena příslušnou mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a nařízením Evropského parlamentu a Rady ES č. 987/2009.
Výkonem samostatné výdělečné činnosti se rozumí:
Za výkon SVČ se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.
Všechny uvedené druhy výkonu činnosti jsou považovány za samostatnou výdělečnou činnost, pokud se příjmy dosažené jejich výkonem považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti, tj. dle § 7 ZDP.
Samostatná výdělečná činnost se rozděluje na:
- hlavní samostatnou výdělečnou činnost a
- vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
OSVČ je považována za OSVČ vykonávající hlavní činnost v těch kalendářních měsících, ve kterých není považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost.
Samostatná výdělečná činnost může být považována za vedlejší v těch měsících, ve kterých trval důvod pro výkon vedlejší činnosti alespoň po část měsíce a toto období se alespoň částečně kryje s výkonem samostatné výdělečné činnosti. Účast na nemocenském pojištění uvedenou skutečnost nijak neovlivní. Zákonné důvody pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
SVČ se tedy považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ v kalendářním roce:
Od roku 2024 došlo k zániku jednoho z důvodů pro výkon SVČ vedlejší, kterým byl „nárok na rodičovský příspěvek“ (platný do 31. 12. 2023) a namísto něho platí nový důvod vedlejší SVČ „osobní péče o dítě do 4 let věku“. Osobní péče o dítě do 4 let věku bude OSVČ dokládat čestným prohlášením, které je na předepsaném tiskopise (je dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení) s uvedením identifikace dítěte, o které pečuje, druhého z rodičů nebo osoby, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů. Osobní péči o dítě do 4 let věku, jako důvod vedlejší SVČ, může v jednom kalendářním měsíci uplatnit pouze jeden z rodičů nebo osob, které dítě převzali do péče nahrazující péči rodičů.
Pro účely posouzení výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se bude přihlížet k nároku na rodičovský příspěvek, bez vyžadování vyplnění čestného prohlášení (splnění povinnosti doložit čestné prohlášení bylo učiněno vůči Úřadu práce České republiky při žádosti o rodičovský příspěvek). Uvedené čestné prohlášení bude OSVČ povinně dokládat až ve chvíli, kdy by osobní péči o dítě do 4 let věku, pro účely vedlejší SVČ, uplatňovala po zániku nároku na rodičovský nebo na období, kdy na rodičovský příspěvek neměla nárok.
OSVČ musí oznámit důvod pro výkon vedlejší činnosti nejpozději s podáním tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a doložit povinně dokládaný důvod nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. OSVČ není povinna dokládat důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě.
V případě, že OSVČ neoznámí důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti anebo nedoloží povinně dokládaný důvod v uvedených termínech, bude její samostatná výdělečná činnost považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné.
Příklad 1
Dokládá se v některých případech pro účely prokázání důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti Správě sociálního zabezpečení výplata invalidního důchodu nebo nárok na starobní důchod?
Výplata invalidního důchodu nebo nárok na starobní důchod se dokládá pouze v případě, že orgánem sociálního zabezpečení je ministerstvo vnitra, spravedlnosti nebo obrany nebo zahraniční nositel pojištění.
Minimální vyměřovací základy
platí pouze pro hlavní činnost – nikoli pro vedlejší činnost. V případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být při výpočtu povinného pojistného vždy dodrženy minimální vyměřovací základy. Jestliže jsou skutečné vyměřovací základy vyšší než minimální vyměřovací základy, tak se při výpočtu použijí skutečné vyměřovací základy.
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se roční sociální a zdravotní pojištění vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Výše ročního pojistného tak může být třeba poloviční oproti stanovenému minimálnímu pojistnému.
SKUTEČNÉ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLADY
Pro výpočet zdravotního pojištění je ročním vyměřovacím základem 50 procent daňového základu a od roku 2024 je ročním vyměřovacím základem pro výpočet sociálního pojištění 55 procent daňového základu.
Když je hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do stanoveného limitu, tak se sociální pojištění z podnikání vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2025 se přitom dle údajů uvedených v materiálu MPSV pro jednání vlády ze dne 10. září zvyšuje limit na 111 736 korun a je tak vyšší o více než šest tisíc oproti roku 2024 (v roce 2024 to byla částka 105 520 Kč). Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit pro neplacení sociálního pojištění poměrně snižuje.
Rozhodná částka při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění v roce 2025, činí 111 736 Kč; za každý měsíc, kdy činnost nebyla vykonávána, se odečte 9 312 Kč.
Rozhodná částka činí 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Podle nařízení vlády č. 282/2024 Sb. ze dne 18. 9. 2024 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. Rozhodná částka pro rok 2025 je tak ve výši 111 736 Kč (2,4 × 43 682 × 1,0658).
Rozhodná částka představuje vlastně hranici zisku, od kterého musíme platit zálohy na sociální pojištění při vedlejší činnosti OSVČ (limit pro neplacení pojistného). Když poplatník v roce 2025 bude mít zisk nižší než je rozhodná částka (111 736 Kč), tak mu v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025 „vyjde“, že nemusí být účasten důchodového pojištění jako OSVČ a nemusí platit zálohy na sociální pojištění.
Zdravotní pojištění se platí z jakkoliv vysokého zisku, nejsou zavedeny žádné legislativní podmínky pro jeho neplacení. Poplatníci samozřejmě nesmí zapomenout na odevzdání přehledů pro příslušnou zdravotní pojišťovnu (vč. okresní správy sociálního zabezpečení).
Příklad 2
Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a zároveň současně podniká (řemeslná živnost). U zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani na rok 2025. Zaměstnavatel bude srážet zaměstnanci pojistné na sociální a na zdravotní pojištění z příjmů ze závislé činnosti. Za rok 2025 dosáhne poplatník jako OSVČ příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP ve výši 550 000 Kč a uplatňuje k nim paušální výdaje ve výši 80 %. Jak vysoké bude doplácet sociální a zdravotní pojištění za rok 2025?
U OSVČ se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Základ daně dle § 7 ZDP za rok 2025 činí 550 000 Kč – (550 000 Kč × 0,8) = 110 000 Kč. Protože poplatník při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2025 nedosáhl daňového základu, který by byl vyšší než 111 736 Kč (rozhodné částky zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost po celý rok 2025), není OSVČ povinně účastna důchodového pojištění a bude odvádět za rok 2025 ze SVČ pouze pojistné na zdravotní pojištění z dosaženého základu daně dle § 7 ZDP (110 000 × 0,50 × 0,135 = 7 425 Kč).
Více již najdete v měsíčníku PaM 1/2025.
|
Středa |
Zdravotní pojištění – OSVČ |
Odvod zálohy na zdravotní pojištění OSVČ za prosinec 2024, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 7 odst. 2, § 7a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
10. leden Pátek |
Daň z příjmů – OSVČ |
Oznámení o vstupu do paušálního režimu od ledna 2025, nebo o změně zvoleného pásma paušálního režimu od roku 2025, nebo o jiné výši paušální daně za rok 2024, nebo o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu s koncem roku 2024 (§ 38lc odst. 1, § 38lda, § 38ldb, § 38le zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
20. leden Pondělí |
Daň z příjmů – zaměstnavatel |
Odvod sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (mezd) za prosinec 2024 (38h odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Daň z příjmů – OSVČ |
Zaplacení paušální zálohy za leden 2025 poplatníka v paušálním režimu; zahrnuje zálohy na: daň z příjmů, sociální pojistné a zdravotní pojistné (§ 38lk odst. 1, 2 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
|
Sociální pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na sociální pojištění za zaměstnance za prosinec 2024 (§ 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely sociálního pojištění za prosinec 2024 (§ 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Předložení měsíčního přehledu o dohodách o provedení práce za prosinec 2024 (§ 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zdravotní pojištění – zaměstnavatel |
Odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance za prosinec 2024 (§ 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
|
|
Předložení měsíčního přehledu pro účely zdravotního pojištění za prosinec 2024 (§ 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění) |
||
|
27. leden Pondělí (za sobotu 25. 1.) |
DPH |
Podání přiznání k DPH a její zaplacení za prosinec, nebo za 4. čtvrtletí 2024 u plátců včetně opravy poměrného odpočtu, vypořádání kráceného odpočtu a úpravy odpočtu daně (§ 75 odst. 6, § 76 odst. 7, § 78 odst. 6, § 99, § 99a, § 101 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
Podání kontrolního hlášení DPH plátce za prosinec, nebo za 4. čtvrtletí 2024 (§ 101e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání souhrnného hlášení plátce za prosinec 2024, o plněních v rámci EU: dodání nebo přemístění zboží z ČR, dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu, poskytnutí služby jinde v EU dle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce, a přemístění zboží v režimu skladu prodávajícím z ČR (§ 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Podání přiznání k DPH identifikované osoby za prosinec 2024, pokud jí vznikla daňová povinnost, a její zaplacení (§ 99, § 101 odst. 1 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
||
|
Podání souhrnného hlášení identifikované osoby za prosinec 2024, o plněních v rámci EU: poskytnutí služby jinde v EU podle § 9 odst. 1, kterou zdaní příjemce a dodání zboží prostřední osobou v třístranném obchodu (§ 102 odst. 3 až 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Poslední možnost uplatnění nároku na odpočet daně v částečné výši v řádném daňovém přiznání u přijatých plnění uskutečněných v kalendářním roce 2024 (omezení neplatí pro vypořádací koeficient 95 % a vyšších, ledaže se jedná o dlouhodobý majetek) (§ 73 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
||
|
Daň z hazardu |
Podání přiznání a zaplacení daně z hazardních her za 4. čtvrtletí 2024 (§ 1, § 6 a § 9 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her) (§ 135 odst. 3, § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
31. leden Pátek |
Daně z příjmů - plátce |
Odvod „srážkové“ daně ve smyslu § 36 sražené v prosinci 2024 (§ 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
|
Oznámení příjmu plynoucího v prosinci 2024 z ČR nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle § 36, resp. za rok 2024 u příjmů osvobozených a nedaněných v ČR (§ 38da zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
Odvod zajištění daně sraženého v prosinci 2024 ze stanovených druhů příjmů nerezidentů států EU nebo EHP ze zdroje na území ČR, a hlášení plátce o provedeném zajištění daně (§ 38e odst. 1, 2 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) |
||
|
DPH |
Oznámení finančnímu úřadu dobrovolné změny zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní od 1. 1. 2025 u plátců s obratem do 10 mil. (není-li nespolehlivý ani člen skupiny) (§ 99a odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) |
|
|
DPH - uživatel |
Podání přiznání a zaplacení DPH za IV. čtvrtletí, resp. za prosinec 2024 uživatele registrovaného k dani v ČR ve zvláštním režimu jednoho správního místa „OSS – režim mimo EU, režim EU, dovozní režim“ (§ 110zb, § 110zc zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Silniční daň |
Podání přiznání k dani silniční za rok 2024 a její zaplacení (§ 15 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční) (§ 135 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) |
|
|
Daň z nemovitých věcí |
Podání přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2025, pokud nebylo podáno v minulých letech, nebo nastaly změny rozhodné pro stanovení daně anebo došlo ke změně poplatníka (§ 13a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
|
|
Oznámení o tom, že osoba ztratila postavení poplatníka daně z nemovitých věcí proto, že se v průběhu roku 2024 změnila vlastnická či jiná práva, nebo nemovité věci zanikly (§ 13a odst. 9 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) |
||
|
Sociální pojištění - OSVČ |
Odvod zálohy na sociální pojištění OSVČ za leden 2025, s výjimkou poplatníka v paušálním režimu (§ 13a odst. 9, § 14a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
|
|
Odvod pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ za leden 2025 (§ 14c odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení) |
||
|
Zákonné pojištění úrazu |
Odvod pojistného na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za I. čtvrtletí 2025 (§ 365 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) (§ 12 odst. 3 vyhlášky č. 125/1993 Sb., o zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele) |
Poradce 4/2025 – měsíčník (XI/2024)
· Zákon o důchodovém pojištění s komentářem
· Uplatnění různých druhů paušálů dle ZDP v daňovém přiznání za rok 2024
· Nemovitosti - vykazování v účetní závěrce
· Podrozvahové účty
· Roční vypořádání odpočtu, oprava a úprava odpočtu po skončení roku 2024
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 1/2025 (XI/2024)
· Změny v důchodovém pojištění
· Kolektivní smlouvy v roce 2025 s vyššími nároky
· Vedlejší příjem z podnikání - změny v r. 2025
· Změna exekučních srážek ze mzdy od 1. 10. 2024 při vícečetné exekuci
· Přestupky zaměstnavatelů a OSVČ v oblasti zaměstnanosti
· Minimální mzda v roce 2024
· Příplatky k odměně v dohodě o práci
· Změny v zákoně o úřednících územních samosprávných celků
· Pracovní doba pedagogických pracovníků
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 1/2025 (XI/2024)
· Ukončení roka z pohledu ZDP
· Ukončení nebo přerušení podnikání po živelní pohromě
· OSVČ a zdravotní pojištění od 1. 1. 2025
· Poplatník s příjmy ze závislé činnosti - ukončení roka
· Zvláštní režim pro malé podniky v roce 2025
· Pravidla pro odpočet daně v roce 2025
· Konec roku ve mzdové účtárně
· Inspektorát práce – pokuty
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 1-2/2025 (XI/2024)
· Výdaje v ZDP a účetnictví
· Základ daně z příjmů FO – úpravy počínaje r. 2025
· Dohody o práci od 1. 1. 2025
1000 řešení – měsíčník č. 11-12/2024 (XI/2024)
· Účetní závěrka podnikatelů za rok 2024
- Právní a věcný rámec účetní závěrky
- Účetní zásady a principy
- Vnitřní předpisy účetní jednotky
- Rozsah a soustava vedení účetnictví a vykazování
- Druhy účetních závěrek, účetní období
- Příprava účetní závěrky
- Účetní závěrka a účetní uzávěrka
- Opravy účetních zápisů
- Povinnosti spojené s účetní závěrkou
- Otevírání účetních knih v novém účetním období
- Vzory smluv
· Základ daně z příjmů FO – daně a účetnictví
1000 řešení – měsíčník č. 1-2/2025 (I/2025)
· Pomocník mzdové účetní
· Vnitropodnikové směrnice
1. Souvztažnosti pro podnikatele 2022 (přehled základních účetních souvztažností pro podnikatelské subjekty a to dle ČÚS a syntetických účtů)
2. Živnostenský zákon s komentářem (živnostenský zákon s komentářem v rámci všech změn a novinek)
3. Vzory smluv, žalob a podání 2022 (aktualizované nejvíce používané vzory smluv, žalob a podání z oblasti občanského a obchodního práva, pracovněprávních vztahů, daňového a správního řízení, trestního práva, exekucí, soudních sporů a stavebního práva, součástí publikace je editovatelné CD)
4. 100 otázek a odpovědí Vnitropodnikové směrnice (vnitropodnikové směrnice z oblasti cestovních náhrad, inventarizace, používání služebních motorových vozidel, pracovněprávních nároků zaměstnanců, pracovního řádu, výdajů hrazených zaměstnavatelem zaměstnanci paušální částkou, základních informací pro zpracování účetních agend)
5. Příručka mzdové účetní pro rok 2023 (odměňování podle zákoníku práce, zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů ze závislé činnosti, daňové zvýhodnění, slevu na dani, nejčastější a složité problémové okruhy pracovněprávních vztahů, včetně pracovněprávních novinek)
6. Optimalizace daně bez chyb, pokut a penále 2023 (při optimalizační činnosti je důležité využít všech ustanovení zákona z příjmů umožňující legálně dosáhnout optimální daně z příjmů, a přitom se nedopouštět sankcionovaných daňových úniků)
7. Ústava České republiky 2023 (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů, Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákon – úplná znění zákonů)
8. Životní prostředí po novelách (úplná znění zákonů po novelách účinných od 1. 1. 2024, týkající se životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany ovzduší a vod, odpadů, obalů, energií)
9. Daňové a nedaňové výdaje 2024 (publikace rozebírá každý druh výdaje z hlediska právního minima, daní z příjmů, DPH a účetního hlediska po rozsáhlých novelách)
10. Daňová přiznání FO a PO za rok 2024 (kdo podává daňové přiznání, kdy a jak ho podat, kdy a jak zaplatit daň. Upozorňujeme také na změny týkající se daňového přiznání, které nastaly v průběhu roku. Dále rozebíráme roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 - výhody ročního zúčtování, daňové přiznání zaměstnance, nezdanitelné části základu daně, žádost o roční zúčtování…)
Poradce 5-6/2025 – měsíčník (I/2025)
· Zákon o DPH po novele s komentářem
Práce a mzdy, odvody bez chyb, pokut a penále – (PaM) – měsíčník, č. 2-3/2025 (I/2025)
· Cestovní náhrady v roce 2025
· Průměrná mzda zvyšuje v roce 2025 práva a nároky zaměstnanců
· Novela zákona o zaměstnanosti
· Změny v dohodách od 1. 1. 2025
· Mzdová kalkulačka
· Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání
· Novela zákona o důchodovém pojištění
· Změny v zákoně o nemocenském pojištění
· Podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2024
· Neziskové subjekty - přehled změn
· Lyžařský výcvik - nový Metodický pokyn
Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále – (DaÚ) – měsíčník, č. 2-3/2025 (I/2025)
· Odpočet daně 2025 – úprava pravidel
· Daň z nemovitostí – změny v roku 2025
· Oprava základu daně v roce 2025
· Rodinný závod (podnik) – daňové řešení
· Minimální a průměrná mzda – daň z příjmů v roce 2025
Daně, účetnictví, vzory a případy – (DÚVaP) – měsíčník, č. 3-4/2025 (I/2025)
· Účetní závěrkou to nekončí
· DPH u služeb a zboží
· Sociální, zdravotní, nemocenské pojištění pro rok 2025
|
ZÁKONY IA (daňové) · Správa daní · Daně z příjmů · Daň z přidané hodnoty · Silniční daň · Daň z nemovitosti
|
ZÁKONY IB (účetní) · Účetnictví · Související předpisy · Rozpočtová pravidla · Finanční správa ČR
|
|
ZÁKONY IIA (občanské, obchodní) · Občanský zákoník · Obchodní korporace · Občanský soudní řád · Živnostenské podnikání
|
ZÁKONY IIB (trestní právo, správní právo) · Trestní právo · Exekuce · Insolvenční řízení · Správní právo
|
|
ZÁKONY III (pracovněprávní, pojištění, sociální služby) · Zákoník práce · Mzdové a platové předpisy · Předpisy k zaměstnanosti · Sociální zabezpečení, důchodové a nemocenské pojištění · Zdravotní pojištění
|
|
|
ZÁKONY IV (stavební, katastrální) · Stavební zákon · Katastr nemovitosti · Bydlení · Požární bezpečnost · Pozemkové úpravy · Související předpisy
|
|
|
ZÁKONY V (veřejná správa, školství) · Územní celky a členění státu · Organizace veřejné správy · Veřejná správa ve vztahu k občanům · Školy a školská zařízení
|
|
Všechny publikace a tematické balíčky si můžete objednat telefonicky: 558 731 125, 732 708 627 (Po-Pá od 9,00 do 15,00 hod.), e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo zakoupit prostřednictvím e-shopu.
RÁDI ZODPOVÍME VAŠE DOTAZY NA VŠECH UVEDENÝCH TELEFONNÍCH ČÍSLECH V ČASE OD 9,00 DO 15,00 HOD. A PROSTŘEDNICTVÍM E-MAILU.
Publikace vydavatelství si můžete objednat na internetové stránce, nebo telefonický na číslech uvedených v sekci kontakty.
E-mailové noviny jsou bezplatnou službou, která je určena čtenářům (abonentům) vydavatelství Poradce s.r.o., Český Těšín.
Tyto e-mailové noviny Vám byly doručeny výhradně na základě žádosti o zasílání e-mailových novín.
Obsah novin je chráněn autorskými právy. Zákazník je oprávněn používat příspěvky novin jen pro vlastní účely, nesmějí být bez souhlasu vydavatelství Poradce s.r.o. upravovány, ani rozšiřovány!
Adresa:
MK Media, s.r.o.
Martina Rázusa 1140
010 01 Žilina
Slovenská republika
E-mail:
objednavky@exicon.eu
IČO: 36419176
DIČ: 2021832285
IČ DPH: SK2021832285
Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku Okresního soudu Žilina, oddíl Sro, vložka číslo 15012/L.
V případě, že jste si noviny osobně nevyžádal(a), nebo si přejete ukončit jejich zasílání na Vaši adresu, zašlete prosím zprávu
s předmětem NEPOSÍLAT včetně originální zprávy na adresu objednavky@exicon.eu, následně budete vyřazen(a) z databáze příjemců e-mailových novin.
Copyright (c) 2023
